DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

neděle 28. března 2021

Recenze/review - BAALBERITH - Manhunt (2021)


BAALBERITH - Manhunt
CD 2021, Godz ov War Productions

for english please scroll down

Výkřiky trpících, jejich rozšklebené tváře. Mrazí vás v zádech, ale jen to té doby, než zjistíte, že se v kotli vaří shnilé duše hříšníků. Peklo opravdu existuje, hluboko pod zemí, v tajemných chodbách. Polští death blackeři BAALBERITH vás tam vezmou na návštěvu. Stačí se zasnít u jejich nové desky. Nasát její prašivou atmosféru. Otevřít staré, mokvající rány a na plno se oddat stínům.

Neumím psát o muzice obyčejně. Kopírovat suchá fakta mě nebaví, hudba mě musí inspirovat. Drásat mě, hlodat jako zlý červ ve vnitřnostech. Poláci tohle všechno umí na výbornou. Poslouchat "Manhunt" je jako se dívat na obraz šílenství v morbidní galerii. Malíř, také rozjitřený, nahlédl do zákoutí, o kterých nechcete raději vědět. Přesto se prvotina BAALBERITH velmi dobře poslouchá. Je jako pomalu působící jed, který se vám usadí v žilách i mozku.


Při poslechu "Manhunt" si člověk zavzpomíná na staré evropské i americké kapely, ale také se po několika setkáních s deskou ztratí ve spletitých chodbách podzemí. Polští maniaci neobjevují nic nového, hrají klasicky, tradičně, přesto mě jejich tvorba baví. Je to vlastně jako vždycky. Sednu si, přidám  hlasitost a nechám na sebe album působit. A u BAALBERITH se cítím úplně stejně, jako když se mi jednou zanítila stará rána. Mokvající vřed tepal a pálil, až do doby, než byl proříznut ostrým skalpelem. Nová deska má v sobě stejné chvění, tlak a temnou energii. Samozřejmě, pohybujeme se pořád v hlubokém, ošklivém a nečistém undergroundu. Mám to tahle stejně nejraději. Ostré riffy, které vám rozedřou tvář do krve. Spousta špíny, chladu. Jakoby vás někdo zavřel do staré kobky, nedával vám několik dní jíst a vy byste měli vidiny. Stali byste se jednou tváří v hořícím kotli. Padlou duší, odsouzenou k věčnému utrpení. Songy gradují, Satan se směje na svém trůnu. Peklo určitě existuje, black death metal v podání BAALBERITH je toho jasným důkazem. Inferno!


sumarizace:

Obraťte kříže směrem dolů! Zapalte svíce a otevřete staré hroby. BAALBERITH jsou zde! Letos přicházejí s albem, které je přesnou definicí samotného pekla. Kombinace starého deathu, blacku a občasné ledové chvilky jsou doplněny absolutní tmou. Pokud hledáte marně svůj vlastní hrob, tak jste ho právě našli. "Manhunt" je přesně tím druhem magické desky, která vás uhrane navěky. Při poslechu jsem ukřižovaný hlavou dolů, umučený, jako při posledním soudu. Mám pocit, že apokalypsa nastane každou chvíli. Zlo má mnoho podob a jednou z nich je nová deska BAALBERITH. Kozlí hlava, nabodnutá na kůlu, ke mně promlouvá neznámým jazykem. Jsme všichni dávno prokletí. Umíráme v nekonečných křečích a jako soundtrack k celé scenérii nám hrají polští raraši. Old school death/black metalová nahrávka, která vás spálí na popel! Inferno!


Asphyx says:

Turn all the crosses upside down! Light up the candles and open old graves. BAALBERITH is here! This year they are coming with their new album which is the exact definition of the Hell. A combination of the old death, black metal and sometimes the icy moments are mixed with an absolute darkness. If you search for your own grave, there it is. "Manhunt" is the exact type of a magic album which will bedevil you forever. When I listen to this album I´m crucified upside down, torture to death like during the Last Judgement. I feel like the Apocalypse is near and it´s going to be here any minute. The evil has a lot of forms and the new album by BAALBERITH is one of them. Goatish head jabbed on a pale speaks to me with an unknown language. All of us are cursed long time ago. We are dying in infinite pains and like a soundtrack from this scenery these Polish imps are playing their songs. Old school death/black metal record which will burn you to the ash! Inferno!


Baalberith are:
Left - Vocals
Scab - Guitars
Silentstorm - Guitars
Killem - Bass
Wraith - Drums


A few questions - interview with death black metal band from Poland - BAALBERITH.


A few questions - interview with death black metal band from Poland - BAALBERITH.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

Baalberith is a death metal band from Płock with black metal influences here and there. The band was founded in 2015.


Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

We recorded the material in "Garaż studio". Mateusz Szulborski was responsible for the sound, mastering and mixes and also recording of the whole material.

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

As far as we know, 300 CDs plus T-shirts are to be released in the first batch. No other medium is planned, at least for now.


Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

Left, the vocalist, is responsible for the lyrics. The lyrics are inspired by serial killers and their mischiefs. They are all about murder, murderers, victims, pain and torture. Left has strange interests ;)

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

Baalberith logo was created by our guitarist, Silentstorm, Maciej Kamuda was responsible for the entire graphic design of the CD who, in my opinion is one of the best persons creating graphic content for metal bands. We do not have a website as such, we are available on social media, and more specifically only on Facebook. Who said is it needed and important? It is definitely aids, however it's hard not to be there nowadays.


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

We decided to go to Godz Ov War and we are very happy about it. We know what brand in the metal world this name represents. As for the question, how did the cooperation come about? Well, the classic path. We had the material, we sent it to a label, they decided to release us. They offered the terms that we agreed to.

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

Each of the Baalberith members could possibly have differen answer to this question . I (Left) am a devoted fan of metal music as a whole in general, except maybe Nu and Power metal sounds. My mind is open to many different genres as well, sometimes a bit sour jazz, sometimes something more classical. Music is inspirational in itself.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

We shipped the album to several labels, but as soon as we found out that Godz wants us, we didn't wait too long for the rest of the answers.


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

We did some concerts in our city, then we had a mini tour (Necro Crew Attack) around a few Polish cities with the bands Varnheim (with whom we share 2 members) and Concatenation. In the meantime, at the invitation of friends from Lublin, we went to play in this city for their Thrash Attack Lublin. I think it was the best concert so far.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

Future plans with the team? These days, it's hard to plan a rehearsal, let alone other things. We create new material, wait for everything to return to relative normality and play metal.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

The easiest way to find us is on Facebook. If it comes to contacting the band in a more classic and official form, I encourage you to write to the e-mail address 666baalberith666@gmail.com

Thanx for the interview.

------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

instagram:

facebook:

twitter:

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh dvoustý devadesátý druhý - Zpátky v ringu


Příběh dvoustý devadesátý druhý - Zpátky v ringu

Jeden úder střídá druhý a vůbec to nevypadá jako v akčních filmech z videokazet. Každá rána mě ukrutně bolí a to mám hodně natrénováno. Já vím, o sportu příliš nepíšu, ale stále je mojí součástí. Zatímco ostatní vyspávají včerejší opice, běhám po parku a dávám si do těla. Chodím dvakrát týdně na tréninky. Karate mě už přestalo bavit, protože se tam pořád nacvičovaly sestavy, ale nic z toho. Oddíl kick-boxu vznikl u normálního boxu. Zpočátku vůbec nikdo nevěděl, co a jak, ale učili jsme se za běhu. Bylo to jako se vším, někdo jel do Prahy a tam po zápase kecal s někým v hospodě. Jak se otevřely hranice, tak se k nám dostala spousta nových sportů.

Byla to svým způsobem rasovina, ale jinak je box krásnej sport. Musíte u něj přemýšlet, hodně používat taktiku, rozložit síly. Lidi si většinou myslí, že je to jen mlácení do hlavy, ale není to pravda. Dodnes se divím, že není u nás rozšířenější. Ale jak známo, Čechy jsou specifická země, to víme všichni. Tenhle borec mě dal hodně zabrat. Je z Ústí a býval hodně dobrej v boxu. Jeho ruce jsou jako dvě kobry, mám co dělat, abych se chránil. Pak dám ale kopačku a je po všem. V tom mám zase výhodu já. Nakonec jsem vyhrál na body. Super, vítězství je v kapse a kvalifikace na turnaj v Praze taky. Mám obličej od krve, rozsekl mi obočí. Jak jinak. Ale jsem spokojenej. Můj trenér se kick-box taky učí, je jen pár lekcí přede mnou, ale poplácá mě po ramenou a můžu jít.

Pivko v hospodě mi udělá dobře. Všichni na mě ale koukají jako na rváče. To jsem nikdy nebyl. Vždycky jsem se jenom bránil. Na sídlišti jsem dostal tolikrát do huby, že jsem přestal s volejbalem (tam se změnil trenér a spoluhráči, už mě to nebavilo) a začal před lety s karate. To je taky krásnej sport, jen jsem měl pocit, že je odtrženej od reality. Od ulice. Já potřeboval vyplavit adrenalin, nabít se energií. Navíc jsem netušil, jak je box rajcovní pro holky. Asi dávný pudy, nevím. Připadal jsem si jako Hemingway. Zrovna jsem jej hodně četl a stylizace byla zcela jasná. Některé knížky má parádní, jiné jsem nedočetl. Každopádně ty, které obdivuji v sobě mají stejnou vášeň jako box. Jdeme domů a Markétka je pěkně divoká. Asi se jí líbila zpocená těla mezi provazy. Chápu ji. 

Postupně jsem se zlepšoval. Bylo to s podivem, protože jsem k tomu samozřejmě pil pivo, kouřil a chodil na mejdany. Ale mladý tělo si poradilo. Bylo to hodně o vůli. Jako všechno. Nebyl jsem nikdy buldok, který  se zakousne a bojuje jako buldozer, spíš jsem se snažil přemýšlet, zvyšovat svoji rychlost a techniku. Fyzicky jsem byl na vrcholu. Dnes nechápu, jak jsem to vlastně mohl vydržet, ale tenkrát jsem se na každý nový zápas hrozně těšil. Už jsem si prošel několika výprasky od silnějších a starších borců. Naučil jsem se prohrávat a přesto neztratil nadšení. To je hrozně důležité. Každý ví, že bojovník musí mít hlavně velké srdce. Je to jako se vším a zrovna v tomhle akční filmy nekecaly. Chodil jsem na tréninky a pak rovnou k Hymrům, kde už všichni byli.

Moc se zezačátku nevědělo, jak vlastně cvičit a tak jsem se učil normálně box a k tomu kopal jako karatista. Informace se k nám dostávaly pomalu. Trenér ale jednou sehnal videokazetu s nějakým amíkem a já si ji nechal nakopírovat. Byl jsem překvapenej, jak ten maník bojuje, úplně jinej styl, kterej jsme dělali. Okoukal jsem některé kopy, značně jsem přitvrdil a díky tomu vyhrál několik dalších zápasů. Ostatní totiž tu kazetu ještě neviděli. Jsem pravák, ale měl jsem skvělou levou nohu. Pozůstatky z karate. Další rány do hlavy, nosil jsem ale helmu, chrániče na zuby, zase takovej hrdina jako ostatní jsem nebyl. Bylo hrozně krásný vyhrávat. Až do jednoho zápasu v Praze. Nastoupil proti mě asi o deset kilo těžší vazoun. Díval se jak rotvajler a byla v něm zloba. To je vždycky špatně. Bojovat se má s chladnou hlavou.

První tři kola jsem měl co dělat, abych jeho nápor vykryl. Unavil se vlastně sám. Nadával mi, ale já se nenechal vyprovokovat. Byl to chlápek z ulice, bylo znát, že se umí rvát a s klidem by vyházel hospodu. Akorát byl hrozně neohrabanej. Takový monstrum, ze kterýho jde strach. V jednom momentě se odkryl a i když už jsem měl celej obličej od krve, uviděl jsem skulinu a svoji příležitost. Kopl jsem. Vykryl mě a uklouzla mi noha. Kopl jsem ho, vlastně omylem, přímo do ledvin. Zhroutil se na zem a já šel k němu. Pomohl jsem mu na nohy a on se na mě díval jako raněný zvíře. Z ocelového muže byl najednou klučina, co měl strach. Ihned ho odvezli do nemocnice a o ledvinu přišel. Hrozně jsem si to vyčítal. Byl za ním několikrát na návštěvě.

Nikdy mi nic neřekl, ale pro mě to bylo něco hroznýho. Z krásnýho sportu byla najednou povinnost. Bál jsem se praštit, což je samozřejmě vždycky špatně. Trenér mě víceméně odepsal a doporučil mi, abych navštívil psychologa. Na to jsem ale neměl vůbec náladu. Trénoval jsem dál, ale na zápasy už nechodil. Byl jsem mimo a do ringu jsem se vrátil už jen třikrát. Pokaždé kvůli penězům. Tenkrát to šlo, nikdo nedělal s licencemi takový problémy. Kick-box teprve začínal. Kdyby ho dělalo tolik lidí jako dnes, žádný úspěchy bych asi ani neměl, ale nás bylo jen pár. Znali jsme se navzájem, byli kamarádi. V ringu jsme si dali do držky, ale jinak spolu chodili na pivko, kecali, smáli se. A mě pak jednou ujela noha. Nemělo se to stát a pronásledovalo mě to několik let. Už jsem se nechtěl prát. Jenom v sebeobraně.

Když jsem odešel do Plzně, ještě jsem zkoušel zpočátku hledat oddíl, kde bych mohl trénovat, ale počáteční nadšení, jako na začátku, už jsem nikdy neměl. Ono jde v závěru vždycky o lidi. Dobrá parta je základ, musíte mít nadšení nejen vy, ale i vaši spolubojovníci. Bojové sporty mi daly ale jednu úžasnou věc. Sebekázeň. Ovládání. Píšu o tom pořád. Cítil jsem se jako starej indián. Čest, fair play. Věci, které mi dnes občas chybí. Nechci ale být starý morous, co vzpomíná na staré časy a myslí si, že všechno bylo kdysi lepší. To není samozřejmě pravda. Ale je fakt, že optikou mládí jsem byl pořád ten kluk z ulice, co nadšeně stavěl merkura, lízal vitacit, válčil s vedlejším vchodem. A bylo úplně jedno, jestli jsem pak začal poslouchat metal nebo se pral v ringu. Byla to pro mě čest, být součástí společenství mladých nadšených kick boxerů. Už dávno nejsem rychlej, ale rána mi zůstala. Sice už nedám takový dělo, ale jen tak se nedám. Pořád bojuju dál. Jako Hemingway, jako akční hrdinové. 

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 27. března 2021

Recenze/review - THE CROWN - Royal Destroyer (2021)


THE CROWN - Royal Destroyer
CD 2021, Metal Blade Records

for english please scroll down

Nic už není jako dřív. Svět se mění každým dnem. Nevím, jestli k lepšímu, poslední dobou o tom pochybuji, ale jistý jsem si s jednou věcí. Švédští THE CROWN poslední roky zrají jako dobrá whisky. Letos přicházejí s novým, nabroušeným a pořádně zběsilým albem. Opět se jedná o tsunami, která po sobě zanechává jenom spoušť a zničenou zemi.

Kapela si stále zachovává zdravou naštvanost. Schválně, zkuste se chvilku dívat večer na zprávy, uvidíte, že vám "Royal Destroyer" přijde k duhu. Deska je hodně nahlas, má v sobě rebelii, neurvalost a spoustu severských chladným melodií. 


Někdy mám pocit, že Satan už dávno usedl na svůj trůn a vládne nám krutě a nespravedlivě. Je našeptávačem, tichým stínem v davu, který burcuje k násilí. Deska "Royal Destroyer" má v sobě všechny atributy pro to, abych se k ní neustále vracel. Velké množství zajímavých momentů, jednou je neklidná, šílená, pak zase studená a temná. Tuna emocí, doslova narvaných ve skladbách, k tomu opět parádní obal, tohle všechno dělá z novinky velmi dobrou záležitost k poslechu. THE CROWN vám hodí do ksichtu kus mraženého masa, proklejí vás, cedí mezi zuby dlouho kumulovaný a zastíraný vztek. Melodický death metal se zde potkává s thrashem a v některých momentech má až grindovou atmosféru. Švédi vás vykostí, vyvrhnou vaše vnitřnosti a obětují je temným silám. Mám rád hudbu, která má v sobě drive, sílu, vnitřní pnutí, která je přímým úderem na solar plexus. U minulé nahrávky jsem psal něco o bouři, o smršti, která nelze zastavit. U nového alba mám podobný intenzivní pocit. Vyzdvihnout musím i skvělý Johanův hlas, je přesně tím druhem vokálu, který povyšuje hudbu do jiných sfér. Pro mě je nakonec nejdůležitější to, že chci "Royal Destroyer" stále poslouchat dokola, stává se postupně i mojí součástí, řvu do větru, proklínám celý zkažený svět, chci strhnout všechny falešné modly. Studený, mrazivý melodický death metal, který vás sežehne pekelným plamenem! Vynikající zásek!


Asphyx says:

Nothing is the same as before. The world is changing every day. I don't know if it's for the better, I've been doubting it lately, but I'm sure of one thing. Swedish THE CROWN has been maturing like a good whiskey in recent years. This year they are coming up with a new, sharpened and really frantic album. Again, this is a tsunami that leaves behind only a trigger and a ruined earth.

The band still keep a healthy upset. Try to watch the news for a while in the evening, you will see that the "Royal Destroyer" will come to you a rainbow. The record is very loud, it has rebellion, rudeness and a lot of Nordic cool melodies.


Sometimes I feel that Satan has long since sat on his throne and is ruling us cruelly and unjustly. He is a whisperer, a silent shadow in the crowd roaring against violence. The album "Royal Destroyer" has all the attributes for me to keep coming back to it. A large number of interesting moments, once it is restless, crazy, then cold and dark again. A ton of emotions, literally full of songs, again a great cover, all this makes the new album very good thing to listen to. THE CROWN throws a piece of frozen meat into your face, curses you, strains the long-accumulated and veiled rage between your teeth. Melodic death metal meets thrash here and in some moments has a grind atmosphere. The Swedes will bone you, expel your insides and sacrifice them to the dark forces. I like music that has drive, power, internal tension in it, which is a direct blow to the solar plexus. In the last recording, I wrote something about a storm, a storm that can't be stopped. I have a similarly intense feeling with the new album. I must also highlight Johan's great voice, it is exactly the kind of vocal that elevates music to other spheres. In the end, the most important thing for me is that I want to listen to the "Royal Destroyer" all the time, it gradually becomes a part of me, I roar into the wind, I curse the whole corrupt world, I want to tear down all the false idols. Cold, frosty melodic death metal that will burn you with a hellish flame! Excellent matter!




about THE CROWN on DEADLY STORM ZINE:





Tracklist:
01. Baptized in Violence (01:18)
02. Let the Hammering Begin! (06:13)
03. Motordeath (04:23)
04. Ultra Faust (06:21)
05. Glorious Hades (05:06)
06. Full Metal Justice (03:01)
07. Scandinavian Satan (02:57)
08. Devoid of Light (03:32)
09. We Drift On (04:40)
10. Beyond the Frail (05:19)

band:
Johan Lindstrand: Vocals
Magnus Olsfelt: Bass
Marko Tervonen: Guitar
Robin Sörqvist: Lead guitar and backing vocals

Recenze/review - DETRITIVOR - Scattered Remains (2021)


DETRITIVOR - Scattered Remains
CD 2021, Brutal Mind

for english please scroll down

"Démoni vylézají z děr": začalo se šířit mezi lidmi. Najednou všichni chodili se sklopenou hlavou a pospíchali, aby byli rychle doma. V noci se ulicemi ozývalo podivné vytí. Vyděšené oči, neustálý pocit, že vás někdo sleduje. V některých případech to byla pravda. To potom nacházeli ráno vykuchané mrtvoly, pohozené mezi popelnicemi. Pach smrti, rituály, které normální člověk nepochopí. Bestie, zrůda, šílenec. Nakonec byl vrahem, jak už tomu bývá, malý neurotický chlápek, považovaný za tichošlápka.

Stejně jako je někdy lidský život hnusný a ohavný, tak je ošklivá i hudba indonéských maniaků DETRITIVOR. Tentokrát v klasickém, tradičním gardu. Nebývám na to u kapel z jejich země zvyklý, většinou se jedná o brutální slammové záležitosti. Kluci se ale drží základních krvavých kořenů a jde jim to moc dobře. 


DETRITIVOR prošli  mým hrubým sítem kapel, o kterých se rozhodnu, že budu psát. Nejsou samozřejmě dokonalí, třeba zvuk bych si dovedl představit průraznější, temnější, masivnější. Skladby jsou také jak vystřižené z pera takových veličin jako MALEVOLENT CREATION, DEICIDE, CANNIBAL CORPSE, ANASARCA, DIVINE EMPIRE, ale nijak mi to nevadí. Mám to pořád celé nastavené tak, že hodnotím spíše nasazení, odhodlání a uvěřitelnost kapely, než nějaké styčné body. "Scattered Remains" je poctivě zahraným kusem death metalu, syrovým masem, hozeným do obličeje. Občas se pánové nevyhnout tomu, že songy zní trošku monotónně, ale na rovinu, takové pasáže dnes naleznete i u o hodně slavnějších jmen. Brutální obal, vše je podřízeno jedinému, rozsekat vás na malé kousky. Jedná se o undergroundovou záležitost pro sběratele kostí. I když mám lehké výhrady, tak jako celek mě album baví poslouchat, líbí se mi taková ta plesnivá patina, která se podle mého ani nedá naučit. Je zkrátka znát, že DETRIVITOR moc dobře ví, o čem hrají. A dělají to se zručností a nadšením. Koneckonců, ven už nikdo nevychází, všichni se bojí bestií. Démoni vylezli z děr a lační po krvi. Devastující death metal, který vás svlékne z kůže!


Asphyx says:

These Indonesian madmen play classic death metal from the 90s. And I have to add that they play it on a very high level. Have you ever met with a ridden truck face to face? Have you ever been killed by morbid riffs, sick vocal and death? If not, you have to listen to this new album "Scattered Remains". It is full of determination, honesty, cruel reality and it incredibly cuts.


"Scattered Remains" is very worked on album. It is based on the death metal foundations - just like it was played by MALEVOLENT CREATION, DEICIDE, CANNIBAL CORPSE, ANASARCA, DIVINE EMPIRE. These gentlemen are not afraid to play cold melodies and as a whole the album reminds me very bad and evil disease. This music twists my bowels, pushes my brain and makes my body do thing you can only imagine in your worst nightmares. I feel like the band blew my face in blood. From this album you can feel a real, true devotion to death metal. Reality meets cruelty here. Everything is played with intelligence, rawness and dirtiness in those songs. This is a ceremony to invoke death itself. Death metal bulldozer that will crush your skull! Excellent thing for all fans of morbid darkness!


tracklist:
01. Prelude Of Abhorrence
02. Morbid Sanity
03. Dead In Cruelty
04. Innocent Blood
05. Slicing Victim
06. Hateful Incision
07. Eternity
08. Bleed And Butchered
09. Stained Inflicted

Line-up:
Aryo - Drums
Dimex - Guitars
Ecky - Guitars
Agung - Vocals

Purchase/Stream:


Brutal Mind Store: https://tinyurl.com/tfntfffa


Connect:

A few questions - interview with death metal band from Indonesia - DETRITIVOR.

A few questions - interview with death metal band from Indonesia - DETRITIVOR.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

- Thanks for the interview, Detritivor is an Indonesian Death Metal band, formed in Yogyakarta Indonesia around mid 2009.

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

- We were start recording our new album on December 2019 targeting it will be finish on April 2020, but bacause of the pandemic it get delayed until October 2020. About production sound, mixing and mastering handled by Arif Wahyu Ramadhan.


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

- For now our label Brutal Mind had released 500 copies CDs so grab it fast before it out of stock. It also available in various digital platforms like Bandcamp, Spotify, Apple Music, etc. We looking forward that it can be release in cassette and vinyl.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

- The lyric was written by our vocalist and like most of Death metal band our lyric is not far away from blood, corpse but especially in our song is about a serial killer.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

- The logo of the band was created by Pandu Mahendra (ex Brutal Corpse, Venomed) and about the graphic if you means is the artwork of cover album it was created by Donny D. Novaz. Of course social networks is important because by that everyone in the whole world can hear your music and we can spread our energy and spirits through our music to the world.


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

- Before we’re released this album we had released our demo content of two killer songs in 2019 and finally in same year we signed contract with our label Brutal Mind, this label based on Jakarta Indonesia. Brutal mind is one of the biggest Brutal Death Metal record label in Indonesia with distribution range worldwide so there is much more people can hear our music.

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

- We like to hear Morbid Angel, Cannibal Corpse, Monstrosity, Malevolent Creation, Deicide, Vader, Suffocation, Death Vomit (Indonesia) and more stuffs similar like those. We get inspiration especially for the lyric is mostly from the movie.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

- No we haven’t sent our record to another labels because we have contract with our label Brutal Mind so the record for this album is released by them.


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

- From this album was released we haven’t any gigs yet, it because of the pandemic. Our goverment doesn’t allow it considering of healthy protocol, but before this pandemic we had many gigs and all of it is awesome gigs we can’t choose one for our best gigs ever because every gigs have their own energy and new experiences for us.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

- We will keep playing Death Metal music. We hope that we can always produce something great with more brutality and more people can hear and enjoy our music.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

- They can find us on Facebook Page ( @detritivordeath ), Instagram ( @detritivordeath ), Email ( detritivormetalband@gmail.com )

Thanx for the interview.

pátek 26. března 2021

Recenze/review - TERRORENTIAL - Visions (2021)


TERRORENTIAL - Visions
CD 2021, vlastní vydání

for english please scroll down

Celý život žiju v temnotě. Toulám se podzemím a tak jsem byl ze světla velmi překvapený. Probudil jsem se z šoku a mé nohy už olizovaly plameny. Ve starých hrobkách pukaly lebky našich předků, byl to smutný pohled. Pach rozkládajícího, škvařícího se masa, chodby ozářené bolestí a smutkem. Takhle nějak jsem si vždycky představoval peklo, když jsem o něm čítával. Tentokrát získalo doslova fyzickou podobu.

Australští čerti TERRORENTIAL by se v podobných místech pohybovali jako ryba ve vodě. Jako divocí predátoři. Hrají totiž starý prašivý thrash metal, notně šmrncnutý deathem. Hudbu, pro šedivé bardy, kteří rádi a často vzpomínají na dobu, kdy byla džínová vesta povinností. 


Nejsou to ale jen základy thrashe a deathu, které se v tvorbě australských divokých psů objevují. S kapelou se vydáme i až někam k heavy metalu, blacku. Hlavní je síla melodie, jiskra a pověstné chvění. Jedná se o debut, kterému by se dalo ledacos odpustit, ale nemusím. Deska se skvěle poslouchá, je svěží, zajímavá, TERRORENTIAL si na nic nehrají, je cítit, že mají hudbu v srdcích. "Visions" je jako studený vítr, který se prohání podzemím, po spáleništi. Ze zdí vystupují jako výčitky dlouhé stíny, pozůstatky prokletých duší. Líbí se mi zvuk, obal, nahrávku si opravdu užívám. Je v ní totiž obsaženo vše potřebné pro pořádnou pařbu v katakombách. Nohy si automaticky podupávají do rytmu, v břiše mě hlodá pradávný červ z osmdesátých a devadesátých let, rozkládá moje vnitřnosti a nutí mě k opakovaným poslechům. Mám rád starý, prašivý metal v jeho základní podobě. Pořád uctívám dobrý riff, ostrý hlas a dunivé bicí. TERRORENTIAL mě vzali na parádní výlet po časové ose zpět. Patří jim za to dík, uříznuté paroháče nad hlavou a uznání od starého šedivého metalového psa. "Visions" je velmi dobře zahraným odkazem, citací z metalových učebnic. Má v sobě sílu a drive i temnotu. Vítejte v pekle!


sumarizace:

"Visions" je temným poselstvím z onoho světa. Pokud bychom hledali nějaké vyslance záhrobí, museli bychom zákonitě narazit na australské death/thrash metalisty TERRORENTIAL. Fascinuje mě přístup, jakých uchopila kapela staré smrtící pořádky, přetransformovala je to dnešní doby a stvořila album, které připomíná rozzuřené monstrum. Peklo opravdu existuje! Novinka těchto maniaků je toho jasným důkazem. Narovnejte prašivé kosti do úhledných hromad, otevřete dveře do záhrobí a povolejte nemrtvé! Australští uctívači old school death/thrash metalu jsou zde! Řvou mocně, hlasitě a jejich hlas je podobný samotné Bestii. Skvělé nápady, temná a zlá atmosféra, naléhavost, dravost. Tohle všechno dělá z CD TERRORENTIAL absolutně zahnívající záležitost. Album bylo nahráváno snad někde v podzemí, v opuštěných chodbách vedoucích do obrovské márnice. Smrt je při poslechu velmi blízko! Zlo přichází. Old school thrash death metal, který vám zničí mozek kyselinou! Old school death/thrash metal, který vás na věky prokleje!


Asphyx says:

"Visions" is a dark message from the world beyond. If you were looking for delegate from the world beyond you would have to find these Australian death/thrash metal band TERRORENTIAL. I am fascinated by their attitude – they hold the old deadly orders transformed them into today´s world and made an album which sounds like an angry monster. The Hell is real! This album proves it. Line up your ashy bones into neat lumps, open the doors into the world beyond and call the undead! These Australins which worship old school death/thrash metal are here! They are screaming so powerfully and loudly! Their voice is like the Beast itself. Great ideas, dark and cruel atmosphere, immediacy, drive. This is what makes the new album by TERRORENTIAL something absolutely mouldy. The album was recorded in the underground in abandoned halls which lead into an enormous dead house. The Death is very close when you listen to this album! The evil is coming. Old school death/thrash metal which will curse you forever!


Tracklist:
01. Prelusion (02:50)
02. Logical Terror (05:09)
03. Warrior (03:54)
04. One for One (06:40)
05. Flood the Earth (04:33)
06. Goddam Thrashing (04:31)
07. Dream Escape (05:31)
08. I'm Fucking Drunk...,! (05:53)
09. Unleashed (04:42)
10. Visions (06:53)
11. Terrorential (07:05)

band:
Larry - Vocals & Guitar
Trav - Guitar & Backing Vocals
Triz - Drums
Alex - Bass

KNIŽNÍ TIPY - Údolí - Bernard Minier (2021)


Údolí - Bernard Minier
2021, XYZ (ČR)

Martin Servaz, můj oblíbený detektiv, se vrátil. Řeší případ v Pyrenejích, v jednom od světa odříznutém údolí. Táhne mu na padesát a v mnoha ohledech se cítí úplně stejně jako já. Tak trošku zklamaný z dnešního světa, z lidí, ze zloby a nenávisti kolem. Kniha tak není jen skvěle vyprávěnou detektivkou, ale i pohledem na současnou Francii, sociální sítě, na zkaženost a temnotu, která se kolem nás rozlézá jako jedovatá voda. Alespoň to jsem si z nového Miniera tentokrát odnesl. Četl jsem po manželce a jako vždy jsme čekali na názor toho druhého. Sedneme si odpoledne s kafem a diskutujeme. Kniha se nám líbila oběma. Má v sobě totiž velkou sílu. 

Ono se to nezdá, ale podobné případy se opravdu stávají, stačí se podívat večer na zprávy. A nebo víte co, raději to nedělejte, padne na vás jinak deprese. Lepší bude, když si jako já zalezete do kouta, nalijete si něco dobrého a necháte se unášet velmi napínavým příběhem. Minier je ve velmi dobré formě, úplně před sebou vidím Pyreneje, hrstku policajtů, kteří se snaží přijít na kloub další brutální vraždě. Četl jsem opět jedním dechem, nekoukal na televizi, ani na internet, jako za starých dobrých časů, kdy jsem se čtením jako malý smrádě začínal. Je to stejně zvláštní, že určitá poselství, odkaz doby, nacházím v detektivkách. Ale je to tak. Vítejte v Údolí a dejte si velký pozor. Možná zrovna někdo sleduje i vás!

------------------------------------------------------------------------------

Šestý případ bestsellerové série s kriminalistou Martinem Servazem.

Malá vesnice v srdci Pyrenejí je po sesuvu půdy naprosto odříznutá od okolního světa a zdejší obyvatele navíc děsí sériový vrah, který za sebou nechává znetvořené oběti. Kriminalista Martin Servaz čelí disciplinárnímu řízení, přesto se do případu pouští. Nemůže jinak – v izolovaném údolí uvízla i jeho bývalá partnerka Marianne. Dokáže vyšetřovatel najít pachatele dřív, než dojde k dalšímu neštěstí?


-----------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media: 

instagram: 

facebook: 

twitter:

čtvrtek 25. března 2021

Recenze/review - MÖRTUAL - Divine Monstrosity (2020)


MÖRTUAL - Divine Monstrosity
CD 2020, vlastní vydání

for english please scroll down

Už nějaký čas přemýšlím, jestli moje duše opustila tělo. Bolavé tělo, které hnije zevnitř. Nemohu dýchat, pálí mě na prsou, ztrácím se před očima. Tak takhle vypadá smrt? Dlouhá a bolestivá, šílená. Dívám se do stropu a kolem hlučí přístroje. Budoucí pozůstalí se mnou nejsou rádi, každý se bojí, že se nakazí. Kašlu krev, umělý spánek s divokými sny, je konec. Není tu žádný dlouhý tunel se světlem na konci. Jenom temnota. Zlá a ošklivá temnota.

Death metal musí řezat a pálit, musíte mít pocit, že vám někdo drtí kosti kladivem. MÖRTUAL  z Kostariky tohle všechno umí. Jsou suroví, syroví, jako ruka právě se rozkládající mrtvoly. Hnilobné procesy byly zahájeny.

 

MÖRTUAL jsou extrémní smečkou, hrající pravý nefalšovaný 100% death metal. Žádné zbytečnosti, žádné kompromisy. Mají na svém kontě ještě jedno demo z roku 2017. Novinka je potom neurvalým přírůstkem do toho nejhlubšího undergroundu. Hroby se otvírají, v márnici je zase slyšet nářek nemrtvých. Jsem jeden z nich. Čekám, až budu převeden na druhou stranu. EP "Divine Monstrosity" je mým skvělým průvodcem. S masivním, hutným zvukem, skvělým obalem i typickou neurvalostí pro kapely z této oblasti. Mám rád způsob, jakým smečka přistupuje ke své hrobnické práci, líbí se mi, že se skladby zadírají pod kůži. Na desce naleznete spoustu zajímavých momentů a budete mít chuť rozmlátit nejbližší zeď, exhumovat další hrob, odpojit sami sebe od přístrojů a vydat se na dlouhou cestu do země stínů. Kostaričané jsou mým soukromým objevem, kapelou, na kterou jsem narazil při mých nekonečných toulkách podzemím. Odkazem starých death metalových kapel, které jsou ryzí, opravdové a vykostí vás zaživa! Velmi dobře!


Asphyx says:

I have been wondering for some time - if my soul has left the body. A sore body that roots from within. I can't breathe, it burns my chest, I get lost in front of my eyes. Is this what death looks like, Long and painful, crazy. I am looking at the ceiling and around the noise of the device. Future survivors are not happy with me, everyone is afraid of getting infected. Coughing blood, artificial sleep with wild dreams, is ovr. There is no long tunnel with light at the end. Just darkness. Evil and ugly darkness.

Death metal has to cut and burn. You have to feel like someone is crushing your bones with a hammer. MÖRTUAL from Costa Rica can do all this. They are raw, like the hand of a decaying corpse. Rotting processes have begun.


MÖRTUAL are an extreme band, playing real unadulterated 100% death metal. No unnecessary things, no compromises. They have another demo from 2017 on their account. The new album is then a relentless addition to the deepest underground. The graves open, and the cries of the undead can be heard in the morgue again. I'm one of them. I'm waiting to be transferred to the other side. The EP “Divine Monstrosity” is my great guide. With a massive, dense sound, great packaging and typical boldness for bands form this area. I like the way the pack approaches its grave work. I like the fact that the tracks get under my skin. You will find a lot of interesting moments on the album and you will feel like smashing the nearest wall, exhuming another grave, disconnecting yourself from the devices and embarking on a long journey to the land of shadows. Costa Rican is my private discovery, a band I came across during my endless wanderings underground. The legacy of old death metal bands that are genuine, real and will make you alive! Very good!


Tracklist:
01. Necromancy Ritual
02. Dimensional Chaos
03. Master of Possession
04. Divine Monstrosity
05. Fiendish Visions
06. The Ancient God of the Earth
07. Condemned to Madness

band:
Juan Luis Gutiérrez / “Master Killer” / (Guitarra/solos)
Samael Bonilla / “Mago” / (Bateria)
Justin Manuel Sanchez / “Corpse” / (Guitarra/Ritmo)


https://www.facebook.com/mortualofficial/
https://www.instagram.com/mortual_band/
https://soundcloud.com/mortual-band
https://open.spotify.com/artist/1c5kQJB6jiIO1PyEGQ2r2w
https://www.youtube.com/channel/UCpuPC73eYaRZ6PyxPgbTImA

Recenze/review - ATHANATHEOS - Prophetic Era (Or How Yahveh Became the One) (2020)


ATHANATHEOS - Prophetic Era (Or How Yahveh Became the One)
CD 2020, Lavadome Productions

for english please scroll down

Občas se mi stává, že v tom velkém množství dnes produkované muziky, bývám ztracený. Jsem přejedený a nemám na nic náladu. Oceňuji hlavně ticho a dobrou knihu. Měl jsem zrovna podobné stavy. Potřeboval jsem vyčistit hlavu, přemýšlet nad něčím jiným. Po několika dnech mi ale začala hudba chybět. Nahoře na hromadě CD pro recenze leželo nové album francouzských ATHANATHEOS.

Pustil jsem si jej a po několika skladbách musel zase vše vypnout. Co to se mnou je? Vyhořel jsem? Přemohl jsem se a zkusil znovu. A byl nadšen. Odpočatý mozek najednou vnímal každý odstín, náladu, chvění. Album jsem si teď neskutečně užíval. Měl jsem co dělat, abych si nezarýval nehty do dlaní. 

 

Viděli jste někdy papír, který shoří ve větru? Nádhera co? Podobně na mě působí i "Prophetic Era (Or How Yahveh Became the One)". Základem je death metal, okořeněný doomem, ale i třeba blackem. Různé střídání poloh a nálad je dnes velmi častým jevem u progresivních kapel, ale Francouzi vše dovedli k dokonalosti. Harmonie. Přesně tohle slovo mě napadá nejčastěji. Není lehké složit chytlavou skladbu, není lehké předložit dobrý motiv, který by byl zároveň dobře poslouchatelný. Dívám se do ohně a sleduji plameny. ATHANATHEOS dokáží být zemití, divocí, potom během několika okamžiků zvolní a dodají nám naději. Co na tom, že za chvilku všechno shoří v plamenech drsného riffu? Přiznám se, že mě deska zpočátku vůbec nebavila. Měl jsem dokonce sepsánu velmi ostrou kritiku. Smazal jsem ji a začal znovu. Desce totiž nechybí ani energie, ani pestrá směsice nálad. Už dlouho jsem nezažil, že by na mě někdo dokázal přenést tolik emocí. O zvuku, obalu, produkci netřeba hovořit, vše je v pořádku. Tohle je album pro posluchače, kteří rádi přemýšlejí, mají bujnou fantazii a entuziasmus. Znáte ten pocit, když někdo drápy škrábe po zdi? Také vás z toho mrazí? S "Prophetic Era (Or How Yahveh Became the One)" to mám velmi podobné. Povznášející muzika!


Asphyx says:

Sometimes it happens to me that in the large amount of music produced today, I get lost. I'm overwhelmed and not in the mood for anything. I especially appreciate the silence and a good book. I just had similar states of mind like that. I needed to clear my head, think about something else. But after a few days, I started to miss music. At the top of the pile of reviews was a new album by the French ATHANATHEOS.

I played it and after a few songs I had to turn everything off again. What's the matter with me? Did I burn out? I overcame myself and tried again. And I was excited. The rested brain suddenly felt every hue, mood, tremor. I really enjoyed the album. I had to do something so that I didn't dig my fingernails into my palms.


Have you ever seen a piece of paper being burned in the wind? Beautiful right? The album “Prophetic Era (Or How Yahveh Became the One)” has a similar effect on me. The basis is death metal, spiced with doom but also black. Different changes of positions and moods are very common today in progressive bands, but the French have perfected everything. Harmony. This is exactly the word that comes to my mind most often. It is not easy to compose a catchy song, it is not easy to present a good motive that would also be easy to listen to. I look into the fire and watch the flames. ATHANATHEOS can be earthy, wild, then slow down in a few moments and give us hope. Who cares about the fact that in a moment everything will burn in the flames of a rough riff? I admit that at first I didn't enjoy the record at all. I even had a very sharp critique. I deleted it and started again. The album does not lack energy or a varied mix of moods. I have not experienced for a long time that someone could convey so many emoticons to me. No need to talk about the sound, packaging, production - everything is fine. This is an album for listeners who like to think, have a wild imagination and enthusiasm. Do you know the feeling when someone scratches their claws on the wall? Does it make you cold too? It's very similar to the "Prophetic Era (Or How Yahveh Became the One)". Uplifting music!


tracklist:
1. Samaria
2. One Against All
3. Jerusalem (The Exile to Babylon)
4. Paradigms
5. (R)evolution, Revelation
6. You Shall Not Be
7. There Was No Soul, There Is Death, There Shall Never Be a Life Beyond (Soul Injected Part III)

AthanaTheos is:
Samuel Girard—Extreme vocals and clean choirs, keyboards, FX
Aurélien Guerriau—Guitars
Nicolas Lebreton—Bass
Grégory Pein—Drums


středa 24. března 2021

Recenze/review - WITCHFUCK - Black Blood Baptism (2021)


WITCHFUCK - Black Blood Baptism
CD 2021, Godz ov War Productions

for english please scroll down

Z opuštěné márnice je cítit hrozný smrad. Tentokrát to ale nejsou rozkládající se těla, ale spíše štiplavý zápach síry. Jinak by byla temná klidná noc, jenže to by nesměli vylézt čerti z děr. Vstupuji dovnitř a hned se ke mě lísá jedna samice. Má jiskru v očích a jedovatý jazyk. Upsal jsem se kdysi ďáblu, už jenom tím, že poslouchám muziku jemu zaslíbenou. Mám už přes třicet let rád špinavý zvuk, praskání kostí i nekonečný tanec, který vede vždy k nevyhnutelnému. 

Ano, tušíte správně, dnes je mé doporučení ještě špinavější, než kdy jindy. Pestrou směsici thrashe, starého death metalu, blacku a punku, ocení především zralejší metalisté. Polští WITCHFUCK hrají neurvale, zběsile, s důrazem na chladnou a černo černou atmosféru. Pokud máte chuť, slyšte ozvěny ze záhrobí a užijte si jako já opravdové setkání s reálnou smrtí. 


Tenhle zkažený koktejl bude dělat dobře všem fanouškům třeba takových AURA NOIR, WITCHMASTER, DESASTER, VENOM, HELLHAMMER, CELTIC FROST, NIFELHEIM, DEATHHAMMER, ANTICHRIST, HELLGRINGER a podobných záležitostí. Pro pochopení "Black Blood Baptism" se musíte vydat na dlouhý výlet k prazákladům metalu jako takového. Kapela si na nic nehraje, člověk má opravdu hroznou chuť otevřít pivo a jít si zatančit do opuštěné márnice. Zvuk je náležitě syrový, opředený pavučinami, vokalista zajisté každý den snídá hřebíky. Poláky bych hrozně rád viděl v malém klubu, kde budou všichni totálně namol a noc se bude blížit k půlnoci. Stejně jako každému chlapovi ze staré školy, se mi líbí krásný holky a při poslechu téhle desky budou určitě tančit na stole. Album má drive, sílu, temnou energii, potřebnou pro klasické rituály. Nehledejte zde originalitu, ale pokud fandíte black thrash death metalovým tradicím, zklamáni rozhodně nebudete. Osobně je mi podobná hudba, zahraná od srdce a s nadšením milejší, než nekonečná umělá preludia některých současných hvězd. Z opuštěné márnice je cítit hrozný smrad. Tentokrát to ale nejsou rozkládající se těla, ale spíše štiplavý zápach síry. Jsem tu správně, večírek zrovna začíná. Skvěle!


Asphyx says:

Polish band WITCHFUCK is also like a pack of angry dogs this year. They attack without warning, they bite you with their black thrash metal as cut out from the late 1980s and early 1990s. Tracks sharp like fangs bitten into the meat. Do you also feel blood everywhere?


WITCHFUCK is blasphemed in the style of old bands like AURA NOIR, WITCHMASTER, DESASTER, VENOM, HELLHAMMER, CELTIC FROST, NIFELHEIM, DEATHHAMMER, ANTICHRIST, HELLGRINGER . It is just the rusty, sicknesses soaked black thrash metal, in which case you admire most, that it sounds the same all the time. No one expects any changes, much more important is the drive and strength that the Poles have in their hands. They issue forth somewhere to the basis of extreme fast metal by their music. They go to the core, straight to the bone. They are really like a pack of naughty dogs which are roaming over the periphery of our city. Cemeteries, Satan, war, death. Inverted crosses stink from the grave, that's what it is all about. If you like old music, you remember the times when everyone wore a denim vest and beer flow everywhere, then you're right here. Hey, I hear freezing howls in the distance. The pack is calling me. I take bottles of beer, add volume and play "Black Blood Baptism" over and over again. True metal can’t die! Great black thrash trip to the old times! Hell!


Witchfuck are:
Hellscreamaross - Vocals
BeerTerror - Guitars
Ziaro - Bass
M.D. - Drums

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine