DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemtechnical death metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemtechnical death metal. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 22. dubna 2025

Recenze/review - SUPREME VOID - Towards Oblivion (2025)


SUPREME VOID - Towards Oblivion
CD 2025, Dolorem Records

for english please scroll down

Někdy se mi začne do podvědomí vkrádat podivný neklid. Navenek to vypadá, že se vůbec nic neděje, že vše běží jako normálně, ale uvnitř mám pocit, že ve mě začalo něco hnít. Jakoby na povrch vylézaly pradávné strachy, pudy, děsivé zlo. Netuším, co je toho příčinou, jistý jsem si jen jednou věcí. Pokud poslouchám podobné nahrávky, jako je ta letošní od polských maniaků SUPREME VOID, mrazí mě v kostech. Poláci letos přicházejí se svým prvním dlouhohrajícím albem, které je po okraj narvané zajímavými melodiemi, krutými nápady i tajemnou, špinavou aurou.

Mívám tak znovu děsivé noční můry, vnímám totiž každou dobrou muziku nejen ušima, ale i srdcem a všemi póry svého těla. Procházím se tedy znovu temnými ulicemi, poslouchám stále dokola tohle album a užívám si technické i disonantní pasáže. Pánové na to jdou krutě, ošklivě a věřím jim každou notu, každý tón. Smrt je zase jednou hodně blízko. 


Je prostým faktem, že na muziku potřebuji klid, nejlépe zhasnutá světla. Nechávám ji na sebe jen tak působit, stávám se její součástí. Tentokrát se kývám spokojeně do rytmu, užívám si jednotlivé nuance. Za velmi povedený považuji zvuk (Scott Elliott at Chernobyl Audio) i motiv na obalu, který je plný utrpení všedních dní. Autorem je Michal "Xaay" Loranc a jeho dílo krásně morbidně doplňuje celkový dojem z nahrávky. Pokud se jedná o hudbu samotnou, tak je volně inspirována kapelami jako ULCERATE, GORGUTS, HATE, DEATHSPELL OMEGA, PORTAL, IMMOLATION, MITOCHONDRION, AD NAUSEAM, ABYSSAL, CIGAN, PHOBOSCOSM, ARTIFICIAL BRAIN. Pokud tedy máte tuhle odrůdu smrtícího kovu rádi, jste zde správně. "Towards Oblivion" je pro mě ale hlavně albem, které má zvláštní, podmanivou a neklidnou atmosféru. Jako bych se procházel naprostou tmou, ve smradlavých močálech. Stačí jedna malá chyba a stanu se utopencem, kteří se vznáší všude kolem. Začnu se dusit, topit, nechám se vtahovat do hlubiny. Nová deska na mě působí stejným dojmem. Oceňuji, že technické prvky jsou dávkovány s citem a rozumem, rozhodně se nejedná o dnes tolik častá a mnohdy zbytečná preludia. Naopak, na téhle nahrávce má vše své místo. Skladby postupně gradují, jsou jako jedovatí hadi, kteří se nejdříve plazí u vašich nohou, sledují každý váš pohyb, aby vás nakonec uštkli a vy zemřete v šílených křečích. Někdy se mi začne do podvědomí vkrádat podivný neklid. Navenek to vypadá, že se vůbec nic neděje, že vše běží jako normálně, ale uvnitř mám pocit, že ve mě začalo něco hnít. Jakoby na povrch vylézaly pradávné strachy, pudy, děsivé zlo. Intenzivní, temný a chladný, disonantní, technický death metalový opus! Neklidná symfonie plná stínů!


Asphyx says:

Sometimes a strange uneasiness creeps into my subconscious. Outwardly it seems that nothing is happening, that everything is running as normal, but inside I feel that something has started to rot inside me. It's as if ancient fears, instincts, terrifying evils are surfacing. I don't know what's causing it, there's only one thing I'm sure of. When I listen to records like this one from Polish maniacs SUPREME VOID, I get chills in my bones. This year, the Poles come with their first full-length album that is packed to the brim with interesting melodies, cruel ideas and a mysterious, dirty aura.

I'm having terrifying nightmares again, because I feel every good music not only with my ears, but also with my heart and all the pores of my body. So I'm walking through the dark streets again, listening to this album over and over again and enjoying the technical and dissonant passages. The gentlemen go at it cruel, nasty and I trust them with every note, every note. Death is once again very close.


It's a simple fact that I need quiet for music, preferably with the lights off. I just let it affect me, I become part of it. This time I sway contentedly to the rhythm, enjoying the nuances. I find the sound (Scott Elliott at Chernobyl Audio) and the motif on the cover very hilarious, full of the suffering of everyday life. The author is Michal "Xaay" Loranc and his work beautifully morbidly complements the overall impression of the recording. As for the music itself, it is loosely inspired by bands like ULCERATE, GORGUTS, HATE, DEATHSPELL OMEGA, PORTAL, IMMOLATION, MITOCHONDRION, AD NAUSEAM, ABYSSAL, CIGAN, PHOBOSCOSM, ARTIFICIAL BRAIN. So if you like this variety of death metal, you've come to the right place. But "Towards Oblivion" for me is mainly an album that has a strange, captivating and restless atmosphere. It's like walking through total darkness, in a stinking swamp. Just one little mistake and I become a drowning man floating around. I start to suffocate, drown, get sucked into the depths. The new album has the same effect on me. I appreciate that the technical elements are dosed with feeling and reason, they are definitely not the nowadays so common and often unnecessary preludes. On the contrary, everything has its place on this recording. The tracks gradually graduate, they are like poisonous snakes that first crawl at your feet, following your every movement, to finally bite you and you die in mad convulsions. Sometimes a strange unease creeps into my subconscious. On the outside it seems like nothing is happening, that everything is running as normal, but inside I feel like something has started to rot inside me. It's as if ancient fears, instincts, terrifying evils are surfacing. Intense, dark and cold, dissonant, technical death metal opus! A restless symphony full of shadows!



tracklist:
1. Remnants of Hope
2. Dissolution of Power
3. Eclipse of The Exalted
4. Repulse Manifesto
5. Sustained By Malice
6. Embrace Extinction

band:
Ravager - Guitars
Cyklon - Drums
Exile - Guitars, Vocals



čtvrtek 10. dubna 2025

Recenze/review - CYTOTOXIN - Biographyte (2025)


CYTOTOXIN - Biographyte
CD 2025, Unique Leader Records

for english please scroll down

Je až fascinující, jak lidstvo stále dokola opakuje stejné chyby. Jakoby se historie vracela v podivných kruzích. Nové technologie jsou mnohdy přínosem, ale také díky nim umíme lépe zabíjet. Když jsem viděl nedávno záběry z války, jak padají bomby kolem jaderné elektrárny v Záporoží, začaly se mi v hlavě znovu promítat děsivé filmy z Černobylu. Také jsem zrovna poslouchal nové album německých maniaků CYTOTOXIN.

Sílu téhle smečky jsme mohli u nás v Čechách vidět často i při živých vystoupeních. Vždy se jednalo o mocný a masivní zážitek. O hudbu, která nejen, že je skvěle zahraná, technická, brutální, ale také má v sobě určitý přesah. Díky obsahu textů, díky atmosféře, která opravdu připomíná opuštěný prostor okolo Pripjati. Zůstaly po nás jenom mrazivé stíny. Nová deska opět zabíjí, s tím si můžete být absolutně jistí. 


My, co jsme vyrůstali v socialistickém bloku, si moc dobře pamatujeme, jak jsme si nasazovali plynové masky, čistili oblečení od chemických látek. Vycvičeni k sebevražednému útoku, jsme se báli, kdy na nás dopadnou první bomby. Při poslechu nové desky "Biographyte" si na ty chvíle často vzpomenu. Dodnes leží v nemocnici lidé poznamenaní po jaderné katastrofě, mají zohavená těla a ozáření se promítlo i do jejich potomků. Tehdy se navíc snažili tehdejší vládci všechno ututlat, nesmělo se o tom mluvit. Je proto moc dobře, že existují kapely jako CYTOTOXIN, které tyto temné události připomínají. Pánové to navíc dělají velmi zkušeně, elegantně. Skladby jsou napsány zajímavě, neotřele, najdete v nich velkou spoustu skvělých nápadů. Brutalita se zde potkává s technikou, to vše zabalené v záhadné, děsivé a chladné temnotě, která provází všechny, které dostihl jaderný mrak. Dozimetry opět ukazují hrozivé výsledky a vy se bojíte při poslechu dýchat. Ano, je to přesně tak, album si mě opět podmanilo a strhlo do hlubiny. Povedl se zvuk, stylový obal, ale hlavně hudba, která je ostrá a nekompromisní. Zasvěcení moc dobře vědí, že stylově se jedná o záležitost, kterou lze připodobnit k tomu, co tvoří kapely jako ORIGIN, VIRAMEIA, BRAINDRILL, WORMED, VIRVUM, BENIGHTED, STILLBIRTH, SOREPTION. To ale není zase tolik důležité. Hlavní (a pro mě zcela zásadní) je, že mě baví novinku poslouchat, rád se k ní vracím. Koneckonců, události posledních let nám opět jasně dokazují, že bychom neměli zapomínat. Je až fascinující, jak lidstvo stále dokola opakuje stejné chyby. Historie se opakuje v podivných kruzích. Stačí se podívat na zprávy. Opět došlo k úniku radioaktivity! Technický, brutální death metal s temnou aurou, který vás vezme na výlet mezi spálené ruiny v Pripjati! 

Asphyx says:

It is fascinating how humanity repeats the same mistakes over and over again. It's as if history goes round in strange circles. New technologies are often beneficial, but they also make us better at killing. When I recently saw the wartime footage of bombs falling around the Zaporozhye nuclear power plant, the horrific films of Chernobyl began to replay in my mind. I've also just been listening to the new album by German maniacs CYTOTOXIN.

The power of this pack could be seen often in our Czech Republic during live performances. It was always a powerful and massive experience. Music that is not only well played, technical, brutal, but also has a certain overlap. Because of the content of the lyrics, because of the atmosphere, which really reminds of the abandoned space around Pripyat. All we are left with are chilling shadows. The new album kills again, you can be absolutely sure of that.


Those of us who grew up in the socialist bloc remember very well how we used to put on gas masks and clean our clothes of chemicals. Trained for suicide attack, we were afraid when the first bombs would fall on us. Listening to the new album "Biographite", I often remember those moments. People scarred by the nuclear disaster are still lying in hospital today, their bodies mutilated, and the radiation has affected their descendants. In those days, moreover, the rulers of the time tried to keep everything secret, they were not allowed to talk about it. It is therefore very good that there are bands like CYTOTOXIN that commemorate these dark events. Moreover, the gentlemen are doing it in a very skilled, elegant way. The songs are written in an interesting, fresh way, you can find a lot of great ideas in them. Brutality meets technique here, all wrapped in the mysterious, eerie and cold darkness that accompanies all those caught in the nuclear cloud. The dosimeters again show terrifying results and you are afraid to breathe while listening. Yes, that's right, the album has once again captivated me and taken me into the depths. The sound, the stylish cover, but most of all the music, which is sharp and uncompromising. Insiders know very well that stylistically it is a matter that can be compared to what bands like ORIGIN, VIRAMEIA, BRAINDRILL, WORMED, VIRVUM, BENIGHTED, STILLBIRTH, SOREPTION create. But that's not so important. The main thing (and for me it's quite essential) is that I enjoy listening to new music, I like to come back to it. After all, the events of the last few years prove again clearly that we should not forget. It is fascinating how humanity repeats the same mistakes over and over again. History repeats itself in strange circles. Just look at the news. Radioactivity has been leaked again! Technical, brutal death metal with a dark aura that will take you on a trip among the burnt ruins of Pripyat!



about CYTOTOXIN  on DEADLY STORM ZINE:





Track-list:
1. Hope Terminator
2. Condemnesia
3. Behind Armored Doors
4. Biographyte
5. Deadzone Desert
6. The Everslave
7. Eventless Horizon
8. Bulloverdozed
9. Transition Of The Staring Dead
10. Revelation
11. From Bitter Rivers

Cytotoxin are:
Vocals - Sebastian 'Grimo' Grihm
Guitar - Fabrice 'Fonzo' Töpfer
Guitar - Jason 'Mathias' Melidonie
Bass - Vitalis 'V.T.' Kast
Drums - Maximilian Panzer



neděle 9. března 2025

Recenze/review - FRACTURED INSANITY - Age of Manipulation (2025)


FRACTURED INSANITY - Age of Manipulation
CD 2025, Xtreem Music

for english please scroll down

Občas zlo vypluje na povrch. Objeví se znenadání, jako děsivé svědectví. O bolesti, o utrpení, o mučení nevinných. Chodíš každý den kolem, znáš lidi, kteří se v neděli modlí v dřevěných lavicích. Poslouchají kněze se slizkým úsměvem. Je jedno, co jsi provedl, jak si byl zlý, stačí odříkat pár modliteb a bude ti odpuštěno. A to ještě nevíš, kdo je zavřený dole ve sklepě, kdo se marně dívá do tmy, kdo už dávno přestal věřit v dobro. Jsou zkrátka kapely, které dokáží svojí hudbou vytáhnout na světlo zlo. O FRACTURED INSANITY jsem již jednou u nás na stránkách psal. 

Kapela mě tenkrát, v roce 2020, přesvědčila na svoji stranou hlavně tím, že umí složit velmi dobré skladby. Jejich základem je sice technický death metal, ale hudba je zde opravdová, upřímná, živočišná a ďábelská. I letos s chutí přistupuji na jejich nečistou hru a novou desku "Age of Manipulation" si opravdu naplno užívám. Navíc si myslím, že opravdu procházíme jako lidstvo obdobím totální manipulace. 


Ďábel stále sedí na svém trůně a je silnější než kdy dřív. Stačí si přečíst zprávy. Jeho tvář si můžete představit jakou chcete, to nechám na vás. Pro mě je hlavní, že skladby odsýpají v šílených rytmech, jsou komplikované, zpočátku chladné, ale po čase tepou uvnitř. Jedná se přesně o takový ten druh surové hudby, která chce čas na pochopení a vstřebání. Je to tak v nejlepším pořádku, mám rád, když musím zapojit fantazii. O zvuku, obalu a dalších formálních záležitostech netřeba diskutovat, vše je v nejlepším pořádku. Líbí se mi taková ta ďábelskost, touha ničit, které cítím a slyším z každého tónu i melodie. Pokud se vám líbí kapely jako SUFFOCATION, KRISIUN, MORBID ANGEL, VADER, BEHEMOTH, potom otočte volume pořádně doprava. Myslím si, že budete určitě spokojeni. Jakoby mi kapela dala do rukou pořádnou porci výbušniny a začala odpočítávat. Nepomáhají modlitby, ani klení. Nakonec se stejně rozlétnu na tisíc kousků po okolí. Přesně takhle vnímám novou desku "Age of Manipulation" já. Jedná se o poctivě zahraný death metal, se spoustou zajímavých momentů. Dobře se poslouchá a rád se k nahrávce vracím. Letos Belgičané vydávají své páté řadové album a tak lze s jistotou potvrdit, že je na ně spolehnutí. Občas zlo vypluje na povrch. Objeví se znenadání, jako děsivé svědectví. O bolesti, o utrpení, o mučení nevinných. Chodíš každý den kolem, znáš lidi, kteří se v neděli modlí v dřevěných lavicích. Poslouchají kněze se slizkým úsměvem. Je jedno, co jsi provedl, jak si byl zlý, stačí odříkat pár modliteb a bude ti odpuštěno. Rouhačský, surový technický death metal! Brutalita smíchaná s chladem a absolutní tmou! 

Asphyx says:

Sometimes evil comes to the surface. It comes out of nowhere, like a terrifying testimony. Of pain, of suffering, of the torture of the innocent. You walk by every day, you know people who pray in wooden pews on Sundays. They listen to the priests with a slimy smile. No matter what you've done, how bad you've been, just say a few prayers and you'll be forgiven. And you don't even know who's locked in the cellar, who's looking in vain into the darkness, who's long since stopped believing in goodness. In short, there are bands that can bring evil to light with their music. I already wrote about FRACTURED INSANITY once on our website. 

The band convinced me then, in 2020, to their side mainly because they can compose very good songs. Although their basis is technical death metal, the music here is real, sincere, animalistic and devilish. This year I am also approaching their dirty game with gusto and I am really enjoying the new album "Age of Manipulation" to the fullest. Plus, I think we really are going through a period of total manipulation as a humanity. 


The devil still sits on his throne and is stronger than ever. Just read the news. You can imagine his face any way you want, I'll leave that up to you. The main thing for me is that the songs move to crazy rhythms, they are complicated, cold at first, but after a while they beat inside. This is exactly the kind of raw music that takes time to understand and absorb. It's that way in the best of ways, I love it when I have to engage my imagination. The sound, cover art and other formal matters need no discussion, everything is in the best order. I like the kind of devilishness, the desire to destroy that I feel and hear from every note and melody. If you like bands like SUFFOCATION, KRISIUN, MORBID ANGEL, VADER, BEHEMOTH, then turn the volume hard right. I think you'll definitely be satisfied. It's like the band put a good dose of explosive in my hands and started counting down. Prayers don't help, nor do curses. Eventually, I'm gonna fly into a thousand pieces around here anyway. That's exactly how I feel about the new "Age of Manipulation". It's honestly played death metal, with a lot of interesting moments. It's good to listen to and I like to come back to the record. This year the Belgians are releasing their fifth full-length album, so it is safe to confirm that they can be counted on. Sometimes evil comes to the surface. It comes out of the blue, like a terrifying testimony. Of pain, of suffering, of the torture of the innocent. You walk by every day, you know people who pray in wooden pews on Sundays. They listen to the priests with a slimy smile. No matter what you've done, how bad you've been, just say a few prayers and you'll be forgiven. Blasphemous, raw technical death metal! Brutality mixed with coldness and absolute darkness!



Recenze/review - FRACTURED INSANITY - Massive Human Failure (2020):

tracklist:
01. Exaltation Of A Fallen Glory 
02. Divide And Conquer 
03. The Hangman's Lair 
04. Age Of Manipulation 
05. Bezoar 
06. Fear; The Ultimate Weapon 
07. Divine Honour 
08. Slumber In The Deep 
09. Psy-K.O. 
10. We All Die In The End

Fractured Insanity Lineup:
Dieter - Guitars
Stefan Van Bael - Vocals, Bass
Buysse Jeroen - Guitars
Sepp Coeck - Drums



pátek 28. února 2025

Recenze/review - RETROMORPHOSIS - Psalmus Mortis (2025)


RETROMORPHOSIS - Psalmus Mortis
CD 2025, Season of Mist

for english please scroll down

Stalo se to během několika okamžiků. Přivítali jsme návštěvu z vesmíru s úsměvem. Ukázali jsme jim svoji dobrou tvář, což bylo divné, protože jsme už spoustu let válčili mezi sebou. Neznali jsme slitování. Nic neodpověděli. Začali rovnou útočit. Vyhlazovat nás, pitvat naše těla. Atmosféra byla hodně podobná starým hororovým sci-fi filmům. A připomínala mi také nálady, které se vznášejí kolem mě, když poslouchám debutové album technických death metalistů RETROMORPHOSIS.

Je to kapela se základnou ve Švédsku a také smečka, která je tvořena samými zkušenými muzikanty. Určitě vám něco říkají kapely jako SPAWN OF POSSESSION, ODIOUS MORTEM, ESCHATON, ABHORRENT a spousta dalších, ve kterých pánové působili. Výsledkem jejich spolupráce je album, které je postavené na starých progresivních death metalových základech. Přidáváno je potom velké množství nových, zajímavých a neotřelých prvků. 

 

Každý den se utvrzuji v tom, že je lidský rod dávno prokletý, možná jsme opravdu jen slepá vývojová větev, kterou jednou zničí mimozemšťané. Než se tak ale stane, budu nadále album "Psalmus Mortis" poslouchat s chutí. Líbí se mi totiž přístup kapely. Nesnaží se za každou cenu tlačit na pilu. Riffů je hodně, jsou komplikované, ale zároveň v sobě mají drive a takovou tu nespoutanost, kterou mám na tomhle stylu tolik rád. Navíc se celým albem prolíná taková zvláštní chladná temnota, kterou lze vystopovat právě ve vesmíru. Co se týká zvuku, obalu a celkového provedení, tak není nutné diskutovat. Vše je v absolutním pořádku. Posluchač tak dostane pořádně natlakované album, které neomrzí ani po nějakém čase. I po mnoha společných setkáních je stále co objevovat. Novinka je neklidnou, tvrdou nahrávkou. Není ale tolik uhlazená a plastová, jak tomu v současné době často bývá. Mám to takhle rád, pořád od hudby chci, abych věděl, že ji hrají lidé a ne stroje. I když je prostým faktem, že tahle smečka zrovna nějaký zabijácký stroj z budoucnosti připomíná. Zároveň jej ale stále ovládají mistři ve svém oboru. RETROMORPHOSIS zkrátka a dobře nahráli desku, která nejen že se povedla po všech stránkách, ale navíc má v sobě ještě něco navíc. Takový ten pradávný vztek, touhu ničit. A to se samozřejmě počítá. Ve výsledku je novinka originálním a dobře zapamatovatelným materiálem, to vám klidně podepíšu vlastní krví. Stalo se to během několika okamžiků. Přivítali jsme návštěvu z vesmíru s úsměvem. Ukázali jsme jim svoji dobrou tvář, což bylo divné, protože jsme už spoustu let válčili mezi sebou. Neznali jsme slitování. Nic neodpověděli. Začali rovnou útočit. Surový, zničující technický death metal s krvavě temnou, podmanivou atmosférou! Zlo přichází z vesmíru i z našeho podvědomí! 


Asphyx says:

It happened in a matter of moments. We welcomed the visitor from outer space with a smile. We showed them our good face, which was strange because we've been at war with each other for years. We knew no mercy. They didn't say anything back. They just started attacking. Exterminating us, dissecting our bodies. The atmosphere was very much like an old sci-fi horror movie. And it also reminded me of the mood that hovers around me when I listen to the debut album of technical death metallers RETROMORPHOSIS.

It's a band based in Sweden and also a pack that is made up of all experienced musicians. I'm sure you know something about bands like SPAWN OF POSSESSION, ODIOUS MORTEM, ESCHATON, ABHORRENT and many others that the gentlemen have been in. The result of their collaboration is an album that is built on old progressive death metal foundations. Then a lot of new, interesting and fresh elements are added. 


Every day I am convinced that the human race is cursed long ago, perhaps we really are just a blind evolutionary branch that will one day be destroyed by aliens. But until that happens, I will continue to listen to the album "Psalmus Mortis" with gusto. I like the band's approach. They don't try to push the envelope. There are a lot of riffs, they are complicated, but at the same time they have drive and that wildness that I like so much about this style. Plus, there's a strange cold darkness that runs through the whole album, which can be traced in space. As for the sound, the cover and the overall performance, there is no need to discuss. Everything is absolutely fine. The listener gets a properly pressurized album that doesn't get tired even after some time. Even after many sessions together there is still a lot to discover. The new album is a restless, hard recording. But it's not as slick and plastic as it often is these days. I like it that way, I still want to know from music that it's played by people and not machines. Even if it's a simple fact that this pack is reminiscent of some killer machine from the future. But at the same time, it's still controlled by masters of their craft. In short, RETROMORPHOSIS have recorded a record that not only succeeds in every aspect, but also has something extra. That ancient rage, the desire to destroy. And that counts, of course. As a result, the novelty is an original and memorable material, I'll sign it with my own blood. It happened in a matter of moments. We welcomed the visitor from outer space with a smile. We showed them our good face, which was strange because we had been at war with each other for many years. We knew no mercy. They didn't say anything back. They just started attacking. Raw, devastating technical death metal with a bloody dark, captivating atmosphere! Evil comes from the universe and from our subconscious!


Tracklist:
01. Obscure Exordium 
02. Vanished 
03. Aunt Christie's Will 
04. Never to Awake 
05. The Tree 
06. Retromorphosis 
07. Machine 
08. Exalted Splendour

Recording Studio: Pama Studios, Sharkbite Studios

Produced, mixed, mastered and engineered by: Magnus Sedenberg

Recording Line-Up:
Dennis Röndum
Jonas Bryssling
Christian Muenzner
Erlend Caspersen
KC Howard

Cover Artwork Artist: Arif Septian (Posiondust)

úterý 4. února 2025

Recenze/review - FLESHBORE - Painted Paradise (2025)


FLESHBORE - Painted Paradise
CD 2025, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Stačilo jenom pár okamžiků a tvoje tělo se sesunulo na zem jako bezvládná loutka. Zdávalo se ti to dlouho dopředu. Tvoje vlastní smrt. Šílený střelec s osobními problémy, které neuměl vyřešit sám. Přesná střela od člověka, kterého celý život šikanovali. Nikdy si ho neviděl, neznáš ho. Byl si jenom ve špatný čas na špatném místě. Poslední tvoje myšlenky na tomto světě se týkaly nových technologií. Umíme zabíjet mnoha novými způsoby. Na FLESHBORE z Indiany se mi hned od začátku líbí, jak kombinují klasické death metalové postupy s těmi novými. 

Výsledkem je album, které je zajímavé již od prvního setkání. Pro mě osobně to bylo tsunami, syrový masakr a také velké překvapení. Druhý dlouhohrající počin je opět velmi propracovaný, technický, ale také živočišný a nekompromisní. Líbí se mi, jak tahle smečka ke smrtícímu kovu přistupuje. Opravdově, reálně, upřímně. Existuje tisíc způsobů, jak můžete zemřít. Tihle maniaci zvolili ty nejkrutější. 


V současné době, kdy se může stát celebritou kdejaký sériový vrah, přicházejí FLESHBORE s materiálem, který vám vystřelí mozek z hlavy. Hrají technický death metal způsobem, který se mi líbí. Najdeme zde spoustu komplikovaných, náročných pasáží, časté změny tempa, ostrý vokál i drsné bicí, ale nezapomíná se ani na jasné a zřetelné melodie. Nové album "Painted Paradise" se tak velmi dobře poslouchá. Má v sobě tlak i energii, takový ten heavy efekt, který mám u kapel tolik rád. Co se týká zvuku (Jackson Ward - Mixing and Mastering), tak ten se také povedl. Je masivní, ostrý, ale zároveň divoký a opravdový. Motiv na obalu (Mark Erskine - Art) znázorňuje samotné nebe a ráj, kolem kterého se stahují mračna. Alespoň tak jej vnímám já. Nová nahrávka je zkrátka propracovaným dílem, které je silné nejen ve svých základech, ale hlavně v detailech. Je sice pravda, že tahle odrůda smrtícího kovu není zase tolik častým hostem v mém přehrávači, ale když už dostanu chuť, tak mě jako jedni z prvních napadnou FLESHBORE. Pokud máte rádi kapely jako ARCHSPIRE, ALLEGAEON, PSYCROPTIC, NECROPHAGIST, DECAPITATED, SPAWN OF POSSESION, OBSCURA, REVOCATION, CRYPTOPSY, určitě ochutnejte. Myslím si, že budete spokojeni stejně jako já. Tahle deska má v sobě totiž něco neklidného, přitažlivého, co mě stále nutí se vracet a rvát si ji pod tlakem do hlavy. Stačilo jenom pár okamžiků a moje tělo se sesunulo na zem jako bezvládná loutka. Zdávalo se mi to dlouho dopředu. Moje vlastní smrt. Technický, propracovaný death metal s příchutí zkažené krve, který vás roztrhá zevnitř! Shoříte na popel! 

Asphyx says:

It only took a few moments for your body to slump to the ground like a lifeless puppet. You dreamt it long ago. Your own death. A crazy shooter with personal problems he couldn't solve on his own. An accurate shot from a man who'd been bullied all his life. You never saw him, you don't know him. You were just in the wrong place at the wrong time. Your last thoughts in this world were about new technology. We can kill in many new ways. What I like about Indiana's FLESHBORE right from the start is how they combine classic death metal techniques with new ones. 

The result is an album that is interesting from the very first encounter. For me personally it was a tsunami, a raw carnage and also a big surprise. The second full-length is again very sophisticated, technical, but also animalistic and uncompromising. I like the way this pack approaches the deadly metal. Real, real, honest. There are a thousand ways you can die. These maniacs have chosen the cruelest. 


In this day and age, when any serial killer can become a celebrity, FLESHBORE has come up with material that will blow your mind. They play technical death metal in a way that I like. There are a lot of complicated, difficult passages, frequent tempo changes, sharp vocals and harsh drums, but they don't forget about clear and distinct melodies. The new album "Painted Paradise" is so easy to listen to. It has both pressure and energy, that heavy effect I like so much in bands. As far as the sound (Jackson Ward - Mixing and Mastering) is concerned, it is also good. It's massive, sharp, but at the same time wild and real. The motif on the cover (Mark Erskine - Art) depicts the sky itself and paradise with clouds gathering around it. At least that's how I perceive it. In short, the new recording is a sophisticated work that is strong not only in its foundations, but especially in its details. Admittedly, this variety of death metal is not that frequent a guest in my player, but when I get the urge, FLESHBORE is one of the first to come to mind. If you like bands like ARCHSPIRE, ALLEGAEON, PSYCROPTIC, NECROPHAGIST, DECAPITATED, SPAWN OF POSSESSION, OBSCURA, REVOCATION, CRYPTOPSY, be sure to give them a taste. I think you will be as satisfied as I am. Because this record has something restless, appealing about it that keeps me coming back and ripping into it under pressure. It only took a few moments for my body to slump to the floor like a lifeless puppet. I dreamt it long before. My own death. Technical, sophisticated death metal with a taste of bad blood that will tear you up from the inside! You'll burn to ashes!



Track Listing:
1.Setting Sun
2.The World
3.Target Fixation
4.Wandering Twilight
5.Inadequate
6.The Ancient Knowledge
7.Painted Paradise
8.Laplace's Game

Lineup:
Michael McGinley - Guitar
Michael O’Hara - Vocals
Cole Chavez - Guitar
Cole Daniels (Demon King) - Bass

Other Personnel:
Robin Stone (Evilyn, Norse) - Session Drums
Jackson Ward - Mixing and Mastering
Mark Erskine - Art


středa 22. ledna 2025

Recenze/review - HIERARCHIES - Hierarchies (2025)


HIERARCHIES - Hierarchies
CD 2025, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Lidská mysl má jednu zvláštní schopnost. Dokážeme zapomenout na všechno zlé a ošklivé. Vytěsnit vzpomínky, které se nám nelíbí a nejsou nám příjemné. Přesto zůstanou někde uvnitř naší hlavy, v podvědomí a občas vylezou na povrch jako zkažená krev z mokvající rány. S hudbou je to velmi podobné. Disonantní technický death metal je velmi těžkou disciplínou. 

Můžete jej zahrát nudně, neosobně a uměle a nebo může hořet zevnitř. HIERARCHIES je nová skupina, ve které se sešli samí zkušení muzikanti. Vzali všechny svoje dlouhodobé zkušenosti, hodili je na hromadu, zahalili je do temnoty a chladu a podávají je způsobem, který vás nenechá ani chvilku v klidu. Schválně si pusťte ukázky. Uklidněte svoji mysl a nechejte si ji touhle deskou rozdrásat do krve. 


Nicholas Turner (Dwelling Below, Acausal Intrusion), Anthony Wheeler (Dwelling Below, Hollowed Idols) a Jared Moran (Dwelling Below, Acausal Intrusion) nám předkládají materiál, který je zpočátku velmi těžký k pochopení a strávíte jej velmi pomalu. Alespoň tak jsem vnímal nové stejnojmenné album já. Lze zde vypozorovat vlivy kapel jako GORGUTS, IMMOLATION, CIGAN, AD NAUSEUM, PYRRHON, EVILYN, WORMED. Nic pro slabé povahy, řekl bych. Osobně se mi potom hodně líbí takový zvláštní temný odér, který se vznáší kolem po celou dobu poslechu. Skladby jsou postaveny na pevných základech, každá má jasný motiv a myšlenku. Na těch jsou potom rozvíjeny pestré a košaté kompozice, které jsou v některých momentech až "nepříjemné". Mají v sobě tlak i energii, divokost i živočišnost. Způsobují u mě neklid, touhu objevovat další a další temná zákoutí. Občas je tu hudba nepřehledá a zmatená, ale to k tomuhle stylu patří jako k mrtvému hrobník. Poslouchat "Hierarchies" je jako sledovat na pódiu jazzové těleso. Skvělí muzikanti, kteří ale zbytečně nepreludují. Pokud se vám tenhle styl líbí a rádi jej posloucháte, budete určitě navýsost spokojeni. Chce to jen otevřenou mysl, občas i trpělivost a potom budete odměněni opravdu zajímavým a neotřelým zážitkem. Musím se přiznat, že nejvíce se mi nová deska, která má mimochodem parádní zvuk i obal, nejlépe poslouchala k večeru, když byl už všude klid a ulice byly prázdné. Otevřel jsem pokaždé okno a čerpal jsem energii z hudby a možná i z vesmíru. Avantgardní technický death metal s disonantní temnou aurou! Velmi neklidná a znepokojující záležitost! 

Asphyx says:

The human mind has one special ability. We can forget everything bad and ugly. To erase the memories that we don't like and are uncomfortable with. Yet they remain somewhere inside our head, in the subconscious, and sometimes they come to the surface like bad blood from a swollen wound. It is very similar with music. Dissonant technical death metal is a very difficult discipline. 

You can play it dull, impersonal and artificial, or it can burn from within. HIERARCHIES is a new band that brings together all experienced musicians. They've taken all their years of experience, thrown it in a pile, shrouded it in darkness and coolness, and delivered it in a way that won't leave you wanting for a moment. Listen to the previews on purpose. Calm your mind and let this record tear it to shreds. 


Nicholas Turner (Dwelling Below, Acausal Intrusion), Anthony Wheeler (Dwelling Below, Hollowed Idols) and Jared Moran (Dwelling Below, Acausal Intrusion) give us material that is initially very difficult to understand and digest very slowly. At least that's how I perceived the new album of the same name. You can see the influences of bands like GORGUTS, IMMOLATION, CIGAN, AD NAUSEUM, PYRRHON, EVILYN, WORMED. Nothing for the weak natured, I guess. Personally, then, I really like the strange dark odor that hovers around the whole time I'm listening. The songs are built on solid foundations, each with a clear motive and idea. On these, colourful and colourful compositions are then developed, which are almost "unpleasant" at some moments. They have both pressure and energy, ferocity and animality. They make me restless, wanting to explore more and more dark corners. At times the music is cluttered and confused, but that belongs to this style like a dead gravedigger. Listening to "Hierarchies" is like watching a jazz ensemble on stage. Great musicians, but they don't over-preach unnecessarily. If you like this style and enjoy listening to it, you will be extremely satisfied. All it takes is an open mind, and sometimes patience, and then you will be rewarded with a really interesting and novel experience. I have to admit that the best time to listen to the new album, which by the way has a great sound and cover, was in the evening, when everywhere was quiet and the streets were empty. I opened the window every time and drew energy from the music and maybe even from the universe. Avant-garde technical death metal with a dissonant dark aura! A very unsettling and disturbing affair!


Track Listing -
1. Entity
2. Consecrate Phenomenon
3. Dimension
4. Twilight Tradition
5. Abstract
6. Complexity Parallels
7. Subtraction
8. Vultures

Line up -
Nicholas Turner (Dwelling Below, Acausal Intrusion) - Guitar
Anthony Wheeler (Dwelling Below, Hollowed Idols) - Bass
Jared Moran (Dwelling Below, Acausal Intrusion) - Drums and vocals

Mixed by Nick Turner at Malevolent Sound Studios
Mastered by Will Killingsworth at Dead Air Studios

Artwork by Belial NecroArts


čtvrtek 19. prosince 2024

Recenze/review - CRIMSON BUTCHERY - Violence by Design (2024)


CRIMSON BUTCHERY - Violence by Design
CD 2024, vlastní vydání

for english please scroll down

Do zdí je již dávno otištěná bolest umírajících. Těla tu kdysi visela na hácích a z hrdel vytékala krev. Vyděšené pohledy těch, co byli odsouzeni na smrt. Nakonec jsou z nás jenom kusy masa. Procházím se galerií smrti a poslouchám novou desku irských death metalistů CRIMSON BUTCHERY. Kapely, která se stala již před nějakým časem mým soukromým objevem. Postupně přidávám hlasitost a ocitám se na jedněch dávno opuštěných jatkách. Tahle hudba je surovým masakrem, který vás rozseká na kusy.

Jasně, nejedná se o nic nového, ani převratného, ale přiznejme si, že to dnes nepřináší skoro nikdo. Irové ale nepředkládají jenom velmi dobré řemeslo. Naopak, jejich hudba je něčím zajímavá. Je v ní obsažen jakýsi neklid, surovost, divokost, hniloba a špína. Věřím jim každý tón, každou notu. Navíc řeže tou správnou stranou nože. 


Měli jste vždycky rádi stará klasická alba CANNIBAL CORPSE? A nelíbí se vám příliš jejich novější směřování? Potom byste měli zpozornět. CRIMSON BUTCHERY se totiž touhle smečkou hodně inspirovali. Ale dělají to velmi zajímavě, mají skvělého bubeníka i vokalistu. Je to taková ta nahrávka, kterou začnete poslouchat, postupně si podupávat nohou do rytmu, abyste nakonec pařili doma v pokoji. V lepším případě si vezmete do rukou kladivo a jdete zbourat nejbližší zeď. Zkrátka a dobře, je to tam a klidně vám to podepíšu vlastní krví. Kapela vylezla z toho nejhlubšího undergroundu a inspirovala se v těch nejlepších pitevních sálech. Brutální death metal s klasickým ksichtem je okořeněn i technickými prvky. Je to ale děláno s elegancí a velmi vkusně. Rozhodně se nejedná o dnes tolik častou a mnohdy zbytečnou ekvilibristiku. Jednotlivé motivy se mi dostaly ihned pod kůži a rád jsem se k "Violence by Design" vracel. Pokaždé, když jsem potřeboval propláchnout mozek kyselinou, byla tahle nahrávka jasnou volbou. Má v sobě totiž něco neklidného, morbidně přitažlivého. Jakousi pradávnou sílu a energii, poctivost a uvěřitelnost. Patřím k fanouškům, kteří si v tomhle stylu hodně vybírá. A Irové mě přesvědčili, zničili a pohřbili zaživa. Do zdí je již dávno otištěná bolest umírajících. Těla tu kdysi visela na hácích a z hrdel vytékala krev. Vyděšené pohledy těch, co byli odsouzeni na smrt. Nakonec jsou z nás jenom kusy masa. Procházím se galerií smrti a kývám spokojeně hlavou. Tahle deska dostává vysokou známku kvality, to mi věřte. Surový, morbidní brutální death metal, který vás roztrhá na kusy! Masakr na pitevně! 

Asphyx says:

The pain of the dying has long been imprinted on the walls. Bodies once hung here on hooks, blood oozing from their throats. The terrified stares of those who were condemned to die. In the end, we are but pieces of flesh. I walk through the gallery of death and listen to the new album by Irish death metallers CRIMSON BUTCHERY. A band that became my private discovery some time ago. I gradually turn up the volume and find myself in a long abandoned slaughterhouse. This music is a brutal massacre that will cut you to pieces.

Sure, it's nothing new or groundbreaking, but let's face it, hardly anyone brings that these days. But the Irish don't just present very good craftsmanship. On the contrary, their music is something interesting. There is a kind of restlessness, rawness, ferocity, rottenness and filth in it. I trust every note, every note. Plus, it cuts with the right side of the knife.


Have you always liked the old classic CANNIBAL CORPSE albums? And you don't like their newer direction too much? Then you should pay attention. CRIMSON BUTCHERY were inspired by this pack. But they do it very interestingly, they have a great drummer and vocalist. It's the kind of record that you start listening to, gradually tapping your foot to the beat, to end up partying at home in your room. At best, you pick up a hammer and go knock down the nearest wall. In short, it's there, and I'll sign it in my own blood. The band came out of the deepest underground and took inspiration from the best autopsy rooms. Brutal death metal with a classic face is spiced up with technical elements. But it's done with elegance and very tastefully. It is definitely not the so common and often unnecessary equilibristics of today. The individual motifs got under my skin immediately and I was happy to return to "Violence by Design". Every time I needed to flush my brain with acid, this record was the obvious choice. There's something unsettling, morbidly appealing about it. A kind of ancient power and energy, honesty and believability. I'm one of those fans who has a lot of choice in this style. And the Irish have convinced me, destroyed and buried me alive. The pain of the dying has long been imprinted on the walls. Bodies once hung here on hooks, blood oozing from their throats. The horrified looks of those who were condemned to die. In the end, we are but pieces of flesh. I walk through the gallery of death and nod my head in satisfaction. This record gets high marks, believe me. Raw, morbid, brutal death metal that will tear you apart! A massacre in the autopsy room!


tracklist:
01. Defleshed and Shredded 
02. Senseless Brutality 
03. Henny and a Plan B 
04. Violence by Design 
05. Evolution of Malice 
06. Sodomized to Insanity 
07. Sacrament Excrement 
08. Assault on Shermer High 
09. Nightmare blunt Rotation 
10. Cleansed in Pestilence (Blade OF Elohim)


středa 20. listopadu 2024

Recenze/review - DEFEATED SANITY - Chronicles of Lunacy (2024)


DEFEATED SANITY - Chronicles of Lunacy
CD 2024, Season of Mist

for english please scroll down

Sedím ve starém archívu, několik metrů v podzemí. Nad hlavou mi blikají žárovky a na starých spisech se dávno usadil prach. Čtu si i o šílencích, kteří kdysi dávno vraždili, o jejich léčbě, o elektrošocích, o trepanaci lebky. Prohlížím si fotografie a snažím se pochopit, kde se v lidech bere zlo. Jak se to vlastně stane, že některé z nás pohltí temnota? Poslouchám u toho nové album maniaků DEFEATED SANITY a moje fantazie je zbarvená do odstínů černé a krvavé barvy.

Technický brutální death metal je velmi těžká disciplína. Předpokládá se v něm, že všichni muzikanti umějí perfektně hrát, hodně důležitý je i zvuk (Colin Marston - mixing, mastering, recording, producer), aby vynikly jednotlivé nuance. Mnohdy se stává, že ego převáží nad dobrou skladbou. DEFEATED SANITY jsou pro mě jasnou definicí toho, co mám na tomhle stylu rád. Rádi objevují nová zákoutí a dimenze, ale stále si zachovávají schopnost mě totálně zničit, smést z povrchu zemského. Novinka můj názor jenom potvrzuje. 


Každá skladba má jasný a zřetelný motiv. Řeže se tu opravdu jenom ostrou stranou nože. Dostanete jak klasické, nadále rozvíjené brutální postupy, tak i spoustu různých progresivních  i jazzových odboček. Novinka je velmi pestrým albem, které je nutné poslouchat v klidu, musíte jej nechat uzrát. DEFEATED SANITY mají navíc tu skvělou schopnost do mě zaseknout svůj dráp a už mě nepustit. Nenudím se ani chvilku a i po dlouhé době, kdy stále objevuji nové pasáže a momenty, se rád k nahrávce vracím. Skvělé muzikantské výkony (ty bicí jsou fakt úžasné) se zde potkávají s takovým tím nadhledem a schopností napsat velmi dobré skladby. I přesto, že se jedná samozřejmě o náročnou a mnohdy nepřístupnou záležitost, se nová deska velmi dobře poslouchá. Nebál bych se napsat, že je svým způsobem zajímavá i pro fanoušky, kteří zrovna tenhle styl příliš nemusí. Songy v sobě mají navíc takový ten neklid, heavy efekt, který se velmi těžko popisuje a definuje, ale je nutný k tomu, abych se rád k "Chronicles of Lunacy" vracel. Líbí se mi i obal (Jon Zig) a hlavně jakási zvířeckost, živočišnost, neurvalost, která se celým albem prolíná. Pánové jsou zkrátka ve skvělé formě a letošním počinem vás, jak je jejich dobrým zvykem, opět roztrhají na kusy. Kapela se postupně vyvíjí, nadále brousí k dokonalosti svůj výraz. Pokud máte tenhle styl rádi, neváhejte ani chvilku. Pokud ne, tak stejně ochutnejte, protože zde jde o extrémní muziku, kterou musí ocenit každý, kdo má jenom trošku morbidní fantazii. Sedím ve starém archívu, několik metrů v podzemí. Nad hlavou mi blikají žárovky a na starých spisech se dávno usadil prach. Čtu si i o šílencích, kteří kdysi dávno vraždili, o jejich léčbě, o elektrošocích, o trepanaci lebky. Prohlížím si fotografie a snažím se pochopit, kde se v lidech bere zlo. Jak se to vlastně stane, že některé z nás pohltí temnota? Masivní, divoký, progresivní, brutálně technický útok na vaše podvědomí! Šílenství, ukryté v brutálním death metalu! 

Asphyx says:

I'm sitting in an old archive, a few meters underground. Light bulbs flicker above my head and dust has long since settled on the old files. I also read about madmen who murdered long ago, about their treatment, about electric shocks, about skull trepanation. I look at photographs and try to understand where evil comes from in people. How does it happen that some of us are consumed by darkness? I'm listening to the new album by maniacs DEFEATED SANITY and my imagination is colored in shades of black and blood.

Technical brutal death metal is a very difficult discipline. It assumes that all the musicians can play perfectly, and the sound (Colin Marston - mixing, mastering, recording, producer) is very important to make the nuances stand out. Often it happens that ego overrides a good song. DEFEATED SANITY are for me a clear definition of what I like about this style. They like to explore new corners and dimensions, but still retain the ability to totally destroy me, to blow me off the face of the earth. The novelty only confirms my opinion.


Each song has a clear and distinct theme. You really only cut with the sharp side of the knife. You get both the classic, still developed brutal procedures, as well as a lot of different progressive and jazz branches. The new album is a very varied album that you have to listen to in peace, you have to let it mature. DEFEATED SANITY also have the great ability to sink their claw into me and never let go. I'm not bored for a moment and even after a long time, when I'm still discovering new passages and moments, I like to come back to the record. Great musicianship (those drums are really amazing) meets such insight and ability to write very good songs. Even though this is obviously a challenging and often inaccessible affair, the new record is very easy to listen to. I wouldn't be afraid to write that it is in a way interesting even for fans who are not too fond of this style. Moreover, the songs have that restless, heavy effect that is very hard to describe and define, but it is necessary to keep me coming back to "Chronicles of Lunacy". I also like the cover art (Jon Zig) and especially the kind of animalistic, animalistic, uncouthness that runs through the whole album. The gentlemen are simply in great shape and this year's release will, as is their good habit, tear you to pieces again. The band is gradually evolving, continuing to hone their expression to perfection. If you like this style, don't hesitate a moment. If not, give it a taste anyway, because this is extreme music that must be appreciated by anyone with even a slightly morbid imagination. I'm sitting in an old archive, a few meters underground. Light bulbs flicker above my head and dust has long since settled on the old files. I also read about madmen who murdered long ago, about their treatment, about electric shocks, about skull trepanation. I look at photographs and try to understand where evil comes from in people. How does it happen that some of us are consumed by darkness? A massive, savage, progressive, brutally technical assault on your subconscious! Madness hidden in brutal death metal!



about DEFEATED SANITY on DEADLY STORM ZINE:





Tracklist:
1. Amputationsdrang (2:30)
2. The Odour Of Sanctity (3:36)
3. Accelerating The Rot (3:22)
4. Temporal Disintegration (5:52)
5. Extrinsically Enraged (4:09)
6. A Patriarchy Perverse (4:16)
7. Condemned to Vascular Famine (6:00)
8. Heredity Violated (3:48)

Lineup:
Josh Welshman - Vocals
Vaughn Stoffey - Guitars
Jacob Schmidt - Bass
Lille Gruber - Drums



úterý 19. listopadu 2024

Recenze/review - DEAMONOLITH - The Monolithic Cult of Death (2024)


DEAMONOLITH - The Monolithic Cult of Death
CD 2024, Godz ov War Productions, Ancient Dead Productions

for english please scroll down

Během života se chytáme naděje na posmrtný život, na rozhřešení, na nekonečný klid. Jenže, co když je to úplně jinak? Co když se dostaneme jenom do jiné dimenze a budeme v ní navěky trpět. Všechna bolest bude násobena tím, jak jsme ubližovali jiným, jak jsme se nechali pohltit temnotou. Jsou nahrávky, které mě dokáží donutit k podobným úvahám. Když jsem zjistil, že na debutové nahrávce polských death metalistů DEAMONOLITH je pouze jedna, přes 35 minut dlouhá skladba, byl jsem trošku skeptický.

Je velkou pravdou, že tohle album chce klid a zhasnutá světla. Také určitou porci fantazie a vstřícnost pro nové, neotřelé věci. Základem je zde surový death metal, přidávány jsou potom progresivní prvky, thrash metal, ale třeba i saxofon, piano nebo ženský zpěv. Už při prvním poslechu jsem věděl, že s touhle hudbou chci trávit dlouhý čas. Od začátku do konce se v ní totiž neustále něco děje a vzduchem se vznáší takový ten zvláštní neklid, který mám u muziky tolik rád. 


Kapela je složena ze samých zkušených muzikantů, kteří za sebou mají spoustu zajímavých počinů. Líbí se mi, že je v hudbě narvaná velká spousta emocí. DEAMONOLITH dokáží být suroví a nekompromisní, potom náhle změní směr a zažijete atmosférické plochy, lehké chvění, neklid. Skladba je rozdělena do šesti segmentů, které ale drží kompaktně pohromadě. Co se týká texů, tak ty pojednávají o kolapsu a konci lidské rasy, o nicotě, o prázdnotě, o spáse. Rozhodně stojí za prostudování. Nejdříve jsem si myslel, že si kapela vzala příliš velké sousto, ale opak je pravdou. Neustále se něco děje, byl jsem doslova přikovaný k reproduktoru. Zajímavé je, že se i po delší době k "The Monolithic Cult of Death" rád a často vracím. Jenom musím být odpočinutý. Poslech je pro mě náročný, protože se musím pečlivě soustředit a rád objevuji spolu s kapelou další a další nová temná zákoutí. Nejlépe bych asi novinku přirovnal k vichřici, která se probudila někde hluboko v podzemí. Smršť riffů útočí s velkým tlakem, melodie se mi dostávají až do morku kostí, jsem trhán na kusy. Nadechnu se jen občas, když je před další bouří. Jako bych doopravdy zemřel a procházel se ve světě za oponou. Zapomenout nesmím ani na masivní a dobře čitelný zvuk i zajímavý obal, který mi připomíná symboly, vytesané nad vchodem starých chrámů. Během života se chytáme naděje na posmrtný život, na rozhřešení, na nekonečný klid. Jenže, co když je to úplně jinak? Co když se dostaneme jenom do jiné dimenze a budeme v ní navěky trpět. Možná ale jenom shnijeme v chladné zemi. Netuším. Co ale moc dobře vím je, že nové album se povedlo po všech stránkách. Doporučuji všem, kteří mají otevřenou mysl. Experimentální, progresivní death metal, temné příběhy z onoho světa! Neklidná definice zla!

Asphyx says:

Throughout life we grasp at the hope of an afterlife, of absolution, of infinite peace. But what if it's completely different? What if we just get to another dimension and suffer in it forever. All the pain will be multiplied by how we hurt others, how we let the darkness consume us. There are recordings that can make me think like that. When I found out that the debut record of Polish death metallers DEAMONOLITH has only one song, over 35 minutes long, I was a bit skeptical.

It's very true that this album wants peace and lights out. Also, a certain amount of imagination and openness for new, novel things. The basis here is raw death metal, then progressive elements are added, thrash metal, but also saxophone, piano or female vocals. I knew from the first listen that I wanted to spend a long time with this music. From the beginning to the end, something is always happening and there is that special restlessness in the air that I like so much in music.


The band is composed of experienced musicians who have done many interesting things. I like that there is a lot of emotion packed into the music. DEAMONOLITH can be raw and uncompromising, then suddenly change direction and you experience atmospheric surfaces, slight tremors, restlessness. The track is divided into six segments, but they stick together compactly. As for the lyrics, they deal with the collapse and end of the human race, with nothingness, with emptiness, with salvation. Definitely worth studying. At first I thought the band took too big a bite, but the opposite is true. Something was constantly happening, I was literally riveted to the speaker. Interestingly, even after a long time, I still like to come back to "The Monolithic Cult of Death" often. I just need to be relaxed. Listening is challenging for me, because I have to concentrate carefully and I like to discover more and more new dark corners together with the band. I guess the best way to compare the novelty is to a storm that has awakened somewhere deep underground. The whirlwind of riffs attacks with great pressure, the melodies get to my bones, I am torn to pieces. I only catch my breath occasionally when it's before the next storm. It's like I've really died and I'm walking in the world behind the curtain. I mustn't forget the massive and easy-to-read sound and the interesting cover art, which reminds me of the symbols carved above the entrance of ancient temples. Throughout life we grasp at the hope of an afterlife, of absolution, of infinite peace. But what if it's completely different? What if we just get to another dimension and suffer in it forever. But maybe we'll just rot in the cold earth. I don't know. What I do know is that the new album is a success in every way. I recommend it to anyone with an open mind. Experimental, progressive death metal, dark stories from the other world! A restless definition of evil!


tracklist:
01. The Monolithic Cult of Death

DEAMONOLITH Line-up:
Major • Guitars
Desecrate • Drums & Dark Ambients
Sunrise • Guitars & Classical Guitar
Lukas • Bass
Kobuch • Vocals

• Guest musicians:
- saxophone by Łukasz Wypych
- piano appearance in the opening intro by Magdalena Sienkiel
- piano appearance in the interlude by Sebastian Świciak
- male clean vocals and choirs by Michał "Xaay" Loranc
- female vocals by Anna Malarz



TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine