DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemold school death metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemold school death metal. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 4. června 2026

Recenze/review - MANGLED RECREMENT - Demo (2026)


MANGLED RECREMENT - Demo
demo 2026, Caligari Records

for english please scroll down

Je to až komické. Za svého života si byl plný síly, neustále ses usmíval. Teď už je to všechno jedno. Smrt každého změní k nepoznání. Nakonec z tebe zbyl jen kus zahnívajícího masa. Když tě přivezli na pitevnu, ihned jsem tě poznal. Pamatuješ, kdysi dávno, když jsme byli malí, tak si mi ublížil. Teď vezmu do rukou pilu a začnu řezat tvoje nebohé kosti. Rozemelu tě na prach, spálím na popel a rozházím do hlíny. Zrovna poslouchám nové demo od polských MANGLED RECREMENT a jsem ve svém živlu. Ruce mám ponořené do vnitřností a neskutečně si užívám morbidní atmosféru, která se vznáší kolem.

Tahle kapela je složena z členů smeček jako Leucotome a Toughness. Je vám tedy asi jasné, že se tady hraje opravdově, reálně, surově, od srdce a naprosto autenticky. Pánové ohlodali smrtící kov až na kost. Neznají žádné kompromisy, světlo při poslechu rozhodně neuvidíte. Tahle kapela vám vystřelí mozek z hlavy. 


Na rovinu, takhle se hrálo v dobách, když jsem s death metalem začínal a když jsme si vyměňovali špatné kopie na kazetách. Poláci vás vezmou na výlet po časové ose zpět a dělají to velmi elegantně a s krvavým pohledem i nadšením starých patologů. Připadám si, jako bych navštívil nějakou morbidní galerii. Vystavená těla jsou znázorněna přesně v momentu, kdy odešla z tohoto světa násilnou smrtí. Zastřelení, oběšení, podříznutí, znásilnění. Procesy hnití byly zakonzervovány a vypáleny do skladeb jako děsivé svědectví o tom, čeho všeho jsme jako druh schopni. Zmínit musím naprosto prašivý a masakrující zvuk i stylově vyvedený motiv na obalu. Kapela se volně inspirovala u smeček jako AUTOPSY, UNDERGANG, IMMOLATION, MALIGNANT ALTAR, MORBIFIC, TERRORIZER, GORGUTS. A udělala to zkušeně i přidala velkou spoustu svých nápadů. Demo je sice zatím jen ochutnávkou syrového masa podávaného na víku od rakve, ale také příslibem do budoucna. Tuhle polskou kapelu se rozhodně vyplatí sledovat. Dostanete totiž přesně to, co má každý poctivý fanoušek smrtícího kovu rád. MANGLED RECREMENT jsou sice novým jménem v podzemí, ale už teď po sobě zanechávají hlubokou krvavou stopu. Na nic si nehrají, spíše řežou přímo do živého. Demo doporučuji všem prokletým, všem patologům, maniakálním řezníkům i všem, kteří rádi tráví svůj čas v naprosté tmě. Je to až komické. Za svého života jsem byl plný síly, neustále jsem se usmíval. Teď už je to všechno jedno. Smrt každého změní k nepoznání. Nakonec je ze mě jen kus zahnívajícího masa. Kruté, smradlavé death metalové ozvěny ze zvrácených patologických sálů! Demo, které vás vyvrhne zaživa! 


Asphyx says:

It’s almost comical. In life, you were full of vigor, always smiling. Now none of that matters anymore. Death changes everyone beyond recognition. In the end, all that’s left of you is a piece of rotting flesh. When they brought you to the morgue, I recognized you immediately. Do you remember, long ago, when we were little, how you hurt me? Now I’ll pick up a saw and start cutting through your poor bones. I’ll grind you to dust, burn you to ashes, and scatter you into the dirt. I’m listening to the new demo from the Polish band MANGLED RECREMENT right now, and I’m in my element. My hands are buried in entrails, and I’m absolutely loving the morbid atmosphere that hangs in the air.

This band is made up of members from groups like Leucotome and Toughness. So you can probably tell that what they play here is real, raw, heartfelt, and completely authentic. These guys have stripped deadly metal down to the bone. They know no compromise; you definitely won’t see any light while listening. This band will blow your brains out. 


To be honest, this is how it was back when I was getting into death metal and we used to swap crappy cassette copies. The Poles take you on a journey back in time, and they do it very elegantly, with the bloodthirsty gaze and enthusiasm of old pathologists. I feel like I’ve visited some kind of morbid gallery. The bodies on display are depicted precisely at the moment they left this world by violent death. Shot, hanged, slit open, raped. The processes of decay have been preserved and burned into the songs as a terrifying testimony to everything we as a species are capable of. I must mention the absolutely filthy and brutal sound, as well as the stylistically executed cover art. The band drew loose inspiration from acts like AUTOPSY, UNDERGANG, IMMOLATION, MALIGNANT ALTAR, MORBIFIC, TERRORIZER, and GORGUTS. And they did so skillfully, adding a great deal of their own ideas. While the demo is just a taste of raw meat served on a coffin lid for now, it also holds promise for the future. This Polish band is definitely worth keeping an eye on. You’ll get exactly what every true fan of death metal loves. MANGLED RECREMENT may be a new name in the underground, but they’re already leaving a deep, bloody trail behind them. They don’t beat around the bush; they cut straight to the bone. I recommend this demo to all the damned, all the pathologists, maniacal butchers, and everyone who likes to spend their time in total darkness. It’s almost comical. In my lifetime, I was full of strength, always smiling. Now none of that matters anymore. Death changes everyone beyond recognition. In the end, I’m just a piece of rotting flesh. Cruel, stinking death metal echoes from twisted pathology labs! A demo that will rip you apart alive!


tracklist:
1. Boiled to Death 
2. Irresponsive Cephalic Fracture 
3. Bile Seeping Crypt 
4. Buried Beneath Grubs 



A few questions - interview with death metal band from Poland - MANGLED RECREMENT.


A few questions - interview with death metal band from Poland - MANGLED RECREMENT.

Answered Lucas (guitars) and Ziemowit (bass), thank you!

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

Hey, we are Mangled Recrement, founded in 2024 by Lucas and Trumna (guitarist and drummer) to play some rotten, raw death metal in Lublin's basements. Inspired by the recent spews of the death metal underground and oldschool classics, we present our vision of this versatile genre combining tangled riffing with straightforward raw sound.

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

We have only recorded a demo record for now, which was done all by ourselves. The drums were recorded by the drummer at his place, and we finished the rest in our rehersal space to capture the basement reeking raw sound that we have written the songs in. Ziemowit (our bassist) has some experience in recording and has also helped us by mixing the record.


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

For now, the demo is released by Caligari records on the tape format, limited to 150 copies, with the label fitting our sound and image very well.

We are looking forward to release it on CD at some point in the future.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

I (Lucas) have written all the lyrics, and they are honestly mostly coming from my imagination. I come up with them once the song vibe is estabilished, basing them on the title. My imagination is fueled by some horror movies and works of other classic death metal and goregrind bands.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

The logo and the artwork was done by the mighty Marc Necrohelm. We felt like his style would fit our raw sound, and it was the best choice we could make. We are really happy with how he did it, and had no doubts he would do a great job.

We feel like social networks are quite important to reach the right audience. We dont feel like we need to stuff our music in everyone faces. Releasing the record in the right labels, and keeping the social accounts active to inform the fans about live shows and new releases is all that we use those outputs for.


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

As I have mentioned before, we have picked Caligari records, and we are really happy they have agreed to release our music. We have been following the label for some time and knew that our sound will fit it very well. We are very satisfied with how everything is going so far, with Caligari records taking care of the promotion and physical release very smoothly and effectively.

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

I (Lucas) have been into the new underground scene for some time, taking my inspirations from the contemporary takes on oldschool death metal. Bands like Morbific, Torture Rack, Undergang or Malognant Altar infulenced our music and most importantly shown that there is still a lot to explore in this genre, while keeping it raw and extreme. I have also took a lot of inspiration from goregrind and gore-death metal bands like Carcass, General Surgery or Dead Infection, but you can hear more of that in our band Leucotome.

Ziemowit: There are tons of inspirations ranging from progressive rock to extreme metal. Definitely King Crimson, Jimmy Johnson's work with Allan Holdsworth, Alex Webster's ideas in both Cannibal Corpse and Blotted Science, Colin Marston's escapades in Dysrhythmia and early Indricothere, and many more. Sometimes the ideas for lines are purely mathematical, based on harmony, which I'm rather fond of exploring

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

We have tried reaching out to a couple of labels that we felt like would fit our sound. Some of them are Extremely Rotten Productions, Me saco un ojo or Headsplit records.


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

With Mangled Recrement we have only played one show in our hometown, which went really well and we are looking forward to presenting our music more often for larger audiences in the future.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

As a band we are definitely aiming to play more gigs, and release a LP soon, defining our sound even clearer. We hope that will give us opportunities to play abroad and grow a bigger audience to play for.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

You can contact us by email at mangledrecrement@gmail.com or reach us through our social media pages.

Thanx for the interview.




---------------------------------------------------------------------------------------------------

středa 3. června 2026

Recenze/review - SARCASM - Lifeforce Omnibound (2026)


SARCASM - Lifeforce Omnibound
CD 2026, Hammerheart Records, Into It Records

for english please scroll down

Přemýšleli jste někdy o tom, proč vlastně posloucháte muziku? Proč máte rádi death metal a další extrémní styly? Mě vždycky přitahovala temnota a chlad, takové to těžko vysvětlitelné chvění, které připomíná těžké chvíle před bouří, když jsou ve vzduchu elektrické výboje. Švédští SARCASM to se mnou vždycky uměli. Mají svůj nezaměnitelný rukopis, výraz. Poznáte je podle několika prvních tónů. Navíc se jako kapela nebojí lehce experimentovat.

Každé nové album je trošku jiné, přesto má stále jasně znatelnou značku téhle severské legendy. Novinka mě doslova přikovala na zeď. Opět. Stál jsem ve svém pokoji, ani jsem si nestihl sednout, tak jak to většinou dělám. Najednou jsem nebyl doma, ale někde vysoko v horách. Do obličeje mě udeřil ledový vítr, nemohl jsem dýchat, lapal jsem po dechu. Jakoby se mi jednotlivé skladby usadily hluboko v kostech, v podvědomí. Staly se mojí součástí. O tomhle je pro mě muzika a death metal. O emocích, o síle, o předané energii. Jsem ztracen. 


Celým novým albem se vine jako jedovatý břečťan taková zvláštní melancholická nálada. Smutek i naděje, naprostá tma, samota. Hlavou mi létají myšlenky jako zběsilé, aby se po nějaké době usadily a já se spokojeně kýval do rytmu. Je znát, slyšet, že v téhle smečce jsou velmi talentovaní muzikanti, kteří hrají opravdově, upřímně, ryze a naprosto autenticky. Stále, i po více než 35 letech v podzemí, si myslím, že nejlepší alba jsou ta, která jsou zahraná od srdce. Zkrátka a dobře, SARCASM věřím všechno. Studený, dobře čitelný a drásavý zvuk, motiv na obalu, ale i jednotlivé pasáže, které se mi postupně dostaly pod kůži i do podvědomí. Vždycky se tětím na víkend, až zmizím v lesích za naším domem. Toulám se se sluchátky na uších, nasávám mrtvolnou atmosféru starých pohřebišť, navštěvuji rozpadlé ruiny. Také vám, moji milí čtenáři, připadá, že tahle kapela je každým novým albem lepší a lepší? Mě ano, novinka je dle mého skromného názoru k dokonalosti vybroušeným death metalovým drahokamem. Stojím zase jednou na skále a dívám se dolů do hlubiny. Přemýšlím, o čem je vlastně život a o čem smrt? "Lifeforce Omnibound" je na opravdu velmi vznešeným, majestátním, přitažlivým albem, které má v sobě i vášeň a touhu starým mistrů v oboru. Kdyby ještě žili mí staří kamarádi z devadesátých let, tak bych jim novinku pustil a nemuseli bychom vůbec mluvit. Jen bychom kývali souhlasně hlavou a užívali si příliv skvělým nápadů a melodií. Sleduji tuhle legendu již dlouhé roky, pod dnešní recenzí naleznete odkazy na předchozí nahrávky, skvělý rozhovor a jako starý poctivý fanoušek mohu napsat jen jediné - je to tam, novinka je vynikající po všech stránkách! Přemýšleli jste někdy o tom, proč vlastně posloucháte muziku? Proč máte rádi death metal a další extrémní styly? Poslechněte si tohle album a budete vědět, proč miluji muziku já. K dokonalosti vybroušený, temný a chladný death metalový křišťál! Silný, magický a podmanivý vichr ze severu! 

Asphyx says:

Have you ever wondered why you listen to music? Why do you like death metal and other extreme genres? I’ve always been drawn to darkness and coldness—that hard-to-explain shiver that reminds me of the heavy atmosphere before a storm, when there’s electricity in the air. The Swedish band SARCASM has always had a way with me. They have their own unmistakable style and sound. You can recognize them from the very first few notes. Plus, as a band, they aren’t afraid to experiment a little.

Every new album is a little different, yet it still bears the clearly recognizable mark of this Nordic legend. The new release literally pinned me to the wall. Again. I was standing in my room; I didn’t even have time to sit down, as I usually do. Suddenly, I wasn’t at home, but somewhere high up in the mountains. An icy wind hit me in the face; I couldn’t breathe, I was gasping for air. It was as if the individual songs had settled deep in my bones, in my subconscious. They became a part of me. This is what music and death metal are about for me. About emotions, about power, about the energy transmitted. I am lost.


A peculiar melancholic mood winds its way through the entire new album like poisonous ivy. Sadness and hope, utter darkness, loneliness. Thoughts race through my head like mad, only to settle down after a while, leaving me contentedly swaying to the rhythm. You can tell, you can hear, that this band is made up of very talented musicians who play with genuine, sincere, pure, and utterly authentic passion. Even now, after more than 35 years in the underground, I still believe that the best albums are the ones played from the heart. In short, I believe everything SARCASM does. A cold, clear, and jarring sound; the cover art, as well as individual passages, gradually seeped under my skin and into my subconscious. I always look forward to the weekend, when I disappear into the woods behind our house. I wander with headphones on, soaking in the deathly atmosphere of old burial grounds, visiting crumbling ruins. Do you, my dear readers, also feel that this band gets better and better with every new album? I certainly do; in my humble opinion, this new release is a death metal gem polished to perfection. Once again, I stand on a rock and look down into the abyss. I find myself wondering: what is life really about, and what is death? "Lifeforce Omnibound" is a truly sublime, majestic, and captivating album that embodies the passion and desire of the old masters of the genre. If my old friends from the ’90s were still alive, I’d play them this new release, and we wouldn’t need to say a word. We’d just nod our heads in agreement and enjoy the flood of great ideas and melodies. I’ve been following this legend for many years; below today’s review, you’ll find links to previous recordings and a great interview. And as an old, die-hard fan, I can only say one thing it’s all there; this new album is outstanding in every way! Have you ever wondered why you actually listen to music? Why do you love death metal and other extreme genres? Listen to this album and you’ll know why I love music. A dark and cold death metal gem, polished to perfection! A powerful, magical, and captivating wind from the north!


about SARCASM on DEADLY STORM ZINE:








tracklist:
01. Essence Of Existence 
02. Altering The Perception 
03. The Reward Of Adversity 
04. Crumbling Mind Edifice 
05. Plunged Into A Paradox 
06. Wayward Fragments Of Infinite Divisibility 
07. A Concept Older Than Time 
08. Empirical Life Metaphysical

band:
Jesper Ojala - Drums
Heval Bozarslan - Vocals
Peter Laitinen - Guitars
Philip Borg - Bass




Recenze/review - STENCH OF SORCERY - The Palegold Menace (2026)


STENCH OF SORCERY - The Palegold Menace
CD 2026, vlastní vydání

for english please scroll down

Otevírám staré rezavé dveře a vstupuji dovnitř. Ihned mě pohltí temnota a obejmou chladné, pevné pavučiny. Začne mě mrazit v zádech. Stoletá kobka, dosud ukrytá v ruinách starého hradu, vydala další ze svých svědectví. Byla tu kdysi mučírna, lidé zde umírali hladem, roztržení, zohavení, znásilnění. Ve jménu víry, ve jménu jediného boha. Poslech prvního dlouhohrajícího alba katalánských maniaků STENCH OF SORCERY vás vrátí po časové ose zpět.

Death metal v podání těchto tmářů je velmi propracovaný, melodický a zároveň surový a naléhavý. Když jsem slyšel nahrávku poprvé, musel jsem si sednout a jen jsem nábožně poslouchal. Strhla mě energie celé desky, zahalila mě do černého pláště a stal se ze mě cestovatel v čase. Cítil, vnímal jsem celým svým tělem i podvědomím, že tu mám co do činění s opravdu velmi zajímavou a dobře složenou a napsanou hudbou. Koneckonců, posuďte sami, poslechněte si ukázky. 


První, co vás doslova uhodí do obličeje, tak je zvuk. Podepsán je pod ním mistr Dan Swanö a Unisound Studio. Zvuk je masivní, ostrý, velmi dobře čitelný a dynamický. Dodává celé nahrávce další rozměr. Osobně se mi líbí i motiv na obalu, který se k muzice krásně hodí. Nejzajímavější je ale hudba samotná. Španělé ctí klasické death metalové postupy, zhlédli se v severské škole, ale přidávají velkou spoustu svých nápadů a hlavně melodií. Podupávám si nohou do rytmu, křičím spolu s kapelou do tmy, jednotlivé skladby se mi dostávají postupně pod kůži i do podvědomí. Každý song má v sobě motiv, který řeže do živého. Navíc, a to je pro mě jako vždy velmi důležité, je kapela opravdová, ryzí, uvěřitelná a naprosto autentická. Ne, najednou nejsem ve svém pokoji, ani nechodím ulicemi našeho města, jsem ve starých ruinách, ve kterých je do zdí otištěna bolest a utrpení. Určitě si prostudujte i texty, rozhodně stojí za to. Osobně se mi hrozně líbí i vokál, práce s hlasem Luís Vargas je jedním slovem vynikající. STENCH OF SORCERY letos přicházejí s albem, kterému nechybí vůbec nic. Jsou pro mě velkým překvapením i důkazem, že i v dnešní době můžete potkat v podzemí opravdu zajímavé kapely. "The Palegold Menace" je přesně tím druhem alba, které je na povrchu chladné a hoří zevnitř. Každým dalším poslechem roste a zadírá se mi hluboko pod kůži i do podvědomí. Otevírám staré rezavé dveře a vstupuji dovnitř. Ihned mě pohltí temnota a obejmou chladné, pevné pavučiny. Začne mě mrazit v zádech. Stoletá kobka, dosud ukrytá v ruinách starého hradu, vydala další ze svých svědectví. Na stěnách visí prašivé mrtvoly prokletých. Ano, teď už to vím, jsem zde správně. Brána do temnoty je otevřena! Syrový a chladný death metal, který vás provede naprostou tmou! Staré ruiny vydaly další děsivé svědectví! 

Asphyx says:

I open the old, rusty door and step inside. Darkness engulfs me at once, and cold, stiff cobwebs wrap around me. A chill runs down my spine. The century-old dungeon, long hidden within the ruins of the old castle, has revealed yet another of its secrets. This was once a torture chamber; people died here of starvation, torn apart, mutilated, raped. In the name of faith, in the name of the one true god. Listening to the first full-length album by the Catalan maniacs STENCH OF SORCERY will take you back in time.

The death metal delivered by these dark masters is highly sophisticated, melodic, yet raw and urgent. When I heard the recording for the first time, I had to sit down and just listen reverently. I was swept away by the energy of the entire album; it enveloped me in a black cloak, and I became a time traveler. I felt, I sensed with my whole body and subconscious, that I was dealing with truly very interesting and well-composed and written music. After all, judge for yourself listen to the samples. 


The first thing that literally hits you right in the face is the sound. It’s the work of master engineer Dan Swanö and Unisound Studio. The sound is massive, sharp, crystal-clear, and dynamic. It adds another dimension to the entire recording. Personally, I also like the cover art, which fits the music perfectly. But the most interesting part is the music itself. The Spaniards honor classic death metal techniques, drawing inspiration from the Nordic school, but they add a whole lot of their own ideas and, above all, melodies. I’m tapping my foot to the beat, screaming along with the band into the darkness, and the individual songs are gradually getting under my skin and into my subconscious. Every song has a motif that cuts to the quick. Moreover, and this is, as always, very important to me, the band is genuine, pure, believable, and completely authentic. No, suddenly I’m not in my room, nor am I walking the streets of our city; I’m in ancient ruins where pain and suffering are imprinted on the walls. Be sure to check out the lyrics as well they’re definitely worth it. Personally, I really love the vocals; Luís Vargas’s vocal delivery is, in a word, outstanding. STENCH OF SORCERY are releasing an album this year that has absolutely everything. They’re a huge surprise to me and proof that even today, you can still find truly interesting bands in the underground scene. "The Palegold Menace" is exactly the kind of album that’s cold on the surface but burns from within. With every listen, it grows on me and burrows deep under my skin and into my subconscious. I open an old, rusty door and step inside. Immediately, darkness engulfs me and cold, solid cobwebs wrap around me. A chill runs down my spine. A century-old dungeon, hitherto hidden in the ruins of an old castle, has revealed another of its secrets. The walls are hung with the dust-covered corpses of the damned. Yes, now I know for sure I’m in the right place. The gate to darkness is open! Raw and cold death metal that will guide you through utter darkness! The ancient ruins have revealed yet another terrifying testimony!


tracklist:
01. Fear Facer (The Palegold Menace) 
02. Stain Of Suspicion 
03. Here In The Dark 
04. Warden Of The Last Dawn Light 
05. The Stench Of Sorcery 
06. Alric's Deadly Omen 
07. Superstition 33: Eternal Demand 
08. Grudgeborn (Accursed Be He, The Doomwalker)

úterý 2. června 2026

Recenze/review - DGS - Delusional Grasp of Sanity (2026)


DGS - Delusional Grasp of Sanity
CD 2026, Great Dane Records

for english please scroll down

Probudíš se do tmy a marně vzpomínáš, kam se ztratil včerejší den. Smrdíš špínou, alkoholem a ležíš uprostřed odpadků. Hned kousek od stoky, která vytéká z tvého města jako hnis z dlouho zanícené rány. Krysy tančí na ostrých střepech a i když pomalu svítá, tak lampa stále jako nějaké zlé svědomí bliká do rytmu tvého raněného srdce. Samota těla, samota duše, padl si až na samotné dno. Přesto se v tobě vznítí pradávná síla a touha přežít a znovu zapneš play na svém přehrávači. Čeká tě další lahev s průhlednou jedovatou tekutinou, další den plný beznaděje a strachu.

DGS jsou kapela z Helsinek, která je složená ze samých zkušených muzikantů. Ti působili ve smečkách jako INFERIA (já tuhle kapelu pořád miluju!), GOD DISEASE, NEUROSURGERY a PUTRID DEFECATION, ELEGEION, FRAGILE HOLLOW, DIABLERIE, RAPTURE, STRANGLE CHAIN. Je vám tedy asi jasné, že o kvalitu je zde postaráno. Jel jsem zrovna zase, jako každý den, velmi brzy ráno do továrny. Vedle mě zvracel opilec a ulice smrděly včerejším večerem. Muzika se mi postupně zadírala do kostí a jsem si najednou naprosto jistý, že tuhle kapelu budu poslouchat ještě hodně dlouho. 


Vše je tu totiž naprosto opravdové, ryzí, upřímné, uvěřitelné a naprosto autentické. V době, kdy každý druhý hraje uměle a soustředí se spíše na to, jaké bude mít fotky na sociálních sítích, přicházejí DGS s muzikou, která je surová, temná a útočí na ty nejnižší pudy. Fascinuje mě, jak je svým způsobem primitivní a zároveň velmi propracovaná. Každý riff, každý úder bicích, každý výkřik do tmy, zde má své jasné místo. Finská četa záhrobních vojáků působí jako vyslanci ze samotného podsvětí. Kapela vylezla z těch nejhlubších helsinských kanálů a přinesla nám hudbu, která je volně inspirovaná smečkami typu CANNIBAL ACCIDENT, GENERAL SURGERY, ROTTEN SOUND, CADAVERIC INCUBATOR, INFERIA, XYSMA, DISGRACE. Starosvětský, prašivý a surový death metal se zde potkává s na kost ohlodaným grindcore, to vše zamíchané spolu s naprostou tmou a zkaženou krví ve velmi jedovatém koktejlu. Když už jednou ochutnáte, získáte si na tomto nápoji z pekla závislost jako dobré vodce. Můžete mít deprese, můžete mít sto chutí všechno kolem sebe zničit, ale když si poslechnete "Delusional Grasp of Sanity", váš mozek bude najednou čistý a budete toužit po další dávce téhle kruté muziky. Nové album zkrátka a dobře není pro lenivé čtenáře módních lesklých metalových časopisů. Tady se hraje pro všechny prokleté, pro vaše vlastní démony. Nesmím zapomenout ani na skvělý, masivní, zabijácký a dobře čitelný zvuk i stylový motiv na obalu. Až se zase jednou probudíš na studené, tvrdé zemi a budeš marně vzpomínat, kam se poděl včerejší den, tak si tuhle desku určitě narvi pod tlakem do uší. Je totiž vynikající po všech stránkách. Syrová, temná a absolutně zabijácká death grindcoreová nahrávka, u které vám začnou znovu hnisat staré rány! Album, špinavé jako stoka pod vaším městem! 

Asphyx says:

You wake up in the dark and try in vain to remember where yesterday went. You reek of dirt and alcohol, and you’re lying in the middle of trash. Right next to the sewer that oozes out of your city like pus from a long-infected wound. Rats dance on sharp shards of glass, and even though dawn is slowly breaking, the lamp still flickers like a guilty conscience to the rhythm of your wounded heart. The loneliness of the body, the loneliness of the soul you’ve fallen to the very bottom. Yet an ancient strength and desire to survive ignite within you, and you press play on your player once more. Another bottle of clear, poisonous liquid awaits you, another day full of hopelessness and fear.

DGS is a band from Helsinki made up entirely of experienced musicians. They’ve played in bands like INFERIA (I still love this band!), GOD DISEASE, NEUROSURGERY, and PUTRID DEFECATION, ELEGEION, FRAGILE HOLLOW, DIABLERIE, RAPTURE, and STRANGLE CHAIN. So you can probably tell that quality is guaranteed here. I was driving to the factory very early in the morning, just like every day. A drunk was vomiting next to me, and the streets reeked of last night. The music gradually seeped into my bones, and I’m suddenly absolutely certain that I’ll be listening to this band for a long time to come. 


Everything here is completely genuine, pure, sincere, believable, and utterly authentic. At a time when everyone else is putting on a show and focusing more on how their social media photos will look, DGS comes along with music that is raw, dark, and appeals to our basest instincts. I’m fascinated by how it’s primitive in its own way yet highly sophisticated at the same time. Every riff, every drum beat, every scream into the darkness has its clear place here. This Finnish squad of soldiers from beyond the grave comes across as emissaries from the underworld itself. The band crawled out of the deepest Helsinki sewers and brought us music loosely inspired by bands like CANNIBAL ACCIDENT, GENERAL SURGERY, ROTTEN SOUND, CADAVERIC INCUBATOR, INFERIA, XYSMA, and DISGRACE. Old-school, mangy, and raw death metal meets bone-gnawing grindcore here, all mixed together with utter darkness and tainted blood into a highly toxic cocktail. Once you take a sip, you’ll become as addicted to this drink from hell as you would to good vodka. You might be depressed, you might feel like destroying everything around you, but when you listen to "Delusional Grasp of Sanity", your mind will suddenly clear, and you’ll crave another dose of this brutal music. Simply put, this new album isn’t for lazy readers of trendy, glossy metal magazines. This is music for all the damned, for your own demons. I mustn’t forget to mention the great, massive, killer, and crystal-clear sound, as well as the stylish cover art. The next time you wake up on the cold, hard ground and try in vain to remember where yesterday went, be sure to shove this record into your ears. It’s excellent in every way. A raw, dark, and absolutely killer death grindcore record that will make your old wounds start festering again! An album as filthy as the sewer beneath your city!


Tracklist:
1. Swarm (00:54)
2. Obliterate (01:28)
3. Intoxication (02:33)
4. Crawl (02:33)
5. Antepartum (02:11)
6. Indoctriated (02:13)
7. Meaningless Existence (03:26)
8. Weakness (02:03)
9. 241 (01:12)
10. Shattered (03:31)
11. Slough (02:05)
12. Doom (03:04)

Recenze/review - MORGUE SUPPLIER - Mastering the Disease (2026)


MORGUE SUPPLIER - Mastering the Disease
CD 2026, vlastní vydání

for english please scroll down

Pokaždé, když jste jej potkali, tak se usmíval. Prohodil pár vtipů. Měl krásnou ženu, zdravé, úspěšné děti. V práci jej měli všichni rádi. O to víc šokovalo, že ho našli, jak visí na stromě, uprostřed pečlivě udržované zahrady. Lidem do hlavy nevidíte a tenhle chlápek měl spoustu tajemství. Mrtvoly zakopané kolem domu, mučírnu ve sklepě. Jakmile se setmělo, měnil se jako Mr. Jekyl and Hyde. Poslouchám nové album amerických MORGUE SUPPLIER a připadám si zase jednou, jako bych byl obětí nějakého šílence s krásným úsměvem a zkaženou duší.

Téhle smečce jsem se již několikrát věnoval a pokaždé jsem byl jejich extrémní, drásavou muzikou nadšený. Důkazem budiž odkazy na recenze, které naleznete dole pod článkem. I letos pánové stavějí na pevných death metalových a grindcoreových základech. A opět přidávají spoustu psycho pasáží, které vás vtáhnou do sebe, jako nějaký neklidný, šílený horor. Krve by se ve mě nedořezal, když poslouchám "Mastering the Disease". 


Vše je zde ohlodáno na kost, na svoji bolestivou podstatu. Riffy jsou ostré jako čerstvě nabroušený skalpel, bicí zabíjejí tlakem a vokál má v sobě prudkou jedovatost. Kývám se spokojeně do rytmu, připadám si při poslechu jako bych seděl v nějaké zapomenuté kobce v léčebně dlouhodobě duševně nemocných. Co je pravda a co lež? A co je vlastně normální? Beru do rukou nůž, hraju si s ostřím. MORGUE SUPPLIER jsou kapelou, která velmi zkušeně a zajímavě překračuje hranice, objevuje nová zákoutí a zároveň se velmi dobře poslouchá. Nové album chce samozřejmě klid a ticho, abyste mohli postupně rozkrýt jednotlivé vrstvy. Opravdu doporučuji více setkání. Teprve potom vyniknou na povrch všechny nuance. Jsi fanoušek třeba takových NAPALM DEATH, NASUM, CEPHALIC CARGAGE, BRUTAL TRUTH, LOGISTIC SLAUGHTER, CONVERGE, CRIMINAL ELEMENT? Líbí se ti, když hudba řeže přímo do živého? Miluješ k smrti chladnou a temnou atmosféru? Navštěvuješ s chutí patologické sály, opuštěné nemocnice, stará krvavá jatka? Máš někdy pocit, že se svět kolem hroutí? Potom jsi zde správně. "Mastering the Disease" je přesně tím druhem alba, které je určeno i pro tebe. Zapomenout nesmím ani na skvěle ošetřený zvuk (Paul Gillis odvedl opravdu velmi dobrou práci). Za zajímavý, stylový a zvláštním způsobem podivný, považuji i motiv na obalu (podepsán je pod ním Adam Medford a volně mě inspiroval k úvodu dnešního článku). Tahle smečka hraje od roku 1999 a jedná se o velmi zkušené muzikanty, kteří moc dobře vědí, co a jak chtějí hrát. I po všech těch letech si zachovávají sílu, tlak a energii a dokáží napsat zajímavé a neotřelé skladby. Death grindové album, které vás dostane na hranici šílenství! Temnota a chlad pocházejí z našich vlastních myšlenek! 


Asphyx says:

Every time you ran into him, he was smiling. He’d crack a few jokes. He had a beautiful wife and healthy, successful kids. Everyone at work liked him. That made it all the more shocking when they found him hanging from a tree in the middle of his meticulously manicured garden. You can’t see what’s going on inside people’s heads, and this guy had plenty of secrets. Bodies buried around the house, a torture chamber in the basement. As soon as it got dark, he transformed like Mr. Jekyll and Hyde. I’m listening to the new album by the American band MORGUE SUPPLIER, and once again I feel like I’m the victim of some madman with a beautiful smile and a corrupt soul.

I’ve covered this band several times before, and every time I’ve been thrilled by their extreme, harrowing music. The proof is in the links to reviews you’ll find below the article. This year, too, the guys are building on solid death metal and grindcore foundations. And once again, they’re adding plenty of psycho passages that will pull you in like some restless, insane horror movie. My blood runs cold when I listen to “Mastering the Disease”. 


Everything here is stripped down to the bone, to its painful essence. The riffs are sharp as a freshly sharpened scalpel, the drums are crushingly intense, and the vocals carry a fierce venom. I nod contentedly to the beat; listening to this, I feel as if I’m sitting in some forgotten cell in a long-term psychiatric hospital. What is truth and what is a lie? And what is actually normal? I pick up a knife, playing with the blade. MORGUE SUPPLIER is a band that very skillfully and intriguingly pushes boundaries, discovers new corners, and at the same time is a pleasure to listen to. The new album, of course, demands peace and quiet so you can gradually peel back its layers. I really recommend multiple listens. Only then will all the nuances come to the surface. Are you a fan of bands like NAPALM DEATH, NASUM, CEPHALIC CARRIAGE, BRUTAL TRUTH, LOGISTIC SLAUGHTER, CONVERGE, or CRIMINAL ELEMENT? Do you like it when music cuts right to the bone? Do you love a cold and dark atmosphere to death? Do you enjoy visiting morgues, abandoned hospitals, and old bloody slaughterhouses? Do you ever feel like the world around you is falling apart? Then you’ve come to the right place. "Mastering the Disease" is exactly the kind of album that’s meant for you. I mustn’t forget to mention the superbly crafted sound (Paul Gillis did a truly excellent job). I also find the cover art interesting, stylish, and strangely peculiar in a unique way (it’s signed by Adam Medford and loosely inspired the introduction to today’s article). This band has been playing since 1999, and they are very experienced musicians who know exactly what and how they want to play. Even after all these years, they retain their power, intensity, and energy and are capable of writing interesting and original songs. A death grind album that will push you to the brink of madness! Darkness and cold come from our own thoughts!


Recenze/review - MORGUE SUPPLIER - Inevitability (2022):

Recenze/review - MORGUE SUPPLIER – Morgue Supplier (2016):
https://www.deadlystormzine.com/2016/05/recenzereview-morgue-supplier-morgue.html


Tracklist
01. Swelling Revulsion
02. Mastering The Disease
03. Pupils Of Insularity
04. The Gnashing Of False Teeth
05. Annihilated Thinker
06. Blood Prints
07. Depersonalized Realization
08. Next World Consumes
09. Indifferent Majesty (Outro)

band:
Paul Gillis - vocals
Stephen Reichelt - bass

Guest Musicians:
- Marco “Lord Marco” Pitruzzella (Six Feet Under) - Drums
- James Lee(Ex-Origin) - Co-vocals on “BLOOD PRINTS” / Additional screams on “SWELLING REVULSION”
- Dan Lawson (Usurper) - Additional vocals on “PUPILS OF INSULARITY”

sobota 30. května 2026

Recenze/review - GOUGE - Pure Deathfuck (2026)


GOUGE - Pure Deathfuck
EP 2026, Hells Headbangers Records

for english please scroll down

Těšíš se každý den, až přijdeš z práce domů a zavřeš se do svého pokoje. Polibek smrti, který pokaždé dostaneš, tě utvrdí v tom, že děláš věci správně. Mrtvoly uložené v mrazáku, jsou již ve značném stádiu rozkladu. Na lov se vydáváš v noci, když měsíc osvítí krajinu a pokaždé, když zabiješ, tak cítím ve svých žilách obrovskou sílu. Ve sklepě máš krásné sochy z prašivých kostí. Tohle je tvůj svět. V práci tě považují za milého, spíše stydlivého, ale tady, tady jsi mocný. Poslouchám nové EP norských death thrasherů GOUGE a nebe má zase jednou barvu krve.

Vracím se spolu s kapelou po časové ose zpět, do dob svého mládí. Tenkrát se na nějakou tu špínu v muzice nehledělo a všechno bylo ohlodané na kost. Norská dvojice šílených maniaků přichází letos s pěticí nových skladeb (které jsou jsou doplněny o čtyři další, z debutového EP "Doomed to Death" z roku 2012) a které vás pohřbí zaživa. Pokud se rádi procházíte po starých pohřebištích a těšíte se, až exhumujete další hrob, potom jste zde správně. 


Skladby řežou tou správnou stranou nože, jsou divoké, nespoutané, mají v sobě potřebný drive, tlak i energii. Jakoby mě při poslechu někdo zavřel spolu s kapelou do staré kobky, s desítkou dalších mrtvol v různých stádiích rozkladu. Už jen ten prašivý, hnisavý zvuk je jasným důkazem toho, že záhrobí existuje. Motiv na obalu potom člověka inspiruje k morbidním básním. Existuje v současné době spousta skupin, které se snaží oživit ducha starých časů. Jen některým se ale dá jejich morbidní práce věřit. GOUGE patří jednoznačně mezi vyvolené. Pokud jsi, můj milý čtenáři mých příběhů a tipů z podsvětí, fanouškem kapel jako DARKTHRONE, AUTOPSY, REPULSION, MANTAS, starých DEATH, POSSESSED, MASTER, DEATH STRIKE, potom jsi zde, mezi nemrtvými, správně. "Pure Deathfuck" je přesně tím druhem hudby, u které začnete hnít zaživa, hezky zevnitř. Maso vám bude odpadávat od kostí, z očí vám poteče hnis a nakonec se z vás stane jen mrtvá, nepotřebná loutka. Mrzí mě snad jen jediné, ještě jsem neviděl tuhle smečku naživo. Představuji si malý zaplivaný klub, který smrdí pivem, močí, potem, sírou a na pódiu stojí Norové. Plivají nám do ksichtů oheň. Novinka má v sobě vše, co potřebuji pro záhrobní rituály. Hoří jasným plamenem, je dobře napsaná, složená a zároveň má v sobě patinu starých dobrých časů. Za mě nelze jinak, než vám nové EP doporučit. Až půjdete zase jednou do sklepa, vezměte si jej s sebou. Těšíš se každý den, až přijdeš z práce domů a zavřeš se do svého pokoje. Polibek smrti, který dostaneš, tě utvrdí v tom, že děláš věci správně. Zkažený, smradlavý kus death thrash metalového masa, prašivé kosti, bělostné lebky! Tohle EP vás pohřbí zaživa!

Asphyx says:

Every day, you look forward to coming home from work and locking yourself in your room. The kiss of death you receive each time reassures you that you’re doing things right. The corpses stored in the freezer are already in an advanced state of decomposition. You go hunting at night, when the moon illuminates the landscape, and every time you kill, I feel immense power coursing through my veins. In the basement, you have beautiful sculptures made of rotten bones. This is your world. At work, they see you as nice, even a bit shy, but here, here you are powerful. I’m listening to the new EP by the Norwegian death thrashers GOUGE, and once again, the sky is the color of blood.

Together with the band, I’m traveling back in time to the days of my youth. Back then, no one cared about the grime in the music, and everything was stripped down to the bone. This Norwegian duo of madmen is releasing five new tracks this year (supplemented by four more from their 2012 debut EP "Doomed to Death") that will bury you alive. If you enjoy wandering through old graveyards and look forward to exhuming another grave, then you’ve come to the right place. 


The songs cut deep, they’re wild and unrestrained, packed with the necessary drive, intensity, and energy. It’s as if, while listening, someone had locked me up in an old dungeon with the band, along with a dozen other corpses in various stages of decomposition. That mangy, festering sound alone is clear proof that the afterlife exists. The cover art then inspires one to write morbid poems. There are currently plenty of bands trying to revive the spirit of the old days. But only a few can be trusted with their morbid work. GOUGE is unquestionably among the chosen ones. If you, my dear reader of my stories and tips from the underworld, are a fan of bands like DARKTHRONE, AUTOPSY, REPULSION, MANTAS, the old DEATH, POSSESSED, MASTER, DEATH STRIKE, then you’re in the right place here, among the undead. "Pure Deathfuck" is exactly the kind of music that will make you rot alive, nice and from the inside out. The flesh will fall from your bones, pus will ooze from your eyes, and in the end, you’ll become nothing more than a dead, useless puppet. My only regret is that I haven’t seen this pack live yet. I picture a small, dingy club that reeks of beer, urine, sweat, and sulfur, with the Norwegians standing on stage. They spit fire in our faces. This new release has everything I need for rituals of the afterlife. It burns with a bright flame, is well-written and composed, and at the same time carries the patina of the good old days. As far as I’m concerned, I can’t help but recommend this new EP to you. The next time you head down to the basement, take it with you. Every day, you look forward to coming home from work and locking yourself in your room. The kiss of death you receive will confirm that you’re doing things right. A rotten, stinking chunk of death thrash metal flesh, mangy bones, bleached skulls! This EP will bury you alive!


Recenze/review - GOUGE – Beyond Death (2015):

tracklist:
1. Putrefaction of the Dead 01:39
2. Sadist 02:45
3. Enemies 00:55
4. Maggoteyes 02:29
5. Dead - The Kingdom of Brutal Death 03:57
6. Ritual of Gore 01:55
7. Evil Town of Mud 02:19
8. Doomed to Death 03:21
9. Nuclear Vomit 03:33

band:
Herman Holen - Drums
Christoffer Bråthen - Vocals, Guitars, Bass



pátek 29. května 2026

Recenze/review - PHARMACIST - Vertebrae After Vertebrae (2026)


PHARMACIST - Vertebrae After Vertebrae
CD, LP, TAPE 2026, Hells Headbangers

for english please scroll down

Na kraji města, v dávno zapomenuté ulici, jsou stará opuštěná jatka. Nevyužitá budova s bolestivou historií, se strachem, otištěným do zdí, s krvavými stopami na podlaze. Dnes je tu opět živo. Těla visící na hácích, vyděšené oči, střeva vytahaná z břicha, mozek stékající po stěně. Hnus, špína, řev a nekonečná temnota zabíjení. Japonští death grindeři PHARMACIST jsou zpět a opět nám přinášejí skladby, které jsou plné hudebního násilí, mokvajících zanícených ran a strachu. Pojďte spolu se mnou a touhle smečkou ponořit ruce do zkaženého masa a vychutnat si album, u kterého začnete hnít, zaživa.

Cestu těchto krvelačných patologů sleduji již poměrně dlouho. Pokaždé, když někde na svých toulkách podsvětím objevím nějakou jejich nahrávku, tak se zavřu na operační sál a s chutí pitvám další těla. Vše je tu ohlodané na kost, novinka má masivní, surový zvuk, stylově vyvedený obal, ale hlavně surové skladby, které opět připomínají veřejnou dekapitaci. 


Jednotlivé songy v sobě obsahují hlubokou krvavou stopu i prvky elegantního kanibalismu. Pánové ve své tvorbě odkazují na kapely jako CARCASS, PATHOLOGIST, GENERAL SURGERY, DEAD, EXHUMED, REGURGITATE a dělají to s chutí a vášní zkušených mistrů řezníků. Všichni už dávno víme, že dobře naporcovat maso není jen řemeslo, ale svým způsobem i druh umění. PHARMACIST rozumí své morbidní práci velmi dobře a poslech tak připomíná návštěvu galerie smrti. V jednotlivých expozicích jsou nainstalována těla v různých pozicích, ve kterých zemřela. Smrt má mnoho podob a tu, kterou nám předkládají tihle šílení Japonci, je hnisavá, mokvající, nechutná a zasmrádlá. "Vertebrae After Vertebrae" rozhodně není nahrávkou pro slabé povahy, je určena spíše všem milovníkům gore hororů, temných nocí v márnicích, členům řádu řezníků a nebo obsluze kafilerie. Nové album vás rozemele na prach, naporcuje na zcela zbytečné porce zahnívajícího masa. Přiznám se bez mučení, mě se líbí na téhle smečce nejen morbidní atmosféra, kterou dokáží vytvořit, ale i to, že je naprosto uvěřitelná, opravdová, ryzí a autentická. Myslím si, že není moc co řešit. Zhasněte všechna světla a zajděte zase jednou do sklepa. V klecích jsou zavřeny další oběti. Vaše špatné já nebude mít dnes žádné slitování. Skalpely, nože, provazy i lopata jsou připraveny. Stačí si jen vybrat. Na kraji města, v dávno zapomenuté ulici, jsou stará opuštěná jatka. Nevyužitá budova s bolestivou historií, se strachem, otištěným do zdí, s krvavými stopami na podlaze. Dnes je tu opět živo. Těla visící na hácích, vyděšené oči, střeva vytahaná z břicha, mozek stékající po zdi. Hnus, špína, řev a nekonečná temnota zabíjení. Forenzní zpráva z gore death grindových patologických sálů! Album, u kterého se stanete jen kusem zahnívajícího masa! 


Asphyx says:

On the outskirts of town, on a long-forgotten street, stands an old, abandoned slaughterhouse. An unused building with a painful history, with fear imprinted on its walls, with bloody stains on the floor. Today, it’s alive again. Bodies hanging on hooks, terrified eyes, intestines pulled from bellies, brains dripping down the wall. Filth, grime, screams, and the endless darkness of slaughter. Japanese death grinders PHARMACIST are back, once again bringing us songs brimming with musical violence, oozing, festering wounds, and fear. Come with me and this pack to plunge our hands into rotten flesh and savor an album that will make you rot, alive.

I’ve been following the path of these bloodthirsty pathologists for quite some time now. Every time I discover one of their recordings somewhere on my wanderings through the underworld, I lock myself in the operating room and eagerly dissect more bodies. Everything here is stripped down to the bone; the new release has a massive, raw sound, a stylishly executed cover, but above all, raw tracks that once again resemble a public decapitation. 


Each song contains a deep, bloody undertone as well as elements of elegant cannibalism. In their work, the band members draw inspiration from bands like CARCASS, PATHOLOGIST, GENERAL SURGERY, DEAD, EXHUMED, and REGURGITATE, and they do so with the gusto and passion of seasoned master butchers. We all know by now that cutting meat well is not just a craft, but in a way, a form of art. PHARMACIST understands their morbid craft very well, and listening to them is like visiting a gallery of death. In the individual exhibits, bodies are displayed in the various positions in which they died. Death takes many forms, and the one presented to us by these mad Japanese is festering, oozing, disgusting, and stinking. "Vertebrae After Vertebrae" is definitely not a recording for the faint of heart; it is intended rather for all lovers of gore horror, dark nights in morgues, members of the order of butchers, or rendering plant workers. The new album will grind you to dust, cutting you into completely useless portions of rotting flesh. I’ll admit it without hesitation: what I like about this pack isn’t just the morbid atmosphere they manage to create, but also the fact that it’s completely believable, genuine, raw, and authentic. I don’t think there’s much to debate. Turn off all the lights and head down to the basement once again. More victims are locked in the cages. Your dark side will show no mercy today. Scalpels, knives, ropes, and a shovel are all ready. Just take your pick. On the outskirts of town, on a long-forgotten street, stands an old, abandoned slaughterhouse. An unused building with a painful history, with fear imprinted on the walls, with bloody traces on the floor. Today, it’s alive again. Bodies hanging on hooks, terrified eyes, intestines pulled from bellies, brains dripping down the walls. Filth, grime, screams, and the endless darkness of slaughter. A forensic report from the gore death grind autopsy rooms! An album where you’ll become nothing more than a piece of rotting flesh!




about PHARMACIST on DEADLY STORM ZINE:



tracklist:
1. Propelling Inwards 
2. Vertebrae After Vertebrae 
3. Endogenica 
4. Lazure Sphacelation 
5. Mimicring the Organics 
6. Bubonic Malacia Bloom
7. Zenith of Mnemonic Forensication 

band:
Therapeutist - Drums
Pharmacist - Vocals, Guitars, Bass



TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine