DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemold school thrash. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemold school thrash. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 23. srpna 2024

Report, photos, video - BACK TO THE SYMBOLIC 2024 - GATES OF ISHTAR, MERCYLESS, IN PAIN, MORBITORY, SYMBTOMY, CUTTERRED FLESH - Tři Dvory u Kolína - 23. - 24. 8. 2024

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)


kompletní fotogalerie zde / all photos here:

Sedím jen tak u stolu a nasávám atmosféru. Už jsem potkal pár kamarádů a prohodil spoustu slov. Najednou, jakoby se všechno zastavilo. Možná i celá planeta (ať už kulatá nebo placatá). Stav beztíže, možná. Tohle jsou přesně ty momenty, proč do té roviny u Kolína pořád jezdím. Kapely, prostředí, lidé. Všichni si přijeli užít to co já, alespoň tak vypadají. Někdy přemýšlím, jací jsou fanoušci symbolického festivalu ve svých soukromých životech. Jsme tady, abychom se díky muzice, kterou milujeme, setkali, probrali život, vylezli ze svých ulit, z mnohdy těžkých osudů. Já si zkrátka nemůžu pomoc. Stále to cítím. Pradávná síla soudržnosti. Pospolitost, která se už skoro nikde nevidí. 

Poznámka autora - s většinou vystupujících máme u nás na stránkách rozhovory. Stačí dočíst report až do konce a dole pod článkem jsou odkazy.

Author's note - we have interviews with most of the performers on our website. Just read the report to the end and there are links below the article.

Možná nám mnohým kornatí tepny, máme problémy si udržet váhu, možná se z nás postupně stávají starci, co budou jednou křičet na mraky. Zatím ale můžeme. Píšu to dopředu, abych nezapomněl. Nebude to totiž dlouho trvat a budu asi opilý. Vzduchem ke mě doléhá smích. Ano, smích. No řekněte, kolikrát se za den od srdce zasmějete? Já se tlemil celý víkend. Byla to jízda od začátku do konce.

S koupí vstupenky jsem musel opět otálet. To víte, život je někdy pěkně těžký. Ale nepřijel jsem sem, abych si stěžoval. Nejsem přeci dnes tolik častý píčovač ani vysírač, kterých už je na koncertech taky někdy až příliš. Ne tak u Kolína. Byla to pohoda. Jako když si sednete na chalupě do křesla pod kaštan, díváte se do zeleného a čtete si oblíbenou knížku. A k tomu vám hraje kapela, co ji máte rádi.


Budeš čumět do blba nebo si dáš panáka? Vytrhne mě někdo z bohulibého rozjímání. Dám si, i když je normálně nepiju. Tady, tady je to jiné. Rodinné, osobní, příjemné prostředí. Možná ne dokonalé a děsně profesionální, ale o to víc pro moji maličkost přitažlivé. Vracím se k pivu a kamarádům, které tolik rád vidím. Kurva nedojímej se, bojuj, dokud popírači vesmíru nezakážou všechny globusy. 

Vyjel jsme v pátek ráno vlakem z Plzně, pak mě vzal z Prahy Míra. Nalehko, měl jsem slíbeno, že budu moci ulehnout jako Don Carleone na matračku. Vždycky se tu o mě hezky postarají. Vylezeme z auta a jako dva baseti se hrneme k výčepu. Nepijeme jako dámy s ohnutým malíčkem, padá to do nás jak Němci do krytu. Objímáme se s ostatními, jak to holky děláte, že vůbec nestárnete? 

Jdu pozdravit k Dášu, kterou jsem rok neviděl a už se mi stýskalo. A za mnou se objeví Bohouš, toho času alias Gary Holt z Exodus. Je to velký překvapení, známe se snad třicet let. Těším se na kapely, těším se, až se budu potácet nocí kolem rybníka, až mě bude bolet celý člověk. Jsem tu správně - ve správný čas na správném místě. Znovu otevírám náruč a nějaký čas zapomínáme i na to nejdůležitější, proč jsme přijeli - na muziku. Nechci se fakt dojímat, ne, možná ten střední věk, počátek andropauzy, nevím. Nazdar vy kluci slovenský, ahoj Moravo, čau Pražáci zapražený. Jak se všichni máte? 

Neviděli jsme se dlouho, jezdím jen na malé koncerty. Když je čas a možnost. Napadá mě taková blbost - tenhle reálnej svět je fakt o hodně lepší, než umělá monstra na instagramu. Musím to někomu říct, chci být vtipnej. Vybraná společnost kolem mě se zasměje a protože nálada je nadmíru dobrá, zajdu i na hudbu. Na tu jsem koneckonců přijel hlavně. Dejvy a jeho věrní mě stále umí nalákat. Já vím, moc nás už není, málokdo se zajímá o death metal cíleně, ale my to takhle zkrátka máme nastavené. Jsi srdcař? Pokud odpovídáš kladně, tak si musel být mezi námi. Pro tebe je taky tento report určen a sepsán. 


pátek/Friday - 23. 8. 2024

HADEM PRO MÉHO MUNGA - muzika zcela mimo můj záběr. Jen basa a bicí. Kapelu vidím pokaždé jen zde a opět jsem nadšený. Neznám lepší úvod, kluci mě naladili na tu správnou notu. Bylo to strhující, pestré, divoké i melancholické. Jak si jen račte přát. Odcházím nadšený. 



GLUTTONY - starodávná márnice byla otevřena s velkou energií i tlakem. Klasický smrtící kov ze severu, zahraný s morbidní elegancí starých mistrů. Lebky pukaly tlakem, kosti praskaly v divokých rytmech a já si zase jednou uvědomil, že moje srdce patří do devadesátých let minulého století a na sever. Skvělé vystoupení, u kterého tančily všechny zombie. The ancient mortuary was opened with great energy and pressure. Classic death metal from the north, played with the morbid elegance of the old masters. Skulls cracked with pressure, bones snapped in wild rhythms, and I realized once again that my heart belonged in the 1990s and up north. A great show that had all the zombies dancing.






FLESHLESS - jsem už nějaký čas neviděl. Je pro mě vždy velmi příjemné se znovu ujistit, že je death grindový mlýnek na maso velmi dobře seřízen a že je vše v nejlepším pořádku. Bylo to surové, maniakální a skvěle zahrané. Ostatně jako vždy.




SYMBTOMY - na žádném hřbitově v okolí Kolína jsem nikdy nebyl, ale moc dobře vím, jak to tam vypadá. Proběhla další z veřejných exhumací. Z pódia opět ztékaly nejen do starých pavučin zahalené melodie, ale i špína a smrad z dlouho nevětraných hrobů. Pánové a dáma jsou ve formě, kdy je na ně spolehnutí a pokaždé mě překvapí, jak jim to hezky sype. Buldozer, který odkryl další hromadné pohřebiště. I have never been to any cemetery in the vicinity of Kolín, but I know very well what it looks like. There's been another public exhumation. Not only the melodies wrapped in old cobwebs, but also the dirt and stench from the long unventilated graves were again flowing from the stage. The gentlemen and lady are in fine form where they can be relied upon and I'm always surprised at how nicely they pull it off. The bulldozer that uncovered another mass burial site. 




IN PAIN - tihle švédští prašiví psi hlídají vstup do záhrobí od roku 1992. A dělají to stále s takovým tím opravdovým nadšením, které se nelze naučit. Musíte jej mít v sobě. Představte si bestii, která spala dlouhé roky v plesnivých katakombách. Právě se probudila, vylezla na pódium a roztrhala nás na kusy. Mrazivé melodie, surový zvuk, žádné slitování. Old school, zahraný od srdce a s velkým nadšením a opravdovostí. Stál jsem uprostřed davu nemrtvých! These Swedish mangy dogs have been guarding the entrance to the beyond since 1992. And they still do it with a real enthusiasm that can't be taught. You have to have it in you. Imagine a beast that has slept for years in moldy catacombs. It just woke up and came on stage and tore us to pieces. Chilling melodies, raw sound, no mercy. Old school, played from the heart and with great passion and sincerity. I was standing in the middle of a crowd of the undead!







Už jsem asi blekota a jekota, ale rozhodně nejsem sám. Možná máme víc letokruhů jako stromy v alejích, ale pořád rádi pokecáme. Obcházím kamarády, seznamuji se s novými lidmi. Je to jako ve filmu Good bye Lenin, ve kterém se povedla vytvořit iluze starých dobrých časů. Na Symbolicu je to podobné. Zlatý devadesátý. Jasně, že je v tom kus nostalgie. No a co má jako bejt? My máme aspoň na co vzpomínat. Mladým zůstane jen imaginární otisk někde v cloudu. A tak se snažím, natřásám, nechce se mi spát, uondám sebe i všechny kolem mě. Padám na matračku jako zabitý, otáčím se na bok, protože jsem slíbil, že nebudu chrápat. Snad se tak nestalo. Nevím proč, ale zdá se mi o festivalu. Všimli jste si, že ze Symbolicu ještě není maškarní s maskami? Těžká noční filozofická úvaha. 


sobota/Saturday - 24. 8. 2024

Aby vás všechny husa kopla! Sotva stihnu vypít jednu limonádu a už je tu zase pivo a a panáky u kluků z Moravy, k tomu metal jako řemen a kopec srandy. Pak se přesunu k Janě a Zbynďovi, kteří mě také velmi příjemně pohostí. Moje každoroční předsevzetí, že se budu víc hlídat, bere opět za své. Ne, nemám napuchlé nohy, ani rozlámané tělo, u mě přichází únava až několik dní po akcích (a to jen v podobě dlouhého spánku). Sedím zase u stolu a navazuji pomalu na včerejší den. Musím udržovat hladinku v potřebné míře. Balancuji, abych nebyl ožralý a nebo nedej bože střízlivý. Není totiž nic horšího, než metalista abstinent narvaný informacemi z různých nekonečných podcastů. To by mi někdy jeblo. Uvolni se, dej si pivo, pohoda, žádnej stres. Ten zůstal za branou, někde v polích, se všemi těmi blbečky z facebooku, kteří nikdy nic neudělali, ale hubu mají plnou keců. Překonám lehký bolehlav a kostitřas a jsem zase v plné formě. Původně jsem vám chtěl napsat lehce kritickou zprávu o stavu českého undergroundu, ale neudělám to. Nechce se mi. Index debility je totiž poslední roky stejný, jako všude jinde a jedu je už tolik, že nemá cenu jej šířit ještě víc dál. Howgh. Zůstanu pozitivní, jak hippie na Woodstocku. Víte proč? Protože můžu a chci!

KLAN - znovu obnovená, mrtvou vodou politá kapela, na kterou jsem byl hodně zvědavý. Zklamání rozhodně nenastalo. Naopak, koncert byl povedený, předkládaný kov smrti ukovaný poctivě a s takovou tou samozřejmostí, kterou v sobě mají smečky, které věří ve svoji morbidní práci. Co dodat? Snad jen, doufám v nové album. Klasika, zahraná velmi uvěřitelně!




CUTTERRED FLESH - měl jsem pocit, že mě tihle brutalisté svázali, přikovali na zeď a celou dobu koncertu ze mě tahali vnitřnosti. Dostali se i do mé hlavy, způsobili tam pěknou spoušť, aby mě nakonec pohodili jako kus nepotřebného masa bokem. Zazněl nejen brutální death metal, ale i deathcoreové pasáže a lehká progresivita. Jako celek výborné. Jedna z našich nejlepších českých kapel současnosti. Bez debat! Bylo to hodně kruté, devastující a totálně masakrující! I had the feeling that these brutalists tied me up, pinned me to the wall and pulled my guts out of me for the whole concert. They even got inside my head, wreaked havoc there, and finally tossed me aside like a piece of useless meat. There was not only brutal death metal, but also deathcore passages and light progressiveness. As a whole excellent. One of our best Czech bands of today. No doubt! It was very cruel, devastating and totally massacring! 






GLOOM - chvilka temného oddechu s mlhavým odérem. Mám pro tuhle slovenskou gothic rockovou kapelu slabost. Rád si čtu ve svém pokoji a užívám si pochmurnou atmosféru, kterou dokáží vytvořit. Povedla se jim i u Kolína. Vlastně to pro mě ani nebyl koncert, spíše rozjímání, zamyšlení se. Stál jsem jen tak s pivem v ruce a nevnímal svět okolo. Nádhera, díky moc pánové! A moment of dark respite with a misty odour. I have a soft spot for this Slovak gothic rock band. I like to read in my room and enjoy the gloomy atmosphere they can create. They succeeded at Cologne as well. Actually it wasn't even a concert for me, more of a contemplation, a reflection. I just stood there with a beer in my hand and didn't notice the world around me. Wonderful, thank you very much, gentlemen!




TORTHARRY - těžkotonážní bombardér s nápisem Tortharry na boku přiletěl, vybombardoval bez varování celý festival a zase odletěl. Je až s podivem, jak jsou pánové stále silní ve svých základech, jak neztratili za všechny ty roky drive ani feeling. Naživo vždy dobří, zkušení bardi, bez kterých si vlastně ani nedovedu české festivaly představit. Rozkaz zněl jasně - vše zničit starým death metalem! Výsledek - spálená země!



MORBITORY - až jednou moje tělo opustí tento svět a rakev bude zajíždět do země, chtěl bych, aby mi podobné smečky hrály na pohřbu. Mám tenhle starodávný, pavučinami opředený death metal moc rád. Pro mě osobně se jednalo o jeden z nejlepších koncertů SYMBOLICU. Pánové přišli, zahráli první riff a já byl ztracen. V záhrobí, ve starých katakombách, mezi hroby, na kterých byly nápisy jak starých kontinentálních kapel, tak i těch severských. Byla to v podstatě dokonalá esence toho, co mám na stylu zvaném death metal tolik rád. Temné, chladné, surové. Old school death metal forever! When my body leaves this world one day and my coffin goes into the ground, I'd like to have a similar pack playing at my funeral. I love this ancient, spider-webbed death metal. For me personally, this was one of the best SYMBOLIC shows. The gentlemen came on, played the first riff and I was lost. In the beyond, in the old catacombs, amongst the graves that had inscriptions of both old continental bands and Nordic ones. It was basically the perfect essence of what I love so much about the style called death metal. Dark, cold, raw. Old school death metal forever!






MERCYLESS - na francouzské hrobníky jsem se těšil asi nejvíc. Už jsem je několikrát viděl a i historicky se u mě jedná o jednu ze srdcových kapel. Naposledy jsme se setkali v roce 2017 v Praze a již tehdy jsem si potvrdil, že tahle death thrash metalová legenda je stále ve skvělé formě. V sobotu to bylo ještě lepší. Ta atmosféra, která se vznášela kolem, během celého vystoupení, byla nakažlivá, podmanivá, neskutečně mrtvolná a chladná. Byl jsem na starodávném mystickém obřadu. Krvavý rituál, hudba, která se mi zadřela pod kůži i do podvědomí. Vynikající, opojné, hnilobné, totálně smrtící. Byl jsem proklet a moje tělo zůstalo bez duše. Absolutní kult! I was probably most looking forward to the French gravediggers. I've seen them a few times and historically they are one of my heart bands. The last time we met was in 2017 in Prague and already then I confirmed that this death thrash metal legend is still in great shape. On Saturday it was even better. The atmosphere that hovered around, throughout the whole show, was infectious, captivating, incredibly deadpan and chill. I was at an ancient mystical ceremony. A bloody ritual, music that dug under my skin and into my subconscious. Delicious, intoxicating, putrid, totally deadly. I was cursed and my body was left without a soul. An absolute cult!








GATES OF ISHTAR - jsou kapely, které se zapsaly do historie a stačilo jim vydat pouze tři alba. Z toho poslední v roce 1998. Takže kazety, MTV, doba mého mládí, nostalgie. Švédi znovu koncertují a jednalo se o první akci u nás v Čechách vůbec. Vlastně to byla povinnost nejen pro všechny pamětníky, ale také pro všechny, kteří to myslí s death metalem vážně. Já vlastně nemám moc co k jejich vystoupení dodat. Byl jsem až příliš pohlcen vzpomínkami. V hlavě mi vyskakovaly znovu skladby, které jsem jako mladý kluk drtil ve svém walkmanovi. Byl jsem hodně zvědavý, těšil jsem se moc a nakonec, když už se hrálo, tak jsem byl nadšený. Přiznávám, neubránil jsem se dojetí. Nemůžu za to. Je to i kus mého života. Severský death metal, ledový vichr z temných lesů, hudba, která mě rozdrásala do krve! Děkuji. There are bands that have made history and only had to release three albums. The last one in 1998. So cassettes, MTV, the days of my youth, nostalgia. The Swedes are performing again and it was the first ever event in the Czech Republic. Actually, it was a must not only for all those who remember, but also for all those who are serious about death metal. I don't really have much to say about their performance. I was too engrossed in memories. Songs that I used to crush in my walkman as a young boy popped up in my head again. I was very curious, I was looking forward to it a lot, and in the end, when it was played, I was excited. I admit, I couldn't help but be moved. I can't help it. It's a piece of my life, too. Nordic death metal, the icy blast from the dark forests, music that tore me to the blood! Thank you.








Kolem deváté večer jsem měl lehkou krizi, kterou bych přičítal skoro pěti desítkám let na mém hrbu. A tak se několikrát otřepu a ono to přejde. Pokaždé, když dohraje poslední vystupující, tak je mi tak nějak smutno. Jasně, opět jsem neviděl všechny, ani to nejde, ale vybral jsem si jich dost a po této stránce jsem velmi spokojený. Já už nepotřebuji zažít po sto padesáté stejnou kapelu. Rád objevuji, jsem spokojený, že je nejen death metal stále živý, vznikají nové smečky, pořád se něco děje. Narovnám záda a jdu opět korzovat, smát se. Jsem jak Oldřich Nový. Zavřete oči, odcházím. Těžko se to popisuje, to byste museli zažít. Byl takový kopec srandy, že jsem se chvílemi dusil smíchy - s Martinou, s Klabim, s Morbitory, s Dášou (snad jsem na někoho nezapomněl). Navíc, to byl smích upřímný. Od srdce, vy volové! A to se počítá nejvíc. Mám spoustu nepublikovatelných hlášek, černého humoru (který se z nějakého důvodu pomalu odevšad vytrácí). Nejsme žádní přizdisráči a šli jsme do toho naplno. A to dokonce tak, že jsem zas usnul během asi půl minuty. To je dar od boha a pivo. Dobrou. 


Prostředí - Na topole nad jezerem seděl vodník pod večerem: „Sviť, měsíčku, sviť, ať mi šije niť." Ano, pro mnohé je to jen kačák a stará budova, ale pro nás, co sem jezdíme už roky, zenová zahrada. 

Zvuk mi přišel v pořádku, organizace jako vždy na jedničku, návštěvnost velmi dobrá. Zastavme se ale na chvilku u jídla - je o mě všeobecně známo, že jsem mlsnej kocour. Nemůžu za to, jako malého mě rozmazlovaly babičky a tetičky. Ten ranní salát byl skvělej! A nejen on. Tak to vidíte, formální a důležité věci jen tak zběžně přeskočím, protože byly v pořádku a u pokrmů se zastavím, protože to byl food festival. Navíc s milou a hezkou obsluhou. 

Pivo Radegast - cajk!

Kritika - sedím tu doma, je pondělí odpoledne. Už proběhla moje základní údržba. A celou dobu marně přemýšlím, co bych festivalu vytkl? Prostě nevím, nemůžu na nic přijít. Sorry jako. Možná snad jen, odpoledne mi svítilo pod pódiem do obličeje slunce, večer a v noci zase světlomety. Pak nemaj bejt ty fotky mázlý, žejo. 

Poděkování - nejdřív bych rád poděkoval rodině, že jsem mohl vyrazit. Nebylo to lehké. Potom svému trenérovi, masérce, psychologovi...ne to už si dělám srandu. Nejsme na Oscarech. Tak jinak. Milý symbolický týme. Bylo mi opět velkou ctí. Víte, ono už to pro mě není jenom festival někde v polích u rybníka. Je to osobní a srdcová záležitost. Velká poklona před tím, jak to děláte. Jsme zkrátka jedné krve a moc si vážím toho, že jste mi opět přivezli super kapely (a že jsem se zase mohl takhle krásně a elegantně ožrat). Ať už si hubená nebo vegetarián, ať uctíváš Satana nebo velkého dýňáka, pokud jsme spolu pronesli pár milých slov, patří dík i tobě, můj milý kamaráde/ko. Zvláštní poděkování potom patří všem mým čtenářům. Jste skvělí. Pořád koukám jak vyoraná myš, kolik lidí dnes ještě čte. Ještě nejsme ztracení! 

Míro a Bohouši, vy dva plantážníci, nebýt vás, nebylo by to ono! Tohle byla opět zlatá sestava. Díky moc za vše. 

Odvezen do Prahy, přesedám na vlak na Plzeň. Usmívám se. Jsem mimo své tělo. Nevnímám vysírače a píčovače kolem sebe. Usmívám se a ještě tomu tak nějaký čas bude. Lázně Symbolic opět splnily svůj účel a já pokaždé, až mi bude ouvej, tak si na ně vzpomenu. Mějte se co nejlépe a děkuji moc za pozornost! 


about bands on DEADLY STORM ZINE:

GLUTTONY
Recenze/review - GLUTTONY - Cult of the Unborn (2018)

SYMBTOMY
Recenze/review - SYMBTOMY - DEMO#2

IN PAIN

CUTTERRED FLESH

GLOOM

MORBITORY

MERCYLESS


about SYMBOLIC on DEADLY STORM ZINE:










Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)



---------------------------------------------------------------------------------------------------

úterý 19. března 2024

Interview - BOMBARDER - Ancient, honest and pure speed thrash metal that makes coffin lids crack!


Interview with speed thrash metal band from Bosnia and Herzegovina - BOMBARDER.

Answered Nešo (vocals), thank you!

Recenze/review - BOMBARDER - Sa dna groba (2024):

Ave BOMBARDER! Greetings, my friends. When I got my first metal album on cassette from my cousin in 1988, you guys had already been playing for two years. I'm sorry to start from the beginning, but I think we have a lot in common. We both grew up in former socialist countries, we both started metal in times that were very turbulent. I was wondering what band did you first hear and how did the idea of starting BOMBARDER come about?

Hello there! Yes, we started middle 80’s and it was great time here back then. Yugoslavia wasn’t into CCCCP so we were something in between East and West. We had all official LP licenses of metal, rock releases etc. There were many bands back then and scene was huge. We liked then of course Motorhead, Exciter, Rave. Many old demos circulated here so listened many of these oldschool speed thrash bands.


You probably had a similar musical development to me. For me personally, the encounter with SODOM music was absolutely crucial. It was the speed, the rawness, the power, the fury. We were walking around the estate with cassette players on our shoulders. We were hanging out in the tenements. You know, pretty girls, lots of beer and metal. It was a good time. But then the revolution came. It was pretty peaceful here, but you started the war on March 31st. How did it affect you? I read somewhere (I hope I'm not mistaken) that you had to leave Bosnia and Herzegovina for Serbia? It must have been terrible.

Sodom were killer, yes we liked them as well. Sure, split up of Yugoslavia wasn’t peaceful as Czechoslovakia. Here everything ended in bloody war for many years and caused many pain and devastation. War is shit, I hate war and I hate politicians and big wordwide guns who make profits on wars and start them all around the globe! I wish them sure and painful death! Since middle 90’s I live in Belgrade, Serbia and Bombarder is active here until nowadays.

We had a friend in our group who was from Croatia. Both his parents died in the war and a couple in our town adopted him. So we had all the first-hand information. I remember tapes of bands like HELLER, EVIL BLOOD. It was a beautiful time, albeit a wild one. Lots of memories. Anyway, what bands influenced you in your early days? What about the gigs at that time? In our country, it was mainly in community centres.

Old Yugoslavian bands as Heller, Evil Blood, Sarcasm, Annathema, Ludilo, Epidemic Zone.... many bands played extreme speed thrash back then. Also lather death metal as Bloodbath, Mortuary, Necrophobia... We had many shows and big metal festivals in big halls with couple of thousands of visitors as Balkan Horror Opera, YU Metal Attack etc.


In our country, it was always said that if a band was good, they played with their hearts. Somehow that attitude has stayed with me to this day. I have to believe in the music and the new BOMBARDER album is exactly the kind of raw ride to hell that I love. I listen to more death metal nowadays, but when I heard "Sa dna dna graba" for the first time, I knew - fuck, this is it! How was the album made? Was the approach different than last time? I find the record more raw, faster.

Yes, Sa dna groba is more brutal and raw. It is inspiration we got from the world around us. Look at what’s happening at many places in this rotten planet? Just pain and missery, death and evil...We feel all this, we can’t be calm and positive when so many are suffering around. Sa dna groba is oda to nowadays!

Are you singing in Bosnian or Serbian, Croatian? The translator shows me a different language every time. As a Czech, I understand the content of the lyrics, but I don't understand everything. Can you please tell us where did you get the inspiration for the lyrics? Who is the author and how were they created?

Back in Yugoslavia we all spoke Serbocroatian. Nowadays this is the same language but everybody is calling this different... Stupid people with stupid rules... As I said in previous answer, inspiration is everywhere around us.


The sound is excellent! No doubt about it. Old school, raw, rough, animalistic. It really reminds me of the 90's recordings. Where did you record? Who's responsible for the mastering and mixing? Look, let's face it, this is a massacre!

Thank you for your words! We all like the final result and it’s great. We recorded as previous time in Citadela Studio and our guitarist Luka Matkovic is producer. Many domestic bands record their albums in his studio. It is like center of Serbian metal scene.

I used to go to the former Yugoslavia for holidays. You know, the sea, beer (of course Karlovačko, Ožujsko, and Rakije in the evening), I love it here. I have beautiful memories from my childhood, but even today, when I go to the sea, I always relax. You have beautiful nature and women, but to be honest I don't meet many metalheads here. Maybe they are hidden in the hinterland, but what is it like with extreme metal in your country? Recently I interviewed METUZALEM from Croatia and they told me that it is a terrible problem to organize a concert, to find musicians? What do you think?

Heh probably metalheads don’t like sea side and hot weather:)). Here in Serbia there are several centers of good scene as Belgrade, Novi Sad, Kragujevac and there it’s not problem to organize shows. Also there are many, many young bands and they all ;play very often on single shows or small local festivals. But also big festivals as Exit festival in Novi Sad.


You are rightly considered a legend. You have a long history. Is there anything else you would like to achieve? To play a big festival? Or go on tour? I'd love to see you somewhere, have a beer and get my head bashed in.

Thank you. I don’t consider myself as a legend but younger meatlheads think that. I like to support all of them and when ever I can I do this. For me personally it’s important to push the band further, play good shows and some nice festivals. No, tours are not so into my plans. I’m older and it’s not so easy. But I prefer to concentrate on quality single shows and festival shows. I’d like to play in Czech, that’s for sure!

In Bombarder III you have a guest appearance by Per "Hellbutcher" Gustavsson from NIFELHEIM, NECROCURSE. How did you guys get together in the first place?

Hellbutcher is a huge fan of Bombarder. He with his band recorded cover version of Speed Metal song for Hail to Bombarder tribute and since then we are in touch. When we invited him to be guest on our new song he immediately agreed and he did a great work there. I’m very proud on this cooperation. Also we recorded Sodomizer cover as paying our respect to almighty Nifelheim!

Everybody started somehow. Who was your musical role model in the 90s? I remember it was quite difficult to find instruments, tablature, everything. What was your first gig as a fan? And what was your first one on stage? Please reminisce.

Sure, it wasn’t so easy to organize everything for the band back in 80’s but we made it with help of other older rock and metal musicians from the scene who were already in big heavy metal bands etc. Some of first shows were big concerts of Yugoslavian heavy rock bands from early 80’s as Divlje Jagode, Atomsko Skloniste etc.... I can’t remember exactly our first show but it was in Sarajevo. Crazy and wild meatl energy it was!


I think you'll agree with me that metal is a curse. People around me don't get it, even after all these years. It's still worth buying new records, T-shirts, going to shows. For me personally, this music is a relaxation, a way to survive. How do you feel about metal? What does this music give you and why do you listen to it?

Metal is my life 100% and thanx to metal I stayed normal and survived all these hellish war years back in 90’s. Bombarder is my power and my life energy.

Necessary question at the end. What is BOMBARDER going to do in the next few months? If you want to say something to the fans, here is the space.

This year we will dedicate to promotion of Sa dna groba album. Soon CD and cassette will be released and then later LP as well. We will play selected promotional shows and make hell on the stage!

Thank you very much for your answers. I really appreciate them. It was a great honor! I hope to see you live sometime and if so, have a beer with me. Thank you actually for all the great music you make as well. May you have the best of luck! BOMBARDER rules!

Many thanx metal brother! I appreciate your support and nice words for our music. Stay yourself, do the things with opet heart, never neal in front of anyone, fuck the system, fuck authorities and just stay rebellious and metal forever. Life is short, live it with full power! RAZVALJUJ!!!!!

Nešo – BOMBARDER

February 2024, Beograd, Serbia

Recenze/review - BOMBARDER - Sa dna groba (2024):




---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - BOMBARDER - Starodávný, poctivý a ryzí speed thrash metal, u kterého praskají víka od rakví!


Rozhovor se speed thrash metalovou skupinou z Bosny a Herzegoviny - BOMBARDER.

Odpovídal Nešo (zpěv), děkujeme!

Recenze/review - BOMBARDER - Sa dna groba (2024):

Ave BOMBARDER! Zdravím vás přátelé. Když jsem v roce 1988 dostal od svého bratrance své první metalové album na kazetě, vy už jste dva roky hráli. Nezlob se, že začínám takhle od začátku, ale myslím si, že nás mnohé spojuje. Oba jsme vyrůstali v bývalých socialistických zemích, oba jsme začínali s metalem v dobách, které byly hodně neklidné. Zajímalo by mě, jakou kapelu si slyšel poprvé ty a jak vlastně vznikl nápad, založit BOMBARDER?

Dobrý den! Ano, začínali jsme v polovině 80. let a tehdy to tu bylo skvělé. Jugoslávie nebyla v Sovětském svazu, takže jsme byli něco mezi východem a západem. Měli jsme všechny oficiální licence LP metalových, rockových desek atd. Tehdy tu bylo hodně kapel a scéna byla obrovská. Měli jsme tehdy rádi samozřejmě Motorhead, Exciter, Rave. Kolovalo tu hodně starých demáčů, takže jsme poslouchali hodně těchto oldschoolových speed thrashových kapel.


Asi si měl podobný hudební vývoj jako já. Pro mě osobně bylo absolutně zásadní setkání s hudbou SODOM. To byla rychlost, dravost, síla, vztek. Chodili jsme po sídlišti s přehrávači na kazety na ramenou. Poflakovali jsme se mezi paneláky. Znáš to, hezký holky, spousta piva a metalu. Byly to krásný doby. Do toho ale přišla revoluce. U nás probíhala vcelku klidně, ale u vás začala 31. března válka. Jak vás ovlivnila? Někde jsem četl (snad se nepletu), že jste museli odejít z Bosny a Hercegoviny do Srbska? Muselo to být hrozné.

Sodom byli zabijáci, ano, také jsme je měli rádi. Jistě, rozdělení Jugoslávie nebylo mírumilovné jako v Československu. Zde vše skončilo krvavou válkou na mnoho let a způsobilo mnoho bolesti a devastace. Válka je svinstvo, nenávidím válku a nenávidím politiky a velké světové společnosti, které na válkách vydělávají a rozpoutávají je po celé zeměkouli! Přeji jim jistou a bolestivou smrt! Od poloviny 90. let žiji v Bělehradě v Srbsku a Bombarder zde působí dodnes.

Měli jsme v partě právě jednoho kamaráda, který byl z Chorvatska. Umřeli mu ve válce oba rodiče a jedna dvojice u nás ve městě jej adoptovala. Měli jsme tak všechny informace z první ruky. Pamatuji si na kazety s kapelami jako HELLER, EVIL BLOOD. Byla to krásná doba, i když divoká. Spousta vzpomínek. Nicméně, jaké smečky vás ovlivnily ve vašich začátcích? Co koncerty v té době? U nás se hrálo hlavně v kulturních domech.

Staré jugoslávské kapely jako Heller, Evil Blood, Sarcasm, Annathema, Ludilo, Epidemic Zone.... tehdy hrály extrémní speed thrash. Také death metal jako Bloodbath, Mortuary, Necrophobia... Měli jsme mnoho koncertů a velkých metalových festivalů ve velkých halách s několika tisíci návštěvníky jako Balkan Horror Opera, YU Metal Attack atd.


U nás se vždycky říkalo, když byla nějaká kapela dobrá, že hraje srdcem. Nějak mi tenhle přístup zůstal dodnes. Musím hudbě věřit a nové album BOMBARDER je přesně takovou tou syrovou jízdou do pekla, kterou mám moc rád. Poslouchám už dnes spíš death metal, ale když jsem slyšel „Sa dna groba“ poprvé, věděl jsem – kurva, to je přesně ono! Jak album vznikalo? Byl přístup jiný, než minule? Mě připadá nahrávka syrovější, rychlejší.

Ano, Sa dna groba je brutálnější a syrovější. Je to inspirace, kterou jsme získali ze světa kolem nás. Podívejte se, co se děje na mnoha místech této prohnilé planety? Jen bolest a neštěstí, smrt a zlo... To všechno cítíme, nemůžeme být klidní a pozitivní, když kolem nás tolik lidí trpí. Sa dna groba je óda na dnešní dobu!

Zpíváte bosensky, nebo srbsky, chorvatsky? Překladač mi pokaždé ukazuje jiný jazyk. Jako Čech chápu obsah textů, ale nerozumím všemu. Můžeš nám prosím prozradit, kde jste brali pro texty inspiraci? Kdo je jejich autorem a jakým způsobem vznikaly?

V Jugoslávii jsme všichni mluvili srbochorvatsky. Dnes je to stejný jazyk, ale každý mu říká jinak... Hloupí lidé s hloupými pravidly... Jak už jsem řekl v předchozí odpovědi, inspirace je všude kolem nás.


Zvuk je vynikající! Bez debat. Old schoolový, syrový, drsný, živočišný. Opravdu mi připomíná nahrávky z devadesátých letech. Kde jste nahrávali? Kdo je podepsán pod masteringem a mixem? Hele, na rovinu, to je masakr!

Děkujeme za vaše slova! Konečný výsledek se nám všem líbí a je skvělý. Nahrávali jsme stejně jako minule ve studiu Citadela a producentem je náš kytarista Luka Matkovič. V jeho studiu nahrává svá alba řada tuzemských kapel. Je to takové centrum srbské metalové scény.

Jezdil jsem ještě do bývalé Jugoslávie na dovolenou. Znáš to, moře, pivo (jasně že Karlovačko, Ožujsko, a večer pak Rakije), miluji to u vás. Mám krásné vzpomínky z dětství, ale i dnes, když vyrazím k moři, tak si vždycky odpočinu. Máte nádhernou přírodu i ženy, ale abych pravdu přiznal, tak metalistů u vás moc nepotkávám. Možná jsou ukryti ve vnitrozemí, ale jaké to vlastně u vás je s extrémním metalem? Nedávno jsem dělal rozhovor s kapelou METUZALEM z Chorvatska a ti mi říkali, že je hrozný problém vůbec nějaký koncert zorganizovat, najít muzikanty? Jaký máš názor ty?

Heh, metalisté asi nemají rádi moře a horko:)). Tady v Srbsku je několik center dobré scény jako Bělehrad, Novi Sad, Kragujevac a tam není problém pořádat koncerty. Taky je tam hodně, hodně mladých kapel a všechny hrají velmi často na samostatných koncertech nebo malých místních festivalech. Ale také na velkých festivalech, jako je Exit festival v Novém Sadu.


Jste právem považováni za legendu. Máte za sebou dlouhou historii. Je ještě něco, čeho byste chtěli dosáhnout? Zahrát si třeba na nějakém velkém festivalu? Nebo vyrazit na turné? Hrozně rád bych vás někde viděl, dal si pivo a pořádně si vymlátil hlavu.

Děkujeme. Nepovažuji se za legendu, ale mladší masožravci si to myslí. Rád je všechny podpořím, a když můžu, tak to udělám. Pro mě osobně je důležité posouvat kapelu dál, hrát dobré koncerty a nějaké pěkné festivaly. Ne, turné do mých plánů až tak nezapadá. Jsem starší a není to tak jednoduché. Ale raději se soustředím na kvalitní samostatné koncerty a festivalová vystoupení. Rád bych si zahrál v Česku, to je jasné!

Ve skladbě Bombarder III vám hostuje Per "Hellbutcher" Gustavsson z NIFELHEIM, NECROCURSE. Jak jste se dali vůbec dohromady?

Hellbutcher je velkým fanouškem Bombardéru. Se svou kapelou nahrál coververzi speedmetalové písně pro Hail to Bombarder tribute a od té doby jsme v kontaktu. Když jsme ho pozvali jako hosta do naší nové písně, okamžitě souhlasil a odvedl tam skvělou práci. Jsem na tuto spolupráci velmi hrdý. Také jsme nahráli cover Sodomizer jako vyjádření úcty všemocnému Nifelheimu!

Každý nějak začínal. Kdo byl tvým hudebním vzorem v devadesátých letech? Pamatuji si, že bývalo docela těžké vůbec sehnat nástroje, tabulatury, vlastně všechno. Jaký byl tvůj první koncert jako fanouška? A jaký první na pódiu? Zavzpomínej prosím.

Jistě, v osmdesátých letech nebylo tak snadné všechno zorganizovat, ale zvládli jsme to s pomocí dalších starších rockových a metalových muzikantů z té doby, kteří už působili ve velkých heavymetalových kapelách atd. Jedny z prvních koncertů byly velké koncerty jugoslávských heavy rockových kapel z počátku 80. let jako Divlje Jagode, Atomsko Skloniste atd...... Nepamatuji si přesně náš první koncert, ale bylo to v Sarajevu. Šílená a divoká metalová energie to byla!


Asi se mnou budeš souhlasit, že metal je prokletí. Lidé okolo mě nechápou, ani po všech těch letech. Pořád mi stojí za to kupovat nové desky, trička, chodit na koncerty. Pro mě osobně je tahle hudba relaxem, způsobem, jak přežít. Jak vnímáš metal ty? Co ti tahle muzika dává a proč ji posloucháš?

Metal je můj život na 100 % a díky němu jsem zůstal normální a přežil všechna ta pekelná válečná léta v 90. letech. Bombarder je moje síla a životní energie.

Nezbytná otázka na konec. Co chystají BOMBARDER v nejbližších měsících? Pokud chceš něco vzkázat fanouškům, zde je prostor.

Letošní rok věnujeme propagaci alba Sa dna groba. Brzy vyjde CD a kazeta a později i LP. Budeme hrát na vybraných promo koncertech a dělat peklo na pódiu!

Děkuji moc za tvé odpovědi. Opravdu si jich vážím. Bylo mi velkou ctí! Doufám, že vás uvidím někdy naživo a pokud ano, tak u mě máte pivo. Děkuji vám vlastně i za všechnu tu skvělou hudbu, kterou děláte. Ať se vám daří co nejlépe! BOMBARDER rules!

Mnohokrát děkuji metalový bratře! Vážím si tvé podpory a pěkných slov pro naši hudbu. Zůstaň sám sebou, dělej věci s otevřeným srdcem, nikdy se před nikým nepředváděj, kašli na systém, kašli na autority a prostě zůstaň navždy rebel a metalista. Život je krátký, žij ho naplno! RAZVALJUJ!!!!!

Nešo - BOMBARDER

Únor 2024, Beograd, Srbsko

Recenze/review - BOMBARDER - Sa dna groba (2024):




---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine