DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 28. dubna 2021

Recenze/review - HELSLAVE - From The Sulphur Depths (2021)


HELSLAVE - From The Sulphur Depths
CD 2021, Pulverised Records

for english please scroll down

Postava v kápi, která vystoupí z husté mlhy. Bez tváře, připomíná siluetu ze zlých snů, ducha, který vás přišel navštívit. Skřehotavý hlas, který vás láká do záhrobí. Ty jsi má Smrt? Přijmete pozvání a jdete spolu do staré opuštěné hrobky. Její kostnatá ruka zakončená drápy se vám zadírá do masa. To abyste neutekli. Padá na vás tíseň a nekonečný smutek. Tak tohle je můj konec? Rezavý nůž, který pamatuje mnohé, je pozvednut a s razancí zabodnut do vašich vnitřností. Ukrutná bolest, ale také úleva. Odcházíš na onen svět s úsměvem. Víš totiž, že se tam bude hrát death metal.

Každý si představujeme smrt jinak. Italské maniaky HELSLAVE sleduji od jejich začátků. Vždycky se mi líbil jejich přístup k hudbě, takové to pradávné nadšení, které se podle mého nedá naučit. Musíte jej mít v sobě, musí být vaší součástí. Novinka "From The Sulphur Depths" je toho jasným důkazem. I letos dostanete ledový, temný death metal té nejvyšší jakosti. 

 

Jako první zaujme formální stránka desky. Pod obalem je podepsán Juanjo Castellano a pod zvukem zase Dan Swanö, tedy záruka toho, že bude vše v nejlepším pořádku. A také je. Při skladbách se lámou kosti a na cover se nemohu vynadívat. Hlavní je ale hudba, která je přesně tím druhem skvělého záhrobního zážitku, který si potřebuji často a s chutí dávkovat do žil. Jedovatý, démonický, surový a zároveň melodický death metal staré školy. Při poslechu si často vzpomenete na kapely jako BLOODBATH, DISMEMBER, EVOCATION, DESULTORY, HYPOCRISY, AT THE GATES. HELSLAVE navíc přinášejí kus sebe samého, mají vlastní výraz a drtí lebky s nadšením a temnou silou. Album se velmi dobře poslouchá, stalo se na dlouhou dobu i mým odrazem v zrcadle. Rakve praskají tlakem, zombie tančí na vašich hrobech. Stará dáma Smrt se usmívá, takhle se totiž má hrát ryzí death metal. Sedí na svém trůnu a Italové obětují na její počest. Pokud máte rádi smrtící kov a s chutí navštěvujete nekonečné chodby podsvětí Hádovy říše, tak neváhejte ani chvilku. "From The Sulphur Depths" je chladnou ozvěnou ze záhrobí! Skvěle!


Asphyx says:

A figure in a hood emerging from a thick fog. Faceless, it resembles the silhouette of bad dreams, the spirit that came to visit you. A crackling voice that lures you into the grave. Are you my Death? You accept the invitation and go together to the old abandoned tomb. Her bony hand, finished with claws, sticks into your flesh. That you don't run away. Distress and endless sadness fall upon you. So this is my end? The rusty knife, which remembers many, is raised and stabbed into your bowels with vigor. Severe pain, but also relief. You go to the other world with a smile. You know that death metal will be played there.

We each imagine death differently. I have been following HELSLAVE Italian maniacs since their beginnings. I've always liked their approach to music, such an ancient enthusiasm that I don't think can be learned. You have to have it in you, it has to be part of you. The new "From The Sulfur Depths" is clear proof of that. Even this year, you will receive ice, dark death metal of the highest quality.



The formal side of the album is the first to be interesting. The cover is signed by Juanjo Castellano and the sound by Dan Swanö, which guarantees that everything will be in the best order. And it is. Bones break during songs and I can't help myself on the cover. But the main thing is music, which is exactly the kind of great funeral experience that I need often and with gusto to dose into my veins. Poisonous, demonic, raw and at the same time melodic old metal death metal. When listening, you will often remember bands like BLOODBATH, DISMEMBER, EVOCATION, DESULTORY, HYPOCRISY, AT THE GATES. In addition, HELSLAVE bring a piece of themselves, have their own expression and crush skulls with enthusiasm and dark power. The album listens very well, it has become my reflection in the mirror for a long time. Coffins burst under pressure, zombies dance on your graves. Old Lady Death smiles, because this is how pure death metal is to be played. She sits on her throne and the Italians sacrifice in her honor. If you like deadly metal and enjoy the endless corridors of the underworld of the Serpent Realm, don't hesitate for a moment. "From The Sulfur Depths" is a cool echo from the graveyard! Great!

about HELSLAVE on DEADLY STORM ZINE:






TRACKLIST
1. From The Sulphur Depths
2. Unholy Graves
3. Thrive In Blasphemy
4. Perpetual Damnation
5. Last Nail In The Coffin
6. Thy Will Be Undone
7. Funereal Lust
8. Desecration
9. Rotting Pile Of Flesh
10. The Sentence Of The Living

-Line up-
Diego Laino - vocals
Jari Sgarlato - guitar
Marco Benedetti - guitar
Luca Riccardelli - bass
Francesco Comerci - drums




Recenze/review - SLAUGHTERCOFFIN - Unholy Soldiers of Satan (2021)


SLAUGHTERCOFFIN - Unholy Soldiers of Satan
CD 2021, Corrupted Flesh Records

for english please scroll down

Uprostřed lesa, na bývalém pohřebišti, sedí postava a trhá maso od kostí. Tělo je ve značném stádiu rozkladu, už ani nepoznám, o koho se jedná. Jdu po téhle bestii již dlouhé roky. Podívá se mi do očí a ve mě by se krve nedořezal. Tolik bolesti, tolik nenávisti. Někde poblíž má jeskyni, ve které sídlí surové zlo. Vstupuji dovnitř a překračuji hromadu kostí. Může tohle udělat člověk? Nebo se jedná o nadpřirozenou bytost z jiného světa?

Nápovědí může být i album black death metalových SLAUGHTERCOFFIN ze Švédska. Jedná se totální blasfemii, démonickou hudbu, který musela vzniknout na podobných místech, na starých obětištích, v zákoutích, ve kterých se ukrývají démoni a bestie. Syrový, špinavý zvuk, chorobami nasáklý vokál. Vítejte v pekle!


SLAUGHTERCOFFIN jsou jako komando smrti, které nezná slitování. Kříže jsou obráceny směrem dolů, Satan se usmívá na svém trůnu a vzduchem se vznáší pach zkaženého masa. Abyste si desku opravdu užili, musíte sestoupit několik metrů pod zem. Zde, v nekonečných katakombách, jsou pochováni prokletí a také tady musela vznikat nahrávka "Unholy Soldiers of Satan". Vezměte tradiční black metal, devastující death metal klasického střihu a okořeňte jej švédskými vlivy. Výsledkem je jedovatý koktejl v podání SLAUGHTERCOFFIN. Myslím, že bude chutnat určitě všem starým fanouškům jmenovaných stylů, obdivovatelům dlouhých stínů i všem, kteří již dlouho neviděli žádné světlo. Kapela na mě svojí hudbou působí velmi uvěřitelně, upřímně. Jedná se o ryzí, prašivý, démonický black death metal staré školy, který vám urve hlavu i s páteří. Nic pro slabé povahy. Tady se brodíte po kolena ve shnilých kostech a našlapujete opatrně, protože nevíte, kde se zrovna bestie ukrývá. Album má napínavou, chladnou a podmanivou atmosféru. A jako bonus zemřete rukou démona. Okultní seance, ze které neodejde nikdo živý! Hnusná a špinavé smrt!


Asphyx says:

In the middle of the forest, in a former burial ground, a figure sits and tears meat from bones. The body is in a considerable stage of decomposition, I don't even know who it is anymore. I've been following this beast for many years. He looks into my eyes and my blood stiff. So much pain, so much hatred. Somewhere nearby he has a cave in which raw evil resides. I step inside and cross a pile of bones. Can a person do this? Or is it a supernatural being from another world?

The album of black death metal band SLAUGHTERCOFFIN from Sweden can also be helpful. It is a total blasphemy, demonic music that must have been created in similar places, on old sacrifices, in nooks and crannies where demons and beasts hide. Ra w, dirty sound, disease-soaked vocals. Welcome in hell!

SLAUGHTERCOFFIN are like a death squad that don’t know mercy. The crosses are turned down, Satan smiles on his throne, and the smell of rotten flesh floats in the air. To really enjoy an album, you have to descend a few meters underground. Here, in the endless catacombs, the curses are buried, and the recording of "Unholy Soldiers of Satan" had to be made here as well. Take traditional black metal, devastating death metal of a classic style and spice it up with Swedish influences. The result is a poisonous cocktail served by SLAUGHTERCOFFIN. I think it will surely be enjoyed by all old fans of the named styles, admirers of long shadows and all those who have not seen any light for a long time. The band has a very believable, honest effect on me with their music. It is a pure, dusty, demonic black death metal of the old school, which will grab your head and spine. Nothing for the faint of heart. Here you wade through the knees in rotten bones and tread carefully, because you do not know where the beast is hiding. The album has an exciting, cool and captivating atmosphere. And as a bonus, you die at the hands of a demon. An occult session that no one will leave alive! Disgusting and dirty death!


Tracklist:
1. Pope Penetrator
2. Butchering Bitches for the Devil
3. The End of Seraphim
4. Den Lede
5. A Furore Mannorum Libra Nos, Domine
6. All Life Ends at Midnight
7. Annihilate the Sons of Abram

úterý 27. dubna 2021

Recenze/review - BETRAYAL - Disorder Remains (2021)


BETRAYAL - Disorder Remains
CD 2021, Rising Nemesis Records

for english please scroll down

Bělostná kostra. Bez kousků masa, bez svědomí. Leží kousek u cesty a dávno se stala potravou hejna krkavců. Bude velmi těžké zjistit příčinu smrti. Den se pomalu stane nocí a vrátí se. Šedo černá postava, přízrak, který se přišel pomstít. Uhrane vás, zničí, přemění k obrazu svému. Stejně jako druhé album německých démonů BETRAYAL. 

Pokud máte rádi klasický death metal s modernějšími groove prvky, neváhejte ani chvilku. Do nečisté hry vás uvede již krásně morbidní obal. Ušima se vám jako ostrý nůž probodne ledově chladný zvuk a vy si tak můžete naplno vychutnat nahrubo nasekanou tmu. 

Jeden krkavec má v zobáku stále oko oběti. Otřepete se mrazem, který vám stejně jako při poslechu novinky "Disorder Remains" často projede kolem páteře. Death metal této odrůdy by mohl dělat dobře fanouškům MISERY INDEX, BEHEMOTH, HATE, DECAPITATED, DEATH, REVOCATION. Rozhodně se nejedná jen o dnes tolik časté retro, ale o plnohodnotné album, které vás vezme na dlouhý výlet do záhrobí. Výtku bych měl snad jenom k přílišné délce některých skladeb. Jinak je ale vše v nejlepším pořádku. Motivy jsou zajímavé, dokáží naplno udržet moji pozornost. Pánové nejsou jen dobrými muzikanty, ale umí vytvořit i potřebnou atmosféru. Líbí se mi, že nejsou uzavřeni pouze v jednom stylu, nebojí se lehčích experimentů v rámci death metalového zákona. Deska se tak opravdu velmi dobře poslouchá, je zajímavá. Oproti předchozímu albu udělala kapela velký krok kupředu. Alespoň podle mého. Nahrávku tedy nelze jinak, než vřele doporučit všem obdivovatelům dlouhých stínů, ostrých nožů a starodávných pohřebišť. Smrtící kov, který vás zahltí tmou!


Asphyx says:

White skeleton. No pieces of meat, no conscience, lies close to the road and has long since become the food of a flock of ravens. It will be very difficult to determine the cause of death. The day slowly becomes night and returns. A gray-black figure, a ghost who came to take revenge. He will save you, destroy you, transform you into his image. Like the second album of the German demons BETRAYAL.

If you like classic death metal with more modern groove elements, don't hesitate for a moment. A beautifully morbid cover will introduce you to the dirty game. An icy cold sound pierces your ears like a sharp knife, so you can fully enjoy the roughly chopped darkness.

One raven still has the victim's eye in its beak. You will be shaken by the frost, which, as when listening to the new "Disorder Remains", often passes around your spine. Death metal of this variety could do well to fans of MISERY INDEX, BEHEMOTH, HATE, DECAPITATED, DEATH, REVOCATION. It is definitely not just a frequent retro album today, but a full-fledged album that will take you on a long trip to the grave. Perhaps I would only complain about the excessive length of some songs. Otherwise, everything is fine. The motives are interesting, they can fully keep my attention. The gentlemen are not only good musicians, but they can also create the necessary atmosphere. I like that they are not closed in only one style, they are not afraid of lighter experiments within the death metal law. The record is very well listenable, it's interesting. Compared to the previous album, the band took a big step forward. At least in my opinion. The recording can therefore only be warmly recommended to all admirers of long shadows, sharp knives and ancient burial grounds. Deadly metal that will overwhelm you with darkness!

about BETRAYAL on DEADLY STORM ZINE:

tracklist:
Ignite
Rise
War
Ghost Of Mind
The Manifest
Lost Promises
Disorder Remains
Chaos Reigns
Devouring Nothingness
Dooming Diversions
Insanity
Greed & Oblivion

band:
MANUEL (DRUMS)
PHIL (BASS)
ALEX (GUITAR / VOCALS)
BASTI (GUITAR)


Recenze/review - DØDSFERD - Skotos (2021)


DØDSFERD - Skotos
CD 2021, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Občas se mi, asi jako každému stává, že vidím svět jenom v odstínech černé. Lidé bez tváří, všichni stejní, se stejnými názory, tupá masa, která proudí kolem jako šedivá řeka dávno mrtvých. Ne, na strach a deprese není čas. Utíkám pod korunami stromů, zahalen v plášti z krve. Někdy, když poslouchám hudbu, má fantazie létá kolem jako pomatený hmyz. Zrovna si dávám do uší stále znovu a znovu novinku řeckých black metalistů DØDSFERD.

Ztrácím se a znovu vynořuji. Hudba je jen jedna a pro pochopení této je potřeba uskutečnit hluboký ponor daleko do dávných časů. Řekové hrají postaru, ale zajímavě. Nejdůležitější je pro ně, stejně jako pro mě, atmosféra. Přesně se (opět!) trefili do mého rozpoložení. Usedám pod skálu, na kterou hodlám vylézt. Pak poletím. Navždy, stanu se věčností.


Když se vám líbí kapely jako KAMPFAR, DARKTHRONE, SHINING, MORTEM, XASTHUR, HORNA, ANCST, AFSKY, WARDAEMONIC a další podobné smečky, tak budete s chutí nasávat zkažený vzduch i spolu s DØDSFERD. Ze skladeb je cítit beznaděj sebevrahů. Smutek a chlad. Opakování motivů se stává mantrou, kterou si budete opakovat spolu s řeckými tmáři. Bývám v podobných oblastech spíše hostem, návštěvníkem, ale musím říci, že se mi nechce album vůbec vypínat. Je napínavé, záhadné, tajemné, mystické. Je v něm otištěna bolest, hledání a neproniknutelná tma. Chodím ulicemi a sleduji postavy bez výrazu. Jsou mrtví a nebo ještě trošku žijí? Kdo ví? Lehce přes 56 minut soužení mi vystačí na cestu tam i zpět. Odložím všechny věci a mizím do lesů. Nepotřebuji nic, jenom studený vzduch, umírající slunce a zdánlivě opuštěné cesty. Počkejte chvíli, ještě jedna skladba, ještě jeden motiv a budou tu. Přízraky, které vystoupí ze stínů. Říkejte jim klidně duchové, nemrtví, to není důležité. Hlavní je jediné - hudba a ta mě tentokrát opět pohltila. Občas se mi, asi jako každému stává, že vidím svět jenom v odstínech černé. Atmosférický black metal, který vás zmrazí navěky!



sumarizace:

Black metalové poselství o bolesti bylo opět předáno. Řečtí DØDSFERD umí pomocí své muziky krásně zhudebnit smutek, strach, umírající podzim i krásu smrti. Pomalé, dlouhé songy se vám pomalu zaryjí až někam do mozku, nahlodají ho a rozloží na malé kousky. Album se opravdu povedlo, je hodně nakažlivé, ošklivé, vytažené odněkud z toho nejhlubšího hrobu. Fascinuje mě atmosféra, klid a rozvaha, s jakou jednotlivé songy zní. Zima letos stále nepřichází, ale je ji možno s klidem nahradit novou deskou "Skotos". Mrazivé pasáže jsou protkány vokálem ze samotného pekla a vy jste pomalu ukolébáni k nekonečné smrti. Přijdu si jako na nějaké černé mši, na spirituální seanci, kde se všichni společně pokoušíme vyvolat duchy nemrtvých. Nálada celé nahrávky je pochmurná, zlá, přesto velmi přitažlivá. Doporučuji všem, kdo rádi večer uléhají do své oblíbené rakve. Black metalové album, které vás zmrazí navěky!

pro fanoušky: KAMPFAR, DARKTHRONE, SHINING, MORTEM, XASTHUR, HORNA, ANCST, AFSKY, WARDAEMONIC



Asphyx says:

Black metal message of pain was passed on again. Greece DØDSFERD can set to music with their songs sadness, fear, dying autumn and the beauty of death. Slow, long songs dig up somewhere in the brain, erode and split it into small pieces. The album is really good, it is very contagious, nasty, pulled from the deepest grave. I'm fascinated by the atmosphere, calm and balance, sounding in each song. The winter isn't still coming this year, but it can be easily replaced with the new album "Skotos". Frozen passages are weaved with vocals from hell and you are slowly lulled to endless death. I feel like on the Black Mass, on a spiritual session, where we all together tryi to invoke the spirits of the undead. The mood of the record is grim, evil, but also very appealing. I recommend to all who likes to lie down in the favorite coffin in the evening. Black metal album, which will freeze forever!

for fans: KAMPFAR, DARKTHRONE, SHINING, MORTEM, XASTHUR, HORNA, ANCST, AFSKY, WARDAEMONIC


Line up -
Wrath - Vocals, rhythm and lead guitars, bass
N.D. - Drums

Artwork by Bacchus
Music by Wrath / Lyrics by Bacchus

pondělí 26. dubna 2021

Recenze/review - CARNAL TOMB - Festering Presence (2021)


CARNAL TOMB - Festering Presence
EP 2021, Lycanthropic Chants

for english please scroll down

Poslední dva hřeby, které musím zatlouci do rakve. Poslední dva songy, co si chci dneska poslechnout. Přidám volume a po chvilce se začne ozývat podivný šramot. Za celou dobu mé práce se mi to nikdy nestalo, až dnes. Rychle sundám víko, ale mrtvý se vůbec nehýbe. Občas se v márnici dějí divné věci, ale tentokrát jsem opravdu vyděšený. Se smrtí si totiž není radno zahrávat. To ví každý pravý death metalista. Vědí to i němečtí maniaci CARNAL TOMB. 

Kapela se již od svých počátků stala mým oblíbeným kusem nahrubo nasekané tmy. Viděl jsem ji i naživo a jen se potvrdila má předešlá slova. Jedná se o pravý, surový death metal ze staré školy, u kterého praskají kosti tlakem. Novinkové EP je logických pokračováním věcí minulých. 


Dva hřeby do rakve, dva songy ostré jako břitva. Syrový smrtící kov, který musí ocenit každý fanoušek třeba takových GRAVE, ENTOMBED, DISMEMBER, PESTILENCE, REPUGNANT, ASPHYX a dalších smeček, které vás dokáží ukřižovat hlavou dolů. Obě skladby smrdí rozkládajícím se tělem, mají jasný cíl -  rozsekat vás na malé kousky. Bez kompromisů, rovnou přímo na věc, přesto nepostrádá hudba CARNAL TOMB ledové melodie. Nejvíc asi připomínají šramot, který jsem zaslechl při zatloukání víka. Možná pohřbíme zase jednou někoho zaživa, ale to už se bohužel někdy stává. Jeho duše pak bude navěky bloudit mezi naším a oním světem. A garantuji vás, že bude poslouchat "Festering Presence". Tohle je totiž hudba pro staré démony, pro maniaky, co se rádi a často toulají záhrobím. Pokud vám podobný jed koluje v krvi jako mě, tak neváhejte ani chvilku. Myslím, že budete spokojeni. Jedná se totiž o pravý, nefalšovaný, ryzí death metal staré školy, zahraný od srdce. Smrt má mnoho podob a ta v podání CARNAL TOMB je ledově krutá! Skvělý zásek!


Asphyx says:

The last two nails I have to hammer into the coffin. The last two songs I want to listen to today. I add volume and after a while a strange rumble starts to sound. It never happened to me in all my work, until today. I quickly remove the lid, but the dead one doesn't move at all. Sometimes weird things happen in the morgue, but this time I'm really scared. It is not advisable to play with death. Every true death metalhead knows that. The German maniacs CARNAL TOMB also know this.

From its beginnings, the band has become my favourite piece of roughly chopped darkness. I saw them live and my previous words were confirmed. It is real, raw death metal from the old school, in which the bones crack under pressure. The new EP is a logical continuation of things of the past.


Two coffin nails, two razor-sharp songs. Raw death metal that every fan must appreciate, for example fans such of GRAVE, ENTOMBED, DISMEMBER, PESTILENCE, REPUGNANT, ASPHYX and other bands that can crucify you upside down. Both songs stink of decaying body, they have a clear goal - to cut you into small pieces. Without compromise, straight to the point, CARNAL TOMB's music not missing ice melodies. They probably resemble the rumble I heard when hammering in the lid. We may bury someone alive again, but unfortunately that happens sometimes. His soul will then wander forever between our world and the other. And I guarantee you will listen to "Festering Presence". This is music for old demons, for maniacs who like and often roam the graveyard. If a similar poison circulates in your blood like in my, don't hesitate for a moment. I think you will be satisfied. It is a real, unadulterated, pure death metal of the old school, played from the heart. Death takes many forms and the one in CARNAL TOMB's appearance is icy cruel! Great matter!


about CARNAL TOMB on DEADLY STORM ZINE/ o CARNAL TOMB na DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - CARNAL TOMB - Abhorrent Veneration (2019)






Tracklist:
01. Festering Presence
02. Dust

band:
Goat Eviscerator - Saw
Vomitchrist - Battery
Impaler - Grind
Cryptic Tormentor - Saw & Throat


Recenze/review - RAPTURE - Malevolent Demise Incarnation (2021)


RAPTURE - Malevolent Demise Incarnation
CD 2021, F.D.A. Records

for english please scroll down

Každý si občas myslíme, že svět se kolem hroutí. Lidé bez tváří, řeka nenávisti. Jakoby na povrch vyplavaly všechny zlé pudy. Touha po krvi. Začíná to několika nevinnými vtipy a končí vraždou. Ztratili jste víru v dobré věci. Uzavřeni ve svém nitru předstíráme, jak jsme zajímaví a šťastní. Přetvářka a klam vládnou světem a na ryzí opravdové jedince narazíte jen občas. Za všechny ty roky jsi již dávno získal hrubou, neprůstřelnou kůži. Uzavřen ve své ulitě, uchyluješ se k hudbě, ve které je ještě všechno v pořádku.

Řečtí RAPTURE hrají death metal hodně podpořený thrashem. Tématem jejich textů jsou právě stavy člověka, o kterých všichni neradi mluví. Také válka, horory, smrt a násilí. Tohle všechno tak nějak k podobné hudbě patří. Jen některým ale slova i skladby věřím. RAPTURE patří mezi mé oblíbence. Již od roku 2012, kdy tahle smečka rozzuřených psů vznikla. 


Netřeba ale opisovat promo materiály, to umí každý hlupec. Soustřeďme se raději na to nejdůležitější, na hudbu a emoce, které z nich cítím. První mě napadá takový ten zdravý vztek, naštvanost, kterou v sobě měly skupiny v devadesátých letech. RAPTURE sice dodávají čistší a přehlednější zvuk, ale to jim rozhodně neubírá na razanci. "Malevolent Demise Incarnation" je plesnivou odpovědí na kapely typu SOLSTICE, DEMOLITION HAMMER, VADER, MALEVOLENT CREATION, CIANIDE, PROTECTOR, MASSACRA, DEATH, PESTILENCE, DESTRUCTION, SODOM, SADUS, OPPROBRIUM. Dobrá společnost, co říkáte? Také si myslím. Z novinky navíc doslova cáká na všechny strany nadšení pro metal jako takový. Víka od rakví nadskakují a vy přemýšlíte, kde se v Řecích vzala taková touha ničit. Pro nás, co rádi a často trávíme dlouhé hodiny přemýšlením o hudbě, užíváme si ji a hledáme v ní hlavně třaskavé nálady, jsou RAPTURE jako stvoření. Představte si sami sebe, naštvaného na okolní svět. Na politiku, na hloupá rozhodnutí, na šéfa, který vás drtí. Pusťte si "Malevolent Demise Incarnation" pořádně nahlas a uvidíte, že se vám uleví. Když už nepomáhá nic jiného, tak si předepište death thrash metal! Album, které vás vykostí rezavým nožem!


sumarizace:

Pro poslech "Malevolent Demise Incarnation" je nutné se oprostit od současného vnímání death metalu. V dnešní době jde vše někdy až moc zbytečně na hranu. Takoví RAPTURE nejsou, soustředí se spíše na melodie, na hnilobný zážitek. Je to stará škola, pořádně plesnivá a zahnívající. S prašivým zvukem, se spoustou zajímavých momentů, s neskutečným odhodláním a syrovostí. Nevím sice, zda osloví i mladou generaci fanoušků, ale na tom zase tolik nezáleží. My, kdo jsme čerpali první metalové kapely v devadesátých letech, budeme spokojeni. A o to jde především. O rezavý, ryzí a uvěřitelný death/thrash metal. Pokud máte rádi smečky jako SOLSTICE, DEMOLITION HAMMER, VADER, MALEVOLENT CREATION, CIANIDE, PROTECTOR, MASSACRA, DEATH, PESTILENCE, DESTRUCTION, SODOM, SADUS, OPPROBRIUM tak neváhejte. Budete prokleti jako já! Mrtví možná už nedýchají, ale death thrash metal stále žije! Poctivá, reálná deska!


Asphyx says:

For the listening to "Malevolent Demise Incarnation", it is necessary to release from the current perception of death metal. Nowadays, it's often everything unnecessarily too much at the edge. However, RAPTURE are not; they instead focus on melodies and a rotten experience. It's an old school, really moldy and putrefying. With a gnawing sound, with lots of interesting moments, with incredible determination and rawness. I do not know if it will appeal to the young generation of fans, but it does not matter. We, who were listening to the first metal bands in the nineties, we will be satisfied. And that's what it is all about. Rusty, pure and believable death/thrash metal. If you like bands like SOLSTICE, DEMOLITION HAMMER, VADER, MALEVOLENT CREATION, CIANIDE, PROTECTOR, MASSACRA, DEATH, PESTILENCE, DESTRUCTION, SODOM, SADUS, OPPROBRIUM, do not hesitate. You will be cursed like me! Dead are maybe not breathing anymore, but death thrash metal still lives! Honest and real record!

about RAPTURE on DEADLY STORM ZINE:


Tracklist:
01. Malevolent Demise Incarnation
02. Inaminate Frigidity
03. Predatory Menace
04. After Your Eternity
05. I Am Become Death
06. Birthrape Leftovers, Praising The Maggots
07. Herald Of Defiance
08. Requiem For A Woeful Dynasty (Memento Mori)


neděle 25. dubna 2021

Recenze/review - GRIEF COLLECTOR - En Delirium (2021)


GRIEF COLLECTOR - En Delirium
CD 2021, Petrichor

for english please scroll down

Občas se mi to stává ve snech. Umírám a znovu se rodím. Stále dokola. Probudím se pokaždé ve starém domě, na tvrdé zemi. Samota duše, temné představy, nekonečný smutek, který znají pouze prokletí. Celý život hledáme otázky života a smrti, abychom nakonec zemřeli v bolestivých křečích. Rád a často se nechávám unášet fantazií do země stínů. Potřebuji k tomu jen tichou chladnou místnost a dobrý doom metal.

GRIEF COLLECTOR je novou kapelou, složenou ze samých zkušených muzikantů v čele se zpěvákem Robertem Lowen, známým z CANDLEMASS, SOLITUDE AETURNUS. Pohřební průvod byl znovu vypraven, abychom pohřbili starý, poctivý, chladný a temný doom metal. Jdeme pomalu a kolem se ozývá pláč pozůstalých. 

 

Staré psy novým kouskům nenaučíš. Zaplať Satan za to. Jinak bychom byli ochuzeni o další k dokonalosti vybroušený doom metalový křišťál. "En Delirium", je albem, které vás pozve na druhou stranu, na onen svět. Probudíte se jako já v cizím zdánlivě opuštěném domě. Budete naslouchat tichému šepotu, ze zdí poteče zkažená krev a ve vaně potkáte první přízrak. Vynikající vokál, riffy ostré jako žiletky sebevraha, ale hlavně nálada začouzená a shnilá jako atmosféra ranního hřbitova. Mlhavé ráno, vykopej si vlastní hrob. Za zvuků "En Delirium" ti to půjde samo. Hudba je velmi naléhavá, bolestivá, chladná a pochmurná. Mám doom metal v této podobě hrozně rád. Připomíná mi moje začátky se smutným stylem. Fanoušci třeba takových CANDLEMASS, SOLITUDE AETURNUS, TROUBLE, SAINT VITUS, PENTAGRAM, TROUBLE mi dají určitě za pravdu. Můj pokoj je náhle studený a prázdný. Přijdu si poslední roky sám uprostřed davu. Z hudby ale pořád cítím poctivé, ryzí chvění, energii, sílu a smrt. Troufám si tvrdit, že GRIEF COLLECTOR se nedají poslouchat jenom ušima, ale spíše srdcem. Musíte mít podobnou hudbu v krvi a tu jak známo jen tak nevyměníte. Celý život hledáme otázky života a smrti, abychom nakonec zemřeli v bolestivých křečích. Rád a často se nechávám unášet fantazií do země stínů. Potřebuji k tomu jen tichou chladnou místnost a dobrý doom metal. "En Delirium" je pro mě v podstatě dokonalým albem! Až navěky, amen!


Asphyx says:

Sometimes it happens to me in my dreams. I die and I am born again. Again and again. I always wake up in an old house, on hard ground. The loneliness of the soul, the dark ideas, the endless sorrow that only the curse knows. All our lives we look for questions of life and death to eventually die in painful convulsions. I like and often let myself be carried away by fantasy into the land of shadows. All I need is a quiet cool room and good doom metal.

GRIEF COLLECTOR is a new band, composed of experienced musicians themselves, led by singer Robert Lowen, known from CANDLEMASS, SOLITUDE AETURNUS. The funeral procession was sent again to bury the old, honest, cold and dark doom metal. We walk slowly and the cries of the bereaved resound around.


You can't teach old dogs new tricks. Pay Satan for it. Otherwise, we would be deprived of another perfectly cut doom metal crystal. "En Delirium" is an album that invites you to the other side, to the other world. You wake up like me in a strange, abandoned house. You will listen to a soft whisper, rotten blood flows from the walls, and you meet the first ghost in the bathtub. Excellent vocals, riffs as sharp as suicide razors, but above all a smoky and rotten mood like the atmosphere of a morning cemetery. Foggy morning, dig your own grave. With the sounds of "En Delirium" it will work for you. The music is very urgent, painful, cold and gloomy. I really like doom metal in this form. It reminds me of my beginnings with sad style. Fans of such CANDLEMASS, SOLITUDE AETURNUS, TROUBLE, SAINT VITUS, PENTAGRAM, TROUBLE will definitely agree with me. My room is suddenly cold and empty. I've been coming alone in the crowd for the last few years. But I still feel an honest, pure tremor, energy, strength and death from the music. I dare say that GRIEF COLLECTOR cannot be listened only by the ears, but rather by the heart. You have to have similar music in your blood and as you know, you can't just exchange it. We spend our whole lives looking for questions of life and death in order to eventually die in painful convulsions. I like and often let myself be carried away by fantasy into the land of shadows. All I need is a quiet cool room and good doom metal. "En Delirium" is basically the perfect album for me! Forever, amen!


tracklist:

DISK #1

1. Corridors
2. Wintersick
3. Our Poisonous Ways
4. The Letting Go
5. When Sanity Eludes Me
6. Knee Deel in Devils
7. 10 Days (of Disbelief)
8. Misery Mongers
9. Scorned Heart
10. Then Comes Darkness
11. Voodoo - Die Young

DISK #2 - From Dissension To Avowal

1. A Prelude to Grief
2. Eyes of Fog
3. Consuming Indignation
4. A Mournful Pact
5. Of Misery and Woe
6. To Grips

band:
Robert Lowe (zpěv)
Matt Johnson (basa, kytara)
Brad Miller (bicí)



PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh dvoustý devadesátý šestý - Smutná snová víla


Příběh dvoustý devadesátý šestý - Smutná snová víla

Původně jsem si myslel, že se něco špatného stane u mámy. Že otcovi rupne v bedně úplně a vyvede nějakou hloupost. Jenže zlo přišlo úplně odjinud, z oblasti, kde jsem ho opravdu nečekal. Markétka nějak nemohla setkání se svým bývalým vydýchat. Našli a zachránili jsme ji se Sabathem přesně ve chvíli, kdy byla přivázaná ke stromu, nahá a kolem byly rozvěšeny satanistické propriety. Pořád přemýšlela, děsila se, co by se stalo, kdybychom nepřišli. Jestli by jí opravu ublížil. Zároveň v sobě měla, a já to samozřejmě vůbec nechápal, překvapivou vlídnost ke svýmu bývalýmu. Podle mě to byl magor, ale ona teď sedávala u okna, koukala ven a byla bílá jako stěna.

Milého black metalového magora, který se zhlédl až moc v norských záležitostech, zatkli, ale pak byl vyšetřován na svobodě. Týráni zvířat tenkrát nikdo moc neřešil a jinak se vlastně nic moc nestalo. Takové bylo oficiální prohlášení policie. Nakonec si šel sice sednout, ale bylo to na základě nějakého paragrafu, na ochranu ostatků. Vykrádal totiž hroby, bral si domů kosti a lebky. Než proběhl soud, tak to chvilku trvalo. A Markétka se trápila. Už s ní nebyla tolik sranda jako dřív, byla smutná. Snažil jsem se, ale ona se stala pomalu hubenou éterickou bytostí. Sedíme třeba U Hymrů, hovor proudí kolem, jakoby se nic nestalo a ona najednou zmizí. Najdu ji, jak sedí na betonovém soklu před hospodou a divně se kýve. Vezmu ji hlavou do dlaní, mluvíme spolu, hladím ji, objímám. Ale má v sobě bolest. Někteří lidé to tak mívají.

Už jsem byl dvakrát v Plzni. Vyřídit si bydlení. Nesehnal jsem nic, ale našel jsem na kolejní radě inzerát, že dvacet pět kilometrů od města jsou Plasy, tam je internát, kde pronajímají volné pokoje. Vzal jsem si kontakt. Musím tam zavolat. Ale nejdřív zkusím něco udělat s Markétkou. Pořád dokola mluvila o tom, že když odejdu, tak ji opustím, že mě zná, že jsem na ženský a takovýhle řeči. Marně jsem sliboval věrnost. Jdeme domů přes Staré město. Nápis od magora ještě nikdo nepřetřel. Na hřbitovní zdi září do noci slova na velebení zla a Satana. Otřepu se chladem a jdeme dál. Drží se mě křečovitě. Doma pustím něco dobrého, co má ráda, ale vypne to a dá tam doom metal. Smutek. Proč si tak smutná? Vypadne z ní, že by chtěla bývalému pomoc. Nechápu to a vztekám se. Jak jako? Mohl tě i zabít. Ponižoval tě, očividně je to sadista. To jako fakt chceš? Křičím a schoulí se ještě víc do sebe.

Nevím, co mám dělat, chodím po pokoji a nemůžu spát. Koukám do stropu, převaluji se. Potím se a pak je mi zase zima. V hlavě zmatek. Konečně zaberu a pak se leknu. Trhnu s sebou. Dívá se na mě. Co se děje, chci ji obejmout, ale vysmekne se. Zmizí ve skříni a přinese šaty. Bílé, dlouhé krásné šaty. Oblékni se a vezmi foťák, řekne a já poslechu jako beránek. Sbalí šaty do batůžku a nenechá mě ani zakouřit. Je hodně brzy ráno, ještě tma, snad něco kolem třetí. Nechápu nic, ale má v očích takové odhodlání, že se nedovoluji odporovat. Dlužím jí mnohé, když mi bylo ouvej, pokaždé mi pomohla. Nasedneme na kola a vyrazíme přes Borek na Bradlec. Jedeme se vykoupat, zeptám se udýchaně, ale neodpoví. Je to celé jako divný sen, pořád řekám, že se probudím. 

Kousek od lomu, hezky stranou, je malý palouk. Ve vodě rákosí. Rosa studí do kecek, šeptne, ať připravím foťák. Poslechnu a ona se mezitím svlékne. Do naha. Jde pomalu do vody, dlouhé černé vlasy přes zadek, slunce ještě spí, ale ptáci už začali řvát. Otočí se, s malými prsy, akorát do dlaně, jsem v úžasu. Pochopil jsem. Dlouho jsem o tomhle snil, zdálo se mi o tom. O snové víle, smutné jako ranní rozbřesk. Na vrbě zaskřehotá divný hlas. Vodu má až po klín. Vidím, jak ji ztuhnou bradavky. Asi mám otevřenou pusu, protože něco tak krásnýho nezažíváte každý den. Vyfoť mě na památku, moc dobře vím, že spolu už dlouho nebudeme, cítím to, pláče. Chci jít k ní, uchlácholit ji, ale mávne na mě rukou. Foť! A já cvakám, jeden film, druhý, třetí...mám zásobu. Oblékne si šaty, na nahé tělo.

Je to ještě víc sexy, než předtím. Zahalená, s jemnou smutnou tváří. Výraz laně, která jde pít. Všechno je zase jednou v očích. Bílé šaty jsou mokré a obepínají jí tělo. Vypadá jako nějaká kněžka, bohyně, svatá, která sestoupila z nebe. Připadám si v rauši, ve snu, ze kterého se nechci probudit. Mohlo by se zdát, že na mě tohle všechno bude působit romanticky, ale je to spíše melancholie, smutek, očištění. Bere vodu do rukou a leje si ji na vlasy, na prsa, do klína. Pobízí mě, je stále divočejší. Dojde mi film a vydám se k ní. Zatáhne mě oblečeného do vody. Ušpiní mě bahnem, potom vytáhne na břeh, pod jednu starou vrbu a otočí se ke mě zády. Plácni mě. Nenechám se pobízet a jedna pleskne o zadek. Víc! Žadoní. Jdu na to. Skončíme v křeči. Poprvé je to úplně jiné. Divočejší. Princezna, kterou jsem si chtěl "vychovat", dospěla. 

Ležíme a koukáme se na vycházející slunce. Najednou mluví. O tom, jak jí trápí, co její bývalý udělal, jak se ho bála a zároveň ji přitahoval. O mě, o tom, že za chvíli zmizím do dalekého světa a tam si najdu někoho jiného. Připadá mi, že se se mnou loučí. Pláče a děkuje za všechno. Obejmu ji, snažím se blekotat něco o tom, že bude navěky má, že ji mám rád, ale nepůsobím příliš přesvědčivě. Vůbec nevím, co bude za pár měsíců. Neutuším nic. Vlastně vůbec nechápu a není mi jasné, proč chci do Plzně odejít? Mám tady všechno. Začíná být teplo. Je neděle a už přijíždějí rybáři. Dívají se na nás divně, narušili jsme jim jejich rituály. Sjedeme na sídliště a v první sámošce kupuju lahev rumu a nějaký piva. Napijeme se a je to naposledy, kdy jsme oba dva dohromady jedním celkem.

Jakoby se něco zlomilo, vyprchala vášeň. Zbyl jen sex. Bydlel jsem u Markétky dál, vracel se k ní ještě nějaký čas, ale většinou už to bylo jen takové živočišné. Už nebyla bílá, ani smutná. Fotky jsem nechal vyvolat po několika dnech. Povedly se. Všechny jsem je dal Markétě. Jsou jen její. Na památku. Na kluka, kterému říkávali kdysi Smrťák. Byl hloupej, podobný holky nerostou na stromech. Měl jsem vždycky štěstí na ženský. Prožili jsme si toho spolu spoustu. Měl jsem ji opravdu rád, moji malou black metalovou prdelku, moji snovou smutnou vílu. Pořád se mi o našem ranním výletě někdy zdá. Jak šla pomalinku, polehounku do vody, vznášela se, zářila. V lehkém mlhavém oparu. Byla si tak krásná! Děkuji. 

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 24. dubna 2021

Recenze/review - ENSANGUINATE - Entranced by Decay (2021)


ENSANGUINATE - Entranced by Decay
EP 2021, Emanzipation Productions

for english please scroll down

V reálném světě, který je tak pomíjivý, se znovu změnila pravidla. Najednou jsem byl zase nepohodlný. Zavřeli mě do staré kobky a pouštěli ven jenom ve chvílích, kdy potřebovali udělat nějakou špinavou práci. Likvidace starého hřbitova by se mohla zdát pro někoho nechutná, jenže já u toho poslouchal prvotinu slovinských ENSANGUINATE neskutečně si užíval

Přenesme se prosím spolu někam k přelomu osmdesátých a devadesátých let. Nechme mluvit nemrtvé, jinak tuhle desku vůbec nepochopíte. Je to, jak jinak, starosvětský death metal, ušpiněný blackem a thrashem. Otevírám první hrob a přidávám volume. 


Pokud se vám líbí a k smrtí uctíváte třeba takové POSSESSED, MORBID ANGEL, NIHILIST, GRAVE, GROTESQUE a další prokleté kapely, budete spokojeni i tentokrát. Můj tip je samozřejmě ochutnávkou, pozvánkou k poslední večeři, na které se podává to nejvybranější shnilé maso. ENSANGUINATE vylezli z hlubokého undergroundu, líbí se mi, že si na nic nehrají, nepředstírají. Jejich skladby jsou jako rezavé hřeby, zatloukané pomalu do hlavy. Lebky praskají, kosti jsou lámány v kole. Přiznávám bez mučení, že osobně si v podobných katakombách vyloženě rochním a nechce se mi z nich vůbec ven. Nahrávka vyjde na LP a digitálně, jak už tomu dnes bývá často zvykem u Emanzipation Productions 14. května. Myslím, že by neměla chybět ve sbírce žádného fanouška old school death metalu. ENSANGUINATE totiž dokáží přesně svojí hudbou znázornit atmosféru starých pohřebišť. Stávají se pro mě tak velkým překvapením a příslibem do budoucna. Beru do ruky kladivo a čekají mě další hromady kostí. Myslím, že dnes mi půjde práce lépe než kdy jindy. "Entranced by Decay" vám totiž dodá velké množství temné energie. Old school death metal, který nadzvedává víka od rakví!


Asphyx says:

In the real world, which is so fleeting, the rules have changed again. Suddenly I was uncomfortable again. They locked me in an old dungeon and let me out only when they needed to do some dirty work. The liquidation of the old cemetery might seem disgusting to some, but I listened to the first Slovenian ENSANGUINATE while this and enjoyed it.

Please move together to the turn of the eighties and nineties. Let the undead speak, or you won't understand this record at all. It's, as usual, old-world death metal, smeared with black and thrash. I open the first grave and add volume.


If you like and worship band such POSSESSED, MORBID ANGEL, NIHILIST, GRAVE, GROTESQUE and other cursed bands to death, you will be satisfied this time as well. My tip is, of course, a tasting, an invitation to the last dinner, at which the most selected rotten meat is served. ENSANGUINATE climbed out of the deep underground, I like that they don't play anything, they don't pretend. Their compositions are like rusty nails, hammered slowly into the head. The skulls crack, the bones are broken in the wheel. I have to say, that I personally like similar catacombs and I don't want to get out of them at all. The recording will be released on LP and digitally, as is often the case today with Emanzipation Productions on May 14. I don't think it should be missing from the collection of any old school death metal fan. ENSANGUINATE can accurately depict the atmosphere of old cemeteries with their music. They become such a big surprise and promise to the future for me. I pick up a hammer and more piles of bones await me. I think I will do my job better today than ever before. "Entranced by Decay" will give you a lot of dark energy. Old school death metal that lifts coffin lids!


tracklist:
01. Ghoul Presence
02. Hunted
03. Pit of Ash

Line up:
Andrej Čuk - guitars, vocals
Jaka Črešnar - guitars
Miha Šinigoj - bass
Rok Lukavečki - drums


Web:
Facebook
Instagram
Bandcamp
Youtube

A few questions - interview with death metal band from Slovenia - ENSANGUINATE.


A few questions - interview with death metal band from Slovenia - ENSANGUINATE.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

Ensanguinate was founded in 2020 and we perform the ancient metal of death. Our goal is to perform dark, energetic death metal that draws on the bands we love that upheld (or still uphold) that devilish spark in their sound. We don’t try to sound obscure or convoluted to fit into a niche, to us extreme metal is more about capturing the spirit of Possessed or Bathory in our own way.

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

Assuming you mean the demo, it was recorded at Negligence Studios in Ljubljana, Slovenia. I took care of tracking, mixing and mastering. We did the drums just before the epidemic so that wasn’t a big issue, the rest took longer because we had to wait for everything to subside just enough so we could meet and record the remaining instruments. Apart from the wait I approached it a lot like the other bands I’ve recorded. One slight difference might be that we consciously tried not to go overboard with any kind of studio magic, the idea was to capture real performances and leave the human aspect there more than you’d normally hear in a metal recording these days.


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

We printed up a decent number of CDs. Seeing how there haven’t been any shows, they’re still available from our Bandcamp page. Additionally, our label, Emanzipation Productions, is putting out Entranced by Decay on all the streaming platforms so it’ll be available as a digital release very soon.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

I write all the lyrics. It makes sense for me to write the lyrics and the vocal parts around the way I play guitar, it feels natural that way. It feels just as natural to convey my own ideas through the lyrics instead of someone else’s. We play death metal, so the lyrics deal with death, plain and simple. The way I approach the topic of death is through occultism, mythology or bits of folklore and literature. Slovenian culture has always had a morbid streak, you don’t need to look much further than classic literature to find an abundance of death, misery and decrepitude and it’s that kind of creative and spiritual current that we seek to embody in our music and lyrics.


Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

Daniel Corcuera did our logo, props to him for doing an amazing job. A friend of ours, Tina Karanović, did the demo art and the Bandcamp website is run by the band. Same goes for our social networks – Facebook and Instagram. They’re important and I think they aren’t too egregious as long as metal bands approach them like they would approach traditional media. Giving fans who are into that kind of thing some additional insight into the creative/musical side of things is fine. As a young fan, I always enjoyed when I got to catch a glimpse inside the inner workings of a band, be it a clip from rehearsal, a close up shot of an instrument or whatever. As soon as it devolves into people airing out their personal stuff, reality TV-style, I lose all interest. I do not care what my favorite bands eat, where they live or how they lead their lives.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

Emanzipation Productions from Denmark will be handling our debut label. They focus on the type of music we play, they’re dedicated and their machinery’s already greased, so to speak, so it definitely feels like a good match.

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

Idolize is a strong word. We stand by names such as Possessed, Death, Bathory, Dissection, Grotesque, Nihilist and Entombed but that’s just the tip of the iceberg. I suppose we get compared with those bands the most but in reality we’re just as influenced by the catchiness of Mercyful Fate and Metallica or the occult atmosphere of classic Mayhem. We’re definitely rooted in '80s death and black metal but we pay attention to bands that came after that as well. It would be hypocritical to say that names like Watain, Dead Congregation or Repugnant haven’t left a mark on us and that’s just the tip of the iceberg once again.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

See above, we clicked with Emanzipation – they made the most sense so we went with them.


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

A grand total of two. We had quite a few more in the works but everything got axed before we could even announce it. We’ve been cutting our teeth in various bands for over a decade though so we’ve all got experience playing on smaller stages and larger ones, indoors and outdoors. As long as the band and the crowd are on the same level, the show is guaranteed to be great. A lot of musicians will say they prefer clubs over festivals because the atmosphere is more intimate and that’s definitely true, however the feeling of freedom, meeting up with like-minded individuals and just general reckless abandon that come with festivals have all made for a couple of really great experiences in the past.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

Our plans our to record and release our debut as soon as conditions are favorable. After that, we’d like to hit the road and play out as much as possible. This kind of music belongs on stage!

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

Anyone can contact us through Facebook or Instagram or via ensanguinatemetal@gmail.com

Thanx for the interview.

Thank you for the interest, support the ancient metal of death!



-------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

instagram:

facebook:

twitter:

pátek 23. dubna 2021

Recenze/review - TARDUS MORTEM - Engulfed In Pestilent Darkness (2021)


TARDUS MORTEM - Engulfed In Pestilent Darkness
LP 2021, Emanzipation Productions

for english please scroll down

Stejně se nemůžu ani po mnoha letech zbavit mrazení v zádech. Pokaždé, když nás zavolají, sevře se mi žaludek. Oběšení, utopení, upálení. Sebevraždy i vraždy, mohl bych napsat kroniku smrti. Vytřeštěné oči, děs a beznaděj. Tentokrát to ale bylo jiné. Tělo leželo ve vaně a vypadalo jako vosková figurína. Opatrně jsem je zvedl a rozpadlo se mi rukou. Rozpustilo se. Lekl jsem se a jako vždy poslední dobou, uslyšel ozvěny ze záhrobí. Podobně prokletí určitě ví, o čem píšu.

Ano, i tentokrát bych vám rád představil death metalovou kapelu. Pochází z Dánska a co jsem pochopil, tak původně hrála thrash metal. Nicméně, časem se obrátila na pravou víru a vy si tak můžete vychutnat album "Engulfed In Pestilent Darkness", které vyšlo již v roce 2019. Letos je ale představeno na vinylu, na nosiči, který podobné hudbě stejně sluší nejvíc.


Na "Engulfed In Pestilent Darkness" lze vystopovat odkazy kapel jako AUTOPSY, CANCER, INCANTATION, CIANIDE, GRAVE, PESTILENCE, MASSACRE. Jedná se opět o hluboký underground s podobnou shnilou atmosférou, jako v úvodu tohoto článku. Skladby jsou temné, zákeřné, mokvající. Přehrabuje se v nich ve starých kostech, uctívají zombie, exhumují dávno zapomenuté hroby. TARDUS MORTEM patří ke kapelám, které mají velký dar zaujmout, strhnout posluchače do hlubin nicoty. Splněno je vše pro pořádné orgie v márnici. Rituál smrti, líbí se mi zvuk i obal. Dánové nám přinášejí smrt v její základní podobě. Poslech mi připomíná nejvíce asi návštěvu opuštěných katakomb v devadesátých letech minulého století, kdy se podobné špinavosti začínaly teprve rodit. Album má v sobě vnitřní sílu, drive a energii. Smrdí zkaženým masem, odhodlaností a opravdovostí. Stejně se nemůžu ani po mnoha letech zbavit mrazení v zádech. Pokaždé, když nás zavolají, sevře se mi žaludek. Oběšení, utopení, upálení. Sebevraždy i vraždy, mohl bych napsat kroniku smrti. Vytřeštěné oči, děs a beznaděj. Pomáhá jenom hudba. Pravý, ryzí, prašivý death metal staré školy! Skvěle!


Asphyx says:

I still can't get rid of chills in my back even after many years. Every time they call us, my stomach tightens. Hanging, drowning, burning. Suicides and murders, I could write a chronicle of death. Staring eyes, terror and despair. But this time it was different. The body lay in the bathtub and looked like a wax figure. I lifted them carefully and fell apart with my hand. It dissolved. I was startled and, as always lately, I heard echoes from the grave. Similarly, the curse certainly knows what I'm writing about.

Yes, this time I would like to introduce you one death metal band. They comes from Denmark and as far as I understand, they originally played thrash metal. However, over time it has turned to true faith and you can enjoy the album "Engulfed In Pestilent Darkness", which was released in 2019. This year, however, it is presented on vinyl, on a medium that suits similar music the most.


Links to bands such as AUTOPSY, CANCER, INCANTATION, CIANIDE, GRAVE, PESTILENCE, MASSACRE can be traced to "Engulfed In Pestilent Darkness". This is again a deep underground with a similar rotten atmosphere as on the beginning of this article. The songs are dark, insidious, wet. They dig in old bones, worship zombies, exhume long-forgotten graves. TARDUS MORTEM belongs to the bands that have a great gift to attract, to pull the listeners into the depths of nothingness. Everything is fulfilled for a proper orgy in the morgue. Death ritual, I like the sound and the cover. The Danes bring us death in its basic form. Listening most reminds me of a visit to abandoned catacombs in the 1990s, when similar filths were just beginning to take shape. The album has inner strength, drive and energy. It stinks of rotten flesh, determination and truthfulness. I still can't get rid of chills in my back even after many years. Every time they call us, my stomach tightens. Hanging, drowning, burning. Suicides and murders, I could write a chronicle of death. Staring eyes, terror and despair. Only music helps. Real, pure, dusty old school death metal! Great!

tracklist:
1. In Purgatorial Depths
2. It Comes from the Darkened Obscurity
3. Transcending the Human Form Through an Ascending Transmorphism
4. The Conclusion of Non-Existence (Embracing the Infinite Nothingness)
5. Interlude
6. Engulfed in Pestilent Darkness
7. Traveling Through the Dimensions of Darkness
8. As Life Ends
9. Tardum Spiritum Affert ut Mortem

band:
Dennis Kruse Strømberg - drums, vocals
Lasse Usbeck Andresen - guitars, vocals
Christian Baier Rasmussen - bass, vocals


Web:

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine