Je až fascinující, jak lidstvo stále dokola opakuje stejné chyby. Jakoby se historie vracela v podivných kruzích. Nové technologie jsou mnohdy přínosem, ale také díky nim umíme lépe zabíjet. Když jsem viděl nedávno záběry z války, jak padají bomby kolem jaderné elektrárny v Záporoží, začaly se mi v hlavě znovu promítat děsivé filmy z Černobylu. Také jsem zrovna poslouchal nové album německých maniaků CYTOTOXIN.
Sílu téhle smečky jsme mohli u nás v Čechách vidět často i při živých vystoupeních. Vždy se jednalo o mocný a masivní zážitek. O hudbu, která nejen, že je skvěle zahraná, technická, brutální, ale také má v sobě určitý přesah. Díky obsahu textů, díky atmosféře, která opravdu připomíná opuštěný prostor okolo Pripjati. Zůstaly po nás jenom mrazivé stíny. Nová deska opět zabíjí, s tím si můžete být absolutně jistí.
My, co jsme vyrůstali v socialistickém bloku, si moc dobře pamatujeme, jak jsme si nasazovali plynové masky, čistili oblečení od chemických látek. Vycvičeni k sebevražednému útoku, jsme se báli, kdy na nás dopadnou první bomby. Při poslechu nové desky "Biographyte" si na ty chvíle často vzpomenu. Dodnes leží v nemocnici lidé poznamenaní po jaderné katastrofě, mají zohavená těla a ozáření se promítlo i do jejich potomků. Tehdy se navíc snažili tehdejší vládci všechno ututlat, nesmělo se o tom mluvit. Je proto moc dobře, že existují kapely jako CYTOTOXIN, které tyto temné události připomínají. Pánové to navíc dělají velmi zkušeně, elegantně. Skladby jsou napsány zajímavě, neotřele, najdete v nich velkou spoustu skvělých nápadů. Brutalita se zde potkává s technikou, to vše zabalené v záhadné, děsivé a chladné temnotě, která provází všechny, které dostihl jaderný mrak. Dozimetry opět ukazují hrozivé výsledky a vy se bojíte při poslechu dýchat. Ano, je to přesně tak, album si mě opět podmanilo a strhlo do hlubiny. Povedl se zvuk, stylový obal, ale hlavně hudba, která je ostrá a nekompromisní. Zasvěcení moc dobře vědí, že stylově se jedná o záležitost, kterou lze připodobnit k tomu, co tvoří kapely jako ORIGIN, VIRAMEIA, BRAINDRILL, WORMED, VIRVUM, BENIGHTED, STILLBIRTH, SOREPTION. To ale není zase tolik důležité. Hlavní (a pro mě zcela zásadní) je, že mě baví novinku poslouchat, rád se k ní vracím. Koneckonců, události posledních let nám opět jasně dokazují, že bychom neměli zapomínat. Je až fascinující, jak lidstvo stále dokola opakuje stejné chyby. Historie se opakuje v podivných kruzích. Stačí se podívat na zprávy. Opět došlo k úniku radioaktivity! Technický, brutální death metal s temnou aurou, který vás vezme na výlet mezi spálené ruiny v Pripjati!
Asphyx says:
It is fascinating how humanity repeats the same mistakes over and over again. It's as if history goes round in strange circles. New technologies are often beneficial, but they also make us better at killing. When I recently saw the wartime footage of bombs falling around the Zaporozhye nuclear power plant, the horrific films of Chernobyl began to replay in my mind. I've also just been listening to the new album by German maniacs CYTOTOXIN.
The power of this pack could be seen often in our Czech Republic during live performances. It was always a powerful and massive experience. Music that is not only well played, technical, brutal, but also has a certain overlap. Because of the content of the lyrics, because of the atmosphere, which really reminds of the abandoned space around Pripyat. All we are left with are chilling shadows. The new album kills again, you can be absolutely sure of that.
Those of us who grew up in the socialist bloc remember very well how we used to put on gas masks and clean our clothes of chemicals. Trained for suicide attack, we were afraid when the first bombs would fall on us. Listening to the new album "Biographite", I often remember those moments. People scarred by the nuclear disaster are still lying in hospital today, their bodies mutilated, and the radiation has affected their descendants. In those days, moreover, the rulers of the time tried to keep everything secret, they were not allowed to talk about it. It is therefore very good that there are bands like CYTOTOXIN that commemorate these dark events. Moreover, the gentlemen are doing it in a very skilled, elegant way. The songs are written in an interesting, fresh way, you can find a lot of great ideas in them. Brutality meets technique here, all wrapped in the mysterious, eerie and cold darkness that accompanies all those caught in the nuclear cloud. The dosimeters again show terrifying results and you are afraid to breathe while listening. Yes, that's right, the album has once again captivated me and taken me into the depths. The sound, the stylish cover, but most of all the music, which is sharp and uncompromising. Insiders know very well that stylistically it is a matter that can be compared to what bands like ORIGIN, VIRAMEIA, BRAINDRILL, WORMED, VIRVUM, BENIGHTED, STILLBIRTH, SOREPTION create. But that's not so important. The main thing (and for me it's quite essential) is that I enjoy listening to new music, I like to come back to it. After all, the events of the last few years prove again clearly that we should not forget. It is fascinating how humanity repeats the same mistakes over and over again. History repeats itself in strange circles. Just look at the news. Radioactivity has been leaked again! Technical, brutal death metal with a dark aura that will take you on a trip among the burnt ruins of Pripyat!
Jak jde čas, tak si někdy představuji, jak budu jednou ležet v otevřené rakvi. Nechci, aby mi hráli na pohřbu nějaké podivné žalmy. Jsem death metalista tělem i duší a moc dobře vím, o čem je pravá, reálná a syrová smrt. Poslouchám tenhle styl více než třicet let a s dámou v kápi, co má nabroušenou kosu, jsem se setkal již mnohokrát. Nejvíce cítím její přítomnost právě při poslechu nahrávek, jako je letošní zásek legendárních BENEDICTION.
"Ravage of Empires" je přesně tím druhem alba, které si pustíte jednou, podruhé a potom s ním strávíte několik týdnů. Budete mlátit do stolu, kývat spokojeně do rytmu hlavou a v myšlenkách se ztratíte v době, kdy byly pohřby do země realitou a hudba musela řezat ostrou stranou nože. Je to skvělá deska, to je bez debat. Pro nás, co nám koluje tenhle styl v žilách, to platí na sto procent. Pro nás je také nahrávka určena.
Je to vlastně jednoduché. Opět se tu sešla death metalová šlechta, muzikanti, kteří moc dobře vědí co a jak chtějí hrát a nabouchala ve studiu skladby, u kterých praskají kosti tlakem. Je to zkrátka tak, berte a nebo nechte být. Je to tsunami, studený vítr v katakombách, je to klasické, poctivé šílenství, které máme všichni u téhle skupiny rádi. Dave Ingram za mikrofonem zraje jako dobrý bourbon a ostatní rozhodně nezaostávají. Ostré riffy, divoké bicí, atmosféra známá z podsvětí, tohle všechno dohromady tvoří koktejl, který mi dělá opravdu dobře. A vůbec mi nevadí, že při něm znovu a znovu umírám v bolestivých křečích. Marně hledám nějaká kritická slova. Vždyť bylo splněno vše pro to, abych si poslech neskutečně užíval. Masivní, prašivý, starosvětský zvuk, parádní stylový obal, ale hlavně touha ničit hudbou, to jsou věci, které se nedají naučit. Musíte je mít v sobě, musíte věřit tomu, co hrajete. Je to album, které je složené a tvořené srdcem. Alespoň tak vnímám novinku "Ravage of Empires" já, starý pes. A tak se znovu a znovu dívám do tmy a čekám na pozvání do nekoneční říše mrtvých. Britové vás vezmou na výlet bez konce. A dělají to s elegancí, nadhledem a samozřejmě velkou porcí talentu. Čerpají ze svých vlastních nápadů, přidávají nové momenty, pasáže. Desku jsem vždy poslouchal jako celek a vám to také doporučuji. Jednotlivé songy na sebe totiž tak nějak automaticky navazují a tvoří monolit, který vás strhne do hlubiny. BENEDICTION se opět představují ve vynikající formě a já nemohu jinak, než vám nové album doporučit. Kapela působí jako perfektně seřízený stroj na zabíjení. Jak jde čas, tak si někdy představuji, jak budu jednou ležet v otevřené rakvi. Je vám doufám jasné, co mi bude hrát na pohřbu? Old school death metalový buldozer, který vám přeláme všechny kosti v těle! Masakr v márnici!
Asphyx says:
As time goes on, I sometimes imagine myself lying in an open coffin someday. I don't want some strange psalm played at my funeral. I'm a death metaller in body and soul and I know very well what true, real and raw death is all about. I've been listening to this style for over thirty years and I've met the lady in the hood with the sharpened scythe many times. I feel her presence the most when listening to records like this year's hit from the legendary BENEDICTION.
"Ravage of Empires" is exactly the kind of album that you listen to once, listen to a second time, and then spend a few weeks with. You'll be pounding the table, nodding your head in satisfaction to the beat, and getting lost in your thoughts in a time when burials in the ground were a reality and music had to cut with the sharp side of a knife. It's a great record, no question about it. For those of us with this style running through our veins, that's 100% true. For us, too, the record is for us.
It's actually simple. Once again, death metal royalty, musicians who know very well what they want to play and how they want to play it, gathered here in the studio and hammered out songs that make your bones crack with pressure. It's simply this, take it or leave it. It's a tsunami, a cold wind in the catacombs, it's the classic, honest madness we all love about this band. Dave Ingram is aging like a fine bourbon behind the microphone and the others certainly don't fall short. The sharp riffs, the ferocious drums, the atmosphere familiar from the underworld, all of these combine to create a cocktail that makes me feel really good. And I don't mind dying in painful convulsions over and over again. I search in vain for some critical words. After all, everything has been fulfilled to make me enjoy listening incredibly. The massive, dusty, old-world sound, the awesome stylish cover, but above all the desire to destroy with music, these are things that can't be taught. You have to have it in you, you have to believe in what you're playing. It's an album that's composed and created with the heart. At least that's how I, an old dog, feel about the new "Ravage of Empires". And so I look into the darkness again and again, waiting for an invitation into the infinite realm of the dead. The British take you on a journey without end. And they do it with grace, panache and, of course, a heaping helping of talent. They draw on their own ideas, add new moments, passages. I've always listened to the album as a whole and I recommend it to you as well. The individual songs somehow automatically build on each other and form a monolith that takes you into the depths. BENEDICTION are once again in excellent form and I cannot but recommend the new album to you. The band comes across as a perfectly tuned killing machine. As time goes on, I sometimes imagine myself lying in an open coffin one day. I hope it's clear to you what's going to play at my funeral. An old school death metal bulldozer that will break every bone in your body! Massacre in the morgue!
tracklist: 1. A Carrion Harvest 2. Beyond the Veil (of the Grey Mare) 3. Genesis Chamber 4. Deviant Spine 5. Engines of War 6. The Finality of Perpetuation 7. Crawling over Corpses 8. In the Dread of the Night 9. Drought of Mercy 10. Psychosister
Vše je pomíjivé, jenom bolest zůstává. Oběti násilných činů mi zajisté potvrdí, že si děsivé vzpomínky nesou celý svůj život v sobě. Jakoby se zlo neustále vracelo, hlodalo někde uvnitř. Je jako červ, který se usadil ve vašich vnitřnostech. Jako nutkavá myšlenka na pomstu. Jako krvavá stopa po násilí. Už dávno jste chtěli zapomenout, ale potom čtete rozhovory, vidíte filmy, videa. Adorace násilí dosáhla vrcholu, existuje jenom jedna cesta, jak z toho ven. Volume pořádně doprava a temná místnost s novým albem francouzských death grinderů PUTRID OFFAL.
Pouštěl bych novou desku "Obliterated Life" všem hajzlům přímo do ksichtu, aby jim slezla kůže z tváře. Nevím ani proč, ale když se mi dostalo album poprvé do rukou a pustil jsem si jej na své hi-fi věži, napadaly mě podobné myšlenky. Opět se totiž jedná o hrubozrnný, masakrující grindcore smíchaný s krutou smrtí ze staré školy. O poctivý materiál, který musí zasáhnout každého opravdového fanouška kapely. A nejen jeho. I všechny, kteří mají rádi v hudbě tlak, energii a krvavou temnotu.
Míval jsem slabost pro tuhle smečku v devadesátých letech a zůstalo mi to i po jejich návratu v roce 2014. Sleduji jejich dráhu, viděl jsem je několikrát naživo a těším se na každou novou nahrávku jako na smilování Boží. Líbí se mi jejich staroškolský přístup, oceňuji devastující zvuk, mokvající nápady, gore tématiku ale hlavně totální nadšení a odhodlání. Každé setkání probíhá tak, že zapnu play, nejdříve jen tak v klidu sedím a nakonec mlátím pěstí do stolu a tančím zběsilý tanec všech prokletých. Jsem už starý pes a u muziky oceňuji hlavně, jestli mě baví, jestli mě zasáhne do srdce i na solar plexus. Francouzským matadorům se povedlo i letos nahrát album, které má v sobě takovou tu pradávnou sílu, touhu ničit hudbou. Pokud jste měli rádi všechna zásadní alba CARCASS, NAPALM DEATH, REPULSION, TERRORIZZER, IMPETIGO, AGATHOCLES a jste naplno oddáni tomuto stylu, neváhejte ani chvilku. Dostanete náklad plný polámaných kostí, rozdrcených obličejů. Dnešní doba je plná nervosity, prázdných řečí, falešných proroků a lží. Jsem moc rád, že jsou ještě jistoty, ke kterým se můžu uchýlit. Nevím, jak se se vším tím jedem, co je kolem nás, vypořádáváte vy, ale já si pokaždé zavřu a narvu si pod tlakem do hlavy desky, jako je právě "Obliterated Life". Nové album je pro mě vlastně takovou terapií, únikem, relaxem. Nemohu tedy jinak, než vám nový zásek doporučit. Poslouchejte pořádně nahlas! Tahle kapela vám propláchne mozek kyselinou. Vše je totiž pomíjivé, jenom bolest zůstává. Budete naporcováni krutým, ostrým, divokým a nekompromisním death grindcore ze staré školy! Totální devastace lidské mysli!
Asphyx says:
Everything is transient, only the pain remains. Victims of violent acts will confirm to me that they carry the horrific memories with them all their lives. It's as if the evil is always coming back, gnawing at them. It's like a worm that has taken up residence in your gut. Like a compulsive thought of revenge. Like a bloody trail of violence. You've wanted to forget for a long time, but then you read interviews, see films, videos. The adoration of violence has reached its peak, there's only one way out. Volume well to the right and a dark room with the new album from French death grinder PUTRID OFFAL.
I'd play the new album "Obliterated Life" right in the face of all motherfuckers to get the skin off their face. I don't even know why, but when I got the album in my hands for the first time and played it on my hi-fi tower, I had similar thoughts. Because once again, this is coarse-grained, butchering grindcore mixed with old-school cruel death. Honest stuff that must hit every true fan of the band. And not only his. And everyone who likes pressure, energy and bloody darkness in their music.
I used to have a soft spot for this pack in the 90's and it's remained with me even after their return in 2014. I've followed their career, seen them live a few times and look forward to each new release as if by the grace of God. I like their old school approach, I appreciate the devastating sound, the soaking ideas, the gore themes but most of all the total enthusiasm and commitment. Every session is done by turning on the play, first just sitting still and finally pounding my fist on the table and doing the frantic dance of all the damned. I'm an old dog now, and with music I mostly appreciate if it entertains me, if it hits me in the heart and solar plexus. The French matadors have managed to record an album this year too, which has that ancient power, the desire to destroy with music. If you liked all the essential albums of CARCASS, NAPALM DEATH, REPULSION, TERRORIZZER, IMPETIGO, AGATHOCLES and you are fully committed to this style, don't hesitate a moment. You'll get a load of broken bones, crushed faces. Today's times are full of nervousness, empty talk, false prophets and lies. I'm so glad there are still certainties I can resort to. I don't know how you guys deal with all the poison that's around us, but I always shut up and shove records like "Obliterated Life" into my head under pressure. The new album is actually a kind of therapy for me, an escape, a relaxation. So I can't help but recommend the new record to you. Listen really loud! This band will flush your brain with acid. Everything is fleeting, only the pain remains. You'll be sliced up with cruel, sharp, fierce and uncompromising death grindcore from the old school! Total devastation of the human mind!
Ave UNBOUNDED TERROR! It took me most of the weekend, but I found the tape. It's crumpled and didn't play much, but I got it. I bought the "Nest of Affliction" album a long time ago at a record exchange. If I'm not mistaken, the only guitarist left in the band from the 90s is Vicente Payá. How did you get the idea to start playing death metal back then? Could you please take us through the history of your band?
It sounds like you’re a true fan! Unbounded Terror is one of Spain’s pioneering death metal bands, and their journey is pretty fascinating.
I, Vicente Payá was one of the founding members, and back in the late ’80s and early ’90s, death metal was exploding worldwide. Bands like Death, Obituary, and Morbid Angel were setting the tone, and Spain had a growing underground scene. Inspired by that brutal sound, Unbounded Terror was born in 1990 in Mallorca.
Their debut album, Nest of Affliction (1992), is a raw and crushing example of early European death metal. However, like many underground bands of that era, they faced challenges, and after a few years, they disbanded. I went on to form other projects like Golgotha, diving into doom/death metal.
Fast forward to 2020, and Unbounded Terror made a killer comeback with Faith in Chaos, proving they still had that old-school aggression but with a modern touch. Since then, they’ve kept releasing music, keeping that original brutal essence alive.
This year you released a new album after three years. I have to say that for me, your music has been such a safe bet for a long time. We're of the same blood, that's for sure. I wonder how the new album "Something Is Rotten In Humanity" came about? What was the vision and how satisfied are you with the record? Where did you want to move to?
That’s awesome to hear! If our music has connected with you like that, then we’re definitely of the same blood.
"Something Is Rotten in Humanity" came after three years of refining our sound while staying true to that classic Unbounded Terror brutality. The vision was clear: take the old-school death metal roots and inject even more aggression, darker atmospheres, and sharper production. Lyrically, we wanted to dive into the corruption, decay, and twisted aspects of humanity—hence the title. It’s a reflection of the world we see around us.
As for satisfaction, we couldn’t be happier. The response has been incredible, and we feel this album represents exactly where we wanted to take the band. The production is heavier, the riffs hit harder, and there’s more variety in the songwriting. It’s still Unbounded Terror, but with a sharper, deadlier edge.
Where do we want to move next? We’ll see. But rest assured, it’ll be dark, intense, and uncompromising. Thanks for sticking with us all these years!
Probably the biggest change from last time is the new drummer Engelbert Rodas. Respectively, there have been other personnel changes in the band. Why do you change musicians so often? Did you have to change the style of writing new material because of that?
Actually, the drums on the album were recorded by Davide, and Engelbert Rodas joined the band afterward. That being said, every lineup change brings a fresh dynamic to the band. We don’t change musicians intentionally or frequently—it’s just the natural evolution of working with different people over time. Each member contributes their own energy and approach, which can influence the writing process to some extent, but at its core, our sound and vision remain consistent. Engelbert has his own style, and as we move forward, his playing will naturally shape our live performances and future material.
You will probably agree with me that sound is very important not only in a death metal band. For the new album I had to sit down. It's a tsunami! A total old-school massacre. Just my taste! Where did you record it, who signed the mixing and mastering? Did you have much say in the final sound?
Unbounded Terror’s latest album, Something is Rotten in Humanity, is an absolute storm of brutality—pure, relentless, and deeply rooted in old-school death metal. This time around, I, Vicente Payá, took charge of the recording process at my own Black Night Studios, ensuring that every riff, every blast beat, and every growl captured the essence of what we wanted to deliver: a raw, devastating, and authentic death metal experience.
Once the recording was complete, we sent the tracks to Davide Billia, who handled the mixing and mastering at MK2 Studios in Ivrea, Italy. Davide’s expertise in extreme metal production was key in achieving the perfect balance between aggression and clarity. His work helped enhance the intensity of the album while preserving the organic and classic death metal sound that defines Unbounded Terror.
Throughout the entire process, I had a significant say in shaping the final sound, making sure it reflected our vision and stayed true to the band’s roots. The result? A total old-school massacre—uncompromising, ferocious, and exactly the kind of album that makes you sit down, take a deep breath, and prepare for a sonic onslaught. If you crave death metal in its purest form, Something is Rotten in Humanity is here to crush everything in its path.
The cover artwork is signed by the very talented and my favourite Juanjo Castellano. He also painted the artwork for your album "Faight in Chaos". I like his work a lot, I know right away that it is his handwriting. What was the brief for the painting for "Something Is Rotten In Humanity"? How did you and the artist reconnect and why him?
Absolutely! Juanjo Castellano is an incredible artist, and his ability to capture the essence of old-school death metal in his artwork is unmatched. His dark, detailed, and brutal style has always resonated with Unbounded Terror’s vision, which is why I was eager to work with him again for Something Is Rotten in Humanity.
For this album, I wanted something that visually represented the decay and corruption within humanity—something raw, grotesque, and thought-provoking. The brief to Juanjo was to create an image that embodied a world consumed by rot, both physically and morally. I wanted the artwork to be dark, atmospheric, and heavy, just like the music. He completely understood the concept and delivered a cover that perfectly reflects the essence of the album—something unsettling yet visually stunning.
Reconnecting with him was a natural decision. He had already done an outstanding job with Faith in Chaos, and his unmistakable style fits Unbounded Terror’s aesthetic perfectly. His attention to detail, his ability to create depth and emotion in horror-themed art, and his dedication to the extreme metal scene made him the obvious choice.
I knew that when people saw the artwork, they would immediately recognize it as Juanjo’s work, and that’s exactly what I wanted—an iconic, powerful visual statement that complements the sonic devastation of the album.
Your new album has some very interesting lyrics. I can't tell you how many times I identified with them. What are they about on the new album and who is the author? And where did you get the inspiration for them?
Thank you! It’s always amazing to hear that the lyrics resonate with listeners. For Something Is Rotten in Humanity, the lyrics are deeply personal, yet they also reflect universal struggles —anger, frustration, and the dark reality of the world we live in.
As for the author, Andrew wrote all the lyrics himself. The inspiration came from observing the decay of humanity—violence, corruption, manipulation, and the overall moral and ethical downfall of society. The album is like a mirror, reflecting the darkest aspects of human nature.
Each song tackles a different theme, but they all revolve around the same core idea: how rotten and twisted humanity has become. Whether it’s about deceit, oppression, personal struggles, or the chaos that surrounds us every day, the lyrics are meant to be raw and thought-provoking.
It’s great to hear that you’ve identified with them—because that means they’ve done their job. I wanted them to feel realand relatable, not just words thrown together to sound brutal. They come from a place of truth, and if they strike a chord with you, then I couldn’t ask for more.
In the Czech Republic we are almost all atheists. There are a negligible number of believing Christians. Or let me try to write it better, the church doesn't interfere in social events. Sure, occasionally a few sheep riot before a concert, but it's rather funny. How is it in Spain? Have you ever had problems with that as a band?
Spain has a strong historical connection to Catholicism, but in recent years, society has become much more secular. While there are still many people who identify as Christian, the influence of the church in daily life and social events has significantly declined. Religion is much more of a personal choice now rather than a societal force.
As for problems with the church, Unbounded Terror has never really faced serious issues. Of course, extreme metal has always been a target for controversy, and every now and then, there might be some criticism from religious groups, especially in more conservative areas. But nothing that has ever really affected us or our shows.
Spain has a strong metal scene, and fans here understand the genre. Even if some people don’t like the themes or aesthetics, they usually just ignore it rather than protest. Maybe years ago, there was more resistance, but nowadays, metal is accepted as part of the music culture—even if it's still underground.
So while there might always be a few "sheep" who complain, just like you mentioned in the Czech Republic, it’s more amusing than anything else. Metal is about freedom, rebellion, and expression, and no amount of religious noise is going to stop that.
You're from Palma, Mallorca. What's your scene like, bands, clubs? I live in a semi-big city in the Czech Republic and death metal doesn't do well here at all. Every gig I want to go to means a long journey for me. How is it with you?
Yes, Unbounded Terror is from Palma, Mallorca, and the metal scene here is definitely alive, but being on an island makes things a bit more complicated.
There are some great local bands, but the scene is relatively small compared to mainland Spain. We have bands playing death metal, black metal, thrash, and even doom, but it’s still quite underground. Some notable metal bands from Mallorca include Helevorn (doom metal), Golgotha (doom/death), and Aeolian (black deathl).
When it comes to clubs and venues, there are a few places that regularly host metal gigs, like Es Gremi . However, bringing bigger bands to Mallorca is tricky because of the logistics —flights, equipment transport, and the limited audience. That means we don’t get as many major death metal tours stopping here, and when we do, they’re usually smaller-scale events.
For bigger concerts and festivals, we have to travel to the mainland, usually to Barcelona or
Madrid, which is a short flight away but still an extra effort. It sounds like your situation in the Czech Republic is similar—you have the passion for the music, but you have to travel to really experience the full scene.
That being said, the dedication of the metalheads here is strong. The people who support extreme metal in Mallorca are true diehards, and when a good gig happens, you can feel the energy. It’s a tight-knit community, and that’s what keeps the scene alive!
What about your beginnings? UNBOUNDED TERROR dates back to 1991. In underground circles, you are rightly called a legend. When and how did the idea of playing death metal come about? What about the first gigs? From 1993 to 2019 not much was heard of you, why exactly? Please reminisce for us.
Wow, thanks for calling us a legend! It’s amazing to hear that Unbounded Terror still has that kind of respect in the underground scene after all these years. Let’s go back to the beginning…
The idea of playing death metal came about naturally. Back in the late '80s and early '90s, I was completely absorbed by the extreme metal movement—bands like Death, Obituary, Morbid Angel, and Entombed were a huge influence. At that time, in Spain, death metal was still something very underground, and I wanted to bring that brutal, dark sound to life. That’s how Unbounded Terror was born in 1991.
We started playing local shows, and it was an exciting time because extreme metal was just beginning to grow in Spain. There weren’t many bands doing pure death metal, so we quickly gained recognition in the underground scene. Then, in 1992, we released our debut album, "Nest of Affliction", which became one of the first death metal albums ever released in Spain. It was raw, brutal, and captured the true essence of old-school death metal.
The early gigs were intense. Playing extreme metal in Spain in the early '90s wasn’t easy—it was still something new, and venues weren’t always open to booking death metal bands. But the underground fans were loyal, and the scene started to grow little by little. We played anywhere we could, sometimes in small clubs, youth centers, etc… showswhere people just wanted to hear extreme music. It was a time of passion and dedication—no internet, no big festivals, just tape trading and fanzines spreading the word.
After a few years of activity, Unbounded Terror disbanded in 1993. The reasons? A mix of personal situations, lineup changes, and the difficulty of keeping a death metal band alive in Spain at that time. The scene wasn’t as developed as in other countries, and we were still young, trying to figure things out.
After Unbounded Terror ended, I continued making music with Golgotha, my doom/death band, which took a different musical path but still kept the spirit of extreme metal alive. Meanwhile, Unbounded Terror became a cult band, with Nest of Affliction gaining a legendary status in the underground over the years.
For a long time, I thought Unbounded Terror was a closed chapter, but the passion for death metal never left me.
In 2019, I decided it was time to bring Unbounded Terror back. The extreme metal scene had grown worldwide, and I felt that old-school death metal still had something powerful to offer. That’s when we released "Faith in Chaos" (2020)—our first album in almost 30 years! It was a comeback full of brutality, classic death metal vibes, and raw energy, proving that Unbounded Terror was still alive and stronger than ever.
Since then, we’ve kept going, releasing "Infernal Judgment" (EP, 2021) and "Echoes of Despair" (2022), and now with "Something is Rotten in Humanity" (2025), we are more determined than ever to continue delivering pure, uncompromising death metal.
So yeah, it’s been a long journey—with highs, lows, and a long silence—but in the end, death metal never dies. And we’re here to prove it!
What does death metal and music in general mean to you? How do you see it in relation to your life and society? Is it a hobby? A lifestyle? What has it given and taken away from you? Feel free to get philosophical.
Music, especially death metal, is more than just sound to me—it’s energy, emotion, and expression. It’s a way to let out feelings that words can’t always explain. Death metal, in particular, is raw and powerful, like a release of everything dark and intense inside.
In my life, music is both a personal escape and a way to connect with others. It’s not just a hobby—it shapes how I see the world. It can be a lifestyle for some, influencing the way they think, dress, and live. Society sometimes misunderstands death metal, seeing it as just noise or aggression, but it’s really about passion and truth, facing the harshness of life head-on.
Music has given me a sense of belonging, excitement, and purpose. It’s taken away silence, maybe a bit of hearing, and sometimes even time I could have spent doing something else— but it’s all been worth it. In the end, music, like life, is about feeling something real.
What are UNBOUNDED TERROR planning in the coming months?
We’re entering an intense and exciting phase for Unbounded Terror. Our main focus right now is the release of our fourth studio album, Something is Rotten in Humanity, which drops on April 1, 2025, via Xtreem Music. This album marks a new chapter for the band, as we now operate as a power trio, Ankor isn’t in the band anymore. The music is raw, crushing, and filled with the essence of what Unbounded Terror stands for.
We’ve already released singles—"Reviving" and "Fear of Dying," the latter as a lyric video— to give fans a taste of what’s to come. The response has been incredible, and we can’t wait for the full album to be unleashed. Additionally, we’ve just dropped a new single, Divine Virtue, along with a full video clip, bringing even more energy and depth to the album’s release.
This is just the beginning—we’re actively working on more dates and festival appearances to make sure Something is Rotten in Humanity reaches as many fans as possible.
2025 is going to be a massive year for Unbounded Terror, and we’re ready to bring absolute.
I hope to see you live somewhere soon. The new album is really good. Thanks for it and for the interview. I appreciate it. May it play as well as possible and may you do well in your personal life!
Thank you very much for the interview, I hope I answered everything you wanted to know.
This year, we’ll be playing at Obscene Extreme—let’s see if we see you there.
Best regards to everyone, and thanks for the support!
about UNBOUNDED TERROR on DEADLY STORM ZINE:
Recenze/review - UNBOUNDED TERROR - Something Is Rotten In Humanity (2025):
Ave UNBOUNDED TERROR! Trvalo mi to sice skoro celý víkend, ale kazetu jsem našel. Sice už je zmuchlaná a nešla moc přehrát, ale mám ji. Album „Nest of Affliction“ jsem si koupil kdysi dávno na burze. Jestli se nepletu, tak z devadesátých let zbyl v kapele již jen kytarista Vicente Payá. Jak vás vlastně tenkrát napadlo začít hrát death metal? Mohl bys nás prosím provést historií vaší kapely?
Vypadá to, že jsi opravdový fanoušek! Unbounded Terror je jednou z průkopnických deathmetalových kapel ve Španělsku a jejich cesta je fascinující.
Já, Vicente Payá, jsem byl jedním ze zakládajících členů a na přelomu osmdesátých a devadesátých let death metal celosvětově explodoval. Kapely jako Death, Obituary a Morbid Angel udávaly tón a ve Španělsku rostla undergroundová scéna. Inspirováni tímto brutálním zvukem se v roce 1990 na Mallorce zrodili Unbounded Terror.
Jejich debutové album Nest of Affliction (1992) je syrovým a drtivým příkladem raného evropského death metalu. Jako mnoho undergroundových kapel té doby se však potýkali s problémy a po několika letech se rozpadli. Já jsem pokračoval v zakládání dalších projektů, jako je Golgotha, a ponořil se do doom/death metalu.
Rychle se posuneme do roku 2020 a Unbounded Terror se vražedně vrátili s Faith in Chaos, čímž dokázali, že mají stále tu starou školu agrese, ale s moderním nádechem. Od té doby stále vydávají hudbu a udržují tu původní brutální esenci při životě.
Letos jste vydali po třech letech nové album. Musím říct, že pro mě je dlouhodobě vaše hudba takovou sázkou na jistotu. Jsme stejné krve, to je jasná věc. Zajímalo by mě, jak novinka „Something Is Rotten In Humanity“ vznikala? Jaká byla vize a jak jste s nahrávkou spokojeni? Kam jste se chtěli posunout?
To je úžasné slyšet! Pokud vás naše hudba takhle spojila, pak jsme určitě stejné krve.
„Something Is Rotten in Humanity“ vzniklo po třech letech zdokonalování našeho zvuku, přičemž jsme zůstali věrní té klasické brutalitě Unbounded Terror. Vize byla jasná: vzít oldschoolové deathmetalové kořeny a vnést do nich ještě více agrese, temnější atmosféry a ostřejší produkce. Textově jsme se chtěli ponořit do zkaženosti, rozkladu a zvrácených aspektů lidství - odtud název. Je to odraz světa, který vidíme kolem sebe.
Co se týče spokojenosti, nemůžeme být šťastnější. Ohlasy byly neuvěřitelné a máme pocit, že toto album představuje přesně to, kam jsme chtěli kapelu posunout. Produkce je těžší, riffy údernější a skladby jsou rozmanitější. Stále je to Unbounded Terror, ale s ostřejšími a smrtonosnějšími hranami.
Kam se chceme posunout dál? Uvidíme. Ale buďte si jisti, že to bude temné, intenzivní a nekompromisní. Děkujeme, že jste s námi celé ty roky vydrželi!
Asi největší změnou od minule je nový bubeník Engelbert Rodas. Respektive, ono došlo i k dalším personálním změnám v kapele. Proč se vlastně tak často u vás mění muzikanti? Museli jste kvůli tomu třeba změnit styl skládání nového materiálu?
Bicí na albu nahrál Davide a Engelbert Rodas se ke kapele připojil později. Jak již bylo řečeno, každá změna v sestavě přináší do kapely novou dynamiku. Muzikanty neměníme záměrně ani často - je to jen přirozený vývoj spolupráce s různými lidmi v průběhu času. Každý člen přispívá svou vlastní energií a přístupem, což může do jisté míry ovlivnit proces psaní, ale v jádru zůstává náš zvuk a vize konzistentní. Engelbert má svůj vlastní styl, a jak se posouváme kupředu, jeho hra bude přirozeně formovat naše živá vystoupení a budoucí materiál.
Asi se mnou budeš souhlasit, že zvuk je nejen u death metalové kapely hodně důležitý. U nového alba jsem si musel sednout. To je tsunami! Totální staroškolský masakr. Přesně podle mého gusta! Kde jste nahrávali, kdo je podepsán pod mixem a masteringem? Mluvili jste hodně do výsledného zvuku?
Poslední album Unbounded Terror, Something is Rotten in Humanity, je naprostou smrští brutality - čisté, neúprosné a hluboce zakořeněné ve staré škole death metalu. Tentokrát jsem si já, Vicente Payá, vzal na starost proces nahrávání ve vlastních Black Night Studios a ujistil se, že každý riff, každý blast beat a každý growl zachycuje podstatu toho, co jsme chtěli přinést: syrový, zničující a autentický death metalový zážitek.
Jakmile bylo nahrávání dokončeno, poslali jsme skladby Davide Billiaovi, který se postaral o mix a mastering v MK2 Studios v italské Ivrei. Davideho zkušenosti s produkcí extrémního metalu byly klíčem k dosažení dokonalé rovnováhy mezi agresivitou a čistotou. Jeho práce pomohla zvýšit intenzitu alba a zároveň zachovat organický a klasický deathmetalový zvuk, který definuje Unbounded Terror.
V průběhu celého procesu jsem se významně podílel na formování výsledného zvuku a ujišťoval se, že odráží naši vizi a zůstává věrný kořenům kapely. Výsledek? Totální masakr ze staré školy - nekompromisní, divoký a přesně ten typ alba, který vás donutí sednout si, zhluboka se nadechnout a připravit se na zvukový nápor. Pokud toužíte po death metalu v jeho nejčistší podobě, Something is Rotten in Humanity je tu, aby rozdrtilo vše, co mu přijde do cesty.
Pod motivem na obalu je podepsán velmi talentovaný a můj oblíbený Juanjo Castelano. Maloval vám obraz i k albu „Faight in Chaos“. Mě se jeho práce hodně líbí, ihned vím, že se jedná o její rukopis. Jaké bylo zadání k obrazu pro „Something Is Rotten In Humanity“? Jak jste se dali s autorem znovu dohromady a proč právě on?
Rozhodně! Juanjo Castellano je neuvěřitelný umělec a jeho schopnost zachytit podstatu death metalu staré školy je nepřekonatelná. Jeho temný, detailní a brutální styl vždy souzněl s vizí Unbounded Terror, a proto jsem s ním chtěl znovu spolupracovat na knize Something Is Rotten in Humanity.
Pro toto album jsem chtěl něco, co by vizuálně reprezentovalo rozklad a zkaženost v lidstvu - něco syrového, groteskního a podnětného. Zadání pro Juanja znělo vytvořit obraz, který by ztělesňoval svět pohlcený hnilobou, a to jak fyzickou, tak morální. Chtěl jsem, aby dílo bylo temné, atmosférické a těžké, stejně jako hudba. Naprosto pochopil koncept a dodal obal, který dokonale odráží podstatu alba - něco znepokojivého, ale vizuálně ohromujícího.
Znovu se s ním spojit bylo přirozené rozhodnutí. Už na Faith in Chaos odvedl vynikající práci a jeho nezaměnitelný styl dokonale zapadá do estetiky Unbounded Terror. Jeho smysl pro detail, schopnost vytvořit hloubku a emoce v umění s hororovou tematikou a jeho oddanost extrémní metalové scéně z něj udělaly jasnou volbu.
Věděl jsem, že když lidé uvidí obal, okamžitě poznají, že je to Juanjova práce, a to je přesně to, co jsem chtěl - ikonickou, silnou vizuální výpověď, která doplňuje zvukovou devastaci alba.
Vaše nové album má ale i velmi zajímavé texty. Ani nevíš, kolikrát jsem se s nimi ztotožnil. O čem jsou na novém albu a kdo je jejich autorem? A kde pro ně bral inspiraci?
Děkujeme! Vždycky je úžasné slyšet, že texty rezonují s posluchači. V případě písně Něco je shnilého v lidstvu jsou texty hluboce osobní, ale zároveň odrážejí univerzální boje - hněv, frustraci a temnou realitu světa, ve kterém žijeme.
Co se týče autora, Andrew si všechny texty napsal sám. Inspirací mu bylo pozorování rozkladu lidstva - násilí, korupce, manipulace a celkového morálního a etického úpadku společnosti. Album je jako zrcadlo, které odráží nejtemnější stránky lidské povahy.
Každá píseň se zabývá jiným tématem, ale všechny se točí kolem stejné základní myšlenky: jak prohnilé a zvrácené lidstvo se stalo. Ať už jde o podvod, útlak, osobní boj nebo chaos, který nás denně obklopuje, texty mají být syrové a nutit k zamyšlení.
Je skvělé slyšet, že jste se s nimi ztotožnili - protože to znamená, že splnily svůj úkol. Chtěl jsem, aby působily opravdově a reálně, ne jen jako slova naházená dohromady, aby zněla brutálně. Vycházejí z pravdy, a pokud vás zasáhnou, nemohu si přát víc.
U nás v Čechách jsme skoro všichni ateisté. Věřících křesťanů je zanedbatelné množství. Nebo to zkusím napsat lépe, církev nijak nezasahuje do společenského dění. Jasně, občas se několik ovcí vzbouří před nějakým koncertem, ale je to spíše vtipné. Jak je tomu u vás ve Španělsku? Měli jste s tím někdy jako kapela problémy?
Španělsko je historicky silně spjato s katolicismem, ale v posledních letech se společnost stala mnohem sekulárnější. I když se stále mnoho lidí hlásí ke křesťanství, vliv církve na každodenní život a společenské dění výrazně poklesl. Náboženství je dnes mnohem více osobní volbou než společenskou silou.
Co se týče problémů s církví, Unbounded Terror nikdy nečelil vážným problémům. Samozřejmě, extrémní metal byl vždy terčem kontroverzí a čas od času se mohla objevit kritika ze strany náboženských skupin, zejména v konzervativnějších oblastech. Ale nikdy to nebylo nic, co by nás nebo naše koncerty nějak zásadně ovlivnilo.
Španělsko má silnou metalovou scénu a zdejší fanoušci tomuto žánru rozumí. I když se některým lidem nelíbí naše témata nebo estetika, většinou to spíš ignorují, než aby protestovali. Možná před lety byl odpor větší, ale dnes je metal přijímán jako součást hudební kultury - i když je to stále underground.
Takže i když se možná vždycky najde pár „ovcí“, které si budou stěžovat, tak jak jsi zmínil v České republice, je to spíš zábavné než cokoli jiného. Metal je o svobodě, rebelii a vyjádření a tomu žádný náboženský kravál nezabrání.
Pocházíte z města Palma, z Malorky. Jaká je vaše scéna, kapely, kluby? Žiju u nás v Čechách v polovičně velkém městě a death metalu se u nás vůbec nedaří. Každý koncert, který chci navštívit, pro mě znamená i dalekou cestu. Jak je tomu u vás?
Ano, Unbounded Terror pochází z Palmy na Mallorce a zdejší metalová scéna je rozhodně živá, ale ostrovní poloha vše trochu komplikuje.
Je tu několik skvělých místních kapel, ale scéna je ve srovnání s pevninským Španělskem relativně malá. Máme tu kapely hrající death metal, black metal, thrash, a dokonce i doom, ale pořád je to dost underground. Mezi významné metalové kapely z Mallorky patří Helevorn (doom metal), Golgotha (doom/death) a Aeolian (black deathl).
Pokud jde o kluby a místa konání, je zde několik míst, kde se pravidelně konají metalové koncerty, například Es Gremi . Přivézt na Mallorku větší kapely je však složité kvůli logistice - letům, přepravě vybavení a omezenému počtu posluchačů. To znamená, že se tu nezastavuje tolik velkých deathmetalových turné, a když už, tak jsou to většinou akce menšího rozsahu.
Na větší koncerty a festivaly musíme cestovat na pevninu, obvykle do Barcelony nebo Madridu, což je sice krátký let, ale i tak je to další úsilí. Zdá se, že vaše situace v České republice je podobná - máte vášeň pro hudbu, ale musíte cestovat, abyste zažili opravdu celou scénu.
Jak už bylo řečeno, oddanost zdejších metalistů je silná. Lidé, kteří na Mallorce podporují extrémní metal, jsou opravdoví fanoušci, a když se povede dobrý koncert, je cítit ta energie. Je to semknutá komunita, a to je to, co udržuje scénu naživu!
A co vaše začátky? UNBOUNDED TERROR datují vznik do roku 1991. V undergroundových kruzích jste právem označováni za legendu. Kdy a jak vlastně vznikl nápad hrát death metal? Co první vystoupení? Od roku 1993 do 2019 o vás nebylo moc slyšet, proč vlastně? Zavzpomínej pro nás prosím.
Páni, díky, že jsi nás nazval legendou! Je úžasné slyšet, že Unbounded Terror má i po tolika letech na undergroundové scéně takový respekt. Vraťme se na začátek...
Nápad hrát death metal vznikl přirozeně. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let jsem byl zcela pohlcen extrémním metalovým hnutím - kapely jako Death, Obituary, Morbid Angel a Entombed na mě měly obrovský vliv. V té době byl ve Španělsku death metal stále ještě něco velmi undergroundového a já jsem chtěl ten brutální, temný zvuk oživit. Tak se v roce 1991 zrodil Unbounded Terror.
Začali jsme hrát na místních koncertech a byla to vzrušující doba, protože extrémní metal ve Španělsku teprve začínal růst. Nebylo moc kapel, které by hrály čistý death metal, takže jsme si rychle získali uznání na undergroundové scéně. V roce 1992 jsme pak vydali debutové album "Nest of Affliction", které se stalo jedním z prvních deathmetalových alb vydaných ve Španělsku. Bylo syrové, brutální a zachycovalo pravou podstatu death metalu staré školy.
První koncerty byly intenzivní. Hrát extrémní metal ve Španělsku na začátku 90. let nebylo snadné - bylo to stále něco nového a místa nebyla vždy otevřená k rezervaci deathmetalových kapel. Ale fanoušci undergroundu byli věrní a scéna se začala postupně rozrůstat. Hráli jsme, kde se dalo, někdy v malých klubech, mládežnických centrech atd... na koncertech, kde lidé prostě chtěli slyšet extrémní hudbu. Byla to doba vášně a odhodlání - žádný internet, žádné velké festivaly, jen obchodování s kazetami a fanziny, které šířily informace.
Co pro tebe znamená death metal a hudba všeobecně? Jak ji vnímáš ve vztahu ke svému životu a společnosti? Je to koníček? Životní styl? Co ti dala a vzala? Klidně se pusť i do filozofických úvah.
Hudba, zejména death metal, je pro mě víc než jen zvuk - je to energie, emoce a výraz. Je to způsob, jak ze sebe dostat pocity, které nelze vždy vysvětlit slovy. Zejména death metal je syrový a silný, jako uvolnění všeho temného a intenzivního uvnitř.
V mém životě je hudba jak osobním únikem, tak způsobem, jak se spojit s ostatními. Není to jen koníček - utváří to, jak vidím svět. Pro někoho může být životním stylem, ovlivňuje jeho myšlení, oblékání a život. Společnost někdy death metal chápe špatně, vidí v něm jen hluk nebo agresi, ale ve skutečnosti jde o vášeň a pravdu, o to čelit krutosti života čelem.
Hudba mi dala pocit sounáležitosti, vzrušení a cílevědomosti. Vzala mi ticho, možná trochu sluchu a někdy i čas, který jsem mohl strávit něčím jiným - ale stálo to za to. Nakonec hudba, stejně jako život, je o pocitu něčeho skutečného.
Co chystají UNBOUNDED TERROR v nejbližších měsících?
Vstupujeme do intenzivní a vzrušující fáze projektu Unbounded Terror. Nyní se soustředíme především na vydání našeho čtvrtého studiového alba Something is Rotten in Humanity, které vyjde 1. dubna 2025 u Xtreem Music. Toto album znamená pro kapelu novou kapitolu, protože nyní fungujeme jako power trio, Ankor už v kapele není. Hudba je syrová, drtivá a plná esence toho, co Unbounded Terror představují.
Už jsme vydali singly - „Reviving“ a „Fear of Dying“, k druhému jmenovanému jsme natočili lyric video -, abychom fanouškům dali ochutnat, co nás čeká. Odezva byla neuvěřitelná a my se nemůžeme dočkat, až se objeví celé album. Navíc jsme právě vypustili nový singl Divine Virtue spolu s celým videoklipem, který přináší ještě více energie a hloubky do vydání alba.
Tohle je teprve začátek - aktivně pracujeme na dalších termínech a festivalových vystoupeních, abychom se ujistili, že se Something is Rotten in Humanity dostane k co největšímu počtu fanoušků.
Zůstaňte naladěni na naší oficiální facebookové stránce, kde najdete všechny nejnovější informace: facebook.com/ UnboundedTerror.
Rok 2025 bude pro Unbounded Terror obrovský a my jsme připraveni přinést absolutno.
Snad vás někde brzy uvidím naživo. Nové album se opravdu hodně povedlo. Díky za něj i za rozhovor. Vážím si toho. Ať vám to hraje co nejlépe a ať se vám daří i v osobním životě!
Moc děkuji za rozhovor, doufám, že jsem odpověděl na vše, co jste chtěli vědět.
Letos budeme hrát na Obscene Extreme - snad se tam uvidíme.
Všechny moc zdravím a děkuji za podporu!
about UNBOUNDED TERROR on DEADLY STORM ZINE:
Recenze/review - UNBOUNDED TERROR - Something Is Rotten In Humanity (2025):
