DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemreview. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemreview. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 23. února 2025

Recenze/review - TOUGHNESS - Black Respite of Oblivion (2025)


TOUGHNESS - Black Respite of Oblivion
CD 2025, Godz ov War Productions

for english please scroll down

Sny, ve kterých vstupuji na onen svět, se mi vracejí stále častěji. Překračuji v něm řeku plnou mrtvých nafouklých těl, topím se v močálech, umírám a znovu se rodím. Platím svojí vlastní duší, zničený u posledního soudu. Kdysi prokletý, od narození směřující přímo do pekla. Poslouchám u toho, když potkávám své vlastní démony, death metalové kapely, jako jsou polští TOUGHNESS. Ti totiž dokáží perfektně znázornit svojí morbidní hudbou veškeré pochmurné nálady, které se kolem mě vznášejí jako můry kolem ohně.

O téhle smečce jsem již psal. Bylo to u příležitosti vydání jejich předchozího alba "The Prophetic Dawn" v roce 2022. Pokud si chcete přečíst recenzi, tak je spolu s rozhovorem odkazována dole pod článkem. Pánové volně navazují na věci minulé a pokračují tam, kde přestali. Jejich hudba je opět surová, špinavá a otvírají se u ní staré rakve tlakem. Tahle noční můra jen tak neskončí. 


Je to hodně divoké, surové, nekompromisní album. Přesto nepostrádá temné a chladné melodie. Kombinace krutosti a mrazivých, propracovaných melodií, vás strhne ihned do hlubiny. Skladby jsou napsány s jediným účelem, pohřbít vás zaživa. Pokud máte rádi kapely jako MORBID ANGEL, DEMILICH, CONVULSE, ROTTREVORE, určitě oceníte i nové album "Black Respite of Oblivion". Je po okraj narvané melodiemi, která vás vyvrhnou zaživa, vytrhají vám vnitřnosti z těla. Hrubý vokál, drtivé bicí, atmosféra známá ze zakázaných piteven. Tohle všechno zde naleznete. Velmi masivní, dobře čitelný a ostrý je zvuk (Haldor Grunberg - mixing, mastering, revording). Zaujme i děsivý obal, jehož autorem je Turkka G. Rantanen. Líbí se mi, jakým směrem se kapela vydala. Nové songy jsou komplikovanější, nebál bych se napsat progresivnější. Mají v sobě velkou porci tlaku a černé energie. Základem je stále starý poctivý death metal, ale na něm jsou vystavěny pestré a zajímavé kompozice. Zároveň, a to je pro mě osobně hodně důležitá věc, se album opravdu dobře poslouchá. Rád se k němu vracím obzvláště v noci, když nevím, jestli spím a nebo zažívám další krutou realitu. Sny, ve kterých vstupuji na onen svět, se mi vracejí stále častěji. Překračuji v něm řeku plnou mrtvých nafouklých těl, topím se v močálech, umírám a znovu se rodím. Platím svojí vlastní duší, zničený u posledního soudu. Kdysi prokletý, od narození směřující přímo do pekla. TOUGHNESS vždy byli zárukou nejen dobře odvedeného řemesla. Novinka je toho jasným důkazem. Morbidní, temný, mokvající a surový death metal, u kterého potkáte své vlastní démony! Ztuhne vám krev v žilách a zlo se dostane do vašich snů! 

Asphyx says:

Dreams in which I enter the other world come back to me more and more often. In it, I cross a river full of dead, bloated bodies, drown in swamps, die and be born again. I pay with my own soul, destroyed at the last judgment. Once cursed from birth, heading straight for hell. I'm listening when I meet my own demons, death metal bands like Poland's TOUGHNESS. They can perfectly represent with their morbid music all the gloomy moods that hover around me like moths around a fire.

I have already written about this pack. It was on the occasion of the release of their previous album "The Prophetic Dawn" in 2022. If you want to read the review, it is linked below the article along with the interview. The gentlemen loosely pick up where they left off. Their music is once again raw, dirty and opens old coffins with pressure. This nightmare just won't end. 


It's a very wild, raw, uncompromising album. Yet it doesn't lack dark and cold melodies. The combination of cruelty and chilling, sophisticated melodies will take you into the depths immediately. The songs are written with one purpose, to bury you alive. If you like bands like MORBID ANGEL, DEMILICH, CONVULSE, ROTTREVORE, you will appreciate the new album "Black Respite of Oblivion". It's packed to the brim with tunes that will gut you alive, rip your guts out. Rough vocals, crushing drums, atmosphere known from forbidden execution rooms. You'll find it all here. The sound is very massive, clear and crisp (Haldor Grunberg - mixing, mastering, revording). The eerie cover artwork by Turk G. Rantanen is also impressive. I like the direction the band has taken. The new songs are more complicated, I wouldn't be afraid to write more progressive. They have a big portion of pressure and black energy in them. The basis is still the old honest death metal, but the varied and interesting compositions are built on it. At the same time, and this is a very important thing for me personally, the album is really good to listen to. I like coming back to it especially at night when I don't know if I'm sleeping or experiencing another harsh reality. The dreams in which I enter the other world come back to me more and more often. In it, I cross a river full of dead, bloated bodies, drown in swamps, die, and am born again. I pay with my own soul, destroyed at the last judgment. Once cursed from birth, heading straight for hell. TOUGHNESS have always been a guarantee of more than just a job well done. This new release is clear proof of that. Morbid, dark, swamping and raw death metal where you will meet your own demons! Your blood will run cold and evil will enter your dreams!


about TOUGHNESS on DEADLY STORM ZINE:




tracklist:
01. Abominating The Scourge 
02. The Profanity That Creates An Expression Of Pain At The Impossibility Of Ascending To The Lower Realms 
03. Black Respite Of Oblivion 
04. Embrace Blackness 
05. Carrion Entrails (Lost Abyssal Disbelief) 
06. Condemned To Noxious Persistence 
07. From The Shroud Of Human Disgrace 
08. Open Wounds Of The Forgotten Planet 
09. Vile Unrelenting Miscreancy

Line-up: 
Bartosz Domański • Guitars, Vocals 
Łukasz Wójtowicz • Guitars 
Ziemowit Chalciński • Bass 
Maciej Gransztof • Drums 
Guest vocals by Will Smith (Afterbirth, Reeking Aura & Artificial Brain).



Recenze/review - SCOUR - Gold (2025)


SCOUR - Gold
CD 2025, Nuclear Blast

for english please scroll down

Můžeš ubližovat ostatním, můžeš být zlý, může po tobě zůstávat jenom bolest a utrpení. Nakonec ti stejně bude odpuštěno. Kolik děsivých nočních můr se odehrává za klášterní zdí? To víš jenom ty. Odříkáš několik modliteb a vše je v naprostém pořádku. Pro tebe. Oběti mezitím umírají strachem a nikdo se o ně nestará. Peklo existuje, to už dávno víš. Je ukryté v každém z nás. Jsou kapely, které jej umí vytáhnout na povrch, pojmenovat a ukázat, jak vypadá opravdové zlo. Je jedno, jestli si obyčejný člověk nebo padlý kněz. Existuje jediná pravda. Bez rozdílu.

Hodně o podobných věcech poslední roky přemýšlím. Teď, když poslouchám nové album kapely SCOUR, tak mi hlavou létají temné myšlenky. Je to hodně naléhavý materiál, skvěle zahraný. Jak by také ne, když se jedná o smečku, složenou ze samých slavných a zkušených muzikantů. Myslím si, že stačí jenom napsat: Philip Anselmo (Pantera, Down), Derek Engemann (ex-Cattle Decapitation), John Jarvis (Agoraphobic Nosebleed), Mark Kloeppel (Misery Index) a Adam Jarvis (Pig Destroyer, Misery Index) a každý fanoušek extrémního metalu mi potvrdí, že je o kvalitu postaráno. 


Základem je zde klasický, severský black metal z Norska a Švédska (MAYHEM, BURZUM, DARKTHRONE, GORGOROTH, 1349, MARDUK). Přidávány jsou potom jak death, tak grindcoreové prvky. Zazní samozřejmě i thrash metal a punk. SCOUR jsou zkrátka kapelou, která se snaží extrémní metal posouvat dále, do jiných zákoutí. Jsou jako nějací hudební badatelé, kteří rádi objevují. I když se jedná o skupinu, složenou ze samých skvělých muzikantů a člověk by čekal spíše souboj eg, tak opak je pravdou. Skladby mají jasné, zřetelné a ostré melodie. Nezapomíná se na chladnou a temnou atmosféru. Opravdu si při poslechu připadám, jako bych byl zavřený v kobce pod kostelem. Čekám na svého mučitele. Usmívá se jako samotný ďábel. Také cítíte ten chlad, ten mrazivý pocit, který se mi dostává až do morku kostí? Mimochodem, Philip Anselmo je jedním z mých nejoblíbenějších zpěváků vůbec. A na nové desce "Gold" se doslova překonává. Také máte někdy neodbytný pocit, že jsme jen loutky, jen postavičky na velké šachovnici života? Kdo nás ovládá? Jestli sázíte na Boha, tak vás nechci zklamat. Toho nikdo nikdy neviděl, zato Satana můžete potkat každý den několikrát. Skvělý je i masivní, syrový zvuk. Zabijácký, nekompromisní, ihned se vám zadře pod kůži. To se mi stalo vlastně s celou nahrávkou. Má v sobě totiž něco přitažlivého, magického. Je jako násilný souboj, který nás podvědomě vábí. Pánové nahráli album, které má v sobě všechny potřebné atributy, ingredience, aby se na dlouhý čas stalo mým průvodcem v dnešním šíleném světě. Nemůžu jinak, než vám novinku doporučit. Hoří totiž opět jasným plamenem. A spálí vás na popel. Můžeš ubližovat ostatním, můžeš být zlý, může po tobě zůstávat jenom bolest a utrpení. Nakonec ti stejně bude odpuštěno. Kolik děsivých nočních můr se odehrává za klášterní zdí? To víš jenom ty. Odříkáš několik modliteb a vše je v naprostém pořádku. Pro tebe. Surový a chladný black metal, ušpiněný death, thrash metalem, grindcore i punkem, který po sobě zanechává krvavou stopu! Satan se ukrývá ve stínu kostela!


Asphyx says:

You can hurt others, you can be evil, you can leave only pain and suffering. In the end, you will still be forgiven. How many horrific nightmares take place behind the monastery walls? Only you know. You say a few prayers and all is well. For you. Meanwhile, the victims are dying of fear and no one cares. Hell exists, you already know that. It's hidden in all of us. There are bands that can bring it to the surface, name it, and show what true evil looks like. It doesn't matter if you're a common man or a fallen priest. There is only one truth. No matter what.

I've been thinking a lot about things like this lately. Now, when I listen to the new SCOUR album, I have dark thoughts running through my head. It's very urgent stuff, very well played. How could it not, when it's a pack of famous and experienced musicians. I think I just need to write: Philip Anselmo (Pantera, Down), Derek Engemann (ex-Cattle Decapitation), John Jarvis (Agoraphobic Nosebleed), Mark Kloeppel (Misery Index) and Adam Jarvis (Pig Destroyer, Misery Index) and any extreme metal fan will tell me that quality is taken care of. 


The basis here is classic, Nordic black metal from Norway and Sweden (MAYHEM, BURZUM, DARKTHRONE, GORGOROTH, 1349, MARDUK). Then both death and grindcore elements are added. Of course, thrash metal and punk will also be heard. In short, SCOUR are a band that tries to push extreme metal further, into other corners. They are like musical explorers who like to discover. Although this is a band made up of all great musicians and one would expect more of a battle of egos, the opposite is true. The songs have clear, distinct and crisp melodies. The cold and dark atmosphere is not forgotten. I really feel like I'm locked in a dungeon under a church when listening to it. Waiting for my tormentor. He smiles like the devil himself. Do you also feel the chill, the chilling feeling that gets to my bones? By the way, Philip Anselmo is one of my favorite singers ever. And on the new album "Gold", he literally outdoes himself. Do you also sometimes get the nagging feeling that we're just puppets, just pieces on the great chessboard of life? Who controls us? If you're betting on God, I don't want to disappoint you. No one has ever seen Him, but you can meet Satan several times every day. The massive, raw sound is great, too. Killer, uncompromising, gets under your skin immediately. That's what happened to me with the whole record, actually. There's something very appealing, magical about it. It's like a violent battle that subconsciously draws us in. The gentlemen have recorded an album that has all the necessary attributes, ingredients to become my guide in today's crazy world for a long time. I can't help but recommend the news to you. For it burns with a bright flame once again. And it will burn you to the ground. You can hurt others, you can be evil, you can only be left with pain and suffering. In the end, you'll be forgiven anyway. How many horrific nightmares take place behind the monastery walls? Only you know. You say a few prayers and all is well. For you. Raw and cold black metal, stained with death, thrash metal, grindcore and punk, leaving a trail of blood in its wake! Satan hides in the shadow of the church!



about SCOUR on DEADLY STORM ZINE:




Tracklist:
1. Cross
2. Blades
3. Infusorium
4. Ornaments
5. Coin
6. Evil
7. Devil
8. Contaminated
9. Hell
10. Invoke
11. Gold
12. Angels
13. Serve

band:
Philip Anselmo (Pantera, Down), Derek Engemann (ex-Cattle Decapitation), John Jarvis (Agoraphobic Nosebleed), Mark Kloeppel (Misery Index) a Adam Jarvis (Pig Destroyer, Misery Index)

Produced by:
Scour

Engineered by:
Mike Dorsey
Additional Engineering by Steve Brogden at Forge Audio

Mixed by:
Dennis Israel at Fascination Street Studios

Mastered by:
Jens Bogren at Fascination Street Studios

Cover Artwork by:
Cain Gillis

sobota 22. února 2025

Interview - RATS OF GOMORRAH - Dark, wild and cold death metal echoes from the other world! Furious dancing on sharp shards!


Interview with death metal band from Germany - RATS OF GOMORRAH.

Answered Daniel Stelling (guitars, vocals), thank you!

Recenze/review - RATS OF GOMORRAH - Infectious Vermin (2025):

Ave RATS OF GOMORRAH! Hello to the German underground. I hope all is well with you. It should be, you have the debut full-length album of your career this year. I have to admit, it literally put me up against the wall. It's dark, it's energetic, it cuts with a knife edge. You can hear a lot of great work being done, and a big helping of talent too. Could you please introduce the band to us? If I'm not mistaken, you're former musicians from DIVIDE?

You got it right! We’re Rats of Gomorrah, the result of years of evolution since our earlier days as Divide. Back then, we were a five-piece band exploring the more traditional side of extreme metal. Fast forward to now, we’re a no-nonsense, two-man wrecking crew from Kiel, Germany, delivering raw, unrelenting, and filthy tunes that draw from the old-school and beyond. Divide was a stepping stone, but Rats of Gomorrah represents who we are now—dark, energetic, and unapologetically feral.

"Infectious Vermin" contains all the attributes of good death metal, but you are not afraid of thrash, black metal, crust, etc. How was it made? How do you compose the new RATS OF GOMORRAH material?

We never wanted to box ourselves in, so we mix it up. For Infectious Vermin, the writing process was very organic. I (Daniel) recorded guitar riffs without a specific drum pattern in mind, leaving plenty of space for Moritz to hammer out something savage on the kit. It’s all about riff first, rhythm second, and aggression always. If a riff doesn’t make us want to tear down a wall, it doesn’t make the cut. And yeah, the other influences—thrash, black, crust—they sneak in naturally because we just love heavy music in all its forms.


Who is signed under the sound? What studio did you record in and how did everything go?

We handled the bulk of the recording ourselves to capture that raw, gritty vibe we’re all about. For the mix and mastering, we entrusted it to Maté Balogh, drummer of Soul Grinder and Asenblut, who really understands the sound we’re aiming for—no overproduced nonsense, just pure, crushing heaviness. We recorded at our studio in Kiel, tweaking and fine-tuning until it felt like we had bottled chaos. The process was a grind, but that’s just part of the deal when you’re crafting something this intense.

You released it on Testimony Records and it has a deadpan cover. Who is the author? How did you choose the theme and how does it relate to the music on the release?

The cover art is the work of Roberto Toderico, he completely nailed the vision we had. We wanted something grotesque, visceral, and oozing with the same decay that our music embodies. The theme ties directly to the album’s title, Infectious Vermin—a metaphor for societal corruption, disease, and chaos. It’s as much about the music as it is about the message: raw, dark, and unrelenting. We have worked with Roberto on every single album cover, he always delivers!


How do you perceive your scene, fans, labels?

The underground scene here in Germany is difficult to handle, as DIY shows happen less often and are not always well-attended. On the other hand, it’s full of die-hard fans and bands who are genuinely passionate about what they do. The fans have been incredibly supportive, especially considering we’re a duo—it’s not the traditional lineup, but they’ve embraced it wholeheartedly. One thing we're keen on though is to remind people to keep having political discourse even in music, as to not open up doors for right-wing scum. As for labels, working with Testimony Records has been a blast. They get what we’re about and have been crucial in helping us spread the filth further than ever before.

How did the idea to start RATS OF GOMORRAH come about, who was and is your role model, and where do you want to take your band?

Rats of Gomorrah started as an evolution of Divide. It wasn’t so much a decision as it was a realization that we needed to embrace something darker, rawer, and truer to what we wanted to create. Role models? We don't have any, I think we've matured enough as musicians to stand our ground. Of course for songwriting, we've drawn inspiration from bands! The goal is to take our sound as far as we can, whether that’s headlining festivals, touring globally, or just reaching every corner of the underground with our music.


How do you approach promotion? Do you leave it up to the label or do you send out CDs yourself for various reviews? Do you support other bands? Do you go to concerts and party?

It’s a mix. Testimony Records and SureShot Worx have been great at getting the word and the music out, but we’re very hands-on, too. We know the value of getting our music into the hands of people who will appreciate it, so we’re not afraid to hustle. And yeah, we’re huge supporters of the scene—buying albums, hitting up shows, and partying with the best of them. This music is a community, and we’re all about being active members of it.

What do you think about modern technology affecting bands? Streaming, downloading, social media… what’s your take?

Modern tech is a double-edged sword. On the one hand, streaming and social media have made it easier than ever to reach fans around the globe. On the other hand, it’s diluted the value of music in some ways, with people prioritizing convenience over quality. We’re all for using these tools, but nothing beats a physical album or a live show. That’s where the real connection happens.

What does death metal and music, in general, mean to you? Philosophy, lifestyle, or just relaxation?

For us, it’s a way of life. Death metal is more than just music—it’s a release, a connection, and a form of expression. It’s about channeling the chaos of the world into something tangible, something you can feel in your chest. It’s not just about headbanging or blasting riffs; it’s about carving out a space where we can be unapologetically ourselves.


What are RATS OF GOMORRAH planning in the coming months? Where can we see you in concert and what about some tour in Europe, will there be?

The plan is to hit the road hard. We’ve got shows lined up across Germany, and we’re itching to bring the chaos to other parts of Europe too. Spain and Portugal are on the radar. Of course we'd like to come to Pilsen as well! We’re also writing new material, so you can expect more from us soon. Stay tuned, and we’ll see you in the pit!

Thank you very much for the interview. I wish not only the new album a lot of success and may the ranks of your fans expand as much as possible. I'll be looking forward to seeing you live somewhere and may you thrive both musically and on a personal level. I'm gonna go shove "Infectious Vermin" in my head again!

Thanks for the support and for taking the time to chat with us. Crank up Infectious Vermin, and we’ll see you out there—live, loud, and filthy.

Recenze/review - RATS OF GOMORRAH - Infectious Vermin (2025):



---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - RATS OF GOMORRAH - Temné, divoké a chladné death metalové ozvěny z onoho světa! Zběsilý tanec na ostrých střepech!


Rozhovor s death metalovou skupinou z Německa - RATS OF GOMORRAH.

Odpovídal Daniel Stelling (kytara, zpěv), děkujeme!

Recenze/review - RATS OF GOMORRAH - Infectious Vermin (2025):

Ave RATS OF GOMORRAH! Zdravím do německého undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos debutové dlouhohrající skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Mohl bys nám prosím představit kapelu? Jestli se nepletu, tak jste bývalí muzikanti z DIVIDE?

Máte pravdu! Jsme RATS OF GOMORRAH, výsledek dlouholetého vývoje od našich dřívějších dob jako Divide. Tehdy jsme byli pětičlenná kapela zkoumající tradičnější stránku extrémního metalu. Rychle se posuneme do současnosti a jsme nekompromisní dvoučlenná demoliční parta z německého Kielu, která přináší syrové, neúprosné a špinavé melodie, jež čerpají ze staré školy i mimo ni. Divide byl odrazový můstek, ale Rats of Gomorrah představuje to, kým jsme teď - temní, energičtí a neomaleně divocí.

„Infectious Vermin“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death metalu, nebojíte se ale ani thrashe, blacku, crustu apod. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál RATS OF GOMORRAH?

Nikdy jsme se nechtěli uzavírat do nějakých škatulek, a tak jsme to míchali. Proces psaní písní na Infectious Vermin byl velmi organický. Já (Daniel) jsem nahrával kytarové riffy bez konkrétního bubenického vzoru a nechával Moritzovi spoustu prostoru, aby mohl na soupravě vymlátit něco divokého. Všechno je to o riffu na prvním místě, o rytmu na druhém a o agresi vždycky. Pokud v nás riff nevyvolá touhu zbořit zeď, nedostane se do výběru. A ano, ostatní vlivy - thrash, black, crust - se do toho přirozeně vkrádají, protože prostě milujeme těžkou muziku ve všech jejích podobách.


Kdo je podepsán pod zvukem? Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Máte zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný, působí svěže, masivně a je dobře čitelný. V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?

Většinu nahrávání jsme zvládli sami, abychom zachytili syrovou, drsnou atmosféru, která je nám vlastní. Mix a mastering jsme svěřili Maté Baloghovi, bubeníkovi Soul Grinder a Asenblut, který opravdu rozumí zvuku, o který usilujeme - žádné přeprodukované nesmysly, jen čistá, drtivá tíha. Nahrávali jsme v našem studiu v Kielu, ladili a dolaďovali, dokud jsme neměli pocit, že jsme chaos stáhli do láhve. Byl to náročný proces, ale to k tomu prostě patří, když vytváříte něco tak intenzivního.

Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes hudební CD (kazeta, vinyl). Vy jste jej vydali u Testimony Records a je opatřeno mrtvolným obalem. Kdo je jeho autorem? Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?

Obálka je dílem Roberta Toderica, který zcela naplnil naši představu. Chtěli jsme něco groteskního, niterného a oplývajícího stejným rozkladem, jaký ztělesňuje naše hudba. Téma přímo souvisí s názvem alba, Infectious Vermin - metaforou společenské zkaženosti, nemoci a chaosu. Je to stejně tak o hudbě jako o poselství: syrové, temné a neúprosné. S Robertem jsme spolupracovali na každém obalu alba, vždycky to zvládne!


Toulám se podsvětím již přes třicet let a do německého podzemí si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death metalových smeček, které stojí za to. Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?

Undergroundová scéna v Německu je obtížně zvládnutelná, protože DIY koncerty se konají méně často a nejsou vždy dobře navštěvované. Na druhou stranu je plná zarytých fanoušků a kapel, které jsou skutečně zapálené pro to, co dělají. Fanoušci nás neuvěřitelně podporují, zejména vzhledem k tomu, že jsme duo - není to tradiční sestava, ale přijali to z celého srdce. Jedna věc, na které nám ale záleží, je připomínat lidem, aby i v hudbě pokračovali v politickém diskurzu, aby neotevírali dveře pravicovým šmejdům. Co se týče labelů, spolupráce s Testimony Records byla skvělá. Chápou, o co nám jde, a zásadně nám pomohli šířit tu špínu dál než kdy dřív.

Hrajete death metal ovlivněný starou školou, přistupuje k němu ale přeci jen trošku jinak než ostatní. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit RATS OF GOMORRAH, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

Hra Rats of Gomorrah vznikla jako evoluce hry Divide. Nebylo to ani tak rozhodnutí, jako spíš uvědomění si, že musíme přijmout něco temnějšího, syrovějšího a věrnějšího tomu, co jsme chtěli vytvořit. Vzory? Žádné nemáme, myslím, že jsme jako muzikanti dostatečně vyspěli, abychom si stáli za svým. Samozřejmě pro psaní písní jsme čerpali inspiraci od kapel! Naším cílem je dotáhnout náš zvuk co nejdál, ať už to bude headlinování festivalů, celosvětové turné, nebo prostě jen zasáhnout s naší hudbou každý kout undergroundu.


Když jsem před sedmi lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

Je to směs. Testimony Records a SureShot Worx se skvěle postarali o šíření informací a hudby, ale my jsme také velmi praktičtí. Víme, jakou cenu má dostat naši hudbu do rukou lidí, kteří ji ocení, takže se nebojíme zabrat. A ano, jsme velcí příznivci scény - kupujeme si alba, navštěvujeme koncerty a paříme s těmi nejlepšími. Tahle hudba je komunita a my se snažíme být jejími aktivními členy.

Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako RATS OF GOMORRAH ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?

Moderní technika je dvousečná zbraň. Na jedné straně je díky streamování a sociálním médiím snazší než kdykoli předtím oslovit fanoušky po celém světě. Na druhou stranu to v některých ohledech rozmělnilo hodnotu hudby, protože lidé dávají přednost pohodlí před kvalitou. Jsme pro používání těchto nástrojů, ale nic se nevyrovná fyzickému albu nebo živému vystoupení. Tam dochází ke skutečnému spojení.


S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal a hudba obecně. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

Pro nás je to způsob života. Death metal je víc než jen hudba - je to uvolnění, spojení a forma vyjádření. Jde o to, jak přetavit chaos světa do něčeho hmatatelného, do něčeho, co můžeš cítit v hrudi. Nejde jen o headbanging nebo blasting riffů, ale o vybojování prostoru, kde můžeme být sami sebou.

Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají RATS OF GOMORRAH v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě a co nějaké turné po Evropě, bude?

V plánu je vyrazit na cestu. Máme domluvené koncerty po celém Německu a nemůžeme se dočkat, až ten chaos přeneseme i do dalších částí Evropy. Španělsko a Portugalsko jsou v hledáčku. Samozřejmě bychom rádi přijeli i do Plzně! Píšeme také nový materiál, takže od nás můžete brzy očekávat další. Zůstaňte naladěni a uvidíme se v jámě!

Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Infectious Vermin“ zase narvat do hlavy!

Děkujeme za podporu a za to, že jste si udělali čas na rozhovor s námi. Pusťte si Infectious Vermin a uvidíme se naživo, nahlas a špinavě.

Recenze/review - RATS OF GOMORRAH - Infectious Vermin (2025):



---------------------------------------------------------------------------------------------------

pátek 21. února 2025

Recenze/review - THE MOSAIC WINDOW - Hemasanctum (2024)


THE MOSAIC WINDOW - Hemasanctum
CD 2024, Willowtip Records

for english please scroll down

Pokoušíme se zastavit čas, popřít veškeré fyzikální zákony. Nahlížíme na druhou stranu, abychom si zaručili věčnost. Nakonec stejně zemřeme a přejdeme do světa nekonečných stínů. Zůstane po nás pouze stín, záchvěv ve větru. A záleží jen na nás, jestli bude mít zlou a nebo dobrou auru. Zrozeni v bolestech trpíme, smějeme se, milujeme, abychom nakonec uschli a odešli do temnoty. Jsou kapely, které ve mě dokáží probudit velkou spoustu myšlenek. THE MOSAIC WINDOW jsou z Los Angeles a jedná se o jednočlenný projekt/kapelu Andrew Stevena Browna, který loni vydal již své druhé album.

Píšu o něm až teď, protože jsem raději poslouchal, než abych jen vymýšlel slova, která stejně nikdy nedokáží vyjádřit veškeré pocity, které z alba mám. Andrew se ve svých textech zaobírá zrozením, smrtí, vztahy mezi rodiči a dětmi, bolestí, ztrátou. Náměty jsou velmi propracované a rozhodně stojí za bližší prostudování. Opravdu doporučuji!


Nové album je zajímavé také tím, že na něm poprvé v historii kapely hraje živý bubeník (Gabe Seeber z Abigail Williams, Vale of Pnath, Obscura (živě), Decrepit Birth (živě), Carach Angren (živě)). Ten odvedl velmi dobrou práci, stejně jako Damian Herring, který je podepsán pod zvukem. Tahle deska je plná zajímavých momentů, má v sobě takový zvláštní neklid, který mě stále přitahuje, nebál bych se napsat i melancholii, tolik známou u severských kapel. Když už jsme u toho přirovnávání, v muzice lze vystopovat lehkou inspiraci kapelami jako GORGOROTH, HATH, NECROPHOBIC, DISSECTION, THULCANDRA. Zkrátka a dobře, hraje se zde poctivý, chladný a podmanivý melodický black metal, v některých momentech ušpiněný death metalem. Zazní ale i odkazy na klasický heavy thrash metal. To všechno samozřejmě zahalené v krvavé mlze a ve spoustě vlastních neotřelých nápadů. Andrew Steven Brown je velmi dobrý skladatel, který umí napsat zajímavý motiv. Album se opravdu dobře poslouchá. Řeknu vám  jednu věc. Rád a často mizím z města a procházím se v lesích. Někdy se v nich zapomenu, kolem mě se setmí a začnou se objevovat dlouhé stíny. Najednou chápu pomíjivost lidského života. Jeho vzácnost, radost z narození i smutek ze smrti. Na téhle desce je vše znázorněno a promítnuto do jednotlivých skladeb. Jen upozorňuji, jedná se o koncepční nahrávku a doporučuji ji poslouchat od začátku do konce a prosím pěkně v kuse bez přerušení. Teprve potom vynikne naplno její mrazivá síla. Někdy se jen tak dívám do tmy a přemýšlím. Potřebuji k tomu klid a dobrou hudbu. "Hemasanctum" nelze jinak, než doporučit všem, kteří mají velkou fantazii a rádi přemýšlejí. Zrozeni v bolestech trpíme, smějeme se, milujeme, abychom nakonec uschli a odešli do temnoty. Melodický black metal, který vás provede smutkem i radostí života!

Asphyx says:

We are trying to stop time, to deny all the laws of physics. We look to the other side to guarantee ourselves eternity. In the end, we die anyway and pass into a world of endless shadows. We'll be left with only a shadow, a glimmer in the wind. And it's up to us whether it has a good or a bad aura. Born in pain, we suffer, we laugh, we love, only to wither and pass into darkness. There are bands that can awaken a great many thoughts in me. THE MOSAIC WINDOW are from Los Angeles and are the one-man project/band of Andrew Steven Brown, who released his second album last year.

I'm only writing about it now because I'd rather listen to it than just make up words that will never be able to express all the feelings I have about the album anyway. Andrew's lyrics deal with birth, death, parent-child relationships, pain, loss. The themes are very sophisticated and definitely worth a closer look. I really recommend it!


The new album is also interesting because it features a live drummer for the first time in the band's history (Gabe Seeber from Abigail Williams, Vale of Pnath, Obscura (live), Decrepit Birth (live), Carach Angren (live)). He did a very good job, as did Damian Herring, who is signed to the sound. This record is full of interesting moments, it has a strange restlessness that still attracts me, I wouldn't be afraid to write melancholy, so well known in Nordic bands. Speaking of comparisons, in the music you can trace a slight inspiration from bands like GORGOROTH, HATH, NECROPHOBIC, DISSECTION, THULCANDRA. In short, honest, cool and captivating melodic black metal is played here, in some moments stained with death metal. But there are also references to classic heavy thrash metal. All this, of course, shrouded in a bloody mist and a lot of their own novel ideas. Andrew Steven Brown is a very good composer who can write an interesting theme. The album is really good to listen to. I'll tell you one thing. I like to get out of the city and walk in the woods a lot. Sometimes I get lost in them, it gets dark around me and long shadows start to appear. Suddenly I understand the transience of human life. Its preciousness, the joy of birth and the sadness of death. On this record, everything is illustrated and projected in the individual tracks. Just a warning, this is a concept record and I recommend listening to it from beginning to end and please listen to it in one piece without interruption. Only then will its chilling power fully emerge. Sometimes I just stare into the darkness and think. I need peace and good music for that. "Hemasanctum" cannot but be recommended to all who have a great imagination and like to think. Born in pain, we suffer, laugh, love, only to finally wither and go into darkness. Melodic black metal that will take you through the sadness and joy of life!



Track Listing:
1. Incantation to Summon the Unstable
2. The Pounding of Hooves [Approved for Airplay]
3. Black Bethlehem
4. Turibulum
5. Ash Like Anvils [Approved for Airplay]
6. Night Disease
7. Shrouded in Pain
8. Hymn to Silence the Light

Credits:

Andrew Steven Brown - Vocals, Guitars, Bass, Producing, Engineering.
Damian Herring - Mixing and Mastering.

Additional Musicians:

Gabe Seeber - Drums
Andy LaRocque - Guitar Solos (Tracks 2 and 4)

Album Art: “Dead Mother I” by Egon Schiele (1910)

The Mosaic Window is:

Andrew Steven Brown - Vocals, Guitars, Bass



čtvrtek 20. února 2025

Interview - FATAL - Raw, carnage death grind, shrouded in a dark, bloody fog!


Interview with death grindcore metal band from France - FATAL.

Answered Skull (vocals), thank you!

Recenze/review - FATAL - Apocalypsis (2025):

Ave FATAL! Right at the beginning I have to give a bow to your latest album "Apocalypsis". It's been a long time since I've heard such a tight and crazy record. I have it at home, in my car and at work, in various formats and I listen to it every time I need a boost of energy. In hindsight, how happy are you with the album and what's the reaction from fans?

Skull:** Hail Jakub! Hi to all Deadly storm readers!

I'm extremely pleased with your first comments, and I have to say that I have the same reactions as you. In my opinion, this is our most accomplished album to date, and we're very proud of it. So far, everyone who's listened to it has really enjoyed it, with melodies and phrases already stuck in their heads.

I think the new album is a perfect album in all aspects actually. The sound is great, the ideas, the cover art. How did FATAL compose and how was the new album created? It seems to me that you have a different set of musicians for each album. Who has the main say in the band and is the one who says - this song is good, let's leave it?

We put a lot of work into Apocalypsis. Composing the songs well in advance enabled us to step back and hone them finely to arrive at this final result.

John and Damned, the guitarists, wrote 12 tracks. We listened to them at length and only 9 were retained for the album. Then came the lyrics. And we consulted each other regularly as soon as a new idea surfaced.

The process was the same for the album cover, for which Damned was responsible.

The line-up is subject to change by force of circumstance and personal life choices. However, most of the time, we make decisions after a collective consultation.

There isn't really a leader as such.


"Apocalypsis" has a harsh, brutal sound. Raw and uncompromising. It's punchy at the same time. Where did you record the album? And who is the mastering engineer? I really like that the sound is organic, so real, you avoided "artificiality" and "overdone", as unfortunately some bands have the habit of doing nowadays.

The album was recorded, mixed and mastered in Damned's own studio. He did a remarkable job of delivering a powerful, massive sound, drawing on the sources of old-school metal with the quality of today's sounds, without falling into sanitized compression without identity.

It's clear that in death metal, lyrics are often an afterthought. How do you perceive the content of the lyrics and how are they created in FATAL? What are they about on the new album and what were they influenced by?

In Apocalypsis (which means Revelation), the texts deal with themes of suffering, anger, hope and love. In this opus, the subject is childhood suffering: innocence abused, tortured and destroyed for no reason, as only evil beings can do. The anger stems from the fact that these true demons enjoy too much impunity, are sometimes even protected, if not encouraged, and also benefit from the prevailing unhealthy hypersexualization (the “Daisy Destruction” affair).

And out of this disgusting cesspool emerges hope, the hope that delivers and gives meaning to life, and for which love is the nourishment, the guide of our heart. Without love there can be no life.


Going back to the beginning... What was the first impulse that made you put the band together? And why death metal?

FATAL was founded by John and André (now deceased) in 1997 from the ashes of NOMED, a thrash band that toured extensively at the time. André wanted a new thrash metal band combining originality and power. The first EP, “L'émissaire”, was therefore released with horn and cello sections that same year.

The change of singer in 2001 gave FATAL this death metal tinge, a style he is particularly fond of. So there's always a touch of that thrash metal influence to spice up our music brutally.

If I'm not mistaken, FATAL dates back to 1997. How do you perceive that time? You and the other bands were at the birth of something new. Your history is full of changes and interesting albums, which rightfully belong in every fan's golden collection. I just wonder why there aren't more of those records? Three long-playing records in 28 years isn't a lot. What's your explanation and what's the reason for that?

It's true that the metal scene from 1980 to 2000 was very rich indeed. The different styles of metal were created at that time, and the anthology albums come from that period.

FATAL played a lot of concerts until 2010, when the band decided to stop. Until then, it was rather the financial means that we lacked to be able to produce more albums.

It was in 2018 that we decided to get back into the swing of things, with the desire above all to compose again, with a different approach, more resources and still the same drive!


How did you get started in music and how did you get into death metal? What about the first gig you attended, what about the first time you were on stage? Who was your role model?

As for me (SKull/vocals), I started playing guitar/vocals in 1991 with Nirvana, then discovered Maiden, then Megadeth, Slayer, Sepultura, and then BOOM Napalm Death, Cannibal, Entombed!!!!

In fact, it was my first concert, 1997, Entombed on the ''To Ride, Shoot...” tour, it was crazy, in a small, packed venue, then a few months later it was a date with Cannibal Corpse and Krabathor, it was huge!!!

My first stage was in high school, with my first death metal band, Heretik. I really liked Max Cavalera's style back then. Then, being only on vocals with FATAL, I live the songs so much that I'm almost in a trance ☺ it's really my inner being that pops up, the angry one.

What was and is the death metal scene in Le Havre like? Do you guys meet up somewhere? If I come to your place, do you have a club, a place you would recommend?

The metal scene in Le Havre has been undergoing a revival recently, and it's pretty exciting, even if there's not a lot of death metal, the public comes out and appreciates the bands when they give off something strong.

The Irish pub, Mac Daid's, is the perfect place if you're passing through Le Havre, you'll be very well received, there's a great atmosphere and the beer is unfortunately delicious. See you tonight?


I love your country, the culture, the sights, and the beautiful girls. But for the last years France has also been a literal well of good metal music. You go about music in a slightly different way than others. I like SVART CROWN, DEATHSPELL OMEGA, BENIGHTED, but also veterans MERCYLESS, newcomers RITUALIZATION, SKELETHAL... there are a lot of great bands - how is that possible? Is it the wine?:). Do you have any other tips for us? Do you see any differences between concerts elsewhere in Europe and here?

Thanks for the compliments, there are a lot of very good bands in France, and indeed some very good wines, maybe there's a link between all that ☺ . You also have good beers, very pretty ladies, and good bands in the Czech Republic, FATAL had actually covered Orthodox by Krabathor a few years ago. A superb song!

I don't think we have any advice to give anyone, there are no secrets, you just have to enjoy yourself, love what you're doing, and if you're not satisfied, start again, and so on.

Unfortunately, we don't know the Czech public, and we'd be delighted to come and play on stages in your homeland, like at this monstrous Czech Death fest!

What about you and concerts in general? Are you a band that goes to as many gigs as you can or do you pick and choose a lot? Do you have a dream, like a band you'd like to tour with or a festival, a city you'd like to perform in?

FATAL played a lot between 1997 and 2010, and in all sorts of places: cellars, squats, houseboats... Since then, we've been trying to play in places where the conditions are right, but above all it's out of respect for the audience. Our music, however violent and brutal it may be, demands a certain standard of ourselves, and therefore of the venues that welcome us.

We'd like to play everywhere! with a preference for Wacken Open air, Brutal assault, and Maryland death fest!

 

Death/grind metal isn't really a style that is in the spotlight for fans. It's all the more important to have support. From the old days, I have it fixed that you support your favourite band by buying a CD, a t-shirt, going to a gig. But times have changed. The internet rules the world, downloading music. How do you, as a band, perceive these changes? Have you had to make any adjustments to the way you operate? What about the fans, are they different too?

We don't find this digital domination disturbing, it's an evolution. Anyone who wants to listen to their favorite band in magnificent sound will buy a CD or vinyl LP, and we can only encourage that. Even if the media change, the main aim remains the sound, the music.

The whole planet will be able to download the latest FATAL album, while only 200 people will be lucky enough to have the LP ☺.

There are positives and negatives in all this with regard to the fans. They find themselves today with a multitude of bands to listen to, to discover, some becoming demanding and others bulimic...

It's been 28 years since FATAL was founded. You are a concept on the scene, you have loyal fans, you perform at concerts. Is there anything else you want to achieve as a band? What are your goals for the future?

Our main objective is to continue having fun by sharing our energy. To commune with our listeners. And to think about what's next for Apocalypsis.

Every time I interview a band, I always have to ask. What does death metal mean to you, how do you perceive it and how would you define it? I mean now more in terms of its philosophy, mood, atmosphere. For example, I think that death metal must always be played from the heart, otherwise it's not the same.

Anything undertaken with the heart is good for the person doing it. Death metal is an exciting and fascinating music that brings out the dark beast that lurks deep within us. It allows us to unleash violence that doesn't hurt, and like an outlet it makes us even more ALIVE (death makes me love life).

Ludwig Van Beethoven said: To play a bad note is insignificant, to play without passion is inexcusable.

Thank you so much for the interview, for your great music and I wish FATAL to have all the sold out shows and crazy fans who will rip your arms off with merchandise. I also wish you much success and well being in your personal lives.

May the Gods hear your words...

AMEN

Recenze/review - FATAL - Apocalypsis (2025):




---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - FATAL - Surový, masakrující death grind, zahalený do temné krvavé mlhy!


Rozhovor s death grindcore kapelou z Francie - FATAL.

Odpovídal Skull (zpěv), děkujeme!

Recenze/review - FATAL - Apocalypsis (2025):

Ave FATAL! Hned na úvod musím vyseknout poklonu před vaším posledním albem „Apocalypsis“. Už dlouho jsem neslyšel tak natlakovanou a šílenou desku. Mám ji doma, v autě i v práci, v různých formátech a poslouchám ho pokaždé, když potřebuji novou energii. Jak jste s albem spokojeni s odstupem vy a jaké jsou reakce od fanoušků?

Skull:** Ať žije Jakub! Zdravím všechny čtenáře Deadly storm!

Vaše první komentáře mě nesmírně potěšily a musím říct, že mám stejné pocity jako vy. Podle mého názoru je to naše dosud nejpovedenější album a jsme na něj velmi hrdí. Zatím si ho všichni, kdo ho poslouchali, opravdu užili, melodie a fráze jim už utkvěly v hlavě.

Podle mě je novinka dokonalým albem vlastně po všech stránkách. Skvělý je zvuk, nápady, cover. Jakým způsobem FATAL skládají a jak konkrétně vznikalo nové album? Přijde mi, že snad u každé desky máte jinou sestavu muzikantů. Kdo má hlavní slovo v kapele a je tím, kdo řekne – tahle je ta skladba dobrá, tak ji necháme?

Do Apocalypsis jsme vložili spoustu práce. Skládání skladeb s dostatečným předstihem nám umožnilo ustoupit od nich a jemně je vyladit, abychom dospěli k tomuto konečnému výsledku.

John a Damned, kytaristé, napsali 12 skladeb. Dlouho jsme je poslouchali a na album jsme jich ponechali jen devět. Pak přišly na řadu texty. A jakmile se objevil nějaký nový nápad, pravidelně jsme se spolu radili.

Stejný proces probíhal i u obalu alba, za který byl zodpovědný Damned.

Složení kapely se vlivem okolností a osobních životních rozhodnutí může měnit. Většinou se však rozhodujeme po společné konzultaci.

Vůdce jako takový vlastně neexistuje.


„Apocalypsis“ má drsný brutální zvuk. Syrový a nekompromisní. Zároveň průrazný. Kde jste album nahrávali? A kdo je podepsán pod masteringem? Mně se hrozně líbí, že je zvuk organický, takový reálný, vyhnuli jste se „umělosti“ a „přeřvanosti“, jak to bohužel mají některé kapely dnes ve zvyku.

Album bylo nahráno, smícháno a zmasterováno ve vlastním studiu Damned. Ten odvedl pozoruhodnou práci a přinesl silný, masivní zvuk, čerpající ze zdrojů staré metalové školy s kvalitou dnešního zvuku, aniž by upadl do sanitární komprese bez identity.

Je jasné, že u death metalu bývají často texty na druhé koleji. Jak vnímáš obsah textů ty a jakým způsobem vznikají u FATAL? O čem jsou na nové desce a čím byly ovlivněny?

Texty Apokalypsy (což znamená Zjevení) se zabývají tématy utrpení, hněvu, naděje a lásky. V tomto opusu je tématem dětské utrpení: nevinnost zneužívaná, mučená a ničená bezdůvodně, jak to dokážou jen zlé bytosti. Hněv pramení z toho, že tito skuteční démoni se těší přílišné beztrestnosti, někdy jsou dokonce chráněni, ne-li podporováni, a těží také z převládající nezdravé hypersexualizace (aféra „Daisy Destruction“).

A z této nechutné žumpy se vynořuje světlo, naděje, která přináší a dává smysl životu a pro niž je láska potravou, průvodcem našeho srdce. Bez lásky nemůže být život.


Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna death metal?

FATAL založili John a André (dnes již zesnulí) v roce 1997 z popela thrashové kapely NOMED, která v té době hojně koncertovala. André chtěl novou thrashmetalovou kapelu, která by kombinovala originalitu a sílu. První EP „L'émissaire“ proto vyšlo ještě téhož roku s hornovou a violoncellovou sekcí.

Změna zpěváka v roce 2001 dodala FATAL tento deathmetalový nádech, styl, který má André obzvlášť rád. Vždycky je tu tedy špetka toho thrashmetalového vlivu, který naši hudbu brutálně okoření.

Jestli se nepletu, tak FATAL datují svůj vznik do roku 1997. Jak tu dobu vnímáš ty? Stáli jste spolu s ostatními kapelami u zrodu něčeho nového. Vaše historie je plná změn a zajímavých alb, které patří právem do zlaté sbírky každého fanouška. Jen si říkám, proč těch nahrávek není víc? Tři dlouhohrající desky za 28 let není zrovna moc. Čím si to vysvětluješ a co je toho příčinou?

Je pravda, že metalová scéna v letech 1980 až 2000 byla skutečně velmi bohatá. V té době vznikaly různé metalové styly a z té doby pocházejí i antologická alba.

FATAL odehráli spoustu koncertů až do roku 2010, kdy se kapela rozhodla skončit. Do té doby nám chyběly spíše finanční prostředky, abychom mohli produkovat další alba.

Teprve v roce 2018 jsme se rozhodli vrátit se do víru dění, s touhou především znovu skládat, s jiným přístupem, většími prostředky a stále stejným drivem!


Jak si vlastně s muzikou začínal a jak ses dostal k death metalu? Co první navštívený koncert, co první vystoupení na pódiu? Kdo byl tvým vzorem?

Co se týče mě (Skull/vokály), začal jsem hrát na kytaru/vokály v roce 1991 s Nirvanou, pak jsem objevil Maiden, pak Megadeth, Slayer, Sepulturu a pak BUM Napalm Death, Cannibal, Entombed!!!!.

Vlastně to byl můj první koncert, 1997, Entombed na turné ''To Ride, Shoot...'', bylo to šílený, v malým, narvaným sále, pak o pár měsíců později to bylo rande s Cannibal Corpse a Krabathor, bylo to obrovský!!!!

Moje první pódium bylo na střední škole, s mojí první deathmetalovou kapelou Heretik. Tehdy se mi moc líbil styl Maxe Cavalery. Když jsem pak byl s FATAL jen na vokálech, prožíval jsem ty písně tak, že jsem byl skoro v transu ☺ to se opravdu vynořilo moje nitro, to naštvané.

Jaká byla a je death metalová scéna v Le Havre? Scházíte se třeba někde? Kdybych k vám přijel, máte nějaký klub, místo, které bys mi doporučil?

Metalová scéna v Le Havre v poslední době prožívá oživení a je to docela vzrušující, i když se tu death metal moc nehraje, publikum chodí a oceňuje kapely, které ze sebe vydají něco silného.

Irská hospoda Mac Daid's je ideálním místem, pokud projíždíte Le Havrem, budete velmi dobře přijati, je tam skvělá atmosféra a pivo je vynikající. Uvidíme se dnes večer?


Miluji vaši zemi, kulturu, památky, i krásné dívky. Poslední roky je ale Francie také doslova studnicí dobré metalové muziky. Jdete na hudbu trošku jiným způsobem, než ostatní. Mám rád SVART CROWN, DEATHSPELL OMEGA, BENIGHTED, ale i veterány MERCYLESS, nováčky RITUALIZATION, SKELETHAL…těch skvělých kapel je spousta – jak je to možné? Je to vínem?:). Máš pro nás nějaké další tipy? Vidíš třeba nějaké rozdíly mezi koncerty jinde v Evropě a u vás?

Děkuji za pochvalu, ve Francii je spousta velmi dobrých kapel a také velmi dobrá vína, možná je mezi tím nějaká souvislost ☺ . V Česku máte zase dobré pivo, moc hezké slečny a dobré kapely, FATAL vlastně před pár lety dělali coververzi Orthodox od Krabathor. Vynikající písnička!

Myslím, že nemáme nikomu co poradit, nejsou žádná tajemství, jen se musíš bavit, milovat to, co děláš, a když nejsi spokojený, začít znovu, a tak dále.

České publikum bohužel neznáme, a tak bychom si rádi přijeli zahrát na pódia do vaší vlasti, třeba na ten monstrózní Czech Death fest!

Co vlastně vy a koncerty obecně? Jste kapelou, která jezdí po koncertech, co to jenom jde nebo si hodně vybíráte? Máte nějaký sen, třeba skupinu, se kterou byste chtěli vyrazit na turné nebo festival, město, kde byste chtěli vystupovat?

FATAL hráli v letech 1997-2010 hodně a na nejrůznějších místech: ve sklepích, squatech, hausbótech... Od té doby se snažíme hrát na místech, kde jsou k tomu vhodné podmínky, ale především je to z úcty k publiku. Naše hudba, jakkoli je násilná a brutální, vyžaduje určitý standard od nás samotných, a tedy i od míst, která nás přivítají.

Rádi bychom hráli všude! S preferencí Wacken Open air, Brutal assault a Maryland death fest!

 

Death/grind metal není zrovna styl, který by byl na výsluní zájmu fanoušků. O to víc záleží na podpoře. Ze starých časů mám zafixováno, že oblíbená skupina se podporuje koupí CD, trika, zajde se na koncert. Jenže doba se změnila. Světu vládne internet, stahování hudby. Jak vnímáte tyto změny vy, jako kapela? Museli jste nějak upravit své fungování? Co fanoušci, jsou také jiní?

Tato digitální nadvláda nám nevadí, je to evoluce. Každý, kdo si chce poslechnout svou oblíbenou kapelu ve velkolepém zvuku, si koupí CD nebo vinylovou LP desku, a my to můžeme jen podpořit. I když se média mění, hlavním cílem zůstává zvuk, hudba.

Celá planeta si bude moci stáhnout nejnovější album FATAL, zatímco LP bude mít to štěstí jen 200 lidí ☺.

Na tom všem se dají najít pozitiva i negativa s ohledem na fanoušky. Ti se dnes ocitají v situaci, kdy mají k dispozici množství kapel, které mohou poslouchat, objevovat, přičemž některé se stávají náročnými a jiné bulimickými...

Od založení FATAL uběhlo 28 let. Jste pojem na scéně, máte věrné fanoušky, vystupujete na koncertech. Je ještě něco, čeho chcete jako kapela dosáhnout? Jaké máte cíle do budoucna?

Naším hlavním cílem je nadále se bavit sdílením energie. Komunikovat s našimi posluchači. A přemýšlet o tom, co bude s Apocalypsis dál.

Vždycky, když dělám rozhovor s nějakou kapelou, tak se musím zeptat. Co pro vás znamená death metal, jak jej vnímáš a jak bys jej definoval? Myslím tím teď spíše z hlediska jeho filozofie, nálady, atmosféry. Já si třeba myslím, že death metal musí být vždy zahraný od srdce, jinak to není ono.

Vše, co se dělá srdcem, je pro člověka, který to dělá, dobré. Death metal je vzrušující a fascinující hudba, která v nás probouzí temnou bestii, jež se skrývá hluboko v nás. Umožňuje nám rozpoutat násilí, které nebolí, a jako ventil nás činí ještě ŽIVĚJŠÍMI (smrt mě nutí milovat život).

Ludwig Van Beethoven řekl: Zahrát špatný tón je bezvýznamné, hrát bez vášně je neomluvitelné.

Děkuji moc za rozhovor, za vaši skvělou muziku a přeji FATAL, abyste měli samé vyprodané koncerty a šílené fanoušky, kteří vám utrhají ruce s merchandise. Přeji vám také hodně úspěchů a pohody i v osobních životech.

Kéž bohové vyslyší vaše slova...

AMEN

Recenze/review - FATAL - Apocalypsis (2025):




---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine