DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemtechnical deathmetal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemtechnical deathmetal. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 15. června 2023

Recenze/review - DESEKRYPTOR - Vortex Oblivion (2023)


DESEKRYPTOR - Vortex Oblivion
CD 2023, Blood Harvest

for english please scroll down

Čekal jsem ve stínu než se vrátí z lovu. Bolelo mě celé tělo a cítil jsem blízkost smrti. V hlubokých močálech zahynulo poslední dobou příliš mnoho lidí. Nikdo nebyl nalezen a znovu ožily pradávné legendy o krvelačné bestii. Jenže to nebyla žádná bájná příšera, ale jenom solidní pán, který měl pokřivenou mysl. Ve svém volném čase mučil své oběti a působil jako vyslanec pekla. Otevřu dveře a zachvátí mě panika. Mrtvá těla, hlavy nabodnuté na kůly. Ne tohle není horor, ale krutá realita. Je to něco podobného, jako když posloucháte obyčejný smrtící kov a nebo se setkáte s prašivou šelmou, jako jsou DESEKRYPTOR. 

Kapela z Indiany přichází se svým prvním dlouhohrajícím albem. A musím rovnou napsat, že již při prvním poslechu jsem nebyl v současném zlém světě, ale v nekonečných močálech bolesti. Hromady bílých kostí, skvělý masivní a prašivý zvuk. Hniloba, špína a pach čerstvě exhumovaných hrobů. Tohle všechno je novinka "Vortex Oblivion". Poslouchejte ozvěny ze záhrobí. 


Pokud bych měl hudbu DESEKRYPTOR k někomu přirovnat, volil bych jména jako INCANTATION, DISMA, FUNEBRARUM, AUTOPSY, SEDIMENTUM, PHRENELITH, UNDERGANG a spousta dalších tmářů, kteří dokáží přesvědčivě znázornit hudbou absolutní tmu. Pohybuji se v podzemí již velmi dlouho, jsem starý pes, který poslouchá už jen desky, které mu dokáží rozdrtit kosti. Američané v sobě mají přesně takový ten těžko popsatelný feeling a drive, který dělá z dobrých nahrávek ty vynikající. Schválně, zkuste si vzít jejich dlouhohrající debut "Vortex Oblivion" s sebou, až půjdete zase jednou do bažin. Určitě potom také uvidíte starý rozpadlý dům, v jehož sklepech žije hnusná smrt. Budete cítit jako já mrtvolný puch. Uslyšíte šepot a utrpení nemrtvých. Oceníte jako já velmi dobře napsané a složené motivy, ostré riffy, chorobný vokál i spoustu zajímavých momentů. Musíte sice být fanouškem devadesátkového metalu a uznávat dávné metody a postupy v hudbě, ale to se tak nějak očekává. Pánové sice nepřinášejí nic nového, ani převratného, ale já jim jejich muziku věřím. A to je pro mě asi nejdůležitější. DESEKRYPTOR vám vyrvou vznitřnosti z těla a udělají to s elegancí zkušených mistrů. Mám zase jednou chuť vzít do rukou lopatu, vsát brzy ráno a jít si vykopat vlastní hrob. Mrtvá těla, hlavy nabodnuté na kůly. Ne tohle není horor, ale krutá realita. Plesnivá death metalová hrobka vydala svědectví o temnotě, hnisu, špíně a nekonečné smrti! 



Asphyx says:

I waited in the shadows until he returned from the hunt. My whole body ached, and I felt death was near. Too many people have died in the deep swamps lately. No one has been found and the ancient legends of the bloodthirsty beast have been revived. But this was no mythical beast, just a solid man with a twisted mind. In his spare time, he tortured his victims and acted as an emissary of hell. I open the door and panic seizes me. Dead bodies, heads impaled on stakes. No, this isn't horror, it's a cruel reality. It's like listening to ordinary death metal or encountering a mangy beast like the DESEKRYPTOR.

The band from Indiana comes with their first full-length album. And I have to write right off the bat that on the very first listen I was not in the current evil world, but in the endless swamps of pain. Piles of white bones, great massive and dusty sound. Rot, dirt and the smell of freshly exhumed graves. This is the new "Vortex Oblivion". Listen to the echoes from beyond the grave.

If I had to compare DESEKRYPTOR's music to someone else, I would choose names like INCANTATION, DISMA, FUNEBRARUM, AUTOPSY, SEDIMENTUM, PHRENELITH, UNDERGANG and many other dark artists who can convincingly portray absolute darkness through their music. I've been around the underground for a very long time, I'm an old dog who only listens to records that can crush his bones. The Americans have exactly the kind of hard-to-describe feeling and drive that makes good records great. In fact, try to take their full-length debut "Vortex Oblivion" with you when you go to the swamp again. I'm sure you'll also then see an old dilapidated house with a nasty death living in the basement. You'll smell the stench of the dead like I do. You will hear the whispers and the suffering of the undead. Like me, you will appreciate the well-written and composed themes, the sharp riffs, the morbid vocals and many interesting moments. You have to be a fan of 90's metal and acknowledge the ancient methods and practices in music, but that's kind of expected. The gentlemen may not bring anything new or groundbreaking, but I trust their music. And that's probably the most important thing for me. DESEKRYPTOR will rip the guts out of your body and do it with the elegance of seasoned masters. It makes me want to pick up a shovel once again, suck it up early in the morning and go dig my own grave. Dead bodies, heads impaled on stakes. No, this isn't horror, it's a cruel reality. A moldy death metal tomb bears witness to darkness, pus, filth and endless death!


Tracklist:
01. Abysmal Resurrection 
02. Tornadic Hordes 
03. Festering Ulceration 
04. Seeds Of Disease 
05. Omen Of Terror 
06. Dagger In The Christ 
07. Vortex Oblivion 
08. Nervegas Crematorium

úterý 6. června 2023

Recenze/review - PILE OF DEATH - Introducing Our Impending Doom (2023)


PILE OF DEATH - Introducing Our Impending Doom
CD 2023, Jawbreaker Records

for english please scroll down

Občas se ve svých snech procházím zničenými městy. Vypálené domy, toulaví prašiví psi v ulicích. Boj o vodu, boj o ropu. Kovové chladné stroje, které jsou dávno chytřejší než my, ubohý lidský rod. Kdysi jsem nám věřil, ale poslední roky jsem spíše skeptický. Další válka, další utrpení. Probudím se a zjistím, že realita je ještě horší než moje noční můry. Vstanu a bojím se pustit zprávy. Odpojen od internetu raději poslouchám hudbu, kterou mám rád od svého mládí. Kombinace devastujícího thrash metalu a smrti mi dělala vždycky dobře na mé zkažené duši.

Dívám se do tmy a podupávám si spokojeně nohou. Zde je ještě svět v pořádku. Švédští PILE OF DEATH vydali letos nové album. A musím rovnou napsat, že se opravdu povedlo. Žádné současné hlouposti s umělým zvukem. Naopak! Zde se hraje poctivě, reálně, postaru. Tohle je hudba z dávno opuštěných katakomb, která hoří jasným plamenem. 


Jedná se o underground přesně podle mého gusta. Pivo teče proudem a zmrzlé kosti jsou lámány velkým tlakem. Ano, švédští maniaci dokáží do skladeb vložit velké množství temné, chladné energie. Mají takový ten pradávný feeling. PILE OF DEATH nejsou ale jen syroví, dokáží napsat i melodie, které se vám zadřou hluboko pod kůži. K celkovému skvělému dojmu hodně přispívá plesnivý zvuk i parádní obal. Vše sedí na svých místech a pokud jste staří fanoušci tohoto stylu, tak budete určitě také spokojení. Probudím se uprostřed noci a už na mě čeká. Má kostnaté ruce a směje se jedovatě. Přišla si pro mě samotná Smrt. Pozve mě na koncert, který je na periférii našeho města. Daleko od lidí, několik pater pod zemí je klub, kam chodí jen prokletí. Kapela začne hrát a jsem první kdo si zláme kosti. Zombie, démoni i všichni ostatní tančí a užívají si novou desku "Introducing Our Impending Doom". Líbí se nám, že je tahle smečka opravdová, upřímná a cítíme, že pevně věří tomu, co hraje. Přidám se do mosh-pitu, odpadá mi všechno maso od kostí. Je mi úplně jedno, že náš současný svět je odsouzený k zániku. Apokalypsa dávno začala v našich myslích. Jde už jen o to, kdo zmáčkne červené tlačítko jako první. Moc dobře ale vím, že pokud přežiju (a já opravdu přežiju všechno), tak budu tohle album poslouchat stále dál. Vyvolalo ve mě totiž spoustu emocí a představ. Nenechalo mě v tom obrovském množství současných skupin v klidu. Proklelo mě a několikrát pohřbilo zaživa. PILE OF DEATH jsou jako démoni ze starých časů, kteří nás přišli zničit svým prašivým thrash death metalem! Masakr v podzemí, který ocení všichni nemrtví!


Asphyx says:

Sometimes in my dreams I walk through ruined cities. Burned houses, stray mangy dogs in the streets. Fighting for water, fighting for oil. Metallic cold machines that have long been smarter than we poor humans. I used to trust us, but in recent years I've become rather sceptical. More war, more suffering. I wake up and find that reality is even worse than my nightmares. I get up and I'm afraid to turn on the news. Disconnected from the internet, I prefer to listen to the music I've loved since my youth. The combination of devastating thrash metal and death has always been good for my corrupted soul.

I stare into the darkness and stomp my foot in contentment. The world is still right here. Sweden's PILE OF DEATH released a new album this year. And I have to write straight away that it's a real success. No contemporary nonsense with artificial sound. On the contrary! Here is honest, real, old-fashioned playing. This is music from long abandoned catacombs, burning brightly.


This is underground to my taste. The beer is flowing and the frozen bones are being broken by great pressure. Yes, the Swedish maniacs can put a lot of dark, cold energy into their songs. They have that ancient feeling. But PILE OF DEATH aren't just raw, they can also write melodies that get deep under your skin. The mouldy sound and the awesome packaging contribute a lot to the overall great impression. Everything fits in place and if you're an old fan of this style, you'll definitely be happy too. I wake up in the middle of the night and it's waiting for me. He's got bony hands and a venomous laugh. Death himself has come for me. She invites me to a concert on the outskirts of our town. Away from the people, several floors below ground, there's a club where only the damned go. The band starts playing and I'm the first to break my bones. Zombies, demons and everyone else are dancing and enjoying the new album "Introducing Our Impending Doom". We like that this pack is real, honest and we feel they believe strongly in what they're playing. I'm gonna join the mosh pit, all the meat is falling off my bones. I don't care that our current world is doomed. The apocalypse began long ago in our minds. It's just a matter of who pushes the red button first. But I know very well that if I survive (and I really do survive everything), I will keep listening to this album. It has evoked a lot of emotions and ideas in me. It hasn't left me alone in the vast amount of contemporary bands. It cursed me and buried me alive several times. PILE OF DEATH are like demons from the old days who came to destroy us with their dirty thrash death metal! A massacre in the underground that all the undead will appreciate!


Tracklist:
01. I.O.I.D. 
02. Prepare To Die 
03. Pile Of Death 
04. The War 
05. Hellfire Preacher 
06. Pestens Tid 
07. Ending All Life 
08. Our Impending Doom

band:
J. Sjökvist - Vocals/Guitars
M. Undfors - Bass
G. Ljungqvist - Drums

sobota 3. června 2023

Recenze/review - ABOLISH - .​.​..from the Depths (2023)


ABOLISH - .​.​..from the Depths
CD 2023, F.D.A. Records

for english please scroll down

V každé zemi, v každém městě jsou hřbitovy, které byly zakázány pro prokleté. Ti se museli pohřbívat za hřbitovní zdí. Tělo muselo být odděleno od hlavy a kosti rozdrceny na prach. Přesto se stávalo a dodnes se tak děje, že nemrtví ožívají a toulají se ulicemi. Touží po čerstvé krvi a dobrém death metalu. Troufám si tvrdit, že turecké ABOLISH musí mít hodně rádi. Mraky jsou najednou nízko a já poslouchám jejich novou desku ".​.​..from the Depths".

Představte si plesnivou rakev, uloženou hluboko pod zemí. Pokud ji exhumujete, tak budete zažívat velmi podobné pocity, jako při poslechu tohoto alba. Potkáte dlouhé stíny, vaše kosti zachvátí chlad a démoni se budou usmívat. Myslím, že tohle je přesně druh hudby pro všechny prokleté. 


Omlouvám se, ale bývám k ženám za mikrofonem u death metalových kapel poměrně skeptický. Tentokrát ale nemusím, protože vokály obstarala Lucy Ferra z INHUMAN DEPRAVITY. Skvělá práce! Není to ale jenom zpěv, který se povedl. Líbí se mi, jak jsou skladby napsány. Maji v sobě drive a pradávnou sílu. Inspirace byla potom čerpána u smeček jako BOLT THROWER, GRAVE MIASMA, DISMA, CELEBRAL ROT, SEDIMENTUM, FUNEBRARUM. Zkrátka a jednoduše, jedná se přesně o ten druh smrtícího kovu, který vás pohřbí zaživa, rozdrtí na prach a spálí na popel. Pro tenhle styl musíte hrát srdcem a to Turci dělají na výbornou. Jako celek se nahrávka velmi dobře poslouchá, má krutý a masivní zvuk, zajímavý obal. Nebylo podceněno nic a vy, fanoušsci starých prašivých kostí budete určtě spokojeni jako já. Je hrozně příjemné vzít do rukou kladivo, vrátit se znovu do márnice a rozmlátit za zvuků ".​.​..from the Depths" nějaké další lebky. Songy se mi zadřely pod kůži, dostaly se mi hluboko do mozku. Není divu, že jsem se k desce rád a často vracel. V každé zemi, v každém městě jsou hřbitovy, které byly zakázány pro prokleté. Ti se museli pohřbívat za hřbitovní zdí. Tělo muselo být odděleno od hlavy a kosti rozdrceny na prach. Přesto se stávalo a dodnes se tak děje, že nemrtví ožívají a toulají se ulicemi. Už moc dobře vím, že půjdu s nimi. Obličej rozdrásaný do krve, spálená duše. Jsem zde správně. Zahnívající, plesnivý death metal s chladnou temně krvavou jiskrou!


Asphyx says:

In every country, in every city, there are cemeteries that have been forbidden to the damned. They had to be buried behind the cemetery wall. The body had to be separated from the head and the bones crushed to dust. Yet it used to happen, and still does, that the undead come back to life and roam the streets. They crave fresh blood and good death metal. I dare say that they must like Turkish ABOLISH a lot. The clouds are suddenly low and I'm listening to their new album "....from the Depths".

Imagine a moldy coffin, buried deep underground. If you exhume it, you will experience very similar feelings to listening to this album. You'll encounter long shadows, your bones will feel cold and demons will smile. I think this is exactly the kind of music for the damned.


I'm sorry, but I tend to be quite skeptical about women behind the microphone in death metal bands. But this time I don't have to, because Lucy Ferra from INHUMAN DEPRAVITY provided the vocals. Great job! But it's not just the vocals that are good. I like the way the songs are written. They have drive and ancient power. Inspiration was then drawn from packs like BOLT THROWER, GRAVE MIASMA, DISMA, CELEBRAL ROT, SEDIMENTUM, FUNEBRARUM. In short, it is exactly the kind of deadly metal that will bury you alive, crush you to dust and burn you to ashes. For this style you have to play with your heart and the Turks do that perfectly. As a whole the record is very easy to listen to, it has a cruel and massive sound, interesting cover. Nothing has been underestimated and you, fans of the old scabrous bones will definitely be as satisfied as I am. It's awfully nice to pick up a hammer, go back to the morgue again and smash some more skulls to the sounds of "....from the Depths". The songs got under my skin, got deep into my brain. It's no wonder I like to come back to the record often. In every country, in every city, there are cemeteries that have been outlawed for the damned. They had to be buried behind the cemetery wall. The body had to be separated from the head and the bones crushed to dust. Yet it used to happen, and still does, that the undead come back to life and roam the streets. I know very well now that I will go with them. A face torn to blood, a soul burned. I'm right here. Rotting, moldy death metal with a cold, dark, bloody spark!

Tracklist:
01. Pervert Divine Doctrine 
02. Recm In The Ungodly Lands 
03. Ruins Of Empire 
04. Curtain Of Night 
05. Beyond The Forgotten Of The Otherside 
06. Venemous Saints 
07. Forsaken Home Of The Dead

pondělí 29. května 2023

Recenze/review - STAR OF MADNESS - Into the Realm of Cthulhu (2023)


STAR OF MADNESS - Into the Realm of Cthulhu
CD 2023, Neckbreaker Records

for english please scroll down

Každou noc, v každém zlém snu, se díváš do její tváře. Má velké zuby a kolem se vznáší pach rozkládajících se těl, které za dlouhé roky snědla. Noční můra, příšera z dávných pověstí, obestřená záhadami. Vyvolal si ji při jednom starém rituálu, když si poslouchal novou desku německých STAR OF MADNESS. Ti letos přicházejí se svým druhým dlouhohrajícím albem. Opět na něm chrastí pytlem plným zmrzlých kostí a skládají poctu švédskému death metalu i mistru H.P. Lovercraftovi.

Stačí několik prvních tónů, první ostrý riff a hned vím, s kým mám tu čest. Jedná se o hudbu, zahranou s nadšením a odhodláním. Cítím z ní chlad, temnotu, oceňuji zajímavé melodie. Užívám si záhrobní atmosféru a kývám se do rytmu jako starý zkušený hrobník. Příšera se znovu probudila. A má velký hlad!


Jakobych se při poslechu ztratil v nekonečných močálech. Propadám se do hlubin, topím se a zalykám vlastní zkaženou krví. Já i kapela uctíváme smečky jako UNLEASHED, FLESHCRAWL, DISMEMBER, ENTRAILS. Moc doře totiž víme, že až přejdeme na druhou stranu, na onen svět, tak se zde nic jiného než podobná muzika hrát nebude. Ze skladeb cítím pach rozkládajících se mrtvol, užívám si ledově zastřené melodie, jsem rád ve společnosti celého alba "Into the Realm of Cthulhu". Je totiž poctivě zahrané, se srdcem na dlani. Je vám asi jasné, že se zde nejedná o nic nového, ani převratného, ale já kapele všechno věřím a to je pro mě, jako starého smrťáka asi nejdůležitější. Mají parádní zničující zvuk, spoustu dobrých nápadů a skvělý obal. Řekněte mi, co si víc může fanoušek, který podobné smečky poslouchá více než třicet let, přát? Vždyť, co může být krásnějšího, než ranní návštěva hřbitova. V márnici ještě nikdo nespí. Mezi hroby se prohání lehký vítr a vy moc dobře víte, že jste zde správně. Čtete si příběhy o Cthulhu, neustále přidávávte hlaistost. Užíváte si jednotlivé pasáže, podupáváte si do rytmu a modlíte se, aby večer zase přišla vaše oblíbená noční můra. STAR OF MADNESS se povedlo nahrát album, které by nemělo chybět ve sbírce žádného uctívače severského metalu, dlouhých stínů a čerstvě otevřených hrobů. Podávám ruku nemrtvým, máme rádi stejné hodnoty. Kýváme se do rytmu a souhlasně říkáme, ano, tady se hraje přesně pro nás, pro všechny prokleté! Opravdový, ryzí, zabijácký death metalový kult! Morbidní setkání s krvelačnou bestií!


Asphyx says:

Every night, in every bad dream, you look into her face. She has big teeth and the smell of decaying bodies she's eaten over the years hovers around her. A nightmare, a monster from ancient legends, shrouded in mystery. He summoned it during an old ritual, listening to the new album by Germany's STAR OF MADNESS. This year they come with their second full-length album. Once again they rattle a bag full of frozen bones on it, paying homage to Swedish death metal and the master H.P. Lovercraft.

Just the first few notes, the first sharp riff and I know immediately who I'm dealing with. This is music played with passion and determination. I feel the coldness, the darkness, I appreciate the interesting melodies. I enjoy the otherworldly atmosphere and sway to the rhythm like a seasoned old undertaker. The monster has reawakened. And he's very hungry!


It's like I'm lost in an endless swamp listening to it. I'm sinking into the depths, drowning and drowning in my own corrupted blood. Me and the band worship packs like UNLEASHED, FLESHCRAWL, DISMEMBER, ENTRAILS. We know very well that when we cross over to the other side, to the other world, nothing but similar music will be played here. I can smell the smell of decomposing corpses from the songs, I enjoy the icy melodies, I am happy in the company of the whole album "Into the Realm of Cthulhu". Because it is honestly played, with the heart in the palm of the hand. It's probably obvious to you that there is nothing new or groundbreaking here, but I trust the band all the way, and that's probably the most important thing for me as an old reaper. They've got an awesome crushing sound, a lot of good ideas and a great cover. Tell me, what more could a fan who has been listening to similar bands for over thirty years want? After all, what could be more beautiful than a morning visit to the cemetery. Nobody sleeps in a morgue. There's a light breeze blowing between the graves and you know you're in the right place. You read stories about Cthulhu, keep adding to the headiness. You enjoy each passage, tapping your feet to the rhythm and praying that your favorite nightmare will come again tonight. STAR OF MADNESS have managed to record an album that should not be missing from the collection of any worshipper of Nordic metal, long shadows and freshly opened graves. I shake hands with the undead, we like the same values. We sway to the rhythm and say in agreement, yes, this is where it's played just for us, for all the damned! A true, pure, killer death metal cult! A morbid encounter with a bloodthirsty beast!


Tracklist:
01. Underneath The Sea (Intro) 
02. Entombed With The Pharaos 
03. Cold Air 
04. The Outpost 
05. The Lurking Fear 
06. Far Beyond 
07. Unda, The Bride Of The Sea 
08. The Contract 
09. The Witch (Robert Blake) 
10. Zoth Ommog 
11. The Great Old Ones (Outro)

pátek 26. května 2023

Recenze/review - EXITIUM - Imperitous March for Abysmal Glory (2023)


EXITIUM - Imperitous March for Abysmal Glory
CD 2023, Time to Kill Records

for english please scroll down

Už je čas jít. Mlha v ulicích a tichý smích. Nářek nemrtvých, kteří tě zvou, abys už konečně ukončil svůj zcela zbytečný život a přešel na druhou stranu. Smrt se usmívá a podává ti svoji kostnatou ruku. Už několik dní si nespal, nejedl, ani se neusmíval. Cítil si, že to přijde, že nastal čas. Poslouchal si debutové album italských EXITIUM a setkával se s démony. Už dlouhé roky máš rád temnotu, chlad a špínu. V opuštěných katakombách, kousek od vstupu do podzemí, v místech, kde se hraje jenom dobrý black death metal.

Ano, moje první setkání s kapelou bylo velmi intenzivní. Opravdu jsem špatně spal a v ulicích se potácely zlé stíny. Moc dobře jsme věděl, že nastal čas. Na poctivou, reálnou a krutou hudbu. V žilách nám koluje zkažená krev. Chci se rozplynout v mlze. Tahle deska se opravdu povedla. Poslouchejte ve tmě!


Mám mozek v ohni. Umírám a znovu se rodím. Album "Imperitous March for Abysmal Glory" je skvělé po všech stránkách. Líbí se mi chladný a čitelný zvuk, rád se dívám i na obal. EXITIUM jsou kapelou, která je tvořena zkušenými muzikanty. Ti moc dobře ví, jak napsat dobrou skladbu. Opravdu jsem se ocitl v jiné dimenzi, ve světě za řekou Styx. Pánové posbírali inspiraci u kapel jako DEICIDE, AZARATH, MGLA, STILLBORN, CENTURIAN. Mají ale svůj rukopis a k hranému stylu přistupují velmi uvěřitelně a poctivě. Italové v sobě mají takový ten drive a sílu ze starých časů. Zároveň dokáží napsat songy, které vás doslova přikovají ke zdi. Jsem v podzemí již desítky let a stále mě baví objevovat nové smečky. Pořád mám radost z dlouhých stínů, z krvavých otisků. Najdete mě, stejně jako kapelu, nejčastěji ve starých kobkách, ve kterých pátrám po smyslu smrti. Už je čas jít. Mlha v ulicích a tichý smích. Nářek nemrtvých, kteří tě zvou, abys už konečně ukončil svůj zcela zbytečný život a přešel na druhou stranu. Smrt se usmívá a podává ti svoji kostnatou ruku. "Imperitous March for Abysmal Glory" je nahrávkou, která mě přesvědčila a stala se na dlouhý čas mojí součástí. Čerpal jsem z ní černou energii, abych přežil v dnešním zlém světě. Obdivuji atmosféru celé desky, rád nechávám na sebe působit její pochmurné nálady. Už dávno nejsem živý, už dávno nevnímám bolest. Existuje jenom hudba a moje zkažená duše. Novinku vám mohu jenom doporučit. Zlověstný, chladný a mysteriózní black death metalový obřad! Peklo v té nejkrutější podobě!


Asphyx says:

It's time to go. Fog in the streets and quiet laughter. The wailing of the undead inviting you to finally end your completely useless life and cross over to the other side. Death smiles and offers you his bony hand. You haven't slept, eaten or smiled in days. You felt it was coming, that it was time. You've been listening to the debut album of Italian EXITIUM and meeting demons. You've loved darkness, coldness and dirt for years. In the abandoned catacombs, near the entrance to the underground, in places where only good black death metal is played.

Yes, my first encounter with the band was very intense. I slept really badly and there were evil shadows in the streets. I knew very well that it was time. For honest, real and cruel music. There's bad blood in our veins. I want to melt into the fog. This record was really good. Listen in the dark!


My brain is on fire. I'm dying and being born again. The album "Imperitous March for Abysmal Glory" is great in every way. I like the cool and clear sound, and I like the cover art. EXITIUM are a band made up of experienced musicians. They know very well how to write a good song. I really found myself in another dimension, in a world beyond the river Styx. The gentlemen took inspiration from bands like DEICIDE, AZARATH, MGLA, STILLBORN, CENTURIAN. But they have their own handwriting and approach the playing style very believably and honestly. The Italians have that drive and power from the old days. At the same time they can write songs that literally drive you up the wall. I've been in the underground for decades and I still enjoy discovering new packs. I still enjoy the long shadows, the bloody footprints. You'll find me, as well as the band, most often in old dungeons where I search for the meaning of death. It's time to go. Fog in the streets and quiet laughter. The wail of the undead inviting you to finally end your utterly useless life and cross over to the other side. Death smiles and offers you his bony hand. "Imperitous March for Abysmal Glory" is a record that convinced me and became a part of me for a long time. I've drawn from it the black energy to survive in today's evil world. I admire the atmosphere of the whole record, I like to let its gloomy moods affect me. I'm not alive anymore, I don't feel pain anymore. There is only the music and my corrupted soul. I can only recommend the new album to you. Ominous, cold and mysterious black death metal ritual! Hell in its cruelest form!


Tracklist:
01. Incomb
02. Rooted in Blackened Soil
03. Abyss Wolf
04. Hammering The Walls of Grace
05. Ephemeral
06. The Sinister Sedition
07. Led by a Scornful Hand
08. Ab Aeterno
09. Spoils of Defilement
10. Dieu II Veut!

neděle 21. května 2023

Recenze/review - SHODAN - None Shall Prevail (2023)


SHODAN - None Shall Prevail
CD 2023, Time to Kill Records

for english please scroll down

Někdy si připadám osamocený v davu. Chodím ulicemi a poslouchám úplně jinou muziku, než ostatní. Lidé kolem mě mají zachmuřené tváře, stále někam spěchají. Moc a peníze, faleš a lež. Mám raději riffy, ohlodané na kost, líbí se mi, když hudba duní, žhne a pálí. Neumím se přispůsobit, vypadám jako prokletý, jako zvíře, které smečka zavrhne. Bývám někdy nepříjemný a nemluvím. Dusím v sobě vztek, vadí mi nespravedlnost. V těchto momentech si jako nějaký dobrý lék, který mi pomáhá, dávám do žil přesně takové desky, jako je ta letošní od polských SHODAN.

S těmito maniaky jste se již na našich stránkách setkali v roce 2020, kdy jsem psal o jejich předchozí narhrávce "Death, Rule over Us". Novinka je takovým volným pokračováním, rozvíjením předchozích nápadů. Stala se na nějaký čas mojá součástí a konečně jsem se necítil tak osamocený. Svět byl najednou nejen černý, krvavý a zlý, ale dal se i přežít. 

 

Ano, nové album "None Shall Prevail" na mě působí velmi uvěřitelně, syrově a opravdově. Má v sobě velké množství temné energie, chvění, obsahuje drive i sílu. Zároveň, a to se mi líbí asi nejvíc, působí velmi svěže a samozřejmě. Hrozně moc mě baví chodit jen tak po ulici, sledovat dav, těkající město, ruch okolo domů. Kdo jsi a kam jdeš? Jaký si měl život? U toho poslouchám novou desku a cítím se vznešeně. Členy kapely jsou zkušení muzikanti (kdo by nemiloval BANISHER), kteří perfektně ovládají své řemeslo. Letos se velmi povedl zvuk - Mikołaj Kiciak (mixing), Kai Stahlenberg (mastering). Je čitelný, průrazný, divoký a zběsilý, ale zároveň i chladný a podmanivý. Líbí se mi, že kapela stojí na pevných základech klasického death metalu. Zároveň je progresivní, ale takovým tím srozumitelným a příjemným způsobem (stejně jako kupříkladu mí oblíbení italští SADIST, nebo britští DE PROFUNDIS). Oceňuji, že se nebojí i "pomalejších" pasáží, u kterých vynikne ještě více chlad. Představte si starou továrnu, ve které spí stroje. Zase jednou stojíte uprostřed davu a dávno víte, že lidský rod je odsouzený k zániku. Začnou se ozývat první riffy, údery bicích a vaše srdce zrychlí svůj rytmus. Psal jsem to již mnohokrát. Nejvíc se mi líbí smečky, které dokáží přenést svoje emoce i na moji maličkost. Rozdrásají můj obličej i fantazii do krve. A SHODAN jsou letos ve velmi dobré formě. Utíkám pryč, ze současného zmateného světa. Uznávám už jenom dobrou muziku. A mezi tu nové album "None Shall Prevail" rozhodně patří. Novinka se mi zadřela hluboko pod kůži. Progresivní death metaloá jízda s devastujícím účinkem!


Asphyx says:

Sometimes I feel alone in the crowd. I walk the streets and listen to completely different music than everyone else. People around me have gloomy faces, always in a hurry. Power and money, deceit and lies. I like my riffs gnawed to the bone, I like my music to rumble and blaze and burn. I don't know how to fit in, I look like a cursed animal, an animal that the pack rejects. I'm sometimes unpleasant and I don't speak. I stifle my anger, I resent injustice. In these moments, like some good medicine that helps me, I put into my veins exactly such records as this year's one from Polish SHODAN.

You have already met these maniacs on our pages in 2020, when I wrote about their previous record "Death, Rule over Us". The new one is such a loose continuation, developing previous ideas. It became a part of me for a while and finally I didn't feel so alone. The world was suddenly not only black, bloody and evil, but survivable.


Yes, the new album "None Shall Prevail" feels very believable, raw and real to me. It has a lot of dark energy, shivers, it contains drive and power. At the same time, and this is probably what I like the most, it feels very fresh and natural. I really enjoy just walking down the street, watching the crowd, the city, the hustle and bustle around the houses. Who are you and where are you going? How was your life? I'm listening to the new record and I'm feeling sublime. The members of the band are experienced musicians (who doesn't love BANISHER) who are perfect at their craft. This year the sound was very good - Mikołaj Kiciak (mixing), Kai Stahlenberg (mastering). It's clear, piercing, wild and frantic, but at the same time cool and captivating. I like that the band is standing on the solid foundations of classic death metal. At the same time, it is progressive, but in such an understandable and pleasant way (just like, for example, my favourite Italian SADIST, or British DE PROFUNDIS). I appreciate that they are not afraid of "slower" passages, where the coldness stands out even more. Imagine an old factory where machines are sleeping. Once again, you stand in the middle of the crowd, knowing long ago that the human race is doomed. The first riffs start to play, the drums pound, and your heart speeds up its rhythm. I've written this many times. I'm most fond of packs that can transfer their emotions to my little one. They tear my face and my imagination to shreds. And SHODAN are in very good form this year. I'm running away, from the current confusing world. I only accept good music. And the new album "None Shall Prevail" is definitely one of them. It's a new one that's burrowed deep under my skin. A progressive death metal ride with devastating effect!




Recenze/review - SHODAN - Death, Rule over Us (2020):



Tracklist:
01. Tamed in Unison
02. Despair Snares
03. Demortality
04. Ethos
05. Staring Back at The Abyss
06. Lords
07. Nighttime Violators
08. Nicość Wiekuista
09. None Shall Prevail

středa 17. května 2023

Recenze/review - IMPETUOUS RITUAL - Iniquitous Barbarik Synthesis (2023)


IMPETUOUS RITUAL - Iniquitous Barbarik Synthesis
CD 2023, Profound Lore Records

for english please scroll down

K téhle smečce můžete dle mého přistupovat jenom dvěma způsoby. Buď ji budete nenávidět nebo bezmezně uctívat. Australští démoni IMPETUOUS RITUAL vás opět pozvou na dlouhý, ohlušující výlet do samotného pekla. Nedostanete nic zadarmo. Bude vám téct krev z uší a budete se modlit, aby vaše utrpení skončilo. Přesto (a nebo právě proto) se budete chtít znovu a znovu vracet a celý rituál opět prožít. Představte si obrovský větrák, který má na lopatkách ostré nože. Rozemele vás na prach, zničí a nakonec spálí černým plamenem.

Vítejte v záhrobí. Novinka "Iniquitous Barbarik Synthesis" je extrémem jdoucím za pomyslnou hranu srozumitelnosti. Špinavý, absolutně shnilý zvuk, obal, o kterém si můžete myslet cokoliv, přesto na vás bude vždy působit negativně. Jsme jen malá zrnka písku v nekonečném vesmíru. Tahle kapela umí zhmotnit temnou energii a vypálit pomocí ní cejch do vašich mozků. 


Mám za ty roky již vnímání různých druhů hudby poměrně otupělé, ale u IMPETUOUS RITUAL jsem vždy bdělý. Riffy mě bolí a pálí. Nevím, zda jste někdy měli popáleniny na svém těle, ale věřte tomu, že pocity budete mít velmi podobné, jako při poslechu této nahrávky. Stále se pohybujeme ve shnilých vodách, ve kterých plují těla utopenců. Potkáváme lehké vlivy kapel jako PORTAL, TEITANBLOOD, ARCHGOAT, BLASPHEMY, WRATHPRAYER, DIOCLETIAN, WITCHRIST, IGNIVOMOUS, MITOCHONDRION, ABYSSAL. Dovedu pochopit, že utečete pryč a nebude se vám na nové desce líbit vůbec nic, ale věřte tomu, že když vydržíte, budete časem odměněni opravdu morbidním zážitkem. Jen musíte rozkrýt jednotlivé vrstvy. Musíte se stát archeologem, který právě objevil prokletý hrob. Nedáte na první dojem, protože moc dobře víte, že překvapení přicházejí postupně. S hudbou australských tmářů je to hodně podobné. Je svým způsobem velmi pestrá. Na pevných, masivních základech jsou velmi pečlivě vystavěny atmosférické plochy. Ne, tohle už dávno není jen obyčejný smrtící kov, ale spíše hnusná a špinavá seance, která vám umožní nahlédnout na onen svět. Z mlhy vystoupí krvavé postavy a vy umrznete jako kus zcela zbytečného těla. Budete se, stejně jako já, toulat s kapelou nekonečnou tmou. Nahlížet do prašivých kobek a užívat si jednotlivé riffy, motivy, které jsou velmi zajímavé a originálně zahrané. Vše je neskutečně extrémní, jako přírodní živly, jako černé myšlenky. Prokletá, zohavená, blasfemická, okultní death metalová mršina! Album, u kterého shnijete zaživa!


Asphyx says:

There are only two ways to approach this pack in my opinion. You can either hate it or you can worship it unconditionally. Australian demons IMPETUOUS RITUAL invite you once again for a long, deafening trip to hell itself. You won't get anything for free. You will bleed from your ears and pray for your suffering to end. Yet (or maybe because of it) you will want to return again and again and relive the whole ritual. Imagine a giant fan with sharp knives on its blades. It will grind you into dust, destroy you, and finally burn you with black flame.

Welcome to the afterlife. The new "Iniquitous Barbaric Synthesis" is an extreme that goes beyond the imaginary edge of intelligibility. A dirty, absolutely rotten sound, a cover that you can think anything of, yet will always have a negative effect on you. We are just small grains of sand in an infinite universe. This band can materialize dark energy and burn its mark into your brain.


My perception of different kinds of music has become rather dulled over the years, but with IMPETUOUS RITUAL I am always awake. The riffs hurt and burn me. I don't know if you've ever had burns on your body, but trust me, the feelings you'll get will be very similar to listening to this record. We are still navigating the rotten waters in which the bodies of drowned men float. We meet light influences of bands like PORTAL, TEITANBLOOD, ARCHGOAT, BLASPHEMY, WRATHPRAYER, DIOCLETIAN, WITCHRIST, IGNIVOMOUS, MITOCHONDRION, ABYSSAL. I can understand running away and not liking anything on the new record, but trust that if you hang in there, you will be rewarded with a truly morbid experience in time. You just have to peel back the layers. You have to become an archaeologist who has just discovered a cursed tomb. You don't go for first impressions, because you know very well that surprises come gradually. It's much the same with the music of the Australian darkies. It's very varied in its own way. The atmospheric surfaces are very carefully built on a solid, massive foundation. No, this is no longer just plain death metal, but rather a nasty and dirty séance that gives you a glimpse of the otherworld. Bloody figures emerge from the fog and you freeze to death as a piece of completely useless flesh. You will, like me, wander with the band through endless darkness. Peeking into dank dungeons and enjoying the riffs, the motifs, which are very interesting and originally played. Everything is incredibly extreme, like the elements, like black thoughts. Cursed, mutilated, blasphemous, occult death metal carrion! An album that makes you rot alive!


Recenze/review - IMPETUOUS RITUAL - Blight upon Martyred Sentience (2017):


Tracklist:
01. Sanguinary Abstraction 
02. Lecherous Molestation 
03. Rite Of Impalement 
04. Necromantic Esurience 
05. Grail Of Enmity 
06. Intramural Axiom 
07. Psychic Necrosis 
08. Sacreligious Penance 
09. Metempsychosis

sobota 13. května 2023

Recenze/review - NIGHTMARER - Deformity Adrift (2023)


NIGHTMARER - Deformity Adrift
CD 2023, Total Dissonance Worship, Vendetta Records, Blood Blast Distribution

for english please scroll down

Někdy bývám překvapený, jakou podobu na sebe ďábel bere. Bývá milým společníkem, umí naslouchat jako kněz. Otevřete mu svoji duši a prodáte ji peklu. U některé hudby si připadám, jako bych padal po zádech do hluboké jámy. Rozpadnu se na tisíc kousků a umírám v šílených bolestech. Kývám se do rytmu a drásám si obličej do krve. Na nové album floridských NIGHTMARER jsme čekali pět let. Pánové jsou zpět a opět působí jako jezdci apokalypsy.

Démonický, technický death metal se spoustou zajímavých a neotřelých momentů. Zavřete za sebou bránu a nechte se sežehnout plameny pekelnými. Skladby jsou opět napsány s neskutečnou a zničující silou. Je v nich nakumulován vztek, nenávist a spousta nahrubo nasekané tmy. Smrt zase jednou tančí se Satanem. Tentokrát oba ukázali svoji krutou, ošklivou tvář.


Není žádným tajemstvím, že pod kapelou jsou podepsáni zkušení muzikanti (ALLUVIAL, CONVULSING, CIGAN, THE OCEAN). Ti se opět sešli, aby nám předložili shnilé kousky smrtícího kovu ve stylu IMMOLATION, ULCERATE, GORGUTS, SUNLESS, MITHRIDATUM. Jedná se o velmi bolestivou, disonantní symfonii, u které se stanete jen zcela zbytečným kusem masa. Představte si starý opuštěný chrám, do kterého se chodíte dlouhé roky modlit. Právě jste zjistili, že vám celý život lhali. Songy jsou napsané s takovým tím starým, poctivým a uvěřitelným stylem. Jejich dlouhodobý poslech způsobuje prokletí. NIGHTMARER hrají těžko uchopitelnou hudbu z jiných sfér, ale i přes její složitost a náročnost si v sobě udržují drive a feelling. Podobná alba se líbí démonům, padlým andělům i všem, kteří poznají přetvářku. Songy jsou mocné, s velmi masivním a ostrým zvukem Raphaël Bovey (Mixing, Mastering). Celkový dojem potom velmi vkusně doplňuje zajímavý obal od Jeanne Comateuse, jejíž práce se stala doslova poznávacím znamením kapely. Američané balancují někde na tenké hranici mezi šílenstvím a normálností. A dělají to velmi elegantně a se značnými zkušenostmi. Osobně se mi nejvíc líbí určitý neklid, chvění, které je v jejich nové nahrávce obsaženo ve velmi velké míře. Někdy bývám překvapený, jakou podobu na sebe ďábel bere. Tentokrát nám ukázal svoji děsivou tvář. Poslouchejte "Deformity Adrift" a určitě mi dáte za pravdu. Démonická, disonantní, technická death metalová symfonie!


Asphyx says:

Sometimes I am surprised at the form the devil takes. He can be a kind companion, he can listen like a priest. Open your soul to him and you will sell it to hell. Some music makes me feel like I'm falling down a deep pit on my back. I break into a thousand pieces and die in mad pain. I'm swaying to the rhythm and scratching my face until it bleeds. We've been waiting five years for a new album from Florida's NIGHTMARER. The gentlemen are back and once again they are the horsemen of the apocalypse.

Demonic, technical death metal with a lot of interesting and novel moments. Close the gate behind you and let the flames of hell consume you. The songs are once again written with incredible and devastating power. There is anger, hatred and a lot of coarsely chopped darkness accumulated in them. Death once again dances with Satan. This time, both show their cruel, ugly faces.


It is no secret that the band is signed by experienced musicians (ALLUVIAL, CONVULSING, CIGAN, THE OCEAN). They have once again come together to present us with rotten pieces of death metal in the style of IMMOLATION, ULCERATE, GORGUTS, SUNLESS, MITHRIDATUM. This is a very painful, dissonant symphony, where you become a completely useless piece of meat. Imagine an old abandoned temple that you have been going to for years to pray. You've just discovered that you've been lied to all your life. The songs are written with that old, honest and believable style. Listening to them for a long time causes a curse. NIGHTMARER play hard to grasp music from other realms, but despite its complexity and difficulty, they maintain drive and feelling. Similar albums appeal to demons, fallen angels, and anyone who recognizes disguise. The songs are powerful, with a very massive and crisp Raphaël Bovey (Mixing, Mastering) sound. The overall impression is then very tastefully complemented by the interesting cover artwork by Jeanne Comateuse, whose work has literally become a hallmark of the band. The Americans balance somewhere on the thin line between madness and normality. And they do it very elegantly and with considerable experience. Personally, what I like most is a certain restlessness, a trembling that is present in their new record to a very large extent. Sometimes I'm surprised what form the devil takes. This time he showed us his scary face. Listen to "Deformity Adrift" and you'll definitely give me the benefit of the doubt. A demonic, dissonant, technical death metal symphony!



Tracklist:
01. Brutalist Imperator 
02. Baptismal Tomb 
03. Throe Of Illicit Withdrawal 
04. Tooms 
05. Suffering Beyond Death 
06. Taufbefehl 
07. Hammer Of Desolation 
08. Endstadium 09. Obliterated Shrine

band:
John Collett - Vocals
Simon Hawemann - Guitars
Keith Merrow - Guitars
Brendan Sloan - Bass
Paul Seidel - Drums

úterý 9. května 2023

Recenze/review - PESTIFER - Defeat of the Nemesis (2023)


PESTIFER - Defeat of the Nemesis
EP 2023, Debemur Morti Productions

for english please scroll down

Mám vždycky velkou radost, když potkám na svých toulkách kapely, které jsou progresivní, technické a zároveň nepůsobí uměle. Patřím ke starší generaci fanoušků, kteří musí mít v hudbě drive a sílu, takové to těžko vysvětlitelné chvění. Belgické PESTIFER jsem si pro sebe objevil již v roce 2010, když jim vyšla prvotina "Age of Disgrace". Pomalu, postupně jsem se stal jejich příznivcem.

Líbí se mi způsob, jakým hrají, jak skládají. Skladby na mě pokaždé (a letos to není výjimkou) působí zpočátku nepřístupně a chaoticky. Po společně strávených letech ale už dávno vím, že jim musím dát čas, poslouchat je nejlépe odpočinutý a v klidu. Pak jsem odměněn skvělým zážitkem. Nové EP "Defeat of the Nemesis" má velmi velkou trvanlivost. Neustále se k němu vracím a stále objevuji nové zajímavé momenty. A zároveň cítím žár, který ze songů doslova sálá na všechny strany.


Základem je opět klasický smrtící kov a přidávána je spousta progresivních rockových a jazzových prvků. Činěno je tak velmi elegantně, s vkusem a nadšením. Ze skladeb je cítit neklid, který je v některých momentech až "nepříjemný". Mám to takhle rád. Inspiraci pánové hledali v kapelách jako ATHEIST, OBSCURA, CYNIC, GORGUTS, ANATA, SPAWN OF POSSESSION, ale i třeba SADUS, VEKTOR, VOIVOD. Samozřejmě, předložené myšlenky pánové dále rozvíjejí a objevují nová zákoutí. Jak už jsem psal několikrát, není to lehký poslech, songy musí uzrát. Dovedu pochopit, že se někomu nebude chtít přemýšlet. Ale takoví my nejsme, co říkáte? Jinak bychom byli ochuzeni a spoustu dobré muziky. PESTIFER vám rozdrásají fantazii, vezmou vás na výlet do jiných dimenzí. Nebudete se chtít vrátit, alespoň tak jsem to měl vždy já. Velmi se povedl obal od mistra Davida Caryna. Oceňuji i čitelný a zároveň zničující zvuk (Gérald Jans - Recording, Mixing). "Defeat of the Nemesis" působí velmi svěže, hravě. Je jako pára nad hrncem, která vás může spálit, ale také se brzy rozplyne. Některé pasáže jsou neuchopitelné a je to tak jenom dobře. Hodně záleží, jak přistupujete k hudbě jako celku. Pokud jste otevřeni novým věcem a rádi a často objevujete nové rozměry a oblasti, budete spokojeni jako já. Pokud ale vyžadujete jednoduchost a přehlednost, vezměte nohy na ramena a utíkejte pryč. Pravdou je, že na hudbu PESTIFER musím mít náladu. Když se tak ale stane, jedná se o skvělý zážitek. Vznešený, monumentální technický death metalový výlet do jiných sfér!


Asphyx says:

I'm always very happy when I meet bands on my travels that are progressive, technical and at the same time not artificial. I'm part of an older generation of fans who have to have drive and power in their music, that hard-to-explain tingle. I discovered Belgium's PESTIFER for myself back in 2010 when their debut album "Age of Disgrace" was released. Slowly, gradually I became a fan.

I like the way they play, the way they compose. The songs always (and this year is no exception) strike me as inaccessible and chaotic at first. But after spending years together, I know I have to give them time, listening to them is best relaxed and calm. Then I am rewarded with a great experience. The new EP "Defeat of the Nemesis" has a lot of staying power. I keep coming back to it and keep discovering new interesting moments. And at the same time I feel the heat that literally radiates from the songs in all directions.



The base is again classic death metal and a lot of progressive rock and jazz elements are added. It's done so very elegantly, with taste and enthusiasm. There is a sense of unease from the songs that is almost "uncomfortable" at some points. I like it that way. The gentlemen looked for inspiration in bands like ATHEIST, OBSCURA, CYNIC, GORGUTS, ANATA, SPAWN OF POSSESSION, but also SADUS, VEKTOR, VOIVOD. Of course, the presented ideas are further developed by the gentlemen and new corners are discovered. As I have written several times, it is not an easy listening, the songs have to mature. I can understand that some people won't want to think. But we're not like that, are we? Otherwise we would be deprived of a lot of good music. PESTIFER will tear your imagination apart, take you on a trip to other dimensions. You won't want to go back, at least that's how I always felt. The cover artwork by the master David Caryn is very good. I also appreciate the clear and at the same time devastating sound (Gérald Jans - Recording, Mixing). It's like steam over a pot that can burn you, but also soon dissipates. Some passages are elusive and that's just as well. A lot depends on how you approach the music as a whole. If you're open to new things and like to explore new dimensions and areas often, you'll be happy as I was. But if you demand simplicity and clarity, take your feet on your shoulders and run away. The truth is, I have to be in the mood for PESTIFER music. But when I do, it is a great experience. A sublime, monumental technical death metal trip into other realms!


Recenze/review - PESTIFER - Expanding Oblivion (2020):


Tracklist:
01. Subterranean
02. Defeat Of The Nemesis
03. Astral Agony
04. Elysium
05. Draconian Daemon

sobota 15. dubna 2023

Recenze/review - ARS NOTORIA - Chronicles (2023)


ARS NOTORIA - Chronicles
CD 2023, Great Dane Records

for english please scroll down

K některým nahrávkám přistupuji opatrně. Chodím kolem nich a prohlížím si obal. Prolistuji booklet, ale nepouštím si je. Čekám, až se setmí, až bude chladno a ticho. Je to jako obřad, pradávný rituál, když vložím CD do přehrávače a postupně přidávám hlasitost. Někdy dám jen pár poslechů, jindy strávím s albem několik hodin. Musím mít náladu a chuť. Čekám, až dojde ke vzájemného přenosu emocí.

Pak existují desky jako "Chronicles", které mě smetou z povrchu zemského, přikovou na zeď a pohřbí zaživa. Několikrát exhumován, se znovu a znovu vracím, abych zažil bolest a strach. Technický death metal si opravdu hodně vybírám. ARS NOTORIA je kapelou jednoho muže. Pod všemi nástroji je podepsán Antoine Grasser (jinak také skvělí BEYON THE VOID). Ten si pozval spoustu hostů k mikrofonu a vytvořil dílo, které by nemělo chybět ve sbírce žádného opravdového fanouška.


Album je nahráno velmi přesvědčivě. Songy se mi zadřely pod kůži, hlodaly v mé hlavě, pálily a žhnuly. Nejedná se o záležitost na jednorázovou záležitost, nahrávce musíte dát čas. První poslechy vás smetou jako lavina, ale u každého dalšího setkání vylezou na povrch jednotlivé nuance. "Chronicles" je velmi pestrým dílem, které neustále roste. Líbí se mi čitelný zvuk, dokonce i programované bicí, které mi většinou vadí. Zde je vše v pořádku. Kývám se do rytmu, podupávám nohou a říkám si, že nechci, aby to skončilo. Hrozně mě bavilo sledovat tlukot velkoměsta, když jsem se toulal ulicemi se sluchátky na uších. Skladby jsou napsány s krvavou jiskrou v oku, mají v sobě drive a sílu. K celkovému provedení nemám žádné připomínky. Riffy se sypou opravdu jako lavina z kamení, krve a prašivých kostí. V určitých momentech jsou některé motivy možná až příliš dlouhé, ale možná je to jenom můj dojem. Jako celek ale působí nahrávka velmi kompaktně a razantně. Jakoby vám někdo zlámal všechny prsty a pak vás nutil se najíst plesnivého masa. Oceňuji i těžko popsatelný neklid, který ze skladeb cítím. Představte si, že jedete rychle autem a v zatáčce potkáte náklaďák. "Chronicles" je jako čelní náraz, u kterého prolítnete oknem. Je to moje první setkání s ARS NOTORIA a jsem velmi mile překvapen. Desku vám doporučuji! Poslouchejte hodně nahlas a ve tmě! Temný, zničující, technický death metal s vysokým oktanovým číslem!


Asphyx says:

I approach some recordings with caution. I walk around and look at the cover. I flip through the booklet, but I don't play them. I wait until it's dark, until it's cool and quiet. It's like a ritual, an ancient ritual, when I put the CD in the player and gradually turn up the volume. Sometimes I give it a few listens, sometimes I spend hours with the album. I have to be in the mood and in the mood. I'm waiting for a mutual transfer of emotion.

Then there are albums like "Chronicles" that sweep me off the face of the earth, nail me to the wall and bury me alive. Exhumed several times, I return again and again to experience pain and fear. I really choose technical death metal a lot. ARS NOTORIA is a one-man band. All instruments are signed by Antoine Grasser (otherwise also great BEYON THE VOID). He invited a lot of guests to the microphone and created a work that should not be missing in the collection of any true fan.


The album is recorded very convincingly. The songs got under my skin, gnawed at my head, burned and glowed. This is not a one-off affair, you have to give the recording time. The first few listens will sweep you away like an avalanche, but with each successive encounter the nuances will come to the surface. "Chronicles" is a very varied work that is constantly growing. I like the clear sound, even the programmed drums, which usually bother me. Here everything is fine. I'm swaying to the beat, tapping my foot and telling myself I don't want it to end. I was having a blast watching the big city beat as I wandered the streets with headphones on. The songs are written with a bloody sparkle in their eye, they have drive and power. I have no complaints about the overall performance. The riffs really do pour down like an avalanche of rocks, blood and mangy bones. At certain points some of the motifs are perhaps a little too long, but maybe that's just my impression. As a whole, however, the recording feels very compact and punchy. It's like someone broke all your fingers and then forced you to eat moldy meat. I also appreciate the hard-to-describe restlessness I feel from the songs. Imagine you're driving fast in a car and you come across a truck on a curve. "Chronicles" is like a head-on collision that sends you flying through the window. This is my first encounter with ARS NOTORIA and I am very pleasantly surprised. I recommend the record! Listen very loud and in the dark! Dark, devastating, technical death metal with a high octane number!


Tracklist:
1- Headspit (feat. Gautier Russel from TOWARD THE THRONE)
2- Save the book (feat. Cyril Cozza from BEYOND THE VOID)
3- Ashes (feat. Olivier Albalat from FORSAKE and ASHEN HEART)
4- Compel (feat. Chris Remy from VOORHEES)
5- King's crow (feat. Vince Wilquin, Florian Lagoutte, Arthur Heim from FRACTAL THE UNIVERSE, WRATH OF NEBULA, KERA and MAGOYOND)
6- Triggered (feat. Michael Crass da Silva from BOOST and CRUSHER)
7- Obey (feat. Adrien Dequesnes)
8- Melt (feat. Jack Ruetsch et Antoine Bieber from POST-MORTEM, DUST IN MIND and BEYOND THE VOID)
9- Wide open (feat. Loïc Mullheim from WARKUNT)

band:

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine