DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 4. října 2024

Recenze/review - MAUL - In The Jaws of Bereavement (2024)


MAUL - In The Jaws of Bereavement
CD 2024, 20 Buck Spin

for english please scroll down

Chodíš stejnou cestou každý den. Brzy ráno do práce. Město ještě spí a opilci se potácejí ode zdi ke zdi. Smog se míchá s mlhou a v místech, na kterých nesvítí lampy, máš strach. Včera tu našli zohavené tělo. S vyděšeným výrazem ve tváři. S rozpáraným břichem a vytaženými vnitřnostmi. S polámanými kostmi. Někde za rohem číhá přízrak. S lesknoucím se nožem v ruce. Lekáš se každého stínu, ale moc dobře víš, že jsi další na řadě.

Ví to i američtí death metalisté MAUL, kteří letos přicházejí s další porcí syrové a shnilé temnoty. Jakoby měla kapela patent na to, znázornit hudbou děs a špínu. Nové album "In The Jaws of Bereavement" je dalším svědectvím o nekonečném zlu, které se ukrývá v našich myšlenkách. Doporučuji poslouchat v absolutní tmě a chladu. 


Na téhle smečce se mi líbí, že není jenom pokračovatelem kapel jako IMMOLATION, INCANTATION, AUTOPSY, CARCASS, BOLT THROWER, TOMB MOLD, OUTER HEAVEN. Naopak, pánové jdou svojí vlastní cestou. Ctí sice klasické, tradiční základy a postupy, ale přidávají i kusy hardcore a hlavně vlastních nápadů a invence. Jedná se samozřejmě o hudbu z toho nejhlubšího podzemí. Ale velmi dobře zahranou, se spoustou zajímavých momentů a atmosférou, která vás zcela pohltí. Sleduji cestu této skupiny již od jejich počátků a užívám si každou nahrávku z jejich stáje. Pokaždé mají dobrý, masivní a surový zvuk (tentokrát je pod ním podepsán Adam Tucker - mixing, mastering). Letos obdivuji i obal od britského umělce, který si říká Wyrmwalk. Zkrátka a dobře, na své si přijdou všichni fanoušci starých pořádků, ale i ti, kteří mají velkou fantazii. Každým dalším poslechem navíc nové album "In The Jaws of Bereavement" roste, stále v něm objevuji nové, do černé zabarvené momenty. Je to jízda od začátku do konce a to rovnou do pekla. Mám neodbytný pocit, že jsem se nakazil nějakou zlou chorobou. Hniju při poslechu postupně uvnitř, rozpadám se na kusy, abych byl nakonec spálen na popel energií a silou, která je z desky cítit. Tohle je hudba do podzemních klubů, do opuštěných katakomb, na pohřebiště i do márnic. Pokaždé, když novinku poslouchám, tak se vydávám do ulic. Město ještě spí a opilci se potácejí ode zdi ke zdi. Smog se míchá s mlhou a v místech, na kterých nesvítí lampy, mám strach. Někde za rohem číhá přízrak. Lekám se každého stínu, ale moc dobře vím, že jsem další na řadě. Temný, děsivý, syrový death metalový rozklad! Hnilobou nasáklá mrtvola s chladným pohledem! 


Asphyx says:

You walk the same path every day. Early morning to work. The city's still asleep and drunks are staggering from wall to wall. The smog mixes with the fog, and you're scared in places where the lamps aren't lit. A mutilated body was found here yesterday. With a terrified look on his face. with his stomach ripped open and his guts pulled out. With broken bones. There's a ghost lurking around the corner. With a gleaming knife in his hand. You're scared of every shadow, but you know you're next.

American death metallers MAUL know it too, and this year they come with another helping of raw and rotten darkness. It's as if the band has a patent for depicting horror and filth through music. The new album "In The Jaws of Bereavement" is another testimony to the endless evil that hides in our thoughts. I recommend listening in absolute darkness and cold. 


What I like about this pack is that it's not just a continuation of bands like IMMOLATION, INCANTATION, AUTOPSY, CARCASS, BOLT THROWER, TOMB MOLD, OUTER HEAVEN. On the contrary, the gentlemen are going their own way. While they honor the classic, traditional basics and practices, they also add some hardcore and, most importantly, their own ideas and inventiveness. This is of course music from the deepest underground. But very well played, with lots of interesting moments and an atmosphere that will completely engulf you. I have followed the journey of this band since their early days and enjoy every recording from their stable. Each time they have a good, massive and raw sound (this time Adam Tucker is signed to it - mixing, mastering). This year I also admire the cover artwork by a British artist who calls himself Wyrmwalk. In short, all fans of the old order, but also those who have a big imagination, will come into their own. Moreover, with every new listen, the new album "In The Jaws of Bereavement" grows, I keep discovering new black-tinged moments in it. It's a ride from start to finish and straight to hell. I have an insistent feeling that I've contracted some kind of evil disease. I rot gradually inside as I listen, falling to pieces, only to be finally burnt to ashes by the energy and power that can be felt from the record. This is music for underground clubs, abandoned catacombs, burial grounds and morgues. Every time I listen to a new release, I take to the streets. The city is still asleep and drunks stagger from wall to wall. The smog mixes with the fog, and in places where the lamps aren't lit, I'm scared. A ghost lurks around the corner. I'm scared of every shadow, but I know I'm next. Dark, horrifying, raw death metal decay! A rotting corpse with a cold stare!



about MAUL on DEADLY STORM ZINE:



TRACKLIST
01. In the Jaws of Bereavement
02. Blood Quantum
03. Weaving Cerebral Horrors
04. Spontaneous Stigmata
05. An Alluring Deceit
06. Midwest Death
07. Unbridled Delusions
08. Stuck Stomped and Smeared
09. With Each Voracious Lick
10. Drawn to Drowning

LINE-UP
Garrett Alvarado - Lyrics / Vocals
Robby Anderson - Drums
Anthony Lamb - Guitars
Alex Nikolas - Guitars
Mike Griggs - Bass / Vocals
Josh Sanborn - Guitars

KNIŽNÍ TIPY - Smrtihlav - Franck Thilliez (2021)


Smrtihlav - Franck Thilliez
2021, XYZ (ČR)

Občas objevíte knihu, která vás zcela zasáhne. Pendloval jsem zrovna mezi nemocnicí a domovem a neměl moc času. Tedy, znáte to, sedíte v čekárně na oddělení a nezbývá vám nic jiného, než být nekonečně trpělivý. Byl jsem pouhým řidičem a prozatím vše dopadlo dobře, ale stejně to na mě zanechalo stopy. Takový ten plíživý stres, který se vám usadí vzadu v hlavě a vrací se vám, když to nejméně čekáte. U mě to odnesla záda, do kterých se mi veškerá tíže přenesla. Čítával jsem Smrtihlava v autě, na koženkových sedačkách na chodbě a snažil se nevnímat vše kolem mě. Komisař Shark ztratí manželku a dceru. Jeho bolest se promítne do celého vyšetřování. Najednou, v těchto momentech, jsem přesně chápal, o čem autor píše. Musí to být něco šíleného. Mě osobně stačilo, že jsem byl tak blízko. Nechce se mi o tom ani psát, ani mluvit. 

Vraždí se tu hmyzem, hlavní hrdina vás provede špinavou stokou Paříže. Je to nechutné, mokvající, hnilobné. Zlo, ano to starodávné zlo, vypluje na povrch v těch nejděsivějších podobách. Předchozího Krvavého anděla jsem nikde nemohl zakoupit a tak zase jednou začínám celou sérii od prostředka. Vlastně to ani nijak moc nevadí. Příběh navazuje jenom v momentech, kdy Shark vzpomíná na svoji rodinu. Zjevuje se mu malá holčička a vy nevíte, jestli je jenom jeho bolestivou vzpomínkou, představou a nebo je to ještě horší realita. Budete provedeni základy entomologie a budou do vás nakladeny larvy. Vraždy tímto způsobem jsou vcelku originální, ale o to zde zase tolik nejde. Vše je napsáno velmi temně, zajímavě, děj mě doslova vcucl do sebe. Mrzelo mě jenom jediné. Díky práci a rodině jsem si četbu tentokrát hrozně dávkoval. Mezi jednotlivými kapitolami někdy uběhl i týden. Nevadilo to. Když už se mi povedlo se ke stránkám vrátit, tak jsem přirozeně navázal a pokračoval. Pamatoval jsem si a pamatuji si úplně vše. Budiž to také potvrzením toho, že kniha je opravdu dobrá. 

Četl jsem od autora již Černou smrt a Smrtihlav mi přijde ještě brutálnější, hnusnější. Jakoby se hlavní hrdina potácel v noční můře, která se přetavila ve skutečnost. Vše je zahalené do černých stínů. Když jde Shark do podzemí na zakázaný trh se zvířaty, chtělo se mi zvracet. To je tak sugestivně napsáno, že jsem všechno viděl před sebou přímo hmatatelně. Franck Thilliez odhaluje to nejtemnější, co v sobě jako lidé máme. Jeho padouši jsou zvrácení, není jim svaté vůbec nic. Budete fascinováni násilím a přesto budete chtít číst dál a dál, až do konce. Opět jsem se díval do tmy, když mě začaly bolet oči a slyšel jsem z vedlejší místnosti šustění nemocničních přístrojů. Občas se ozval alarm a všichni začali pobíhat tam a zpět. A já seděl, uprostřed toho všeho a pokoušel se číst. Když se moje manželka potom objevila ve dveřích a usmála se na mě, všechno ze mě spadlo. Unavený, ale spokojený, jsem ujížděl nočním městem a přemýšlel, kde bydlí démoni. 

Zajímavá je i vrahova posedlost náboženstvím, v tomto případě křesťanstvím. Opět se ukazuje,  jak je důležité,  jakým způsobem svaté písmo vnímáte. Zda doslova nebo jako připodobnění. Jako obrazy a upozornění nebo jako pomstu. Druhý den jsem vstal brzy, postaral se o všechny a zbyla mi chvilka, abych knihu dočetl. Musel jsem ven, aspoň na malou procházku, nadýchat se čerstvého vzduchu. Povedlo se a tak jsem se usmíval do kroku, užíval si mrazivý kyslík a díval se na již pomalu žloutnoucí listí. Představoval jsem si pavouky v jejich norách, komáry v rybníku, i smrtihlavy, kteří by mohli sídlit ve staré jeskyni. Nebo ne? Poděkoval jsem všem svatým, přírodě, pánubohu, že jsem nezůstal na světě sám a uklidněný a znovu silný, jsem se vrátil zpět domů. Jsem připravený nadále bojovat, zašeptal jsem do ticha a vrátil knížku znovu do knihovny. 

Vždycky, když čtu podobné knížky, tak přemýšlím, jestli opravdu takové zlo existuje, zda je  možné, aby byl někdo tak šílený. Potom se náhodou ocitnu někde, kde vysílají zprávy a uvědomím si, že to možné je. Někdy realita všechny ty thrillery, horory i detektivky ještě překonává svojí brutalitou. Bohužel. Smrtihlav je opravdu velmi temná knížka a rozhodně nedoporučuji slabším povahám. Možná to bylo momentální konstelací hvězd v mém životě, nevím, ale rozhodně si knihu budu hodně dlouho pamatovat. Je totiž skvěle napsaná. Děkuji vám za pozornost a přeji slunce v duši! 


KNIŽNÍ TIPY - Černá smrt - Franck Thilliez (2022):

----------------------------------------------------------------------------------------------------------
V nejtemnější hodině se probouzí nové zlo. Další případ komisaře Sharka. Vražda v kostele. Do posledního chloupku oholená nahá žena. Sedm živých motýlů třepotajících křídly na její lebce. A strach ze smrtící epidemie. Vyplní se mýtus o apokalypse? Z osobního života Francka Sharka zbyly jen doutnající trosky – a představa návratu do práce je pro něj zcela nereálná. Brutální zločin ho však ukotví zpátky ve skutečnosti. Zničený kriminalista se vydává na nebezpečnou cestu vedoucí až na dno lidské duše: vrahovy… i své vlastní.


---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 3. října 2024

Recenze/review - TEMPLE OF DREAD - God Of The Godless (2024)


TEMPLE OF DREAD - God Of The Godless
CD 2024,Testimony Records

for english please scroll down

Běžím dlouhou chodbou. Ze stěn na mě dorážejí ostré pařáty. Odtrhávají mi maso od kostí, drásají moje tělo i duši. Už nikdy neuvidím světlo, napadá mě, když padám k zemi a hniju zaživa. Nebo jsem už mrtvý? Netuším. Znovu se zvedám a přede mnou se odkrývají nekonečné, smradlavé močály záhrobí. Řeka se převaluje jako nějaký zvrácený organismus. Zaplatím Cháronovi. Dám mu do jeho kostnatých rukou novou desku TEMPLE OF DREAD. Usměje se na mě jedovatě a přikývne souhlasně hlavou. Pomalu vstoupím do světa za oponou.

Německým tmářům se u nás na stránkách věnujeme od jejich počátků. Zase tolik kapel, které přesně pochopily ducha starých dobrých časů v death metalu, není. Vždycky se mi líbila opravdovost, nadšení a upřímnost, se kterou kapela nahrává svoje alba. Novinka "God Of The Godless" to jenom potvrzuje. 


Je to právě prašivina, starodávná surovost, chlad a temnota, které mě vždy drží u přehrávače velkou silou. Pánové mají talent a schopnosti mě rozsekat na malé kousky. Jako bych byl zase zavřený v dávno opuštěných katakombách a v hlavě se mi usadila děsivá předtucha. Dnešní rituál bude hodně krvavý, to vím jistě. Do ticha zazní první ostrý riff, přidají se dunivé bicí a nakonec chorobný vokál. Jsem přikován na zeď, proklet a navěky uvržen do temnoty. Umírám ve špíně, strachu a beznaději, abych znovu povstal a poslouchal tohle album stále dokola. Obsahuje v sobě totiž vše, co od podobné hudby žádám. Sílu a energii, tlak a pochmurně chladnou atmosféru. Kosti mi praskají tlakem, prosévám mezi prsty prach (a to vše ve stylu třeba takových OBITUARY, DECEASED, MALEVOLENT CREATION, PESTILENCE, CELTIC FROST, SODOM, SLAYER a samozřejmě MORGOTH (koneckonců, svůj příspěvek přidal i samotný zpěvák Marc Grewe)). Líbí se mi, jak uvěřitelnou a mrtvolnou atmosféru dovedou Němci vyjádřit. Rád a často se pohybuji mezi stíny, s chutí rozmlouvám s démony. Posloucháme u toho letošní nahrávku a jsme spokojení. Já, i všichni prokletí. Zaujal mě obal (Paolo Girardi) a užívám si i zvuk (bubeník Jörg Uken - Soundlodge Tonstudio). Najedete zde všechno, co po pravém, ryzím death metalu žádáte - brutalitu, staré mýty, exhumované v podobě skvělých textů (psycholog Frank "Doc" Albersem), ale i chlad a určitá melancholie, které se prolínají celou deskou jako jedovatý had. TEMPLE OF DREAD nahráli album, které je dokonalou esencí opravdového smrtícího kovu. Okořenili jej doomovými i black metalovými prvky, pohřbili mě zaživa, přikovali na zeď. Běžím dlouhou chodbou. Ze stěn na mě dorážejí ostré pařáty. Odtrhávají mi maso od kostí, drásají moje tělo i duši. Už nikdy neuvidím světlo, napadá mě, když padám k zemi a hniju zaživa. Nebo jsem už mrtvý? Ano jsem. Syrový, chladný death metal, který vás převede na druhou stranu, do nekonečné temnoty, do říše mrtvých! Vaše duše bude prokleta!


Asphyx says:

I'm running down a long corridor. Sharp claws coming at me from the walls. Tearing flesh from my bones, tearing at my flesh and soul. I'll never see the light again, I think as I fall to the ground and rot alive. Or am I already dead? I don't know. I rise again and the endless, stinking swamps of the beyond are revealed before me. The river rolls over like some sick organism. I pay Charon. I give him a new TEMPLE OF DREAD record in his bony hands. He gives me a venomous smile and nods his head in agreement. I slowly enter the world behind the curtain.

We've been covering German darkies here on the site since the beginning. There aren't that many bands that have accurately grasped the spirit of the good old days in death metal. I have always liked the sincerity, enthusiasm and honesty with which the band records their albums. The new album "God Of The Godless" only confirms it.


It's the grime, the ancient rawness, the coldness and darkness that always keeps me glued to the player with great force. The gentlemen have the talent and ability to cut me into small pieces. It's like I'm locked in the long abandoned catacombs again and a terrifying premonition has settled in my head. Tonight's ritual will be very bloody, I know that for a fact. Into the silence comes the first sharp riff, the thundering drums and finally the sickly vocals. I am chained to the wall, cursed and cast into darkness forever. I'm dying in filth, fear and despair to rise again and listen to this album over and over again. It contains everything I want from music like this. Power and energy, pressure and a bleakly cold atmosphere. My bones are cracking with pressure, I'm sifting dust between my fingers (and all this in the style of such bands as OBITUARY, DECEASED, MALEVOLENT CREATION, PESTILENCE, CELTIC FROST, SODOM, SLAYER and of course MORGOTH (after all, the vocalist Marc Grewe himself contributed)). I like how believable and deadpan atmosphere the Germans can express. I like and often move among the shadows, I enjoy talking to demons. We are listening to this year's recording and we are satisfied. Me, and all the damned. I'm intrigued by the cover art (Paolo Girardi) and enjoy the sound (drummer Jörg Uken - Soundlodge Tonstudio). You'll find everything you ask for in true, pure death metal - brutality, old myths exhumed in the form of great lyrics (psychologist Frank "Doc" Albers), but also coldness and a certain melancholy that runs through the whole record like a poisonous snake. TEMPLE OF DREAD have recorded an album that is the perfect essence of true death metal. They spiced it up with doom and black metal elements, buried me alive, nailed me to the wall. I'm running down a long corridor. Sharp claws coming at me from the walls. Tearing flesh from my bones, tearing at my body and soul. I'll never see the light again, I think as I fall to the ground and rot alive. Or am I already dead? Yes, I am. Raw, cold death metal that takes you to the other side, to the endless darkness, to the realm of the dead! Your soul will be damned!




TRACKLIST
1. Carnage Ritual
2. Spawn Of Filth
3. Black Scream
4. Sacrificial Dawn
5. God Of The Godless
6. Prophetic Misanthropy
7. Monstrosity Divine
8. Terminal Putrefaction
9. Demise Of Olympus

LINE-UP
Jens Finger - Vocals
Markus Bünnemeyer - Guitars, Bass
Jörg Uken - Drums, Keys

Recenze/review - ABRAMELIN - Sins Of The Father (2024)


ABRAMELIN - Sins Of The Father
CD 2024, Hammerheart Records

for english please scroll down

Změnila ses. Vždycky v tobě byla temnota, ale poslední dobou se ti otiskla i do tváře. Už vůbec nechceš chodit ven, budíš se ze snů a mluvíš podivným jazykem. Odpadává ti maso od kostí a krmíš se jenom syrovým masem. Všechen hnis, který se ukrýval celý tvůj hnusný život uvnitř, vylezl za povrch. Jsi zrůda, jsi absolutní zlo. Přesto tě nedokážu zabít. Spoutal jsem tě řetězy a pouštím ti jenom vybranou muziku.

Nové album australských tmářů ABRAMELIN máš moc ráda. Nedivím se tomu. Přišla si, stejně jako oni, z těch nejděsivějších hororů. Brutalita se zde potkává s krutostí a při každém společném setkání mě mrazí v zádech. Tohle album je nasáklé zkaženou krví a špínou. 


Jako bych se procházel groteskní, morbidní galerií smrti. Těla jsou aranžována, stejně jako hudba, v různých nechutných a děsivých pozicích. Pokud jste fanoušci starých hororů a snesete i pohled na snuff filmy, potom se zde hraje i pro vás. ABRAMELIN jsou starou kapelou, která hraje upřímně, reálně a opravdově. Jejich tvorbu lze přirovnat k tomu, co vydávají třeba takoví CANNIBAL CORPSE, SINISTER, DEICIDE, MALEVOLENT CREATION, CARCASS, BRUTALITY.  To ale není zase tolik důležité. Hlavní je, že kapela má svůj vlastní výraz i ksicht. Většinu skladeb na „Sins Of The Father“ napsal Matt Wilcock (Ackercocke, Werewolves), ale podíleli se samozřejmě i všichni ostatní. Nové album je opatřeno masivním, surovým zvukem (Joe Haley - mixing, mastering), který vás doslova přikove na zeď. Novinka je jako lavina z kamení, prašivých kostí a nekonečné bolesti. Obal je náležitě hnusný a nechutný a krásně doplňuje celkový dojem z nahrávky. Sešli se tu zkušení muzikanti, kteří moc dobře vědí, co chtějí hrát. Smrtící kov, bez slitování, bez kompromisů. Propracovaný, s temnými a chladnými melodiemi a velkým množstvím nápadů. Další velkou výhodou nové desky je schopnost zaujmout, zaseknout do vás dráp a vymáchat vám obličej v kaluži plné krve. Bojíte se rádi? Máte sklep plný tajemství? Potom neváhejte ani chvilku. Budete rozsekáni na malé kousky, rozemleti na prach a navěky prokleti. Všechen hnis, který se ukrýval celý tvůj hnusný život uvnitř, vylezl za povrch. Jsi zrůda, jsi absolutní zlo. Přesto tě nedokážu zabít. Morbidní, surový, zničující, gore death metal, který vás zničí brutální silou! Masakr na pitevně! 


Asphyx says:

You've changed. There's always been a darkness in you, but lately it's been imprinted on your face. You don't want to go out anymore, you wake up from dreams and speak a strange language. Your flesh is falling off your bones and you feed only on raw meat. All the pus that's been hiding inside your whole ugly life has come out. You're a monster, you're absolutely evil. Yet I can't kill you. I've chained you up and I'm only playing you choice music.

You like the new album by Australian darkies ABRAMELIN very much. I'm not surprised. You came, like them, from the scariest of horror movies. Brutality meets cruelty here and every time we meet, I get chills. This album is soaked in vicious blood and filth.


It's like walking through a grotesque, morbid gallery of death. The bodies are arranged, like the music, in various disgusting and horrifying positions. If you're a fan of old horror films and can even bear the sight of snuff films, then this is a play for you. ABRAMELIN are an old band who play honest, real and genuine. Their work can be compared to the likes of CANNIBAL CORPSE, SINISTER, DEICIDE, MALEVOLENT CREATION, CARCASS, BRUTALITY. But that's not so important. The main thing is that the band has its own expression and face. Most of the songs on "Sins Of The Father" were written by Matt Wilcock (Ackercocke, Werewolves), but of course everyone else contributed as well. The new album comes with a massive, raw sound (Joe Haley - mixing, mastering) that will literally drive you up the wall. The new album is an avalanche of rocks, scabby bones and endless pain. The cover art is appropriately nasty and disgusting and adds beautifully to the overall feel of the record. Experienced musicians have come together here who know very well what they want to play. Deadly metal, no mercy, no compromise. Sophisticated, with dark and cool melodies and plenty of ideas. Another great advantage of the new record is its ability to captivate, to sink its claw into you and wash your face in a pool of blood. Do you like to be scared? Do you have a basement full of secrets? Then don't hesitate a moment. You will be chopped into small pieces, ground to dust and cursed forever. All the pus that's been hiding inside your whole ugly life has come out. You are a monster, you are absolute evil. Yet I can't kill you. Morbid, raw, devastating, gore death metal that will destroy you with brutal force! Massacre in the autopsy room!



Recenze/review - ABRAMELIN - Never Enough Snuff (2020):


TRACKLIST
01. Conflagration of the Dreamers
02. The Gory Hole
03. Sins of the Father
04. Man’s Best Friend
05. Last Rite
06. Shell of a Man
07. Deceased Estate
08. Meet the Meat
09. Street Art
10. You Bleed, I Feed

LINE-UP
Simon Dower - Vocals
Matt Wilcock - Guitars
Robert (Wog) Mollica - Bass
David Haley - Drums

středa 2. října 2024

Info - CUTTERRED FLESH v Plzni a Hradišti pokřtí pátou desku, přijedou i kmotři z Německa



CUTTERRED FLESH v Plzni a Hradišti pokřtí pátou desku, přijedou i kmotři z Německa

NECROTTED, CUTTERRED FLESH, ISACAARUM, INGROWING, ANIME TORMENT

4. 10. 2024 – Plzeň, Divadlo pod lampou


5. 10. 2024 – Uherské Hradiště, Mír


CUTTERRED FLESH patří k nejstarším tělesům, které na tuzemské scéně máme. Kapela založená v Karlových Varech roku 2001 o sobě obzvlášť v posledních pěti letech dává hodně vědět a maká. Zintenzivněla koncertní činnost, hojně jezdí za hranice a na posledních dvou deskách krom většího zapojení melodií, atmosféry a techniky řádně zmodernizovala svůj sound. Především letošní povedená deska „Love at First Bite“, na níž karlovarští začali doslova psát vlastní pravidla hry, je toho důkazem.

Pětice totiž na novince do jinak rigidního brutal žánru vpravila spousta osvěžujícího a zapojila i progresivní myšlenky, takže ač CUTTERRED FLESH stále vyvijí tlak a drtí, zároveň jim v té brutalitě nechybí rozmanitost, která z nich dělá moderní deathmetalové těleso jdoucí s dobou.


A taková deska si samozřejmě žádá oficiální uvedení na trh, takže jste tímto zváni na dvě akce, kde bude „Love at First Bite“, která vyšla v květnu u agilního labelu Transcending Obscurity, pokřtěna. Stane se tak v Plzni Pod Lampou a Uherském Hradišti v Míru, kde vám CUTTERRED FLESH novou desku řádně představí a dopomohou jim k tomu další čtyři spolky.

První z nich je z Německa a jsou jimi NECROTTED, kteří k hudbě s Cutterred Flesh sdílí podobný přístup, ačkoli jejich tvorba je melodičtější a ne tak natlakovaná a nese víc deathcore prvků. Od svého založení v roce 2008 vydali pět alb, doporučme hlavně poslední desku „Imperium“ (2023), kde se NECROTTED stejně jako CF oddávají i blackened náladám, ale téměř jistě jí na poli současného death metalu zanezachávají zvučnou stopu.

 

Dalšími spolukmotry budou tři tuzemské stálice, z nichž hned dvě si říkají o titul ‘legendy’. Jednak obnovení ISACAARUM, kteří leta osobitě spojují black s grindem (zpěvák Chymus na obou akcích navíc oslaví svou padesátku), a dále INGROWING, kteří před dvěma lety ve své sestavě přívitali staré členy Zbyňu a Pouzara. Poslední v sestavě jsou litoměřičtí deathcore sypači ANIME TORMENT.

 

 

 

Vzhledem k zajímavě poskládané sestavě, křtu a oslavě padesátin se bude určitě jednat o nezapomenutelné akce, kde uslyšíte i spousta nových skladeb, minimálně těch od CUTTERRED FLESH a ISACAARUM.

https://www.facebook.com/CutterredFlesh

https://www.facebook.com/NECROTTED

https://www.facebook.com/Ingrowing

https://www.facebook.com/animetorment

Kontakt pro média:



---------------------------------------------------------------------------------------------------

Recenze/review - INFERN - Turn of the Tide (2024)


INFERN - Turn of the Tide
CD 2024, Dolorem Records

for english please scroll down

Stojím na okraji hluboké jámy. Dívám se do tmy a kolem se vznáší mlha smíchaná se smogem. Úkol zněl jasně. Odkrýt hromadný hrob, ve kterém byli kdysi pochováni vojáci temnoty. Sleduji starý, rezavý buldozer, který odkrývá jednotlivé vrstvy. Sune se kupředu, nekompromisně, bez slitování, s jediným účelem. Všechno zničit, rozsekat, rozdrtit. Na boku září do tmy nápis INFERN. Kapela, která hraje surový, chladný a temný death metal. Objevili jsme další těla, další děsivá svědectví. 

Jedná se o debutové album, které když si poslechnete poprvé, budete si podupávat nohou, mlátit pěstí do stolu a zatoužíte vzít do rukou velké kladivo a zbourat nejbližší zeď. Skladby jsou napsány s jediným účelem. Zničit vás, pohřbít zaživa. Rozdrtit. Nutno rovnou dodat, že se to kapele daří na výbornou. 


Pokud jste, stejně jako já, vyrůstali na hudbě devadesátých let minulého století, pokud jste sedávali dlouhé hodiny u přehrávačů a přetáčeli stále dokola kazety od kapel jako BOLT THROWER, ASPHYX, OBITUARY, MORGOTH, MASSACRE a dalších klasiků, budete určitě spokojeni i s tím, co nám letos předkládají INFERN. Tihle maniaci moc dobře ví, o čem je krutá a reálná smrt, o čem jsou pohřby do země. Na novince naleznete chladné riffy, brutální melodie, chorobný vokál, ale hlavně velké množství temné energie a síly. Pod hudbou jsou zde podepsáni zkušení muzikanti, kteří moc dobře ví, o čem a jak chtějí hrát. Dali si pozor na zvuk (Mixed and mastered by Charles Elliott at Tastemaker Audio (Abysmal Dawn)). Povedl se i děsivý obal,  pod kterým je podepsán Riko. Zkrátka a dobře, fanoušci dostanou propracovaný, velmi dobře zahraný death metal ze staré školy, který v sobě obsahuje velké množství zajímavých momentů. Kapela je silná jak v pomalejších valivějších pasážích, tak i ve chvílích, kdy utíká vše rychle kupředu. Výsledný dojem je vynikající, to vám klidně podepíšu vlastní krví. "Turn of the Tide" lze doporučit všem, kteří mají rádi poctivou muziku, zahranou od srdce. Krutost a špína se ukrývá v našich temných myšlenkách. Historie se neustále opakuje. Pamatujte na to, až budete odkrývat staré hroby. Stojím na okraji hluboké jámy. Dívám se do tmy a kolem se vznáší mlha smíchaná se smogem. Úkol zněl jasně, všechno zničit. Myslím si, že se to francouzským maniakům povedlo. Rezavý, majestátní death metalový buldozer, který nezná slitování! Temnota a chlad, které vás strhnou do hlubiny! 


Asphyx says:

I'm standing on the edge of a deep pit. I look out into the darkness, and a fog mixed with smog hovers around me. The mission was clear. To uncover the mass grave where the soldiers of darkness were once buried. I watch an old, rusty bulldozer uncover the layers. It rolls forward, uncompromising, without mercy, with one purpose. To destroy, to shred, to crush. On the side, the word INFERN glows in the dark. A band that plays raw, cold and dark death metal. We've discovered more bodies, more horrific testimonies. 

This is a debut album that, when you listen to it for the first time, will make you stomp your feet, pound your fist on the table and make you long to pick up a big hammer and smash down the nearest wall. The songs are written with one purpose. To destroy you, to bury you alive. Crush you. I should add that the band succeeds perfectly. 


If, like me, you grew up listening to the music of the 1990s, if you used to sit in front of the record player for hours and rewind tapes from bands like BOLT THROWER, ASPHYX, OBITUARY, MORGOTH, MASSACRE and other classics, you will be satisfied with what INFERN has to offer this year. These maniacs know very well what cruel and real death is all about, what burying yourself in the ground is all about. On this new release you will find cold riffs, brutal melodies, morbid vocals, but most of all a lot of dark energy and power. The music here is signed by experienced musicians who know very well what they want to play about and how. They've paid attention to the sound (Mixed and mastered by Charles Elliott at Tastemaker Audio (Abysmal Dawn)). The eerie cover artwork, signed by Riko, is also a success. In short, fans get a polished, very well played old school death metal that contains a lot of interesting moments. The band is strong in the slower rolling passages as well as in the moments when everything is running fast forward. The final impression is excellent, I'll sign that with my own blood. "Turn of the Tide" can be recommended to everyone who likes honest music, played from the heart. Cruelty and dirt is hidden in our dark thoughts. History repeats itself over and over again. Remember that when you unearth the old graves. I'm standing on the edge of a deep pit. I look out into the darkness, and a mist mixed with smog hovers around me. The mission was clear, destroy everything. I think the French maniacs have succeeded. A rusty, majestic death metal bulldozer that knows no mercy! Darkness and coldness that will take you down into the depths!



Hereafter the tracklist of "Turn of the Tide":
1. Undertow
2. Phineas Case
3. Tormented Paranoid
4. Burning Fields
5. Archetype of Brutal Aggressor
6. Gaining Ground
7. State Puppet Theater
8. March of the Grotesque
9. To the Extreme
10. Buried Alive

Recenze/review - MURDERESS - Time to Kill (2024)


MURDERESS - Time to Kill
EP 2024, vlastní vydání

for english please scroll down

Když někoho zabiješ v temné ulici, tak budeš odsouzený za vraždu. Když ale zastřelíš ve válce svého protivníka, tak tě budou oslavovat. Lidská historie je plná násilí. Jakoby uvnitř našich myšlenek byla temnota, která vyplave na povrch pokaždé, když dostaneme příležitost. Nožem si můžeš připravit jídlo, ale můžeš jím také rozřezat člověka. Existuje odvrácená strana našeho světa, před kterou přivíráme oči a děláme, že neexistuje.

Je moc dobře, že existují kapely, jako jsou brazilští black death metalisté MURDERESS. Ti dokáží pomocí své hudby na podobná témata upozorňovat. A dělají to velmi zkušeně a přesvědčivě. V dnešní době je velká nadprodukce muziky. Jsem rád, když se objeví někdo, kdo hraje upřímně, opravdově, od srdce. Nové EP "Time to Kill" mě ihned smetlo a strhlo do hlubiny. Skladby jsou totiž napsány velmi uvěřitelně. 


Kapela je společným dílem dvou muzikantek Jazz Kaipora (kytara) a Claudia Franco (zpěv), sestavu potom doplňuje bubeník Pedro Fraga. Ze skladeb cítím, že mezi jednotlivými členy funguje vzájemná umělecká chemie. MURDERESS přesně vědí, co a jak chtějí hrát. Starý, prašivý a smrtelnými chorobami nasáklý smrtící kov. Čtyři songy, ostré jako čepele čerstvě nabroušených skalpelů. Zároveň temné a chladné, jako ráno, když tě probudí a řeknou, že musíš jít zabíjet. Nevíš proč a koho, ale dostaneš zbraň a jasný cíl. Mohli byste spolu zajít na pivo, ale místo toho si vyrvete vnitřnosti z těla. Pochoduješ na smrti, u toho posloucháš EP "Time to Kill" a ptáš se samotného Boha, proč? Odpověď nikdy nepřijde a Satan se mezitím usmívá.  Mám rád, když v sobě hudba obsahuje emoce, když se mi zadře pod kůži, když mám chuť se k ní vracet. Lituji tak pouze jediného, chtěl bych více skladeb, plnohodnotné dlouhohrající album. Vlastně jsem si pro sebe, jako fanouška, objevil další z kapel, kterou budu sledovat. Hudba se zde valí kupředu jako řeka plná mrtvých těl. Už jste někdy viděli záběry z války? Už jste někdy ohledávali mrtvolu v tiché, klidné ulici? Tak ani nemusíte, tihle brazilští maniaci vám všechno zprostředkují pomoci jejich naléhavé a surové hudby. Tahle smečka vzešla z toho nejhlubšího podzemí a přináší vám jenom zkázu a utrpení. Hraje si s pochmurnými náladami jako šelma se svojí kořistí. Je pro mě velmi příjemné si nechat prokousnout hrdlo. Když někoho zabiješ v temné ulici, tak budeš odsouzený za vraždu. Když ale zastřelíš ve válce svého protivníka, tak tě budou oslavovat. Lidská historie je plná násilí. Jakoby uvnitř našich myšlenek byla temnota, která vyplave na povrch pokaždé, když dostaneme příležitost. Syrový, chladný death metal, který vás stáhne do hlubin temných lidských myšlenek! 


Asphyx says:

If you kill someone in a dark alley, you'll be convicted of murder. But if you shoot your opponent in war, you'll be celebrated. Human history is full of violence. It's as if there's a darkness inside our minds that surfaces every chance we get. You can use a knife to prepare a meal, but you can also use it to cut a man. There's a flip side to our world that we turn a blind eye to and pretend doesn't exist.

It's very good that there are bands like Brazilian black death metallers MURDERESS. They can use their music to draw attention to similar themes. And they do it very skilfully and convincingly. There is a great overproduction of music nowadays. I'm glad when someone comes along who plays honestly, truly, from the heart. The new EP "Time to Kill" immediately blew me away and took me into the deep end. The songs are written in a very believable way.

The band is a joint effort of two musicians Jazz Kaipora (guitar) and Claudia Franco (vocals), with drummer Pedro Fraga completing the line-up. From the songs, I can feel that there is a mutual artistic chemistry between the members. MURDERESS know exactly what and how they want to play. Old, dusty and disease-ridden death metal. Four songs as sharp as the blades of freshly sharpened scalpels. Dark and cold at the same time, like waking up in the morning and being told you have to go kill. You don't know why or who, but you get a gun and a clear target. You could have a beer together, but instead you rip the guts out of each other. You march to your death, listening to the "Time to Kill" EP and asking God himself why? The answer never comes, and Satan smiles in the meantime. I love it when music has emotion in it, when it gets under my skin, when it makes me want to come back to it. I have only one regret, I would have liked more songs, a full length album. In fact, as a fan, I've discovered another band for myself to follow. The music here rolls forward like a river full of dead bodies. Have you ever seen footage of war? Have you ever looked for a corpse in a quiet, peaceful street? Well, you don't have to, these Brazilian maniacs convey it all with their urgent and raw music. This pack has come from the deepest underground and brings you nothing but destruction and misery. It plays with gloomy moods like a beast with its prey. I find it very pleasant to have my throat bitten out. If you kill someone in a dark alley, you'll be convicted of murder. But if you shoot your opponent in war, you will be celebrated. Human history is full of violence. It's as if there's a darkness inside our minds that comes to the surface every chance we get. Raw, cold death metal that will drag you into the depths of dark human thoughts!


tracklist:
1. Murderess
2. Queen of Swords
3. Für Elize
4. Bone Keeper

band:

A few questions - interview with black death metal band from Brazil - MURDERESS.


A few questions - interview with black death metal band from Brazil - MURDERESS.

1. Ave, can you introduce your band to our readers? When was it founded and what style of music do you play?

Ave! Murderess was founded in 2023 by guitarist Jazz Kaipora and vocalist Claudia Franco. We play a mix of death metal, doom, and black metal, focusing on brutal riffs, dark atmospheres, and feminist themes. Our music carries a raw and emotional intensity, tackling social issues and giving a voice to women who have been oppressed.

2. Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production, and mastering?

We recorded our EP Time to Kill at Orbis Studio in Brasília, which is a fantastic studio for capturing the depth and heaviness of our sound. The production was handled by the band in collaboration with the studio, allowing us to maintain full creative control over the process. We wanted the EP to sound raw, powerful, and unpolished, reflecting the themes of anger and rebellion.


3. How many copies were released, and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

Time to Kill was released digitally on all major platforms. Right now, we’re focusing on the digital edition as we build our audience, but we’re definitely looking into physical releases like CDs or vinyl in the future as the demand grows.

4. Who is the author of the lyrics, and how were they created? What do the lyrics deal with?

The lyrics are written by Jazz Kaipora and Claudia Franco. We draw a lot of inspiration from real-life events and historical women who faced violence and oppression but chose to fight back. The themes in Time to Kill reflect a rejection of the typical romanticization of violence against women and instead offer stories of vengeance, resistance, and empowerment. It’s a call to arms for all women to reclaim their power in a world that often tries to silence them.

5. Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

The artwork for Time to Kill was created by Ivan Hugo, an incredible artist from Brasília, who can be found on Instagram as @voodoofordummies. Our logo was designed by @djsaudades from São Paulo. As for everything else, we handle it all ourselves. We’re just regular people with common jobs here in Brazil, so unfortunately, we can’t yet dedicate ourselves fully to the band—though we hope that will change soon! While we consider visual media important, right now our main focus is on the music itself and rehearsing for upcoming shows.


6. Which label did you choose for releasing your album, and why this label? Are you satisfied with how your label represents you and takes care of you?

We haven’t signed with a label yet and are currently releasing our music independently. While this allows us more freedom, we’re also open to working with a label that understands our message and can help us reach a wider audience. We’re exploring options and considering what would be the best fit for Murderess.

7. Which bands do you idolize, and where do you get your inspiration?

We’re influenced by a mix of metal legends and strong female-fronted bands like Valhalla, Nervosa, and Soror for their attitude and the way they challenge the metal scene’s norms.. Bands like Celtic Frost, Sepultura, Bolt Thrower, Death, and Candlemass inspire us musically. .
8. Did you send your record to some labels? Which ones, and how was the response?

We were eager to release our album, so we haven’t reached out to any labels yet. However, some labels have contacted us through Bandcamp, expressing interest in our music. We're exploring those opportunities as they come in.

9. How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it’s clubs or festivals, and which of your performances would you consider the best?

We’ve played 4 gigs in the Brazilian underground scene, all in clubs. Recently, we had the honor of opening for Crypta, a prominent band in our genre. This year, we also have shows lined up with Velho and Mystifier, both legendary names in the Brazilian underground. We love the energy of club shows, where the connection with the audience is intimate and intense. However, we’re also excited about the opportunity to play larger festivals in the future!

10. What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

We’re currently working on Time to Kill Volume 2 and planning more shows until the end of the year. Our long-term goal is to go on tour, especially to promote the Brazilian underground metal scene and the power of women in metal. We want to spread our message internationally and reach a wider audience, challenging the stereotypes in metal and proving that women can be just as fierce and brutal as anyone.

11. How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

Fans can reach us through our Instagram at @murderess.band, and for any inquiries, they can email us at murderess.band@gmail.com. They can also support us directly by visiting our Bandcamp page at www.murderessdeath.bandcamp.com. We love connecting with our audience and sharing our journey!



---------------------------------------------------------------------------------------------------

úterý 1. října 2024

Recenze/review - RIPPED TO SHREDS - Sanshi (2024)


RIPPED TO SHREDS - Sanshi
CD 2024, Relapse Records

for english please scroll down

Frenetický pohřební tanec postupně graduje. Na oltáři leží mladá dívka, od malička vychována k tomu, že bude jednou obětí. Vedle ní se leskne to tmy čerstvě nabroušený nůž. Mniši se usmívají. Smrt je zase jednou velmi blízko. Potom zazní první riff, první úder do bicích. Ozve se řev bestie a krev ztéká pomalu dolů, do země. Poslouchám nové album mých oblíbených RIPPED TO SHREDS již nějaký čas a pokaždé se ocitnu na dalším pohřební rituálu.

Kapela, pocházející z San Jose z Kalifornie má jasné a zřetelné čínské kořeny. V textech tak můžete nalézt spoustu odkazů na tchajwanský folklór. Přejít na druhou stranu, do země nekonečných stínů, můžete mnoha způsoby. Ten, který zvolila tato old school death metalová smečka, je velmi uvěřitelný, syrový, temný a divoký. Stejně jako jejich hudba, která má mnoho, do černé zabarvených odstínů. Texty si rozhodně přečtěte, opravdu stojí za to. Potkáte v nich fotografy, kteří reálně fotili snímky starých umírajících lidí. Ze skladeb odkapává spousta pochmurných emocí. Dodává to desce na ještě větším tlaku. 


Hudba těchto tmářů je v základech ovlivněna smečkami jako GRAVE, DISMEMBER, ENTOMBED, BOLT THROWER, ENTRAILS, WOMBBATH, TERRORIZER, NAPALM DEATH, BRUTAL TRUTH, REPULSION. To ale není zase tolik důležité. Hlavní je způsob a provedení, jakým na nás kapela ze záhrobí útočí. Opět se skvělým zvukem (Damian Herring - mastering) a zajímavým, neotřelým obalem, který doplňuje a zvýrazňuje atmosféru celé nahrávky (Guang Yang). RIPPED TO SHREDS jsou od svých počátků plně oddáni základním myšlenkám death metalu a dělají to hodně přesvědčivě. Důkazem budiž i předchozí recenze a rozhovor, které jsou odkazovány dole pod dnešním článkem. Novinka mi přijde zase o nějaký řád surovější, temnější. Hudba zde opravdu láme kosti v těle. Představte si starou márnici, ve které čekají těla na pohřeb. Je to právě čas mezi naším a oním světem, mezi světlem a tmou, mezi hnitím zaživa a chladnou zemí, ve kterém vynikne album "Sanshi" nejvíce. Zkrátka a dobře, pokud beze zbytku uctíváte undergroundovou hudbu z devadesátých let a dokážete ocenit pach rozkládajících se mrtvol, tak neváhejte ani chvilku. Hraje se zde hlavně pro vás, i pro všechny démony, prokleté, pro fanoušky pohřbů do země. Marně jsem hledal něco, co bych desce vytkl. Je to vlastně jednoduché, nic jsem nenašel. Naopak, od začátku do konce jsem přikován ke zdi a rozsekán na kusy. Nová nahrávka vás smete, zničí, stáhne do hlubiny. Na to vám můžu klidně přísahat. Surový, špinavý a temný old school death metal! Děsiví démoni čekají u posledního soudu na vaši prokletou duši! 

Asphyx says:

The frenetic funeral dance gradually escalates. On the altar lies a young girl, brought up from a young age to be one day a victim. Beside her, a freshly sharpened knife gleams in the darkness. The monks smile. Death is once again very close. Then comes the first riff, the first drumbeat. The roar of the beast is heard and the blood trickles slowly down to the ground. I've been listening to the new album from my favorites RIPPED TO SHREDS for some time now, and each time I find myself at another funeral ritual.

The band, hailing from San Jose, California, has clear and distinct Chinese roots. So you can find plenty of references to Taiwanese folklore in the lyrics. You can cross over to the other side, to the land of endless shadows, in many ways. The one chosen by this old school death metal pack is very believable, raw, dark and wild. Just like their music, which has many shades of black. Definitely read the lyrics, they are really worth it. You'll meet photographers in them who have actually taken pictures of old people dying. There's a lot of bleak emotions dripping from the songs. It adds even more pressure to the record. 


The music of these darkies is fundamentally influenced by packs like GRAVE, DISMEMBER, ENTOMBED, BOLT THROWER, ENTRAILS, WOMBBATH, TERRORIZER, NAPALM DEATH, BRUTAL TRUTH, REPULSION. But that's not so important. The main thing is the way and the way the band from beyond the grave attacks us. Again with a great sound (Damian Herring - mastering) and interesting, novel cover artwork that complements and enhances the atmosphere of the whole record (Guang Yang). RIPPED TO SHREDS are fully committed to the basic ideas of death metal since their beginnings and they do it very convincingly. Proof of this is the previous review and interview linked below today's article. The new one seems to me again an order of magnitude more raw, darker. The music here really breaks bones in the body. Imagine an old morgue where bodies are waiting to be buried. It is the time between our world and the other world, between light and darkness, between rotting alive and the cold earth, in which the album "Sanshi" stands out the most. In short, if you worship 90s underground music without fail and can appreciate the smell of decomposing corpses, then don't hesitate a moment. It's mostly played here for you, and for all the demons, the damned, the fans of burying themselves in the ground. I searched in vain for something to criticize the album. It's actually simple, I couldn't find anything. On the contrary, from beginning to end I'm pinned to the wall and cut to pieces. A new record sweeps you away, destroys you, drags you down into the depths. I can swear to you on that. Raw, dirty and dark old school death metal! Terrifying demons are waiting for your damned soul at the Last Judgement!





Tracklist:
01. Into the Court of Yanluowang
02. Force Fed
03. 燒冥紙 (Sacrificial Fire)
04. 孽鏡臺 (Visions of Sin, Mirror of Darkness)
05. Feast of the Deceased
06. 殭屍復活 (Horrendous Corpse Resurrection)
07. Living in Effigy
08. 冥婚 (Corpse Betrothal)
09. Cultivating towards Ascension
10. Perverting the Funeral Rites, Stripping for the Dead

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine