DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemthrash metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemthrash metal. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 24. ledna 2025

Recenze/review - SACRIFICE - Volume Six (2025)


SACRIFICE - Volume Six
CD 2025, High Roller Records, Cursed Blessings Records

for english please scroll down

Probuzen nočními můrami, opět sestupuji dolů, do podzemí. Vchod jsem našel už kdysi dávno, v dobách svého mládí, když jsem se s thrash metalem setkal poprvé. Chodívali jsme tenkrát po městě, s kazeťákem na zádech, v džínových kalhotách, s holkama, co byly opravdu hezké. Dost ale bylo nostalgie, je tu nové album SACRIFICE, to si zaslouží malou oslavu. Zdravím všechny nemrtvé a jsem rád, že zase jednou vylézají ze svých rakví. První noc jen tak sedím, jako za starých dobrých časů a nechávám si zasekávat do hlavy ostré riffy, vokál rozzuřené šelmy a zničující bicí.

Druhý den jsem jak kdybych vypil spoustu piv. Přesto znovu zapínám play a užívám si propracované, divoké a šílené melodie. Kanaďané působí jako politi mrtvou vodou. Je obdivuhodně, že kapela, kterou lze považovat za legendu a mohla by nahrávat jen desky z povinnosti, tak je stále schopná vydat album, které vám nakope zadek. Pánové přišli po dlouhých šestnácti letech s materiálem, u kterého shoříte na popel. 

Jestli jsem měl nějaké přání, tak se mi právě splnilo. SACRIFICE jsou sice veteráni, kteří nemusí nikomu nic dokazovat, přesto nahráli desku, která tepe, žhne a pálí. Je ostrá jako břitva, zajímavá, se spoustou neotřelých pasáží. U podobných nahrávek vždycky říkám, že mám sto chutí vzít do rukou kladivo a jít zbourat nejbližší zeď. Ve skladbách je totiž přesně to, co mám na thrash metalu rád. Neurvalost, rebelie, tlak a síla, touha ničit a zabíjet hudbou. Navíc, tahle smečka měla vždycky svůj vlastní rukopis, poznali jste ji podle několika prvních tónů. Zkrátka a dobře, tančíme všichni. Já, nemrtví, i všichni démoni, kteří kývají souhlasně hlavou do rytmu. Možná se budu rouhat, ale většina současných thrashových velikánů mě moc nebaví, ale u SACRIFICE je to něco jiného. Jakoby mi někdo zatloukal do hlavy rezavé hřeby. Ano, přesně ty, které budou jednou i v mé rakvi. Chci odletět do Toronta, skočit si na koncertě z pódia, chci se točit v mosh-pitu. Na kanadských psech je totiž skvělé, že jsou opravdoví, uvěřitelní, reální. Tohle je muzika, která je ohlodaná na kost. Nezbývá mi nic jiného, než doporučit všem, kteří mají rádi starý thrash metal, zahraný stále s krvavou jiskrou v oku. Již třetí den jsem věděl, že k téhle nahrávce, která má mimochodem parádní zvuk i obal, se budu rád a často vracet. Pokaždé, když ji totiž slyším, tak mám touhu roztrhnout imaginární řetězy, kterými jsme všichni spoutáni. Probuzen nočními můrami, opět sestupuji dolů, do podzemí. Zdravím všechny nemrtvé a jsem rád, že zase jednou vylézají ze svých rakví. Rychlý, agresivní, melodický thrash metal od legendy, která působí jako politá mrtvou vodou! Album, které vás roztrhá na kusy!



Asphyx says:

Awakened by nightmares, I descend again, into the underground. I found the entrance a long time ago, in the days of my youth, when I first encountered thrash metal. We used to walk around town then, with a tape recorder on our backs, in denim pants, with girls who were really pretty. But enough nostalgia, there's a new SACRIFICE album, it deserves a little celebration. I salute all the undead and I'm glad they're coming out of their coffins once again. The first night I just sit back like the good old days and let the sharp riffs, the vocals of the angry beast and the devastating drums get stuck in my head.

The next day, it's like I've had a lot of beers. Still, I put it on play again and enjoy the elaborate, wild and crazy melodies. The Canadians seem to be dead in the water. It's admirable that a band that could be considered a legend and could only make records out of obligation is still able to put out an album that will kick your ass. After sixteen long years, the gentlemen have come up with material that will burn you to ashes. 

If I had a wish, it just came true. SACRIFICE are veterans who don't have to prove anything to anyone, yet they have recorded a record that throbs, glows and burns. It's razor-sharp, interesting, with lots of fresh passages. I always say with records like this that I feel like taking a hammer in my hands and going to break down the nearest wall. The songs are exactly what I like about thrash metal. The violence, the rebellion, the pressure and the power, the desire to destroy and kill with music. Moreover, this pack has always had its own signature, you could recognize it by the first few notes. In short, we all dance. Me, the undead, and all the demons nodding their heads in agreement to the rhythm. I may be blaspheming, but I'm not a fan of most of the current thrash greats, but with SACRIFICE it's a different story. It's like someone is hammering rusty nails into my head. Yes, exactly the ones that will be in my coffin one day. I want to fly to Toronto, I want to jump off the stage at a show, I want to spin in a mosh pit. Because the great thing about Canadian dogs is that they're real, believable, real. This is music that's gnawed to the bone. I have no choice but to recommend it to anyone who likes old thrash metal, played with a bloody sparkle in their eye all the time. By the third day I knew that I will be coming back to this record, which by the way has a great sound and cover, very often. Because every time I hear it, I have the desire to break the imaginary chains we are all bound by. Awakened by nightmares, I descend again, into the underground. I greet all the undead and I'm glad they're coming out of their coffins once more. Fast, aggressive, melodic thrash metal from a legend that feels like dead water poured on it! An album that will tear you apart!


TRACKLIST
01. Comatose
02. Antidote of Poison
03. Missile
04. Underneath Millenia
05. Your Hunger for War
06. Incoming Mass Extinction
07. Lunar Eclipse
08. Explode
09. Black Hashish
10. We Will Not Survive
11. Trapped in a World (Feat. Brian Taylor)

LINE-UP
Rob Urbinati - Guitars, Vocals
Joe Rico - Guitars
Scott Watts - Bass
Gus Pynn - Drums

úterý 21. ledna 2025

Recenze/review - DEKONSTRUCTOR - Ominous Game (2024)


DEKONSTRUCTOR - Ominous Game
CD 2024, vlastní vydání

for english please scroll down

Spadl jsem do hlubiny, byl jsem stržen do víru. Během několika okamžiků se změnil celý můj život. Bylo to jako srážka s náklaďákem naloženým po okraj zkaženým masem a kostmi. Existuje mnoho způsobů, jak můžete zemřít, ale tenhle byl zcela nečekaný. Přiznám se, že jsem toho o thrash death metalové kapele DEKONSTRUCTOR příliš nevěděl. Bylo na čase to napravit. Už první setkání bylo totiž natolik divoké a podmanivé, že jsem se musel podívat téhle smečce pořádně na jejich zkažený zub.

Začal jsem od demonahrávky z roku 2017, pokračoval jsem přes různé singly, živé album, až jsem se dostal k prvotině "Horrid Vistas" z roku 2020. U letošnímu počinu jsem stále v takovém podivném stavu. Připadal jsem si jako uhranutý. Určitě to znáte, přinesete si domů nějakou muziku a sednete si k reproduktorům. Najednou nevíte o světě kolem sebe a jen posloucháte, přidáváte hlasitost. Nemáte hlad, ani žízeň, toužíte jenom po dalším riffu, melodii. Tak přesně takhle vnímám DEKONSTRUCTOR já. Jako tsunami, které vás smete z povrchu zemského. 


Na Kostarice jsem nikdy nebyl, viděl jsem jen několik krásných dokumentů o tamní přírodě. Dovedu si ale představit, že bych večer zavítal na koncert téhle thrash death metalové smečky. Na starém německém thrash metalu, ale i na americkém, na tom techničtějším, jsem kdysi vyrůstal a mám tuhle muziku v krvi, stejně jako tahle kapela. Líbí se mi zvuk, který je ostrý, živočišný, surový a masivní. Parádní je obal. Zkrátka a dobře, všechno sedí perfektně na svých místech. Nikde nic nepřebývá, ani nechybí a vy si tak můžete naplno vychutnat lavinu z ostrých riffů, neurvalého vokálu a vynikající bicí. Já chci do mosh-pitu! Dejte mi někdo pivo a nechte mě skočit z pódia. Ano, přesně tak, tohle je kapela, jejíž hudba nejvíce vynikne naživo. Musejí to být divoké akce, to vám povím. Není to tak dávno, co jsem potkal u nás ve městě smečku prašivých psů. Sedli si do kruhu kolem mě, vrčeli a viděl jsem v jejich očích, že touží po čerstvé krvi. Vzpomněl jsem si na DEKONSTRUCTOR, kteří mě také roztrhali na kusy svojí hudbou. Skladby jsou velmi dobře napsány, mají v sobě drive, špínu a takovou tu starodávnou energii a tlak. Zároveň je vše postaveno na silných melodiích a nápadech. "Ominous Game" je přesně tím druhem alba, které vám shoří v rukou. Neotesaným, hrubým, surovým kusem metalu, které nelze nemít rád. Alespoň takhle vnímám tuhle desku já. Spadl jsem do hlubiny, byl jsem stržen do víru. Během několika okamžiků se změnil celý můj život. Bylo to jako srážka s náklaďákem naloženým po okraj zkaženým masem a kostmi. Existuje mnoho způsobů, jak můžete zemřít, ale tenhle byl zcela nečekaný. Ostrý útok neurvalé, divoké thrash death metalové legie! Budete roztrháni na kusy a smeteni z povrchu zemského! 

  

Asphyx says:

I fell into the depths, I was thrown into the vortex. In a few moments, my whole life changed. It was like hitting a truck loaded to the brim with rotten meat and bones. There are many ways you can die, but this one was completely unexpected. I'll admit I didn't know much about the thrash death metal band DEKONSTRUCTOR. It was time to remedy that. After all, the very first encounter was so wild and captivating that I had to give this pack a good look at their rotten tooth.

I started from the 2017 demo, continued through various singles, live album, and finally got to the 2020 debut "Horrid Vistas". I'm still in such a weird state with this year's release. I felt like I was mesmerized. I'm sure you know, you bring some music home and you sit down in front of the speakers. Suddenly you're unaware of the world around you and you just listen, turning up the volume. You're not hungry, you're not thirsty, you just want the next riff, the next tune. That's exactly how I perceive DEKONSTRUCTOR. It's like a tsunami that wipes you off the face of the earth. 


I've never been to Costa Rica, I've only seen a few beautiful documentaries about the nature there. But I can imagine that in the evening I would go to a concert of this thrash death metal pack. I grew up on the old German thrash metal, but also on the American, more technical kind, and I have that music in my blood, just like this band. I like the sound, which is sharp, animalistic, raw and massive. The cover art is great. In short, everything fits perfectly in place. Nothing is missing or missing anywhere, so you can fully enjoy the avalanche of sharp riffs, ferocious vocals and excellent drums. I want to mosh-pit! Somebody get me a beer and let me jump off the stage. Yes, that's right, this is the band whose music shines the most live. It must be a wild event, I can tell you that. Not long ago, I met a pack of mangy dogs in my town. They sat in a circle around me, growling, and I could see in their eyes that they were hungry for fresh blood. I remembered DEKONSTRUCTOR, who also tore me apart with their music. The songs are very well written, they have drive, dirt and that old time energy and pressure. At the same time everything is built on strong melodies and ideas. "Ominous Game" is exactly the kind of album that will burn in your hands. An unpolished, raw piece of metal that is impossible not to like. At least that's how I see this record. I've fallen into the depths, I've been sucked into the vortex. In a matter of moments, my whole life changed. It was like hitting a truck loaded to the brim with rotten meat and bones. There are many ways you can die, but this one was completely unexpected. A fierce assault from the untamed, savage thrash death metal legion! You will be torn to pieces and swept off the face of the earth!


tracklist:
1. Fate Of The Damned
2. All Things Shall Fall
3. March To The Pit
4. Deceive The Deceiver
5. Triple Or Nothing
6. Descent Into The Mud
7. The Ominous Game

band:
Daniel Kohkemper - Bass
William Alden - Guitars, Vocals
Dennis Castro Abrahams - Drums

středa 15. ledna 2025

Recenze/review - TORTURER - Burning Cross (2024)


TORTURER - Burning Cross
CD 2024, Australis Records

for english please scroll down

Navštívil jsem za svůj život již mnoho katakomb. Zažil jsem věci, o kterých nerad mluvím. Stejně by mi nikdo nevěřil. Poslouchám extrémní metal od konce osmdesátých let minulého století a žádná temnota mi není cizí. Tentokrát je to ale jiné. Mrtvoly jsou pochovány v podivných pozicích. Mají vyděšené tváře. Starodávné pohřebiště v horách vydalo další ze svých děsivých svědectví. Převezu  těla do márnice, pustím si k tomu novou desku chilských maniaků TORTURER a potom se začnou odehrávat příběhy, které nejsou z našeho světa.

Kapela, která datuje svůj vznik do roku 1989, je pro mě opravdovou legendou. Každá z jejich nahrávek pro mě byl vždy krásně morbidním zážitkem. Novinka rozhodně není výjimkou. Naopak. Jedná se o mrtvolný materiál té nejvyšší kvality. Už jste někdy seděli u čerstvého hrobu a prosévali mezi prsty prach? Už jste někdy našli několik mrtvol, které mají v hrobech obrácené kříže? Pokud ne, tak ani nemusíte. Stačí si poslechnout tuhle temnou a ostře řezající desku. 


Prašivý death metal se zde potkává s thrash metalovou ostrostí i kousky nahrubo nasekané black metalové tmy. Pánové hrají opravdově, uvěřitelně a přesně takovým tím ortodoxním, klasickým způsobem, který mám tolik rád. Kapela zúročila svoje dlouholeté zkušenosti, aby nám předložila album, které hoří uvnitř, tepe a pálí, je jako čerstvě vyvěrající láva z právě probuzené sopky. Na povrchu chladná a temná záležitost se po bližším prozkoumání změní v krvelačnou bestii. Na "Burning Cross" by neměli zapomenout všichni ti, kteří mívají noční můry, všichni prokletí i démoni. Líbí se mi, že si TORTURER hrají po svém, mají vlastní výraz, rukopis, ksicht chcete-li. Jako bych se vrátil po časové ose zpět a znovu chodil po městě s kazeťákem na ramenou, vyměňoval si kazety a psal papírové dopisy kapelám na druhé straně světa. Chilané ale nejsou jenom ozvěnou starých dobrých časů. Naopak, jejich hudba je svým zahnívajícím způsobem stále svěží, divoká, nespoutaná. Připomínají mi smečku prašivých psů, kteří už nemusí nikomu nic dokazovat. Jednou za čas vyrazí na lov a roztrhají všechny kolem. Rozdrtí vás na prach. Tohle je zkrátka hudba, která je ohlodaná na kost, která když se vám dostane do krve, tak se pro vás stane nutností, stejně jako zapáchající vzduch čerstvě exhumovaných hrobů. Máte rádi kapely jako PENTAGRAM CHILE, SADISM, POSSESSED? Potom jste zde správně. Doporučuji poslouchat hodně nahlas a v absolutním tichu a chladu. Teprve potom vyniknou pořádně jednotlivé nuance. Navštívil jsem za svůj život již mnoho katakomb. Zažil jsem věci, o kterých nerad mluvím. Stejně by mi nikdo nevěřil. Poslouchám extrémní metal od konce osmdesátých let minulého století a žádná temnota mi není cizí. Tentokrát je to ale jiné. Mrtvoly jsou pochovány v podivných pozicích. Mají vyděšené tváře. Starodávné pohřebiště v horách vydalo další ze svých děsivých svědectví. Poctivý, syrový, chladný a temný death thrash metal, u kterého se rozpadnete v prach! Budete zevnitř spáleni černým plamenem! 

Asphyx says:

I have visited many catacombs in my lifetime. I've experienced things I don't like to talk about. No one would believe me anyway. I've been listening to extreme metal since the late 1980s and I'm no stranger to darkness. But this time it's different. The corpses are buried in strange positions. They have frightened faces. An ancient burial ground in the mountains has given another of its eerie testimonies. I transport the bodies to the morgue, put on a new record by Chilean maniacs TORTURER, and then the stories that are not of our world begin to unfold.

A band that dates back to 1989 is a true legend to me. Each of their records has always been a beautifully morbid experience for me. The new album is certainly no exception. On the contrary. This is deadpan material of the highest quality. Have you ever sat by a fresh grave and sifted the dust between your fingers? Have you ever found several corpses with inverted crosses in their graves? If not, you don't have to. Just listen to this dark and cutting record.


Dusty death metal meets thrash metal sharpness and bits of coarsely chopped black metal darkness. The gentlemen play in a real, believable and exactly the orthodox, classic way that I like so much. The band has capitalized on their years of experience to present us with an album that burns inside, smoulders and sears, like freshly erupted lava from a just awakened volcano. A cool and dark affair on the surface, it turns into a bloodthirsty beast upon closer inspection. "Burning Cross" should not be forgotten by all those who have nightmares, all the damned and the demons. I like that TORTURER play in their own way, they have their own expression, handwriting, face if you will. It's like going back in time and walking around town again with a tape recorder on my shoulder, swapping tapes and writing paper letters to bands on the other side of the world. But the Chileans aren't just an echo of the good old days. On the contrary, their music, in its decaying way, is still fresh, wild, unbridled. They remind me of a pack of mangy dogs who no longer have to prove anything to anyone. Every once in a while they go on the hunt and tear everyone apart. They'll crush you to dust. This is, in short, music that's gnawed to the bone, that when it gets into your blood becomes a necessity, like the fetid air of freshly exhumed graves. Do you like bands like PENTAGRAM CHILE, SADISM, POSSESSED? Then you're in the right place. I recommend listening very loudly and in absolute silence and coolness. Only then will the individual nuances really stand out. I have visited many catacombs in my lifetime. I've experienced things I don't like to talk about. No one would believe me anyway. I've been listening to extreme metal since the late 1980s and I'm no stranger to darkness. But this time it's different. The corpses are buried in strange positions. They have frightened faces. An ancient burial ground in the mountains has given another of its eerie testimonies. Honest, raw, cold and dark death thrash metal that will make you crumble into dust! You will be burnt from the inside with black flame!


Tracklist:
1. The Flames of Purification (04:41)
2. Bestia Omnipotente (03:08)
3. Into the Labyrinth (04:47)
4. Silenced by My Own Blood (04:00)
5. Psycho - Back to Reality Part II (05:34)
6. Santa Inquisiciòn (05:25)
7. Burning Cross (06:33)
8. Torture (Eternal Suffering) (04:18)
9. Kingdom of the Dark (04:32)

Album Line Up
Francisco Cautin : Bass and Vocals
Francico Garces : guitars
Rodrigo Zuñiga : Drums
J.T. Garcia : Guitars
Tito Villarroel : Clissandos & bass Guitar solo on tracks 4 & 6



neděle 12. ledna 2025

Recenze/review - NECROMANIAC - Sciomancy, Malediction & Rites Abominable (2025)


NECROMANIAC - Sciomancy, Malediction & Rites Abominable
CD 2025, Invictus Productions, The Ajna Offensive

for english please scroll down

I z tebe se jednou stane prázdné tělo bez duše. Uloží tě v dřevěné rakvi do studené země a postupně shniješ a rozpadneš se v prach. Zůstane po tobě jenom krvavý otisk, mlhavá vzpomínka. Než se tak ale stane, musíš znovu sestoupit dolů, do podzemí a uspořádat další z temných rituálů. Jsi prokletý, jsi zavržený, patříš mezi vyvolené, mezi ty, kteří vždy poslouchali pravý a reálný extrémní metal. Black, thrash, death, vše nasáklé špínou a zkaženou krví. Přesně jako na debutovém dlouhohrajícím albu britských tmářů NECROMANIAC. 

Jsou kapely, u kterých již během několika prvních poslechů vím, že jsme stejné krve. Mnohé dopředu napovídala i sestava muzikantů, kteří tuhle smečku tvoří. Sešli se tu muzikanti, kteří moc dobře vědí, o čem je absolutní tma, o čem je nahrubo nasekané zlo a blasfemie. Smrt obchází během poslechu kolem mě a čeká na vhodný okamžik, aby do mě zasekla svůj dráp. 


"Sciomancy, Malediction & Rites Abominable" je mrtvolně zahnívajícím, plesnivým albem, na kterém se uctívají pradávné okultní krvavé rituály. Jednotlivé motivy se se kolem mě nejdříve začaly plazit jako jedovatí hadi. Postupně vás uhranou, abyste byli uštknuti a do krve se vám dostal prudký jed nenávisti. Zavřeni ve studených kobkách marně hledáme alespoň malý náznak světla. Dobro už dávno neexistuje. Skladby jsou napsány velmi uvěřitelně, opravdově, mají v sobě takovou tu pradávnou sílu a energii. Pokud máte rádi kapely jako GRAVE MIASMA, LVCIFYRE, ADORIOR, SCYTHIAN a další nejen death metalové čaroděje, tak neváhejte ani chvilku. Nové album je opravdu spíše pradávným obřadem, než jen obyčejnou muzikou. Děsivé nálady se zde potkávají s chladem. Kamenný oltář je připraven. Postavy v kápích stojí v kruhu a odříkávají zvrácené modlitby. Hlavní velekněz pozvedá ostrý nůž a svět kolem náhle zčernal. Mraky jsou nízko, vítr se proplétá mezi zdmi starého chrámu. Sem, hluboko do podzemí, sem do podsvětí tahle hudba patří a zde musela vznikat. NECROMANIAC vám vypálí do hlavy cejch. Jedná se o nahrávku, která má skvělý morbidní zvuk, stylový děsivý motiv na obalu a u které shoříte na popel. I z tebe se jednou stane prázdné tělo bez duše. Uloží tě v dřevěné rakvi do studené země a postupně shniješ a rozpadneš se v prach. Zůstane po tobě jenom krvavý otisk, mlhavá vzpomínka. Brána do posvětí byla otevřena. Stačí jenom vstoupit. Smrtící, krvavý death black thrash metalový rituál plný blasfemie, rouhání a zkažené krve! Budete strženi do hlubiny! 


Asphyx says:

You too will one day become an empty body without a soul. They will put you in a wooden coffin in the cold earth and you will gradually rot and crumble into dust. All that will be left of you is a bloody imprint, a vague memory. But before that happens, you must descend again, underground, and perform another of your dark rituals. You're cursed, you're damned, you're one of the chosen ones, one of those who have always listened to true and real extreme metal. Black, thrash, death, all soaked in filth and corrupted blood. Exactly like on the debut full-length album of British obscurantists NECROMANIAC. 

There are bands where I know within the first few listens that we are of the same blood. A lot was also suggested by the line-up of musicians that make up this pack. Musicians have come together who know very well what absolute darkness is all about, what coarsely chopped evil and blasphemy is all about. Death walks around me as I listen, waiting for the right moment to sink its claw into me. 

"Sciomancy, Malediction & Rites Abominable" is a dead-rotting, moldy album that worships ancient occult blood rituals. The various motifs first began to slither around me like venomous snakes. Gradually, you'd be bitten and the violent venom of hatred would enter your blood. Locked in the cold dungeons, we search in vain for some hint of light. The good is long gone. The songs are written in a very believable, real way, they have that ancient power and energy. If you like bands like GRAVE MIASMA, LVCIFYRE, ADORIOR, SCYTHIAN and other not only death metal wizards, don't hesitate a moment. The new album is really more of an ancient rite than just plain music. Eerie moods meet coldness here. The stone altar is ready. Hooded figures stand in a circle and recite twisted prayers. The High Priest raises a sharp knife and the world suddenly goes black. The clouds are low, and the wind sweeps between the walls of the old temple. This is where this music belongs, deep in the underworld, and this is where it must have originated. NECROMANIAC will burn a mark into your head. This is a record that has a great morbid sound, a stylish eerie motif on the cover and one that will burn you to ashes. You too will one day become an empty body without a soul. They'll put you in a wooden coffin in the cold earth and you'll gradually rot and crumble into dust. All that will be left of you is a bloody imprint, a vague memory. The gates of sanctity have been opened. All you have to do is enter. A deadly, bloody death black thrash metal ritual full of blasphemy, blasphemy and corrupted blood! You will be thrown into the depths! 



TRACKLIST
1. Caput Draconis
2. Daemonomantia
3. Grave Mound Oath
4. Calling Forth the Shade
5. Great is the Thirst of the Restless Dead
6. Teraphim (Skull Sorcery)
7. Conjuration of St. Cyprian
8. Swedenborg's Skull
9. Necromancess / Cauda Draconis

LINE-UP
C. Howler : Throat Possessions, Black Arts Spells & Conjurer of the Restless Wraiths of the Abyss
Sadistik Fornicator : Guitarmageddon, Keys of Death and Hades, Megalomantic Decompositions & Die-Hard Cult Leader
The One : Basstard Tremblings, Necrophonous Disarray, Winds of Mayhem & Macabre Consigliere of Deadly Omens
V. Pestilencia : Apocalyptic Drumonitions, Therianthropic Aural Assault & Morbid Coven Mediator

Guest musicians: A.A. Nemtheanga: Choir on "Caput Draconis". A Corpse Without Soul: Vocals on "Calling Forth the Shade" and "Conjuration of St. Cyprian". Nameless Void: Synths and bell samples on "Necromancess".

neděle 5. ledna 2025

Recenze/review - RITUAL FOG - But Merely Flesh (2024)


RITUAL FOG - But Merely Flesh
CD 2024, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Venku je jako v márnici. V ulicích se válí krvavá mlha a přízraky právě vstaly. Moje kroky směřují, ostatně jako každý večer, na hřbitov za městem. Dnes mě čeká opět dlouhá noc. Beru do rukou lopatu a hledám místo, kde vykopu další hrob. Odkryji několik vrstev, když narazím na starou, prašivou dřevěnou rakev, tlející již mnoho let v zemi. Uvnitř je nové album maniaků RITUAL FOR z Memphis, Tennessee. Odstraním z něj prach, hnilobu i plesnivé pavučiny a odnesu je do sklepa.

Zde, v márnici, mám svůj přehrávač. Vložím debutovou dlouhohrající desku dovnitř a zapnu play. Chvíli jen tak sedím a nasávám pach hniloby, která ke mě z reproduktorů stéká jako zkažená krev z dlouho neléčené rány. Tohle je death metal, přesně podle mého gusta. Ostrý, morbidní, nasáklý špínou a absolutní tmou. Jsem tu správně. 


Na nahrávce zazní jak prašivý death metal ze staré školy, tak i ostrý thrash. Potkáte ale i valivý, pochmurný doom metal. Pokud máte rádi kapely jako OBITUARY, MORBID ANGEL, ASPHYX, VADER, MALEVOLENT CREATION, MASSACRE, případně BOLT THROWER, potom určitě oceníte i "But Merely Flesh". Pánové vzali inspiraci z devadesátých let minulého století vážně a nahráli album, které je opravdové, uvěřitelné, má poctivý zvuk i obal. Pokud jste fanoušci dlouhých stínů, každodenních návštěv na hřbitovech, pokud se rádi procházíte po opuštěných chrámech a s chutí exhumujete dávno zapomenuté hroby jako já, potom si tuhle desku také užijete. Nejedná se o nic nového, ani převratného, ale není to jenom obyčejné, i když dobře odvedené řemeslo. Naopak, osobně kapele věřím každý tón, každou notu. Riffy se mi pomalu zadírají pod kůži a připadám si opravdu jako zavřený v chladné kobce. Spolu s mrtvolami, které za zvuků téhle nahrávky pokaždé ožívají. Skladby jsou velmi dobře napsány, je v nich obsaženo velké množství temné energie a tlaku. RITUAL FOR mě letos rozhodně přesvědčili na svoji stranu, pohřbili mě do země. Samozřejmě zaživa a do rakve, ze které není úniku. Už teď vím, že se k novince budu rád a často vracet. Smrt má, jak je všeobecně známo, tisíce podob. A tu kterou nám předkládají tihle maniaci, je krutá a  hnusná, mokvající, zasmrádlá, jako dlouho tlející tělo. Venku je jako v márnici. V ulicích se válí krvavá mlha a přízraky právě vstaly. Moje kroky směřují, ostatně jako každý večer, na hřbitov za městem. Dnes mě čeká opět dlouhá noc. Beru do rukou lopatu a hledám místo, kde vykopu další hrob. Odkryji několik vrstev, když narazím na starou, prašivou dřevěnou rakev, tlející již mnoho let v zemi. Stará, ryzí, death metalová exhumace prašivého hrobu! Hniloba, špína a smrt ve své děsivé podobě!

Asphyx says:

It's like a morgue outside. There's a bloody mist in the streets and the ghosts have just risen. My footsteps, as they do every night, head for the cemetery outside the city. Tonight I'm in for another long night. I pick up my shovel and look for a place to dig another grave. I uncover several layers when I come across an old, dingy wooden coffin, lying in the ground for many years. Inside is a new album by the maniacs RITUAL FOR from Memphis, Tennessee. I remove the dust, rot and moldy cobwebs from it and take it to the basement.

Here, in the morgue, is where I keep my record player. I put my debut long-playing record in and turn it on. I just sit there for a while, taking in the smell of rot that drips from the speakers like rotten blood from a long untreated wound. This is death metal, just to my taste. Sharp, morbid, soaked in filth and absolute darkness. I'm right here. 


The record features both dusty death metal from the old school and sharp thrash. But you will also encounter rolling, gloomy doom metal. If you like bands like OBITUARY, MORBID ANGEL, ASPHYX, VADER, MALEVOLENT CREATION, MASSACRE, or BOLT THROWER, then you will definitely appreciate "But Merely Flesh". The gentlemen have taken their 90s inspiration seriously and recorded an album that is real, believable, has an honest sound and cover. If you're a fan of long shadows, daily visits to cemeteries, if you like to walk around abandoned temples and exhume long forgotten graves with gusto like I do, then you'll enjoy this record too. It is nothing new or groundbreaking, but it is not just ordinary, albeit well done, craftsmanship. On the contrary, I personally trust the band with every note, every note. The riffs slowly get under my skin and I feel like I'm locked in a cold dungeon. Along with the corpses that come to life every time with the sound of this record. The songs are very well written, there is a lot of dark energy and pressure. RITUAL FOR definitely won me over to their side this year, they buried me in the ground. Alive, of course, and in a coffin from which there is no escape. I already know I'll be coming back to this new release often. Death, as is well known, takes a thousand forms. And the one these maniacs present to us is cruel and ugly, wetting, stinking, like a long-moldering body. Outside, it's like a morgue. A bloody fog rolls in the streets and the ghosts have just risen. My footsteps, as they do every night, are heading for the cemetery outside the city. Tonight I'm in for another long night. I pick up my shovel and look for a place to dig another grave. I uncover several layers when I come across an old, dingy wooden coffin, lying in the ground for many years. An old, pure, death metal exhumation of a dusty grave! Rot, filth and death in its horrific form!


Track listing -
1. Misticism
2. Desolate Chasm
3. Slimeblade
4. Nocturnal Suffering
5. Demented Procession
6. Fog Sermon
7. Carnal Pain
8. Sentient Chamber
9. But Merely Flesh

Line up -
Ian Younkin - Vocals / Guitar
Andrew Hobday - Drums
Spencer Martin - Guitar
Jon Clark - Bass

Artwork by Juanjo Castellano Rosado



pátek 3. ledna 2025

Recenze/review - MORTAL RITES - Death in Heaven, Life in Hell (2024)


MORTAL RITES - Death in Heaven, Life in Hell
EP 2024, Iron, Blood and Death Corporation

for english please scroll down

Bylo nalezeno další zohavené tělo. Usekané ruce, vyrvané vnitřnosti. Příčina smrti byla ale zcela jiná. Udušení vlastní krví. Pitva nebyla příliš dlouhá, všem bylo jasné, o co jde. Lidé jsou poslední roky příliš zahledění do sebe. Doba nám diktuje dokonalost. Navenek krásní a usměvaví, uvnitř zkažení jako shnilé maso. Sedím tu zrovna v jedné staré kobce a naslouchám zvukům z podzemí. Utíkám sem pokaždé, když mi je těžko na duši, když mi připadá současný svět příliš divný. Dnes bych tu pro vás měl death thrashovou kapelu MORTAL RITES z Quebecu, která mě zaujala nejen svým přístupem.

Ano, jsou to melodie, celková atmosféra nového EP, které mě doslova přikovali k přehrávači. Riffy na mě ihned zapůsobily jako ostré hřeby, které mi kapela postupně zatlouká do hlavy. Ve skladbách lze vystopovat pradávnou sílu, takovou tu těžkou a mokvající energii, kterou mám na extrémním metalu tolik rád. Doporučuji poslouchat hodně nahlas. 


Dnešní doba je skvělá v tom, že se dostanete i k hudbě, která by před vámi jinak byla ukryta. Kdysi dávno, před mnoha lety, jsem si dal soukromý cíl, že podobné smečky jako jsou MORTAL RITES budu podporovat. Pánové se nechali, stejně jako já, ovlivnit legendami jako BOLT THROWER, DEATH, MORBID ANGEL, TESTAMENT. Veškeré tyto vlivy jsou promítnuty i do jejich tvorby. Nenechte se ale mýlit, rozhodně se nejedná o dnes tolik časté kopírování bez duše. Naopak, skladby hoří uvnitř, Kanaďané do vás ihned zaseknou svůj dráp a už vás nepustí. Alespoň takto vnímám jejich nové EP "Death in Heaven, Life in Hell" já, starý metalový pes. Jako vždycky musím zmínit jednu velmi důležitou věc - novinka se opravdu dobře poslouchá. Určitě znáte ty podivné stavy úzkosti, kterým se dnes nevyhne skoro nikdo. Osobně potřebuji hudbu ke svému životu, jako krev. MORTAL RITES mi sedli přesně do mého vkusu. Jedná se o desku, která je po okraj narvaná zajímavými momenty, je žhavá i dynamická zároveň, má parádní zvuk (Recorded, mixed and mastered by Christopher Payeur) i obal (Jean-Philippe Payeur). Zapomenout nesmím ani na texty (o náboženství, válkách, tyranii, i současné prohnilé společnosti), které dávají smysl a dodávají albu na ještě větší uvěřitelnosti. Ano, tohle je ryzí záležitost nejen pro všechny staré fanoušky poctivého metalu. Bylo nalezeno další zohavené tělo. Usekané ruce, vyrvané vnitřnosti. Příčina smrti byla ale zcela jiná. Udušení vlastní krví. Pitva nebyla příliš dlouhá, všem bylo jasné, o co jde. Lidé jsou poslední roky příliš zahledění do sebe. Doba nám diktuje dokonalost. Navenek krásní a usměvaví, uvnitř zkažení jako shnilé maso. Jsem jedním z davu. Starý, poctivý, reálný a uvěřitelný death thrash metal, který vás rozemele na prach! 

Asphyx says:

Another mutilated body was found. Hands chopped off, entrails ripped out. But the cause of death was completely different. Suffocation by his own blood. The autopsy didn't take too long. It was clear to everyone what was going on. People have been too self-absorbed lately. The times dictate perfection. Beautiful and smiling on the outside, rotten as rotten meat on the inside. I'm sitting in an old dungeon, listening to the sounds from underground. I run here whenever I'm feeling heavy, whenever the world seems too strange. Today I would like to bring you a death thrash band from Quebec, MORTAL RITES, which has caught my attention not only because of its approach.

Yes, it's the melodies, the overall vibe of the new EP that literally had me glued to the player. The riffs immediately impressed me like sharp nails that the band is gradually hammering into my head. You can trace an ancient power in the songs, the kind of heavy and swamping energy that I love so much about extreme metal. I recommend listening very loudly. 


What's great about today is that you can access music that would otherwise be hidden from you. Once upon a time, many years ago, I made it a personal goal to support packs like MORTAL RITES. Gentlemen like me have been influenced by legends like BOLT THROWER, DEATH, MORBID ANGEL, TESTAMENT. All these influences are reflected in their work. Make no mistake though, this is definitely not the soulless copying so common today. On the contrary, the songs burn inside, the Canadians immediately sink their claw into you and won't let go. At least this is how I, an old metal dog, perceive their new EP "Death in Heaven, Life in Hell". As always, I have to mention one very important thing - the novelty is really good to listen to. I'm sure you know those strange states of anxiety that almost nobody can avoid nowadays. Personally, I need music for my life, like blood. MORTAL RITES fit my taste exactly. This is a record that is packed to the brim with interesting moments, it is hot and dynamic at the same time, it has a great sound (Recorded, mixed and mastered by Christopher Payeur) and cover (Jean-Philippe Payeur). I must not forget the lyrics (about religion, wars, tyranny, and the current rotten society), which make sense and make the album even more believable. Yes, this is a pure affair not only for all old fans of honest metal. Another mutilated body has been found. Hands chopped off, entrails ripped out. But the cause of death was quite different. Suffocation by his own blood. The autopsy wasn't too long, it was clear to everyone what was going on. People have been too self-absorbed lately. The times dictate perfection. Beautiful and smiling on the outside, rotten as rotten meat on the inside. I'm one of the crowd. Old, honest, real and believable death thrash metal that will grind you to dust!


tracklist:
01. In Thy Glory 
02. Eternity Of Torment 
03. Respite 
04. Cannibalism 
05. Enslaved 
06. Sleight Of Hand



A few questions - interview with death thrash metal band from Canada - MORTAL RITES.


A few questions - interview with death thrash metal band from Canada - MORTAL RITES.

Answered Christopher Payeur (guitars, vocals), thank you!

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.? 

 Hey, I’m Chris, our band is called Mortal Rites and we’re from the province of Quebec in Canada. The band was founded around the end of 2022, early 2023 and we play death metal with some thrash influences at times. We have released a new EP called ‘’Death In Heaven, Life In Hell’’ about two weeks ago, and we’re excited for people to hear it! As far as musical style goes, I would say we’re definitely closer to more old school death metal bands since we still play in a fairly high tuning (guitar term, usually reminiscent of older bands) and have a lot of thrash-influenced fast parts. I always say that early Death Metal is basically just faster and more aggressive Thrash Metal.


Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering? 

 Mortal Rites is a completely DIY operation, meaning that we have recorded the EP ourselves with the equipment we had at our disposal. I was in charge of engineering, mixing, mastering and overall production. Drums and vocals were recorded in our rehearsal spaces, and stringed instruments were recorded in my apartment. This EP was the first time that I put ‘’real effort’’ into trying to make a decent sounding production (with all real instruments, too) and I’m happy with the results given the circumstances. There’s always room for improvement and I look forward to recording with the band again to further improve my skills as an engineer.

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)? 

300 physical copies were made (CD) through Iron, Blood & Death Corp, which is the label who’s releasing the EP in physical format and they can be purchased through their Bandcamp page. The digital format of the EP can also be found on the label’s Bandcamp page as well as ours.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with? 

 Jean-Philippe (rhythm guitar) wrote the lyrics on all the songs on the EP. You could interpret the lyrics in different ways, as there are a few metaphors that were used. At first glance, it seems like the lyrics are about the downfall of a kingdom after a long-fought battle but it’s also a way of speaking about more personal things for us like sickness, social movements and how things are not always the way they seem to be. All things that are up close and personal to us, written in a way that fits our music. At heart, we’re all nerds, so anything that’s either medieval or space/fantasy related was always cool to us.


Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important? 

Jean-Philippe (rhythm guitar) made all of the different pieces of artwork himself. Like mentioned previously, Mortal Rites tries to do everything 100% ourselves, and visuals are obviously a big part of it. Everything from the EP’s artwork, to merch designs and different banners and images for social media platforms were done by him, with cues from the rest of the band too. Similarly to the previous question, we’re all pretty nerdy in Mortal Rites, so you can see those themes in the visuals of the band like the cover arts for our demo and EP or our merch designs.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you? 

 Iron, Blood & Death Corp, out of Mexico, is releasing the EP in CD format (and has the digital format on their bandcamp website). We wanted to go with a label that released material from bands that we could see ourselves play with and Antonio was friendly right from the beginning. For such a small release as our EP is, we’re happy with how things are going with IBDC. Antonio has helped us with promoting our music, and we’re seeing decent traffic on streaming platforms and IBDC’s YouTube page.

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

 ‘’Idolise’’ is a pretty strong word. Up until this EP, our music was written in a certain way and that has since changed for many reasons. A strong influence on Mortal Rites is definitely Morbid Angel, though depending on when you would ask, it’s not always the same albums that would be influential. When our band started, Altars Of Madness would probably have been the strongest influence, but the initial goal was always to get closer to Domination, which is pretty much a perfect album. Moving forward, we’re taking inspiration from bands and albums that are slightly heavier and more intense. The last two Cannibal Corpse albums and most of Hate Eternal’s discography are now key influences to Mortal Rites.


Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response? 

We have sent the record to a few labels, but EP’s are usually not super popular with labels because of a few factors, especially if said label releases material on vinyl. We have received good comments on the material itself, and some great pieces of advice from some labels going forward, which are always appreciated.

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best? 

We only played a handful of gigs in 2024 because we were focused on finishing the writing and recording of our EP, and they were all in clubs. One of the very cool gigs that we’ve done this year was supporting 200 Stab Wounds during one of their latest tours when they stopped in our area. We’re definitely looking forward to playing more and in more places in 2025.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band? 

One of the main plans is to gig more, and in more places. We all have very busy schedules, but we’re trying to make more time available for gigs. Writing and recording new material is always in the plans as well, especially since the musical direction of the band is perfectly clear and established now. We’ll probably tease some new material at some point during 2025 that showcases what our true sound is, and that’s something to look forward to, for sure!

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information? 

We’re on the main social media platforms (Instagram and Facebook), as well as on most streaming platforms. Instagram is usually the main page we use for contacts. Everything can be found here: https://linktr.ee/mortalritesdm and you can also find our latest release at https://ironbloodanddeath.bandcamp.com/album/death-in-heaven-life-in-hell

Thanx for the interview. 

Thank you!!!

úterý 24. prosince 2024

Recenze/review - DREAMING DEATH - Sinister Minister (2024)


DREAMING DEATH - Sinister Minister
CD 2024, Lavadome productions

for english please scroll down

Jednou se rozplynu ve věčnosti. Rozpadnu se v prach a stanu se jenom mlhavou vzpomínkou. Zatím na druhou stranu, za řeku Styx, občas nahlížím. A přemýšlím, jakou si s sebou vezmu muziku. Moje první setkání s metalem probíhalo na konci osmdesátých let minulého století. Není tedy divu, že mám dodnes rád kapely, které umí exhumovat staré hroby. Musejí to ale dělat opravdově, uvěřitelně a surově. S DREAMING DEATH jsem se setkal poprvé jedno mlhavé, sychravé ráno. 

Ihned jsem věděl, že pánové hrají přesně takovým tím démonickým způsobem, který mám na kapelách tolik rád. Starý, prašivý a zahnívající death metal je zde kombinován s ostře řezajícím thrash metalem. Stačilo několik společných setkání a moje vnitřnosti byly v jednom ohni. Musel jsem ale přidat pořádně hlasitost. 


Kapela je tvořena členy BEYOND MORTAL DREAMS a OATH OF DAMNATION, tedy zkušenými muzikanty, kteří přesně vědí, co a jak chtějí hrát. Pokud jste někdy měli možnost drtit kosti ze starých prokletých hrobů, určitě víte, o čem píšu. Ve skladbách se zde potkávají vlivy POSSESSED, VADER, MORGOTH, VITAL REMAINS, PESTILENCE, SODOM, MASSACRE i MASTER. Na uvěřitelnosti všemu dodává masivní a špinavý zvuk (Andy Kite - Against the Grain Studio) i stylový obal (Jenglot Hitam). Zkrátka a dobře, fanoušci dostanou perfektně napsaný a složený materiál, který nejen že se velmi dobře poslouchá, ale navíc má v sobě takovou tu černou prokletou duši. Jako bych se vrátil po časové ose zpět, do doby, kdy byly pohřby do země samozřejmostí a démoni se toulali ulicemi. DREAMING DEATH nahráli desku, která je chladná a temná na povrchu a uvnitř žhne a pálí. Skladby mi připomínají vyvěrající sopku, která spala dlouhé roky v nečinnosti, aby nám letos ukázala svoji sílu. Po téhle nahrávce zůstává jenom spálená země a pořádně krvavá stopa. Pevně věřím, doufám, že tahle krypta vydá brzy další děsivé svědectví. Líbí se mi přístup, rukopis i celkový výraz. Za mě osobně, za starého psa, který hlídá vchod do podsvětí již několik dekád, nelze jinak, než vám novinku doporučit. Je totiž po okraj narvaná opravdovým metalem. Naleznete zde jak surové, drtivé melodie, tak i nahrubo nasekané tajemno a tmu. Beru do rukou kříž, obracím jej směrem dolů a kývám souhlasně hlavou. Jsme jedné krve, já i kapela. Dávám vysokou známku kvality! Jednou se rozplynu ve věčnosti. Rozpadnu se v prach a stanu se jenom mlhavou vzpomínkou. Než se tak ale stane, budu kapely jako DREAMING DEATH podporovat. Amen! Morbidní, prašivá, temná a chladná exhumace pradávné krypty! Surový death thrash metal par excellence!

Asphyx says:

One day I will dissolve into eternity. I'll crumble into dust and become just a vague memory. Meanwhile, on the other side, beyond the River Styx, I occasionally peer. And I wonder what music I'll take with me. My first encounter with metal was in the late 1980s. No wonder I still like bands that can exhume old graves. But they have to do it in a real, believable and raw way. I first encountered DREAMING DEATH one foggy, drizzly morning. 

I knew immediately that the gentlemen were playing in that demonic way that I love so much about bands. Old, dusty and rotting death metal is combined here with sharp cutting thrash metal. All it took was a few sessions together and my insides were on fire. I had to turn the volume up really high though. 


The band is made up of members of BEYOND MORTAL DREAMS and OATH OF DAMNATION, experienced musicians who know exactly what and how they want to play. If you've ever had the opportunity to crush bones from old cursed graves, you'll know what I'm writing about. Influences of POSSESSED, VADER, MORGOTH, VITAL REMAINS, PESTILENCE, SODOM, MASSACRE and MASTER meet in the songs here. The massive and dirty sound (Andy Kite - Against the Grain Studio) and the stylish cover (Jenglot Hitam) add to the believability. In short, fans get perfectly written and composed material that is not only very easy to listen to, but also has that black cursed soul to it. It's like being transported back in time, back to a time when burials in the ground were commonplace and demons roamed the streets. DREAMING DEATH have recorded a record that is cold and dark on the surface and glows and burns on the inside. The songs remind me of an erupting volcano that has been dormant for years, only to show us its power this year. All that remains of this record is scorched earth and a trail of blood. I firmly believe, I hope, that this crypt will soon bear further horrific witness. I like the approach, the handwriting and the overall expression. Speaking for myself, an old dog who has been guarding the entrance to the underworld for several decades, I can't help but recommend the novelty. For it is packed to the brim with real metal. You'll find raw, crushing melodies as well as rough-hewn mystery and darkness. I take the cross in my hands, turn it downwards and nod my head in agreement. We are of one blood, the band and I. I give high marks for quality! One day I'll dissolve into eternity. I'll crumble into dust and become just a vague memory. But until that happens, I'll support bands like DREAMING DEATH. Amen! A morbid, dusty, dark and cold exhumation of an ancient crypt! Raw death thrash metal par excellence!


tracklist:
01. With The Blessing Of The Dead 
02. Corpse Flayer 
03. The Coin And The Rune 
04. Necrospell 
05. Sinister Minister

The Culprits:
Pahl Hodgson - Guitar & Vocals
Ross Duncan - Bass & Vocals
Matt ‘Skitz’ Sanders - Necro-Percussion



středa 11. prosince 2024

Recenze/review - VALDAUDR - Du Skal Frykte (2024)


VALDAUDR - Du Skal Frykte
CD 2024, Soulseller Records

for english please scroll down

Zbyla tu jenom zaschlá krev. Bolest, otisknutá do starého kamení. Jsem hluboko v lesích, uprostřed nekonečné prázdnoty a hledám vlastní démony. Jsou ukryti v temných koutech, v podzemí, v hudbě, kterou právě poslouchám. Norské VALDAUDR jsem si oblíbil již v roce 2021, když vydali svoje debutové album "Drapsdalen" (recenze je odkazována dole pod článkem). Novinka navazuje tam, kde kapela minule přestala. Na starých obětních místech, na pohřebištích, ukrytých ve tmě. 

Jakoby do hudby byla otištěna bolest, takový ten pradávný chlad, které máme všichni u black metalových kapel z Norska rádi. Jedná se samozřejmě o starosvětskou, nihilistickou nahrávku, která splňuje všechny požadavky. Má poctivý zvuk, spoustu zajímavých momentů a hlavně krvavě mrazivou atmosféru. 


Když "Du Skal Frykte" poslouchám, tak se opravdu procházím v nekonečných lesích. Dívám se na řeku plnou děsivých mrtvol. Při nové desce se probouzejí přízraky, čekají ve stínu na svůj okamžik. Prokousnou vám hrdlo a převedou vás na druhou stranu, do země nekonečné bolesti a strachu. Skladby jsou napsány velmi zkušeně, s elegancí starých mistrů. Stylově lze tuhle smečku přirovnat k tomu, co na svých deskách hrají kapely jako MARDUK, MAYHEM, DARKTHRONE. Zkrátka a dobře, dostanete velmi chutnou porci klasického, ortodoxního rouhání. Nenechte se ale mýlit, novinka není jenom obyčejnou kopií. Naopak, pánové vložili do songů velké množství svých nápadů a invence. Navíc se album opravdu velmi dobře poslouchá. Ostré, syrové riffy, chorobný vokál, pochmurná a divoká atmosféra. Vždycky jsem měl rád kapely, které hrají opravdově, uvěřitelně, od srdce. A VALDAUDR tohle všechno umí na výbornou. Jedná se přesně o takovou tu desku, kterou raději poslouchám, než abych o ní psal. Moje slova jednoduše nestačí. Kolem se totiž vznáší velké množství do černých barev naladěných nálad. Nejlépe uděláte, pokud zhasnete všechna světla, otevřete okno a necháte mráz, aby k vám vstoupil. Najednou nebudete sedět ve svém pokoji u reproduktorů, ale ocitnete se daleko na severu, v lesích, ve kterých je tak lehké zabloudit, stát se šelmou nebo obětí. Norové přicházejí z muzikou, která je ohlodaná na kost. S poctivou porcí ryzí, démonické muziky. Zbyla tu jenom zaschlá krev. Bolest, otisknutá do starého kamení. Jsem hluboko v lesích, uprostřed nekonečné prázdnoty a hledám vlastní démony. Jsou ukryti v temných koutech, v podzemí, v hudbě, kterou právě poslouchám. Nahrubo nasekaná black thrash metalová tma! Pradávné rituály znovu ožívají a démoni vystupují ze stínu!

Asphyx says:

All that's left is dried blood. Pain imprinted on old stone. I'm deep in the woods, in the middle of an endless void, searching for my own demons. They're hidden in dark corners, underground, in the music I'm listening to. I took a liking to Norway's VALDAUDR back in 2021, when they released their debut album "Drapsdalen" (review linked at the bottom of the article). The new album picks up where the band left off last time. In old sacrificial places, in burial grounds, hidden in the dark. 

It's as if pain has been imprinted into the music, that ancient coldness we all love in black metal bands from Norway. This is of course an old world, nihilistic record that ticks all the boxes. It has an honest sound, lots of interesting moments and most importantly a blood-chilling atmosphere. 


When I listen to "Du Skal Frykte" I really do walk in the endless woods. I'm looking at a river full of creepy corpses. With the new record, the ghosts wake up, waiting in the shadows for their moment. They will rip through your throat and take you to the other side, to a land of endless pain and fear. The songs are written with great skill, with the elegance of the old masters. Stylistically, this pack can be compared to what bands like MARDUK, MAYHEM, DARKTHRONE play on their records. In short, you get a very tasty portion of classic, orthodox blasphemy. Don't be mistaken though, the new stuff is not just a simple copy. On the contrary, the gentlemen put a lot of their own ideas and inventiveness into the songs. Moreover, the album is really very easy to listen to. Sharp, raw riffs, sick vocals, gloomy and wild atmosphere. I've always liked bands that play real, believable, from the heart. And VALDAUDR do all that perfectly. This is exactly the kind of record I prefer to listen to rather than write about. My words are simply not enough. There is a lot of black moods floating around. The best thing to do is to turn off all the lights, open the window and let the frost in. Suddenly, you are not sitting in your room with the speakers, but far up north, in the woods where it is so easy to get lost, to become a beast or a victim. The Norwegians come with music that is gnawed to the bone. With a fair portion of pure, demonic music. All that's left is dried blood. Pain imprinted on old stones. I'm deep in the woods, in the middle of an endless void, searching for my own demons. They're hidden in dark corners, underground, in the music I'm listening to. Coarsely chopped black thrash metal darkness! Ancient rituals come to life again and demons emerge from the shadows!


Recenze/review - VALDAUDR - Drapsdalen (2021):


TRACKLIST
1. ...Og Jages Bort Fra Verden
2. Den Moerke Tronen
3. Herren Hoester Liv
4. Straffen For Dem Som Lokker Til Frafall
5. De Som Fortaeres Av Lengsel
6. Tilgi Dem Ikke
7. Hans Klamme Haand Glipper Taket

LINE-UP
Vald - Vocals and Lyrics
Død - Guitar and Bass
Rune Nesse - Drums


TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine