author of photos Michal Radoš
- for original size click on photos
- pro zvětšení klikněte na fotky
GORGUTS
sobota 9. září 2017
pátek 8. září 2017
Rozhovor - NUCLEAR - Vliv náboženství (konkrétně katolického) je v Jižní Americe něco opravdu rozčilujícího.
Rozhovor s thrash metalovou kapelou z Chile - NUCLEAR.
Odpovídal Matias.
Přeložila a otázky pokládala Duzl, děkujeme!
Nazdar Matiasi ! Nedávno jste se vrátili z turné po Evropě s názvem „Total thrash Euro Tour 2017“, kde jste propagovali vaše poslední dvě desky „Formula for Anarchy“ a „Jehovirous“. Zahráli jste si zhruba 23 koncertů v deseti různých zemích. Jak zpětně hodnotíš tohle turné? Kde se vám líbilo nejvíc, je nějaký koncert, na který do teď vzpomínáte a nebo nějaký, na který by jste raději zapomněli? Slyšela jsem, že jste měli nějaké problémy při vstupu na území UK.
Vracet se do Evropy je pro nás vždy potěšením a proto se snažíme vracet tak často, jak je to jen možné. Abych odpověděl na jednu z tvých otázek - je všeobecně známo, že ne každý koncert bude mít stejnou atmosféru, nebo zpětnou vazbu od publika, ale také je pravdou, že na každém koncertě potkáváš nové lidi a musíš tedy podat na pódiu stoprocentní výkon. Samozřejmě, koncerty s velkou návštěvností jsou pro nás skvělé, ale i ty s nižší nás nakonec překvapily a to se nám přihodilo právě při nedávném tour. Jsem si jist, že všichni promotéři udělali to nejlepší, co mohli, aby uspořádali tyto koncerty a my jsme za to rádi a opravdu vděční. Pokud jde o hranice Spojeného Království, tak ano, měli jsme nějaké potíže a nemohli jsme se na koncert dostat v čas, ale zase bylo skvělé, že jsme měli možnost navštívit a promluvit si s našim vydavatelstvím v Londýně.
Předchozí deska „Jehovirous“ vyšla u Australis Records a nastartovala povědomí o vaší kapele. V roce 2014 jste dostali nabídku od Britských Candelelight Records, jak jste s jejich prací spokojeni, když to porovnáte s předchozím vydavatelstvím? V jakém nákladu byly desky vydány? Pokud vím, „Jehovirous“ bylo velmi dobře prodávané album, jak je na tom „ Formula for Anarchy“?
Byla to pro nás určitě velká změna. Distribuce Candelelight je obrovská a "Formula for Anarchy" se dostala i do míst o kterých jsme si nikdy nemysleli, že by vůbec byly možné. Z metalových médií jsme obdrželi bezpočet recenzí a pokud vím, tak album je vyprodáno téměř všude. Vzhledem k tomu, že Candelelight získala loni společnost Spinefarm Records/ Universal music, tak bylo všechno trochu pomalejší a obtížně, ale jsme přesvědčeni, že zakrátko se všechno změní. Zatím tedy nemáme informace o počtu prodaných kopií.
Poslední album jste vydali v roce 2015 po dlouhých pěti letech, na kdy plánujete další album a bude opět vydáno pod hlavičkou Candellight records?
Určitě někdy v roce 2018. Máme již nějaká dema k novým nahrávkám a pracujeme tvrdě, aby jsme vše stihli do konce roku, nebo začátku příštího roku. S Candelelight Records máme smlouvu na tři desky, takže ano, nové album bude vydáno pod hlavičkou Candelelight/Spinefarm Records.
Kdo je hlavním autorem při skládáni hudby nebo se podílíte všichni stejným dílem? Kdo píše texty? Proč právě válka , násilí, společnost a sociální témata?
Veškerou hudební kostru připraví Francisco a Sebastian, pak to donesou do zkušebny, každý přidá něco svého a skladbu dokončíme. Co se týče textů, tak je začne psát Francisco a poté je společně se mnou dopíšeme. Proč tyto témata? Protože tohle jsou věci, na kterých v životě záleží a zároveň věci, které by se měly vymýtit z této planety.
Vím, že jsi velkým fanouškem a sběratelem vinylů. Co říkáš na moderní dobu a stahování hudby z internetu, jsi zastáncem či odpůrcem?
Nejsem proti tomu. Pro mě je nejdůležitější poslech muziky a nezáleží na tom, jestli máš rád kazety, CD, LP a nebo stahuješ. Já například miluju vinyly a CD, ale nemůžu cestovat se svým gramofonem, nebo CD přehrávačem kamkoliv, takže použiju staženou hudbu. Osobně mám kolekci LP a CD, ale pokud někdo raději stahuje, je to v pohodě. Pro mě jsou i jiné způsoby, jak podporovat kapelu a jak všemožně šířit jejich práci. Je to otázka osobních preferencí.
Proč vlastně vaše poslední deska nevyšla i na vinylu? Jehovirous byl vydán dodatečně po pěti letech i na vinylu, plánujete to stejné i s „Formula for Anarchy“?
To je něco, co máme určitě v plánu do budoucna. Nejen "Formula for Anarchy" , ale i ostatní alba. Je opravdu drahé vydat vinyl tady v Jižní Americe, ale pracujeme na tom. Pokud má nějaký label zájem vydat naše stará alba na vinylu v limitované edici, ať nás neváhá kontaktovat.
Vaše tvorba je hodně ovlivněna thrashem z 80tých let, takže kořeny jsou jasně dány. Jaké kapely ale posloucháš v dnešní době? Je něco co tě v poslední době zaujalo a co bys doporučil?
Posloucháme spoustu kapel - nové album Wolfbrigade, Expulsion, Cut up, Evocation, Battlegrave, Vallenfyre, The Drip. Řídím blog nazvaný "Musica Maldita" (prokletá hudba), takže každý týden objevuji nová alba, která sdílím nejen se svými spoluhráči.
Pokud si dobře pamatuji, poprvé jsme se potkali v roce 2014 v Brně, kde jste hráli po boku Hirax a Bonded by Blood... od té doby už jste si zahráli na několika větších akcích v České Republice, jako například Brutal Assault, Obscene Extrem a letos jste si zahráli v rámci turné na Czech Death Festu. Jak se vám tam líbilo?
Jasně! Nezapomenutelné vzpomínky na Brno, tohle vystoupení bylo naprosto šílené. Pořád si pamatuju, jak uprostřed našeho setu vypadla elektrika a fanoušci moshovali v kotli jen za zvuku bicích. Ale tenhle koncert nebyl našim prvním v České Republice. První koncert byl v Praze roku 2011, kdy jsme se dostali prvně do Čech a potažmo i do Evropy vůbec. Zkušenosti z Brutalu a Obscenu jsou úžasné, velké festivaly, výborné kapely, přátelští a pohodoví lidé, moc se nám tam líbilo. Na našem posledním tour jsme hráli v Čechách na Metalgate Czech Death Festu, což je další skvělý festival, dobře zorganizovaný a opět jsme cítili silnou podporu ze strany českých metalheads. Zdravíme Dana a celou CDF crew!
Jste kapela poměrně dost aktivní a hrajete každou chvíli někde. Je v Jižní Americe opravdu takový hlad po muzice jak se v Evropě říká? Můžeš porovnat jihoamerickou scénu s evropskou a vytyčit hlavní rozdíly?
Jižní Amerika má obrovskou metalovou scénu. Existují tady tisíce kapel, které dělají vynikající práci, ale fanoušci jsou zdaleka nejbrutálnější a podporující hlavně, pokud jde o zahraniční kapely. Bohužel, pro místní je realita trochu jiná. Krátké srovnání - pro začátek máme hranice mezi každou zemí, kde vás byrokracie může nechat trčet klidně celý den čekat. Vzhledem k velkým vzdálenostem mezi městy se musíte přesunovat vesměs letecky. Je těžké zaslechnout o metalovém festivalu v Jižní Americe, sice jich máme asi deset nebo dvacet, ale hrají tam jen velké kapely. Proč? Finančně se to většinou nevyplatí, rozhodně ne pro menší kapely.
Jak velký je vliv náboženství na metalovou scénu v Jižní Americe? Kde se Vám hraje lépe, na domácí scéně, nebo v Evropě? Co fanoušci, chodí na koncerty a podporují kapely nákupem desek a merche?
Vliv náboženství (konkrétně katolického) je v Jižní Americe něco opravdu rozčilujícího. Mám na mysli velký vliv katolické církve v několika vládách téhle části světa. Mají přímý vliv na některá rozhodnutí a kladou vládě své podmínky, aby vytvořili a schválili zákony, které prospívají určitým společenským oblastem. V minulosti jsme měli pár ostudných situací, například, když katolická církev donutila Chilskou vládu k zákazu koncertu skupiny Iron Maiden v roce 1992, nebo když se prostřednictvím lobbingu snažili odmítnout zákon o potratech...a je toho mnohem víc. V tomhle je hodně ovlivněna tvorba hudby proti nim. Většina kapel má minimálně alespoň jeden song proti katolické církvi a jejího všemocného vlivu na cokoliv. Téměř každá vláda říká, že církev a stát jsou mezi sebou oddělené, ale toto jsou jen kecy. Není to pravda!
Mluvit o fanoušcích, to je velmi těžká otázka, protože rádi hrajeme pro obojí publikum. Obě jsou šílené a intenzivni a pokaždé, když jsme byli v Evropě, tak jsme se cítili jako doma a jsme za to opravdu vděční. Na obou stranách máme velkou podporu jak na koncertech, tak i s merchem a nahrávkami. Možná je však v Evropě větším zvykem koupit si merch přímo na koncertě, ale Jihoamerická scéna se učí velmi rychle, jak podporovat kapely i mimo koncerty koupí alb a merche.
Nuclear, Pentagram, Criminal, Atomic Aggressor jsou pro mě kapely, které mě napadnou, pokud se řekne metalová scéna v Chile, všechny tyhle kapely už hrajou poměrně dost let, jak je to s mladou krví u vás na scéně? Napadají mě pouze Conflicted a Oraculum, mohl bys doporučit nějakou další kapelu?
Velmi, velmi, velmi silná scéna. Spoustu mladých lidí podporuje underground, organizuje koncerty, píše blogy, webziny, fanziny, atd..A máme i spoustu zajímavých kapel. Pár jich jmenuji - Dekapited, Ripper, Conflicted. Skvělé kapely, které mají výborná alba a koncentrují i za hranicemi Chile...nová a zdravá krev Chilské metalové scény.
Jaké jsou nejbližší plány Nuclear ?
V podstatě budem pracovat na novém albu. Máme nějaké koncerty v nadcházejících měsících, ale jsme momentálně stoprocentně zaměřeni na to, abychom do konce roku měli připravený nový materiál.
Díky za rozhovor a za tvůj čas, doufám, že se zase někde brzo potkáme a dáme si jako vždy panáka ;)
Interview - NUCLEAR - In South America the influence of religion - specifically catholic - is something very upsetting.
Interview with thrash metal band from Chile - NUCLEAR.
Answered Matias.
Translated and questions prepared by Duzl, thank you!
You recently came back from a tour called "Total thrash euro tour 2017, where did you promote your last two albums Formula for Anarchy and Jehovirous. You played about 23 concerts in ten different countries. How do you retrospectively review this tour? Where did you like the most, is there a concert you remember or would you prefer to forget? I hear you had some trouble entering the UK.
A. It is always a pleasure to come back to Europe and that's why we are trying to go there as much as we possibly can. To answer one of your questions, it is widely known that not every concert will have the same atmosphere or feedback from the audience but it is also true that at every gig you meet new people and you have to give your 100% onstage. Obviously those concerts with lots of people were great to us but those with less people sometimes end up as a surprise and that's what happened to us in this recent tour. I'm sure all promoters did their best to put the gigs together and we are glad and thankful for that. With regards to the UK border, yes, we did have some problems and couldn't make it to the concert on time. Cool thing was that we had the chance to go and talk to the label in London.
The previous album, Jehovirous, was released by Australis Records and started awareness about your band. In 2014 you got an offer from British label Candellight Records, how satisfied are you with their work when compared to the previous label? How may copies of your albums was released? As far as I know, Jehovirous was a very well-sold album, what about Formula for Anarchy?
A. It was definitely a big change for us. Candlelight's distribution is huge so Formula For Anarchy got to places we never thought it was going to get. We received countless of reviews from the metal media and as far as we know the album is sold out basically everywhere. As Candlelight was acquired by Spinefarm Records/Universal Music last year, the new process has been slow and difficult but we're pretty confident things will change in a short-term basis. We don't have information about numbers (copies sold) yet.
The last album was released in 2015 after a long 5 years. When are you planning to release another album and will be released again by Candellight records?
A. Definitely sometime in 2018. We have some demos on new songs and we are working hard to get all done by the end of the year or beginning of the next. We have a 3-albums contract with Candlelight Records so yes, the new album will be released under Candlelight/Spinefarm Records.
Who is the main author of the music or are you composing together in rehersal room? Who is the autor of the lyrics? Why about war, violence, society and social issues?
A. Francisco & Sebastian do all the music backbone which later on bring to the rehearsal room. Everyone give their inputs and we finish the song. Lyrically, Francisco usually starts writing and get together with me to finish them. Why about those topics? Basically because those are the things that matter in life and those are the things we need to erradicate from this planet.
I know you're a big fan and collector of vinyl. What do you say about modern times and downloading music from the Internet, are you a supporter or opponent?
A. I’m not against those formats. For me, the main focus is to listen to the music, it doesn’t matter if you like tapes, CDs, vinyls or downloads. For example, I love vinyls or CDs but I cant travel with my turntable or my CD player everywhere, so I use downloads. My personal collection is CDs and LPs, but if there is another people who likes to download music, it’s ok. For me is another way to support the bands, spreading their work everywhere. It’s a question of personal preferences.
Why you did not release your last album on vinyl? Jehovirous was released after 5 years on vinyl, do you plan the same with Formula for Anarchy?
A. It’s something we have in future plans, absolutely. Not only “Formula For Anarchy”, the other albums too. It’s a bit expensive to edit vinyls at least here in South America, but we’re working on that. If there is any label interested in our old albums to release some vinyl limited editions, just contact us.
Your music is greatly influenced by thrash of the 80‘s, so the roots are clearly given.What bands are you currently listening to? Is there something what attracted you in last time and what would you recommend?
A. We’re listening to a lot of bands. The new albums of Wolfbrigade, Expulsion, Cut Up, Evocation, Battlegrave, Vallenfyre, The Drip. I'm managing a blog with recommendations called "Musica Maldita" ("Cursed Music") so every week i discover new albums to share with my bandmates.
If I remember well, we met for the first time in 2014 in Brno where you played alongside Hirax and Bonded by Blood ... ever since you've played at several bigger events in the Czech Republic such as Brutal Assault, Obscene Extrem .nd this year you played as part of your tour at the Czech Death Fest . How did you like there?
A. Yeah! Great memories of Brno, that show was insane. I still remember when in the middle of our set the electricity goes off! And the people moshing just with the sound of the drums. But that gig was not our first time in Czech Republic. The first was in 2011 in Prague, our very first time in Czech Republic and Europe. The experience in Obscene Extreme and Brutal Assault was totally amazing, big festivals, good bands, nice and friendly people, we had great times there! In our last tour we've played at Czech DeathFest, another very cool festival, very well organized and again we felt the strong support of Czech headbangers. Cheers to Dan and all the Deathfest Crew!
You are a really active band and you have a lot of concerts. Is it really such a hunger formusic in South America as we say in Europe? Can you compare the South American scene with the European one and pinpoint the main differences?
A. South America has a huge metal scene. There are thounsands of bands doing an outstanding job and the audience is by far the most brutal and supportive when it comes to international main acts. Sadly for the local acts reality is a little bit different. To make a short comparison - for starters - we have borders between each country where bureaucracy may leave you all day waiting. Due to the long distances between cities, you always need to move on a plane. You hardly ever hear of a metal festival in South America. We got maybe 10 or 20 where only big acts perform. Why? It is not always cost-effective and definitely not profitable for small bands.
How big is the influence of religion on the metal scene in South America? Where is better for you to play - on the domestic scene or in Europe? About fans, are they going to concerts and supporting bands by buying albums and merchandise?
A. In South America the influence of religion – specifically catholic- is something very upsetting. I mean, there’s a lot of influence of catholic church in several governments all around this region of the world, they have direct influence in some decisions and they impose their terms to the governments to create and approve laws that benefits some sectors of society. We had some very shameful situations in the past, for example when catholic church pressed to Chilean governement to ban Iron Maiden gig in 1992 or when they tried to influence through lobby to reject the abortion law, and a lot more. In this kind of scenario, the influence to create music against them is huge. Most of the bands here had at least one song against the catholic church and their sick influence in everything. Most of the governments says there is a separation between church and state, but is bullshit. It's not true.
Talking about the fans it's a very hard question, because we love to play for both audiences, both are crazy, intense and everytime we've played in Europe we've felt like home, and we're very grateful of that. In every side we had a lot of support, in the gigs, with the merch, the albums. Maybe in Europe is more habitual to get merch in the gigs, but the South American scene is learning very fast to bring support the bands beyond the gigs, supporting bands by buying the records, the merch.
Nuclear, Pentagram, Criminal, Atomic Aggressor are for me bands which I have on my mind when somebody say „metal scene in Chile“ but all these bands have been playing for many years. How does it look with „young blood“ on the scene? I know only Oraculum, could you recommend some another band?
A. A very, very strong scene. A lot of young people supporting underground metal, organizing gigs, distributing records, managing blogs, webzines, fanzines and stuff. And a lot of very interesting bands too. Just to name a few: Dekapited, Ripper, Conflicted. Very good bands with good albums and touring outside the Chilean borders, the new -and healthy- blood of Chilean metal scene.
What are the plans of Nuclear in upcoming months?
A. Basically keep working on new stuff. We have some concerts in Chile in the following months but we are 100% focused on having the new material ready by the end of the year.
Thanks for the interview and for your time Matias, I hope we will meet again soon and have a drink as always ;)
Recenze/review - MASSIVE ASSAULT - Mortar (2017)
CD 2017, F.D.A. Records
Občas se to stává. Přinesou mi na stříbrném podnose kusy čehosi, co mi moc nechutná. Několikrát se přemůžu, abych neurazil, ale pak se radši cestou domů stavím v rychlém občerstvení, abych si spravil chutě.
A podobně to mám i s novou deskou holandských MASSIVE ASSAULT. Jednoduše se mi moc nelíbí. Přijde mi nevýrazná, s divným zvukem, s ještě divnějším obalem a zpěvákem, kterého mě nebaví poslouchat. Nahrávce chybí tlak, energie, síla.
Občas se to stává. Přinesou mi na stříbrném podnose kusy čehosi, co mi moc nechutná. Několikrát se přemůžu, abych neurazil, ale pak se radši cestou domů stavím v rychlém občerstvení, abych si spravil chutě.
A podobně to mám i s novou deskou holandských MASSIVE ASSAULT. Jednoduše se mi moc nelíbí. Přijde mi nevýrazná, s divným zvukem, s ještě divnějším obalem a zpěvákem, kterého mě nebaví poslouchat. Nahrávce chybí tlak, energie, síla.
MASSIVE ASSAULT se snaží hrát starý poctivý old school death metal, kterému chybí kouzlo dávných časů. Je málo plesnivé, málo kulervoucí. Chybí mi v něm spousta podstatných věcí a do každého dalšího poslechu se musím nutit. Možná to někdo uslyšíte jinak, ale mě připadají letos Holanďané opět nic moc. Občas sice vyleze na povrch lehký záchvěv naděje, ale to je žalostně málo. Možná kdyby si vzal pod sebe kapelu nějaký schopnější producent, zvukový mistr. Kdo ví? Ale stejně, kde nejsou nápady, tam ani smrt nebere. Omlouvám se, ale musím album "Mortar" odložit a radši si poslechnout něco jiného. Tak asi tak.
sumarizace:
"Mortar" jsem se pokoušel dostat do hlavy hodně dlouhou dobu. Nepodařilo se. Album mi přijde šíleně dlouhé, nudné, obyčejné a monotónní. Skladby postrádají výraznější a zajímavé nápady, zvuk je slabý a vokalista stále stejný. Chybí mi energie, síla, feeling a bohužel i talent. Myslím, že nemá cenu dodávat nic jiného. Stereotypní, death metalové album, které kolem mě plyne bez jakéhokoliv zájmu. Tahle muzika mě nechává zcela chladným. A to je u mě velký problém.
Asphyx says:
"Mortar" is the band which I have been trying to get into my head for a very long time now. It didn´t happen. This album seems so long to me, it is boring and monotonous. These songs are lack of strong and interesting ideas. The sound is weak and the vocalist is the same all the time. I miss the energy, power, feeling and unfortunately some talent also. I think there is nothing more to say. Stereotypical, death metal album which flows around me without any interest. This music leaves me cold. And that is a big problem for me.
Tracklist:
1. World Funeral
2. Cause / Effect
3. Suffer in Terror
4. Extinction
5. Original Sin
6. Empty Shell
7. Anger Overdrive
8. Frozen Hell
9. Deranged Humanity
1. World Funeral
2. Cause / Effect
3. Suffer in Terror
4. Extinction
5. Original Sin
6. Empty Shell
7. Anger Overdrive
8. Frozen Hell
9. Deranged Humanity
band:
Carl Assault - Vocals
Jozze - Bass & Backing Vocals
Gideon - Drum
Fredde Kaddeth - Guitars
Jozze - Bass & Backing Vocals
Gideon - Drum
Fredde Kaddeth - Guitars
čtvrtek 7. září 2017
Recenze/review - NATRIUM - Vertigo of Abjection (2017)
CD 2017, Ultimate Massacre Productions
Byla nařízena operace mého mozku. Vrtáky, dláta i skalpely jsou připraveny. Páni doktoři v dobrém rozmaru vtipkují se sestřičkami a já jsem asi jediný, kdo má strach. Pustí mi do žil látku plnou snů. Pořád se ještě vidím, jak ke mě přistupují, nařezávají horní část lebky, pronesou pár dalších hlášek a já se najednou rozplynu někde na pomezí mezi normálním stavem a šílenstvím.
Máte chuť na pořádný brutální death metal? Potřebujete po těžkém dni v práci opravit pár mozkových závitů? Pak bych vám mohl doporučit italské řezníky NATRIUM. Klasiky v pravém i dobrém slova smyslu.
Byla nařízena operace mého mozku. Vrtáky, dláta i skalpely jsou připraveny. Páni doktoři v dobrém rozmaru vtipkují se sestřičkami a já jsem asi jediný, kdo má strach. Pustí mi do žil látku plnou snů. Pořád se ještě vidím, jak ke mě přistupují, nařezávají horní část lebky, pronesou pár dalších hlášek a já se najednou rozplynu někde na pomezí mezi normálním stavem a šílenstvím.
Máte chuť na pořádný brutální death metal? Potřebujete po těžkém dni v práci opravit pár mozkových závitů? Pak bych vám mohl doporučit italské řezníky NATRIUM. Klasiky v pravém i dobrém slova smyslu.
Nečekejte zázraky, ale spíše velmi dobré řemeslo ve stylu CANNIBAL CORPSE, SEVERE TORTURE, GORGASM, DEEDS OF FLESH, PROSTITUTE DISFIGUREMENT, SUFFOCATION. Jako vždy záleží hlavně na úhlu pohledu a vstřícnosti k morbiditě v metalu jako takové. Někomu budou připadat NATRIUM nezáživní a obyčejní, jiný se rozplyne nad jejich pestrostí. Mám to jak kdy a jak kde. Zrovna novinku "Vertigo of Abjection" jsem pojal vyloženě jako odpočinkovou. Každý si rád občas zapitváme v tradičním krvavém stylu. V těchto momentech jsou Italové velmi vhodným doplňkem k mokvajícím tělům. Pokud byste ale chtěli nějakou přidanou hodnotu navíc, museli byste se poohlédnout jinde. Nejlepší stejně bude, když si poslechnete ukázky a uslyšíte sami. Za mě velmi dobrá brutálně death metalová nahrávka, která řeže jako dobře nabroušený skalpel!
sumarizace:
Novinka italských NATRIUM je krutá, zlá a ošklivá. Morbidní melodie se střídají s ještě nechutnějšími motivy. Tohle je brutální death metal v jeho klasické podobě. Syrový, masakrující. Z desky cítím obrovský tlak a energii. Možná se občas kapela nevyhne určité monotónnosti, ale to tak nějak k tomuto stylu patří, jako k hrobníkovi lopata. Užívám si houpavé melodie, chrlím spolu se zpěvákem chorobné texty. Jsem u poslechu po lokty ponořen v krvi a spolu s NATRIUM provádím pořádně nechutnou pitvu. Pokud se potřebujete odreagovat od dnešního ošklivého světa, neznám nic lepšího, než si narvat do hlavy "Vertigo of Abjection". Co na tom, že zde ožívají mrtvoly a pánům chirurgům všichni na operačním sále zemřou? Tak to má být a tak je tomu v brutálním death metalu správně. Letošní album vás smete jako tsunami. Berte a nebo nechte být! Skvělá řeznická práce!
Asphyx says:
The new album by Italian NATRIUM is cruel, bad and ugly. Morbid melodies are changed by more disgusting motives. This is a brutal death metal in its classic form. Raw, cruel. I feel the huge pressure and energy from this album. There is some monotonous passages, however this is something typical for this style like a shovel for a grave digger. I enjoy their melodies and I have to sing the lyrics with the singer. During the listening of this album I´m lying in the blood and with the NATRIUM I´m doing a disgusting necroscopy. If you have to clean yourself from today´s ugly world I don´t know better way how to do it than listen to the "Vertigo of Abjection". Who cares that death bodies are coming back to live and every person who is being operated by surgeon will die? This is how it´s supposed to be in the real brutal death metal. This album is going to take you like a tsunami. Take it or leave it! Amazing butcher work!
Tracklist:
01. Vertigo of Abjection
02. Drowning in Inertness
03. Ingrained Heteronomy
04. Iterative
05. Synthetic Whimpers
06. Inhuman Commodification
07. Mechanical Ouroboros
08. Phospine Embrace
01. Vertigo of Abjection
02. Drowning in Inertness
03. Ingrained Heteronomy
04. Iterative
05. Synthetic Whimpers
06. Inhuman Commodification
07. Mechanical Ouroboros
08. Phospine Embrace
band:
Lorenzo Orrù - vocals
Andrea De Muro - guitar
Andrea Pillitu - bass
Edoardo De Muro - drums
Andrea De Muro - guitar
Andrea Pillitu - bass
Edoardo De Muro - drums
Recenze/review - ARALLU - Six (2017)
CD 2017, Transcending Obscurity Records
for english scroll down please
Vypadá to, že výlet do jedné z kolébek civilizace bude hodně temný a ošklivý. Cestou mi totiž do uší hrají izraelští ARALLU. Black metal, smíchaný s deathem a motivy z Blízkého východu. Celek je pak velmi pestrým albem, zajímavým ze své podstaty. Připadám si, jakoby mě někdo zabalil do starého sarkofágu, předčítal mi z okultních knih. Vypadá to, že peklo má hodně podob.
Hudebně můžeme kapelu připodobnit k MELECHESH, případně ALNAMROD. ARALLU, na to jdou ale trošku jinak, po svém. Vkládají kousky překapané tmy, ovlivněné dávnými kulty Mezopotámie s vkusem, dokáží vytvořit totálně beznadějnou náladu.
for english scroll down please
Vypadá to, že výlet do jedné z kolébek civilizace bude hodně temný a ošklivý. Cestou mi totiž do uší hrají izraelští ARALLU. Black metal, smíchaný s deathem a motivy z Blízkého východu. Celek je pak velmi pestrým albem, zajímavým ze své podstaty. Připadám si, jakoby mě někdo zabalil do starého sarkofágu, předčítal mi z okultních knih. Vypadá to, že peklo má hodně podob.
Hudebně můžeme kapelu připodobnit k MELECHESH, případně ALNAMROD. ARALLU, na to jdou ale trošku jinak, po svém. Vkládají kousky překapané tmy, ovlivněné dávnými kulty Mezopotámie s vkusem, dokáží vytvořit totálně beznadějnou náladu.
Připadám si jako při návštěvě starého chrámu, kde na oltářích leží pozůstatky dávno sepsaných pergamenů. Bývám k podobné hudbě skeptický, ale ARALLU se povedlo skloubit všechno tak zajímavým způsobem, že si všechnu tu temnotu užívám s velkou chutí. Občas jsou sice některé motivy (metalové) až příliš rozvláčné a vokál méně variabilní, ale dohromady má deska velkou sílu. "Six" je zkrátka nahrávkou, která se nebývale povedla. Jen musíte mít svoji mysl nasměřovanou do země stínů a nekonečného utrpení. Black death metal z Blízkého východu, který vám vyrve srdce z těla! Velmi dobře!
Asphyx says:
It seems that a trip to one cradle of civilization will be very dark and ugly. On the way, those Israeli ARALLU play in my ear. Black metal mixed with death and motives from the Middle East. The whole is very colourful album which is interesting by its nature. I feel like someone wrapped me into an old sarcophagus and read me loud from the occult books. It looks like the hell has a lot of looks.
In case of music, we can put this band to the same box as MELECHESH or ALNAMROD. But ARRALLU has their own style. They put small pieces of distil darkness influenced by ancient Mesopotamians with taste, they can create a totally hopeless mood.
I feel like I am visiting an old temple where on the altars are the remains of long-drawn parchments. I am quite sceptical to such music but ARALLU did a great job with combining everything so nicely that I enjoy all the darkness with a great pleasure. Sometimes some motives (metal ones) are too coarse and vocal is not too variable, but they have a lot of strength together. “Six” is just an album which is unexpectedly amazing. You just have to focus on the land of shadows and endless suffering. Black death metal from the Middle East which will blow your heart out of your body! Very good!
Butchered (Genie King) - Vocals, Bass
Gal Pixel - Guitar and Backing Vocals
Omri Yagen - Guitar and Backing Vocals
Assaf Kasimov - Drums
Eylon Bart - Saz, Darbuka and Backing Vocals
Gal Pixel - Guitar and Backing Vocals
Omri Yagen - Guitar and Backing Vocals
Assaf Kasimov - Drums
Eylon Bart - Saz, Darbuka and Backing Vocals
středa 6. září 2017
Recenze/review - ACCEPT - The Rise Of Chaos (2017)
CD 2017, Nuclear Blast
for english scroll down please
Bruska utržená ze řetězu se opět rozjela mezi nás fanoušky, aby způsobila pořádnou paseku v našich řadách. Máte chuť na poctivý hard rock a heavy metal? Tak bych vás poprosil, abyste své uši nasměřovali na novou desku německých ACCEPT. Samozřejmě pořád bez UDA, ale s Markem Tornillem za mikrofonem. Kapela stále jede jako dobře promazaný stroj, i když je pravda, že poslední desky mi přijdou velmi si navzájem podobné. Jedná se určitě o solidní materiál, který osloví nejednoho příznivce kapely, ale mě přeci jen chybí alespoň nějaká přidaná hodnota navíc.
for english scroll down please
Bruska utržená ze řetězu se opět rozjela mezi nás fanoušky, aby způsobila pořádnou paseku v našich řadách. Máte chuť na poctivý hard rock a heavy metal? Tak bych vás poprosil, abyste své uši nasměřovali na novou desku německých ACCEPT. Samozřejmě pořád bez UDA, ale s Markem Tornillem za mikrofonem. Kapela stále jede jako dobře promazaný stroj, i když je pravda, že poslední desky mi přijdou velmi si navzájem podobné. Jedná se určitě o solidní materiál, který osloví nejednoho příznivce kapely, ale mě přeci jen chybí alespoň nějaká přidaná hodnota navíc.
"The Rise Of Chaos" je nahrávkou, která je umíchána z osvědčených ingrediencí. Ostré riffy, mocný hlas, dunivé bicí. Osobně bych ocenil trošku víc zajímavějších melodií, možná i neurvalosti, rebelie. ACCEPT mi letos přijdou trošku spoutaní, jakoby se báli víc odvázat. Já vím, staří je stáří, ale přesto, neubráním se srovnání s deskami jejich bývalého zpěváka, které mají pořád přeci jen o trošku větší metalové koule. Album je určitě velmi solidní, se zvukem, který neurazí ani nenadchne a s nápady, které zaujmou jen někdy. Ale tak, jsou zde noví ACCEPT, co dodat víc? Snad jen, že pořád to sype tak na 60 - 70%. Což není zase tak špatné.
Asphyx says:
The grinder has been torn off the chain and it went among fans to make a horrible massacre in our ranks. Do you fancy a real hard rock and heavy metal? Then I would ask you to aim your ears to the new album by German ACCEPT. Oforse they are still without UDO but there is Mark Tornill behind the mike. The band still goes like a great machine but I think that this album and the previous one is very similar. It is definitely a solid material which will suit for many fans of the band. However, for me there is not the added value which I like.
“The Rise of Chaos” is a record which is packed with great ingredients. Shar riffs, powerful voice and booming drums. Personally, I would appreciate a little mre interesting tunes, maybe even disorder and rebellion. This year ACCEPT seems a little tight, like they are afraid to get away. I know, getting old is not easy but at the same time I have to compare the album with albums by their formal vocalist. And he his albums have a little bit more of the metal balls. This album is definitely solid and its sound is like a 5 out of 10. It has ideas which will attack you only sometimes. But, ACCEPT did a new album co what else can we say? Maybe just that they still got it on 60-70%. And that is definitely not bad.
Tracklist:
01. Die By The Sword (5:01)
02. Hole In The Head (4:02)
03. The Rise Of Chaos (5:17)
04. Koolaid (5:00)
05. No Regrets (4:21)
06. Analog Man (4:11)
07. What’s Done Is Done (4:09)
08. Worlds Colliding (4:31)
09. Carry The Weight (4:35)
10. Race To Extinction (5:25)
01. Die By The Sword (5:01)
02. Hole In The Head (4:02)
03. The Rise Of Chaos (5:17)
04. Koolaid (5:00)
05. No Regrets (4:21)
06. Analog Man (4:11)
07. What’s Done Is Done (4:09)
08. Worlds Colliding (4:31)
09. Carry The Weight (4:35)
10. Race To Extinction (5:25)
band:
Wolf Hoffmann - Guitar
Peter Baltes - Bass
Mark Tornillo - Vocals
Christopher Williams - Drums
Uwe Lulis - Guitar
Peter Baltes - Bass
Mark Tornillo - Vocals
Christopher Williams - Drums
Uwe Lulis - Guitar
Recenze/review - EVER CIRCLING WOLVES - Of Woe or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Gloom (2017)
EVER CIRCLING WOLVES - Of Woe or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Gloom
CD 2017, Cimmerian Shade Recordings
Dívka s dlouhými vlasy vlajícími ve větru. Pomalu kráčející, po pečlivě upravené cestě z bílých oblázků. Sklání se nad mramorovou deskou, jemnými pohyby načechrá přinesené květiny. Krása a smrt, spojené v jednom mrazivém celku. Smutek a její černé oči zářící bolestí. Celé scéně chybí už jen hudba, která by podtrhla kouzlo okamžiku.
Finští death doomaři EVER CIRCLING WOLVES jsou jako nějaké zjevení z jiné dimenze. Jsou pomalí, rozvláční, přesto bolestiví a energičtí. Jakoby znali pradávné kouzlo na vyvolávání temných sil. Jejich hudba, ovlivněna i prvky progresivního rocku, čistými harmoniemi a různými dalšími fúzemi, je neskutečně návyková. Člověk má neodbytný pocit, že v ruce drží hlavu umírajícího člověka. Pesimismus se vznáší všude kolem.
Dívka s dlouhými vlasy vlajícími ve větru. Pomalu kráčející, po pečlivě upravené cestě z bílých oblázků. Sklání se nad mramorovou deskou, jemnými pohyby načechrá přinesené květiny. Krása a smrt, spojené v jednom mrazivém celku. Smutek a její černé oči zářící bolestí. Celé scéně chybí už jen hudba, která by podtrhla kouzlo okamžiku.
Finští death doomaři EVER CIRCLING WOLVES jsou jako nějaké zjevení z jiné dimenze. Jsou pomalí, rozvláční, přesto bolestiví a energičtí. Jakoby znali pradávné kouzlo na vyvolávání temných sil. Jejich hudba, ovlivněna i prvky progresivního rocku, čistými harmoniemi a různými dalšími fúzemi, je neskutečně návyková. Člověk má neodbytný pocit, že v ruce drží hlavu umírajícího člověka. Pesimismus se vznáší všude kolem.
Přirovnávat EVER CIRCLING WOLVES k jakékoliv kapele by sice bylo možné, ale dělat to nebudu. Vždyť hudba je jen dvojí, dobrá a nebo špatná. A Finové dokázali odněkud z hloubky severských lesů vykřesat to nejlepší, co tam lze nalézt. Líbí se mi lehké, zapamatovatelné kousky progrese, líbí se mi zvuk a hlavně pak nálada celé desky, která je pochmurná, těžce povznášející. „Of Woe or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Gloom“ je zpočátku složitým albem pro poslech. Ale pokud budete trpěliví a rozkryjete všechny jeho vrstvy, budete odměněni nádherně smutným zážitkem. Připadám si najednou, jako bych doprovázel tu překrásnou dívku z úvodu. Kráčíme vedle sebe, tiskneme dlaně do dlaní, modlíme se k nicotě. Vynikající death doomové album, které je smutné jako váš vlastní pohřeb!
sumarizace:
Doom deathové poselství o bolesti bylo opět předáno. Finští EVER CIRCLING WOLVES umí pomocí své muziky krásně zhudebnit smutek, strach, umírající podzim i krásu smrti. Pomalé, dlouhé songy se vám pomalu zaryjí až někam do mozku, nahlodají ho a rozloží na malé kousky. Album se opravdu povedlo, je hodně nakažlivé, ošklivé, vytažené odněkud z toho nejhlubšího hrobu. Fascinuje mě atmosféra, klid a rozvaha, s jakou jednotlivé songy zní. Zima letos stále nepřichází, ale je ji možno s klidem nahradit novou deskou „Of Woe or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Gloom“. Mrazivé pasáže jsou protkány vokálem ze samotného pekla a vy jste pomalu ukolébáni k nekonečné smrti. Přijdu si jako na nějaké černé mši, na spirituální seanci, kde se všichni společně pokoušíme vyvolat duchy nemrtvých. Nálada celé nahrávky je pochmurná, zlá, přesto velmi přitažlivá. Doporučuji všem, kdo rádi večer uléhají do své oblíbené rakve. Death doomové CD, které vás zmrazí navěky!
Asphyx says:
Doom death metal message of pain was passed on again. Finnish EVER CIRCLING WOLVES can set to music with their songs sadness, fear, dying autumn and the beauty of death. Slow, long songs dig up somewhere in the brain, erode and split it into small pieces. The album is really good, it is very contagious, nasty, pulled from the deepest grave. I'm fascinated by the atmosphere, calm and balance, sounding in each song. The winter isn't still coming this year, but it can be easily replaced with the new album „Of Woe or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Gloom“. Frozen passages are weaved with vocals from hell and you are slowly lulled to endless death. I feel like on the Black Mass, on a spiritual session, where we all together tryi to invoke the spirits of the undead. The mood of the record is grim, evil, but also very appealing. I recommend to all who likes to lie down in the favorite coffin in the evening. Death doom CD, which will freeze forever!
Otto Forsberg - Guitar
Henri Harell - Guitar, Vocals
Niko Karjalainen - Drums
Sami Nevala – Bass
Track list:
1. Sunrise Has Gone 02:44
2. Coeur 08:09
3. Haunted 08:50
4. In The Trench 08:19
5. Challenger Deep 06:25
6. Deeper 05:22
7. Lenore 09:15
8. Ibn Qirtaiba 01:35
9. These Are Ashes, These Are Roots 15:22
