DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemsupport underground. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemsupport underground. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 21. května 2024

Recenze/review - IMPERIALIST - Quantum (2023)


IMPERIALIST - Quantum
EP 2023, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Myslím si, že jsme to všichni tak nějak podvědomě tušili. Jednou to muselo přijít. Psávali o tom staří autoři sci-fi a ukázalo se, že měli se vším pravdu. Lidský rod se začal postupně ničit, vyhlazovat mezi sebou. Nekonečné války, příčina se vždycky najde. Obnovené veřejné popravy, přímé přenosy z utrpení. Už se na to nemohli dívat. Naši stvořitelé. dali nám všechno. Život, boha, bolest. Nevážili jsme si toho. Loni se vrátili a když zahájili útok, zavládla panika a chaos. A éterem znělo nové EP black metalistů IMPERIALIST z Kalifornie. 

Zrovna jsem dočetl jednu knihu plnou dystopie a přiznám se, že jsem u ní "Quantum" poslouchal stále dokola. Nejdříve jako kulisu a po nějaké době se mi skladby dostaly postupně pod kůži. Vnímal jsem a cítil, že je deska plná černé energie. 


Je to smršť, je to vichřice. Lehce inspirování třeba takovými MARDUK nebo EMPEROR, útočí IMPERIALIST s velkou silou. Jsou nekompromisní, syroví a zůstává po nich spálená země. Většinou sice píši a podporuji trošku jiné extrémní metalové styly, ale tahle smečka si mě získala nejen svým přístupem. Líbí se mi zvuk, skvělý je i obal (Misanthropic Art). Fanoušek dostane poctivou porci dobře odvedené práce. Ale to by v dnešní době bylo málo. Američané mají navíc talent na to, napsat dobré skladby, které žhnou a pálí. Opravdu mám pocit, že letím ve vesmírné lodi a dole pode mnou utíkají stovky lidí v posledních záchvatu sebereflexe. Napadá mě spousta přirovnání, během poslechu pracuje moje fantazie na sto procent. Kapela mě rozhodně nenechala v klidu. A to je pro mě jasný důkaz, že se jim EP "Quantum" povedlo. Základem je sice klasický, tradiční black metal, ale zazní i thrashové pasáže a spousta zajímavých, neotřelých momentů. Zkrátka a dobře, nahrávka se mi opravdu velmi dobře poslouchala. Čerpal jsem temnou energii z vesmíru a kýval se spokojeně do rytmu. Síla se zde potkává s divokostí. Zkusili jste se někdy dlouho dívat do tmy? Přestavovali jste si démony? Tak ti samozřejmě existují. Nejsou to jen naše představy, ale tajemné bytosti z dalekých galaxií, které se vrátily, aby zde udělaly pořádek. Je vám doufám jasné, co u toho budou poslouchat za hudbu. Black metalová temnota z jiných světů! Smrtící invaze, u které budete zničeni! 


Asphyx says:

I think we all kind of subconsciously suspected it. It was bound to happen at some point. The old science fiction writers used to write about it, and it turns out they were right about everything. The human race began to gradually destroy itself, to exterminate each other. Endless wars, there's always a cause. Renewed public executions, live broadcasts of the suffering. They couldn't watch it anymore. Our creators. They gave us everything. Life, God, pain. We didn't appreciate it. Last year they came back and when they launched their attack, there was panic and chaos. And the new EP from California black metallers IMPERIALIST.

I just finished reading a book full of dystopia, and I confess I listened to "Quantum" over and over again. First as a backdrop and after a while the songs gradually got under my skin. I could sense and feel that the record was full of black energy.


It's a whirlwind, it's a storm. Slightly inspired by the likes of MARDUK or EMPEROR, the IMPERIALIST attacks with great force. They're uncompromising, raw, and leave scorched earth in their wake. I usually write and support slightly different extreme metal styles, but this pack has won me over not only with their approach. I like the sound, the cover art (Misanthropic Art) is great too. The fan gets a fair portion of a job well done. But that wouldn't be enough these days. Plus, Americans have a knack for writing good songs that burn and burn. I really do feel like I'm flying in a spaceship, with hundreds of people below me in a last fit of self-reflection. I can think of a lot of comparisons, my imagination is working one hundred percent while I'm listening. The band certainly didn't leave me in peace. And this is a clear proof for me that their EP "Quantum" was a success. The basis is classic, traditional black metal, but there are also thrash passages and a lot of interesting, fresh moments. All in all, the record was a really good listen for me. I was drawing dark energy from the universe and swaying contentedly to the beat. Power meets ferocity here. Have you ever tried looking into the dark for a long time? Have you imagined demons? Well, of course they exist. They are not just our imaginations, but mysterious beings from galaxies far away who have returned to make order. I hope you know what kind of music they'll be listening to. Black metal darkness from other worlds! A deadly invasion that will destroy you!



Track listing -
1. Gateway
2. Echoed Demise
3. Quantum Annexation
4. Call of Vulcain
5. Quiescent Terror

Line up -
Sergio Soto - Guitars/Vocals
Rodney Quinones - Drums
Bryant Quinones - Guitars
Joshua Alvarez - Bass

Artwork by Misanthropic Art

pondělí 1. dubna 2024

Recenze/review - AD MORTEM - In Honorem Mortis (2024)


AD MORTEM - In Honorem Mortis
CD 2024, Purity Through Fire

for english please scroll down

Není to tak dávno, kdy byly otevřeny staré hrobky. Byli v nich pohřbeni prokletí. Už nastal čas, aby se vrátili. Zohavené tváře, maso odpadávající od kostí, ale také ostré zuby a drápy. Nejdou zabít, nejdou zničit. Roztrhají vás na kusy, stejně jako nové album německých black metalistů AD MORTEM. Ti přicházejí se svojí první dlouhohrající nahrávkou. Je nutné rovnou napsat, že se opravdu velmi povedla. Pokud jste fanoušci severských melodií, špíny a zkaženého masa, tak neváhejte ani chvilku. 

Ihned mě zasáhly ledové melodie. Jsou jako vichr, který předchází apokalypse. Svět je poslední roky divné místo k životu a proto se stále častěji obracíme do temnoty. Vždycky jsem měl v tomhle stylu rád takový ten špinavý neklid, zvrácenou sílu. Myslím si, že se to nedá naučit, musíte to mít v sobě, jako zvrácenou víru. Němci tohle všechno umí na výbornou a přidávají ještě spoustu hnisu a špíny navíc. 


Pochválit musím zvuk, který je namíchaný přesně v tom poměru, který mám rád. Chlad, temnota, vše zabalené do starých pavučin, přesto krásně čitelné a mrazivé. Základem hudby AD MORTEM jsou norské i švédské melodie. Přidávána je potom vlastní invence, spousta nápadů. Na své si tak přijde každý, kdo má rád tradiční, klasický přístup, ale i neotřelé pasáže. Někdy je zkrátka dobré zhasnout všechna světla a ponořit se do tmy. Němci budou vašimi velmi dobrými průvodci záhrobím. Budete tančit na vlastních hrobech, klanět se v chrámech bolesti, budete se toulat nekonečnými chodbami podsvětí. Za zvuků "In Honorem Mortis" potkáte oběšená, utopená, rozsekaná těla hříšníků, abyste nakonec dosáhli svého cíle. Tohle není jenom hudba, to je spíše obřad, u kterého zažijete spoustu nenávisti, smutku i pocitů, které nelze slovy definovat. Nová deska si mě postupně podmanila, stala se mojí součástí. Utíkal jsem ven, do tmy a pokaždé jsem skončil na hřbitově. Za zvuků téhle nahrávky jsem se díval, jak z hrobů lezou prokletí, jak se zakusují do zkažených tkání, jak jim září oči a touží po krvi. Myslím si, že je to velmi dobrá stylová záležitost se vším, co k tomu patří. Pánové ale přidávají ještě něco navíc. Jedná se o hluboký underground, o cestu bez konce, o smrt v krutých podobách. Exhumujte svůj vlastní hrob a poslouchejte hodně nahlas. Teprve potom vynikne vše nejlépe. Není to tak dávno, kdy byly otevřeny staré hrobky. Byli v nich pohřbeni prokletí. Už nastal čas, aby se vrátili. Mrazivý, drásavý black metalový oheň, který vás spálí na popel! Budete obětováni démonům! 

Asphyx says:

Not so long ago, the old tombs were opened. The cursed were buried in them. It's time for them to return. Charred faces, flesh falling off the bones, but also sharp teeth and claws. They can't be killed, they can't be destroyed. They will tear you apart, just like the new album from German black metallers AD MORTEM. They come with their first full-length record. It is necessary to write right away that it is really very good. If you are a fan of Nordic melodies, dirt and rotten meat, don't hesitate a moment.

I was immediately struck by the icy melodies. They're like the whirlwind that precedes the apocalypse. The world has been a strange place to live these last few years, which is why we are increasingly turning to darkness. I've always liked that kind of dirty restless, perverse power in this style. I think you can't teach it, you have to have it in you, like a perverse belief. The Germans do it all very well and add a lot of extra pus and dirt.


I must praise the sound, which is mixed in exactly the ratio I like. Cold, dark, all wrapped in old cobwebs, yet beautifully clear and chilling. The basis of AD MORTEM' s music is both Norwegian and Swedish melodies. Then their own inventiveness is added, lots of ideas. So everyone who likes a traditional, classical approach, but also novel passages, will find something to like. Sometimes it's just good to turn off all the lights and plunge into the darkness. The Germans will be your very good guides to the beyond. You will dance on your own graves, bow down in temples of pain, wander the endless corridors of the underworld. To the sound of "In Honorem Mortis" you will meet the hanged, drowned, dismembered bodies of sinners, to finally reach your goal. This isn't just music, it's more of a ritual where you will experience a lot of hate, sadness and feelings that can't be defined in words. The new album gradually conquered me, it became a part of me. I ran outside, into the dark, and each time I ended up in the cemetery. To the sound of this record, I watched the cursed crawl out of their graves, biting into the corrupted tissue, their eyes glowing and bloodthirsty. I think it's a very good stylistic affair with all that goes with it. But the gentlemen add a little something extra. This is a deep underground, a journey without end, death in its cruel forms. Exhume your own grave and listen very loudly. Only then will everything stand out at its best. Not so long ago, the old tombs were opened. The cursed were buried in them. It's time for them to return. A freezing, gut-wrenching black metal fire that will burn you to the ground! You will be sacrificed to the demons!




Tracklist:
1. Von hohen Himmeln
2. Größer als das Leben
3. Labyrith
4. Der letzte Feind
5. Urgewalt
6. Auf kalten Gräbern
7. Todesstreben
8. Death & Beyond



pátek 22. března 2024

Recenze/review - APPARITION - Disgraced Emanations from a Tranquil State (2024)


APPARITION - Disgraced Emanations from a Tranquil State
CD 2024, Profound Lore Records

for english please scroll down

Jsou noční můry, které se neustále opakují. V téhle se probouzíš uprostřed noci a máš neodbytný pocit, že je někdo stojí ve stínu. Nemá žádnou tvář, přesto se usmívá. Slyšíš neklidný šepot. Přišel si pro tebe. Tvůj vlastní démon. Otisk těch nejtemnějších myšlenek. Zasekne do tebe svůj ostrý dráp a už tě nikdy nepustí. Budete se spolu toulat nekonečnými smradlavými močály a poslouchat u toho novou desku APPARITION z Kalifornie. Kapely, která dokáže svojí hudbou vyvolat absolutní tmu. 

Je to nekonečně děsivá exhumace starého hrobu, ve kterém bylo kdysi uloženo vaše tělo. Zvuk nahrávky je vynikající, notně špinavý, mokvající. Smrdí zkaženým masem i sírou. Odkryjete postupně jednotlivé vrstvy a po nějakém čase se vám dostane deska do krve. Způsobí vám v žilách led a naučíte se díky ní rozmlouvat s ostatními nemrtvými. Poslouchejte pozorně. Nejlépe v chladu a o samotě. 


Doomová nálada starých hřbitovů. Do náhrobků jsou otištěny nářky kdysi mučených, ponižovaných a nakonec pohřbených zaživa. Nové album "Disgraced Emanations from a Tranquil State" se mi dostalo až do podvědomí, hluboko do mé mysli. Zanechalo tam po sobě hlubokou krvavou stopu. Pánové opět napsali skvělé skladby, u kterých budete mezi prsty prosévat prach svých předků. Američané umí být záhadní, děsiví, svým způsobem i progresivní, jindy zase techničtí takovým tím zničujícím způsobem. Možná znáte ten pocit, když si nejste jistí, jestli sedíte na správné straně zdi. Svázáni v nepřirozené poloze. Tvrdí o vás, že jste šílení. Jste to ale doopravdy vy? Když poslouchám tuhle desku, tak si tím nejsem úplně jistý. Má v sobě totiž takový zvláštní, přitažlivý a podmanivý neklid. Budete ji sice muset rozkrývat postupně, po jednotlivých vrstvách, ale když vydržíte, budete odměněni skvělým morbidním zážitkem. Hudba se zde nejdřív plazí jako jedovatý had, aby vás nakonec uštkla a vy zemřete v nekonečných křečích. Je to svým způsobem hodně extrémní nahrávka, s parádním zvukem i obalem. Jedná se ale hlavně o temně chladnou a smradlavou exhumaci. Fanoušci třeba takových INCANTATION, AUTOPSY, DISMA, CRUCIAMENTUM, FUNEBRARUM, FATHER BEFOULED, VASTUM, DECREPISY, OSSUARIUM, MORGUE, mi zajisté má slova potvrdí. Máte vlastně jen dvě možnosti. Buď přistoupit na nečistou a šílenou hru téhle smečky nebo utéct pryč. Osobně jsem se rád budil uprostřed noci. Podanou ruku jsme přijal vždy, když byla kolem mě neprostupná tma. Jsou noční můry, které se neustále opakují. V téhle se probouzím uprostřed noci a mám neodbytný pocit, že někdo stojí ve stínu. Nemá žádnou tvář, přesto se usmívá. Slyším neklidný šepot. Přišel si pro mě. Morbidně hnilobný, drásavě krvavý death metalový výlet do nekonečných močálů lidského utrpení! Bolest, chlad a temnota!


Asphyx says:

There are nightmares that keep recurring. In this one, you wake up in the middle of the night with the insistent feeling that someone is standing in the shadows. They have no face, yet they are smiling. You hear a restless whisper. He has come for you. Your own demon. The imprint of your darkest thoughts. It will sink its sharp claw into you and never let you go. You'll wander endless stinking swamps together, listening to the new APPARITION record from California. A band that can create absolute darkness with their music.

It's an endlessly terrifying exhumation of the old grave where your body was once buried. The sound of the recording is excellent, a bit dirty, wet. It smells of rotten flesh and sulphur. You uncover the layers one by one and after some time the record gets into your blood. It will cause ice in your veins and you will learn to talk to other undead. Listen carefully. Preferably in the cold and alone.


Doom mood of old cemeteries. The tombstones are imprinted with the lamentations of those once tortured, humiliated and finally buried alive. The new album "Disgraced Emanations from a Tranquil State" has reached my subconscious, deep into my mind. It left a deep trail of blood. Once again the gentlemen have written great songs that will have you sifting the dust of your ancestors through your fingers. The Americans can be mysterious, eerie, progressive in their own way, and at other times techy in that devastating way. You may know the feeling when you're not sure if you're sitting on the right side of the wall. Tied in an unnatural position. They say you're crazy. But are you really? Listening to this record, I'm not so sure. Because it has this strange, attractive, captivating restlessness about it. You'll have to unravel it gradually, layer by layer, but if you hang in there, you'll be rewarded with a great morbid experience. The music here crawls like a venomous snake at first, only to eventually bite you and leave you dying in endless spasms. It's a very extreme record in a way, with a great sound and cover. But it is mainly a darkly cold and smelly exhumation. Fans of such bands as INCANTATION, AUTOPSY, DISMA, CRUCIAMENTUM, FUNEBRARUM, FATHER BEFOULED, VASTUM, DECREPISY, OSSUARIUM, MORGUE, will surely confirm my words. You actually have only two choices. You can either go along with this pack's dirty and insane game or you can run away. Personally, I like to wake up in the middle of the night. I accepted a handshake whenever the darkness was impenetrable around me. There are nightmares that keep recurring. In this one, I wake up in the middle of the night with the insistent feeling that someone is standing in the shadows. They have no face, yet they're smiling. I hear a restless whisper. He's come for me. A morbidly rotten, blood-curdling death metal trip into the endless swamps of human misery! Pain, cold and darkness!




Recenze/review - APPARITION - Feel (2021):

Recenze/review - APPARITION - Granular Transformation (2020):


Tracklist:
01. Asphyxcreation 
02. Imminent Expanse Of Silence And Not (Or Not) 
03. Paradoxysm 
04. Excruciating Refuge In Reoccurring Torment 
05. Inner Altitudes, Light Transference 
06. Circulacate

čtvrtek 21. března 2024

Recenze/review - KHOLD - Du dømmes til Død (2024)


KHOLD - Du dømmes til Død
CD 2024, Soulseller Records

for english please scroll down

Už jako dítě si se nikdy neusmíval. Žádní kamarádi, jenom bolest a trápení. Díval ses do tmy a přemýšlel si, jak bys všem ublížil. Začalo to mrtvými zvířaty. Fascinace krví. Stal si se stínem, zlým svědomím. Tvé oči žhnuly nenávistí. Násilí, zabití, ponížení. Líbilo se ti hledět do očí, do kterých přicházela smrt. Pomalu, s provazem kolem krku. Teď tu sedíš a nechápeš, co se stalo. Zabíjení je tvojí přirozeností. Poslední dny před popravou přemýšlíš nad dalšími děsivými fantaziemi.

Norští black metalisté KHOLD se na své nové desce zaobírají právě lidmi odsouzenými na smrt. Jdou v této oblasti hluboko do historie své země. Zajímavé téma, které perfektně doplňuje už tak temnou a chladnou atmosféru. Tohle je železo ukované těmi nejlepšími. Doporučuji při poslechu navštívit popravčí místo ve vašem městě. Zážitek bude o to víc bolestivější, intenzivnější, mocnější a záhadnější.


Není žádným tajemstvím, že je kapela složena ze samých zkušených a skvělých muzikantů. Zmínit musím samozřejmě jejich působení v kapelách jako SARKE, TULUS, SATYRICON. A právě k poslední legendě bych KHOLD klidně přirovnal. Potom také k DARKTHRONE. Pánové na to jsou velmi ryze a opravdově. Poslouchat novou desku "Du dømmes til Død" je  jako sedět v cele smrti a přemýšlet, jaké to je, zemřít oběšený na šibenici. Norové se pohybují převážně ve středních a pomalejších tempech. Naplno tak vynikne mrazivá atmosféra. Přispívá k tomu samozřejmě jako vždy vynikající zvuk i obal. Všechny skladby se vám postupně dostanou do žil. Jsou jako jed, který je dávkován tak, abyste umírali s děsem v očích. Je prostým faktem, že se nové album velmi dobře poslouchá. Tak nějak samozřejmě, lehce. Přesto je neklidné, jestli mi rozumíte. Každý ze songů je samostatným opusem, přesto vše drží v pevném a komplexním celku. Nahrávku jsem nejčastěji poslouchal velmi brzy ráno, když město ještě spalo. Právě byl zatčen člověk, zrůda, která vraždila v ulicích. Chodil jsem náhodou na stejných místech a můžu vám říci, že mě mrazilo v zádech. Netušil jsem, že se zde stalo něco hrozného. Přesně takový pocit mám i z letošní desky "Du dømmes til Død". Zmínit musím i to, že jsou texty v norštině, které nerozumím ani slovo. Přesto mi přijde, že rozumím každé sloce, každému rýmu. Hudba zde spojuje všechny přízraky, prokleté i démony. O KHOLD to platí na sto procent. To vám klidně podepíšu vlastní krví. Pokud máte rádi hudbu po okraj narvanou kousky ledu a zkaženou krví, tak neváhejte ani chvilku. Jedná se o velmi povedenou záležitost po všech stránkách. Zlověstný, mrazivý, temný black metal z dalekého severu! Budete se dívat do obličeje těch, kteří jdou na smrt!

Asphyx says:

You never smiled as a kid. No friends, just pain and misery. You'd stare into the darkness and think about how you'd hurt everyone. It started with dead animals. A fascination with blood. You became a shadow, an evil conscience. Your eyes glowed with hatred. Violence, killing, humiliation. You liked to stare into the eyes where death came. Slowly, with a rope around your neck. Now you sit here and you don't understand what happened. Killing is your nature. In the last days before your execution, you think of more horrible fantasies.

Norwegian black metallers KHOLD deal with people condemned to death on their new album. They go deep into their country's history in this area. An interesting theme that perfectly complements the already dark and cold atmosphere. This is iron forged by the best. I recommend visiting the execution site in your town while listening. The experience will be all the more poignant, intense, powerful and mysterious.


It is no secret that the band is composed of all experienced and great musicians. Of course I have to mention their work in bands like SARKE, TULUS, SATYRICON. And it is to the last legend that I would compare KHOLD. Then also to DARKTHRONE. Gentlemen are very pure and real about it. Listening to the new album "Du dømmes til Død" is like sitting on death row and wondering what it's like to die hanging from the gallows. The Norwegians are mostly in the middle and slower tempos. This makes the chilling atmosphere fully stand out. This is of course helped by the excellent sound and packaging as always. All the tracks gradually get into your veins. They are like poison that is dosed to make you die with terror in your eyes. The simple fact is that the new album is very easy to listen to. Sort of naturally, easily. Yet it's unsettling, if you know what I mean. Each of the songs is a standalone opus, yet everything holds together in a tight and complex whole. I mostly listened to the recording very early in the morning when the city was still sleeping. A man had just been arrested, a monster who was murdering in the streets. I happened to walk in the same places, and I can tell you, I got chills down my spine. I had no idea that something terrible had happened here. That's exactly the feeling I got from this year's album "Du dømmes til Død". I must also mention that there are lyrics in Norwegian, which I don't understand a word of. Yet I feel like I understand every verse, every rhyme. The music here connects all the ghosts, the damned and the demons. This is true of KHOLD one hundred percent. I'll sign it with my own blood. If you like your music packed to the brim with chunks of ice and tainted blood, don't hesitate a moment. This is a very successful affair all round. Sinister, frosty, dark black metal from the far north! You'll be looking into the faces of those who are going to die!



TRACKLIST
1. Myrdynk
2. Vanviddfaren
3. Heks (du dømmes til død)
4. Skoggangsmann
5. Misgrep
6. Trolldomsdømt
7. Lædel
8. Galgeberg og Retterbakke
9. Dølgsmål


LINE-UP
Gard - Vocals + Guitar
Rinn - Guitar
Steinar - Bass
Sarke - Drums

CREDITS
Music by Khold. Lyrics by Hildr.

Recorded, mixed and Mastered by Andy La Rocque at Sonic Train Studios, Sweden. October 2023.

"Heks (du dømmes til død)" lead guitar intro by Andy La Rocque.


úterý 19. března 2024

Interview - BOMBARDER - Ancient, honest and pure speed thrash metal that makes coffin lids crack!


Interview with speed thrash metal band from Bosnia and Herzegovina - BOMBARDER.

Answered Nešo (vocals), thank you!

Recenze/review - BOMBARDER - Sa dna groba (2024):

Ave BOMBARDER! Greetings, my friends. When I got my first metal album on cassette from my cousin in 1988, you guys had already been playing for two years. I'm sorry to start from the beginning, but I think we have a lot in common. We both grew up in former socialist countries, we both started metal in times that were very turbulent. I was wondering what band did you first hear and how did the idea of starting BOMBARDER come about?

Hello there! Yes, we started middle 80’s and it was great time here back then. Yugoslavia wasn’t into CCCCP so we were something in between East and West. We had all official LP licenses of metal, rock releases etc. There were many bands back then and scene was huge. We liked then of course Motorhead, Exciter, Rave. Many old demos circulated here so listened many of these oldschool speed thrash bands.


You probably had a similar musical development to me. For me personally, the encounter with SODOM music was absolutely crucial. It was the speed, the rawness, the power, the fury. We were walking around the estate with cassette players on our shoulders. We were hanging out in the tenements. You know, pretty girls, lots of beer and metal. It was a good time. But then the revolution came. It was pretty peaceful here, but you started the war on March 31st. How did it affect you? I read somewhere (I hope I'm not mistaken) that you had to leave Bosnia and Herzegovina for Serbia? It must have been terrible.

Sodom were killer, yes we liked them as well. Sure, split up of Yugoslavia wasn’t peaceful as Czechoslovakia. Here everything ended in bloody war for many years and caused many pain and devastation. War is shit, I hate war and I hate politicians and big wordwide guns who make profits on wars and start them all around the globe! I wish them sure and painful death! Since middle 90’s I live in Belgrade, Serbia and Bombarder is active here until nowadays.

We had a friend in our group who was from Croatia. Both his parents died in the war and a couple in our town adopted him. So we had all the first-hand information. I remember tapes of bands like HELLER, EVIL BLOOD. It was a beautiful time, albeit a wild one. Lots of memories. Anyway, what bands influenced you in your early days? What about the gigs at that time? In our country, it was mainly in community centres.

Old Yugoslavian bands as Heller, Evil Blood, Sarcasm, Annathema, Ludilo, Epidemic Zone.... many bands played extreme speed thrash back then. Also lather death metal as Bloodbath, Mortuary, Necrophobia... We had many shows and big metal festivals in big halls with couple of thousands of visitors as Balkan Horror Opera, YU Metal Attack etc.


In our country, it was always said that if a band was good, they played with their hearts. Somehow that attitude has stayed with me to this day. I have to believe in the music and the new BOMBARDER album is exactly the kind of raw ride to hell that I love. I listen to more death metal nowadays, but when I heard "Sa dna dna graba" for the first time, I knew - fuck, this is it! How was the album made? Was the approach different than last time? I find the record more raw, faster.

Yes, Sa dna groba is more brutal and raw. It is inspiration we got from the world around us. Look at what’s happening at many places in this rotten planet? Just pain and missery, death and evil...We feel all this, we can’t be calm and positive when so many are suffering around. Sa dna groba is oda to nowadays!

Are you singing in Bosnian or Serbian, Croatian? The translator shows me a different language every time. As a Czech, I understand the content of the lyrics, but I don't understand everything. Can you please tell us where did you get the inspiration for the lyrics? Who is the author and how were they created?

Back in Yugoslavia we all spoke Serbocroatian. Nowadays this is the same language but everybody is calling this different... Stupid people with stupid rules... As I said in previous answer, inspiration is everywhere around us.


The sound is excellent! No doubt about it. Old school, raw, rough, animalistic. It really reminds me of the 90's recordings. Where did you record? Who's responsible for the mastering and mixing? Look, let's face it, this is a massacre!

Thank you for your words! We all like the final result and it’s great. We recorded as previous time in Citadela Studio and our guitarist Luka Matkovic is producer. Many domestic bands record their albums in his studio. It is like center of Serbian metal scene.

I used to go to the former Yugoslavia for holidays. You know, the sea, beer (of course Karlovačko, Ožujsko, and Rakije in the evening), I love it here. I have beautiful memories from my childhood, but even today, when I go to the sea, I always relax. You have beautiful nature and women, but to be honest I don't meet many metalheads here. Maybe they are hidden in the hinterland, but what is it like with extreme metal in your country? Recently I interviewed METUZALEM from Croatia and they told me that it is a terrible problem to organize a concert, to find musicians? What do you think?

Heh probably metalheads don’t like sea side and hot weather:)). Here in Serbia there are several centers of good scene as Belgrade, Novi Sad, Kragujevac and there it’s not problem to organize shows. Also there are many, many young bands and they all ;play very often on single shows or small local festivals. But also big festivals as Exit festival in Novi Sad.


You are rightly considered a legend. You have a long history. Is there anything else you would like to achieve? To play a big festival? Or go on tour? I'd love to see you somewhere, have a beer and get my head bashed in.

Thank you. I don’t consider myself as a legend but younger meatlheads think that. I like to support all of them and when ever I can I do this. For me personally it’s important to push the band further, play good shows and some nice festivals. No, tours are not so into my plans. I’m older and it’s not so easy. But I prefer to concentrate on quality single shows and festival shows. I’d like to play in Czech, that’s for sure!

In Bombarder III you have a guest appearance by Per "Hellbutcher" Gustavsson from NIFELHEIM, NECROCURSE. How did you guys get together in the first place?

Hellbutcher is a huge fan of Bombarder. He with his band recorded cover version of Speed Metal song for Hail to Bombarder tribute and since then we are in touch. When we invited him to be guest on our new song he immediately agreed and he did a great work there. I’m very proud on this cooperation. Also we recorded Sodomizer cover as paying our respect to almighty Nifelheim!

Everybody started somehow. Who was your musical role model in the 90s? I remember it was quite difficult to find instruments, tablature, everything. What was your first gig as a fan? And what was your first one on stage? Please reminisce.

Sure, it wasn’t so easy to organize everything for the band back in 80’s but we made it with help of other older rock and metal musicians from the scene who were already in big heavy metal bands etc. Some of first shows were big concerts of Yugoslavian heavy rock bands from early 80’s as Divlje Jagode, Atomsko Skloniste etc.... I can’t remember exactly our first show but it was in Sarajevo. Crazy and wild meatl energy it was!


I think you'll agree with me that metal is a curse. People around me don't get it, even after all these years. It's still worth buying new records, T-shirts, going to shows. For me personally, this music is a relaxation, a way to survive. How do you feel about metal? What does this music give you and why do you listen to it?

Metal is my life 100% and thanx to metal I stayed normal and survived all these hellish war years back in 90’s. Bombarder is my power and my life energy.

Necessary question at the end. What is BOMBARDER going to do in the next few months? If you want to say something to the fans, here is the space.

This year we will dedicate to promotion of Sa dna groba album. Soon CD and cassette will be released and then later LP as well. We will play selected promotional shows and make hell on the stage!

Thank you very much for your answers. I really appreciate them. It was a great honor! I hope to see you live sometime and if so, have a beer with me. Thank you actually for all the great music you make as well. May you have the best of luck! BOMBARDER rules!

Many thanx metal brother! I appreciate your support and nice words for our music. Stay yourself, do the things with opet heart, never neal in front of anyone, fuck the system, fuck authorities and just stay rebellious and metal forever. Life is short, live it with full power! RAZVALJUJ!!!!!

Nešo – BOMBARDER

February 2024, Beograd, Serbia

Recenze/review - BOMBARDER - Sa dna groba (2024):




---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - BOMBARDER - Starodávný, poctivý a ryzí speed thrash metal, u kterého praskají víka od rakví!


Rozhovor se speed thrash metalovou skupinou z Bosny a Herzegoviny - BOMBARDER.

Odpovídal Nešo (zpěv), děkujeme!

Recenze/review - BOMBARDER - Sa dna groba (2024):

Ave BOMBARDER! Zdravím vás přátelé. Když jsem v roce 1988 dostal od svého bratrance své první metalové album na kazetě, vy už jste dva roky hráli. Nezlob se, že začínám takhle od začátku, ale myslím si, že nás mnohé spojuje. Oba jsme vyrůstali v bývalých socialistických zemích, oba jsme začínali s metalem v dobách, které byly hodně neklidné. Zajímalo by mě, jakou kapelu si slyšel poprvé ty a jak vlastně vznikl nápad, založit BOMBARDER?

Dobrý den! Ano, začínali jsme v polovině 80. let a tehdy to tu bylo skvělé. Jugoslávie nebyla v Sovětském svazu, takže jsme byli něco mezi východem a západem. Měli jsme všechny oficiální licence LP metalových, rockových desek atd. Tehdy tu bylo hodně kapel a scéna byla obrovská. Měli jsme tehdy rádi samozřejmě Motorhead, Exciter, Rave. Kolovalo tu hodně starých demáčů, takže jsme poslouchali hodně těchto oldschoolových speed thrashových kapel.


Asi si měl podobný hudební vývoj jako já. Pro mě osobně bylo absolutně zásadní setkání s hudbou SODOM. To byla rychlost, dravost, síla, vztek. Chodili jsme po sídlišti s přehrávači na kazety na ramenou. Poflakovali jsme se mezi paneláky. Znáš to, hezký holky, spousta piva a metalu. Byly to krásný doby. Do toho ale přišla revoluce. U nás probíhala vcelku klidně, ale u vás začala 31. března válka. Jak vás ovlivnila? Někde jsem četl (snad se nepletu), že jste museli odejít z Bosny a Hercegoviny do Srbska? Muselo to být hrozné.

Sodom byli zabijáci, ano, také jsme je měli rádi. Jistě, rozdělení Jugoslávie nebylo mírumilovné jako v Československu. Zde vše skončilo krvavou válkou na mnoho let a způsobilo mnoho bolesti a devastace. Válka je svinstvo, nenávidím válku a nenávidím politiky a velké světové společnosti, které na válkách vydělávají a rozpoutávají je po celé zeměkouli! Přeji jim jistou a bolestivou smrt! Od poloviny 90. let žiji v Bělehradě v Srbsku a Bombarder zde působí dodnes.

Měli jsme v partě právě jednoho kamaráda, který byl z Chorvatska. Umřeli mu ve válce oba rodiče a jedna dvojice u nás ve městě jej adoptovala. Měli jsme tak všechny informace z první ruky. Pamatuji si na kazety s kapelami jako HELLER, EVIL BLOOD. Byla to krásná doba, i když divoká. Spousta vzpomínek. Nicméně, jaké smečky vás ovlivnily ve vašich začátcích? Co koncerty v té době? U nás se hrálo hlavně v kulturních domech.

Staré jugoslávské kapely jako Heller, Evil Blood, Sarcasm, Annathema, Ludilo, Epidemic Zone.... tehdy hrály extrémní speed thrash. Také death metal jako Bloodbath, Mortuary, Necrophobia... Měli jsme mnoho koncertů a velkých metalových festivalů ve velkých halách s několika tisíci návštěvníky jako Balkan Horror Opera, YU Metal Attack atd.


U nás se vždycky říkalo, když byla nějaká kapela dobrá, že hraje srdcem. Nějak mi tenhle přístup zůstal dodnes. Musím hudbě věřit a nové album BOMBARDER je přesně takovou tou syrovou jízdou do pekla, kterou mám moc rád. Poslouchám už dnes spíš death metal, ale když jsem slyšel „Sa dna groba“ poprvé, věděl jsem – kurva, to je přesně ono! Jak album vznikalo? Byl přístup jiný, než minule? Mě připadá nahrávka syrovější, rychlejší.

Ano, Sa dna groba je brutálnější a syrovější. Je to inspirace, kterou jsme získali ze světa kolem nás. Podívejte se, co se děje na mnoha místech této prohnilé planety? Jen bolest a neštěstí, smrt a zlo... To všechno cítíme, nemůžeme být klidní a pozitivní, když kolem nás tolik lidí trpí. Sa dna groba je óda na dnešní dobu!

Zpíváte bosensky, nebo srbsky, chorvatsky? Překladač mi pokaždé ukazuje jiný jazyk. Jako Čech chápu obsah textů, ale nerozumím všemu. Můžeš nám prosím prozradit, kde jste brali pro texty inspiraci? Kdo je jejich autorem a jakým způsobem vznikaly?

V Jugoslávii jsme všichni mluvili srbochorvatsky. Dnes je to stejný jazyk, ale každý mu říká jinak... Hloupí lidé s hloupými pravidly... Jak už jsem řekl v předchozí odpovědi, inspirace je všude kolem nás.


Zvuk je vynikající! Bez debat. Old schoolový, syrový, drsný, živočišný. Opravdu mi připomíná nahrávky z devadesátých letech. Kde jste nahrávali? Kdo je podepsán pod masteringem a mixem? Hele, na rovinu, to je masakr!

Děkujeme za vaše slova! Konečný výsledek se nám všem líbí a je skvělý. Nahrávali jsme stejně jako minule ve studiu Citadela a producentem je náš kytarista Luka Matkovič. V jeho studiu nahrává svá alba řada tuzemských kapel. Je to takové centrum srbské metalové scény.

Jezdil jsem ještě do bývalé Jugoslávie na dovolenou. Znáš to, moře, pivo (jasně že Karlovačko, Ožujsko, a večer pak Rakije), miluji to u vás. Mám krásné vzpomínky z dětství, ale i dnes, když vyrazím k moři, tak si vždycky odpočinu. Máte nádhernou přírodu i ženy, ale abych pravdu přiznal, tak metalistů u vás moc nepotkávám. Možná jsou ukryti ve vnitrozemí, ale jaké to vlastně u vás je s extrémním metalem? Nedávno jsem dělal rozhovor s kapelou METUZALEM z Chorvatska a ti mi říkali, že je hrozný problém vůbec nějaký koncert zorganizovat, najít muzikanty? Jaký máš názor ty?

Heh, metalisté asi nemají rádi moře a horko:)). Tady v Srbsku je několik center dobré scény jako Bělehrad, Novi Sad, Kragujevac a tam není problém pořádat koncerty. Taky je tam hodně, hodně mladých kapel a všechny hrají velmi často na samostatných koncertech nebo malých místních festivalech. Ale také na velkých festivalech, jako je Exit festival v Novém Sadu.


Jste právem považováni za legendu. Máte za sebou dlouhou historii. Je ještě něco, čeho byste chtěli dosáhnout? Zahrát si třeba na nějakém velkém festivalu? Nebo vyrazit na turné? Hrozně rád bych vás někde viděl, dal si pivo a pořádně si vymlátil hlavu.

Děkujeme. Nepovažuji se za legendu, ale mladší masožravci si to myslí. Rád je všechny podpořím, a když můžu, tak to udělám. Pro mě osobně je důležité posouvat kapelu dál, hrát dobré koncerty a nějaké pěkné festivaly. Ne, turné do mých plánů až tak nezapadá. Jsem starší a není to tak jednoduché. Ale raději se soustředím na kvalitní samostatné koncerty a festivalová vystoupení. Rád bych si zahrál v Česku, to je jasné!

Ve skladbě Bombarder III vám hostuje Per "Hellbutcher" Gustavsson z NIFELHEIM, NECROCURSE. Jak jste se dali vůbec dohromady?

Hellbutcher je velkým fanouškem Bombardéru. Se svou kapelou nahrál coververzi speedmetalové písně pro Hail to Bombarder tribute a od té doby jsme v kontaktu. Když jsme ho pozvali jako hosta do naší nové písně, okamžitě souhlasil a odvedl tam skvělou práci. Jsem na tuto spolupráci velmi hrdý. Také jsme nahráli cover Sodomizer jako vyjádření úcty všemocnému Nifelheimu!

Každý nějak začínal. Kdo byl tvým hudebním vzorem v devadesátých letech? Pamatuji si, že bývalo docela těžké vůbec sehnat nástroje, tabulatury, vlastně všechno. Jaký byl tvůj první koncert jako fanouška? A jaký první na pódiu? Zavzpomínej prosím.

Jistě, v osmdesátých letech nebylo tak snadné všechno zorganizovat, ale zvládli jsme to s pomocí dalších starších rockových a metalových muzikantů z té doby, kteří už působili ve velkých heavymetalových kapelách atd. Jedny z prvních koncertů byly velké koncerty jugoslávských heavy rockových kapel z počátku 80. let jako Divlje Jagode, Atomsko Skloniste atd...... Nepamatuji si přesně náš první koncert, ale bylo to v Sarajevu. Šílená a divoká metalová energie to byla!


Asi se mnou budeš souhlasit, že metal je prokletí. Lidé okolo mě nechápou, ani po všech těch letech. Pořád mi stojí za to kupovat nové desky, trička, chodit na koncerty. Pro mě osobně je tahle hudba relaxem, způsobem, jak přežít. Jak vnímáš metal ty? Co ti tahle muzika dává a proč ji posloucháš?

Metal je můj život na 100 % a díky němu jsem zůstal normální a přežil všechna ta pekelná válečná léta v 90. letech. Bombarder je moje síla a životní energie.

Nezbytná otázka na konec. Co chystají BOMBARDER v nejbližších měsících? Pokud chceš něco vzkázat fanouškům, zde je prostor.

Letošní rok věnujeme propagaci alba Sa dna groba. Brzy vyjde CD a kazeta a později i LP. Budeme hrát na vybraných promo koncertech a dělat peklo na pódiu!

Děkuji moc za tvé odpovědi. Opravdu si jich vážím. Bylo mi velkou ctí! Doufám, že vás uvidím někdy naživo a pokud ano, tak u mě máte pivo. Děkuji vám vlastně i za všechnu tu skvělou hudbu, kterou děláte. Ať se vám daří co nejlépe! BOMBARDER rules!

Mnohokrát děkuji metalový bratře! Vážím si tvé podpory a pěkných slov pro naši hudbu. Zůstaň sám sebou, dělej věci s otevřeným srdcem, nikdy se před nikým nepředváděj, kašli na systém, kašli na autority a prostě zůstaň navždy rebel a metalista. Život je krátký, žij ho naplno! RAZVALJUJ!!!!!

Nešo - BOMBARDER

Únor 2024, Beograd, Srbsko

Recenze/review - BOMBARDER - Sa dna groba (2024):




---------------------------------------------------------------------------------------------------

pondělí 18. března 2024

Recenze/review - NECROPHOBIC - In the Twilight Grey (2024)


NECROPHOBIC - In the Twilight Grey
CD 2024, Century Media Records

for english please scroll down

Plačící duchové lesa. Vyjící andělé. Vlci na lovu. Běžíš tmou a větve tě šlehají do tváře. Zmrzlé nohy se boří do sněhu. Nevíš, jestli si oběť nebo lovec. Jsi si jistý jedinou věcí. Bílou děsivou smrtí, několika okamžiky v temnotě. Krev všude kolem. Naříkající les, přecházíš pomalu na druhou stranu, do země nekonečných stínů. Mraky jsou nízko a vzduch je těžký a nestravitelný. Padáš do hlubin. Vznešené pocity z létání, i tělo, polámané, zničené. Mysl roztrhaná na kusy. Takové byly moje první dojmy z nové desky "In the Twilight Grey".

Vlastně jsem nikdy nedokázal novinku poslouchat v klidu. Pokaždé do mě zasekla svůj dráp a nepustila mě, dokud jsem ji nevypnul. Ne, neseděl jsem doma u přehrávače, ale pokaždé jsem běžel tmou. Někde daleko, na severu, v mrazu a sněhu. Cíl byl vždy stejný. Zemřel jsem, abych se znovu pokaždé narodil. Silný a nabitý zvláštní energií, kterou má tahle kapela již od svých počátků. 


Spousta fanoušků nedá dopustit na klasické nahrávky z devadesátých let, které si již dávno získaly doslova legendární status. Jsem stejného názoru. Sleduji ale celou cestu téhle originální smečky a vždy se k jejich albům velice rád vracím. Nová deska se mezi ostatními rozhodně neztratí. NECROPHOBIC se sice již asi nikdy nevymaní ze svého stínu, ale na rovinu, on to po nich ani nikdo nechce. Jsou pro mě pevným záchytným bodem ve vesmíru. Za ty dlouhé roky, co nám přinášejí další a další ozvěny ze záhrobí, si vybrousili svůj originální styl k dokonalosti. Chlad a tma, ledový vítr v korunách stoletých stromů. To je pro mě definice celé tvorby, nový počin nevyjímaje. Fredrik Folkare opatřil album majestátním a velmi dobře čitelným i živelným zvukem. Mrazí mě v kostech! Obal, na němž je možná démon, kterého zmiňuji i v úvodu dnešního článku, nahání strach, je tajemný a zlověstný. Autorem je Jens Rydén. Také velmi povedená práce. Byli jste někdy sami v lese uprostřed noci? Nebo brzy ráno, když padne k zemi chlad a vy se probudíte do zdánlivého klidu. Je to samozřejmě omyl, přízraky nikdy nespí. Pokud budete poslouchat "In the Twilight Grey" stále dokola jako já, určitě vás přijdou navštívit. Ucítíte jejich přítomnost a krve by se ve vás nedořezal. Líbí se mi poctivost, samozřejmost, spousta nápadů, které doslova tryskají na všechny strany. To vše zamotané ve starých pavučinách, držící pevně pohromadě. Jako skála, jako láva, prýštící pomocí riffů, melodií ven, z nitra země. Letos jsou Švédi opět jako přírodní živel. Neuchopitelní, mocní, tajemní. Nelze jinak, než doporučit všem, kteří je mají rádi. Dostanete k dokonalosti vytesaný amulet ze starých kostí. Vzduchem se budou vznášet pradávné legendy a vy se budete usmívat. Plačící duchové lesa. Vyjící andělé. Vlci na lovu. Běžíš tmou a větve tě šlehají do tváře. Zmrzlé nohy se boří do sněhu. Nevíš, jestli si oběť nebo lovec. Jsi si jistý jedinou věcí. Bílou děsivou smrtí, několika okamžiky v temnotě. Krev všude kolem. Démonický, syrový a chladný vichr ze severu! Black death metalová mlha plná děsivých stínů a zkažené krve!


Asphyx says:

Weeping spirits of the forest. Howling angels. Wolves on the prowl. You run through the darkness and the branches whip you in the face. Frozen feet sinking into the snow. You don't know if you're the victim or the hunter. You're sure of one thing. A white, terrifying death, a few moments in the dark. Blood all around. The wailing forest, you cross slowly to the other side, into the land of endless shadows. The clouds are low and the air is heavy and indigestible. You fall into the depths. The sublime sensation of flying, and the body, broken, destroyed. The mind torn to pieces. These were my first impressions of the new album "In the Twilight Grey".

Actually, I've never been able to listen to a new album in peace. Every time it stuck its claw into me and wouldn't let go until I turned it off. No, I wasn't sitting at home with the player, but I was running in the dark every time. Somewhere far away, up north, in the cold and snow. The destination was always the same. I died to be born again every time. Strong and charged with the special energy that this band has had since its beginnings.


A lot of fans can't get enough of the classic recordings from the nineties, which have long since gained a legendary status. I am of the same opinion. But I've been following the whole journey of this original pack and I always love to come back to their albums. The new album will definitely not get lost among the others. NECROPHOBIC will probably never come out of their shadow, but frankly, nobody wants them to. They are a solid clue in the universe for me. Over the many years they have brought us more and more echoes from beyond the grave, they have honed their original style to perfection. The cold and dark, the icy wind in the tops of the centuries-old trees. This is for me the definition of the whole work, not excluding the new one. Fredrik Folkare has equipped the album with a majestic and very well read and elemental sound. It chills my bones! The cover art, which may feature the demon I mention in the introduction of today's article, is haunting, mysterious and ominous. The author is Jens Rydén. Also a very hilarious work. Have you ever been alone in the woods in the middle of the night? Or early in the morning, when the cold falls to the ground and you wake up to apparent peace. It's a mistake of course, ghosts never sleep. If you listen to "In the Twilight Grey" over and over like I do, they'll definitely come visit you. You'll feel their presence, and you won't get any blood in you. I like the honesty, the obviousness, the many ideas that literally gush out in all directions. All tangled in old cobwebs, held tightly together. Like a rock, like lava, gushing out through riffs, melodies, from the heart of the earth. This year the Swedes are again like a natural element. Elusive, powerful, mysterious. I can't help but recommend them to everyone who likes them. You get an amulet carved to perfection from old bones. Ancient legends will float through the air and make you smile. Weeping spirits of the forest. Howling angels. Wolves on the prowl. You run through the darkness and the branches whip you in the face. Frozen feet sinking into the snow. You don't know if you're the victim or the hunter. You're sure of one thing. A white, terrifying death, a few moments in the dark. Blood all around. A demonic, raw and cold wind from the north! Black death metal fog full of horrible shadows and corrupted blood!



about NECROPHOBIC on DEADLY STORM ZINE:







Tracklist:
1. Grace of the Past
2. Clavis Inferni
3. As Stars Collide
4. Stormcrow
5. Shadows of the Brightest Night
6. Blackened the Horizon
7. Mirrors of a Thousand Lakes
8. Cast in Stone
9. Nordanvind
10. In the Twilight Grey
11. The Torture Never Stops
12. 10. Ascension (Episode Four)

band:
Anders Strokirk - Vocals
Sebastian Ramstedt - Lead guitar
Johan Bergebäck - Rhythm guitar
Tobias Cristiansson - Bass
Joakim Sterner - Drums



pátek 8. března 2024

Recenze/review - SVITOGOR - The Howling Void (2024)


SVITOGOR - The Howling Void
CD 2024, InsArt Records

for english please scroll down

Říká se, že svědomí vás vždycky nakonec dostihne. Nemyslím si to. Čím jsem starší, tím víc vidím kolem sebe lidí, kteří jej vůbec nemají. Možná jsem citlivější na projevy zla, ale pokaždé, když jdu kolem kostela, ztrácím víru v náš druh. Někteří jsou jen prázdné nádoby bez názoru, jsou ovcemi pochodujícími na porážku. Můžeš udělat jakýkoliv hnusný čin, ale když odříkáš několik Otčenášů, dostaneš odpuštění. Jak jednoduché. Oběti mezitím umírají utrápení neskutečnou bolestí. Raději se vracím k přírodě a hudbě, která mě dokáže oslovit, zaujmout. SVITOGOR jsem dosud neznal. Jenže stačilo několik prvních poslechů a rozhodl jsem se, že by bylo dobré se s vámi podělit o pár svých dojmů.

A to i přesto, že epický black metal nebývá zrovna častým hostem v mém přehrávači. Přesvědčila mě naléhavost, způsob, jakým Dalibor Franjkić (Insanus) přistupuje k hudbě jako takové. Kapela je projektem jednoho muže, který je podepsán pod vším. Insanus je zkušený muzikant, který má za sebou velké množství skvělé práce (BLACK CULT, CZAAR, HIBERNUM, ZVIJER). Nezbývalo mi nic jiného, než si nasadit sluchátka a opustit civilizaci. Uprostřed zmrzlých lesů vynikla debutová deska "The Howling Void" nejvíce. 


Sledoval jsem stromy, jak se pomalu ukládají ke spánku. Měl jsem pocit, že šeptají. Pod nohama mi křupal čerstvý sníh a cesta mě zavedla na staré pohřebiště. Bývaly tu kdysi domy, které za jedné z válek, které přešly přes naše území, byly srovnány se zemí. Do mozku se mi otiskl nářek. Nevím proč, možná ve mě hudba probudila jinou dimenzi. Je to neklidné, avantgardní album, neortodoxní. Má dobrý zvuk i obal. Ale hlavně je napsáno originálním způsobem. Je jako bolest trpících, je jako pomalá smrt, u které se postupně rozpadnete v prach. V některých momentech je album až "nepříjemné", nebál bych se napsat až divné. Zrovna tyto pasáže si ale nejvíc pamatuji. Nebude to asi hudba pro každého, je nutný soustředěný poslech, spousta času a nejlépe i absolutní tma, ale když vydržíte prvotní setkání, budete odměněni vskutku neotřelým zážitkem. Napříč celým albem se potom vznáší určitý druh melancholie a neklidu. Žijeme v divném, pokřiveném světě a SVITOGOR vám nastaví zrcadlo. Alespoň tak jsem nahrávku vnímal já. Určitě znáte pohřební zpěvy starých národů. Připadá mi, že na ně v určitém směru Insanus navazuje. Pochází z Chorvatska, které je známé v hudbě svojí melodičností. Troufám si tvrdit, že se promítla i do jeho tvorby. Alespoň v případě "The Howling Void" to tak vnímám. Pokud vás někdy štve čilý ruch v ulicích, působí na vás stres, mohu vám tuhle desku jenom doporučit. Zklidní a rozdrásá vás zároveň, přivede na jiné myšlenky. Ohlodá vaše svědomí až na kost. Misantropický, antihumánní, epický black metal po okraj narvaný neklidem! Strhněte všechny modly a nechte se pohltit pradávnou temnotou!


Asphyx says:

They say your conscience always catches up with you eventually. I don't think so. The older I get, the more I see people around me who don't have one. Maybe I'm more sensitive to evil, but every time I walk past a church, I lose faith in our species. Some are just empty vessels with no opinion, sheep marching to the slaughter. You can do any ugly act, but if you say a few Our Fathers, you will be forgiven. How simple. Meanwhile, the victims are dying in excruciating pain. I prefer to return to nature and music, which can reach me, captivate me. I've never known SVITOGOR before. But after a few first listens, I decided it would be a good idea to share some of my impressions.

And this despite the fact that epic black metal is not a frequent guest in my player. What convinced me was the urgency, the way Dalibor Franjkić (Insanus) approaches music as such. The band is a one-man project that is signed under everything. Insanus is an experienced musician who has done a lot of great work (BLACK CULT, CZAAR, HIBERNUM, ZVIJER). I had no choice but to put on my headphones and leave civilization. Amidst the frozen forests, the debut album "The Howling Void" stood out the most.


I watched the trees as they slowly went to sleep. I felt like they were whispering. Fresh snow crunched under my feet and the path led me to an old burial ground. There used to be houses here that had been razed during one of the wars that had crossed our territory. A wail imprinted itself on my brain. I don't know why, maybe the music awakened another dimension in me. It's a restless, avant-garde album, unorthodox. It has a good sound and cover. But above all, it's written in an original way. It's like the pain of the suffering, it's like a slow death where you gradually crumble into dust. In some moments the album is even "unpleasant", I wouldn't be afraid to write weird. But these are the passages I remember the most. It's probably not going to be music for everyone, it requires concentrated listening, a lot of time and preferably absolute darkness, but if you can endure the initial encounter you will be rewarded with a truly novel experience. A kind of melancholy and restlessness hovers throughout the album. We live in a strange, distorted world and SVITOGOR holds up a mirror to you. At least that's how I perceived the record. I'm sure you're familiar with the funeral chants of ancient peoples. It seems to me that Insanus follows them in some ways. He comes from Croatia, which is known in music for its melodicism. I dare say that it is also reflected in his work. At least in the case of "The Howling Void" I feel that way. If you are ever annoyed by the hustle and bustle of the streets, the stress, I can only recommend this album to you. It will calm you down and tear you up at the same time, it will make you think different thoughts. It'll bite your conscience to the bone. Misanthropic, anti-human, epic black metal filled to the brim with unease! Tear down all your idols and let the ancient darkness consume you!


Tracklist:
01. Frequencies 
02. Delusion
03. Times
04. The Great Deceiver
05. Without the Sun
06. Spider Knows Its Craft
07. Ascending the Astral Nightmares
08. Before the Dawn
09. Deor
10. The Existence

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine