DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 23. října 2024

Recenze/review - MERCYLESS - Those Who Reign Below (2024)


MERCYLESS - Those Who Reign Below
CD 2024, Osmose Productions

for english please scroll down

Vždycky uměl splynout s davem. Stával ve stínu, když se v tiché ulici odehrávala vražda. Usmíval se na pohřbech, nasával pach smrti, když se stala nějaká děsivá bouračka. Procházel se po nemocnicích, byl stínem, našeptávačem. Dával se do řeči s trpícími, sedával v pokojích, ve kterých se čekalo na poslední vydechnutí. Podobal se všem krásným mužům a všichni jej popisovali jako milého a příjemného. Uvnitř byl ale zkažený, shnilý a zlý. Byl jednou z nejděsivějších podob démona.

Když jsem poprvé slyšel nové skladby z letošního alba legendárních francouzských tmářů MERCYLESS, na podobné démony jsem si vzpomněl. Jedná se totiž opět o album, které smrdí sírou, ctí atmosféru toho nejhlubšího podzemí a můžete v něm potkat ty nejkrvavější přízraky. Můj zážitek byl navíc umocněn koncertem kapely na festivalu SYMBOLIC (report, recenze na předchozí alba i rozhovor si můžete přečíst, články jsou odkazovány pod dnešní recenzí).


Temná energie, která k nám stékala z pódia jako zkažená krev, se promítla i do nové nahrávky. Zaručen je masivní a prašivý zvuk (produkce byla svěřena Raphu Henrymu z Heldscalla Studia), dostanete i tajemný a majestátní obal s opravdu zajímavým motivem (Nestor Avalos z Mexika). Zkrátka a dobře, pro nás, fanoušky staré death metalové školy, kteří máme rádi morbidní melodie, chorobami nasáklý hlas i zničující bicí, bylo splněno absolutně vše, abychom byli spokojeni. Hudbu Francouzů lze přirovnat ke kapelám jako PESTILENCE, ASPHYX, MASSACRE, CANCER, LOUDBLAST, MORBID ANGEL, OBITUARY, SINISTER. Samozřejmě s tím, že tahle smečka má svůj jasný a zřetelný rukopis. Určitě si pamatujete doby, kdy jsme sedávali nekonečné hodiny před reproduktory a neustále dokola přehrávali staré kazetové pásky zásadních skupin žánru. Úplně stejné pocity jsem měl i při setkáních s "Those Who Reign Below". Je slyšet, že jsme s MERCYLESS stejné krve, že pocházíme ze stejných katakomb. Psal jsem to již mnohokrát, ale zde se to sluší znovu zopakovat. Tenhle styl se musí hrát srdcem a to Francouzi přesně dělají. Věřím jim každý motiv, úder bicích, každou notu. Všichni postupně stárneme, podvědomě se připravujeme na to, že jednou budeme hnít v zemi. Ale než se to stane, tak budu poslouchat tohle album. Má v sobě totiž pradávnou černou energii a tlak, takový ten heavy efekt, který umějí jenom dobré kapely. Vždycky uměl splynout s davem. Stával ve stínu, když se v tiché ulici odehrávala vražda. Usmíval se na pohřbech, nasával pach smrti, když se stala nějaká děsivá bouračka. Procházel se po nemocnicích, byl stínem, našeptávačem. Temný, morbidní death metal s černou aurou, u kterého potkáte své vlastní démony! Smrt je velmi blízko!

Asphyx says:

He always knew how to blend in. He'd stand in the shadows when a murder took place in a quiet street. He smiled at funerals, sucked in the smell of death when there was a horrific crash. He walked through hospitals, a shadow, a whisperer. He would talk to the suffering, sit in rooms waiting for the last breath. He resembled all the beautiful men, and everyone described him as kind and pleasant. But inside he was corrupt, rotten and evil. He was one of the most terrifying forms of the demon.

When I first heard the new songs from this year's album by legendary French darkness band MERCYLESS, I thought of demons like that. For this is again an album that reeks of sulphur, honours the atmosphere of the deepest underground and you can meet the bloodiest phantoms in it. My experience was further enhanced by the band's concert at the SYMBOLIC festival (you can read the report, reviews of previous albums and an interview, the articles are linked below today's review).


The dark energy that flowed from the stage like corrupted blood was reflected in the new record. A massive and dusty sound is guaranteed (production was entrusted to Raph Henry from Heldscalla Studio), you also get a mysterious and majestic cover with a really interesting motif (Nestor Avalos from Mexico). In short, for us old school death metal fans who love morbid melodies, disease-soaked vocals and devastating drums, absolutely everything was done to keep us satisfied. The music of the French can be compared to bands like PESTILENCE, ASPHYX, MASSACRE, CANCER, LOUDBLAST, MORBID ANGEL, OBITUARY, SINISTER. Of course, this pack has its own clear and distinct signature. I'm sure you remember the times when we used to sit for endless hours in front of the speakers, playing old cassette tapes of the genre's seminal bands over and over again. I had exactly the same feelings when I met "Those Who Reign Below". You can hear that MERCYLESS and I are of the same blood, that we come from the same catacombs. I have written this many times before, but it bears repeating here. This style has to be played with heart and that's exactly what the French do. I trust them with every motif, every drum beat, every note. We are all getting older, subconsciously preparing ourselves to rot in the ground one day. But until that happens, I'm gonna listen to this album. It's got that ancient black energy and pressure, that heavy effect that only good bands can do. He's always been able to blend in with the crowd. He'd stand in the shadows when there was a murder in a quiet street. He smiled at funerals, sucked in the smell of death when there was a horrific crash. He walked through hospitals, a shadow, a whisperer. Dark, morbid death metal with a black aura where you meet your own demons! Death is very near!


about MERCYLESS on DEADLY STORM ZINE:




Tracklisting:
1. Extreme Unction (5:24)
2. I Am Hell (4:03)
3. Evil Shall Come Upon You (3:59)
4. Phantoms Of Caïn (3:47)
5. Thy Resplendent Inferno (4:12)
6. Crown Of Blasphemy (4:55)
7. Prelude To Eternal Darkness (4:38)
8. Chaos Requiem (4:14)
9. Absurd Theatre (2:09)
10. Sanctus Deus Mortis (4:29)
11. Zechariah 3:1 (1:02)

band:
Otero Max – Guit. / Vox
Merklen Gautier – Guit.
Voirin Johann – Drums
Tligui Yann – Bass



Recenze/review - BARATHRUM - Überkill (2024)


BARATHRUM - Überkill
CD 2024, Hammer of Hate

for english please scroll down

Odkrývám další vrstvu prachu a přemýšlím, co mě čeká. Starodávný hrob, daleko na severu, pod kostelem, který byl několikrát znesvěcený. Slýchávám tu různé podivné zvuky, lekám se každého stínu a poslouchám u toho nové album legendárních finských black metalistů BARATHRUM. Kapely, která stála na počátku tohoto stylu a datuje svůj vznik do roku 1991. Letos se vrátila, aby nás opět všechny zahalila do krvavé mlhy. Stačilo mi několik prvních tónů a věděl jsem, že jsem ztracen.

Do kostí mi pronikl chlad a temnota. Ožívaly přede mnou starodávné přízraky. Bestie, o kterých jste si mysleli, že už jsou dávno mrtvé. Kombinace ostrého black metalu a doomových pasáží, síry i melancholie, mi dělají opět velmi dobře. Je to jasný rukopis, originalita, schopnost zaseknout do mě svůj dráp, která propůjčuje téhle smečce status legendy. Novinka je skvělá po všech stránkách. 

Poslouchat nové album je jako návštěva starého pohřebiště v temných lesích. Uprostřed ničeho se kdysi odehrávaly krvavé rituály. Když poslouchám album "Überkill" tak přede mnou vše znovu ožívá. Slyším nářek obětí, cítím ve vzduchu pach krve, odříkávám obrácené modlitby. Co se týká formálních věcí, jako je zvuk, obal a celkové provedení, tak je vše v nejlepším pořádku. Jsem starý pes, který dokáže podobné věci ocenit. Líbí se mi, že se Finové, v rámci svých vlastních stylových zákonů, vyvíjejí. Album tak není jen dalším zásekem v řadě, ale živoucím organizmem. Pokud jste někdy navštívili v noci starou márnici nebo sestoupili do temných katakomb, určitě víte, o čem píšu. Nové album je chladné na povrchu a žhnoucí uvnitř. Je ukováno z té nejkvalitnější oceli a hoří jasným plamenem. Oceňuji i takový ten složitě popsatelný heavy efekt, který v sobě deska obsahuje. Zkrátka a dobře, BARATHRUM nejsou jen starou kapelou, která nahrála další album v řadě. Naopak, jsou stále uvěřitelní, živoucí, reální. Povedlo se jim mě přesvědčit na svou stranu. Už se těším, až přijde zima a ochladí se. Myslím si totiž, že v temné noci a na sněhu, hluboko v lesích, vynikne nová nahrávka nejvíce. Navíc, a to je pro mě samozřejmě nejdůležitější, se novinka velmi dobře poslouchá a rád se k ní vracím. Odkrývám další vrstvu prachu a přemýšlím, co mě čeká. Starodávný hrob, daleko na severu, pod kostelem, který byl několikrát znesvěcený. Slýchávám tu různé podivné zvuky, lekám se každého stínu a poslouchám u toho nové album legendárních finských black metalistů BARATHRUM. Okultní, starodávný black doom metalový rituál! Chladné ozvěny démonů temnoty! 


Asphyx says:

I uncover another layer of dust and wonder what's in store for me. An ancient grave, far to the north, under a church that has been desecrated several times. I hear all sorts of strange noises, startle at every shadow and listen to the new album by legendary Finnish black metallers BARATHRUM. The band that stood at the beginning of this style and dates its formation to 1991. This year they came back to envelop us all in a bloody fog again. Just the first few notes and I knew I was lost.

Coldness and darkness seeped into my bones. Ancient ghosts came to life before me. Beasts you thought were long dead. The combination of sharp black metal and doom passages, sulphur and melancholy, make me feel very good again. It's the clear signature, the originality, the ability to sink its claw into me that lends this pack legendary status. The novelty is great in every way. 


Listening to the new album is like visiting an old burial ground in the dark woods. In the middle of nowhere, bloody rituals once took place. When I listen to "Überkill", everything comes alive again. I hear the wailing of the victims, I smell the blood in the air, I say the prayers in reverse. As far as formal things like the sound, the cover and the overall performance are concerned, everything is in the best order. I'm an old dog who can appreciate such things. I like that the Finns, within their own stylistic laws, are evolving. This way the album is not just another hit in a row, but a living organism. If you've ever visited an old morgue at night or descended into the dark catacombs, you'll know what I'm writing about. The new album is cool on the surface and glowing on the inside. It's forged from the finest steel and burns with a bright flame. I also appreciate the kind of hard-to-describe heavy effect that the album contains. In short, BARATHRUM aren't just an old band that recorded another album in a row. On the contrary, they are still believable, alive, real. They managed to convince me to their side. I can't wait for winter to come and cool down. Because I think that in the dark night and in the snow, deep in the woods, the new record will stand out the most. Moreover, and this is of course the most important thing for me, the new record is very easy to listen to and I like to come back to it. I uncover another layer of dust and wonder what lies ahead. An ancient grave, far to the north, under a church that has been desecrated several times. I hear all sorts of strange noises, I'm scared of every shadow, and I listen to the new album by legendary Finnish black metallers BARATHRUM. Occult, ancient black doom metal ritual! Cold echoes of the demons of darkness!


Tracklist:
Side A
1. Death by Steel 04:32
2. Mountain of Bones 04:33
3. Spark Plugs of Purgatory 04:00
4. Black Magick Rites03:22
5. Ritual Murder 03:44

Side B
6. White Red Black and Pale 04:24
7. Denial of God 03:45
8. Dark Sorceress 07:06
9. Überkill 04:59


úterý 22. října 2024

Recenze/review - ANCIENT MALIGNITY - Dehumanization Dawn (2024)


ANCIENT MALIGNITY - Dehumanization Dawn
CD 2024, Inhuman Assault

for english please scroll down

Mrtvola se zohavenou tváří, maso odpadávající od kostí, vnitřnosti vyhřezlé ven. Cítím ve vzduchu bolest, strach a nenávist. Hluboko v podzemí, kam byla kdysi mučená těla uklizena, aby o nich nemusela církev mluvit. Zatuchlým vzduchem se ozývá nářek prokletých. Vojáci temnoty znovu povstali, aby se přišli pomstít. Jsou horší než smrt, jsou děsiví a šílení. Říkají si ANCIENT MALIGNITY a pocházejí z Nevady. Divoká smečka prašivých psů, kteří jinak hlídají vstup do podsvětí přichází se svým druhým dlouhohrajícím albem. 

A opět se jedná o hnisavý, smradlavý black death metalový materiál, o kusy nahrubo nasekaného masa, o nahrávku, která musela být nahrávána hluboko v podzemí. Když se totiž s tvorbou téhle kapely setkáte poprvé, vydáte se na dlouhý výlet bez konce. Po časové ose až někam na počátek devadesátých let minulého století. Potkáte přízraky, démony, krvelačné bestie. A také hudbu, která hoří jasným plamenem. 


Vše se zde valí kupředu, jako nějaká mocná a surová lavina. Tahle kapela nezná slitování. Zaútočí na vás, rozseká vás na malé kousky, spálí na popel. A to vše ve stylu smeček jako ORDER FROM CHAOS, IMPRECATION, PERDITION TEMPLE, DEICIDE, DRAWN AND QUARTERED, CRUCIFIER, INCANTATION, BLASPHERIAN, INFESTER, VITAL REMAINS. Kříže jsou opět obráceny směrem dolů a černá mše je v plném proudu. Z oltáře stéká krev nevinných a kněží nechávají průchod svým zvráceným choutkám. "Dehumanization Dawn" je přesně tím druhem alba, s plesnivým a hrubozrnným zvukem, které vás prokleje, u kterého budete hledat absolutní tmu. Američanům se povedlo vytáhnout na povrch ty nejhnusnější lidské myšlenky. Jednotlivé motivy jsou opravdové, ryzí, zabijácky primitivní. Je v nich živočišnost, nenávist a černé zlo. Až zase jednou půjdete do podzemí, tak si vezměte tuhle desku s sebou. Uvidíte, že při jejím poslechu začnou kolem vás ožívat přízraky. Půjdou vám po krku, budou se vám snažit prokousnout hrdlo. Nepomůže vám ani dřevěný kříž, ani svěcená voda. Tohle je album, které hnije zaživa. Jakoby mě někdo opravdu zavřel do staré kobky a nechal mě tam několik nocí po sobě. Seděl bych mezi rakvemi a poslouchal tuhle nahrávku. Ze ztrouchnivělých těl by lezly červy a ve vzduchu by byla cítit smrt. Myslím, že není potřeba dodávat cokoliv dalšího. Nechme mluvit hudbu. Zatuchlým vzduchem se ozývá nářek prokletých. Vojáci temnoty znovu povstali, aby se přišli pomstít. Jsou horší než smrt, jsou děsiví a šílení. Mokvající, shnilý a prašivý black death metal, starodávná choroba, která vás sežere zevnitř! Morbidní, syrový, ďábelský atak ze záhrobí!


Asphyx says:

A corpse with a mutilated face, flesh falling off the bones, entrails spilling out. I can feel the pain, fear and hatred in the air. Deep underground, where once tortured bodies were put away so the church wouldn't have to talk about them. The cries of the damned echo through the stale air. The soldiers of darkness have risen again to seek revenge. They are worse than death, they are terrifying and mad. They call themselves the ANCIENT MALIGNITY and they come from Nevada. A wild pack of mangy dogs who otherwise guard the entrance to the underworld comes with their second full-length album. 

Once again, this is festering, stinking black death metal material, chunks of roughly chopped meat, a record that must have been recorded deep underground. Because when you first encounter the work of this band, you're going to go on a long trip with no end in sight. Along a timeline all the way back to the early 1990s. You meet ghosts, demons, bloodthirsty beasts. And music that burns brightly. 


Everything is rolling forward, like a powerful and brutal avalanche. This band knows no mercy. It will attack you, cut you into small pieces, burn you to ashes. And all in the style of bands like ORDER FROM CHAOS, IMPRECATION, PERDITION TEMPLE, DEICIDE, DRAWN AND QUARTERED, CRUCIFIER, INCANTATION, BLASPHERIAN, INFESTER, VITAL REMAINS. The crosses are again turned downwards and the black mass is in full swing. The blood of the innocents drips from the altar and the priests give vent to their perverse appetites. "Dehumanization Dawn" is exactly that kind of album, with a moldy and coarse-grained sound that will have you cursing, looking for absolute darkness. The Americans have managed to bring out the ugliest of human thoughts. The individual motifs are real, pure, killer primitive. There is animalism, hatred and black evil. Next time you go underground, take this record with you. You'll find that when you listen to it, the ghosts will start to come alive around you. They'll be at your throat, trying to bite your throat. Not even a wooden cross or holy water will help you. This is an album that rots alive. It's like someone really locked me in an old dungeon and left me there for several nights in a row. I'd sit among the coffins and listen to this record. Worms would crawl out of the rotting bodies and the smell of death would be in the air. I don't think I need to add anything else. Let the music do the talking. The cries of the damned echo through the stale air. The soldiers of darkness have risen again to seek vengeance. They are worse than death, they are terrifying and mad. Dank, rotten and dusty black death metal, an ancient disease that will eat you from the inside! A morbid, raw, diabolical attack from beyond the grave!


tracklist:
1. Dehumanization Dawn
2. Indoctrination Terror Offense
3. Abomination Experiment
4. Pedoswine Obsolescence
5. The Extortion Epoch
6. Dystopian Subjection
7. Pernicious Fixation
8. Algorithmic Brainwash Entity
9. Intrusive Surveillance Mechanism
10. Viral Hysteria Infliction

Recenze/review - CALCINED - To Rot in a Honeybeam (2024)


CALCINED - To Rot in a Honeybeam
CD 2024, Great Dane Records

for english please scroll down

Díváš se na svoji vlastní ruku, která pomalu uhnívá. Zasažený snětí, umíráš a děsíš se vlastního stínu. Ve smrti jsme nakonec každý sám. Začalo to vlastně nevinně. Nejdřív tě trošku bolelo břicho, abys po nějaké době zjistil, že si prokletý. Bůh i všichni ostatní tě dávno opustili. Zůstali s tebou jenom tví vlastní démoni. Sedí u postele, odříkávají prokleté modlitby a čekají, až tě budou moci převézt na druhou stranu. Poslouchají u toho nové album švýcarských death metalistů CALCINED a spokojeně u tuho kývají hlavou.

Jedná se o třetí dlouhohrající album kapely a nutno rovnou dodat, že opět povedené. Je to samozřejmě hluboký underground, smradlavý močál, staré pohřebiště, ale také hudba, které vás vezme na dlouhý výlet bez konce. Stačí zapnout play a přidat pořádně hlasitost. Pokud pamatujete devadesáté roky, tak má slova určitě potvrdíte. 


Švýcaři dokáží být jak brutální, tak neskutečně syroví a temní. Jedná se o intenzivní materiál ve stylu třeba takových ELECTROCUTION, SEVERE TORTURE, INTERNAL SUFFERING, MALEVOLENT CREATION. Je to smršť, tsunami ve staré prašivé márnici. Kosti létají vzduchem, lebky pukají tlakem a vy tančíte zase jednou na vlastním hrobě. Dovedu si představit malý klub za městem, v něm pódium blízko lidem a tuhle smečku, řádící do skonání světa. Mám to tahle rád, přiznávám a myslím si, že CALCINED také. Kapele se povedlo nejen přenést ducha starých časů do současného divného světa, ale také mít svůj výraz a ksicht. Vše mi sedí tak nějak pohromadě. Prašivý zvuk, dobré ostré riffy, dobře poslouchatelné motivy, drtivé bicí i štěkající vokál, který všemu dává pověstnou korunu. Líbí se mi, že jsou pánové ryzí a opravdoví. Věřím jim každou notu, každý tón a musím se přiznat, že jsem se k albu "To Rot in a Honeybeam" rád a často vracel. Kdysi dávno, když jsem se rozhodl, že budu o muzice psát a podporovat ji, jsem měl na mysli přesně takovéto desky. Na novince jsem si totiž našel vše, co mám na tomto stylu rád. Temnotu a chlad, prašivinu. Zapomenout nesmíme ani na surový zvuk (Siarhei Liakh - mixing, Sergé Spiga - mastering) a velmi povedený obal (Kevin Jacot). Myslím si, že každý opravdový fanoušek pohřbů do země si přijde na své. Švýcarům se povedlo nahrát album, které vás doslova rozdrtí. Dívám se na svoji vlastní ruku, která pomalu uhnívá. Zasažený snětí, umírám a děsím se vlastního stínu. Ve smrti jsme nakonec každý sám. Starý, prašivý death metal, který smrdí temnotou a chladem! Shnijete zaživa! 


Asphyx says:

You're looking at your own hand, which is slowly withering away. stricken with snow, dying and terrified of your own shadow. In death, we're all alone in the end. It started innocently enough. First you got a little stomachache, only to find out after a while that you were cursed. God and everyone else abandoned you long ago. Only your own demons stayed with you. Sitting by the bed, saying their damned prayers, waiting to be transported to the other side. They're listening to the new album by Swiss death metallers CALCINED and nodding their heads in satisfaction.

This is the band's third long-playing album and it must be said that it's a success again. It is of course deep underground, stinking swamp, old burial ground, but also music that will take you on a long trip without end. Just turn on the play and turn up the volume properly. If you remember the nineties, you will definitely confirm my words. 


The Swiss can be both brutal and incredibly raw and dark. This is intense material in the style of ELECTROCUTION, SEVERE TORTURE, INTERNAL SUFFERING, MALEVOLENT CREATION. It's a whirlwind, a tsunami in an old dusty morgue. Bones fly through the air, skulls crack under the pressure and you dance once again on your own grave. I can imagine a small club outside of town, a stage close to the people, and this pack, raging till the end of the world. I like this one, I admit, and I think CALCINED does too. The band managed to not only bring the spirit of the old days into the weird world of today, but also have their own expression and face. Everything kind of fits together for me. Dusty sound, good sharp riffs, listenable themes, crushing drums and barking vocals that give everything the proverbial crown. I like the fact that the guys are pure and real. I trust them with every note, every tone and I have to admit that I like to come back to the album "To Rot in a Honeybeam" often. A long time ago, when I decided to write about and promote music, I had records just like this in mind. In fact, I found everything I love about this style on this new release. The darkness and the coldness, the dirt. Not forgetting the raw sound (Siarhei Liakh - mixing, Sergé Spiga - mastering) and the very hilarious cover art (Kevin Jacot). I think that every true fan of burial in the ground will find it to their liking. The Swiss have managed to record an album that will literally crush you. I'm looking at my own hand slowly rotting away. Struck by the snow, I'm dying and terrified of my own shadow. In death, we're all alone in the end. Old, dusty death metal that stinks of darkness and cold! You're rotting alive!


Tracklist:
01. Poaching Among The Starry Fields 
02. Autolysis 
03. Scourge Cloud 
04. Hic Sunt Dracones 
05. The Dungeon Master 
06. Ashen Flowers 
07. I Pity The Strong 
08. Are You Scared? 
09. Discipline

band:
Piffeux - Bass, Vocals (backing)
Lionel - Drums
Magnus - Vocals (lead)
Jaak - Guitars

pondělí 21. října 2024

Recenze/review - DISENTOMB - Nothing Above (2024)


DISENTOMB - Nothing Above
EP 2024, Unique Leader Records

for english please scroll down

Občas přemýšlím, jestli existuje něco vyššího, než je lidské myšlení. Nějaká entita, která nás řídí a ovlivňuje. Jak jinak byste si vysvětlili hnus a brutalitu, kterých jsou někteří lidé schopní? Historie našeho druhu mi jenom potvrzuje moje domněnky. Stále bývám šokován, čeho všeho jsme schopni. Do některých byste to neřekli. Tváří se navenek mile a přívětivě. Ale uvnitř jsou shnilí a zkažení. Možná jsou ovládáni odněkud z vesmíru, z jiné dimenze.

Australští brutalisté DISENTOMB usilovně pracují na svém čtvrtém dlouhohrajícím albu. Postupně se zdokonalují, stále objevují nová temná zákoutí. Letos o sobě dávají vědět novým zásekem "Nothing Above", který nám ukazuje směr, kterým se kapela vydává. Do ještě větší temnoty, hluboko do našeho podvědomí. Budete opět rozsekání na malé kousky, rozemleti na prach.


Na těchto maniacích bylo vždy skvělé, že nejen, že jsou brutální, techničtí a svým způsobem progresivní, ale hlavně to, že si stále zachovávají surovost a uvěřitelnost. Nedostanete tak žádné zbytečné ekvilibristiky. Naopak, skladby jsou velmi dobře napsány, postupně gradují, mají v sobě neklid i tolik potřebnou černou energii. Kapela sice ctí staré pořádky, tak jak je známe třeba od takových DEEDS OF FLESH, SUFFOCATION, INFERNAL TORMENT, IMMOLATION, INCANTATION, ULCERATE, ale navíc se jim povedlo mít vlastní výraz, ksicht. Zkrátka a dobře, stačí několik prvních tónů a ihned je poznáte. Což je v dnešní době nadprodukce takový malý zázrak. Je znát a slyšet, že pánové pevně věří ve svoji morbidní práci. Navíc mají talent a schopnost složit zajímavé motivy, přidávat nové zvuky. EP "Nothing Above" vyznívá velmi masivně, surově, uvěřitelně. Je to asi takový rozdíl, jako když se díváte na hororový film a potom se doopravdy říznete a vytéká vám z rány zkažená krev. Navíc mají Australané jednu schopnost - rád se k jejich hudbě vracím i pod delší době. A pokaždé si pro sebe objevím něco nového, další motiv, pasáž, moment. Osobně si v tomto stylu hodně vybírám, rozhodně neposlouchám úplně vše. Nahrávka mě musí zaujmout, chytit za vlasy, zaseknout do mě svůj dráp. DISENTOMB se album povedlo po všech stránkách. Celým albem se navíc jako nějaká černá nit prolíná zvláštní, podmanivá a děsivá atmosféra. Kapela je ve velmi dobré formě a pokud má být tohle EP takovou malou ochutnávkou před dlouhohrajícím albem, tak je rozhodně na co se těšit. Občas přemýšlím, jestli existuje něco vyššího, než je lidské myšlení. Nějaká entita, která nás řídí a ovlivňuje. Jak jinak byste si vysvětlili hnus a brutalitu, kterých jsou někteří lidé schopní? Černý brutální death metal s příchutí zkažené krve! Nihilistický rozklad lidských myšlenek! 


Asphyx says:

Sometimes I wonder if there is something higher than human thought. Some entity that controls and influences us. How else do you explain the ugliness and brutality that some people are capable of? The history of our species only confirms my suspicions. I'm still shocked at what we're capable of. You wouldn't put it past some of us. They have an outward appearance of kindness and friendliness. But inside, they're rotten and corrupt. Maybe they're being controlled from somewhere in the universe, from another dimension.

Australian brutalists DISENTOMB are hard at work on their fourth full-length album. They're getting better and better, still discovering new dark corners. This year, they make themselves known with the new track "Nothing Above", which shows us the direction the band is taking. Into even greater darkness, deep into our subconscious. You'll be chopped into small pieces again, ground to dust.


What's always been great about these maniacs is that not only are they brutal, technical and progressive in their own way, but more importantly, they still retain their rawness and believability. So you don't get any unnecessary equivocation. On the contrary, the songs are very well written, they gradually build up, they have a restlessness and much needed black energy. Although the band honours the old ways as we know them from such bands as DEEDS OF FLESH, SUFFOCATION, INFERNAL TORMENT, IMMOLATION, INCANTATION, ULCERATE, they also manage to have their own expression, their own face. In short, just a few first notes and you'll recognize them immediately. Which is such a small miracle in these days of overproduction. You can see and hear that the gentlemen are firm believers in their morbid work. Moreover, they have the talent and ability to compose interesting motifs, adding new sounds. The EP "Nothing Above" sounds very massive, raw, believable. It's about the difference between watching a horror movie and then actually getting cut and having bad blood oozing out of your wound. Plus, the Aussies have one ability - I like to come back to their music even after a long time. And every time I discover something new for myself, another motif, passage, moment. Personally, I pick and choose a lot in this style, I definitely don't listen to everything. A record has to catch my attention, grab me by the hair, sink its claw into me. DISENTOMB succeeded in every aspect. Moreover, a strange, captivating and eerie atmosphere runs through the whole album like some black thread. The band is in very good shape and if this EP is supposed to be a little taste before the long-playing album, there is definitely something to look forward to. Sometimes I wonder if there is something higher than human thought. Some entity that controls and influences us. How else do you explain the ugliness and brutality that some people are capable of? Black brutal death metal with a taste of bad blood! The nihilistic decay of the human mind! 



about DISENTOMB on DEADLY STORM ZINE:


Recenze/review - DISENTOMB – Misery (2014)


Tracklist:
01. Drear Prophecies 
02. When The Black Begins, The Forked Tongue Speaks 
03. No God Unconquered 
04. Nothing Above

Recenze/review - BREEDING CHAOS - Distant Planets (2024)


BREEDING CHAOS - Distant Planets
CD 2024, Great Dane Records

for english please scroll down

Poslední dobou se mi zdají sny o létání. Vznáším se nad naší zničenou zemí a je mi tak nějak divně. Mrtvé oceány, lesy bez stromů, celé mi to připomíná staré sci-fi knihy, které se staly krutou skutečností. Možná ještě existuje naděje. Adrien Bousson totiž namaloval francouzské melodické death metalové kapele BREEDING CHAOS obal, na kterém je snad vstup do jiné, lepší dimenze? Nebo ne? Netuším.

S čím jsem si ale absolutně jistý je, že se mi novinka a zároveň první dlouhohrající album "Distant Planets" líbí. Je po okraj narvané zajímavými motivy. Melodie jsou surové a chladné zároveň. Kapela se zbytečně nepodbízí, když je to potřeba, tak pořádně zatlačí na pilu. Dokáže ale i zjemnit a hrát si s náladami jako šelma se svojí kořistí. Když mě přistálo originální CD v mé poštovní schránce, byl jsem zvědavý. Těšil jsem se a tak trošku se bál zároveň. Mé obavy ale byly rozptýleny hned prvním poslechem. Z reproduktorů se na mě vyvalil melodický death metal, který rozhodně stojí za pozornost. 


Líbí se mi, že si kapela dala záležet na dobrém, masivním a chladném zvuku (Didier Bautzmann - recording, mestering, mixing). O obalu jsem již hovořil, ale víte co mě zaujalo asi nejvíce? Způsob jakým jsou skladby napsány. Novinka je velmi pestrou směsí. Pořád se něco děje, nenudil jsem se ani chvilku. Byl jsem samozřejmě, stejně jako pokaždé, když se mi dostane do rukou nějaká nová kapela, trošku skeptický, protože znáte to, dnes vítězí kvantita nad kvalitou, ale zde jsem spíše nadšený. Kývám se do rytmu, podupávám si nohou, představuji si, jak stojím na koncertě v první řadě. Objevuji spolu s kapelou nové, vzdálené planety, bojuji s vetřelci, nasávám vesmírný prach. Znovu se ptám, odkud pochází temnota a odpovědí jsou mi chladné a ostré melodie. BREEDING CHAOS na to jdou poctivě, nebál bych se napsat postaru. Vyhnuli se současným plastovým a nudným produkcím. Navíc mají rozhodně co říct. A potom ještě jedna drobnost. Mě baví novou desku poslouchat a rád se k ní vracím. A to přesto, že tenhle styl nebývá zase tolik častým hostem v mém přehrávači. Tady ale vše hoří jasným plamenem. Spousta dobrých nápadů se zde potkává se zvláštní podmanivou atmosférou. A tak se vznáším nad naší zničenou zemí a je mi tak nějak divně. Mrtvé oceány, lesy bez stromů, celé mi to připomíná staré sci-fi knihy, které se staly krutou skutečností. Možná ještě existuje naděje. Nebo ne? Odpověď musíme hledat v našem vlastním svědomí. Francouzi mi byli velmi dobrými průvodci při mém letu do neznáma. Rozhodně vám je mohu doporučit. Temný a chladný, mocný a syrový melodický death metal! Na konci vesmíru je absolutní tma! 


Asphyx says:

I've been having dreams about flying lately. I'm floating over our ruined country and I feel kind of weird. Dead oceans, treeless forests, it all reminds me of old science fiction books that have become a harsh reality. Maybe there's still hope. Because Adrien Bousson has painted a cover for the French melodic death metal band BREEDING CHAOS, which perhaps shows an entrance to another, better dimension? Or is it? I have no idea.

But what I am absolutely sure of is that I like the new and first full-length album "Distant Planets". It is packed to the brim with interesting themes. The melodies are raw and cool at the same time. The band doesn't undercut itself unnecessarily, when it needs to, it pushes hard. But it also manages to soften and play with moods like a beast with its prey. When the original CD landed in my mailbox, I was curious. I was excited and a little scared at the same time. But my fears were allayed on the first listen. Melodic death metal rolled out of the speakers and was definitely worth my attention.


I like the fact that the band made sure to have a good, massive and cool sound (Didier Bautzmann - recording, mestering, mixing). I already talked about the cover art, but you know what impressed me the most? The way the songs are written. The new album is a very varied mix. There is always something going on, I wasn't bored for a moment. Of course, like every time I get my hands on a new band, I was a bit skeptical, because you know, nowadays quantity wins over quality, but here I'm rather excited. I'm swaying to the beat, tapping my foot, imagining myself standing in the front row at a concert. Discovering new, distant planets with the band, fighting aliens, sucking in space dust. I ask again where the darkness comes from and the answer is cold and sharp melodies. BREEDING CHAOS go at it honestly, I wouldn't be afraid to write it the old fashioned way. They have avoided the current plastic and boring productions. Plus, they definitely have something to say. And then one more little thing. I enjoy listening to the new album and I like coming back to it. And that's despite the fact that this style is not a frequent guest in my player. But here everything is burning brightly. A lot of good ideas meet here with a strange captivating atmosphere. And so I'm floating above our ruined country and I feel kind of weird. Dead oceans, treeless forests, it all reminds me of old science fiction books that have become a harsh reality. Maybe there's still hope. Or is there? The answer must be found in our own conscience. The French were very good guides on my flight into the unknown. I can certainly recommend them to you. Dark and cold, powerful and raw melodic death metal! There is absolute darkness at the end of the universe!



tracklist:
1- Distant planets
2- Magnetic interactions
3- Among the gods
4- Accretion rate
5- Pillars of creation
6- Gamma afterglow
7- Birth of the abyss
8- Abysmal sorrow
9- Stone cross
10- Bitter closure

Line up:
LUCAS: DRUMS
JE: LEAD GUITAR
MALO: BASS
BRU: GUITAR GROWL

A few questions - interview with melodic death metal band from France - BREEDING CHAOS.


A few questions - interview with melodic death metal band from France - BREEDING CHAOS.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

Ave ! We are Breeding Chaos, a band founded in late 2019 by Bruno and I, here in Marseille, in the south of France. We happen to be long time friends and already played in a band together about 25 years back !

We play death metal, mainly influenced by the old school scene (USA, UK, SWE) from the early '90s, with a touch of tech/prog here and there.

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

We rented a large rehearsal room in Marseille, and recorded the whole album in a short week. We called on Didier, a friend of ours for the recording, mixing and mastering, same as we did for our first release, the 2023 EP "Diffraction Matters". We are very glad of his work and the overall quality of the sound on this new release.


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

Only 500 copies of this album are available, only on digipack format. Of course, it is also available on any streaming platform, and you can also buy a digital copy on our Bandcamp. So far, we haven't thought of using vinyl or cassette medium, but why not, maybe for future releases, if the audience is intereted !

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

Bruno, who is our singer, is the main songwriter, but I also wrote a few songs. We deal with a number of topics : Greek Cosmogony, religion, the decay of mankind, but we have several songs talking about astrophysics, describing some fascinating phenomenons in the observable universe. We also have a song inspired by a poem by T.S.Eliot called "the Hollowmen".


Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

I made the logo, with hints from Bruno ; we wanted a kind of logo who spoke by itself, readable and with a design identifiable with the death metal style. The cover artwork for Distant Planets was made by Adrien Bousson, who is a professional graphic artist who worked for numerous bands such as Khonsu, And Oceans, the Algorythm, Obsidious...

Bruno runs the Bandcamp website and Youtube profile, and both of us deal with the social networks (Facebook, Instagram mainly). These are necessary media nowadays, to hope and reach out to the whole metal community worldwide.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takes care about you?

We managed to have a deal with Great Dane Records, which is doing an awesome job on promoting our album. Also, the quality of the digipack is great!


Which bands do you idolise and where do you get your inspiration from?

We are all fond of death metal, but really like other metal sub-genres such as black metal, thrash, or prog. Each of us has a particular journey as a music-lover and musician, and I believe that's what enriches and diversifies our composing.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

Bruno sent our EP to 3 or 4 labels, but luckily Raphael from Great Dane Records listened to it, he was immediately convinced and offered us to release our first album.

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

Throughout the past year, we played a dozen of gigs so far, mainly in the south of France, but we are eager to hit the road and explore a much wider area, from small venues to the wildest festivals !

Bruno pretty much handles all of the booking, which is a hard task. Many of the concert halls are uneasy to get to, and some of them didn't survive the Covid time.


What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

We are already working on new material for the next album, but we most likely will test the new songs on stage before getting to record them.

Also, we have an unreleased song wich will appear on a compilation in a couple of months, so stay tuned !

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

Of course, we are always happy to exchange with our listeners, by instagram or facebook, or breedingchaos@gmail.com, we will be happy to share with you about music and anything you want. See you soon !





Thanx for the interview.


---------------------------------------------------------------------------------------------------

neděle 20. října 2024

Recenze/review - RECKLESS MANSLAUGHTER - Sinking into Filth (2024)


RECKLESS MANSLAUGHTER - Sinking into Filth
CD 2024, Memento Mori / Fucking Kill

for english please scroll down

Nevím, kolik ještě najdu dalších těl. Nekonečný zástup nemrtvých, naříkajících, řvoucích, toužících po krvi, čeká na osvobození. Kdysi mučeni, znásilňováni, páleni žhavým železem, drceni na prach, touží po pomstě, po krvi. Strážcem temnoty jsem se stal na konci osmdesátých let minulého století a stále vyhledávám kapely, o kterých si myslím, že dokáží svojí hudbou znázornit mrtvolnou a chladnou atmosféru starých pohřebišť. 

S německými RECKLESS MANSLAUGHTER jsme se na našich stránkách již setkali v roce 2019, u příležitosti vydání jejich alba "Caverns of Perdition". Již tenkrát se mi líbil způsob, jakým kapela přistupuje ke své morbidní práci. Nové album jenom potvrzuje nastavený směr. Do ještě větší temnoty, do záhrobí, do samotného pekla. 


I letos naleznete ve skladbách surový rytmus, riffy ohlodané na kost, temnotu i chlad, ale hlavně doom a death metal v jejich děsivé podobě. Pokud máte rádi kapely jako BOLT THROWER, MORBID ANGEL, DISMEMBER, GRAVE, ENTOMBED, ASPHYX, SINISTER, DEMIGOD, BENEDICTION, potom jste zde správně. Zkrátka a dobře, Němci přesně pochopili, o čem starý prašivý death metal je, nechali se inspirovat u těch nejpovolanějších a ještě navíc přidali spoustu svých nápadů a invence. Povedl se i zvuk, který je náležitě masivní, prašivý a zároveň čitelný (Jörg Uken - recording, mastering, mixing). Miluji černobílé obaly a tak se mi líbí i motiv od Lucase Korteho. Krásně morbidně doplňuje celkovou atmosféru tohoto povedeného alba. Jestli mi u minulé nahrávky chyběl trošku větší drive a energie, tak tentokrát jsem vše dostal naservírované na víku od rakve. Je pro mě velmi příjemné se nechat zavřít do starých katakomb, ohledávat další mrtvoly, rozmlouvat s démony, sledovat, jak živí přecházejí na druhou stranu. Hraje mi u toho "Sinking into Filth", kývám se spokojeně do rytmu, kopu další mělký hrob. Možná mě jednou sežerou červi a shniju ve studené zemi, ale než se tak stane, tak budu tuhle desku poslouchat stále dokola. Skladby jsou napsány velmi uvěřitelně, opravdově, přesvědčivě. Kapele se povedlo mě rozsekat na malé kousky. Je na čase se znovu vydat na cestu bez konce. Do ještě větší temnoty, do záhrobí, do samotného pekla. Starodávné death metalové drcení plesnivých kostí! Smrt přichází z absolutní temnoty! 


Asphyx says:

I don't know how many more bodies I'm gonna find. An endless host of undead, wailing, screaming, bloodthirsty, waiting to be freed. Once tortured, raped, burned with hot iron, crushed to dust, they yearn for revenge, for blood. I became a keeper of the darkness in the late 1980s and I still seek out bands that I think can portray the dead and cold atmosphere of old burial grounds with their music. 

We have already met Germany's RECKLESS MANSLAUGHTER in our pages in 2019, on the occasion of the release of their album "Caverns of Perdition". Even then, I liked the way the band approached their morbid work. The new album only confirms the set direction. Into even greater darkness, into the beyond, into hell itself. 


Again this year you will find raw rhythm, riffs gnawed to the bone, darkness and coldness, but mainly doom and death metal in their terrifying form. If you like bands like BOLT THROWER, MORBID ANGEL, DISMEMBER, GRAVE, ENTOMBED, ASPHYX, SINISTER, DEMIGOD, BENEDICTION, then you are here. In short, the Germans have understood exactly what the old dusty death metal is all about, they have been inspired by the most authoritative ones and they have added a lot of their own ideas and inventiveness. The sound is also properly massive, dusty and at the same time legible (Jörg Uken - recording, mastering, mixing). I love the black and white covers and so I like the Lucas Korte motif as well. It beautifully morbidly adds to the overall atmosphere of this hilarious album. If I missed a bit more drive and energy with the last record, this time I got everything served on a coffin lid. It's very pleasant for me to be locked in the old catacombs, looking for more corpses, talking to demons, watching the living cross over to the other side. "Sinking into Filth" plays, I sway contentedly to the beat, digging another shallow grave. Maybe one day I'll be eaten by worms and rot in the cold earth, but until that happens, I'll listen to this record over and over again. The songs are written in a very believable, real, convincing way. The band managed to cut me into small pieces. It's time to embark on a journey without end again. Into even greater darkness, into the beyond, into hell itself. The ancient death metal crushing of moldy bones! Death comes from absolute darkness!


Recenze/review - RECKLESS MANSLAUGHTER - Caverns of Perdition (2019):

tracklist:
1. Caverns Of Perdition
2. Befouled Commandments
3. Awaiting My Demise
4. Retreat Into Nothingness
5. Aktion 1005
6. Ruf Der Leere
7. The Sacred Lie (Diabolical Imperium Cover)
8. Risen From The Mass Grave

RECKLESS MANSLAUGHTER are:
Dennis - Guitars
Chris - Bass
Leimy - Vocals
Pneumator - Drums
Sebi - Guitars

Recenze/review - WRATHPRAYER - Enkoimeterion (2024)


WRATHPRAYER - Enkoimeterion
CD 2024, Nuclear War Now! Productions

for english please scroll down

Dívám se na své zubožené tělo. Měl bych být dávno mrtvý, ale vznáším se někde mezi naším a oním světem. Kněz v černé kápi otírá nůž od krve. Před několika okamžiky mi prořízl hrdlo. Krev odkapává na zem a všichni se modlí podivným jazykem. Cítím chlad, pomalu přecházím do nekonečné tmy. Mými průvodci jsou tentokrát black death metaloví maniaci WRATHPRAYER, kteří se vrátili po dlouhých dvanácti letech. Opět se jedná o démonickou hudbu, která smrdí sírou.

Na téhle smečce se mi vždy líbilo, že je opravdová, uvěřitelná, že mě dokáže pokaždé ukřižovat hlavou dolů. Představte si starodávné pohřebiště, na kterém jsou pochovány oběti krvavých rituálů. Jakmile vzduch prořízne první riff, nemrtví vstanou z hrobů a začnou tančit na vlastních hrobech. Chilané se vrátili ve vynikající formě. 


Pokud jste někdy přemýšleli o tom, co se stane s vaším tělem, až zemřete, určitě se vám bude nové album těchto tmářů líbit. Je po okraj narvané nihilismem, špínou a nakumulovaným vztekem. Přenese vás do země nekonečných stínů, do močálů, ve kterých se vznáší nafouklé mrtvoly utopenců. Do kostí se vám dostane chlad a bude vás mrazit v zádech. WRATHPRAYER mají svůj vlastní, jasně rozpoznatelný rukopis. Hrají přesvědčivě, naléhavě, divoce. Opravdové fanoušky pohřbů do země určitě ihned zaujme velmi povedený obal. Autorem je Denis Forkas Kostromitin a nutno rovnou dodat, že krásně morbidně znázorňuje to, co se na albu odehrává. Skvělý je i prašivý, chladný a masivní zvuk (God of Torment - recording, mixing, Christophe Chavanon - mastering), který má slova také potvrzuje. Vzal jsem si nové album "Enkoimeterion" s sebou na jedno staré, zdánlivě dávno opuštěné pohřebiště. Zapnul jsem play a přede mnou se začaly odehrávat děsivé příběhy o smrti a utrpení, o ďáblech v lidské podobě. Máte rádi kapely jako PSEUDOGOD, GRAVE MIASMA, PROCLAMATION, BLASPHEMY, ARCHGOAT, DEMONCY, TEITANBLOOD, DIOCLETIAN? Potom si dejte pozor, aby vám tato novinka neunikla. "Enkoimeterion" vás pohřbí zaživa, rozemele na prach, totálně zničí. Budete se dívat na své zubožené tělo a modlit se k absolutní nicotě. Nové album vám nelze jinak, než doporučit. Má v sobě vše, co mám na tomto stylu rád. Neurvalost, sílu i tlak. Absolutní tma! Krvavé záblesky pradávných black death metalových rituálů! Negace, síla a bestialita! 


Asphyx says:

I look at my ravaged body. I should be long dead, but I'm floating somewhere between this world and the next. A black-hooded priest wipes the blood from his knife. He cut my throat a few moments ago. The blood drips to the ground and everyone prays in a strange language. I feel a chill, and slowly I pass into an endless darkness. My guides this time are the black death metal maniacs WRATHPRAYER, back after twelve long years. Once again it is demonic music that smells of sulfur.

What I've always liked about this pack is that they are real, believable, and can crucify me upside down every time. Imagine an ancient burial ground where the victims of blood rituals are buried. As the first riff cuts through the air, the undead rise from their graves and begin to dance on their own graves. The Chileans are back in fine form. 


If you've ever wondered what happens to your body when you die, you'll love the new album from these darkies. It's packed to the brim with nihilism, filth and accumulated rage. It will transport you to a land of endless shadows, to swamps where the bloated corpses of drowned men float. A chill will get into your bones and send shivers down your spine. WRATHPRAYER have their own, clearly recognisable signature. They play convincingly, urgently, fiercely. True fans of burial in the ground will be immediately attracted by the very hilarious cover art. The author is Denis Forkas Kostromitin and it must be added that it beautifully morbidly depicts what is happening on the album. The dusty, cold and massive sound is also great (God of Torment - recording, mixing, Christophe Chavanon - mastering), which also confirms my words. I took the new album "Enkoimeterion" with me to an old, seemingly long-abandoned burial ground. I put it on play and horrifying stories of death and suffering, of devils in human form, began to unfold before me. Do you like bands like PSEUDOGOD, GRAVE MIASMA, PROCLAMATION, BLASPHEMY, ARCHGOAT, DEMONCY, TEITANBLOOD, DIOCLETIAN? Then make sure you don't miss this news. "Enkoimeterion" will bury you alive, grind you to dust, totally destroy you. You will look at your ravaged body and pray to absolute nothingness. We can't recommend the new album any other way. It has everything I love about this style. The ferocity, the power and the pressure. Absolute darkness! Bloody flashes of ancient black death metal rituals! Negation, power and bestiality!


Tracklist:
01. Lord Of Agony 
02. Seed Of Corruption 
03. Mercy Begets Savagery 
04. Seelenabgründ 
05. Harpagisometha 
06. Man's Obsolescence 
07. Caliginous Ecstasy

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine