DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemold school death metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemold school death metal. Zobrazit všechny příspěvky

středa 5. února 2025

Recenze/review - HORSE BUTCHER - Horse Butcher (2024)


HORSE BUTCHER - Horse Butcher
EP 2024, Sentient Ruin Laboratories

for english please scroll down

O starých bestiích toho bylo napsáno již mnoho. O jejich touze zabíjet, o mrtvolách, které se válejí jako nějaké loutky ve smradlavých jeskyních. O bolesti a utrpení obětí, které nikdy nenajdou klid. Tentokrát je to ale přeci jen trošku jiné. Zachována je krutost a hniloba, ale přidávány jsou další různé temné prvky. Jakoby se tahle zrůda inspirovala u svých předků a dohnala vše k naprosté dokonalosti.

HORSE BUTCHER jsou gore death/black grindová kapela z Washingtonu, která moc dobře ví, jak se zabíjí hudbou. Při poslechu si připadám jako na starých, dávno opuštěných jatkách. V klecích tu ale nejsou nebohá zvířata, ale lidé, kteří jsou ze své podstaty zlí a udělali něco hnusného. Tahle hudba se vám dostane pod kůži a rozdrtí vás na prach.


Je to jízda od začátku do konce. Zběsilá a šílená. Směřuje, jak jinak, přímo do pekla. Už jste někdy navštívili galerii smrti? Viděli jste těla, instalovaná do různých podivných, nedůstojných a mnohdy i bizarně směšných pozic? Pokud ano, potom jste zde správně. Hraje se zde pro vás i pro všechny fanoušky třeba takových CARCASS, IMPETIGO, ARCHGOAT, PISSGRAVE, DISGORGE. Pánové na to jdou opravdově, s ničím se moc nepářou, jsou nekompromisní a řežou přímo do živého. Povedl se zvuk a co se týká ohavného obalu, tak ten tak nějak k tomuto stylu patří. Asi jako rakev k nebožtíkovi. U odrůdy této hudby platí, více než kde jinde, že musí být zahraný od srdce, opravdově, musíte mu věřit. Nutno rovnou dodat, že se to těmto šíleným maniakům povedlo na výbornou. HORSE BUTCHER o sobě dali vědět pořádně hlasitě a jsem zvědavý, jak bude znít dlouhohrající album. Snad na něj nebudeme čekat příliš dlouho. Letošní stejnojmenné EP je totiž velmi zdařilou ochutnávkou zahnívajícího masa. Skladby jsou ostré, surové, násilné a mají v sobě spoustu temné a chladné energie. Představte si kovový studený stůl, na něm leží vaše nebohé tělo. Nad vámi se sklánějí usměvaví patologové. Nevadí jim, že ještě trošku žijete. Užívají si svoji práci, svoje řemeslo, stejně jako tahle smečka rozzuřených bestií. Když se kolem sebe rozhlédnete, v současném podivném světě, tak je určitě i kolem vás spousta lidí, kteří mají dvě tváře. Nevenek se usmívají a působí velmi mile. Jenže mají ve sklepě děsivá svědectví. Pokud je potkáte, pusťte jim tuhle nahrávku přímo do ksichtu, zničí je, stáhne jim kůži z těla a odhalí jejich pravou tvář. Surová, krutá, maniakální, krvavá a zahnívající gore death/black grindová jízda přímo do pekla! Bestie se probudila a touží po čerstvé krvi!

Asphyx says:

Much has been written about the old beasts. About their desire to kill, about the corpses lying like puppets in stinking caves. The pain and suffering of victims who never find peace. But this time it's a little different. The cruelty and rottenness is retained, but various other dark elements are added. It's as if this monster took inspiration from its ancestors and brought everything to perfection.

HORSE BUTCHER are a gore death/black grind band from Washington, D.C. who know very well how to kill with music. Listening to them makes me feel like I'm in an old, long-abandoned slaughterhouse. But it's not poor animals in cages here, it's people who are inherently evil and have done something nasty. This music gets under your skin and crushes you to dust.


It's a ride from start to finish. Frantic and crazy. It's heading, as it were, straight to hell. Have you ever visited the gallery of death? Have you seen the bodies installed in various strange, undignified and often bizarrely ridiculous positions? If so, you've come to the right place. Played here for you and all the fans of the likes of CARCASS, IMPETIGO, ARCHGOAT, PISSGRAVE, DISGORGE. The gentlemen get real, they don't mess with anything too much, they are uncompromising and cut right to the chase. The sound is great and as for the hideous cover art, it kind of belongs to this style. It's like a coffin for a dead man. With the variety of this music, more than anywhere else, it has to be played from the heart, genuinely, you have to believe it. It must be added that these mad maniacs have done it perfectly. HORSE BUTCHER have made their presence known and I'm curious to see what the full-length album will sound like. Hopefully we won't have to wait too long for it. This year's eponymous EP is a very successful taste of rotting meat. The songs are sharp, raw, violent and have a lot of dark and cold energy to them. Imagine a cold metal table with your poor body lying on it. Smiling pathologists bending over you. They don't mind that you're still alive. They're enjoying their work, their craft, just like this pack of angry beasts. If you look around you, in today's strange world, I'm sure there are plenty of people around you who have two faces. They're not smiling and they look very nice. But they've got some terrifying testimonies in their basement. If you meet them, play this tape in their face, it will destroy them, skin them and reveal their true colors. A raw, brutal, maniacal, bloody and rotting gore death/black grind ride straight to hell! The beast has awoken and is thirsting for fresh blood!


tracklist:
01. Pathogenic Attenuation 
02. Paraphilic Dystocia 
03. Unnecessary Amputation 
04. Penduncular Hallucinosis 
05. Compressed Cylinder of Brain Matter 
06. Sterilant Abuse

band:
Seth Hover: drums
Zach Wise: guitar, vocals
Joe O'Malley: bass


pondělí 3. února 2025

Recenze/review - SARKASM - Carnival Of Atrocities (2025)


SARKASM - Carnival Of Atrocities
CD 2025, Xtreem Music

for english please scroll down

Ve vzduchu je již několik let cítit strach. Lidé se spolu už vůbec nescházejí, nespí spolu. Zahleděni do obrazovek, uvězněni ve vlastních představách nechali stroje, aby za nás začaly přemýšlet. Apokalypsa přišla pomalu, plíživě. Nejdříve vymřela skoro všechna zvířata a všem to bylo, ostatně jako vždycky, úplně jedno. Iluze a prázdná slova dávno zvítězili nad realitou. Přestaly se rodit děti a dodnes nikdo neví, kdo byl první. Kdo porušil přikázání nezabiješ? Ulice jsou plné mrtvých a ti, co přežili, mají v očích vztek a nenávist. Ne, to není žádná dystopie, ani děsivý sen, ale krutá, ošklivá a hnusná pravda. 

Již při prvním setkání s novou deskou kanadských death thrash metalových veteránů, jsem si vzpomněl na staré dobré autory sci-fi z osmdesátých let minulého století. Je až neuvěřitelné, kolik z toho, co předpovídali, se splnilo. Trošku mě to děsí, ale hlavní je tu samozřejmě hudba, která je opět velmi propracovaná, technická, zahraná s ohněm v srdci a touhou ničit. Jedná se o záležitost pro všechny, kteří rádi u hudby přemýšlejí. Zároveň v sobě má nové album živočišnost, takový ten drive a sílu, které mám u extrémního metalu tolik rád. SARKASM jsou ve skvělé formě, to vám klidně podepíšu vlastní krví. 


O povedeném návratovém albu "As Empires Decay", i starých demonahrávkách z devadesátých let jsem psal (odkaz je uveden dole pod článkem). SARKASM jedou dál, postupně se vyvíjejí a letos nám předkládají desku, která zní zajímavě, neotřele. Kapela opravdu působí, jako znovuzrozená. Jednotlivé skladby jsou velmi dobře napsané, mají jasný cíl, gradují, motivy se vzájemně prolínají, nahrávka mi připomíná živý, samostatný organismus. Jasně, že jsem od začátku chycený a neznám nic lepšího, než procházky po našem průmyslovém městě. V některých částech to již vypadá, že apokalypsa začala. Hudba mi proudí mozkem, usazuje se postupně v žilách, stává se mojí součástí. Má v sobě drive a sílu, takový ten heavy efekt. Povedl se zvuk (producer Maxime Lacroix (Gastrorrexis etc) and  mastering Dan Swanö) i obal, ale to se u podobných zkušených veteránů předpokládá. Pokud se vám líbí kapely jako GORGUTS, OBLIVEON, DEATH, PESTILENCE, ABSORBED, BELIEVER, potom jste zde správně. Vlastně by se také dalo napsat, že Kanaďané vydali v podstatě dokonalou desku po všech stránkách. Je velmi dobře napsaná, donutila mě přemýšlet, rozdrásala moji fantazii doslova do krve. Potkává se na ní taková ta tradiční, klasická poctivost, s lehkostí, svěžestí a progresivitou. To vše zabalené způsobem, který je návykový. Dovedu si představit, že bude hrát "Carnival Of Atrocities" všude v ulicích, až začne hořet celý náš svět. Ulice jsou plné mrtvých a ti, co přežili, mají v očích vztek a nenávist. Ne, to není žádná dystopie, ani děsivý sen, ale krutá, ošklivá a hnusná pravda. Technický, propracovaný thrash death metal, po kterém zůstává jenom spálená země! Shoříte v plamenech vlastní nenávisti!

Asphyx says:

Fear has been in the air for several years. People don't see each other anymore, they don't sleep together. Staring at screens, trapped in our own imaginations, we let the machines do the thinking for us. The apocalypse came slowly, creeping in. First, almost all the animals died out, and no one cared, as they always did. Illusion and empty words had long since triumphed over reality. Babies stopped being born, and to this day no one knows who was first. Who broke the commandment of thou shalt not kill? The streets are full of the dead and the survivors have anger and hatred in their eyes. No, this is not a dystopia or a horrible dream, but the cruel, ugly, and nasty truth. 

The very first time I encountered the new album from the Canadian death thrash metal veterans, I was reminded of the good old science fiction writers of the 1980s. It's amazing how much of what they predicted has come true. It scares me a bit, but the main thing here is of course the music, which is again very sophisticated, technical, played with fire in the heart and a desire to destroy. This is an affair for those who like to think with music. At the same time, the new album has an animalistic quality to it, the kind of drive and power that I like so much in extreme metal. SARKASM are in great shape, I'll sign it with my own blood. 


I wrote about the hilarious comeback album "As Empires Decay", and the old demos from the nineties (link is below the article). SARKASM are moving on, gradually evolving, and this year they present us with a record that sounds interesting and fresh. The band really seems to be reborn. The individual songs are very well written, they have a clear goal, they graduate, the motifs intertwine, the record reminds me of a living, independent organism. Clearly, I'm hooked from the start and I know nothing better than walking around our industrial city. In some parts, it already feels like the apocalypse has begun. Music flows through my brain, settling gradually in my veins, becoming part of me. It has drive and power, a kind of heavy effect. The sound (producer Maxime Lacroix (Gastrorrexis etc) and mastering Dan Swanö) and the cover artwork are good, but that's to be expected with such seasoned veterans. If you like bands like GORGUTS, OBLIVEON, DEATH, PESTILENCE, ABSORBED, BELIEVER, then you've come to the right place. Actually, one could also write that the Canadians have released an essentially perfect record in every aspect. It's very well written, it made me think, it tore my imagination literally to blood. It meets that traditional, classic honesty with lightness, freshness and progressiveness. All wrapped up in a way that is addictive. I imagine "Carnival Of Atrocities" will be playing in the streets everywhere when our whole world is on fire. The streets are filled with the dead and the survivors have rage and hatred in their eyes. No, this is not a dystopia, nor a horrific dream, but the cruel, ugly and nasty truth. Technical, sophisticated thrash death metal that leaves nothing but scorched earth! You will burn in the flames of your own hatred!



Recenze/review - SARKASM - As Empires Decay (2023):


tracklist:
I Am Chaos
Murmurs from the Void
Echoes of Hyperion
Disintegrate
Cold Empty Rooms
Hateful, Spiteful, Vengeful
Ex Umbris
Dead Weight

Line-up:
Bruno Bernier - Vocals
François Dubuc - Guitars
Yves Parent - Guitars
Dave Bouchard - Bass
Simon Thibodeau - Drums



neděle 2. února 2025

Recenze/review - PYRE - Where Obscurity Sways (2025)


PYRE - Where Obscurity Sways
CD 2025, Osmose Production

for english please scroll down

Těžko se mi dýchá a každou chvíli mi praskne hlava. Už nemůžu dál. Stokrát jsem padl až na dno a pokaždé se zvedl a kráčel hrdě dál. Jenže teď už to nejde. Bolest mě pálí zevnitř, z vnitřností, v mozku a hlavně myšlenkách. Říká se, že špatné svědomí vás vždycky nakonec dožene. Jsem našeptávačem, jsem tichým stínem v záhrobí, který dokáže nasát veškeré vaše zlé myšlenky. Jsem stoupencem pekla, jsem démonem, ve kterého se jednou také proměníte. O death metalových PYRE jsem psal již několikrát, máme i společný rozhovor. Odkazy najdete dole pod dnešním článkem.

Jedná se o kapelu, kterou si s sebou beru pokaždé, když chci prozkoumat další temné kouty v záhrobí. Procházíme se nahrubo nasekanou tmou a do kostí se nám pomalu dostává nekonečný chlad. Potkáváme prokleté duše, které navěky bloudí mezi naším a oním světem. Pánové jsou velmi dobrými průvodci podsvětím. Jejich death metal je prašivý, surový i mrazivý, stejně jako atmosféra na tradičních pohřbech do země. Vítejte v márnici, ze které není úniku. 



Kapela je nadále volně inspirována smečkami jako ENTOMBED, GRAVE, ASPHYX, PESTILENCE, MORGOTH, BOLT THOWER, DEATH, POSSESSED, samozřejmě s tím, že jsou přidávány vlastní nápady a invence. Old school death metal je zde pevným základem, na kterém jsou vystavěny další zajímavé konstrukce. Prašivý zvuk, obal s motivem démona, kterého můžete potkat i ve svých děsivých snech, skvělá produkce, ale hlavně vlastní rukopis, tohle všechno dělá z PYRE velmi uvěřitelnou, ryzí a skvěle poslouchatelnou muziku. Nejsou to ale jenom formální věci, bez kterých to samozřejmě nejde, ale hlavně schopnost napsat bolestivý, masivní a zcela zničující motiv. Ostré riffy se zde potkávají s mrazivým chladem čerstvě exhumovaných hrobů. Pokud máte tento mrtvolný styl rádi, pokud je vám nejlépe v dávno opuštěných katakombách a pokud vám přijde současný svět divný a prokletý, potom jste zde správně. V textech potom naleznete klasická témata o smrti, morbiditě i gore záležitostech. Zkrátka a dobře, bylo splněno vše potřebné pro to, abych byl já, starý hrobník nadmíru spokojen. "Where Obscurity Sways" se ihned stala jednou z mých nejposlouchanějších nahrávek a už teď vím, že to tak ještě nějakou dobu zůstane. Svět kolem nás možná často hoří v plamenech, ale na PYRE je spolehnutí. Doporučuji podávat spolu se shnilými kusy masa a nejlépe na víku od rakve. Těžko se mi dýchá a každou chvíli mi praskne hlava. Už nemůžu dál. Stokrát jsem padl až na dno a pokaždé se zvedl a kráčel hrdě dál. Udělám to i tentokrát. Smrtící kov nesmí nikdy zemřít! Dokud budou hrát podobné smečky, tak o to strach nemám. Shnilou krví nasáklý, mokvající a plesnivý death metal z těch nejtemnějších koutů záhrobí! Démoni si jednou přijdou i pro vás! 


Asphyx says:

It's hard to breathe and my head is about to explode. I can't go on. I've fallen to the bottom a hundred times and each time I've picked myself up and walked proudly on. But now I can't. The pain is burning me from the inside, from my guts, in my brain and especially in my thoughts. They say a bad conscience always catches up with you in the end. I'm a whisperer, I'm a silent shadow in the beyond that can suck in all your evil thoughts. I'm a follower of hell, I'm the demon you'll turn into one day. I've written about death metal PYRE several times, we've even had an interview together. You can find the link below today's article.

This is the band I take with me every time I want to explore more dark corners in the beyond. We walk through the coarsely chopped darkness, and an endless chill slowly gets into our bones. We meet the cursed souls that forever wander between our world and the next. Gentlemen are very good guides to the underworld. Their death metal is dusty, raw and chilling, just like the atmosphere at traditional funerals into the ground. Welcome to the morgue from which there is no escape. 


The band continues to be loosely inspired by such bands as ENTOMBED, GRAVE, ASPHYX, PESTILENCE, MORGOTH, BOLT THOWER, DEATH, POSSESSED, of course with the addition of their own ideas and inventions. Old school death metal is here a solid foundation on which other interesting constructions are built. The dusty sound, the cover with the motif of a demon you can meet even in your scary dreams, the great production, but most of all their own handwriting, all this makes PYRE a very believable, pure and great listening music. But it's not just the formal stuff, which of course you can't do without, but more importantly the ability to write a painful, massive and utterly devastating theme. Here, sharp riffs meet the chilling coldness of freshly exhumed graves. If you like this deadpan style, if you're most comfortable in long-abandoned catacombs, and if you find the contemporary world strange and cursed, then you've come to the right place. In the lyrics, then, you'll find classic themes of death, morbidity and gore. In short, everything needed to make me, an old undertaker, supremely satisfied has been met. "Where Obscurity Sways" immediately became one of my most listened to records and I already know it will stay that way for a while. The world may often burn in flames around us, but PYRE can be counted on. I recommend serving it alongside rotten cuts of meat and preferably on a coffin lid. I find it hard to breathe and my head is about to explode. I can't take it anymore. I've fallen to the bottom a hundred times and each time I've picked myself up and walked proudly on. I'll do it again this time. The death metal must never die! As long as packs like this keep playing, I'm not worried. Rotten, blood-soaked, swollen and moldy death metal from the darkest corners of the beyond! The demons will come for you one day!



about PYRE on DEADLY STORM ZINE:







tracklist:
1. Where Obscurity Sways
2. From The Stygian Depths
3. Domains Of The Nameless Rites
4. Wandering…
5. Murderous Transcendence
6. Writhing Souls
7. Chanting Ancient Incantations
8. Pestilential Fumes
9. Descending…
10. Prognostic Of The Apocalypse

PYRE is: 
Dym Nox - vocals, bass 
Roman Rotten - guitars, backing vocals 
Fred Obsinner - guitars 
Oleg Malleus - drums



sobota 1. února 2025

Interview - CONCRETE ICON - Raw, morbid, massive, utterly devastating death metal dripping with corrupted blood!


Interview with death metal band from Finland - CONCRETE ICON.

Answered Jake (vocals, guitars), thank you!

Recenze/review - CONCRETE ICON - Voracious Streams (2025):

Ave CONCRETE ICON! Greetings to the catacombs. First of all, let me pay my respects. I've been following your band since 2013 when you released your first album "Perennial Anguish" and you've been one of my favorite bands for a long time. But you are not very well known here in the Czech Republic, we are a small country with a small underground community. How did you guys get together and how did CONCRETE ICON come about?

Hails, glad to hear you‘ve been down on what we‘ve done for so long. Well it was actually me and our former bassist TK who decided to put up a project which was heavily into melodies of Paradise Lost and heaviness of bands like Crowbar mixed with death metal. So we called up some friends who I had been playing in other bands also to get the project going and when the guy who was our vocalist in our couple first demo recordings informed that he isn‘t interested in doing any live shows I decided to také over the vocal duties also as I was anyways writing all the music and lyrics already. That‘s how we ended up as four piece that lead to recording of our first EP back in 2012.


This year you have a new album "Voracious Streams" out, which is again full of pure true death metal. With what feelings did you go into the studio? For example, did you have a plan where and how you wanted to move on from the last record? Personally I find the new record more dark and at the same time colder. I have to admit that the atmosphere of the whole album literally captivated me.

I surely knew we were up to something cool as these songs had a lot of time to brew. I think I started writing already before Covid-19 hit and then all the member changes occurred and everything was just pushed forward all the time. So I had (or should I say used) much more time to come back to these tracks before we were entering the studio so there was not much second guessing needed by then. It was kind conscious decision to go forward a bit more aggressively as previous album, by my fault of course turned out to be a bit too monotonous and mid tempo.

Who is responsible for the mixing and mastering? The overall sound is great, it reminds me of records from the nineties, was that the goal?

Thanks! We have worked with Artturi since 2007 or something in various projects so he has kinda grown with us in his position as recording guy/mixer. Jackson has done the mastering also for pretty long to us and has a great capability in bringing the balls to our sound.


I'm also a big fan of the CD artwork and I really like your covers. Who is the author on the new album "Voracious Streams" and what is it supposed to express? I really like the motif a lot, just please tell us how it relates to the music, how is it thematically interconnected?

Juanjo Castellano did the artwork based on the concept I pitched. It‘s about vanity and egocentric nature of our humans, as we tend always to follow the “coolest“ thing at the moment. And as we are always searching for ourselves we jump into weird trends and by-passing ideals really easily. As social animals we have tendency to raise some individuals to pedestal because we believe they can lead us into some fucked up enlightenment or better life and much of this nowadays happens within the boundaries of social media. So that‘s basically the cover idea, people looking for redemption/cocoon of eternal youth or some shit like that and that statue is posing as the figurine they are worshipping.

I would be interested in the process of how a new song is created at CONCRETE ICON. Are you classical musicians who lock yourselves in a rehearsal room and jam or do you use modern technology and send ideas to each other? Do you even go out for a beer together?

We are Finnish so we don‘t hang out that much haha. We do see each other occasionally outside the band activities too but mainly everyone has their own lives and as an adult you sometimes seem to have enough going on so you just rather chill at home when the weekend comes. I write with guitar pro program the full songs (usually I‘m too lazy to add bass at this point) and then I sent the song to our other guitarist Makk who does his leads. Then we send ‘em back and forth until we seem to be satisfied enough to show them to rest of the band and everybody rehearses at home and we come to rehearsal place when everybody knows their parts. It‘s just more effective than to trying to craft a track with many people in same place throwing ideas around. Plus after almost 20 years I feel like I kinda know how we should sound so I gladly také the main responsibility of it.


You're experienced dogs who play your own way. You have your own handwriting, which is something that is sometimes forgotten nowadays. A lot of bands just sound like copies of other bands. Are you sure you had any role models? Who influenced you as a musician and who was your role model? When and how did you actually start playing? What was the first impetus for you picking up an instrument?

Thanks man, cool to hear that people think we kinda have our own sound. I just try to write what I like and of course I look up to the forefathers of the death metal to draw my influences. I started when I was 10 years old and went to guitar class, got bored really fast and decided I wanted to play drums. Took drum lessons for 5 years and played in a band with local school friends. Around when I was turning 18 I started messing again with guitar and realized that it was something I enjoyed more as I started writing stuff on my own and here we are.

I think the biggest reward for any band is the reaction of the fans. I like smaller clubs the most, where the musicians and fans are close to each other. How often does CONCRETE ICON actually perform? Do you tour, for example? I've searched the internet and haven't found much live footage of your shows. So how are CONCRETE ICON's live shows? How about a tour in Europe? I would love that.

The main problem is basically the location of Finland as it‘s pretty damn expensive to get out of here especially in this political etc. climate we are facing now in Europe. We are still operating in the underground level where we pretty much pay everything ourselves so we play as much as we can. We love to get out of Finland of course and see other countries but it‘s always a situation for us where four guys all have to get time off from work or something as we are not earning anything by playing at least yet haha.


You're from Turku, Finland. What is your death metal scene like? I feel like it's been very lively again in Finland lately. I really like your old bands from the 90s (I love PURTENANCE!), when I used to follow your scene a lot. But how is it today? What about fans, concerts, festivals?

Yeah it seems there‘s some kind of boom going on with especially old school death metal, lot of young guys forming bands and creating a scene of their own also. As far as more extreme and underground music we have Helsinki Death Fest and now we have Kuopio Death Fest called Kuolio first time this year and then some old school geezers organizing Finnish Death Metal Maniacs fest so we have it pretty well covered here considering the size of the country.

I've always wondered what kind of music musicians actually listen to. Do you have any albums that you like to revisit often? What about some new releases from the last few years? Anything that intrigued you enough to buy a CD?

I always revisit the classics; Deicide, Morbid Angel, Monstrosity, Immolation, Cannibal Corpse, Carcass and so on. As for the newer stuff I liked a lot of Glorious Depravity‘s Ageless Violence album. Cemetery Filth‘s Dominion was badass old school brutality and of course these albums are already like fuckin‘ 5 years old or something haha so there goes the “new“ aspect. Vomit Forth is crushing newer stuff, shit I‘m trying so hard to think about the new stuff. Other than that I dig a lot of some softer stuff too like Grave Pleasures and the new Tribulation album sounded really good, gotta pick that up at some point. My music taste is pretty much all over the place so I could really go on forever.

 

Death metal is my favorite style of music. I'm fascinated by the darkness of it, the dusty smell from old graves. Then also the power and the pressure. When I listen to a good record, I'm literally energized. What does it mean to you? How does it influence your life, your worldview, how do you perceive it as a creator?

I just love to play it, no other style gives that feeling when playing guitar that you are on the edge of your skills all the time and you have to give your everything to it. It‘s an wholesome experience to me and I love it. When I was a kid I wanted to say that I play in a death metal band and I think at this point I am finally qualified to say it haha, proudly.

Thank you so much for the interview! I wish not only the new record "Voracious Streams" but also the whole CONCRETE ICON a lot of success. I'm going to listen to the album again! It's really great. Good luck in your personal lives too.

Thanks a lot for you on taking a time on writing these questions and sending them over, all the best to Deadlystorm Zine and hopefully we can return to Czech one day, Symbolic Fest 2022 was awesome!

Recenze/review - CONCRETE ICON - Voracious Streams (2025):






---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - CONCRETE ICON - Surový, morbidní, masivní, zcela zničující death metal, ze kterého odkapává zkažená krev!


Rozhovor s death metalovou skupinou z Finska - CONCRETE ICON.

Odpovídal Jake (zpěv, kytara), děkujeme!

Recenze/review - CONCRETE ICON - Voracious Streams (2025):

Ave CONCRETE ICON! Zdravím do katakomb. Nejdříve mi dovol, abych vám vysekl poklonu. Sleduji vaši kapelu již od roku 2013, kdy jste vydali své první album „Perennial Anguish“ a patříte dlouhodobě k mým oblíbeným kapelám. U nás v Čechách ale nejste příliš známí, jsme malá země s malou undergroundovou komunitou. Jak jste se vlastně dali dohromady a jak vznikli CONCRETE ICON?

Ahoj, jsem rád, že nás tak dlouho sleduješ. No, vlastně jsem to byl já a náš bývalý basák TK, kdo se rozhodl dát dohromady projekt, který se silně opíral o melodie Paradise Lost a těžkost kapel jako Crowbar smíchanou s death metalem. Zavolali jsme tedy pár kamarádům, se kterými jsem hrál v jiných kapelách, abychom ten projekt rozjeli, a když nám chlapík, který byl na prvních demáčích naším zpěvákem, řekl, že nemá zájem o živé koncerty, rozhodl jsem se převzít zpěv, protože jsem už stejně psal veškerou hudbu a texty. Takže jsme nakonec skončili jako čtyři, což vedlo k nahrání našeho prvního EP v roce 2012.


Letos máte venku novinku „Voracious Streams“, která je opět plná ryzího pravého death metalu. S jakými pocity jste šli do studia? Měli jste třeba nějaký plán, kam a jak se chcete od minulé desky posunout? Osobně mi nová nahrávka přijde víc temná a zároveň chladnější. Musím přiznat, že atmosféra celého alba si mě doslova podmanila.

Určitě jsem věděl, že chystáme něco skvělého, protože tyhle písničky měly spoustu času na přípravu. Myslím, že jsem začal psát už před úderem Covid-19 a pak došlo ke všem těm změnám členů a všechno se pořád jen posouvalo dopředu. Takže jsem měl (nebo spíš využil) mnohem víc času vrátit se k těm skladbám, než jsme vstupovali do studia, takže už nebylo potřeba moc sekundovat. Bylo to takové vědomé rozhodnutí jít trochu agresivněji dopředu, protože předchozí album se samozřejmě mou vinou ukázalo jako příliš monotónní a ve středním tempu.

Kdo je podepsán pod mixem a masteringem? Celkově je zvuk skvělý, připomíná mi desky z devadesátých let, bylo to cílem?

Díky! S Artturim spolupracujeme na různých projektech už od roku 2007 nebo tak nějak, takže s námi tak trochu vyrostl v pozici nahrávače/mixéra. Jackson nám dělal mastering taky docela dlouho a má skvělé schopnosti vnést do našeho zvuku koule.


Hodně si potrpím i na grafickou stránku CD a vaše obaly jsem si hodně oblíbil. Kdo je autorem na novince „Voracious Streams“ a co má vlastně vyjadřovat? Motiv se mi opravdu hodně líbí, jen nám prosím prozraď, jak souvisí s hudbou, jak je tematicky navzájem propojený?

Juanjo Castellano vytvořil výtvarné návrhy na základě mého konceptu. Je to o marnivosti a egocentrické povaze našich lidí, protože máme tendenci vždy sledovat to, co je momentálně „nejvíc cool“. A protože neustále hledáme sami sebe, velmi snadno naskakujeme na podivné trendy a pomíjivé ideály. Jako společenská zvířata máme tendenci vyzdvihovat některé jedince na piedestal, protože věříme, že nás mohou dovést k nějakému podělanému osvícení nebo lepšímu životu, a hodně z toho se dnes děje v rámci sociálních médií. Takže to je v podstatě myšlenka obálky, lidé hledají vykoupení/kokon věčného mládí nebo nějakou podobnou sračku a ta socha se vydává za figurku, kterou uctívají.

Zajímal by mě proces, jakým vzniká u CONCRETE ICON nová skladba. Jste klasici, co se zavřou do zkušebny a jamují nebo využíváte moderní technologie a posíláte si nápady mezi sebou? Chodíte spolu třeba i na pivo?

Jsme Finové, takže se tolik nestýkáme, haha. Občas se vídáme i mimo aktivity kapely, ale hlavně má každý svůj vlastní život a jako dospělému člověku se někdy zdá, že toho má dost, takže když přijde víkend, raději se schladí doma. Píšu s kytarovým profi programem celé písničky (většinou jsem v tuhle chvíli líný přidávat basu) a pak jsem poslal písničku našemu druhému kytaristovi Makkovi, který dělá svoje leadery. Pak si je posíláme sem a tam, dokud se nám nezdá, že jsme s nimi dostatečně spokojení, abychom je ukázali zbytku kapely, a každý zkouší doma a na místo zkoušky přijdeme, až když každý zná své party. Je to prostě efektivnější než se snažit vytvořit skladbu, když si spousta lidí na jednom místě přehazuje nápady. Navíc po téměř dvaceti letech mám pocit, že tak nějak vím, jak bychom měli znít, takže jsem za to rád zodpovědný.


Jste zkušení psi, kteří hrají po svém. Máte vlastní rukopis, což je věc, na kterou se dnes občas zapomíná. Spousta kapel zní jen jako kopie ostatních. Určitě jste měli nějaké vzory? Kdo tě ovlivnil jako muzikanta a kdo byl tvým vzorem? Kdy a jak si vlastně začal hrát? Co bylo prvním impulsem, že si vzal do ruky nástroj?

Díky chlape, je super slyšet, že si lidi myslí, že máme tak trochu vlastní zvuk. Já se prostě snažím psát to, co se mi líbí, a samozřejmě vzhlížím k praotcům death metalu, abych z nich čerpal vlivy. Začal jsem, když mi bylo deset let a chodil jsem na kytaru, rychle mě to přestalo bavit a rozhodl jsem se, že chci hrát na bicí. Pět let jsem chodil na hodiny bicích a hrál v kapele s místními kamarády ze školy. Někdy v osmnácti jsem si zase začal pohrávat s kytarou a uvědomil jsem si, že mě to baví víc, protože jsem začal psát vlastní věci a jsme tady.

Myslím, že pro každou kapelu je největší odměnou reakce fanoušků. Já mám nejraději menší kluby, ve kterých mají muzikanti i fans k sobě blízko. Jak často vlastně CONCRETE ICON vystupují? Jezdíte třeba turné? Pátral jsem na internetu a příliš živých záznamů z vašeho vystoupení jsem nenašel. Jak to mají tedy CONCRETE ICON s koncerty? Co takhle tour po Evropě? To by se mi moc líbilo.

Hlavním problémem je v podstatě poloha Finska, protože je zatraceně drahé se odsud dostat, zejména v tomto politickém atd. klimatu, kterému nyní v Evropě čelíme. Stále fungujeme na úrovni undergroundu, kde si v podstatě všechno platíme sami, takže hrajeme, jak se dá. Samozřejmě rádi vyjedeme z Finska a podíváme se do jiných zemí, ale vždycky je to pro nás situace, kdy si všichni čtyři kluci musí vzít volno z práce nebo tak něco, protože hraním si alespoň zatím nic nevyděláváme, haha.


Pocházíte z finského města Turku. Jaká je vaše death metalová scéna? Poslední roky mi připadá, že to u vás ve Finsku zase hodně žije. Mám hodně rád vaše staré kapely z devadesátých let (PURTENANCE miluju!), kdy jsem vaši scénu hodně sledoval. Jak je tomu ale dnes? Co fanoušci, koncerty, festivaly?

Jo, zdá se, že je tu nějaký boom, hlavně co se týče old school death metalu, spousta mladých kluků zakládá kapely a vytváří si vlastní scénu. Co se týče extrémnější a undergroundovější hudby, máme Helsinki Death Fest a teď poprvé letos Kuopio Death Fest s názvem Kuolio a pak nějací oldschooloví podivíni pořádají Finnish Death Metal Maniacs fest, takže to tu máme vzhledem k velikosti země docela dobře pokryté.

Vždycky mě zajímalo, co vlastně poslouchají muzikanti za muziku. Máš nějaká alba, ke kterým se rád a často vracíš? A co nějaké novinky z posledních let? Zaujalo tě něco natolik, aby sis koupil CD?

Vždy se vracím ke klasikám: Deicide, Morbid Angel, Monstrosity, Immolation, Cannibal Corpse, Carcass a tak dále. Co se týče novějších věcí, hodně se mi líbilo album Ageless Violence od Glorious Depravity. Cemetery Filth's Dominion byla drsná oldschoolová brutalita a samozřejmě tyhle alba jsou už tak pět let kurva starý nebo tak něco haha, takže tím se ten „novej“ aspekt vytrácí. Vomit Forth drtí novější věci, do prdele, tak moc se snažím myslet na nové věci. Jinak hodně žeru i nějaký měkčí věci jako Grave Pleasures a nový album Tribulation znělo fakt dobře, to musím někdy vzít do ruky. Můj hudební vkus je docela všude, takže bych mohl pokračovat opravdu donekonečna.

 

Death metal je můj nejoblíbenější hudební styl. Fascinuje mě na něm hlavně temnota, takový ten prašivý odér ze starých hrobů. Pak také síla a tlak. Když si poslechnu dobrou desku, tak jsem doslova nabitý energií. Co znamená pro tebe? Jak ovlivňuje tvůj život, náhled na svět, jak jej vnímáš ty jako tvůrce?

Prostě mě to baví, žádný jiný styl nedává při hře na kytaru ten pocit, že jste neustále na hraně svých schopností a musíte do toho dát všechno. Je to pro mě plnohodnotný zážitek a miluju to. Když jsem byl malý, chtěl jsem říct, že hraju v deathmetalové kapele, a myslím, že v tuhle chvíli jsem konečně způsobilý to říct, haha, hrdě.

Děkuji moc za rozhovor! Přeji nejen nové desce „Voracious Streams“, ale i celým CONCRETE ICON hodně úspěchů. Jdu si album znovu pustit! Je totiž opravdu skvělé. Ať se vám daří i v osobních životech.

Díky moc za to, že jste si udělali čas na sepsání těchto otázek a poslali je, přeji Deadlystorm Zine vše nejlepší a doufám, že se jednou budeme moci vrátit do Čech, Symbolic Fest 2022 byl úžasný!

Recenze/review - CONCRETE ICON - Voracious Streams (2025):






---------------------------------------------------------------------------------------------------

pátek 31. ledna 2025

Recenze/review - CONSUMPTION - Catharsis (2025)


CONSUMPTION - Catharsis
CD 2025, Dusktone

for english please scroll down

V některých lidech zůstává  zlo ještě dlouho po smrti. Mrtvoly shnilé nenávistí zkažené zevnitř. Často dokáží škodit ještě dlouho potom, co jsou pohřbeny v hrobech, které nikdo nenavštěvuje. Vkrádají se do děsivých snů, do šílených představ. Pomáhá jenom jediné. Spálit je na popel nějakou krutou a stejně mokvající hudbou. Nové album švédských maniaků CONSUMPTION je zde! 

A opět se jedná o smrtící koktejl, umíchaný z těch nejkvalitnějších surovin. Základem je stále poctivý, prašivý death metal, u kterého nadskakují rakve. Přidávány jsou (nutno dodat že velmi zkušeně a vkusně) grindové melodie. Výsledkem je album, které opět hoří zevnitř. Na povrchu je chladné jako ruka dobře uleželé mrtvoly. 


Vítejte v království kruté smrti i tradičních pohřbů do země. Na téhle smečce mám rád hlavně jejich rukopis. Poznáte ji během několika tónů. Mám to takhle zkrátka rád. Pánové jdou rovnou na věc, s ničím se moc nepářou, ale nezapomínají ani na to, že skladby by měly být zajímavé a měly by v sobě mít určité množství temné energie a tlaku. Co se týká zvuku, tak ten je velmi dobře čitelný, syrový, masivní a perfektně k předkládané hudbě sedne. Stejně jako obal, který se nebývale povedl. Zkrátka a dobře, pokud jste klasický fanoušek starých záhrobních rituálů, budete určitě spokojeni. Stejně jako fanoušci třeba takových CARCASS, EXHUMED, ENTOMBED, BOLT THROWER, REPULSION, CARNAGE, DISGRACE, GENERAL SURGERY. Letos přibylo melodií, novinka je více propracovaná, přesto neztrácí živočišnost a takovou tu podmanivou surovost, kterou máme všichni na tomhle stylu tolik rádi. Nové album je také nahrávkou, která se opravdu velmi dobře poslouchá. Má v sobě velké množství dobrých nápadů, zajímavých pasáží. Mám pokaždé při poslechu velkou chuť vzít do rukou kladivo a jít rozdrtit do márnice další prašivé kosti. "Catharsis" je přesně tou odrůdou death metalu, který koluje i v mé krvi. Postupně se usadila i v mé hlavě a podvědomí. Svět se možná už dávno otáčí jiným směrem, ale na CONSUMPTION je spolehnutí. Jako na smrt. V některých lidech zůstává  zlo ještě dlouho po smrti. Mrtvoly shnilé nenávistí zkažené zevnitř. Často dokáží škodit ještě dlouho potom, co jsou pohřbeny v hrobech, které nikdo nenavštěvuje. Vkrádají se do děsivých snů, do šílených představ. Pomáhá jenom jediné. Spálit je na popel nějakou krutou a stejně mokvající hudbou. Prašivý, temný, mokvající death metal, který vám rozdrtí všechny kosti v těle! Syrovost a chlad ze starých márnic!

Asphyx says:

In some people, evil remains long after death. Corpses rotten with hatred, corrupted from within. They can often do harm long after they are buried in graves that no one visits. They creep into horrible dreams, into crazy fantasies. Only one thing helps. Burn them to ashes with some cruel and equally drenching music. The new album from Swedish maniacs CONSUMPTION is here! 

And once again it is a deadly cocktail, mixed with the finest ingredients. The base is still honest, dusty death metal, with coffins jumping over it. Added (very skilfully and tastefully, it must be added) are grind melodies. The result is an album that once again burns from within. On the surface, it is as cold as the hand of a well-laid corpse. 


Welcome to the kingdom of cruel death and traditional burials into the ground. What I love about this pack is their handwriting. You'll know it within a few notes. I just like it that way. The gentlemen get straight to the point, they don't mess with anything too much, but they don't forget that the songs should be interesting and have a certain amount of dark energy and pressure. As for the sound, it's very clear, raw, massive and fits the music presented perfectly. As does the cover art, which is unprecedentedly good. In short, if you're a classic fan of the old death rituals, you'll definitely be satisfied. As well as fans of such bands as CARCASS, EXHUMED, ENTOMBED, BOLT THROWER, REPULSION, CARNAGE, DISGRACE, GENERAL SURGERY. This year there are more melodies, the new stuff is more sophisticated, yet it doesn't lose the animalism and that captivating rawness we all love so much about this style. The new album is also a record that is really very easy to listen to. It has a lot of good ideas, interesting passages. Every time I listen to it I have a great desire to pick up a hammer and go crush some more mangy bones in the morgue. "Catharsis" is exactly the kind of death metal that runs in my blood. Gradually it settled in my head and subconscious. The world may have turned in a different direction long ago, but CONSUMPTION can be counted on. Like death. In some people, evil lingers long after death. Corpses rotten with hatred, corrupted from within. They can often do harm long after they are buried in graves that no one visits. They creep into horrible dreams, into crazy fantasies. Only one thing helps. Burn them to ashes with some cruel and equally drenching music. Dusty, dark, drenching death metal that will crush every bone in your body! The rawness and coldness of the old morgues!



about CONSUMPTION on DEADLY STORM ZINE: 






tracklist:
1. Exterminator
2. Eaten By Dawn
3. Butchery Catharsis
4. Piece By Piece Devoured
5. Mortal Mess
6. Womb Of Worms
7. The Cleaver Falls
8. The Art Of Dismemberment
9. One Step Beyond Sanity
10. The Guillotine Dream
11. Odium In Corde Tuo
12. Iron Faith

band: 
Jon Skäre - drums
Ludvig Johansson - Guitars (lead)
Håkan Stuvemark - Vocals, Guitars, Bass



čtvrtek 30. ledna 2025

Recenze/review - MACERATION - Serpent Devourment (2025)


MACERATION - Serpent Devourment
CD 2025, Emanzipation Productions

for english please scroll down

Někdy, když potkám někoho zlého, nějakého našeptávače, tak se mi ve vnitřnostech usadí takový zvláštní a temný pocit. Jako bych měl uvnitř sebe klubko hadů, špínu a hnis. Postupně, jak žiju v jeho přítomnosti, jsem nakažený víc a víc. Jednoho dne potom tenhle mokvající vřed praskne a vyteče ven jako děsivé svědectví. Jak se dá vlastně bránit zlu a bolesti? Často o tom poslední dobou v dnešním podivném světě přemýšlím. A poslouchám u toho novou desku dánské legendární kapely MACERATION.

Předchozímu návratovému albu (po třiceti dlouhých letech) "It Never Ends..." jsme se u nás na stránkách samozřejmě věnovali (odkaz na recenzi a rozhovor najdete dole pod dnešním článkem). Jednalo se o velmi povedenou záležitost s Danem Swanö za mikrofonem. Letos došlo na tomto postu ke změně a vokály nahrál stálý člen kapely Jan Bergmann Jepsen. Nutno rovnou dodat, že se svého úkolu zhostil na výbornou. 


Zasvěcení samozřejmě vědí, že MACERATION jsou kapelou postavenou na základech thrash metalových INVOCATOR. Novinka je potom takovým volným pokračováním věcí minulých. Je opět velmi brutální, přesto melodická, je jedovatá, má masivní a dobře čitelný zvuk (ano, postaral se o něj Dan Swanö). Hudebně se jedná o skvěle zpracovanou starou školu, v některých momentech evokující vzpomínky na kapely jako ENTOMBED, BLOODBATH, BENEDICTION a právě INVOCATOR. Můj hudební vkus se vytvářel ve stejné době, jako u členů téhle smečky a tak se samo nabízí, že naše krev je velmi podobná. Líbí se mi takový ten tradiční, poctivý a uvěřitelný přístup. Ostré, přesně zacílené riffy, melodie, které se vám zadřou pod kůži. Spousta nových nápadů, které ocení hlavně pravověrní. "Serpent Devourment" je přesně tím druhem nahrávky, u které budete nejdříve jen tak sedět. Po chvilce ale půjde všechno ostatní stranou a stane se pro vás každodenním průvodcem po záhrobí. Alespoň takto působila na mě, na starého prašivého psa. Stejně jako každý potřebuji v dnešním světě nějaký záchytný bod, nějaké místo, kam se budu rád a často vracet. MACERATION svým novým albem jedno takové vytvořili. Ze skladeb je cítit a slyšet pradávná síla, nakumulovaná energie, tlak a chvění. Mají v sobě takový ten opravdový feeling, heavy efekt, který mám u starých kapel tolik rád. Je slyšet, že se tu hraje od srdce, amen! Až zase jednou ve svém životě potkám nějakého zlého našeptávače, pustím mu novou desku přímo do ksichtu. Teď už moc dobře vím, že u ní shoří na popel. Smrt, zlo a bolest se ukrývají v temnotě! Starý, klasický, surový death metal par excellence, zahraný s noblesou zkušených mistrů! 


Asphyx says:

Sometimes, when I meet someone evil, a whisperer, a strange and dark feeling settles in my gut. It's like I've got a ball of snakes inside me, dirt and pus. Gradually, as I live in his presence, I become more and more infected. Then one day, this swollen boil bursts and spills out like a horrible testimony. How does one actually resist evil and pain? I've been thinking about that a lot lately in today's strange world. And I'm listening to the new album by the legendary Danish band MACERATION.

Of course, we covered the previous comeback album (after thirty long years) "It Never Ends..." on our website (link to the review and interview can be found below today's article). It was a very accomplished affair with Dan Swanö behind the microphone. This year there was a change in that position and the vocals were recorded by regular band member Jan Bergmann Jepsen. It must be added that he did his job perfectly. 


Of course, insiders know that MACERATION are a band built on the foundations of thrash metal band INVOCATOR. The new one is then a kind of free continuation of the past. It's again very brutal, yet melodic, it's venomous, it has a massive and well-read sound (yes, Dan Swanö took care of it). Musically, it's a well-crafted old-school album, evoking memories of bands like ENTOMBED, BLOODBATH, BENEDICTION and just INVOCATOR in some moments. My musical tastes were formed at the same time as the members of this pack, so it lends itself that our blood is very similar. I like that traditional, honest and believable approach. Sharp, precisely targeted riffs, melodies that get under your skin. Lots of new ideas that the true believers will appreciate. "Serpent Devourment" is exactly the kind of record you'll sit through at first. But after a while everything else will go away and it will become your daily guide to the afterlife. At least that's how it affected me, the old mangy dog. Like everyone else in today's world, I need a clue, a place to come back to often. MACERATION have created one with their new album. You can feel and hear the ancient power, accumulated energy, pressure and trembling from the songs. They have that real feeling, heavy effect that I like so much in old bands. You can hear that they are playing from the heart, amen! When I meet some evil whisperer again in my life, I'll play a new record right in his face. I know now he'll burn to the ground with it. Death, evil and pain hide in darkness! Old, classic, raw death metal par excellence, played with the refinement of experienced masters!



about MACERATION on DEADLY STORM ZINE:




tracklist:
1. Serpent Devourment
2. The Den Of Misery
3. A Corrosive Heart Fell Below
4. Where Leeches Thrive
5. The Suffering
6. Emptiness Embraced
7. When Torment Befell My Pain
8. In Rot Unleashed
9. Revolt The Tyrant Dream
10. For The End Alone

Lineup:
Jan Bergmann Jepsen - vocals
Nicolai Kaltoft - drums
Rune Koldby - bass
Robert Tengs - guitar
Jakob Schultz - lead guitar




TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine