DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pondělí 21. října 2024

Recenze/review - DISENTOMB - Nothing Above (2024)


DISENTOMB - Nothing Above
EP 2024, Unique Leader Records

for english please scroll down

Občas přemýšlím, jestli existuje něco vyššího, než je lidské myšlení. Nějaká entita, která nás řídí a ovlivňuje. Jak jinak byste si vysvětlili hnus a brutalitu, kterých jsou někteří lidé schopní? Historie našeho druhu mi jenom potvrzuje moje domněnky. Stále bývám šokován, čeho všeho jsme schopni. Do některých byste to neřekli. Tváří se navenek mile a přívětivě. Ale uvnitř jsou shnilí a zkažení. Možná jsou ovládáni odněkud z vesmíru, z jiné dimenze.

Australští brutalisté DISENTOMB usilovně pracují na svém čtvrtém dlouhohrajícím albu. Postupně se zdokonalují, stále objevují nová temná zákoutí. Letos o sobě dávají vědět novým zásekem "Nothing Above", který nám ukazuje směr, kterým se kapela vydává. Do ještě větší temnoty, hluboko do našeho podvědomí. Budete opět rozsekání na malé kousky, rozemleti na prach.


Na těchto maniacích bylo vždy skvělé, že nejen, že jsou brutální, techničtí a svým způsobem progresivní, ale hlavně to, že si stále zachovávají surovost a uvěřitelnost. Nedostanete tak žádné zbytečné ekvilibristiky. Naopak, skladby jsou velmi dobře napsány, postupně gradují, mají v sobě neklid i tolik potřebnou černou energii. Kapela sice ctí staré pořádky, tak jak je známe třeba od takových DEEDS OF FLESH, SUFFOCATION, INFERNAL TORMENT, IMMOLATION, INCANTATION, ULCERATE, ale navíc se jim povedlo mít vlastní výraz, ksicht. Zkrátka a dobře, stačí několik prvních tónů a ihned je poznáte. Což je v dnešní době nadprodukce takový malý zázrak. Je znát a slyšet, že pánové pevně věří ve svoji morbidní práci. Navíc mají talent a schopnost složit zajímavé motivy, přidávat nové zvuky. EP "Nothing Above" vyznívá velmi masivně, surově, uvěřitelně. Je to asi takový rozdíl, jako když se díváte na hororový film a potom se doopravdy říznete a vytéká vám z rány zkažená krev. Navíc mají Australané jednu schopnost - rád se k jejich hudbě vracím i pod delší době. A pokaždé si pro sebe objevím něco nového, další motiv, pasáž, moment. Osobně si v tomto stylu hodně vybírám, rozhodně neposlouchám úplně vše. Nahrávka mě musí zaujmout, chytit za vlasy, zaseknout do mě svůj dráp. DISENTOMB se album povedlo po všech stránkách. Celým albem se navíc jako nějaká černá nit prolíná zvláštní, podmanivá a děsivá atmosféra. Kapela je ve velmi dobré formě a pokud má být tohle EP takovou malou ochutnávkou před dlouhohrajícím albem, tak je rozhodně na co se těšit. Občas přemýšlím, jestli existuje něco vyššího, než je lidské myšlení. Nějaká entita, která nás řídí a ovlivňuje. Jak jinak byste si vysvětlili hnus a brutalitu, kterých jsou někteří lidé schopní? Černý brutální death metal s příchutí zkažené krve! Nihilistický rozklad lidských myšlenek! 


Asphyx says:

Sometimes I wonder if there is something higher than human thought. Some entity that controls and influences us. How else do you explain the ugliness and brutality that some people are capable of? The history of our species only confirms my suspicions. I'm still shocked at what we're capable of. You wouldn't put it past some of us. They have an outward appearance of kindness and friendliness. But inside, they're rotten and corrupt. Maybe they're being controlled from somewhere in the universe, from another dimension.

Australian brutalists DISENTOMB are hard at work on their fourth full-length album. They're getting better and better, still discovering new dark corners. This year, they make themselves known with the new track "Nothing Above", which shows us the direction the band is taking. Into even greater darkness, deep into our subconscious. You'll be chopped into small pieces again, ground to dust.


What's always been great about these maniacs is that not only are they brutal, technical and progressive in their own way, but more importantly, they still retain their rawness and believability. So you don't get any unnecessary equivocation. On the contrary, the songs are very well written, they gradually build up, they have a restlessness and much needed black energy. Although the band honours the old ways as we know them from such bands as DEEDS OF FLESH, SUFFOCATION, INFERNAL TORMENT, IMMOLATION, INCANTATION, ULCERATE, they also manage to have their own expression, their own face. In short, just a few first notes and you'll recognize them immediately. Which is such a small miracle in these days of overproduction. You can see and hear that the gentlemen are firm believers in their morbid work. Moreover, they have the talent and ability to compose interesting motifs, adding new sounds. The EP "Nothing Above" sounds very massive, raw, believable. It's about the difference between watching a horror movie and then actually getting cut and having bad blood oozing out of your wound. Plus, the Aussies have one ability - I like to come back to their music even after a long time. And every time I discover something new for myself, another motif, passage, moment. Personally, I pick and choose a lot in this style, I definitely don't listen to everything. A record has to catch my attention, grab me by the hair, sink its claw into me. DISENTOMB succeeded in every aspect. Moreover, a strange, captivating and eerie atmosphere runs through the whole album like some black thread. The band is in very good shape and if this EP is supposed to be a little taste before the long-playing album, there is definitely something to look forward to. Sometimes I wonder if there is something higher than human thought. Some entity that controls and influences us. How else do you explain the ugliness and brutality that some people are capable of? Black brutal death metal with a taste of bad blood! The nihilistic decay of the human mind! 



about DISENTOMB on DEADLY STORM ZINE:


Recenze/review - DISENTOMB – Misery (2014)


Tracklist:
01. Drear Prophecies 
02. When The Black Begins, The Forked Tongue Speaks 
03. No God Unconquered 
04. Nothing Above

Recenze/review - BREEDING CHAOS - Distant Planets (2024)


BREEDING CHAOS - Distant Planets
CD 2024, Great Dane Records

for english please scroll down

Poslední dobou se mi zdají sny o létání. Vznáším se nad naší zničenou zemí a je mi tak nějak divně. Mrtvé oceány, lesy bez stromů, celé mi to připomíná staré sci-fi knihy, které se staly krutou skutečností. Možná ještě existuje naděje. Adrien Bousson totiž namaloval francouzské melodické death metalové kapele BREEDING CHAOS obal, na kterém je snad vstup do jiné, lepší dimenze? Nebo ne? Netuším.

S čím jsem si ale absolutně jistý je, že se mi novinka a zároveň první dlouhohrající album "Distant Planets" líbí. Je po okraj narvané zajímavými motivy. Melodie jsou surové a chladné zároveň. Kapela se zbytečně nepodbízí, když je to potřeba, tak pořádně zatlačí na pilu. Dokáže ale i zjemnit a hrát si s náladami jako šelma se svojí kořistí. Když mě přistálo originální CD v mé poštovní schránce, byl jsem zvědavý. Těšil jsem se a tak trošku se bál zároveň. Mé obavy ale byly rozptýleny hned prvním poslechem. Z reproduktorů se na mě vyvalil melodický death metal, který rozhodně stojí za pozornost. 


Líbí se mi, že si kapela dala záležet na dobrém, masivním a chladném zvuku (Didier Bautzmann - recording, mestering, mixing). O obalu jsem již hovořil, ale víte co mě zaujalo asi nejvíce? Způsob jakým jsou skladby napsány. Novinka je velmi pestrou směsí. Pořád se něco děje, nenudil jsem se ani chvilku. Byl jsem samozřejmě, stejně jako pokaždé, když se mi dostane do rukou nějaká nová kapela, trošku skeptický, protože znáte to, dnes vítězí kvantita nad kvalitou, ale zde jsem spíše nadšený. Kývám se do rytmu, podupávám si nohou, představuji si, jak stojím na koncertě v první řadě. Objevuji spolu s kapelou nové, vzdálené planety, bojuji s vetřelci, nasávám vesmírný prach. Znovu se ptám, odkud pochází temnota a odpovědí jsou mi chladné a ostré melodie. BREEDING CHAOS na to jdou poctivě, nebál bych se napsat postaru. Vyhnuli se současným plastovým a nudným produkcím. Navíc mají rozhodně co říct. A potom ještě jedna drobnost. Mě baví novou desku poslouchat a rád se k ní vracím. A to přesto, že tenhle styl nebývá zase tolik častým hostem v mém přehrávači. Tady ale vše hoří jasným plamenem. Spousta dobrých nápadů se zde potkává se zvláštní podmanivou atmosférou. A tak se vznáším nad naší zničenou zemí a je mi tak nějak divně. Mrtvé oceány, lesy bez stromů, celé mi to připomíná staré sci-fi knihy, které se staly krutou skutečností. Možná ještě existuje naděje. Nebo ne? Odpověď musíme hledat v našem vlastním svědomí. Francouzi mi byli velmi dobrými průvodci při mém letu do neznáma. Rozhodně vám je mohu doporučit. Temný a chladný, mocný a syrový melodický death metal! Na konci vesmíru je absolutní tma! 


Asphyx says:

I've been having dreams about flying lately. I'm floating over our ruined country and I feel kind of weird. Dead oceans, treeless forests, it all reminds me of old science fiction books that have become a harsh reality. Maybe there's still hope. Because Adrien Bousson has painted a cover for the French melodic death metal band BREEDING CHAOS, which perhaps shows an entrance to another, better dimension? Or is it? I have no idea.

But what I am absolutely sure of is that I like the new and first full-length album "Distant Planets". It is packed to the brim with interesting themes. The melodies are raw and cool at the same time. The band doesn't undercut itself unnecessarily, when it needs to, it pushes hard. But it also manages to soften and play with moods like a beast with its prey. When the original CD landed in my mailbox, I was curious. I was excited and a little scared at the same time. But my fears were allayed on the first listen. Melodic death metal rolled out of the speakers and was definitely worth my attention.


I like the fact that the band made sure to have a good, massive and cool sound (Didier Bautzmann - recording, mestering, mixing). I already talked about the cover art, but you know what impressed me the most? The way the songs are written. The new album is a very varied mix. There is always something going on, I wasn't bored for a moment. Of course, like every time I get my hands on a new band, I was a bit skeptical, because you know, nowadays quantity wins over quality, but here I'm rather excited. I'm swaying to the beat, tapping my foot, imagining myself standing in the front row at a concert. Discovering new, distant planets with the band, fighting aliens, sucking in space dust. I ask again where the darkness comes from and the answer is cold and sharp melodies. BREEDING CHAOS go at it honestly, I wouldn't be afraid to write it the old fashioned way. They have avoided the current plastic and boring productions. Plus, they definitely have something to say. And then one more little thing. I enjoy listening to the new album and I like coming back to it. And that's despite the fact that this style is not a frequent guest in my player. But here everything is burning brightly. A lot of good ideas meet here with a strange captivating atmosphere. And so I'm floating above our ruined country and I feel kind of weird. Dead oceans, treeless forests, it all reminds me of old science fiction books that have become a harsh reality. Maybe there's still hope. Or is there? The answer must be found in our own conscience. The French were very good guides on my flight into the unknown. I can certainly recommend them to you. Dark and cold, powerful and raw melodic death metal! There is absolute darkness at the end of the universe!



tracklist:
1- Distant planets
2- Magnetic interactions
3- Among the gods
4- Accretion rate
5- Pillars of creation
6- Gamma afterglow
7- Birth of the abyss
8- Abysmal sorrow
9- Stone cross
10- Bitter closure

Line up:
LUCAS: DRUMS
JE: LEAD GUITAR
MALO: BASS
BRU: GUITAR GROWL

A few questions - interview with melodic death metal band from France - BREEDING CHAOS.


A few questions - interview with melodic death metal band from France - BREEDING CHAOS.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

Ave ! We are Breeding Chaos, a band founded in late 2019 by Bruno and I, here in Marseille, in the south of France. We happen to be long time friends and already played in a band together about 25 years back !

We play death metal, mainly influenced by the old school scene (USA, UK, SWE) from the early '90s, with a touch of tech/prog here and there.

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

We rented a large rehearsal room in Marseille, and recorded the whole album in a short week. We called on Didier, a friend of ours for the recording, mixing and mastering, same as we did for our first release, the 2023 EP "Diffraction Matters". We are very glad of his work and the overall quality of the sound on this new release.


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

Only 500 copies of this album are available, only on digipack format. Of course, it is also available on any streaming platform, and you can also buy a digital copy on our Bandcamp. So far, we haven't thought of using vinyl or cassette medium, but why not, maybe for future releases, if the audience is intereted !

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

Bruno, who is our singer, is the main songwriter, but I also wrote a few songs. We deal with a number of topics : Greek Cosmogony, religion, the decay of mankind, but we have several songs talking about astrophysics, describing some fascinating phenomenons in the observable universe. We also have a song inspired by a poem by T.S.Eliot called "the Hollowmen".


Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

I made the logo, with hints from Bruno ; we wanted a kind of logo who spoke by itself, readable and with a design identifiable with the death metal style. The cover artwork for Distant Planets was made by Adrien Bousson, who is a professional graphic artist who worked for numerous bands such as Khonsu, And Oceans, the Algorythm, Obsidious...

Bruno runs the Bandcamp website and Youtube profile, and both of us deal with the social networks (Facebook, Instagram mainly). These are necessary media nowadays, to hope and reach out to the whole metal community worldwide.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takes care about you?

We managed to have a deal with Great Dane Records, which is doing an awesome job on promoting our album. Also, the quality of the digipack is great!


Which bands do you idolise and where do you get your inspiration from?

We are all fond of death metal, but really like other metal sub-genres such as black metal, thrash, or prog. Each of us has a particular journey as a music-lover and musician, and I believe that's what enriches and diversifies our composing.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

Bruno sent our EP to 3 or 4 labels, but luckily Raphael from Great Dane Records listened to it, he was immediately convinced and offered us to release our first album.

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

Throughout the past year, we played a dozen of gigs so far, mainly in the south of France, but we are eager to hit the road and explore a much wider area, from small venues to the wildest festivals !

Bruno pretty much handles all of the booking, which is a hard task. Many of the concert halls are uneasy to get to, and some of them didn't survive the Covid time.


What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

We are already working on new material for the next album, but we most likely will test the new songs on stage before getting to record them.

Also, we have an unreleased song wich will appear on a compilation in a couple of months, so stay tuned !

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

Of course, we are always happy to exchange with our listeners, by instagram or facebook, or breedingchaos@gmail.com, we will be happy to share with you about music and anything you want. See you soon !





Thanx for the interview.


---------------------------------------------------------------------------------------------------

neděle 20. října 2024

Recenze/review - RECKLESS MANSLAUGHTER - Sinking into Filth (2024)


RECKLESS MANSLAUGHTER - Sinking into Filth
CD 2024, Memento Mori / Fucking Kill

for english please scroll down

Nevím, kolik ještě najdu dalších těl. Nekonečný zástup nemrtvých, naříkajících, řvoucích, toužících po krvi, čeká na osvobození. Kdysi mučeni, znásilňováni, páleni žhavým železem, drceni na prach, touží po pomstě, po krvi. Strážcem temnoty jsem se stal na konci osmdesátých let minulého století a stále vyhledávám kapely, o kterých si myslím, že dokáží svojí hudbou znázornit mrtvolnou a chladnou atmosféru starých pohřebišť. 

S německými RECKLESS MANSLAUGHTER jsme se na našich stránkách již setkali v roce 2019, u příležitosti vydání jejich alba "Caverns of Perdition". Již tenkrát se mi líbil způsob, jakým kapela přistupuje ke své morbidní práci. Nové album jenom potvrzuje nastavený směr. Do ještě větší temnoty, do záhrobí, do samotného pekla. 


I letos naleznete ve skladbách surový rytmus, riffy ohlodané na kost, temnotu i chlad, ale hlavně doom a death metal v jejich děsivé podobě. Pokud máte rádi kapely jako BOLT THROWER, MORBID ANGEL, DISMEMBER, GRAVE, ENTOMBED, ASPHYX, SINISTER, DEMIGOD, BENEDICTION, potom jste zde správně. Zkrátka a dobře, Němci přesně pochopili, o čem starý prašivý death metal je, nechali se inspirovat u těch nejpovolanějších a ještě navíc přidali spoustu svých nápadů a invence. Povedl se i zvuk, který je náležitě masivní, prašivý a zároveň čitelný (Jörg Uken - recording, mastering, mixing). Miluji černobílé obaly a tak se mi líbí i motiv od Lucase Korteho. Krásně morbidně doplňuje celkovou atmosféru tohoto povedeného alba. Jestli mi u minulé nahrávky chyběl trošku větší drive a energie, tak tentokrát jsem vše dostal naservírované na víku od rakve. Je pro mě velmi příjemné se nechat zavřít do starých katakomb, ohledávat další mrtvoly, rozmlouvat s démony, sledovat, jak živí přecházejí na druhou stranu. Hraje mi u toho "Sinking into Filth", kývám se spokojeně do rytmu, kopu další mělký hrob. Možná mě jednou sežerou červi a shniju ve studené zemi, ale než se tak stane, tak budu tuhle desku poslouchat stále dokola. Skladby jsou napsány velmi uvěřitelně, opravdově, přesvědčivě. Kapele se povedlo mě rozsekat na malé kousky. Je na čase se znovu vydat na cestu bez konce. Do ještě větší temnoty, do záhrobí, do samotného pekla. Starodávné death metalové drcení plesnivých kostí! Smrt přichází z absolutní temnoty! 


Asphyx says:

I don't know how many more bodies I'm gonna find. An endless host of undead, wailing, screaming, bloodthirsty, waiting to be freed. Once tortured, raped, burned with hot iron, crushed to dust, they yearn for revenge, for blood. I became a keeper of the darkness in the late 1980s and I still seek out bands that I think can portray the dead and cold atmosphere of old burial grounds with their music. 

We have already met Germany's RECKLESS MANSLAUGHTER in our pages in 2019, on the occasion of the release of their album "Caverns of Perdition". Even then, I liked the way the band approached their morbid work. The new album only confirms the set direction. Into even greater darkness, into the beyond, into hell itself. 


Again this year you will find raw rhythm, riffs gnawed to the bone, darkness and coldness, but mainly doom and death metal in their terrifying form. If you like bands like BOLT THROWER, MORBID ANGEL, DISMEMBER, GRAVE, ENTOMBED, ASPHYX, SINISTER, DEMIGOD, BENEDICTION, then you are here. In short, the Germans have understood exactly what the old dusty death metal is all about, they have been inspired by the most authoritative ones and they have added a lot of their own ideas and inventiveness. The sound is also properly massive, dusty and at the same time legible (Jörg Uken - recording, mastering, mixing). I love the black and white covers and so I like the Lucas Korte motif as well. It beautifully morbidly adds to the overall atmosphere of this hilarious album. If I missed a bit more drive and energy with the last record, this time I got everything served on a coffin lid. It's very pleasant for me to be locked in the old catacombs, looking for more corpses, talking to demons, watching the living cross over to the other side. "Sinking into Filth" plays, I sway contentedly to the beat, digging another shallow grave. Maybe one day I'll be eaten by worms and rot in the cold earth, but until that happens, I'll listen to this record over and over again. The songs are written in a very believable, real, convincing way. The band managed to cut me into small pieces. It's time to embark on a journey without end again. Into even greater darkness, into the beyond, into hell itself. The ancient death metal crushing of moldy bones! Death comes from absolute darkness!


Recenze/review - RECKLESS MANSLAUGHTER - Caverns of Perdition (2019):

tracklist:
1. Caverns Of Perdition
2. Befouled Commandments
3. Awaiting My Demise
4. Retreat Into Nothingness
5. Aktion 1005
6. Ruf Der Leere
7. The Sacred Lie (Diabolical Imperium Cover)
8. Risen From The Mass Grave

RECKLESS MANSLAUGHTER are:
Dennis - Guitars
Chris - Bass
Leimy - Vocals
Pneumator - Drums
Sebi - Guitars

Recenze/review - WRATHPRAYER - Enkoimeterion (2024)


WRATHPRAYER - Enkoimeterion
CD 2024, Nuclear War Now! Productions

for english please scroll down

Dívám se na své zubožené tělo. Měl bych být dávno mrtvý, ale vznáším se někde mezi naším a oním světem. Kněz v černé kápi otírá nůž od krve. Před několika okamžiky mi prořízl hrdlo. Krev odkapává na zem a všichni se modlí podivným jazykem. Cítím chlad, pomalu přecházím do nekonečné tmy. Mými průvodci jsou tentokrát black death metaloví maniaci WRATHPRAYER, kteří se vrátili po dlouhých dvanácti letech. Opět se jedná o démonickou hudbu, která smrdí sírou.

Na téhle smečce se mi vždy líbilo, že je opravdová, uvěřitelná, že mě dokáže pokaždé ukřižovat hlavou dolů. Představte si starodávné pohřebiště, na kterém jsou pochovány oběti krvavých rituálů. Jakmile vzduch prořízne první riff, nemrtví vstanou z hrobů a začnou tančit na vlastních hrobech. Chilané se vrátili ve vynikající formě. 


Pokud jste někdy přemýšleli o tom, co se stane s vaším tělem, až zemřete, určitě se vám bude nové album těchto tmářů líbit. Je po okraj narvané nihilismem, špínou a nakumulovaným vztekem. Přenese vás do země nekonečných stínů, do močálů, ve kterých se vznáší nafouklé mrtvoly utopenců. Do kostí se vám dostane chlad a bude vás mrazit v zádech. WRATHPRAYER mají svůj vlastní, jasně rozpoznatelný rukopis. Hrají přesvědčivě, naléhavě, divoce. Opravdové fanoušky pohřbů do země určitě ihned zaujme velmi povedený obal. Autorem je Denis Forkas Kostromitin a nutno rovnou dodat, že krásně morbidně znázorňuje to, co se na albu odehrává. Skvělý je i prašivý, chladný a masivní zvuk (God of Torment - recording, mixing, Christophe Chavanon - mastering), který má slova také potvrzuje. Vzal jsem si nové album "Enkoimeterion" s sebou na jedno staré, zdánlivě dávno opuštěné pohřebiště. Zapnul jsem play a přede mnou se začaly odehrávat děsivé příběhy o smrti a utrpení, o ďáblech v lidské podobě. Máte rádi kapely jako PSEUDOGOD, GRAVE MIASMA, PROCLAMATION, BLASPHEMY, ARCHGOAT, DEMONCY, TEITANBLOOD, DIOCLETIAN? Potom si dejte pozor, aby vám tato novinka neunikla. "Enkoimeterion" vás pohřbí zaživa, rozemele na prach, totálně zničí. Budete se dívat na své zubožené tělo a modlit se k absolutní nicotě. Nové album vám nelze jinak, než doporučit. Má v sobě vše, co mám na tomto stylu rád. Neurvalost, sílu i tlak. Absolutní tma! Krvavé záblesky pradávných black death metalových rituálů! Negace, síla a bestialita! 


Asphyx says:

I look at my ravaged body. I should be long dead, but I'm floating somewhere between this world and the next. A black-hooded priest wipes the blood from his knife. He cut my throat a few moments ago. The blood drips to the ground and everyone prays in a strange language. I feel a chill, and slowly I pass into an endless darkness. My guides this time are the black death metal maniacs WRATHPRAYER, back after twelve long years. Once again it is demonic music that smells of sulfur.

What I've always liked about this pack is that they are real, believable, and can crucify me upside down every time. Imagine an ancient burial ground where the victims of blood rituals are buried. As the first riff cuts through the air, the undead rise from their graves and begin to dance on their own graves. The Chileans are back in fine form. 


If you've ever wondered what happens to your body when you die, you'll love the new album from these darkies. It's packed to the brim with nihilism, filth and accumulated rage. It will transport you to a land of endless shadows, to swamps where the bloated corpses of drowned men float. A chill will get into your bones and send shivers down your spine. WRATHPRAYER have their own, clearly recognisable signature. They play convincingly, urgently, fiercely. True fans of burial in the ground will be immediately attracted by the very hilarious cover art. The author is Denis Forkas Kostromitin and it must be added that it beautifully morbidly depicts what is happening on the album. The dusty, cold and massive sound is also great (God of Torment - recording, mixing, Christophe Chavanon - mastering), which also confirms my words. I took the new album "Enkoimeterion" with me to an old, seemingly long-abandoned burial ground. I put it on play and horrifying stories of death and suffering, of devils in human form, began to unfold before me. Do you like bands like PSEUDOGOD, GRAVE MIASMA, PROCLAMATION, BLASPHEMY, ARCHGOAT, DEMONCY, TEITANBLOOD, DIOCLETIAN? Then make sure you don't miss this news. "Enkoimeterion" will bury you alive, grind you to dust, totally destroy you. You will look at your ravaged body and pray to absolute nothingness. We can't recommend the new album any other way. It has everything I love about this style. The ferocity, the power and the pressure. Absolute darkness! Bloody flashes of ancient black death metal rituals! Negation, power and bestiality!


Tracklist:
01. Lord Of Agony 
02. Seed Of Corruption 
03. Mercy Begets Savagery 
04. Seelenabgründ 
05. Harpagisometha 
06. Man's Obsolescence 
07. Caliginous Ecstasy

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh čtyř stý sedmdesátý devátý - Lesní duch


Příběh čtyř stý sedmdesátý devátý - Lesní duch

Bylo to hrozně příjemné ráno vstávat vedle blondýnky. Cupitala po chalupě jen v mém vytahaném tričku. I v létě bývá na chodbě zima a tak se vždycky rychle vrátila a ještě se na chvilku přitulila. Nechtělo se nám z postele. A tak jsme si ještě chvilku povídali a dělali věci, co mladí dělávají. K snídani obrovská porce míchaných vajíček a dlouhá káva před chalupou. Mezi kaštany už dávno prosvítalo slunce. Podívej, srnka se přišla napást s mladými. Ani nedýcháme, nechceme ty překrásné okamžiky narušit. Potom jdu nasekat dříví a přinesu jej velkou hromadu. Ranní pohoda se změní ve velký oběd. Je nějaké maso a brambory. Moje milá se vařit teprve učí, vždyť je jí jenom dvacet. Má ohmataný sešit, do kterého si píše recepty. Nikam se nám nechce, ale nakonec to vezmeme přes hřebeny. Svlažíme se cestou v potoce, abychom potom sestoupili k jablonecké přehradě. Máme tu sraz s Vencou a Petrou. Ta se vyvalí jako sud. Je už v několikátém měsíci těhotenství.

Jako každá prvorodička se tak trošku stydí. Tenkrát ještě nebyl kolem mateřství takový kult, vše se bralo tak nějak samozřejmě. Bylo ale vidět, že dámy, co to již měly za sebou, se na ní usmívaly. Petra ale hekala, pořád chodila zvracet a ustaraný Venca kolem ní pořád pobíhal a dokola se ptal, jak jí je. Měl hlavu v pejru, jako otec čekatel. Přiznám se, že jsem jim trošku záviděl. Měl jsem školy plné zuby, už mě nebavilo dělat na brigádách, kde si na mě jako na mladého každý vyskakoval a často mi dávali tu nejhorší práci. Raději bych makal, tenkrát byl Jablonec dokonce v hledáčku. Líbilo se nám, že je tam blízko do přírody. Původně s námi měl jít Venca večer do klubu, zapařit na nějaké mě absolutně neznáme kapely a V.A.R. Ale nakonec nešel, protože Petra hekala čím dál tím víc. Ona mu sice říkala, jdi, vždyť jsem zdravá, ale on ne, že ji v tom nenechá. Chvílemi jsem měl pocit, že je snad také těhotný. Každopádně, moc rádi jsme se navzájem viděli, pokecali, dali chlapskou i holčičí řeč. Je to potřeba. Člověk si vyčistí hlavu, probere věci, co s druhým pohlavím zkrátka nejde. 

A tak jsme osaměli a skoro hodinu se bavili o tom, jestli chceme první kluka nebo holku. Osobně je mi to tak nějak jedno, ale je fakt, že v podvědomí stejně mám zafixováno, že by to chtělo pokračovatele rodu. Nositele jména. V budoucnu se nám pak povedou dvojčata, kluk a dívka, ale to ještě vůbec nevíme. Zatím jen sníme a protože je hezky, jdeme se projít. Obejdeme skoro celou přehradu, já se dokonce svléknu a zaplavu si. Blondýnce se ale nechce. Stydí se a nedivím se jí. Kolem koupališť a různých vodních ploch se vždycky prochází určité množství samotných pánů. Šmíráctví je hodně nepříjemné. Osvěžen vyžaduji ještě jedno pivo a tak si jej dáme u stánku. K tomu párek, protože noc bude asi dlouhá. Pak se přesuneme blíž k autobusáku, kde je takovej zaplivanej klub Zebra. Uvnitř už sedí nějací lidé, tak si zalezeme do kouta a povídáme si. Nakonec jsme do sebe tak zakousnutí, že předkapely vůbec nevidíme. Na V.A.R. ale zajdeme. Jen tak kouknout, ujistit se, že pořád hrají Prdel Evropy. Chceme se vrátit ke svému stolu, ale jsou tam nějaký dvě holky, co chtějí být očividně samy. 

Na dolním náměstí je nonstop, kam zajdeme. Na dveřích totiž lákají na absint. Dám si jeden, jsme jako francouzští básníci. Mám hladinku, blondýnka mě přemlouvá, ať už jdeme, ale je tu nějaká parta, co slaví narozeniny a těm se líbí moje vtipy. Tak se zdržíme. Uplyne asi jenom hodina, ale mě alkohol tak rozstřelí, jako nikdy. Motám se, nedržím rovnováhu. Jdeme chvilku ven, ale jsou tam samí cikáni, tak máme strach. Pár jich na mě taky zahlásí a potom i na moji holku. Jak jsem navátej, tak se chci otočit a něco jim říct pořádně od plic. Neudělám to ale, protože je jich převaha, už jen mumlám. Chytne mě tedy pod ramenem a vydáme se na cestu. Nutno rovnou říci, že moje budoucí žena nikdy neměla dobrou orientaci. Možná i proto, když vylezeme na Jablonecké paseky, tak na jedné lesní křižovatce odbočíme špatně. Pořád močím a chce se mi zpívat. Je mi divné, že pořád lezeme do kopce. Moc do kopce, ten kopec by měl být mírnější, říkám stále dokola, ale ona že ne, že už si cestu pamatuje. Na les padne mlha. Hodně hustá a studená mlha. Pomalu střízlivím a jsem hrozně unavený. 

Zabloudili jsme. To už nám je jasné. Nemáme s sebou vůbec nic. Dostaneme žízeň. Najednou jsme v hustém lese, na nějaké mýtině. Kolem nás se vznáší zvláštní smutek. Nechápu proč, ale najednou se cítím hodně divně. Je tam něco bílého, řekne mi a přitulí se. Klepe se strachem. To bude nějaké zvíře. Ozve se šramot v nedalekém křoví. Otočím se, vezmu do rukou klacek a postavím se před svoji holku. Něco proběhne kolem. Les je najednou tichý. Jako když dravec uloví svoji kořist. Dám jí svoji džínovou vestu. Aspoň něco. Ozve se řev. Takhle žádné zvíře nekřičí. Bože můj, co to je? Nedá mi to, musím být za chlapa, ale najednou mě napadají děsivé fantazie. Dýchej, do prdele, dýchej, jinak tě zachvátí panika. Musíme spolu mluvit. Dívám se do jejích očí a pak jej uvidím za jejími zády. Opatrně. Raz, dva tři, běžíme. Stála tam postava, celá v bílém. Obličej bez tváře. Hrozný škleb. Rozeběhla se k nám. Otočíme se a vběhneme do mlází. Větve nás šlehají do obličeje, trhají nám oblečení, vlasy. Držím ji za ruku a cítím v zádech jeho pohled. 

Staří domorodci tu často vyprávěli staré zkazky o tom, že tu je. Lesní duch. Zabíjel za války Němce i Čechy. Prý existují hroby, do kterých zakopává ty, co naruší klid lesa. Občas vyleze ven a doprovázejí jej vlci nebo jeleni. Báchorky, říkal jsem si už jako malý, ale teď tomu věřím. Zabije nás. Oběhneme rašeliniště, konečně se zastavíme. Pořád je v mlze vidět. Je mi trošku divné, že nás nedoběhl, teď se spíš šourá, sípe a skřehotá. Chytneme dech a drápeme se do kopce. Potom mezi skálami zase dolů. Do prdele, padám několik metrů a rovnou do díry s roztrženým stehnem. Jsi živej, šeptá a já nadávám dál. Musíš vylézt. Podá mi větev, vydrápu se nahoru, jsem špinavý, potrhaný. Ona také. Krvácíš, vypadá to hrozně. Mám hroznou žízeň. V dáli spatřím povědomou budovu. Rozhledna Černá studnice. Aspoň něco. Je to sice několik kilometrů od chalupy, ale je to aspoň civilizace. Kam zmizel? Potkáme nějakou cestu a když na ní vylezeme, stojí dole pod námi. Vůbec se nehýbe. Když se ale vydáme nahoru, jde za námi.

Na rozhledně nikdo není. Zalezeme si do malého výklenku a ozbrojeni klacky čekáme, až nás ta bestie dostihne. Je nám zima, právě jsme zažili něco hrozného. Absint snad vyprchal, ale opilecká opice je stále s námi. Bojím se, řekne mi znovu a já samozřejmě taky. Nedávám to ale najevo, jsem chlap, jsem vychovanej tak, abych bránil rodinu, ty slabší. Možná se poseru, ale budu bojovat. Je tady, hergot, je tady, hlesne. Postavím se do postoje jako na karate. Klacek je z borovice, vidím dodnes před sebou. Rozeběhne se proti nám a já zařvu. Jsem jako raněný zvíře, zahnaný do kouta. Lesní duch se zastaví, otočí se a zmizí v mlze. Málem omdlím. Vrátím se do našeho doupěte a obejmeme se. Pláče. Co když se to vrátí? Klepeme kosu až do svítání. Netrvá to dlouho, ale mlha leží stále kolem. Nakonec přijede správce, který nás najde vyděšené. Musíme vypadat hrozně. Ihned mu vyprávíme o lesním duchovi. Je to takový ten obrovský chlap, horal. Podá mé holce lékárničku a když se opláchneme, začne se smát. Víte, kdo vás honil? To je starej Muller, plesnivej dědek, co mu hrabe. Bydlí na samotách nad Tanvaldem. Ono mu přeskočilo, za války si zkusil jako pes. Už je starý a když nemůže spát, tak se toulá po lesích. Občas jen tak, v jégrovkách. 

Připadám si jako hroznej debil. Tak nějak poníženě. To mě fakt vyděsil starý bláznivý děda? Na chalupu se dopajdáme až k poledni. Správce nás totiž ještě nakrmí a dá nám i něco málo rumu. Na zahřátí. Zalezeme si do postele a spíme až do noci. Několik dalších dní ubíhá normálně, v pohodě. Ve středu zajdeme do hospody, na gulášek. Mlaskáme si, pijeme pivo a kecáme s dřevorubci. Je to malá ves, kde se všechno rychle roznese. Prý jste zabloudili v lese a našli vás vyděšený na Studnici? Převedu vše ve vtip, ale abych pravdu řekl, pořád mě občas zamrazí v zádech. Uvedu vše na pravou míru. Prej to byl starej Muller ze Samot. No tak ty vole, to fakt nevím, protože ten zemřel už před měsícem. Když nám to řeknou, podíváme se na sebe a blondýnka se mi schoulí do náručí. Už tu nikdy nepůjdu do lesa, nikdy, rozumíš. Cesta z hospody je potom plná strachu. Lekáme se každého stínu, netopýrů, černých koček i nočních ptáků. Zalezeme si do postele a dalších několik nocí musím vstávat pokaždé, když jde moje milá na záchod. Je to snad poprvé, co si kvůli tomu u z ní nedělám srandu. 

Rozhodně nejsme ani  jeden z těch, kdo by věřili na duchy, na vzkazy ze záhrobí, na čarodějnictví. Ale tenkrát v noci, to bylo opravdu děsivé. A dodnes nevíme, kdo vlastně ten lesní duch byl. A dodnes, takhle na podzim, když se jdu projít do lesa, tak mám občas pocit, že vidím ve křoví něco bílého. 

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 19. října 2024

Interview - INFERN - A rusty, majestic death metal bulldozer that knows no mercy!


Interview with death metal band from France - INFERN.

Answered Loup (guitars), Julien (vocals), Sylvain (bass), thank you!

Recenze/review - INFERN - Turn of the Tide (2024):

Ave INFERN! I'm listening to your new release "Turn of the Tide" right now and I'm thinking that this is what the music they will play at the end of the world will sound like. I think you've done a really masterful job. What are your feelings about the new album? Have you gotten any feedback from fans yet? Have you played the new songs live yet? And how do they work?

Loup: Hello. Thanks, we feel great about this first album. We've put so much work into it, for more than 2 years now that we are glad it is coming out. The songs have been played live already, and we had a good response to it.

Julien: Hello. Thanks for the compliment. We feel very excited to share our music and hope it will appeal to as many people as possible. It was a lot of work but we are quite happy with the result.

Sylvain: Yes, we’ve already played those songs live a few times, I must say that the crowd seems to like it !


How do you actually create new songs for INFERN? Are you a traditional band that locks yourself in a rehearsal room and composes there or do you use the internet, so popular nowadays, and email ideas to each other? I'm interested in the creative process itself.

Loup: All songs were composed at home and then rehearsed once the spine of the song is found. Since we are dispatched around Brittany and Paris we unfortunately don’t rehearse that much. Now that we’ve recorded the album we are focusing on gigging as often as possible and with family and jobs we just can’t rehearse every week as we’d like to. As we did when we were 15 years old with other bands. We are gathering riffs and ideas separately and once we will be focusing on doing the new album we will have to rehearse more.

Julien: Yes, we try to approach the creative process in a collective way. As Loup said, everything starts from some riffs and ideas. At first, we exchange our ideas by mail and then we take it slow. With modern techniques, it has never been easier to "prototype" a song so quickly and keep the creativity alive. Then, we record a demo and try it in rehearsal.

Lyrics are a separate chapter in INFERN. What are they about on the new album and where did you get the inspiration for them? On "Turn of the Tide" they fit the music perfectly. What came first, the music or the lyrics?

Julien: Usually, we do the music first. Then only, I start working on melodies and lyrics. I tried to alternate between a hardcore phrasing and something more posed. Some of the lyrics are inspired by the world around us (The trap of capitalism, ecology, despotism…) and some are more like what we could expect from a typical death band (paranoia, fears…). It’s a team effort, getting inspired, and pushing each other.


I have to admit that the cover for "Turn of the Tide" is excellent - it fits the music perfectly! It's literally scary. How did you choose the cover and who is the author? Did he maybe hear new songs beforehand for inspiration? What exactly does it have to represent and how does it relate to the songs?

Sylvain: Thanks, we’re pretty happy with the artwork, it’s Riko, a French illustrator who had worked on it. He did an amazing job ! The main goal was to depict the actual state of the world in an original way.

Loup: The idea is that humanity deserves to be destroyed by the vengeful power of nature, for its lack of respect for it and its parasitic and thoughtless behavior. Our "mascot", the giant sea spider emerging from the abyss, is there to destroy humanity, its pollution, and its lack of respect for mother nature.

The sound of the whole record is great. It's dark, cold and sharp at the same time. What studio did you record the album in? Did you as a band have a say in the final sound, the mastering?

Loup: We worked again with Charles Elliot from Tastemaker Audio Studio in LA. We recorded the Drums here in Brittany, at B-Blast Records, and Ben Lesous did a great job. Then we sent all that to Charles. We recorded Guitars and Bass at home and Charles re-amped it in L.A. with his secret sauce. We recorded voices ourselves in our home studio and sent them to Charles also. We had lots of back and forth emails to discuss sound, tonality, mix etc… It was quite a long process, but with patience we managed to achieve a pretty good sounding record I must say. We are glad he made it sound as it does.


The new album was released on Dolorem Records in France. Why did you choose this label and how satisfied are you with their work?

Sylvain: Alex from Dolorem is a passionate man, he really knows and loves what he’s doing, if you follow the history of his label, you can see what i’m talking about. Great roster, Great promotion, Great music how can’t we be happy to work with him ).

When did you actually start the band? How did the idea of playing death metal come about? Who was your role model? Please reminisce for us! What is it like to play death metal in France?

Loup: Sylvain and I played in a Stoner band 15 years ago. We decided to start a new band in late 2019 and this time go more brutal. From the beginning the goal with this band was to do heavy and raw death metal, with a groovy approach. We wanted to incorporate all our eclectic metal influences and do something reminiscent of the band from the 90’s we like. My cousin Julien, was ok to come with us on this journey. He is the best singer I know and the best fit for this band.

Julien: When they proposed that I join the band, I said “Yes” right away. I’d never played in a death metal band before but the idea of doing something together pleased me well. Before that, I played in several hardcore or thrash bands.


It's very obvious in your band how much you enjoy your music. Do you have a goal that you want to achieve? For some people it's a famous label, others want to play a big festival.

Loup: I think i can speak for all the guys in the band in saying that music is everything to us.Our goal is to go as high as we possibly can. We are passionate guys with a time consuming hobby who are glad to be part of the metal scene. Doing bigger shows, reaching more people, touring as often as our family and professional lives allow us.

Julien, unlike other death metal singers, you're quite easy to understand when you sing. Metal singing in general must be a terrible strain on the vocal cords. Do you maintain them, take care of them? Do you sing before the gig?

Julien: When I listen to a song, I like to understand the lyrics and the meaning behind it. So I did my best to be understood by most. During a show, I try not to scream too loud to conserve my voice. And no, I don’t sing or prepare myself before a gig, although I know that I should (Frenchies are stubborn).

What's it like to play death metal in France? Do people come to your gigs? Do they support you, do they buy CDs? If you organize an event, how many people come?

Loup: We are glad that there is a very passionate metal scene in France and especially in Brittany. So far we had a very good response from the crowd. People seem to like our energy on stage. We are fortunate also that metal fans buy merchandising. We’ve played in front of crowds from 15 to 700 so far. Every gig is different.


Death metal is a hard hobby and an even harder lifestyle. What does it mean to you? What do you like most about it and how do you perceive it? How did you get into it?

Loup: I've been a metalhead for 30 years now. My first contact with metal was through a tape of Ride the Lightning and Sepultura’s Arise… Then I never quit. I’m glad I passed the virus to Julien, who is slightly younger than me, and that we could share that together in this band 30 years later. All five of us are listening to lots of different stuff in the metal genre, Heavy metal, Hardcore, Stoner, Grindcrust, etc...

I deliberately ask this question to all the bands so they can do a bit of promotion for the future. Please tell us what INFERN are planning in the near future? What can we look forward to?

Loup: Now that the album is out we are gonna do as many shows as possible to promote this record and try to make the band more noticeable on the metal scene. We are also writing news songs, gathering new ideas. We surely plan on doing a new record in the future.

Thank you very much for the interview and I wish INFERN a lot of sold-out records and sold-out venues. May you have a good personal life as well. I'm looking forward to the next death metal apocalypse!

Loup: Thanks a lot for that. Good luck and a nice life to you too.

Julien: Thanks, it was a pleasure. And yes, may the force be with us:)).

Sylvain: Thanks man, I hope a lot of good things to you too !





---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - INFERN - Rezavý, majestátní death metalový buldozer, který nezná slitování!


Rozhovor s death metalovou skupinou z Francie - INFERN.

Odpovídali Loup (kytara), Julien (zpěv), Sylvain (basa), děkujeme!

Recenze/review - INFERN - Turn of the Tide (2024):

Ave INFERN! Právě poslouchám vaši novinku „Turn of the Tide“ a říkám si, že takhle nějak bude znít hudba, kterou budou hrát při konci světa. Myslím, že se vám povedl opravdu mistrovský kousek. Jaké jsou tvoje pocity z novinky? Máš už nějaké zpětné vazby od fanoušků? Hráli jste už nové skladby naživo? A jak fungují?

Loup: Ahoj. Díky, z prvního alba máme skvělý pocit. Dali jsme do něj tolik práce, už více než dva roky, že jsme rádi, že vychází. Písničky už jsme hráli naživo a měli jsme na ně dobrý ohlas.

Julien: Ahoj. Díky za kompliment. Máme velkou radost, že se můžeme podělit o naši hudbu, a doufáme, že osloví co nejvíce lidí. Dalo nám to hodně práce, ale s výsledkem jsme docela spokojení.

Sylvain : Ano, už jsme ty písně několikrát hráli naživo a musím říct, že se to publiku zřejmě líbí!


Jak vlastně vznikají nové skladby pro INFERN? Jste tradiční kapelou, která se zavře do zkušebny a tam skládá nebo využíváte v dnešní době tolik oblíbený internet a posíláte si nápady emailem? Zajímá mě samotný tvůrčí proces.

Loup: Všechny písně byly složeny doma a poté nacvičeny, jakmile byla nalezena páteř písně. Vzhledem k tomu, že jsme rozmístěni po Bretani a Paříži, bohužel tolik nezkoušíme. Teď, když jsme nahráli album, se soustředíme na co nejčastější koncertování a kvůli rodině a práci prostě nemůžeme zkoušet každý týden, jak bychom chtěli. Tak jako jsme to dělali, když nám bylo patnáct let s jinými kapelami. Sbíráme riffy a nápady odděleně, a jakmile se budeme soustředit na natáčení nového alba, budeme muset zkoušet víc.

Julien: Ano, snažíme se k tvůrčímu procesu přistupovat kolektivně. Jak říkal Loup, všechno začíná nějakými riffy a nápady. Nejdřív si vyměňujeme nápady mailem a pak už na to jdeme pomalu. Díky moderní technice nikdy nebylo snazší „vyrobit prototyp“ písně tak rychle a udržet kreativitu při životě. Pak nahrajeme demo a zkoušíme ho ve zkušebně.

Samostatnou kapitolou jsou u INFERN texty. O čem pojednávají na novém albu a kde jsi pro ně bral inspiraci? Na „Turn of the Tide“ perfektně sedí k muzice. Co bylo dřív, muzika nebo texty?

Julien: Obvykle nejdříve děláme hudbu. Teprve potom začnu pracovat na melodiích a textech. Snažil jsem se střídat tvrdé frázování s něčím v pozadí. Některé texty jsou inspirované světem kolem nás (past kapitalismu, ekologie, despocie...) a některé jsou spíš takové, jaké bychom mohli čekat od typické deathové kapely (paranoia, obavy...). Je to týmová práce, vzájemně se inspirujeme a posouváme.


Musím se přiznat, že cover pro „Turn of the Tide“ je vynikající – sedne perfektně k hudbě! Jde z něj doslova strach. Jak jste obal vybírali a kdo je autorem? Slyšel třeba dopředu nové skladby pro inspiraci? Co má přesně znázorňovat a jak souvisí se skladbami?

Sylvain: Díky, s grafikou jsme docela spokojení, pracuje na ní francouzský ilustrátor Riko. Odvedl úžasnou práci! Hlavním cílem bylo originálně zobrazit skutečný stav světa.

Loup: Myšlenka je taková, že lidstvo si zaslouží být zničeno pomstychtivou silou přírody za to, že ji nerespektuje a chová se paraziticky a bezohledně. Náš „maskot“, obří mořský pavouk vynořující se z propasti, je tu proto, aby zničil lidstvo, jeho znečištění a nedostatek úcty k matce přírodě.

Skvělý je zvuk celé nahrávky. Je temný, studený a ostrý zároveň. V jakém studiu jste album nahrávali? Mluvili jste jako kapela do výsledného zvuku, masteringu?

Loup: Pracovali jsme opět s Charlesem Elliotem z Tastemaker Audio Studio v Los Angeles. Bicí jsme nahráli tady v Bretani, v B-Blast Records, a Ben Lesous odvedl skvělou práci. Pak jsme to všechno poslali Charlesovi. Kytary a basu jsme nahráli doma a Charles to v L.A. přebudoval pomocí své tajné omáčky. Hlasy jsme nahráli sami v našem domácím studiu a poslali je Charlesovi také. Měli jsme spoustu e-mailů tam a zpět, abychom probrali zvuk, tonalitu, mix atd... Byl to docela dlouhý proces, ale s trpělivostí se nám podařilo dosáhnout docela dobře znějící nahrávky, musím říct. Jsme rádi, že díky němu zní tak, jak zní.


Nové album bylo vydáno u francouzských Dolorem Records. Proč jste si vybrali právě tento label a jak jste s jeho prací spokojeni?

Sylvain: Alex z Dolorem je vášnivý člověk, opravdu ví a miluje to, co dělá, pokud sledujete historii jeho labelu, můžete vidět, o čem mluvím. Skvělý seznam, skvělá propagace, skvělá hudba, jak bychom s ním nemohli být rádi? ).

Kdy jste vlastně kapelu založili? Jak vůbec vznikl nápad, hrát death metal? Kdo byl vaším vzorem? Zavzpomínej pro nás prosím! Jaké to je hrát death metal ve Francii?

Loup: Sylvain a já jsme před 15 lety hráli ve stonerové kapele. Koncem roku 2019 jsme se rozhodli založit novou kapelu a tentokrát jít na to brutálněji. Od začátku bylo cílem této kapely dělat těžký a syrový death metal s groovy přístupem. Chtěli jsme zapojit všechny naše eklektické metalové vlivy a udělat něco, co připomíná kapely z 90. let, které máme rádi. Můj bratranec Julien souhlasil s tím, aby se s námi vydal na tuto cestu. Je to nejlepší zpěvák, jakého znám, a do téhle kapely se hodí nejlépe.

Julien: Když mi navrhli, abych se přidal ke kapele, hned jsem řekl „ano“. Nikdy předtím jsem v deathmetalové kapele nehrál, ale nápad udělat něco společně se mi líbil. Předtím jsem hrál v několika hardcoreových nebo thrashových kapelách.


Na vaší kapele je hrozně vidět, jak vás vaše muzika baví. Máte nějaký cíl, kterého byste chtěli dosáhnout? Pro někoho to je slavné vydavatelství, jiný si chce třeba zahrát na velkém festivalu.

Loup: Myslím, že mohu mluvit za všechny kluky v kapele, když řeknu, že hudba je pro nás vším. Jsme zapálení kluci, jejichž koníček zabírá spoustu času a kteří jsou rádi, že mohou být součástí metalové scény. Dělat větší koncerty, oslovovat víc lidí, jezdit na turné tak často, jak nám to rodinný a profesní život dovolí.

Juliene, na rozdíl od jiných death metalových zpěváků je ti při zpívání poměrně hezky rozumět. Metalový zpěv všeobecně musí být hrozný nápor na hlasivky. Udržuješ je nějak, pečuješ o ně? Rozezpíváš se třeba před koncertem?

Julien: Když poslouchám nějakou píseň, rád rozumím textu a jeho významu. Takže jsem se snažil, aby mi rozuměla většina. Během koncertu se snažím nekřičet příliš nahlas, abych šetřil hlas. A ne, před koncertem nezpívám ani se nepřipravuji, i když vím, že bych měl (Francouzi jsou tvrdohlaví).


Jaké to vlastně je, hrát death metal ve Francii? Chodí u vás lidi na koncerty? Podporují vás, kupují CD? Když třeba uspořádáte nějakou akci, kolik přijde lidí?

Loup: Jsme rádi, že ve Francii, a zejména v Bretani, existuje velmi vášnivá metalová scéna. Zatím jsme se setkali s velmi dobrou odezvou publika. Zdá se, že lidem se naše energie na pódiu líbí. Máme také štěstí, že metaloví fanoušci kupují merchandising. Zatím jsme hráli před publikem od patnácti do sedmi set lidí. Každý koncert je jiný.

Death metal je náročný koníček a ještě těžší životní styl. Co znamená pro tebe? Co tě na něm nejvíc baví a jak jej vnímáš? Jak si se k němu vlastně dostal?

Loup: Jsem metalista už 30 let. Můj první kontakt s metalem byl prostřednictvím kazety s Ride the Lightning a Sepultury Arise... Pak už jsem nikdy nepřestal. Jsem rád, že jsem ten virus předal Julienovi, který je o něco mladší než já, a že jsme to po 30 letech mohli sdílet společně v téhle kapele. Všech pět nás poslouchá spoustu různých věcí z metalového žánru, heavy metal, hardcore, stoner, grindcrust atd....

Tuhle otázku dávám záměrně všem kapelám, aby si udělali trošku propagaci do budoucna. Prozraď nám prosím, co chystají INFERN v nejbližší době? Na co se můžeme těšit?

Loup: Teď, když je album venku, se chystáme absolvovat co nejvíce koncertů, abychom desku propagovali a pokusili se kapelu zviditelnit na metalové scéně. Také píšeme nové písně, sbíráme nové nápady. Do budoucna určitě plánujeme novou desku.

Děkuji moc za rozhovor a přeji INFERN spoustu prodaných nosičů a samé vyprodané sály. Ať se vám daří i v osobním životě. Budu se těšit na další death metalovou apokalypsu!

Loup: Díky moc za to. Hodně štěstí a hezký život i tobě.

Julien : Díky, bylo mi potěšením. A ano, ať nás provází síla:)).

Sylvain : Díky chlape, doufám, že i tobě se bude dařit!






---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine