DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemthrash metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemthrash metal. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 24. dubna 2025

Recenze/review - SIJJIN - Helljjin Combat (2025)


SIJJIN - Helljjin Combat
CD 2025, Sepulchral Voice Records

for english please scroll down

Dívám se do tmy. Hluboká díra v zemi, starodávná jeskyně, o které se říká, že v ní sídlí démoni. Lákalo mě to již dlouho. Musím vstoupit dovnitř, zdávalo se mi uprostřed neklidných nocí. Jakoby mi někdo našeptával zlá slova plná bolesti. Už nastal čas, překračuji hranici mezi naších a oním světem. Kolem se válejí vybělené lebky a z temných chodeb slyším řev bestie. Někde hluboko v mých vnitřnostech se usadil strach. Postupuji směrem dolů, do ještě větší tmy. Po stěnách stéká krev a poslouchám u toho nové album německo-baskických SIJJIN. Kapely, která ohlodala starodávný death a thrash metal na kost.

Pozorní čtenáři moc dobře vědí, že tahle smečka je jasnou definicí pekla. Jejich hudba, jak jsme se již mohli přesvědčit na jejich debutu (recenzi a rozhovor naleznete dole pod článkem), hoří jasným černým plamenem. Krvavý obřad pokračuje, pánové se opět vydávají po časové ose zpět do minulosti. Až k samotné podstatě kruté a reálné smrti. 


Malte Gericke (ex NECROS CHRISTOS) a jeho věrní na to jdou ostře, nekompromisně, ale nezapomínají ani na chladné melodie. Pokud jste vyrůstali na kapelách jako POSSESSED, NASTY SAVAGE, INFERNÄL MÄJESTY, SLAYER, tak potom jste zde správně. Pánové si dali samozřejmě velký pozor na zvuk, který je náležitě prašivý, syrové a smrdí sírou. Líbí se mi i obal a o zajímavých textech, inspirovaných sumerskou mytologií, netřeba hovořit. Hlavní je, ostatně jako vždycky, hudba a ta se mi ihned dostala do krve. SIJJIN jsou autentičtí, opravdoví reální. Takhle se kdysi dávno pohřbívalo, hezky do studené země, s náležitými obřady. Tady žádnou umělou kremaci nepotkáte. Vše působí zastarale, analogově, přesto svěže a se spoustou zajímavých nápadů. Pro mě, pro starého psa, bylo vždy velmi zajímavé a příjemné, vstoupit do hlubin nicoty a otočit volume pořádně doprava. Při poslechu "Helljjin Combat" si připadám jako metalový archeolog, který právě objevil další zajímavou hrobku. Pohřbeni jsou v ní prokletí. Luštím tajemné symboly vyryté na zdi, naslouchám šepotu nemrtvých. Když jdu potom spát, tak děsivé sny (nebo realita?) pokračují a tak si znovu a znovu pouštím do tmy tuhle nahrávku. Je totiž po okraj narvaná vším, co mi dělá dobře. Prašivými melodiemi, tlakem, syrovostí. Má v sobě krvavou jiskru, upřímnost a touhu ničit hudbou. Nemůžu tedy jinak, než vám novinku doporučit. Pokud svůj čas rádi trávíte v temnotě, tak budete určitě spokojeni. To vám podepíšu vlastní krví. Dívám se do tmy. Hluboká díra v zemi, starodávná jeskyně, o které se říká, že v ní sídlí démoni. Nahrubo nasekané, pradávné, krvavé death thrash metalové zlo! Démonická definice temnoty! 

Asphyx says:

I'm looking into the darkness. A deep hole in the ground, an ancient cave rumored to house demons. I've been tempted for a long time. I must go inside, I dreamed in the middle of the restless night. It was as if someone was whispering evil words full of pain to me. It's time, I'm crossing the line between our world and the other. Bleached skulls roll around and from the dark corridors I hear the roar of a beast. Somewhere deep in my gut, fear has taken root. I move downward into more darkness. Blood drips down the walls as I listen to the new album by the German-Basque SIJJIN. The band that gnawed ancient death and thrash metal to the bone.

Attentive readers know very well that this pack is a clear definition of hell. Their music, as we could already see on their debut (review and interview can be found below the article), burns with a bright black flame. The bloody ceremony continues, the gentlemen once again travel back in time to the past. To the very essence of cruel and real death.


Malte Gericke (ex NECROS CHRISTOS) and his faithful are sharp, uncompromising, but they don't forget the cool melodies either. If you grew up on bands like POSSESSED, NASTY SAVAGE, INFERNÄL MÄJESTY, SLAYER, then you've come to the right place. The gentlemen have obviously taken great care with their sound, which is appropriately dusty, raw and reeks of sulphur. I also like the cover art and the interesting lyrics, inspired by Sumerian mythology, needless to say. The main thing is, as always, the music and it immediately got into my blood. SIJJIN are authentic, real. This is how they were buried long ago, nice and cold, with proper ceremonies. You won't find any artificial cremation here. Everything feels dated, analogue, yet fresh and with lots of interesting ideas. For me, an old dog, it was always very interesting and enjoyable to enter the depths of nothingness and turn the volume properly right. Listening to "Helljjin Combat" I feel like a metal archaeologist who has just discovered another interesting tomb. Buried in it are the damned. I'm deciphering the mysterious symbols carved on the wall, listening to the whispers of the undead. Then, when I go to sleep, the eerie dreams (or reality?) continue, so I play this recording over and over again in the dark. It's filled to the brim with everything that makes me feel good. Dirty melodies, pressure, rawness. It's got a bloody spark, honesty and a desire to destroy with music. So I can't help but recommend this new release to you. If you like to spend your time in the dark, you'll definitely be satisfied. I'll sign this in my own blood. I'm looking into the darkness. A deep hole in the ground, an ancient cave rumored to house demons. Coarsely chopped, ancient, bloody death thrash metal evil! The demonic definition of darkness!


about SIJJIN on DEADLY STORM ZINE:





TRACKLIST
1. Fear Not The Tormentor
2. Dakhma Curse
3. Trance Of The Mummified
4. Death Opens The Grave
5. Religious Insanity Denies Slavery
6. Horrific Distortions
7. Five Blades
8. The Southern Temple

LINE-UP
Malte Gericke - Bass / Vocals
Iván Hernández - Drums
Ekaitz Garmendia - Guitars


pátek 11. dubna 2025

Recenze/review - MALPHAS - Extinct (2025)


MALPHAS - Extinct
CD 2025, Soulseller Records

for english please scroll down

Je to zvláštní, ale moje kroky mě nakonec vždycky zavedou mezi staré ruiny. Kdysi živé a bohaté město bylo rozbořeno a traduje se, že se v těchto místech odehrávali krvavé rituály. Sedávám ve stínu a čekám na mlhu, až přinese další vzpomínky. Poslouchám nové album švýcarských black metalistů MALHPAS a užívám si temnou a chladnou atmosféru. Nějak se mi zase jednou všechno spojilo v jedno. Hudba se smísila s historií a já najednou před sebou viděl kamenný oltář a na něm uvázanou oběť.

Sledoval jsem kněze, odříkávající černou modlitbu pro vyvolávání temných sil. Black metal v podání téhle smečky je uvěřitelný, mrazivý ve svém základu, melodický a v určitých momentech i s thrash metalovou příměsí. Jako celek je potom nové album děsivým stínem, který se mi ihned dostal do krve. Nůž zajíždějící do těla. Výkřik oběti. Tohle je pradávný rituál smrti. 


Líbí se mi celková okultní atmosféra, takový ten plazivý chlad, který mě pokaždé při poslechu obejme jako pevné pavučiny. Jsou upleteny z toho nejkvalitnějšího materiálu. Pánové se volně inspirovali jak norskou, tak švédskou black metalovou scénou. Navíc potom přidávají spoustu svých vlastních nápadů. Přiznám se bez mučení, album se opravdu velmi dobře poslouchá. Hodně k tomu přispívá jedovatý zvuk (recorded at Chäuer Studios Bärn and mixed and mastered by Markus Stock at Klangschmiede Studio E.). Netřeba diskutovat ani o nádherně tajemném obalu od Misanthropic Arts, na které je ostatně vždy spolehnutí. MALPHAS se povedlo nahrát desku, která má v sobě takovou zvláštní magickou přitažlivost, jakýsi, těžko definovatelný neklid. Vždycky posuzuji nahrávky hlavně podle toho, jaké ve mě probudí emoce, jak mi rozdrásají fantazii. A nové album "Extinct" ve mě zanechalo pěkně hlubokou krvavou stopu. Určitě znáte takové ty podivné sny, ve kterých padáte po zádech do hlubiny, skáčete z hory mezi skály. Při společných setkáních s touto deskou jsem se cítil velmi podobně, akorát s tím rozdílem, že jsem se nikdy neprobudil. Naopak, vždycky jsem dopadl na dno a roztříštil se na tisíc kousků. Ostatně, lepší je jako vždy si poslechnout ukázky. Uvidíte sami, jak na vás bude nahrávka působit. Já mohu jen potvrdit, že je to zvláštní, ale moje kroky mě nakonec vždycky zavedou mezi staré ruiny. Kdysi živé a bohaté město bylo rozbořeno a traduje se, že se v těchto místech odehrávali krvavé rituály. Sedávám ve stínu a čekám na mlhu, až přinese další vzpomínky. Záhadné, podmanivé black metalové album, po okraj narvané chladem, tmou a okultní atmosférou! Smrt číhá ve stínu!

Asphyx says:

It's strange, but my footsteps always eventually lead me among the old ruins. The once vibrant and wealthy city has been razed and it is said that blood rituals took place here. I sit in the shadows and wait for the mist to bring more memories. I listen to the new album by Swiss black metallers MALHPAS and enjoy the dark and cold atmosphere. Somehow everything has come together once again. Music mixed with history and suddenly I saw a stone altar in front of me and a victim tied on it.

I watched a priest reciting a black prayer to invoke dark forces. The black metal performed by this pack is believable, chilling at its base, melodic and at certain moments with a thrash metal admixture. As a whole, then, the new album is an eerie shadow that immediately got into my blood. A knife cutting into the flesh. The scream of the victim. This is an ancient death ritual.


I like the overall occult atmosphere, that creeping chill that hugs me like a tight web every time I listen. They are knitted from the finest material. The gentlemen have been loosely inspired by both the Norwegian and Swedish black metal scenes. In addition, they then add a lot of their own ideas. I admit without torture, the album is really very easy to listen to. A lot of that is contributed by the venomous sound (recorded at Chäuer Studios Bärn and mixed and mastered by Markus Stock at Klangschmiede Studio E.). There is no need to discuss the wonderfully mysterious cover artwork by Misanthropic Arts, who can always be relied upon, by the way. MALPHAS have managed to record a record that has a strange magical appeal, a kind of, hard to define, restlessness. I always judge records mainly by the emotions they awaken in me, by the way they tear my imagination apart. And the new album "Extinct" has left a pretty deep bloody mark on me. I'm sure you know those strange dreams where you fall on your back into the deep, jumping off a mountain between rocks. I felt much the same way during our encounters with this record, except I never woke up. On the contrary, I always hit rock bottom and shattered into a thousand pieces. Anyway, as always, it's better to listen to the samples. You'll see for yourself how the recording will affect you. I can only confirm that it's strange, but my steps always take me among the old ruins in the end. The once vibrant and wealthy city has been demolished and it is said that blood rituals took place in these places. I sit in the shadows and wait for the mist to bring more memories. A mysterious, haunting black metal album, packed to the brim with cold, darkness and occult atmosphere! Death lurks in the shadows!


TRACKLIST
1. Psychomachia
2. Eradicate.Manifest.Define
3. Trenches
4. Majestic Moon
5. Consumed
6. Gamygyn
7. Butcher's Broom
8. Armada Christi
9. Astral Dissonance

LINE-UP
Raven Dust - Guitars, Vocals
Xezbeth - Guitars, Piano
J - Drums, Guitars, Vocals
Näbugring - Bass



A few questions - interview with thrash metal band from Norway - MALTUKA.


A few questions - interview with thrash metal band from Norway - MALTUKA.

Answered Viljar Brunvoll (vocals, guitars), thank you!

Recenze/review - MALTUKA - Black Rite (2025):

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

Yes of course! We are Maltuka, a thrash metal band based in Bergen (NO), consisting of me (Viljar, guitar/vocals), Mats (drums), Sondre (guitars) and Johannes (bass). Me and Mats started working on what would become Maltuka around 2022, after having played together for quite a few years in other projects (also with Johannes and Sondre).

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

When recording „Black Rite“ we did everything ourselves for the first time (except mastering, which was done at Audiosiege). We have over the last years started our own small non-commercial studio-collective „Formkraft Produksjon“, located here in Bergen, where we have recorded our own projects, as well as some other bands. As to the recording itself, Mats has been pretty much in charge of everything in regards to production and mixing.


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

We were fortunate enough to be able to release „Black Rite“ through High Roller Records, who now have printed it on all physical formats; vinyls (black, and orange splatter), CD and cassettes, as well as being published on most digital streaming platforms of course. As to the exact number I’m not a hundred percent certain to be honest.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

For these songs I wrote most of the lyrics, with some tweaks from Mats here and there. Thematically they delve in more occult territories, such as human sacrifice and humanity’s grotesque and primal capabilities (much inspired by Stravinskys „Rite of Spring“, which I had recently watched... again). Writing wise, lyrics are often the last thing we create, so we try to find themes that compliment and emphasise the atmosphere of what the instrumental is doing.


Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

The logo was created by Spearhedirl, and he made a killer one at that! The artwork for „Black Rite“ is from a painting by our local artist „Kim Diaz Holm“, who we have worked with quite a few times already with other projects. As to our website (maltuka.bandcamp.com) and our other social platforms we handle these ourselves at the moment. And yes, I think social platforms and reach has become very important in the modern era, which can be both advantageous, but also somewhat undermining. The global outreach and possibilities are enormous, but at the same time it means we have to delve into content creation and algorithms, which we (probably aligned with many other musicians) are not as well versed with as just playing and writing.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

As mentioned earlier we got signed with High Roller Records for this record. It’s a label we perceive as really invested in its signed bands and who is truly helping more underground metal establish and unite globally. We are super excited that they wanted to release our debut EP, and we are extremely happy with their guidance and support so far!


Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

I can’t get around the fact that the main metal titans have been a huge motivation for playing throughout the years. Judas Priest, Metallica and especially Megadeth were some of my biggest idols growing up and just starting out. With my fellow bandmates I share a love for many of the thrash giants, such as Testament, Exodus, Nuclear Assault, Sodom, and many more, but also bands of other genres such as Opeth, Bloodbath, Immortal, Death, and so on. As to inspiration for songwriting, that varies quite frequently, which is why it’s as fun and refreshing every time. Usually a new release or discovery that really hits my sweetspots ignites new ideas, where underground bands often can be the most inspiring!

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

We sent it around to quite a few, but luckily we got a good response from one of the few we hoped for (as previously mentioned).


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

With Maltuka we are still planning our first gigs, seeing as our complete lineup fairly recently got established. But as I also mentioned, we have all played together quite a lot in bands such as Contorted and Psykopath, where we’ve played many smaller clubs, as well as a few festivals. Personally I really love the smaller club scenes, as you get a special intimacy with all the people attending, which often makes those nights more memorable.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

At the moment we are just about to start recording our first full length album, which we are quite excited about. To be able to release our music internationally is one of the things that really drives us. But of course, we really want to get around to play different stages, and we’d especially love to be able to play a lot internationally.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

Our social medias is an easy outreach (https://www.instagram.com/maltukaband) (https://www.facebook.com/profile.php?id=61563413770301), or though our mail: maltukaofficial@gmail.com

Thanx for the interview.

Thank You!

Recenze/review - MALTUKA - Black Rite (2025):

čtvrtek 10. dubna 2025

Recenze/review - LEPER COLONY - Those Of The Morbid (2025)


LEPER COLONY - Those Of The Morbid
CD 2025, Testimony Records

for english please scroll down

Lidé čím dál tím víc věří lžím. Raději hnijí zaživa, nakaženi nenávistí, než aby použili svůj mozek. Někteří z nás jsou jenom dávno mrtvým tělem, prázdnou schránkou na prokletou duši. Stále sledujeme s chutí veřejné popravy, s nadšením a radostí. Pochodujeme na smrt, odsouzeni už jenom svým zrozením. Možná ale existuje způsob, který vás probudí ze tmy. Mám tu na recenzi novou desku maniaků LEPER COLONY a troufám si tvrdit, že se opět jedná o materiál, u kterého praskají lebky tlakem. 

Jak asi všichni víte, v téhle smečce se potkali muzikanti, kteří jsou plně oddáni extrémní muzice. Stačí napsat jenom Marc Grewe, Rogga Johansson, Håkan Stuvemark, Jon Rudin a všichni vědí, že zde bude znovu definován smrtící kov. Tohle je muzika pro ty, co mají stále krvavou jiskru v oku, pro fanoušky, kteří sledují scénu a rádi objevují nová temná zákoutí. Hraje se tu ostře, nekompromisně, s pradávnou touhou ničit. Nic pro tupý dav, nic pro slabé povahy. I nová deska je spíše hudbou pro ty, co jsou stále na lovu, co ještě nesklonili hlavu. 


Hroby jsou exhumovány, ohně hoří jasným černým plamenem, víka od rakví praskají velkým tlakem. Sešli se zde muzikanti, kteří přesně ví, co a jak chtějí hrát. Základem jejich muziky je i letos smrtící kov v jeho tradiční, klasické podobě (pokud máte rádi kapely jako DEATH, MORGOTH, MASSACRE, MERCYLESS, ASPHYX, PESTILENCE, MASSACRE, CANCER, SLAYER, MASTER, potom jste zde správně). Jako bych navštívil morbidní galerii, ve které jsou vystavovány veškeré ohavnosti, kterých je náš lidský rod schopen. Zvuk je v absolutním pořádku, zaujme i stylový obal. Pro mě je potom nejdůležitější, že mě baví nové album "Those Of The Morbid" poslouchat , že se k němu rád vracím. Pokud vám vadí, stejně jako mě, současný umělý svět, kdy máte u spousty kapel pocit, že jejich hudbu tvoří stroje a ne lidé, tak zde to rozhodně neplatí. Skladby v sobě mají potřebnou živočišnost, vztek, prašivinu, nahrubo nasekanou tmu i pověstnou krvavou jiskru. Není to nic nového v záhrobí, ale rozhodně se nejedná jen o obyčejné, i když dobře odvedené řemeslo. Naopak, z nové desky slyším opravdovost, upřímnost, reálnou oddanost stínům. Když jsem slyšel nahrávku poprvé, ihned se mi dostala do žil i do podvědomí. Zůstala tam až doteď, když píšu tato slova. Myslím si, že není moc co řešit. Tohle je hudba od death metalové šlechty pro všechny oddané fanoušky. Lidé čím dál tím víc věří lžím. Raději hnijí zaživa, nakaženi nenávistí, než aby použili svůj mozek. Někteří z nás jsou jenom dávno mrtvým tělem, prázdnou schránkou na prokletou duši. My, prokletí, takoví nejsme. Doporučuji volume pořádně doprava! Syrový, klasický, prašivý death metal, u kterého vám popraskají všechny kosti v těle! Hromadný hrob byl znovu exhumován!

Asphyx says:

People are believing more and more lies. They'd rather rot alive, infected with hate, than use their brains. Some of us are just a long-dead body, an empty shell for a damned soul. We still watch public executions with gusto, with glee and joy. We march to our deaths, condemned by our very birth. But perhaps there is a way to wake you from the darkness. I have the new album from maniacs LEPER COLONY to review, and I dare say that once again, this is material where skulls crack with pressure. 

As you all probably know, in this pack we have met musicians who are fully committed to extreme music. You only need to write Marc Grewe, Rogga Johansson, Håkan Stuvemark, Jon Rudin and everyone knows that death metal will be redefined here. This is music for those who still have a bloody sparkle in their eye, for fans who follow the scene and like to discover new dark corners. It's played with a sharp, uncompromising edge, with an ancient desire to destroy. Nothing for the dull crowd, nothing for the weak of character. Even the new album is more music for those who are still on the hunt, who haven't bowed their heads yet.


The graves are exhumed, the fires burn with a bright black flame, the lids of the coffins burst with great pressure. Musicians have gathered here who know exactly what they want to play and how they want to play it. The basis of their music this year is also death metal in its traditional, classic form (if you like bands like DEATH, MORGOTH, MASSACRE, MERCYLESS, ASPHYX, PESTILENCE, CANCER, SLAYER, MASTER, then you are here right). It's like visiting a morbid gallery where all the abominations of which our human race is capable are on display. The sound is absolutely fine, and the stylish cover art is also impressive. The most important thing for me then is that I enjoy listening to the new album "Those Of The Morbid", that I like coming back to it. If, like me, you are bothered by the current artificial world, where many bands make you feel that their music is made by machines and not by people, that is definitely not the case here. The songs have the requisite animalism, rage, grime, rough-hewn darkness and the proverbial blood spark. It's nothing new in the afterlife, but it's certainly not just ordinary, albeit well done craft. On the contrary, what I hear from the new record is a genuineness, an honesty, a real commitment to the shadows. When I first heard the record, it immediately entered my veins and subconscious. It has remained there ever since as I write these words. I don't think there's much to go on. This is music from death metal royalty for all the devoted fans. People are believing the lies more and more. They'd rather rot alive, infected with hate, than use their brains. Some of us are just a long-dead body, an empty shell for a damned soul. We, the damned, are not. I recommend a volume to the right! Raw, classic, dusty death metal that will make every bone in your body crack! The mass grave has been exhumed again!


Recenze/review - LEPER COLONY - Leper Colony (2023):


TRACKLIST
1. Facing The Faceless
2. Master’s Voice
3. The Age Of Insanity
4. Flesh To Rot To Ashes
5. Realm Of Madness
6. Those Of The Morbid Inclination
7. Apocalypse Whore
8. Creature From The Deep
9. A Story In Red

LINE-UP
Marc Grewe - Vocals
Rogga Johansson - Guitars, Bass
Håkan Stuvemark - Lead Guitars
Jon Rudin - Drums



pátek 28. března 2025

Recenze/review - MALTUKA - Black Rite (2025)


MALTUKA - Black Rite
EP 2025, High Roller Records

for english please scroll down

Někdy se ocitnu ve stavu, kdy začnu hledat svoje krvavé kořeny. Většinou se zavřu do svého pokoje, zhasnu všechna světla a otevřu okna do tmy. Nové EP norských MALTUKA jsem dostal na recenzi jednoho chladného večera. Nečetl jsem promo materiály, ani jsem si o kapele nic nezjišťoval. Nechal jsem na sebe hudbu jen tak působit. Po několika společných setkáních a vypitých pivech jsem zjistil, že jsme jedné krve. Já i tahle smečka.

Líbí se mi přístup, s jakým pánové k tomuto stylu přistupují. Melodie jsou velmi ostré, hlas jedovatý, riffy naléhavé a u bicích vám vylétne mozek z hlavy. Ten den jsem nespal, ale jen si rval nové EP pod tlakem opakovaně do hlavy. Hergot, tahle hudba hoří jasným černým plamenem a smrdí sírou. 


Novinka je neučesaná, syrová, po okraj narvaná takovou tou starodávnou patinou, kterou mám u kapel tolik rád. Netuším, jestli jste někdy potkali na ulici smečku prašivých psů, kteří touží po jediném - roztrhat vás na kusy. Tak ani nemusíte, Norové totiž působí úplně stejně. Uvěřitelně, opravdově. Hudba na mě útočila takovým tím poctivým, neurvalým způsobem. Dovedu si představit koncert v malém klubu, někde na periférii. I když už jsem starý pes, rád bych si skočil z pódia, to je jasná věc. Co se týká stylu, jaký nám tihle gentlemani předkládají, tak je ovlivněn kapelami jako SODOM, SLAYER, NUCLEAR ASSAULT, ale i třeba IMMORTAL. Osobně se mi potom líbí, že tahle smečka přistupuje k hudbě přeci jen trošku jinak, než ostatní. V současné době můžete všude potkat velkou spoustu různých retro skupin bez duše. MALTUKA na to jdou po svém, nebojí se říznout do živého. Chladné a temné melodie se zde potkávají se surovostí. Přesně takhle to mám rád. Norové se snaží o svůj vlastní rukopis a nutnou rovnou dodat, že se jim to daří na výbornou. Novinka mě opravdu baví poslouchat. Má v sobě totiž něco přitažlivého, co mě nutí se neustále vracet. Jestliže mě většina o hodně slavnějších jmen v současnosti už moc neoslovuje, k "Black Rite" se budu rád vracet. A to nejen ve chvílích, když budu mít nostalgickou náladu. Mimochodem, zvuk mě opravdu baví a s chutí se dívám i na motiv na obalu (Kim Diaz Holm (Sólstafir, Vreid)). Zkrátka a dobře, pokud jste na stejné vlně jako já, neváhejte ani chvilku. Už aby tu bylo dlouhohrající album. Těším se už teď! Ostrý, temný thrash metal, u kterého objevíte své vlastní krvavé kořeny! Černý plamen byl zažehnut! 

Asphyx says:

Sometimes I find myself in a state where I start looking for my bloody roots. I usually lock myself in my room, turn off all the lights and open the windows to the darkness. I was given the new EP from Norway's MALTUKA to review one chilly evening. I hadn't read the promo materials or done any research on the band. I just let the music affect me. After a few meetings and a few beers together, I found out that we are of the same blood. Me and this pack.

I like the approach the gentlemen take to this style. The melodies are very sharp, the voice is venomous, the riffs are urgent and the drums will blow your brains out. I didn't sleep that day, I just ripped the new EP repeatedly in my head under pressure. Damn, this music burns with a bright black flame and smells like brimstone. 


The new stuff is unpolished, raw, packed to the brim with that old patina I like so much in bands. I don't know if you've ever met a pack of mangy dogs on the street who want only one thing - to tear you apart. You don't have to, because the Norwegians look exactly the same. Believable, real. The music attacked me in that honest, uncouth way. I can imagine a gig in a small club, somewhere on the outskirts. Even though I'm an old dog, I'd like to jump off the stage, that's for sure. As for the style these gentlemen present us, it is influenced by bands like SODOM, SLAYER, NUCLEAR ASSAULT, but also IMMORTAL. Personally, I like the fact that this pack approaches music a bit differently than the others. Nowadays you can find a lot of different retro bands without soul everywhere. MALTUKA are doing it their own way, they are not afraid to cut into the live. Cold and dark melodies meet rawness here. That's how I like it. The Norwegians are trying to make their own signature and I have to say that they succeed in doing it perfectly. I really enjoy listening to this new album. It has something appealing that keeps me coming back. If most of the much more famous names these days don't appeal to me much anymore, I'll keep coming back to "Black Rite". And not just when I'm in a nostalgic mood. By the way, I really enjoy the sound and I also look with relish at the motif on the cover (Kim Diaz Holm (Sólstafir, Vreid)). In short, if you're on the same wavelength as me, don't hesitate a moment. I wish there was a full-length album already. I'm already looking forward to it! Sharp, dark thrash metal where you will discover your own bloody roots! The black flame has been ignited!


TRACKLIST
1. Judgement (Intro)
2. Blood Sacrifice
3. Condemnation
4. Xolotl
5. Black Rite

LINE-UP
Viljar Brunvoll - Guitar, Vocals
Sondre Hovden - Guitar
Mats Hovden - Drums
Johannes Gade Glesner - Bass



čtvrtek 27. března 2025

Recenze/review - URN - Demon Steel (2025)


URN - Demon Steel
CD 2025, Osmose Productions

for english please scroll down

Měl jsem pocit, že jsem ho zahlédl ve stínu. Pokaždé jenom prošel kolem. Moc lidí mi ale nevěřilo. Jenže já jsem věděl své. Pokaždé, když je mi těžko na duši, tak se vydám na cestu do podsvětí. Moc dobře vím, o čem píšu. Jsem starý pes, který na podobné hudbě kdysi vyrůstal. Můžu vám tedy garantovat, že démona jsem opravdu viděl. Držel v ruce novou desku finských black thrash metalistů URN. Kapely, která má za sebou velmi dlouhou a hudebně zajímavou historii. Co se týká data založení, tak byste museli hledat až v roce 1994. První demo potom spatřilo světlo světa tři roky potom. 

Máte tedy jistotu, že zde máte co do činění se starými bardy, kteří moc dobře vědí, co a jak chtějí hrát. Umí být divocí, nespoutaní, prašiví a stále dokáží kousnout tak, že se vám zastaví a zmrzne krev v těle. Nové album "Demon Steel" je toho jasným důkazem. Doporučuji poslouchat v chladu, naprosté tmě a hlavně pořádně nahlas. Tahle muzika smrdí sírou!


Jakoby mě někdo zavřel do staré kobky s kapelami jako DESTROYER 666, NIFELHEIM, DESASTER, POWER FROM HELL, HELLHAMMER, CELTIC FROST, SARCÓFAGO. Tak si alespoň při společných seancích s novou deskou připadám. Jedná se přesně o takový ten surový black thrash metal, který je pokrytý pavučinami a starodávnou, poctivou patinou. Kříže jsou obráceny směrem dolů, svěcená voda je plná zkažené krve a kněz konečně přiznal, že v žádného boha nevěří. Satan sedí na svém trůnu, usmívá se a démoni tančí do rytmu se všemi prokletými. Patřím samozřejmě mezi ně. Jasně, nejedná se o nic nového, ani převratného, ale to zde ani není účelem. Dostanete hudbu, která je ukována v pekelném ohni z těch nejkvalitnějších surovin. Berte a nechte být, nic jiného mezi tím neexistuje. Co se týká formálních věcí, jako je zvuk a obal, tak je vše v absolutním pořádku. Skladby v sobě obsahují poctivý drive, nahrubo nasekanou tmu i zlo, které se ukrývá hluboko i ve vašem podvědomí. Finové jej vytáhli na povrch, smíchali s prachem z hrobů a narvali jej do nás pod tlakem. Na URN je zkrátka a dobře spolehnutí. Novým albem jenom potvrzují svoji pozici v záhrobí a právem nosí titul legenda. Nemám vlastně žádných námitek a album "Demon Steel" si neskutečně užívám. A to hlavně v noci, když se ulicemi toulají přízraky a zvou mě na nedaleký hřbitov. Tohle je pozvánka, která se nedá odmítnout. Tohle je poctivá, klasická a tradiční muzika, zahraná od srdce. Black thrash metalový útok z pekla, který vás spálí na popel! Nové album smrdí sírou, vztekem a nenávistí! Démoni číhají v temnotě!


Asphyx says:

I thought I saw him in the shadows. He just walked by each time. But not many people believed me. But I knew my own. Every time my soul is heavy, I take a trip to the underworld. I know exactly what I'm writing about. I'm an old dog who grew up on music like this. So I can guarantee you that I have seen a demon. He was holding the new album by Finnish black thrash metallers URN. A band with a very long and musically interesting history. As for the date of foundation, you would have to look back to 1994. The first demo saw the light of day three years later. 

So you can be sure that you are dealing with old bards who know very well what and how they want to play. They can be wild, unbridled, mangy and still manage to bite so hard that your blood stops and freezes in your body. The new album "Demon Steel" is a clear proof of that. I recommend listening to it in the cold, complete darkness and especially really loud. This music stinks of brimstone!

It's like someone locked me in an old dungeon with bands like DESTROYER 666, NIFELHEIM, DESASTER, POWER FROM HELL, HELLHAMMER, CELTIC FROST, SARCÓFAGO. At least that's how I feel during our sessions with the new album. This is exactly the kind of raw black thrash metal that is covered in cobwebs and an old, honest patina. The crosses are upside down, the holy water is full of tainted blood, and the priest has finally admitted that he doesn't believe in any god. Satan sits on his throne, smiling, and the demons dance in rhythm with all the damned. I'm one of them, of course. Sure, it's nothing new or groundbreaking, but that's not even the point here. You get music that is forged in hellfire from the finest ingredients. Take it and leave it, there is nothing else in between. As far as formal things like sound and packaging go, everything is absolutely fine. The tracks contain honest drive, rough-hewn darkness and evil that hides deep even in your subconscious. The Finns have brought it to the surface, mixed it with grave dust and shoved it down our throats under pressure. URN can be relied upon, in short. With their new album they only confirm their position in the beyond and rightfully carry the title of legend. I actually have no complaints and I enjoy the album "Demon Steel" immensely. Especially at night, when ghosts wander the streets and invite me to a nearby cemetery. This is an invitation that can't be refused. This is honest, classical and traditional music, played from the heart. A black thrash metal assault from hell that will burn you to the ground! The new album reeks of brimstone, rage and hate! Demons lurk in the darkness!


Tracklisting for Urn (Finland)’s Demon Steel:

1. Retribution Of The Dead [1:45]
2. Heir Of Tyrants [4:42]
3. Are You Friends With Your Demons [4:05]
4. Burning Blood’s Curse [4:28]
5. Turbulence Of Misanthropy [4:44]
6. Iron Star [4:22]
7. Wings Of Inferno [5:09]
8. Cold Void Skin [4:16]
9. Ruthless Paranoia [4:46]
10. Predator Of Spiritforms [5:22]

pondělí 24. března 2025

Recenze/review - WARHAMMER - Total Maniac (2025)


WARHAMMER - Total Maniac
CD 2025, Ván Records

for english please scroll down

Pamatuji si, že v ulicích se válela mlha a smog. Probudil jsem se brzy a moje holka ještě spala. Jako student jsem neměl moc peněz a tak jsem si ten den odpustil oběd i večerní pivo. Čekal jsem, až otevřou obchod s CD. S papírem v ruce, na kterém jsem měl napsaná jména, která si mám poslechnout. Ani vlastně nevím, kdo mi tenkrát, v roce 1998 dal tip na německé WARHAMMER. Nebo jsem se spletl a chtěl jsem koupit HELLHAMMER? 

Už nevím detaily, ale CD "The Winter of Our Discontent" mám ve své sbírce dodnes. Je už sice hodně pokryté prachem, ale faktem je, že když vystupovala kapela v roce 2016 s mými oblíbenci MASTER v Praze, tak jsem hrozil pěstí v první řadě pod pódiem. Kruh se tak uzavřel a já mám hudbu téhle smečky navždy zapsanou ve svém podvědomí. A to, prosím pěkně, pořádně ostrým nožem. 


Letošní album "Total Maniac" bylo vydáno jako pocta k výročí úmrtí Volkera "Irona Lungse" Frerichse. Jsem ze staré školy a když jsem jej potkal po koncertě, tak jsme prohodili pár slov a do mé paměti se zapsalo i setkání a byl to pro mě skvělý zážitek. Nicméně, smrt, ta stará kurva zase jednou zaúřadovala a tak je pro mě novinka takovou skvělou vzpomínkou, poctou, kterou jsem musel mít ihned ve své sbírce. Death metal, thrash, black metal, ale i třeba doom, tohle všechno smíchané v jeden jedovatý koktejl. Samozřejmě s náležitě prašivým a shnilým  zvukem. Riffy ohlodané na kost, melodie, které se vám zadřou pod kůži. Některé skladby jsou notoricky známé, mají v sobě hitový potenciál, jiné jsem si musel trošku osvěžit v paměti. Kritici, kteří jsou dnes na každém kroku, sice budou mluvit o tribute revivalu, ale to mi je tak nějak jedno. Vždycky jsem u hudby obdivoval hlavně nadšení, upřímnost, opravdovost. A tenhle výlet do doby, kdy se ještě pozéři polévali pivem a byli terčem vtipů, se mi moc líbí. Když si to vezmu kolem a kolem, tak bude nová deska hlavně sběratelským artefaktem ve sbírce všech pravověrných fanoušků. Asi vás, pokud čtete moje stránky, nepřekvapí, že se řadím hrdě mezi ně. Ono totiž, krev jen tak nevyměníte. Na téhle hudbě jsem vyrůstal a jiný už nebudu. Zkrátka a dobře, líbí se mi zvuk (mastering (by Obscured by Evil)), líbí se mi i obal, jsem prostě nadšený. WARHAMMER jsou navždy zapsáni i v mých vzpomínkách. A bude tomu tak až do konce mých dní. Tyhle songy jsou totiž nejen dobře zahrané, ale mají v sobě i potřebný drive a pradávnou sílu. V ulicích se zase válí mlha a smog. Je mi zima a svět kolem je ještě víc černý než dřív. Přidávám pomalu hlasitost, až na samou hranu bolesti...Absolutní definice starého, na kost ohlodaného black thrash death metalu! Povinnost pro všechny nekromaniaky! 


Asphyx says:

I remember the fog and smog rolling in the streets. I woke up early and my girlfriend was still asleep. As a student, I didn't have much money, so I skipped lunch that day and the evening beer. I waited for the CD store to open. With a paper in my hand, on which I had written the names to listen to. I don't even know who tipped me off to German WARHAMMER back in 1998. Or was I mistaken and wanted to buy HELLHAMMER? 

I don't know the details anymore, but I still have the CD "The Winter of Our Discontent" in my collection to this day. It's pretty much covered in dust now, but the fact is that when the band performed with my favorites MASTER in Prague in 2016, I threatened with my fist in the front row under the stage. The circle has come full circle and I have the music of this pack forever etched in my subconscious. And that, please, with a really sharp knife.


This year's album "Total Maniac" was released as a tribute to the anniversary of the death of Volker "Iron Lungs" Frerichs. I'm from the old school and when I met him after the concert, we exchanged a few words and the encounter is etched in my memory and it was a great experience. However, death, that old bitch, has once again taken over and so the novelty is such a great memory for me, a tribute that I had to have in my collection immediately. Death metal, thrash, black metal, but also doom, all mixed into one poisonous cocktail. Of course, with a properly filthy and rotten sound. Riffs gnawed to the bone, melodies that get under your skin. Some of the tracks are notorious and have hit potential, others I had to refresh my memory a bit. The critics who are all over the place these days will talk about tribute revival, but I kind of don't care. What I've always admired about music is the enthusiasm, the sincerity, the genuineness. And I really like this trip to the time when posers were still pouring beer on themselves and being the butt of jokes. All things considered, the new album will be a collector's item in the collection of all true fans. It probably won't surprise you, if you read my site, that I proudly count myself among them. You can't just change blood. This is the music I grew up on, and I won't be any different. Long story short, I like the sound (mastering (by Obscured by Evil)), I like the cover art, I'm just excited. WARHAMMER are forever etched in my memories. And will be until the end of my days. These songs are not only well played, but they have the necessary drive and ancient power. The fog and smog are rolling in the streets again. I'm cold and the world around me is even blacker than before. I slowly turn up the volume until I reach the very edge of pain... The absolute definition of old, gnawed-to-the-bone black thrash death metal! A must for all necromaniacs!



Report, photos, video - TRENDKILLER FESTIVAL VOL. 0 - MASTER, WARHAMMER, DEATHRITE, DOOMAS - club Modrá Vopice, Prague - 7. 5. 2016:

Tracklist:
Disc 1 (46:23)
1. Angel Of Destruction (3:15)
2. Excruciation (Thrity Pieces of Silver Pt. II) (4:27)
3. Seven Witches of Malevolence (3:54)
4. Rise of a New Apocalypse (7:25)
5. Darkness Death Decay (4:43)
6. Forced Values (3:22)
7. Bestial Torment (2:47)
8. Strike of the Infernal Adversary (4:42)
9. Total Maniac (5:06)
10. Dying Is Easy (6:37)

band:
Tomb Crusher - Guitars
Zippi - Bass
Priest of the beast - Drums
Volker "Iron Lung" Frerich - (R.I.P. 2021) Vocals

pátek 14. března 2025

Report, pohotos, video - POWER FROM HELL, LUCIFERICON - club Modrá Vopice, Praha - 13. 3. 2025

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

Už jsem to nějaký čas cítil v kostech. Měl bych poděkovat všem padlým bohům. Zapálit svíce za to, že vše dopadlo dobře. Moc o svých soukromých věcech nepíšu, ale věřte mi, že poslední půlrok byl završením tří let, které byly velmi náročné. Ne, ze mě si dělat srandu, že jsem šedivý, nemůžete. Snažil jsem se být silný, stát manželce po boku a všechno s ní vydržet. Povedlo se. Zázraky se dějí a moderní lékařská věda dokáže divy. Jsem moc rád, že jsem nezůstal na všechno sám. Já potřebuji pro psaní klid, zázemí, jistotu, svůj kout, kam se můžu vracet. Vím moc dobře, že píšu postaru, vyrůstal jsem v době, kdy se to tak dělalo. Nejsem jako fanoušci s placatými čepicemi, co nezažili tištěné časopisy. Možná působím už jako Metuzalix, jako fosílie, co se občas moc vykecává, nesleduje moderní trendy a je určitě zkostnatělý. Jiný nebudu, ale to vy už dávno víte...

Jsem jako starý dinosaurus, jako ten, který plánuje koncerty dlouho dopředu, protože se vždycky připije a druhý den má kocovinu, bolí ho celé tělo a nadává si, proč se už na to nevybodne. Nojo, ale když ono to nejde. Když nemůžu a nikam se dlouho nedostanu, začnou mi koncerty chybět. Hodně si vybírám a LUCIFERICON jsem ještě neviděl. POWER FROM HELL také ne a protože mám obě kapely moc rád, nahlásil jsem si v pátek volno, koupil si vstupenku i jízdenky na vlak a někdy kolem čtvrté odpoledne jsem již do sebe ládoval jedno pivo za druhým (tentokrát s Jardou na Čerňáku, kterému tímto děkuji za skvělou společnost, byla to paráda!). Jasně, už to není jako kdysi, když nás jezdívalo na metal třeba padesát, ale zvykl jsem si. A vlastně to i chápu. Každý máme spoustu povinností, všechno se zdražilo, už jsme víc unavení. Zatím to ale jde. Možná mi už je padesát, ale takhle před koncertem jsem pořád ten vtipný mladík s jiskrou v oku. Aspoň si to myslím. Moc nežeru sám sebe, nemám takovej ten současnej, do sebe zahleděnej, feeling ze sociálních sítí, ale pořád dobrý. 

A tak jsem se zase jednou snažil zastavit otáčení zeměkoule, zpomalit konec starých časů. Všechno se mění, ale jsou jistoty, kterých je možné se chytit. Mí kamarádi i kamarádky, kterým tímto moc děkuji. Mám tyhle rozplavby před koncerty moc rád, vždycky se ujistím, že nejsem na světě se svým pohledem na život sám, že jsou pořád někde dobré duše, které se umí usmívat. Díky vám jsem překonal spoustu překážek. Pokecáme, dopijeme a jdeme pomalu do klubu. Nebyl jsem tu již poměrně dlouho, ale vím, že bude vše v pořádku. A také je, přivítejte ztraceného syna domů. Pro mě je tahle dřevěná kůlna chrám se spoustou skvělých vzpomínek. Spoustu jsem si jich měl doplnit i tenhle večer. Mám náladu tak akorát, jsem blahosklonný a těším se na první rituál.


LUCIFERICON - jestli někdo umí svojí hudbou znázornit absolutní tmu, krvavou mlhu a pomalou smrt na oltáři, tak jsou to právě tihle Nizozemci. Ocitl jsem se mimo klub i naši dimenzi. Byl jsem na starém hřbitově, v hrobce padlého kněze. Zrovna jsme s kapelou exhumovali jeho rakev. Tohle byla přesná definice toho, co mám na death metalu tolik rád. Síla se zde potkávala s absolutní tmou, s takovým tím jedovatým zlem, které čeká ve stínu, aby vám prokouslo hrdlo. Pánové hráli velmi přesvědčivě a povedlo se jim mě vtáhnout do jejich nečisté hry. Pro mě osobně se jednalo o takový ten druh vystoupení, u kterého jsem se stal morbidním básníkem. Navíc jsem si splnil sen. Mám s kapelou i rozhovor a potvrdil jsem si tak i naživo, že tahle smečka, když se vydá na lov, tak po ní zůstává pěkně dlouhá krvavá stopa. Netuším, jestli jste si někdy četli ve starých okultních knihách, ale tenhle koncert měl v sobě úplně stejnou děsivou auru. Pod pódiem jsem byl já, doslova uhranutý, i zástup nemrtvých, kteří se kývali spokojeně do rytmu. Vynikající temný a zlovolný obřad!

 




If anyone can depict absolute darkness, bloody fog and slow death on the altar with their music, it is these Dutchmen. I found myself outside the club and our dimension. I was in an old cemetery, in the tomb of a fallen priest. We were just exhuming his coffin with the band. This was the very definition of what I love about death metal. Power meets absolute darkness, the kind of poisonous evil that waits in the shadows to bite your throat. The gentlemen played very convincingly and managed to draw me into their dirty game. For me personally, it was the kind of performance that made me a morbid poet. Moreover, I had fulfilled a dream. I got to interview the band as well, and it confirmed for me live that this pack, when they go hunting, leaves a pretty long trail of blood. I don't know if you've ever read about it in old occult books, but this show had the same eerie aura about it. There was me under the stage, literally mesmerized, and a crowd of undead swaying contentedly to the beat. A deliciously dark and sinister ceremony!

POWER FROM HELL - zákon akce a reakce funguje na sto procent. U těchto brazilských psů tomu tak alespoň bylo. Představte si hrobku, ve které dlouhé roky spí prokletí. Jednoho dne, léta páně 2025, ve čtvrtek 13. března, se rozhodli vrátit na svět, aby nás spálili na popel. Brazilcům se to povedlo na výbornou. Kombinace starosvětského blacku, thrashe, speedu, na mě fungovala od začátku do konce. Jestliže mi cestou na koncert hlavou vířila spousta vzpomínek, tak přibyly další. Tohle bylo jako se nechat zavřít spolu s VENOM, BULLDOZER, SODOM a VULCANO do starých plesnivých katakomb. Pánové mají metal v krvi a bylo to hodně znát. Vystoupení totiž působilo opravdově, upřímně, řezalo a bylo zahrané od srdce. Víka od rakví nadskakovala a kosti praskaly tlakem. Jednalo se o velmi přesvědčivý a skvěle zahraný výlet do časů, kdy se hudba posílala poštou na kazetách. Moc nevím, co dodat, zážitek to byl totiž nepřenositelný. Měl jsem pocit, že mě muzika řeže hluboko ve vnitřnostech i v hlavě. Absolutní black/thrash/speed metalové tsunami! 





The law of action and reaction works 100%. At least it was so with these Brazilian dogs. Imagine a tomb where a curse has been sleeping for years. One day, in the summer of our Lord 2025, on Thursday, March 13, they decided to return to the world to burn us to ashes. The Brazilians have succeeded admirably. The combination of old world black rock, thrash, speed, worked for me from start to finish. If I had a lot of memories swirling around in my head on the way to the concert, more were added. This was like being locked in the moldy old catacombs with VENOM, BULLDOZER, SODOM and VULCANO. The gentlemen have metal in their blood and it was very evident. The performance felt real, sincere, cutting and was played from the heart. The coffin lids were bouncing and the bones were cracking with pressure. It was a very convincing and well played trip back to the days when music was sent by post on cassette tapes. I don't really know what to add, for the experience was non-transferable. I felt like the music was cutting deep into my guts and head. An absolute black/thrash/speed metal tsunami! 

Zvuk byl v pořádku, organizace také a co se týká návštěvnosti, tak začínám mít pocit, že chodím už jen na koncerty, na které přijde něco kolem 30 - 40 lidí. No co, aspoň nebyly fronty na pivo. 

To už je konec? Ptám se a pomalu se vracím z temnoty na zem do reality. Dám si ještě pivo a potom nasadím automat. Musím se nějak dostat na tramvaj, sednout na vlak, usnout, probudit se v Plzni a také chytit noční MHD. I když jsem sportovec celý svůj život a má fyzička je považována lékaři za velmi dobrou, takhle po padesátce je to docela výzva. Držím tempo, přemlouvám hlavu, aby neusnula. Jsem robot, co spustil program se souřadnicemi směrem přímo domů, do postele. Jsem moc rád, že jsem se přemluvil, abych vyrazil. Mám spoustu nových zážitků, budoucích vzpomínek. A také pocit, že nepatřím do starého železa. Navíc jsem moc rád, že jsem poděkoval všem padlým bohům a zapálil svíce za život. Jdu spát. Už fakt nemůžu. Moc vám děkuji za dlouhodobou přízeň. Bez vaší podpory by to nešlo. Každý, kdo hraje na nějaký nástroj, maluje obrazy nebo píše, to musí pro někoho dělat. Já mám to štěstí, že mí čtenáři jsou nejen věrní, ale je na ně i spoleh (navíc je vás čím dál tím víc). Načerpal jsem spoustu energie a síly do dalších dní! Díky moc všem za to! 


about bands on DEADLY STORM ZINE:

POWER FROM HELL:



LUCIFERICON:





Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

twitter:

instagram:

facebook:

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine