DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemthrash metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemthrash metal. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 27. ledna 2026

Recenze/review - DEATHRAISER - Forged In Hatred (2026)


DEATHRAISER - Forged In Hatred
CD 2026, Xtreem Music

for english please scroll down

Kdysi dávno, v devadesátých letech, byl pro mě thrash metal mladickou rebelií proti starým pořádkům, proti zkostnatělým dědkům, kteří nechápali, že ze sebe někde potřebujeme dostat energii, který mladý věk přináší. Uplynulo více než 35 let a svět se změnil takovým způsobem, že jsou dny, kdy jen nevěřícně kroutím hlavou. Tupí politici, mocní bez svědomí, falešné úsměvy v reklamách, zvrácení kněží, války, bolest, utrpení. Thrash metal má pořád smysl, pokud je dobře zahraný, stále mi dokáže dodat do mysli energii. Abych se nezbláznil, abych se nezařadil do fanatického davu. Amen!

Když se mi dostalo do rukou nové album brazilských DEATHRAISER, říkal jsem si, že se bude jednat o další kapelu v řadě, která se jen snaží oživit ducha starých dobrých časů. Podobných smeček je spousta. Inu, aspoň si můžu vybírat, o kterých napíšu. Nebudu to zdržovat, tihle maniaci moc dobře ví, jak na mě. Dostali se mi do hlavy, zůstali tam a opravdu rád se k jejich novince vracím. A nejen k ní, kapela vydala ještě v roce 2011 debut "Violent Aggression", který lze také doporučit všem pravověrným. Poslouchejte hodně nahlas!


Hele, brácho, máš rád starou SEPULTURU, EXODUS, KREATOR, DEATHROW a stále se s chutí k těmto kapelám vracíš? Potom si "Forged In Hatred" rozhodně poslechni. I já, který se na svých stránkách věnuji převážně extrémnější muzice, jsem byl ihned ztracen. Novinka má v sobě totiž velkou porci zdravého vzteku, je velmi dobře napsaná a složená, navíc řeže tou správnou stranou nože. Brazilci mají v sobě již pověstnou jihoamerickou živočišnost, kterou mám na smečkách z jejich země tolik rád. Jdou do toho po hlavě, s ničím se nepářou a zároveň mají v sobě jednotlivé motivy zajímavé pasáže. Skladby splňují ty nejvyšší požadavky kvality a klidně mohou být označeny ochrannou známkou. Někdy mám hroznou chuť řvát do tmy. Bolí mě, když vidím nespravedlnost, když slyším jak jsou adorováni sérioví i masoví vrazi. Někteří dostanou i Nobelovu cenu za mír. Celý svět se asi zbláznil a nebo jsem už moc starý a nerozumím mu. Kývám se raději do rytmu, točím se kruhu dole pod pódiem, piju pivo, ve snaze vyhnat všechen ten hnus z hlavy. Ano, thrash metal, pokud jej hrají kapely jako DEATHRAISER, má stále smysl a pomáhá mi přežít. Za sebe, za starého thrash metalového psa, který uctívá hlavně počátky tohoto ostrého stylu, vám mohu novinku jenom doporučit. Neznám poslední roky nic lepšího, než přijít z práce domů, vypnout všechny sítě světa a zapnout play na svém přehrávači. Nové album je už dnes zařazeno mezi ty, ke kterým se budu rád a často vracet. Kurva brácho, je to fakt hodně dobrý, řekni to všem! Divoký, agresivní, propracovaný thrash metal, který je nastaveným zrcadlem současnému zkaženému světu! Hudba ostrá jako skalpel! 


Asphyx says:

Once upon a time, back in the nineties, thrash metal was a youthful rebellion against the old order, against ossified old men who didn't understand that we need to release the energy that comes with youth. More than 35 years have passed and the world has changed in such a way that there are days when I just shake my head in disbelief. Stupid politicians, powerful people without a conscience, fake smiles in commercials, perverted priests, wars, pain, suffering. Thrash metal still makes sense, if it's well played, it can still give me energy. So I don't go crazy, so I don't join the fanatical crowd. Amen!

When I got my hands on the new album by Brazilian band DEATHRAISER, I thought it would be just another band in a long line of bands trying to revive the spirit of the good old days. There are plenty of similar bands out there. Well, at least I can choose which ones to write about. I won't delay, these maniacs know very well how to get to me. They got into my head, stayed there, and I really enjoy returning to their new release. And not only that, the band also released their debut "Violent Aggression" in 2011, which can also be recommended to all true believers. Listen to it loud!


Hey, bro, do you like old SEPULTURA, EXODUS, KREATOR, DEATHROW, and still enjoy coming back to these bands? Then you should definitely listen to "Forged In Hatred". Even I, who mainly focus on more extreme music on my website, was immediately hooked. The new album has a large dose of healthy anger, is very well written and composed, and cuts with the right side of the knife. Brazilians have that famous South American animalistic energy that I love so much in bands from their country. They go at it head-on, don't mess around, and at the same time have interesting passages in their individual motifs. The songs meet the highest quality standards and could easily be trademarked. Sometimes I have a terrible urge to scream into the darkness. It hurts me to see injustice, to hear serial and mass murderers being adored. Some even get the Nobel Peace Prize. Either the whole world has gone mad, or I'm too old and don't understand it anymore. I prefer to sway to the rhythm, spin around in a circle below the stage, drink beer, trying to get all that crap out of my head. Yes, thrash metal, when played by bands like DEATHRAISER, still makes sense and helps me survive. As an old thrash metal dog who mainly worships the beginnings of this sharp style, I can only recommend this new release. In recent years, I know of nothing better than coming home from work, turning off all the networks of the world, and pressing play on my player. The new album is already among those I will gladly and often return to. Damn, bro, it's really good, tell everyone! Wild, aggressive, sophisticated thrash metal that holds up a mirror to today's corrupt world! Music as sharp as a scalpel!



tracklist:
1. Severe Atrocity 
2. Primitive Medicine 
3. Everything Dies
4. Corporation Parasite 
5. Empire of Ignorance 
6. Symphony of Violence 
7. Toxic Legacy 
8. One Step to the Grave 
9. Dead Generation 

Line-up:
Thiago Rocha - Vocals/Guitar
Ramon Bedim - Guitar
Junior Gaetho - Bass
William Fernandes - Drums



sobota 24. ledna 2026

Report, photos, video - HELLFUCK, BRUTALLY DECEASED, MOROUS - klub Divadlo pod Lampou, Plzeň - 23. 1. 2026

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:


Život je krásný ve své jednoduchosti. Jen si tak žít, mít radost, že ráno vůbec vstanete. Dáte si dobré jídlo, vyhýbáte se hlupákům. Jen si tak zajít na pivo s kamarády, pamatujete na ty staré dobré časy, když se lidé ještě setkávali? Když ještě nebyli líní a nečuměli jen 25 hodin denně do obrazovek? Hele, na rovinu, někdy se mi po tom stýská. Mám obrovské štěstí, že mám stále kolem sebe přátele, které svět ještě nezmuchlal. Upřímné, opravdové, autentické. Možná by se slušelo dnešní report věnovat jim. Jo, myslím si, že ano. Hlavně buďte pořád takoví, jací jste. 

Těšil jsem se. Pravidelný lednový večírek v podání BRUTALLY DECEASED v sobě vždycky obsahuje silné zážitky. Netuším, jak to máte nastavené vy, ale já normálně chodím do práce, mám rodinu, starám se o starou mámu. Snažím se žít jako Rychlé šípy a snad mi to i trošku jde. Mám sice menší problém se současnou dobou přetvářky, jedovatých lží a falešných proroků, ale to je asi mnou, protože logicky stárnu. Koncerty byly pro mě únikem do normálního světa, když jsem byl puberťák a vnímám je pořád stejně. Zkrátka a dobře, kolem mě zase celý den lidé řešili politiku, války, násilí, seriály, počítačové hry a umělou inteligenci a já skončil dřív, najedl jsem se, chvilku si četl, abych se hodil do nálady a k večeru mě zase začaly svědit nohy a dostával jsem slinu. Přepnul jsem do módu ty vole jdu na metal, oblékl se jako veterán a v tramvaji píšu Gorovi. Jedu!

Setkáme se v hospodě, na tradičních rozplavbách. Pamatujete na to? Kdysi dávno, ještě před covidem, před tik tokem a Gemini se lidé scházeli tváří v tvář. U Ševců je, jako ostatně vždycky, šedivo. Konečně si zase někde připadám mladý. S úsměvem na rtech sestupuji dolů, objednávám si pivo z tanku a pak? Potom je mi všechno kolem ukradený a připadám si jako v duševních lázních. Probíráme pro mnohé nudné věci jako muziku, knihy a taky trošku život, protože jsme tu i kvůli tomu. Tradiční hospoda na mě měla vždy až terapeutický účinek a v pátek tomu nebylo jinak. A když už jsme měli náladu a vyřešili jsme všechny problémy světa, tak se řeklo dost, jdeme na metal, jdeme pařit. Večírek sliboval mnohé a tak jsem se, snad již po miliónté, těšil jako malej kluk. Vytahuji vytištěnou vstupenku z předprodeje, ladím si nastavení foťáku, vtipkujeme a pomalu se přesouváme do klubu. 

O Divadle pod Lampou jsem toho napsal již tolik, že jej snad nemusím představovat. Mám to tady zkrátka rád. Koneckonců, viděl jsem zde spoustu pro mě zásadních kapel a zažil tolik akcí a vzpomínek, že by to vydalo na několik životů. Nebudu se opakovat, zdravíme se se známými, ptáme se jak je a myslíme to upřímně, není to z naší ani jejich strany póza. Je to jako návrat do rodného domu. Mám během celého večera (asi fakt stárnu), sem tam momenty, kdy si jen tak stoupnu bokem a pozoruji lidi kolem. Ve stínech jsou občas tváře, které již dávno nejsou mezi námi. Dost ale bylo nostalgie, ladí první kapela, skočím si ještě pro pivo a jdeme na to, co říkáte? Koneckonců, přišli jsme hlavně na muziku. 


MOROUS - kapelu vidím poprvé, i když jsem o ní již něco málo slyšel. Takhle smečka má ve svých řadách členy LAHAR a KAOSQUAD, takže jsem tak nějak trošku tušil, co od nich mohu čekat. Temnota se zde potkává s boss HM-2 kytarovým efektem. Vše krásně zabalené v morbidní agresivitě, špinavé prašivině a chladu. Pánům to, dle předpokladu sypalo velmi dobře, také by se dalo napsat, že ve mě jejich vystoupení zanechalo hlubokou krvavou stopu. Jen tedy, nebývám příliš zvyklý na české texty. Ale zde seděly pevně, jako mrtvému jeho rakev. Jako celek na mě potom působil koncert jako reálná exhumace starého plesnivého hrobu. Dobré to bylo!





BRUTALLY DECEASED - Švédi u nás působili během třicetileté války a zanechali zde zajisté spoustu potomků. Kdybyste udělali podrobnou analýzu mých genů, stejně jako u této kapely, určitě byste je tam vystopovali. Píšu to již poněkolikáté a klidně se budu opět opakovat. Jsme jedné krve, já i tahle smečka. Pánové to se mnou umí, to je bez debat. Hrubozrnný švédský death metal ukovaný z těch nejlepších surovin, k tomu kousky americké brutality. Vokál bestie, zabijácké bicí a riffy ostré jako čerstvě nabroušená břitva. Staré zombie opět vylezly z hrobu, aby nám přišly sežrat ty naše zbytečné mozky. Byla to zase jednou jízda přímo do pekla! Kurva brácho, to byl masakr, že mi tuhla krev v žilách a praskaly kosti v těle!







The Swedes were active in our country during the Thirty Years' War and certainly left behind many descendants. If you did a detailed analysis of my genes, as you did with this band, you would definitely find them there. I have written this several times before, and I will gladly repeat myself again. We are of the same blood, me and this pack. These guys know how to do it, no question about it. Coarse Swedish death metal forged from the finest ingredients, with a dash of American brutality. Beastly vocals, killer drums, and riffs as sharp as a freshly sharpened razor. The old zombies have crawled out of their graves again to eat our useless brains. It was once again a ride straight to hell! Fuck, bro, it was a massacre that made my blood freeze in my veins and my bones crack in my body!


HELLFUCK - upřímně? Kolik kapel umí dneska doopravdy hrát thrash metal? Myslím tím teď ten opravdový, špinavý, bez falše, bez pozlátek, bez póz? Na rovinu, moc jich není. HELLFUCK patří rozhodně mezi vyvolené. Během jejich obřadu jsem byl zase mladý kluk v džínové bundě, co chodil po sídlišti v devadesátých letech s kazeťákem na ramenou a s nikým, kdo neposlouchal thrash metal se nebavil. Poláci byli znovu ve skvělé formě. Ihned se mi dostali do hlavy. Popíjel jsem pivo, řval jsem to tmy, měl jsem tep něco kolem 160 a vařil se mi mozek v hlavě. Pánové hrají přesně tak, jak to mám nejraději. Divoce, bez příkras, na rovinu a útočí přímo na solar plexus. Satan byl zase jednou mezi námi. Měl na tváři šílený škleb a mě bylo ihned jasné, že na tohle vystoupení jen tak nezapomenu. Amen a díky za ryzí metal! 

 






Honestly? How many bands today can really play thrash metal? I mean the real thing, dirty, without pretense, without embellishment, without posturing? To be blunt, there aren't many. HELLFUCK is definitely among the chosen few. During their performance, I was once again a young boy in a denim jacket, walking around the housing estate in the nineties with a cassette player on my shoulder, not talking to anyone who didn't listen to thrash metal. The Poles were in great form again. They immediately got into my head. I was drinking beer, screaming in the dark, my heart rate was around 160, and my brain was boiling in my head. These guys play exactly the way I like it best. Wildly, without embellishment, straightforward, and attacking right at the solar plexus. Satan was among us once again. He had a crazy grin on his face, and I knew right away that I would never forget this performance. Amen and thanks for the pure metal! 

Se zvukem ani organizací jsem neměl žádný problém, pivo mi chutnalo a návštěvnost byla velmi solidní. 

Moc dobře vím, že se vesmír v dnešní době točí úplně jinak, než před pár lety. Spoustě věcem nerozumím a už ani nechci rozumět. Možná působím jako starý veterán, ale zase můžete vzít jed na to, že tyhle řádky píšu já a ne virtuální stroj. Dopiju pivo a přemýšlím nad tím, jak je skvělé, že pořád ještě podobné akce jsou. Je za nimi spousta práce lidí, kteří s nimi mají jen starosti, odříkání. Moc všem, kteří byli pod páteční akcí podepsáni, děkuji. A myslím to teď opravdu, od srdce. Ono zase těch chvil, když jste jen tak s kamarády, když relaxujete, když se smějete, tolik není. Važme si jich! Některé se nemusí již opakovat. Děkuji moc všem přátelům, známým i kapelám za to, že  jsem mohl být opět u toho. Ani nevíte, co to pro mě znamená. 

Spím trošku déle, než obvykle. Sednu si k počítači, překopíruji fotky a mám před sebou prázdnou stránku. Čekám na inspiraci... Pak začnu přemýšlet a hlavou se mi míhají vzpomínky na včerejší večer... Život je krásný ve své jednoduchosti. Jen si tak žít, mít radost, že ráno vůbec vstanete. Dáte si dobré jídlo, vyhýbáte se hlupákům. Jen si tak zajít na pivo s kamarády, pamatujete na ty staré dobré časy, když se lidé ještě setkávali? Když ještě nebyli líní a nečuměli jen 25 hodin denně do obrazovek? Hele, na rovinu, někdy se mi po tom stýská. Děkuji vám za pozornost, ať vaše kroky provází síla a držte se!


about bands on DEADLY STORM ZINE:


BRUTALLY DECEASED:


















HELLFUCK:


Recenze/review - HELLFUCK - Diabolic Slaughter (2022):

INTERVIEW:

ROZHOVOR:

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 22. ledna 2026

Photos - HELLFUCK, BRUTALLY DECEASED, MOROUS - klub Divadlo pod Lampou, Plzeň - 23. 1. 2026

 

Author of photos - Michal Radoš (https://twitter.com/deadlystormzine)


MOROUS














BRUTALLY DECEASED
























HELLFUCK



































Author of photos - Michal Radoš (https://twitter.com/deadlystormzine)

---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER