DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemvideo. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvideo. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 12. července 2024

Report, photos, video - REBAELLIUN, ESCARNIUM, BRUTALLY DECEASED - club Modrá Vopice, Praha - 11. 7. 2024

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:


Nemám žádného šamana, se kterým bych se mohl poradit. O tom, že absolvuji brazilský rituál vacina-do-sapo, pro našince cambo cleaning, nebo-li očista cambo. Jasně, to je to olizováni ropuch, které by vás mělo očistit od toxinů a špatných látek. Podle mě je to spíše takové pozlátko pro turisty, ale zase na druhou stranu, proč se pořádně nevyzvracet a nezažít ta správná muka. Jsem doma už týden sám a nedělá mi to vůbec dobře. Na šamana házím bobek, raději si čtu si a ropuchy neolizuju, na to je moc velký vedro. Raději kývám souhlasně hlavou, když se dozvídám, že bude v Praze brazilský rituál plný poctivého death metalu. 

Brazilské kapely mám rád pro jejich živočišnost, opravdovost. Jak ESCARNIUM, tak i REBAELLIUN jsem několikrát viděl (odkazy na předchozí reporty naleznete dole pod článkem, kdyby byl zájem). Ale na velký festivaly nemůžu a taky už jsem starej pes, co skoro všechno viděl. Není čas. Ale tentokrát musím. Hlavou mi zní Viva la Brasilia a nedostanu to z ní, ani když jdu pěšky přes řeku na hlavák v Plzni. Potkám několik obligátních bezďáků a feťáků, které již zcela zaplnili kdysi tak krásné město a oddechnu si, když sedím v kupé. Cesta za dobrodružstvím do džungle může začít. Poslouchám novou desku od španělských APOSENTO a na triku mám nápis PERVERSITY. Vzpomínám na dobu, kdy nás jezdívalo na death metal hodně. Jsem poslední svého druhu, poslední mamut. 

Na Smíchově kupuji jízdenky na MHD. Usedám do metra a připadám si mezi všemi těmi krásnými vystajlovanými lidmi divně. Občas si člověk říká, že by tu šedou čupřinu shodil (stejně k tomu časem dojde), že by mu i nějaká ta košile slušela. K tomu hezké brýle. Zasním se, ale pak se probudím. Ne, to bych nebyl já. Přetvařoval bych se. Vylezu na Českomoravské, dáme si pár kousků v Kozlovně s Mírou a pak jdeme nacvičenou trasou. Směr Modrá Vopice, pro mě dnes Mekka death metalu. Dáváme si další pivo (abstinenti prominou) a necháváme na sebe působit atmosféru. Bylo by to krásné, nepracovat v továrně, jezdit na turné, poznávat nové země. Zažít na vlastní kůži vacina-do-sapo. Je to ale sen, jakmile zaslechnu první tóny, vrátím se z oblaku. Jsou tu i kamarádi, jsem mezi svými a je mi moc fajn. Veškerá únava ze mě padá a těším se na jednotlivá vystoupení. 


BRUTALLY DECEASED - byl to jako vždy pořádný kopanec do ksichtu. A to prosím pěkně, s rozběhem. Kapela sice prošla za poslední roky velkými personálními změnami, ale směr je nadále nastaven. Do podzemí, do hlubin. Důkazem budiž i parádní nové album (recenze je odkazována opět dole pod článkem). Viděl jsem jednou záběry chlápka, který se zapálil. I u mě došlo při vystoupení téhle smečky k samovznícení. Pánové působili mocně, divoce, více technicky než dřív (i díky skvělým bicím). Zároveň, a to oceňuji především, to mělo potřebný drive, sílu a energii. O téhle smečce jsem toho napsal již tolik, že zbývá dodat snad jediné - bylo to opět epesní, surové a zničující. Amen! Old school death metal s příchutí drcených kostí! 


 





It was a kick in the face, as always. And please do it nicely, with a running start. The band may have undergone a lot of personnel changes over the years, but the direction is still set. Into the underground, into the deep. The proof is the awesome new album (review linked again below the article). I once saw footage of a guy setting himself on fire. I, too, was spontaneously combusted when this pack performed. The gentlemen seemed powerful, fierce, more technical than before (also thanks to the great drums). At the same time, and I especially appreciate this, it had the necessary drive, power and energy. I have written so much about this pack that there is only one thing to add - it was once again epic, raw and devastating. Amen! Old school death metal with a taste of crushed bones! 

ESCARNIUM - jakoby kolem mě byly najednou rozvěšeny lebky prokletých, amulety vyřezané z kostí nepřátel. Z pódia stékala zkažená krev a když zazněla první skladba, byl jsem mimo. Jsem velkým fanouškem téhle kapely a jako takovému se mi jejich vystoupení hodně líbilo. Bylo v něm všechno, co po dobrém death metalu požaduji. Temnota a chlad, takové ty pravěké surové vibrace, které vám rozevlají vnitřnosti v těle. Lavina, která vás strhne do absolutní tmy. Každý koncert na mě působí jako celek, nesoustředím se jen na jednotlivé výkony muzikantů. Přesto musím napsat, že všichni odvedli skvělou zabijáckou práci, že to byl temný morbidní zážitek. Ocitl jsem se na starém pohřebišti a zůstal tam až do poslední skladby. Jakoby pánové vytáhli na povrch hnusné reálné zlo, smíchali jej s krví a tenhle jedovatý koktejl nám podávali na víku od rakve. Hniloba, špína a smrt! Skvěle!

 






It was as if the skulls of the damned were suddenly strewn around me, amulets carved from the bones of enemies. Corrupted blood dripped from the stage, and when the first song came on, I was out. I'm a big fan of this band and as such, I enjoyed their performance a lot. It had everything I demand from a good death metal show. Darkness and coldness, the kind of primeval raw vibes that will get your insides churning. An avalanche that plunges you into absolute darkness. Every concert affects me as a whole, I don't focus only on the individual performances of the musicians. Still, I have to write that they all did a killer job, it was a dark morbid experience. I found myself in an old burial ground and stayed there until the last song. It was as if the gentlemen had brought out the ugly real evil, mixed it with blood and served this poisonous cocktail to us on a coffin lid. Rot, filth and death! Great!

REBAELLIUN - prokletí vojáci temnoty povstali ze starých hrobů, aby nám přijeli ukázat, jak bude znít jednou hudba, až nastane apokalypsa. Koncert byl jako plivnutí na obrácený kříž, jako černá mše. Rouhání, surové postupy, které se mi dostaly hluboko pod kůži, do podvědomí. Kosti polámané a znovu složené do pentagramů. Chyběl snad jen nějaký zapálený kostel. Oproti minule mi přišla kapela ještě divočejší, surovější, naštvanější. Pánové nám zahráli dokonalou esenci pravého, nefalšovaného jihoamerického death metalu takovým způsobem, že jsem si připadal jako v hororu o vymýtání ďábla. Bylo to hodně ostré, dynamické, perfektně zahrané, vzteklé. Připadal jsem si jako prokletý padlý mnich, kterého kapela upálila na hranici. Svět kolem mě hořel do tmy a démoni tančili v divokých rytmech. Smrt i Satan se usmívali a kývali souhlasně hlavou. Brazilci působili jako živelná pohroma, jako povodeň, po které zůstane jenom zničená země. Okultní, nihilistický zážitek, který nás zabil tmou!

 

 






The cursed soldiers of darkness have risen from their old graves to come and show us what the music will one day sound like when the apocalypse comes. The concert was like spitting on an inverted cross, like a black mass. A blasphemy, a crude procedure that got deep under my skin, into my subconscious. Bones broken and reassembled into pentagrams. All that was missing was a church on fire. Compared to last time, I found the band even wilder, more raw, angrier. The gentlemen played us the perfect essence of true, unadulterated South American death metal in a way that made me feel like I was in a horror movie about exorcising the devil. It was very edgy, dynamic, perfectly played, angry. I felt like a cursed fallen monk who was burned at the stake by the band. The world around me was burning into darkness and the demons were dancing to wild rhythms. Death and Satan smiled and nodded their heads in agreement. The Brazilians seemed like a natural disaster, like a flood that would leave only a ruined land. An occult, nihilistic experience that killed us with darkness!

K celé akci bych měl jen jednu drobnou výtku - na plakátu, ani jinde nebyla cena vstupného - osobně je mi to jedno, akorát u sebe nenosím hotovost a platím telefonem nebo hodinkami. Nevím pak, kolik si mám vybrat nebo jestli můžu zaplatit bezhotovostně. Jinak, co se týká zvuku a organizace, tak za mě bez připomínek. Na pohodu, jak se říká. 

Podobné akce už dlouhou dobu bývají setkáním jednorožců, klub byl tak akorát zaplněn. Chodí stále stejní lidé, noví příliš nepřibývají. A tak si tu v rytmu starého death metalu pomalu stárneme a nějak podvědomě tušíme, že to jiné nebude. Koneckonců, je to přirozený vývoj. Přesto nebo právě proto jsou pro mě podobné koncerty ujištěním, že alespoň někde je svět v pořádku. Viděno samozřejmě mojí optikou. 

Tři kapely jsou tak akorát, abych je všechny vstřebal a užil si je. Je moc dobře, že ještě k podobným undergroundovým koncertům vůbec dochází. Jsem rád, když můžu vyrazit. Jasně, člověk musí překonat nepohodlí, pořádně se nevyspí, ale muzika a kamarádi mi za to pořád stojí. Asi už vím, jak se cítí bývalí vrcholoví sportovci. Mysl by chtěla, ale tělo už to nedává. Mám to podobně. Chtěl bych být všude, ale okolnosti tomu nepřejí. A tak jsem za každý podobný rituál moc rád. Bude jednou na co vzpomínat. Cesta domů je náročná, dlouhá a tak si píšu aspoň se synem, co je zrovna ve Španělsku. Hele, synku, víš co je to vacina-do-sapo? Něco podobného jsem právě zažil. Jo, napíšu, až dorazím domů. Tak dobrou. Byl to vydařený večer. Povedlo se vlastně všechno. A i nějaké to pivo jsem si dal. Bez toho by to nešlo, že jo? Mějte se hezky a Tenha um bom dia, obrigado por sua atenção! (Přeji hezký den, děkuji za pozornost!). 
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
about bands on DEADLY STORM ZINE:

BRUTALLY DECEASED:















ESCARNIUM:






REBAELLIUN:



---------------------------------------------------------------------------------------------------

středa 3. dubna 2024

Report, photos, video - REPLICANT, ANACHRONISM - club Modrá Vopice, Prague - 2. 4. 2024


Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:


Zdravím přátelé a kamarádi, zdravím i všechny ostatní, kteří máte rádi extrémní muziku. Dovolte mi, abych vás pozval k jednomu z posledních reportů, které budu psát já, člověk z masa a kostí. Asi jste si všimli, že v dnešní době naši nelehkou "práci" přebírá umělá inteligence. Za chvilku nebudeme ani muset nikam chodit. Nechám si nastřelit do hlavy čip a zbytek obstarají programy. Ono taky, poslední roky jsem si všiml, že nikdo o muzice ani nechce psát. Mladí sledují už jen sociální sítě a těch pár starých bručounů je stejně dávno odsouzeno k zapomenutí. Minule, když jsem byl na jednom koncertě, hodnotil tam pan reportér (nebo to psala umělá inteligence?), špatný způsob, jakým mají v kapele sladěné oblečení. Sám sice vypadal jak z lesklého katalogu od Nuclear Blast, ale to už zkrátka patří k dnešním trendům. Spousta lidí je uzavřena jen ve svých ulitách a má jediný správný názor. Přiznávám, že mě to takhle nebaví.

Já mám rád smrad nevětraných klubů, opilé dívky s rozmazanými šminkami, muzikanty, se kterými je ještě pořád sranda a fanoušky, kteří jsou tolerantní. Sám nemám rád uječený heavy metal ani ultra true pagan black a tak na něj nechodím. Ale ani jej nikde nehaním, nepomlouvám (srandu si ale dělat můžu, že jo?). Je mi to zkrátka buřt. Mám svých starostí dost. Na REPLICANT jsem vlastně neměl ani vyrazit. Píšu přeci jen o trošku jiné hudbě (ano, tahle země není dávno pro starý). Moji čtenáři budou mnohými označeni potupným názvem boomeři. Nemají tik tok a nechovají se podle nových pravidel pro metalisty. Kurva lidi, neblbněte, já měl extrémní hudbu rád právě proto, že se v ní nikdo nepřetvařoval, na nic si nehrál, netahal do ní politiku a jiný sračky. Nechte nás žít! 


O REPLICANT píšu od jejich počátků. Mám je rád. Jsou syroví, suroví, ale zároveň techničtí přesně takovým tím temným a naléhavým smrtícím způsobem. Jsou daleko od všech těch ekvilibristů, kteří se poslední roky všude odněkud vynořili. A tak jsem jel. Prostě jsem si koupil vstupenku, jízdenku na vlak z Plzně a zpět, prodloužil si volno po Velikonocích v práci a v úterý k večeru už jsem stepoval na nádraží a čekal na rychlík. Cestou proti mě seděla slečna, co celou dobu leštila obrazovku svého Iphonu. Neustále se usmívala a posílala, jako dalších milion stejných v tento moment, svoji krásu do celého světa. Včera jsem viděl jednu ještě hezčí, dráždivější. Vytvořila ji také umělá inteligence. Když jsem na Smíchově vystupoval, přeběhl mi mráz po zádech. Copak o to, já už to nějak doklepu, ale mladým tenhle svět fakt nezávidím. Dám si pivo v plechu a tím pádem se degraduji mezi špinavou ulici. Nejdu nikam do knajpy, ani neobdivuji exotická piva ve vitrínách. V metru se nebaví ani lidé, co se  spolu znají a bydlí. Krásný nový svět, co sis oblékl, když si vyrazil na koncert? Vlastně ani nevím, jsem starý chlápek, co mu to je u prdele.



Když jezdím na koncerty sám, tak mi pokaždé pracuje fantazie na plné obrátky. Mám čas si dělat poznámky do telefonu, odpočívám se sluchátky na uších. Nedávno jsem sepsal recenzi na novou desku REPLICANT ("Infinite Mortality", kterou publikuji v brzké době, datum vydání během dubna). Dal jsem si ji do uší i na cestu. Musím z metra pěšky. A tak si vykračuji, těším se a jsem moc zvědavý, jestli někdo vůbec přijde. Podobné akce nebývají z nejnavštěvovanějších. Je to přeci jen underground, který vyžaduje fanoušky, co scénu sledují. Těch je jako šafránu. Rád bych se mýlil, inu uvidíme. Kupuji si pivo a aspoň vím, co s rukama. Představa, že tu stojím jen tak, na sucho, mě poměrně děsí. Připadal bych si jak panic v bordelu. Pořád jedu metal, vole. Až už to nepůjde, tak si koupím psa a budu zpovzdálí z lesa sledovat, jak si to kapely rozdávají s umělou inteligencí v prázdných sálech.

Čekám, popíjím, jsem zvědavý na první kapelu. Je naladěno. Na pódiu i u mě. Můžeme začít!

ANACHRONISM - byla to vlastně taková progresivní, technická, jazzová meditace. Objevování nových oblastí a sfér. Inteligentně složená hudba od skvělých muzikantů, kteří navíc u toho přemýšleli. Přiznám se, že jsem si dopředu neposlech ani notu a tak jsem byl rovnou zasažen, smeten. Bylo to neklidné, divoké, vznešené a mocné, zároveň syrové. Nevím proč, ale najednou jsem nebyl v malém klubu uprostřed Prahy, ale někde v horách, ve staré jeskyni, ve které se probudilo pradávné zlo. Švýcaři jej vzali, vypálili do mé hlavy a já pak odcházel s myšlenkami pokroucenými a bolestivými. Za mě se vystoupení opravdu povedlo. Mělo v sobě velké množství energie, tlaku a magických emocí. Padal jsem do hlubiny prokletý jejich hudbou! Opravdu, tohle byla death metalová symfonie, ostrá kakofonie z jiných světů. Dávám všechny palce nahoru! Vynikající!






It was actually a kind of progressive, technical, jazz meditation. Discovering new areas and realms. Intelligently composed music by great musicians who also thought about it. I confess that I didn't listen to a note beforehand and so I was hit straight away, swept away. It was restless, wild, sublime and powerful, yet raw at the same time. I don't know why, but suddenly I was not in a small club in the middle of Prague, but somewhere in the mountains, in an old cave where an ancient evil had awakened. The Swiss took it, burned it into my head, and then I left with my thoughts twisted and painful. For my part, the show was a real success. It had a lot of energy, pressure and magical emotion. I was falling into the depths cursed by their music! Really, this was a death metal symphony, a stark cacophony from other worlds. I give all thumbs up! Excellent!

REPLICANT - jakoby před námi kapela otevřela lebku někoho prokletého. Veřejná pitva plná temnoty, disonance, techniky, avantgardy. Nezapomínalo se ale ani na zlobu, chlad, na šílenství, které se ukrývá hluboko v každém z nás. Vlastně jsem dopředu vůbec nevěděl, jak na mě bude tahle smečka působit naživo. Přenést jejich hudbu na pódium musí být velmi těžké. Ale povedlo se to na výbornou. Stál jsem ve stínu a chvílemi mi připadalo, že ke mě ztéká dolů zkažená krev. Věděl, jsem, že to bude bolet, ale že až takhle? Byl jsem smeten, užíval jsem si jednotlivé nápady, pochmurnou a děsivou atmosféru. Měl jsem pocit, že mi kapela provedla trepanaci lebky, že mi vytrhla vnitřnosti z těla a donutila mě je sníst. Perfektně zahrané, mělo to drive a sílu, mělo to obrovský tlak. Američané otiskli do mé mysli negativitu, provedli exhumaci mých děsivých myšlenek. Odcházel jsem zničený a spokojený. Klaním se až k zemi, skvělý výkon. Progresivní, technický death metal s temným otiskem!

 






It's like the band opened the skull of someone cursed in front of us. A public autopsy full of darkness, dissonance, technique, avant-garde. But the anger, the coldness, the madness that hides deep inside each of us was not forgotten. In fact, I didn't know beforehand how this pack would affect me live. It must be very difficult to bring their music to the stage. But they did it perfectly. I was standing in the shadows and at times it felt like bad blood was pouring down to me. I knew it was going to hurt, but like this? I was swept away, enjoying the individual ideas, the gloomy and eerie atmosphere. I felt like the band had performed a trepanation of my skull, that they had ripped my insides out of my body and forced me to eat them. Perfectly played, it had drive and power, it had a huge amount of pressure. The Americans imprinted my mind with negativity, exhumed my terrifying thoughts. I walked away devastated and satisfied. I bow down to the ground, a great performance. Progressive, technical death metal with a dark imprint!

Návštěvnost nakonec nebyla tak špatná, jak jsem si myslel. Těch skoro padesát fanoušků navíc dokázalo vytvořit skvělou atmosféru. Přesně takové akce mám nejraději. Přišli jen ti, které hudba doopravdy zajímala. Organizačně bylo vše v absolutním pořádku. V pohodě byl i zvuk, snad jen u ANACHRONISM byl trošku upozaděný vokál zpěvačky. To je ale jen drobnost. 

Nemůžu se zde příliš zdržovat. Jen jsem si takříkajíc odskočil od plotny (pozvání na pivo a rum ale ještě stihnu a děkuji za něj). Chápejte. Noční vlaky jsou tu od toho, aby mě z podobných akcí vozily. Nebýt jich, tak sedím doma. Dneska jsou lidi líní, stárnou a nikam se jim nechce. Mě třeba taky už tolik ne, ale zatím se ještě dokážu donutit. Mám prostě pořád rád ten randál, ten řev, tu energii. Možná patřím k mohykánům, k mamutům, kteří už jsou dávno mimo mísu, nemoderní, out, blbě oblečený, šedivý, s nadváhou (tuhle někdo někde psal, že prý dokonce naše generace už i špatně děkuje a tleská kapelám po skladbách, mondieu!). Ale pořád jsem ještě tady. Dnes mě to fakt bavilo. Bylo to zase něco jiného. Bez dlouhé hospody předtím, bez spousty kamarádů. Ale i tak jsem si koncert moc užil. Dokonce tak, že jsem si ráno přivstal, udělal fotky, sepsal pár řádek. Já vím, už jsem dávno přežitý. Ale jiný už nebudu. Tak a teď to zkus, ty děvko jedna umělá, inteligentní. Zkus to takhle napsat. Mějte se hezky, děkuji vám za pozornost a nenechte se vším tím pozérstvím a kecama, které se bohužel dostávají i do undergroundu, odradit. Pořád to stojí za to! Buďte opravdoví, buďte reální a oblékejte se, jak chcete! Ať vaše kroky provází síla. Děkuji za pozornost. 

Dnešní report je věnován všem, kteří kdysi psali a dnes už na to nemají nervy, čas, ani náladu. Mnozí z vás pro mě byli vzorem, mnozí mi vždy dokázali zvednout náladu. Bylo to moc fajn! Některé zničil nezájem, jiné zástupy nenávistných v diskuzích. Děkuji vám, že jste byli a že jsem vás ještě stihl v dobách vaší největší slávy, vy živí lidé. Pomněte!





---------------------------------------------------------------------------------------------------

sobota 16. prosince 2023

Report, photos, video - HYPNOS, WELICORUSS, INNERSPHERE - Plzeň, club Divadlo pod Lampou - 15. 12. 2023


Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

Tradice se mají dodržovat. My death metalisté sice nechodíme moc do kostela a advent je pro nás spíše rouháním, ale co se týká koncertů, tak se každý rok před vánoci sejdeme a zavítáme (letos třeba) na HYPNOS. Stalo se již milou povinností si ukrátit čekání na opětovné narození jednoho z největších influecerů světa dobrou hudbou. V pátek jsem končil v práci, poslední email, poslední úsměv na kolegyni před dovolenou, poslední oběd a v půl jedné nastartovat auto, naložit cestou manželku a nakoupit, aby děti nepadaly hlady. Obyčejný den obyčejného chlápka, dalo by se také napsat. Až na jednou věc. Byl jsem zase trošku neklidný. Těšil jsem se na hudbu, na lidi, na pokec před koncertem, který se stal již dávno také skvělou příležitostí se ujistit, že alespoň někde je dnes svět ještě v pořádku. 

Převléknu se do křiváka, nazuji marteny. Vyslechnu si dobře míněné rady, které jsou vždy velmi oprávněné. Nemusím totiž nikam daleko cestovat, stačí nasednout na tramvaj a tak můžu dát o nějaké to pivo navíc. I stalo se. Klábosili jsme o letošních koncertech a hlavně o nových knihách. Vše připomínalo staré časy, reálný život, který dnes už moc lidí nežije. Neudělali jsme si v hospodě ani jedno selfie, nenahráli jsme ani jedno vtipné video, přesto jsme se nasmáli, zalykali se radostí a poměli se jako kdysi měšťané. Venku řádil mamon a nákupní horečka spolu s další vlnou covidu a my seděli a užívali si. Svět se opravdu na chvilku zastavil, zakonzervoval v normálnosti. Vše mělo pokračovat i nadále, když jsme dopili žejdlíky, zaplatili, došli si na mušle.

Platím vstup do Divadla pod Lampou a jsem tu zase po poměrně dlouhé době. Většinou opravdu cestuji vlakem, za hudbou a kamarády po celé republice. Někdy jsem již hodně unaven, ale musím, je to stále prokletí. Pokaždé se vždycky hrozně těším, až vypnu, až si zakřičím na oblíbené smečky, až budu stát dole pod pódiem a usmívat se. Možná jsme staří mamuti, možná je náš svět dávno mrtvý, ale my nemůžeme jinak. Kupujeme si trička a hudební nosiče, pijeme pivo a metal je pro nás hlavně zábava a relax. Pozdravím známé, prohodím pár slov. Ujistím se, že v tom stále nejsem sám. A potom, co si zase hrdlo proleji plzeňským, jsem v příjemném očekávání. Jako prvnička, jako panna, co čeká na svého milého nebo faráře. To tam nepiš, budeš vypadat jako blbec, ale já nemůžu jinak. Připadám si tak. Muzika je mojí součástí. První úder bicích, první ostrý riff a jsem zase v tom. 


INNERSPHERE - melodický death metal se spoustou dalších prvků. Doom, thrash, ale i kousky nasekaného blacku. Základem jsou zajímavé motivy a perfetkní souhra kytar. Hudba od téhle smečky mě baví dlouhodobě a líbí se mi i vývoj, jakým se kapela vydala. Je zajímavé sledovat jejich cestu. Kluci na sobě hodně pracují a zároveň si zachovávají takovou tu hravost, radost z muziky jako takové. Stojím dole pod pódiem a cítím, že mě jejich vystoupení zcela pohltilo. Vznášel jsem se zase jednou na krvavých vlnách a neskutečně si všechno užíval. INNERSPHERE v sobě vždycky měli takový zvláštní náboj, temnou energii. Páteční koncert nebyl výjimkou. Bylo to opět mocné, velmi dobře zahrané a se spoustou nápadů, které mi zněly v hlavě ještě dlouho poté, co jsem už byl na pivu. Skvělá práce, gentlemani!




INNERSPHERE - melodic death metal with many other elements. Doom, thrash, but also pieces of chopped black metal. Interesting motifs and perfect interplay of guitars are the basis. I've been enjoying the music from this pack for a long time and I like the way the band has evolved. It's interesting to follow their journey. The guys are working hard on themselves while maintaining that playfulness, the joy of music itself. Standing down below the stage, I feel completely absorbed by their performance. I was once again floating on bloody waves and enjoying everything immensely. INNERSPHERE have always had this strange charge to them, a dark energy. Friday's concert was no exception. It was once again powerful, very well played and with a lot of ideas that echoed in my head long after I had already had a beer. Well done, gentlemen!

WELICORUSS - pohani, symfonici a black metalisté, které vidím podruhé v životě. Ruské ozvěny z daleké Sibiře a také hudba, kterou normálně moc neposlouchám. Jsem zkrátka z jiného těsta. Nemám naposloucháno a tak napíšu jenom jediné. Po formální stránce bylo vše v nejlepším pořádku. Kluci jsou dobří muzikanti, kteří přesně ví, co a jak chtějí hrát a dělají to velmi dobře. Jenom není jejich tvorba mojí krevní skupinou. Nechme tedy raději mluvit fotky. 





WELICORUSS - pagans, symphonists and black metallers that I see for the second time in my life. Russian echoes from far Siberia and also music I don't normally listen to much. I'm just from a different dough. I haven't listened to it so I will write only one thing. Formally, everything was fine. The guys are good musicians who know exactly what and how they want to play and they do it very well. It's just that their music is not my blood type. So let the photos do the talking.

HYPNOS - pokaždé, když poslední roky moravské bardy někde vidím, vzpomenu si na jeden starý příběh o démonech. Ti na sebe brali různé podoby. Kluci, v čele s nejen českou legendou Brunem, působí v osobním kontaktu velmi příjemně a inteligentně. Jakmile ale vylezou na pódium, stanou se z nich zrozenci temnoty. Jejich death metal má jasný rukopis i výraz a smrdí sírou. Pánové přijeli do Plzně ve velmi dobré formě. Trošku jsem se bál změny bubeníka, ale vzhledem k tomu, že jsem již kapelu v této sestavě viděl, nebyl jsem překvapen. Sataroth bubnuje trošku jiným stylem, než Pegas, ale na celkový dojem to nemělo žádný vliv. Naopak, vše znělo opět velmi temně, syrově. Jako návštěva starého hřbitova, ve kterém potkáte dávno padlého kněze. Nevěřte modlám! Poslouchejte death metal a buďte ortodoxní! Moje kosti byly rozdrceny na prach a nezbývalo nic jiného, než zase po nějak době propadnout peklu. Byl to jako vždy profesionální výkon s divokým a živočišným přívlastkem navíc. Vynikající výlet na onen svět!







HYPNOS - every time I see Moravian bards somewhere in the last years, I remember an old story about demons. They took on different forms. The guys, led by not only Czech legend Bruno, seem very pleasant and intelligent in personal contact. But once they get on stage, they become the spawn of darkness. Their death metal has a clear signature and expression and smells of sulfur. The gentlemen came to Pilsen in very good shape. I was a bit afraid of the change of the drummer, but since I had already seen the band in this line-up, I was not surprised. Sataroth drummed in a slightly different style than Pegas, but it had no effect on the overall impression. On the contrary, everything sounded very dark and raw again. Like visiting an old graveyard where you meet a long fallen priest. Don't believe the idols! Listen to death metal and be orthodox! My bones were crushed to dust and I had no choice but to go to hell again after a while. As always, it was a professional performance with a wild and animalistic extra touch. An excellent trip to the other world!


Návštěvnost byla vynikající. Klub byl zcela zaplněn. Zvuk se mi zdál v pořádku a k organizaci nemám žádných námitek. Celkově se jednalo o velmi vydařenou akci po všech stránkách. 

Za pár dní zapálíme svíce a uklidníme svoje myšlenky. Sejdeme se u vánočních stromků, obejmeme své milé. Vzpomeneme si na ty, kteří neměli tolik štěstí jako my. Na nemocné, na oběti válek a démonů. Je vcelku jedno, komu jak, kdy a v co věříte. My jsme si kdysi svoji víru vybrali. Až utichnou zvony, zalezu si do svého koutku a budu vzpomínat. Na to, jaký tenhle rok byl, co mi dal a vzal. Jaké jsem zažil koncerty, festivaly, kolik jsem potkal skvělých lidí. Páteční seanci řadím k tomu nejlepšímu, co jsem tento rok zažil. Těm, kteří se o to zasloužili, patří velký dík. Jak říká jeden můj kamarád: "Někdo jezdí na drahé dovolené, jiný chodí za děvkama, další si kupuje zbytečné věci. No a my máme metal, koncerty, trika a kámoše, se kterýma je vždycky radost zahrozit dole pod pódiem". S těmito slovy usínám a jsem rád, že jsem zase jednou vyrazil. Odpočívejte v pokoji! Tradice se mají dodržovat, jsou totiž jistotou, záchytným bodem v dnešním zmateném světě. Děkuji za přečtění a mějte se co nejlépe. 


---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 10. února 2022

News! - VANIR & SVARTSOT videos!



VANIR - “Day Of Reckoning” (lyric video)



About to release their new album, Danish purveyors of Viking-influenced melodic death metal VANIR will release the second digital single from the record. “Day Of Reckoning” tells the tale of Hel and her most feared children Fenrir and Jormungandr. These creatures' fate is tragically bound to Ragnarok. For there will be a day where the judged and the hated will bring even Asgaard to its knees.

“Day Of Reckoning” will be released as a digital single and lyric video on February 11th, 2022.
_____________________________

From the Sagas of old, to the halls of Valhalla, from Danish and Germanic battlefields with their bloody battles and fierce warriors, Danish warriors Vanir are back and have put together, without compromise, a new epic album, with a fascination with our common origins, and the blood spilled throughout history. Few bands have more authority to do so: Vanir is one of Denmark’s most well-known and prominent Viking melodic death metal bands. The group has, since it’s inception, released five full-length albums very well received by the media and the avid supporters of the genre. But one can say, without much hesitation, their sixth effort “Sagas” is their best yet.


Written and recorded during the pandemics, mistered and mastered by Rune Stiassny (Iron Fire, ex-Saturnus), “Sagas”is mostly themed around Nordic mythology, but also has a song dedicated to one of the most important fantasy writers in history - J.R.R. Tolkien - who was himself greatly inspired by Nordic mythology and Denmark. On the other hand, a song such as “Black Clad”, has a double-edge sword: it is written as a tribute to the Norse god Brage, but also as a tribute to the fans of metal. The fans that support the scene and who will be the backbone of the live scene in the post-pandemic. Martin Rubini, Vanir’s vocalist, comments: “During the pandemic the world of music was turned upside down, this album has been our anchor in the creative part of our lives in a period where all our shows was cancelled and we still needed to be creative and do what we enjoy, playing metal. With “Sagas” we continue the route we laid out with “Aldar Rök” and “Allfather” and the vision we have for Vanir”.

Such is the Vanir approach to themes in 2021: melodic and fierce soundscapes, with lyrical strings tied to mythology and heathen paganism, but not ending there. “Sagas” artwork portraits this with a mixture of various Norse mythical imageries. It is inspired by the idea of fate and the Norns, which are here interpreted as a singular being, displaying various aspects of fate, while intertwined in its threads. It shows an elegant and feminine and strong imagery. The artwork was done by the bassist Lars Bundvad. “For this album, I didn’t write any music”, he explains. “Having been sidelined due to the pandemic - my immune system is not terribly robust - I wanted to go the extra mile and push myself for the artwork. The Norn portraits a strong feminine character and a sage who holds both wisdom and power. And I’m very happy with the result”.

“Sagas” will be re-released in CD, LP (two different colours, each limited to 300 units) and digital formats via Mighty Music on March 11th, 2022.

Line-up:
Martin Rubini: vocals
Kirk Backarach: lead guitar
Phillip Kaaber: rhythm guitar
Lars Bundvad: bass
Daniel Kronskov: drums
Stefan Dujardin: keyboard

Webshop:

Digital single:

Web:

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------


SVARTSOT - “Drømte Mig En Drøm” (lyric video)



Time for “Drømte Mig En Drøm”, the third digital single from SVARTSOT upcoming new album, “Kumbl”. And it reflects perfectly the authenticity of the record.

““Drømte Mig En Drøm” is the oldest recorded Danish song, which is found written in the manuscript Codex Runicus, a copy of the Scanian Law from ca. 1300 and written entirely in medieval runes”, Cris J.S. Frederiksen, guitarist from the Danish folk metallers say. “The song exists as only one line of lyrics and primitive written music accompaniment, so we wrote a new, whole song based on that one phrase”.

“Drømte Mig En Drøm” will be released as a digital single and lyric video on February 11th, 2022.
____________________________

Although it is now quite a while since Svartsot has released new material, the band is still very much alive and kicking. In the interim since 2015’s Vældet, the beer-soaked folk metallers have been active on the live scene in Denmark and abroad, including appearances at various major festivals as well as at the prestigious 70000 Tons Of Metal cruise in 2019. After a change of bassist and the decision to shelve an album’s worth of material in 2017/18, the idea of releasing a collection of traditional folk songs that have inspired the band, reworked in Svartsot’s characteristic style, was spawned.


The original idea was to release this fifth album, entitled “Kumbl” (an old Danish word meaning ‘monument’ or ‘memorial’), in 2020 to coincide with Svartsot’s 15th anniversary. However, due to various practicalities, the album was first recorded — by none other than the band’s drummer and up-and-coming producer, Frederik Uglebjerg (www.uglebjerg.com) — during the pandemic.

In support of the album, Svartsot have been booked for a series of concerts across Denmark. Whilst only a few European shows are booked or planned at the moment, more will hopefully follow, if travel regulations permit.

“Kumbl” will be re-released in CD, LP and digital formats via Mighty Music on February 25th, 2022.

Line-up:
Simon Buje: bass
Frederik Uglebjerg: drums
Michael Alm: rhythm guitars
Cris J.S. Frederiksen: lead guitars, acoustic guitars (studio), mandolin (studio)
Hans-Jørgen Martinus Vork Rosenwein: tin whistles, electric bagpipe, mandolin (live)
Thor Bager: vocals, mandolin (studio)

Single pre-save link:


Webshop:


Web:

---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER