DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 6. září 2017

Asphyxovy zápisky - IMMORTAL SOULS ZINE, CREMATION ZINE, EARSTURBATION - tři slovenské undergroundové tištěné časopisy o metalu, které čtu s velkou chutí!


Asphyxovy zápisky - IMMORTAL SOULS ZINE,  CREMATION ZINE, EARSTURBATION - tři slovenské undergroundové tištěné časopisy o metalu, které čtu s velkou chutí!

Člověk pořád šmátrá po obrazovkách, je napojený na dráty a bezdráty, je sledován každý jeho pohyb. Občas bývá dobré vypnout všechny sítě světa a zavzpomínat na doby, kdy byl svět ještě v pořádku. A protože jsem měl v létě trošku víc volna a čekal jsem, než mi přijdou nové knížky, začal jsem rozbalovat dárky. Možná trošku pozdě, ale přece. 

Seděl jsem zrovna na chalupě v pokoji, protáčel staré vinyly a vzpomínal na své mládí, kdy jsem podobné časopisy hltal. Půjčovali jsme si je s kamarády, párkrát se o nějaký ten neúspěšně pokusili, ale hlavně, čerpali z nich vždy obrovské množství informací. Kdysi nám pomáhaly formovat hudební vkus. Mnohdy jsme se nad články pohádali a dokázali odcitovat jakýkoliv rozhovor, případně recenzi. 

Kupoval se Bang!, Metaliště, Metal Maniac, Metal Broom, Gung Ho, milovali jsme první čísla Sparku. Bylo jich spousta a ty které vydržely, se většinou vydaly cestou, která už není pro mě. Je moc komerční, zničená penězi, chybí jim takové to mnohdy sice neumělé a nedokonalé fanouškovstí. Musí mít reklamu, aby se uživili, musí bojovat, už v tom není metal, ale prachy. V undergroundu je to jiné, u nás v podzemí jde víc o nadšení, o podporu, o šíleně dlouhé hodiny autorů nad texty a v závěru hlavně o lásku k extrémní hudbě. 



A tak jsem si otevřel první pivo, přidal hlasitost na gramofonu. Hráli mi staří Venom, kteří se k četbě perfektně hodili a dal jsem se do toho. Nutno rovnou napsat, že se jednalo o výjimečný zážitek po všech stránkách. Jakoby se mi všechno vracelo. Najednou jsem nebyl v pokoji sám, ale bylo nás zde dvacet, všichni dlouhé vlasy, huby plné smíchu a vtipů, k tomu holky, který vrtěly prdelkama v džínách takovým způsobem, že jsem se nemohl soustředit na čtení. Občas odříkávám články nahlas. 

Ptal se mě nedávno jeden klučina, jestli to má vůbec v dnešní době smysl, vydávat papírové magazíny. Ono se vždycky hrozně dobře diskutuje o něčem, čemu nerozumíte, co jste nezažili a co jste nikdy nedrželi v ruce. Přede mnou tu teď leží tři časopisy, které samozřejmě nejsou dokonalé po grafické stránce, mnohdy s chybami (pokud to tedy ve slovenštině vůbec chyby jsou), ale o to přece vůbec nejde. Jde o ten pocit, o ten krásný zážitek, když rozlepíte hnusnej igelit, kolem zasmrádne čerstvý papír. Já nebudu a nechci kritizovat provedení. Mě se líbí obsah, články i recenze, líbí se mi, jak ze všech těch drobně potištěných stránek cítím nadšení, oddanost hudbě, metalu. 

Takže ano, má to smysl! A velký, protože tištěný text se čte úplně jiným způsobem než obrazovky. To mi nikdo nevymluví. Vnímá se pozorněji, lépe se k němu vrací, netěká se u něj. Nebo alespoň já to tak mám nastaveno.

Sám bych to nedokázal, opakuji stále dokola, když si prohlížím všechny tři časopisy. Musí za nimi být obrovská porce dříny, odříkání. Klobouk dolů, dámy a pánové! Odvádíte skvělou práci! Je hrozně znát, že zde píšou srdcaři pro srdaře!

Pojďme si jednotlivé časopisy představit. Pokusím se popsat jejich obsah, co mi má slova dovolí. Lepší samozřejmě ale bude, když se přesvědčíte sami, hezky naživo. Vždyť co může být lepšího, než si sednout do křesla, hodit nohy nahoru a číst a číst a číst...nemám pravdu?

IMMORTAL SOULS ZINE


Černobílý magazín o death metalovém undergroundu. Jedná se o podporu smrtícího kovu v provedení, které mi vyloženě vyhovuje. Zajímavě vedené rozhovory, recenze na alba, která poslouchám často i já. Z celého časopisu je cítit obrovské nadšení pro věc, takové to odhodlání a touha po muzice, které se dnes již tak často nevidí. Čítávám jej nejraději v neděli u ranní kávy a pouštím si podle něj na hi-fi věži jednotlivé kapely. Občas se v recenzích rozcházíme, ale většinou plně souzníme. Říkám si často nahlas - Jsme jedné krve, ty i já...




Provedením je to vyložený underground, ale je hodně znát, že je za časopisem velký kus mravenčí práce a poctivosti. A já říkám a stále opakuji, víc takových magazínů, víc takových maniaků. Četba tohoto underground death metal zinu je pro mě vždy velmi příjemným zážitkem, nebál bych se napsat i svátkem.



Poznámka: V dalším čísle tohoto časopisu si budete moci přečíst i rozhovor s mojí maličkostí. Byla to pro mě úplně nová zkušenost, normálně totiž stojím v pozici toho, kdo se ptá. Snažil jsem se na zajímavé otázky opravdu poctivě odpovědět, tak objednávejte:)!

info@immortalsouls.sk


CREMATION ZINE


Tento časopis má trošku širší záběr. Najdete v něm pestrou skladbu rozhovorů se zajímavými skupinami. K tomu recenze, různé rozbory, články, u kterých kýváte spokojeně hlavou. Přiznám se, že jsem jej zhltnul na jeden záběr a druhý den začal zase znovu. Je pro mě velmi dobrou studnicí, ze které rád a často čerpám. Magazín mě upozornil na mnoho skupin, o kterých jsem neměl ani ponětí a to přesto, že prolezu kdejaký temný kout.



Líbí se mi, jak časopis vypadá i po grafické stránce. Opět underground jak má být. Pro mě jsou skvělé hlavně rozhovory s českými a slovenskými kapelami, o kterých si nikde jinde nepřečtete. Parádní jsou i upoutávky na koncerty, pro lidi, co nemají facebook vyloženě povinnost. Od časopisu vždycky odcházím s nadšením. Mrzí mě vždy jen jediné, chci víc a víc.:))


cremationzine@outlook.com


EARSTURBATION

Když se mi dostalo do rukou první číslo tohoto časopisu, spadla mi vyloženě čelist. Tohle že má být "fanouškovský" UG fanzine, jak je napsáno v úvodu? Cože? Vždyť tenhle magazín strčí do kapsy své mnohem prodávanější známější kolegy. A to jak provedením, tak hlavně obsahem. Brutální death metal a jeho odnože jsou zde podporovány takovým způsobem, že neznám žádný jiný, který by to dělal v takové míře a v takové kvalitě. Nezbývá než hlavní autorce Monice a jejím kolegům vyseknout velkou poklonu. Rozhovory jsou vedeny opravdu zajímavě a jsou z nich cítit obrovské znalosti scény, kapel, undergroundu. Žádné povrchní otázky, ale hezky s kůží na trh. Navíc dostanete vložené plakáty a už jsem něco zaslechl i o CD. 



Prostor dostávají hlavně smečky, které nikde jinde nenajdete. Rozhodně ne v takovém množství. Když si s tímhle časopisem zalezu do svého pokoje, přiznám se, že mě pak musí vyhánět ven. Pro mě je magazín neskutečně čtivý, zajímavý, opět s velkým informačním potenciálem. Víte, ono my jsme všichni nadšenci, fanoušci, ale EARSTURBATION posunuli vše na vyšší level. Jak říkám, klobouk dolů a úklona až k zemi. Vynikající práce!



moony.mokosova@gmail.com

Můj milý, věrný čtenáři. Věřím tomu, že jsi z těch, kteří opravdu milují muziku. Že jen nekecáš na diskuzních fórech, ale že alespoň občas podpoříš kapely návštěvou koncertu i koupí nějakého toho nosiče. Rád bych ti za moji maličkost výše zmiňované časopisy doporučil. Jsou totiž nedílnou součástí toho, co k undergroundu jako takovému patří. Mít skupinu, chtěl bych v nich mít rozhovor a recenzi. 

Dočetl jsem všechny tři časopisy a pořád se k nim vracím. Jasně, všichni dál budeme hladit obrazovky, nasávat do hlavy další a další data, ale tištěné magazíny pro mě budou mít vždycky vyšší hodnotu. Čtou se jinak, poctivěji, jsou trvalejší.

Chtěl jsem napsat nějaký vznešený závěr, ale napadá mě snad jen slavná parafráze:
Lidé čtěte!

úterý 5. září 2017

Recenze/review - DEATH OF KINGS - Kneel Before None (2017)


DEATH OF KINGSKneel Before None
CD 2017, Boris Records

Projel mi hlavou ostrý záblesk. Už zase hoří nebe, z oblak padá černý popel a smrt je jen pouhou pomíjivou epizodou. Rozpouštím svůj šedý vlas, roztáčím jej v nekonečném headbangingu a nakonec padám totálním vyčerpáním k zemi. Jsem starý muž, který miluje metal, jsem fanoušek, který již třicet let válčí s nebem. 

Mám rád alba, která mě praští do prsou a zahryznou se do mého srdce už při prvním poslechu. Miluji ten moment překvapení, nálož ostrých riffů, která mě zavalí a rozhýbá mé kosti. Kombinace reálného, špinavého thrashe s přídavkem heavy metalu mi dělala vždy dobře. Američtí maniaci DEATH OF KINGS a jejich nové CD "Kneel Before None" jsou pro mě drogou v žilách, posledním šlehnutím, nostalgickou vzpomínkou na osmdesátá a devadesátá léta minulého století.




"Kneel Before None" je poznamenáno starými rukopisy, které kdysi tvořily smečky jako SODOM, KREATOR, DESTRUCTION, PROTECTOR, OVERKILL, SLAYER, DARK ANGEL, FLOTSAM AND JETSAM. Samozřejmě s přihlédnutím k JUDAS PRIEST a dalším heavy metalovým legendám.  DEATH OF KINGS umí jednu úžasnou věc. Nabudit mě, pustit mi do žil novou energii. Mám sto chutí vyrabovat ledničku, otevřít všechna piva naráz a obejmout ty nejhezčí holky v okolí. Dneska bude nekonečný večírek, pařba jako za starých dobrých časů. Tohle je metal jdoucí ke své vlastní podstatě, prašivý a nefalšovaný. Líbí se mi jako vždy ryzost, opravdovost, uvěřitelnost. Přijde mi, že na mých prsou klečí samotná Smrt. Dusí mě ostrými riffy a drtí nekompromisními melodiemi. Chtěli jste poctivý thrash heavy kov? Máte ho mít! Vynikající album! Absolutní metal!


sumarizace:

Vítejte na thrash/heavy metalové seanci! Američtí válečníci DEATH OF KINGS přišli na náš svět, aby zapálili ohně k uctění pravého nefalšovaného metalu. Tohle je přesně ten typ old schoolové muziky, která mi koluje v krvi. Má to drive, má to neskutečný feeling a sílu. Mám sto chutí vše hodit za hlavu, dát si nohy na stůl a jen poslouchat. Novinka je velmi dobře zahraným návratem do osmdesátých a devadesátých let minulého století. Je plná starých riffů, plesnivé atmosféry a žhoucího kovu. Pokud také ctíte dávné pořádky v hudbě a rádi vzpomínáte, tak je pro vás album jako stvořené. Otevřete si pivo, opravte nášivky na roztrhané džínové bundě a začněte skákat po pokoji! Tohle je hudba pro staré šedivé prašivé metalové psy! Takhle nějak by to mělo vypadat, přátelé! Album, které vás vrátí do vašeho mládí! Kult! Skvělá prašivá práce! Absolut metal!

Asphyx says:

Welcome to thrash/heavy metal session! American warriors DEATH OF KINGS came to our world to light fires for honour of the true real metal. This is exactly the type of old school music that is circulating in my blood. It has drive, surreal feeling and strength. I'm fancy throwing everything behind my head, put my feet up and listen only. Novelty is very well played return to the eighties and nineties. It's full of old riffs, moldy atmosphere and the glowing metal. So, if you honour the ancient orders in music and you like remembering, the album is ideal for you. Open some beer, repair patches on your torn denim jacket and start jumping around the room! This is music for the old gray mangy metal dogs! This is how it should look like, friends! The album, which takes you back to your youth! Cult! Great rotten job! Absolut metal!

Tracklist:
01 – Shadow of the Reaper
02 – Sojourn
03 – Regicidal
04 – Descent into Madness
05 – Hell Comes to Life
06 – Knifehammer
07 – Plague (Upon the World)
08 – Too Fast for Blood
09 – Revel in Blasphemy


Band:
Amos Rifkin - Drums, Vocals (backing)
Matt Matson - Vocals (lead), Guitars (lead), Lyrics
Scott "Thunderchops" Price - Bass, Vocals (backing)
Matt Kilpatrick - Guitars (lead), Vocals (additional)

Rozhovor - SAMSARA - Snažím sa ľudom vnášať do sŕd tie pomalé, ťahavé, ťaživé tóny, prebúdzajú temnú atmosféru a rôznorode pocity v človeku.


Rozhovor se slovenskou doomovou kapelou - SAMSARA.

Odpovídal Tibor.

Přeložila Markéta, děkujeme!



Ave SAMSARA! Nikde jsem s vámi nenašel žádný rozhovor v češtině. Poprosím tě tedy nejdřív, abys čtenářům, kteří vás ještě neznají, představil kapelu. Můžeš klidně začít úplně od začátku a provést nás celou historií SAMSARA.

Ahoj, zdravím Ťa a zároveň čitateľov webzinu deadly storm. Kapela vznikla v roku 2009 z black death metalovej MORS OMNIA SOLVIT, ktorú je možné vypočuť si na bandzone. Založili sme ju spolu s gitaristom Martinom. Páčil sa nám pomalejší štýl muziky, taký ako hrajú rôzne škandinávske funeralové spolky, preto sme sa rozhodli založiť si SAMSARU. Hľadal som vhodný názov pre kapelu a jednej knihe o reinkarnácií som sa dočítal o samsare, ten názov sa mi hneď zapáčil a meno pre kapelu mi bolo jasné. „Samsara“ – kolobeh rodenia a umierania, vystihuje muziku čo hráme. V začiatkoch sme hrali dvaja, ja s Martinom a neskôr som oslovil bicemana Peťa, ktorý sa k nám pridal. Začali sme skladať a koncertovať. Ľudia boli našou tvorbou nadšený, muzika sa im páčila a preto sme sa rozhodli, že niečo nahráme, a aj sa to podarilo. Lenže po uskutočnení nahrávky v roku 2015 sa naša zostava rozpadla. Z kapely odchádza gitarák Martin a biceman Peťo. Ja som však chcel v činnosti pokračovať ďalej, kapela bola pekne rozbehnutá a tak som si našiel nových členov, s ktorými spolupracujem. V roku 2017 nám vyšiel album, songy sú nahrávané zo starou zostavou. Ich vznik sa datuje od roku 2012 až rok 2015. Nepodarilo sa ho vydať skôr, až teraz, z dôvodu rôznych komplikácií, ktoré sa udiali. Album vyšiel pod hlavičkou SMA (Slovak Metal Army).


Od května máte venku novou desku „When the Soul Leaves the Body“. Jak ji vnímáš teď, s odstupem času? Co na ní říkají fanoušci? A jak dopadla u hudebních kritiků?

Musím povedať, že ohlasy ma dosť prekvapujú. Reakcie na album sú pozitívne do takej miery, akú som veru nečakal. Predsa len ide o okrajovejší štýl muziky temného undergroundu, myslím, že ľudia to nemajú tak napočúvané, preto sa teším, že naša muzika ich oslovuje. Som rád, že je cd na svete, veľa ľudom sa dostane do uší doma, aj v zahraničí, čím vzniká lepšia priechodnosť ciest ohľadom prípadných koncertov, festov, atď…, základ je, že fanúšik má svoju obľúbenú kapelu doma. S hudobnými kritikmi som sa zatiaľ nestretol, hrám čo ma baví, čo chcem a nikoho nenútim, aby to počúval, keď sa mu to nepáči, staré známe, sto ľudí, sto chutí, každému sa vyhovieť nedá. Ja som spokojný, recenzcie sú pozitívne.

Právě vaši novinku poslouchám a připadám si, jako bych byl zavřený v nějaké kobce spolu s deskou a čekal na smrt. Album má skvělý studený sound. Kde jste nahrávali a jak jste s výsledkem spokojen? Mluvili jste nějak do výsledného zvuku?

Nahrávka vznikala postupne, tvorila sa v štúdiu Juraja Kankulu, v Partizánskom, s celkovým výsledkom som spokojný. Juraj je dobrý kamarát a skvelý muzikant, spolupráca s ním je na vysokej úrovni, rád poradí, pomôže, povedal som mu ako by to malo vypadať a on mi vyhovel. Samozrejme, že som mu hučal do hlavy a niekedy mal z toho aj nervy, hehe, V prvom rade musíš Ty sám vedieť, keď ideš do štúdia, že čo vlastne chceš, my sme to vedeli, chceli sme ťažobný zvuk. Vždy sme našli zlatú strednú cestu a dohodli sa.


Jakým způsobem vznikal nový materiál pro „When the Soul Leaves the Body“? Jak vlastně tvoří/skládají SAMSARA?

Boli sme trio, ja a Martin gitary a Peťo bicie, samozrejme sme všetci súhlasili s tým ako je zostava nastavená, ale z odstupom času je vždy čo vylepšovať, prvoradá je muzika, gitary, bicie a neskôr sa pridali sample, ktoré nám robil kamoš Paľo a niektoré, aj ja. Vybrali sme čo by mohlo zostať, čo sa nehodilo, to sa vyhodilo. Potom som nafrázoval growl, takýto bol postup. Následne sa všetko dalo dokopy, spolu, aj s basou, postupne sme dolaďovali čo bolo treba k nástrojom, alebo vokálu, melódii a podobne. V podstate tak skladáme doteraz.

Kdo je autorem textů na „When the Soul Leaves the Body“? A o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci?

Texty písal ex gitarista Martin, ja som ich len odgrowloval. Tá otázka skôr smeruje na neho. Boli to jeho pocity a nálady, ale inšipiráciu bral z bežného života, mal svoje predstavy.


Kdo stojí za obalem novinky „When the Soul Leaves the Body“? Jeho práce se mi hodně líbí. Jak jste vůbec motiv na obal vybírali?

Čo sa týka obalu, na vnútornej strane sú naše fotografie umiestnené v rámoch, s týmto nápadom som prišiel ja. Hlavný obal je práca známej grafičky a dizajnerky Gogo Melone, ktorá robila obaly mnohým známym kapelám. Ja som si pozrel jej web stránku a motív plačúcej panny, ktorá roní krvavé slzy sa mi zapáčil natoľko, že Juraj zo SMA ju oslovil a ona súhlasila s tým, aby sme obal použili na cd. Myslím, že jej krásnu prácu použijeme, aj v budúcnosti.

Myslím, že „When the Soul Leaves the Body“ by nejvíc slušelo vydání na vinylu. Neuvažujete o tom? Jaký je vlastně tvůj vztah ke gramodeskám, k jejich zvuku? Jsi sběratelem?

Ejha, trochu si ma prekvapil, priznám sa, že nad tým som neuvažoval. Nie som zberateľ gramo platní, neviem porovnať ich zvuk. Uvidíme, čo ukáže budúcnosť, ale u nás sa hovorí, „nikdy, nehovor, nikdy“, heh.


Spousta muzikantů styl, který hraje, vůbec neposlouchá. Jak jste na tom vy? Vyšly pro tebe nějaká doom metalová alba, které bys za svoji osobu doporučil? Mě třeba doslova poslední dobou rozsekali GRAVEYARD DIRT, MOURNING BEVOLETH, INVERLOCH, OCTOBER TIDE.

Mne sa doom veľmi páči, preto sa mu, venujem aj hudobne. Určite si ho rád vypočujem, mám strašne veľa obľúbených kapiel v štýle napr. My Dying Bride,staršia Anathema a Theatre of Tragedy,Sins of Thy Beloveth,Swalow The Sun,Saturnus,Draconian,The Foreshadowing,staršia tvorba Lacrimas Profundere,s tych funeralovejšich Ataraxie,Ahab,Esoteric,Shape Of Despair,Comatose Vigil. Tých kapiel existuje mnoho, sú menej známe a známe. Iste by som ich vedel doporučiť mnoho, bolo by toho na viac strán, hehe.


Jaké to vlastně je, hrát doom metal na Slovensku? Chodí u vás lidé na koncerty? Podporují vás, kupují CD? Když třeba uspořádáte nějakou akci, kolik přijde lidí?

Na Slovensku tých doom spolkov ani veľa nie je, my sme sa vybrali svojou cestou, ktorou chceme ísť. U nás frčí skôr black, death, ale nám to nevadí, nech si hrá každý to čo ho baví. Čo sa týka koncertov ľudia chodia, majú záujem sa zabaviť, pozrieť a popočúvať muziku. Na Slovensku sú rôzne regiony, záleží od toho, v ktorom koncert robíš, preto kvôli lepšej návštevnosti je dobré keď sa štýly pomiešajú, ponuka žánrov je oveľa pestrejšia, máme s tým dobré skúsenosti. Na našej akcii bolo okolo 100vky ľudí, šlo o klubovú scénu, ale ono sa to rôzni, na iné chodí aj 300-400, spomeniem také známe u nás sú Celestial Help Fest a Flesh Party. Momentálne máme vonku cd, o ktoré je fajný záujem, a tiež sa predávajú aj tričká. Áno, ľudia svojou kúpou vyjadrujú podporu.


Když se ještě podíváme na začátek…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna doom metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“.

Už ako malého chlapca ma bavila muzika, chcel som hrať, bol to môj sen a ten sa neskôr stal skutočnosťou. Pre doom som sa rozhodol preto, lebo ma bavila ťažoba gitár a ten hlboký hlas, growl. Nejde nám o slávu, hráme čo nás baví, vyjadrujeme svoje pocity pomocou emotívneho štýlu doom metalu. Viem, že ide o okrajovejší štýl a davy ľudí nepriláka, nás to až tak netrápi, hehe, máme však svoju základňu fans. V živote treba robiť veci čo Ťa bavia, stoja za to, my momentálne robíme toto. Ja sám som mal ešte pár svojich projektov iného zamerania, takže určite stále nesmútim, haha.


Blížíme se k závěru a tak bych zkusil jednu více filozofickou otázku. Jak byste definovali samotný doom metal? Čím pro vás tato hudba je a proč jste si vybrali právě tento styl?

Tento štýl preto, lebo sa v ňom dajú krásne vyjadriť emócie. Samozrejme hrať a tvoriť doom metal je krásne a nie je to len o smútku a depresiách, dajú sa tu vyjadriť rôzne emócie, aj agresívnejšie. Mňa tá muzika napĺňa keď je dobre podaná, má prvky, ktoré v nej majú byť, tak potom nie je o čom. Snažím sa ju ľudom vnášať do sŕd, tie pomalé, ťahavé, ťaživé tóny, prebúdzajú temnú atmosféru a rôznorode pocity v človeku.

Na závěr obligátní, ale přesto důležitá otázka. Co chystají SAMSARA v nejbližší době a na jakých koncertech se na vás můžeme těšit?

Najbližšie akcie máme teraz na Barrocko festu v Třinci, potom bude známy Gothoom open air a ďalej uvidíme. V budúcnosti sa chystáme tvoriť nové veci, nápady už mám v hlave, tak si ich poskladám a premením do reality.


Děkuji moc za rozhovor a přeji nadšených fanoušků, tuny prodaných CD a vyprodané koncerty. Ať se vám daří i v osobním koncertě a budu se těšit na nějakém doomovém koncertě.


Tiež ďakujem za priestor, pozdravujem fans a všetkých čo podporujú scénu. Zdraví Tibor.



Interview - SAMSARA - I try to put something to people´s hearts – the slow, tiring, ferocious tones which awakes the dark atmosphere and the variety of feelings in people.


Interview with doom metal band from Slovakia - SAMSARA.

Answered Tibor.

Translated by Markéta, thank you!

Recenze/review - SAMSARA - When The Soul Leaves The Body (2017)

Ave SAMSARA! I have not found any interview in Czech with you. So I would like to ask you if you could introduce your band to the fans who do not know it. You can start from the beginning and carry us through the whole history.

Hello to you and to the readers of Deadly Storm. Our band was founded in 2009 from the black death metal band MORS OMNIA SOLVIT which you can listen to on BANDZONE. It was founded by me and the guitar player Martin. We like the slower style which was played by many Scandinavian funeral bands so we decided to create SAMSARA. I wanted to find a suitable name for the band and I read a book about reincarnation and there was a mention about samsara. Immediately, I knew that this is the best name for our band. “Samsara” –the cycle of birth and death and this describes the music we play. At the beginning, we played in two people – my and Martin. Then we asked Peťo to play the drums and he joined us. We started to compose and play concerts. People were very excited about our work, they liked the music so we decided to record something so we did. But after we finished recording in 2015 our band split up. The guitar player Martin left and also the drummer Peťo. But I wanted to continue with the band because the band was nicely rocking the music so I found another members with who I work now. In 2017 we released an album and the songs were recorded with the previous members. The songs were composed between 2012 and 2015. We did not manage to release it before so we did it now because of some complications. The album was released under SMA (Slovak Metal Army).


Since May our album “When the Soul Leaves the Body” is out. How do you feel about it now? What about fans and critics?

I have to say that the feedback surprised me. The reaction on this album are so positive that I did not expected it. Well, this music is on the edge of the dark underground so I think people do not hear it often. But still I am so glad that it has its fans. I am also glad that this album happened because a lot of people can listen to it in here or abroad and that can help us to get abroad to play concerts or festivals and so on…the important thing is that a fan has his/her favourite band at home. I have not meet any music critic yet. I just play what I enjoy and what I want and I do not push anyone to listen to it if they do not like to do so. We know how it is – many people, many tastes and you cannot satisfy everyone. I am happy, the reviews are positive.

I am just listening to your new album and I feel like I am locked in a cell with a record and I am waiting for death. The album has a great cold sound. Where did you record and are you happy with the result? Were you able to have any comments about the final sound?

The album was created gradually. It was formed in Juraj Kankul´s studio in Partizánsky and I am happy with the result. Juraj is my good friend and a great musician. The cooperation with him was on a high level. He likes to give advice, help. I told him how I want it to sound like and he fulfil my wishes. Of course, I was very annoying for him at some times, haha. But first, you yourself have to know what you want when you go to a studio to record. We knew what we wanted and it was a heavy sound. We always found the best way and agreed on everything.




How did you compose new material for “When the Soul Leaves the Body”? How SAMSARA compose?

We were a trio – me, Martin on the guitar and Peťo on the drums. We all agreed as the band was set up but during time we knew that there is always something you can make better. The most important thing is the music, guitars, drums and then we add a sample which was done by our friend Paľo and I also did some. We picked up what was good and the rest we threw away. Then I phrased the growl and that was the composing process. Then we just put everything together with the bass and we slowly worked on other instruments or vocal, melodies and so on. And that is basically how we compose even now.

Who is the author of the lyrics on “When the Soul Leaves the Body”? And what are the lyrics about? Where do you find inspiration?

The lyrics were done by our ex-guitar player Martin and I just growled it. So this question is more on him. The lyrics were about his feelings and emotions, but he found the inspiration in his every-day life, he had his own ideas.



Who did the cover of your new album “When the Soul Leaves the Body”? I really like this person´s work. How did you chose the motive for this cover?

In the inside there are our photos in frames. I came up with this idea. The main cover is the idea of your graphic designer and designer Gogo Melone. She also did other cover for other famous bands. I saw her website and there was a motive of a crying mermaid who had tears of blood. It was so interesting that Juraj from SMA asked her and she agreed with doing our CD with this mermaid. I think we will use her amazing work next time too.

I think that “When the Soul Leaves the Body” would be great on vinyl. Have you thought about it? How do you feel about vinyl and its sound? Are you a collector?

Well, you surprised me a little bit. I have to say that I have not thought about it yet. I am not a collector and I cannot compare their sound. We will see what the future brings but we say “never say never”, heh.




A lot of musician do not listen to the style you play. How about you. Are there any doom metal albums which you would recommend? For me the great bands are GRAVEYARD DIRT, MOURNING BEVOLETH, INVERLOCH, OCTOBER TIDE.

I really like doom and that is why I play it. I like to listen to it and my favourite bands are (in case of style) MY DYING BRIDE, older ANATHEMA and THEATRE OF TRAGEDY, SINS OF THY BELOVETH, SWALOW THE SUN, SATURNUS, DRACONIAN, THE FORESHADOWING, older work of LACRIMAS PROFUNDERE. From the more funeral music ATARAXIE, AHA, ESOTERIC, SHAPE OF DESPAIR, COMATOSE VIGIL. There is a lot of bands either more or less famous. I could recommend a lot of them but it would be a really long list.


How is it to play doom metal in Slovakia? Do people go on concerts? Do fans support you and buy CDs? When you have an event how many people would come?

There is not a lot of bands in Slovakia who play doom but we went the way we like. There is more popular black or death but we do not care because everyone should play what they want. There are people coming on concerts, they want to have fun and listen to music. There are different areas in Slovakia and it depends on where you play a concert. So if you want to have more people on your concert you should mix the styles that is when more people come. On our event were almost hundreds of people. It was in a club but it depends. Sometimes there are 300-400 people. Celestial Help Fest and Flesh Party are really famous in here. Currently, we have released the new album which has a lot of fans and they also buy T-Shirts. Yes, people do supports us through them buying our merch.



Let´s look at the beginning of your band again…What was the first impulse to create a band? Why doom metal? It is not the style which would bring you “fame”.

Since I was a boy I really enjoyed music and I wanted to play. It was my dream and it happened. I decided to play doom because I liked the heavy guitars and deep voice, growl. We do not need any fame, we play what we like and we express our feelings thanks to the emotive style of doom metal. I know that it is more an edgy style and there is not a lot of people who find this attractive. But we do not care, haha. We have our fan base. In life you have to do what you like and we do it. I had some other small projects which were in different style so I am not mad, haha.



We are getting closer to the end of this interview and I want to ask you one more philosophical question. How would you define the doom metal style? What is this music for you and why did you chose this one?

This style was chosen because we can nicely express our emotions. Of course, playing and creating in doom metal is beautiful and it is not only about sadness and depressions. You can express many emotions, for example anger. This music fulfil me when it is played in a great way, when it has the parts it should have. I try to put something to people´s hearts – the slow, tiring, ferocious tones which awakes the dark atmosphere and the variety of feelings in people.

Finally, I have a mandatory but important question. What are SAMSARA´s plans for the next few months? What concerts are you playing?

The nearest event is in Barrocko fest in Třinec, then Gothoom open air and then we will see. In the future, we want to create new songs, I already have some ideas so I need to transform them into the reality.




Thank you so much for this interview and I wish you hundreds of enthusiastic fans, tons of sold CDs and sold out concerts. I wish you luck in your personal life and I am looking forward to see you on a doom concert.

We also thank you for the space. Greetings to all fans and people who support the scene. Bye, Tibor.

Recenze/review - SAMSARA - When The Soul Leaves The Body (2017)


TWITTER