DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemold school death metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemold school death metal. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 12. července 2026

Recenze/review - DEFENESTRATION - Rotting Antefix (2026)


DEFENESTRATION - Rotting Antefix
EP 2026, Iron Fortress Records

for english please scroll down

Probudil jsem se uprostřed noci, po děsivé noční můře. Musel jsem jít, vlastně ani nevím proč. Něco neuchopitelného, jakási entita ze tmy mě nutila, abych vstal a vydal se na cestu. Vzal jsem si do rukou lopatu a když jsem za sebou zavíral rezavou bránu dávno opuštěného hřbitova, tak jsem věděl, že jsem tu správně. Kráčel jsem jako ve snu a naslouchal šepotu nemrtvých. Zněli zle a bolestivě. Země byly zmrzlá, přesto jsem začal kopat. Hluboko, velmi hluboko jsem našel starou prašivou rakev. Otevřel jsem ji a v ní ležel prokletý mnich, který držel v ruce nové EP kanadských tmářů DEFENESTRATION. 

Je to moje první setkání s touto smečkou a musím rovnou napsat, že jsem byl ihned zahalen do krvavé mlhy. Pálily mě vnitřnosti, moje tělo napadla pradávná sněť a začalo u mě docházet k prvním příznakům rozkladu. Pánové hrají temný, chladný a ostrý death metal ze staré školy. A dělají to velmi opravdově, ryze, uvěřitelně a naprosto autenticky. 


Neznám nic poetičtějšího, než exhumaci starého hrobu. To napětí, ten moment překvapení, co najdete v rakvi, tomu se skoro nic jiného nevyrovná. Na stejnou úroveň ale můžeme dát i poslech tohoto mokvajícího, ostře řezajícího, temného a chladného EP "Rotting Antefix". Kanaďané dodržují staré, mnoha lety ověřené postupy. A dělají to s elegancí starých mistrů v oboru. Mnohokrát jsem psal, že mě, starému veteránovi podzemí, dělají nejlépe právě podobné nahrávky. Musí být zahrané od srdce. Musí mít povedený, prašivý zvuk, musí řezat do živého. DEFENESTRATION tohle všechno umí a přidali ještě něco navíc. Mají v sobě drive a pověstnou sílu, nasbíranou na starých prokletých pohřebištích. Jasně, je to old school death metal té nejhrubší odrůdy. Nic nového v záhrobí, ale také skladby, které se mi dostaly postupně do hlavy i do podvědomí. Představte si, že se ráno probudíte a nic už nikdy nebude takové jako dřív. Podivný svět, do kterého jste se narodili a který je už dávno odsouzen k zániku, shořel. Ulicemi se toulají skupiny nenávistných zombie, touží po čerstvé krvi i mozcích. Nemrtví se přišli pomstít. Vnímáte tu apokalyptickou atmosféru? Tak přesně takhle zní i tohle EP. Je po okraj narvané surovými melodiemi, ostrými riffy, zabijáckými bicími i zvířecím vokálem. No řekněte, co si víc může starý pes, hlídající vstup do podsvětí již několik dekád, přát? Možná snad jen zažít tuhle smečku na nějakém sklepním koncertě. Země byly zmrzlá, přesto jsem začal kopat. Hluboko, velmi hluboko jsem našel starou prašivou rakev. Otevřel jsem ji a v ní ležel prokletý mnich, který držel v ruce nové EP kanadských tmářů DEFENESTRATION. Myslím, vím to, že jsem zde správně a mohu vám tuhle kapelu a její tvorbu jenom doporučit. Prašivý death metal, u kterého praskají rakve! Chladné a temné ozvěny z toho nejhlubšího podzemí! 

Asphyx says:

I woke up in the middle of the night after a terrifying nightmare. I had to go I don’t even know why. Something intangible, some kind of entity from the darkness, was forcing me to get up and set out on my journey. I grabbed a shovel, and as I closed the rusty gate of a long-abandoned cemetery behind me, I knew I was in the right place. I walked as if in a dream, listening to the whispers of the undead. They sounded evil and painful. The ground was frozen, yet I began to dig. Deep, very deep, I found an old, mangy coffin. I opened it, and inside lay a cursed monk, holding in his hand the new EP by the Canadian doom metal band DEFENESTRATION. 

This is my first encounter with this pack, and I must say right away that I was immediately enveloped in a bloody fog. My insides were burning; an ancient rot had taken hold of my body, and I began to experience the first signs of decay. These guys play dark, cold, and sharp old-school death metal. And they do it with great sincerity, purity, believability, and absolute authenticity. 


I know of nothing more poetic than the exhumation of an old grave. That tension, that moment of surprise at what you’ll find in the coffin almost nothing else can compare to it. But we can place listening to this oozing, razor-sharp, dark, and cold EP, "Rotting Antefix", on the same level. The Canadians stick to old, time-tested methods. And they do so with the elegance of the old masters of the genre. I’ve written many times that, as an old underground veteran, it’s precisely these kinds of recordings that speak to me the most. They have to be played from the heart. They have to have a raw, gritty sound; they have to cut right to the bone. DEFENESTRATION does all of this and then some. They possess a drive and that legendary power, gathered from ancient, cursed burial grounds. Sure, it’s old-school death metal of the roughest variety. Nothing new in the afterlife, but these are songs that have gradually seeped into my head and my subconscious. Imagine waking up one morning and realizing nothing will ever be the same again. The strange world into which you were born a world long doomed to extinction has burned to the ground. Hordes of hateful zombies roam the streets, craving fresh blood and brains. The undead have come to exact their revenge. Can you feel that apocalyptic atmosphere? That’s exactly what this EP sounds like. It’s packed to the brim with raw melodies, sharp riffs, killer drums, and animalistic vocals. Tell me, what more could an old dog who’s been guarding the entrance to the underworld for several decades ask for? Maybe just to see this pack perform at some basement gig. The ground was frozen, yet I began to dig. Deep, very deep, I found an old, mangy coffin. I opened it, and inside lay a cursed monk holding the new EP by the Canadian death metal band DEFENESTRATION. I think no, I know that I’m in the right place here, and I can only recommend this band and their work to you. Rusty death metal that makes coffins crack! Cold and dark echoes from the deepest underground!


tracklist:
01. Forgot To Die 
02. Vengeance For Life 
03. Rotting Antefix 
04. Arcane Visions 
05. Baptism By Fire 
06. Consuming Flesh

A few questions - interview with death metal band from Canada - DEFENESTRATION.

A few questions - interview with death metal band from Canada - DEFENESTRATION.

Ave, can you introduce your band to our readers? When was it founded and what style of music do you play etc.?

The band was founded in 2022. Me (Ben) and the other guitar Jesse met at a music festival and came up with the idea to try and start a death metal band. After a few months of writing we got together with Steve and Adrian and started putting together the demo.

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

We recorded the new album with Ryan Nash at his home studio in Winnipeg, MB. The record was produced by the band, engineered and mastered by Ryan Nash, and mastered by Andrew Oswald.


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

It was released on Vinyl, Casette and CD. Vinyl limited to 200 copies.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

I (Ben) wrote all the lyrics. The lyrics are about death, mysticism, and ancient times.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

Hidris created the band logo. Iron Fortress took care of the layout and and the website. We’re on instagram @deathbydefenstration. Social media is important for promoting shows and our album but that’s about it.


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

Iron Fortress released this record for us. They did an awesome job with everything, we couldn’t be more happy with how it turned out.

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

Some old school bands we take inspiration from are bands like Asphyx and Autopsy. Also contemporary bands like Necrot.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

Just to Iron Fortress

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

We have played quite a bit Over the last few years. Mainly smaller club gigs. We played Manitoba metal fest last year which was a big achievement for us.


What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

We would like to play more shows out of town across the country, and continue to release more music.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

You can find us on instagram @deathbydefenestration or reach us by email defenestration.death@gmail.com.

Thanx for the interview.





---------------------------------------------------------------------------------------------------

sobota 11. července 2026

Recenze/review - COPROLITH - Putrescence (2026)


COPROLITH - Putrescence
CD 2026, Me Saco Un Ojo / Rotted Life

for english please scroll down

Smradlavé, hnusné, zahnívající a kompostované tělo. Kdysi krásný mladý člověk, zohavený mučením a nenávistí, vypadá jako nějaká bizarní loutka. Hnis a špína, zkažená krev, spousta odřezků masa. Ne, to není žádná děsivá noční můra, ani špatný horor, ale krutá, chladná a nekonečně temná realita. S kanadskými death metalisty COPROLITH jste se mohli na našich stránkách již setkat. A tak asi víte, že tahle smečka hraje surový, mokvající smrtící kov, po kterém se budete cítit, jako by vaše tělo hnilo zaživa.

I na letošní novince můžete potkat velmi podmanivou atmosféru patologických sálů, starých pohřebišť, dávno opuštěných lidských jatek. Velmi dobře napsané skladby se vám dostanou postupně do hlavy, pod kůži i do podvědomí. Je něco bažinatého, rozkládajícího se, co vás bude provázet během celého poslechu. Procesy hnití byly započaty, stačí jen přidat volume. 


Kapela čerpala inspiraci v tom nejhlubším podzemí. Novinka má velmi masivní, prašivý a nekonečně surový zvuk. Praskají u něj kosti, odpadává maso ze tváře. Pokud bych potom měl zmínit nějaké smečky, kterými se COPROLITH pravděpodobně inspirovali, musel bych napsat jména jako SEDIMENTUM, DISMA, FUNEBRARUM, INCANTATION. Kanaďané potom, ve stylu zkušených patologů, velice vkusně a morbidně přidávají spoustu svých nápadů a invence. Pokud jste měli někdy na svém těle nějakou mokvající, zanícenou ránu, hnusný vřed, který vám byl nakonec proříznut a vytekla z něj černá, zkažená krev, tak asi víte o čem píšu. Poslech "Putrescence" je totiž velmi podobným zážitkem, srovnatelným snad jen s veřejnou pitvou z dob, kdy ještě nebyla anestezie. Je vám asi jasné, že pacient byl plně při vědomí a živý. Nejvíc se mi na novince opravdu asi nejvíc líbí atmosféra, takové ty plazivé nálady, velmi podobné ranním mlhám na hřbitově, případně smradlavým močálům nekonečné bolesti. Červi tančí v tkáních, krmí se zkaženým masem, všude kolem se vznáší nasládlý puch. Oči byly dávno vyklovány a já marně přemýšlím, kdo může něco tak ohavného udělat. Určitě znáte ten zvláštní pocit, když se v ulicích toulá šílený vrah a vy se bojíte vylézt ven. Lekáte se každého stínu, ohlížíte se za sebe, abyste se nakonec stejně stali obětí, která je velmi podobné té z úvodu dnešní recenze. Abych to nějak shrnul. Pokud máte rádi smrtící kov v tomto stylu, potom neváhejte ani chvilku. Kanaďané odvedli skvělou řeznickou práci po všech stránkách. Smradlavé, hnusné, zahnívající a kompostované tělo. Kdysi krásný mladý člověk, zohavený mučením a nenávistí, vypadá jako nějaká bizarní loutka. Hnis a špína, zkažená krev, spousta odřezků masa. Ne, to není žádná děsivá noční můra, ani špatný horor, ale krutá, chladná a nekonečně temná realita. Hnisavý, mokvající, surový death metal ve značném stádiu rozkladu! U tohoto alba budete kompostováni zaživa! 

Asphyx says:

A stinking, disgusting, rotting, and decomposing body. Once a beautiful young person, disfigured by torture and hatred, he looks like some kind of bizarre puppet. Pus and filth, tainted blood, and piles of flesh scraps. No, this isn’t some terrifying nightmare or a bad horror movie, but a cruel, cold, and infinitely dark reality. You may have already come across the Canadian death metal band COPROLITH on our website. So you probably know that this pack plays raw, oozing, deadly metal that will make you feel as if your body is rotting alive.

On this year’s new release, you’ll once again encounter the deeply captivating atmosphere of pathology labs, old cemeteries, and long abandoned human slaughterhouses. The exceptionally well-written songs will gradually seep into your head, under your skin, and into your subconscious. There’s something swampy and decaying that will accompany you throughout the entire listening experience. The rotting has begun all you have to do is turn up the volume. 


The band drew inspiration from the deepest underground. Their new album has a very massive, gritty, and endlessly raw sound. It makes your bones crack and the flesh fall off your face. If I were to mention some bands that COPROLITH were likely inspired by, I’d have to name acts like SEDIMENTUM, DISMA, FUNEBRARUM, and INCANTATION. The Canadians, in the style of seasoned pathologists, then very tastefully and morbidly add plenty of their own ideas and creativity. If you’ve ever had a weeping, inflamed wound on your body a nasty ulcer that was eventually lanced, releasing black, putrid blood then you probably know what I’m talking about. Listening to “Putrescence” is a very similar experience, comparable perhaps only to a public autopsy from the days before anesthesia. You probably realize that the patient was fully conscious and alive. What I really like most about this new release is the atmosphere those creeping moods, very similar to the morning mists in a cemetery, or perhaps the stinking swamps of endless pain. Worms dance in the tissues, feeding on rotten flesh, and a sweetish stench hangs in the air all around. The eyes had long since been gouged out, and I wonder in vain who could do something so hideous. You’re surely familiar with that strange feeling when a deranged killer is on the loose and you’re afraid to step outside. You flinch at every shadow, constantly looking over your shoulder only to end up as a victim very similar to the one described at the beginning of today’s review. To sum it up: If you like death metal in this style, don’t hesitate for a moment. The Canadians have done a brilliant job of butchering it in every way. A stinking, disgusting, rotting, and decomposing body. Once a beautiful young person, disfigured by torture and hatred, now looks like some kind of bizarre puppet. Pus and filth, rotten blood, piles of flesh scraps. No, this isn’t some terrifying nightmare or a bad horror movie, but a cruel, cold, and infinitely dark reality. Pus-filled, oozing, raw death metal in an advanced state of decay! This album will compost you alive!



Recenze/review - COPROLITH - Coprolith (2023):


tracklist:
1. Sentenced to the Grave
2. Putrescence
3. Defiling Incantation
4. Birthed by Remorseless Flames
5. Another Skull to Claim
6. Possessed by Incoherent Violent Suggestions



pátek 10. července 2026

Recenze/review - DIABOLIC OATH - Unholy Barbaric Hymns (2026)


DIABOLIC OATH - Unholy Barbaric Hymns
EP 2026, Sentient Ruin Laboratories

for english please scroll down

Čtyři rezavé hřeby, které někdo kdysi dávno zatloukl do tvé rakve. Chtěli mít jistotu, že už se nikdy nedostaneš ven. Probodli ti srdce dřevěným kůlem, uřízli hlavu a stejně se ještě dlouhé roky ozýval z hrobky tvůj nenávistný nářek. Bylo na čase, aby exhumovali tvoje ostatky. Současný svět je divný a dávno odsouzený k zániku. Povolali nemrtvé, prokleté, aby se přišli pomstít. Jsi jeden ze zástupu krvelačných bestií, kteří za zvuků nového EP black death metalových démonů DIABOLIC OATH přišli spálit všechno a všechny. 

Téhle smečce jsem se na svých stránkách již několikrát věnoval. Pokud máte chuť na další příběhy ze záhrobí, tak si přečtěte recenze na minulá alba. Vše je odkazováno dole pod dnešním článkem. Letos pánové pokračují ve své morbidní práci. I tentokrát exhumují staré prokleté hroby. A opět to dělají s elegancí a zkušenostmi starých inkvizitorů. 


Novinka mi asi nejvíc připomíná starou, dávno vyléčenou ránu, která začne znovu bolet, mokvat a začne z ní vytékat zkažená krev. Zanícený vřed, způsobený uhranutím, nyní proříznutý rezavým nožem. Tepe v něm a pálí. Žhne a chladí zároveň. S "Unholy Barbaric Hymns" je to stejné. Připadám si jako na nějakém starodávném okultním obřadu. Vyděšené oči obětí, syrový, ostrý a mrazivý zvuk, kamenný oltář, zástup padlých kněží v kápích, ďábelský motiv na obalu, tohle všechno tvoří celek, který musí udělat dobře každému metalovému kacíři. Kapela se volně inspirovala v tvorbě třeba takových TEITANBLOOD, BESTIAL WARLUST, ESKHATON, HERESIARCH, DIOCLETIAN, IMMOLATION, INCANTATION, DEICIDE. To ale není zase tak důležité. Hlavní je, že na mě novinka funguje, že se stala mojí součástí, prokletím, že se k ní rád a často vracím. Nejlépe uprostřed noci, když jsou mraky nízko a démoni se toulají ulicemi. Na místním hřbitově se začínají dít podivné věci. Zničené hroby, zneuctěná márnice. Všichni si myslí, že za to může parta mladistvých, ale mýlí se. My, kteří jsme pravověrní, moc dobře víme, že se probudily přízraky, že vylézají z rakví a touží po čerstvé krvi. Důvodem je samozřejmě nové album těchto tmářů. Za sebe, za starého psa, který hlídá vstup do podsvětí již skoro 35 let, vám mohu nové EP jenom doporučit. DIABOLIC OATH odvedli skvělou práci po všech stránkách. Čtyři rezavé hřeby, které někdo kdysi dávno zatloukl do tvé rakve. Chtěli mít jistotu, že už se nikdy nedostaneš ven. Probodli ti srdce dřevěným kůlem, uřízli hlavu a stejně se ještě dlouhé roky ozýval z hrobky tvůj nenávistný nářek. Bylo na čase, aby exhumovali tvoje ostatky. Syrový, prašivý black death metal, u kterého vás začnou bolet staré rány! Budete spáleni na popel! 


Asphyx says:

Four rusty nails that someone hammered into your coffin long ago. They wanted to make sure you’d never get out. They pierced your heart with a wooden stake, cut off your head, and yet your hate-filled wails still echoed from the tomb for many years. It was time for them to exhume your remains. The modern world is strange and long doomed to extinction. They summoned the undead, the cursed, to come and exact their revenge. You are one of the horde of bloodthirsty beasts who, to the sounds of the new EP by the black death metal demons DIABOLIC OATH, have come to burn everything and everyone. 

I’ve already written about this pack several times on my website. If you’re in the mood for more tales from beyond the grave, check out the reviews of their previous albums. All links are provided below today’s article. This year, the gentlemen continue their morbid work. Once again, they’re exhuming old, cursed graves. And once again, they’re doing it with the elegance and expertise of ancient inquisitors. 


This new release reminds me most of an old, long-healed wound that starts to hurt again, oozes, and begins to bleed foul blood. An inflamed ulcer, caused by a curse, now sliced open by a rusty knife. It throbs and burns. It glows and chills at the same time. It’s the same with “Unholy Barbaric Hymns”. I feel like I’m at some ancient occult ritual. The terrified eyes of the victims, the raw, sharp, and chilling sound, the stone altar, a crowd of fallen priests in hoods, the diabolical motif on the cover all of this forms a whole that is sure to please every metal heretic. The band drew loose inspiration from the work of bands like TEITANBLOOD, BESTIAL WARLUST, ESKHATON, HERESIARCH, DIOCLETIAN, IMMOLATION, INCANTATION, and DEICIDE. But that’s not really important. The main thing is that this new release works for me it’s become a part of me, a curse and I love coming back to it often. Preferably in the middle of the night, when the clouds hang low and demons roam the streets. Strange things are starting to happen at the local cemetery. Destroyed graves, a desecrated morgue. Everyone thinks a bunch of teenagers is to blame, but they’re wrong. We, the true believers, know full well that the spectres have awakened, that they’re crawling out of their coffins and craving fresh blood. The reason, of course, is this band of dark forces’ new album. Speaking for myself an old dog who’s been guarding the entrance to the underworld for nearly 35 years I can only recommend this new EP to you. DIABOLIC OATH has done a fantastic job in every respect. Four rusty nails that someone hammered into your coffin long ago. They wanted to make sure you’d never get out again. They pierced your heart with a wooden stake, cut off your head, and yet your hate-filled wails still echoed from the tomb for many long years. It was time for them to exhume your remains. Raw, mangy black death metal that will make your old wounds ache! You will be burned to ashes!


about DIABOLIC OATH on DEADLY STORM ZINE:





tracklist:
01. Emblazoned Upon Ebony Winds 
02. Radiant Mars, Reveal The Spear Of War 
03. Within The Jaws Of Lecherous Fire 
04. Vomiting Flames In Rapturous Conflagration

středa 8. července 2026

Recenze/review - SCORDATURA - Led into Oblivion (2026)


SCORDATURA - Led into Oblivion
CD 2026, Everlasting Spew Records

for english please scroll down

Nůž, který ti pomalu zajížděl do břicha, byl rezavý, starý a ihned ti způsobil sněť. Zemřel si ale nakonec na selhání srdce. Vyděšený, opuštěný a zapomenutý. Stal si se další obětí v řadě, zatímco s tvým vrahem dělají rozhovory, píší o něm knihy a je hvězdou televizních pořadů. Brutální, zlý a bezcitný, přesto obdivovaný, se spoustou fanoušků a obdivovatelek. Tvoje tělo spálili na popel a nezůstal po tobě ani stín, ani prchavý otisk.

Velmi spalující, surová, nekompromisní a divoká je i nová nahrávka skotských death metalových maniaků SCORDATURA. Měl jsem před lety tu čest potkat kapelu i na koncertě u nás v České republice a musím potvrdit, že jejich vystoupení bylo plné temné energie, zdravého vzteku a riffů, u kterých odpadávalo maso od kostí. S novým albem to mám úplně stejně. Také mě přikovalo na zeď, rozsekalo na kusy a pohodilo moji mrtvolu u cesty, jako nějakou nepotřebnou loutku.


"Led into Oblivion" je přesně tím druhem alba, které když si pustíte, tak budete mít pocit, že jste se ocitli v prudké lavině, mezi kamením, polámanými kostmi, bělostnými lebkami a zkaženou krví. Tohle je tsunami, které vás smete z povrchu zemského. Vše doplňuje masivní, nahrubo nasekaný zvuk, který řeže do živého. Paolo Girardi je podepsán pod velmi zajímavým motivem na obalu. Líbí se mi moc! Hlavní jsou ale, ostatně jako vždycky, nápady, melodie, hudba samotná. Skladby jsou velmi dobře napsány, mají v sobě potřebný drive, sílu, takovou tu pradávnou touhu ničit a zabíjet. SCORDATURA volně čerpali inspiraci u kapel typu CANNIBAL CORPSE, DYING FETUS, MALEVOLENT CREATION, ABORTED, SUFFOCATION, DEICIDE. Dělají to velmi elegantně, zkušeně, s poctivostí mistrů v oboru. Přidávají také velkou spoustu svých vlastních, dobře napsaných nápadů a invence. Výsledný koktejl vás nenechá na pochybách. Přirovnal bych poslech k návštěvě nějaké staré jeskyně, o které se v legendách vypráví, že v ní spí, hluboko v podzemí, šílená krvelačná bestie. Téhle smečce se povedlo ji probudit a vytáhnout na světlo. Po této desce zůstává jen spálená země a mozky propláchnuté kyselinou. Je to trepanace lebky, na hranici šílenství, možná i kousek za ní. Poslední roky mám divný pocit, že se svět řítí do záhuby, jakoby přestaly platit po staletí ověřené principy. Než ale nastane apokalypsa, budu tuhle nahrávku poslouchat stále dokola. Má v sobě něco morbidně přitažlivého, co mě nutí se neustále vracet. Nůž, který ti pomalu zajížděl do břicha, byl rezavý, starý a ihned ti způsobil sněť. Zemřel si ale nakonec na selhání srdce. Vyděšený, opuštěný a zapomenutý. Stal si se další obětí v řadě, zatímco s tvým vrahem dělají rozhovory, píší o něm knihy a je hvězdou televizních pořadů. Surová, temná death metalová lavina! Absolutní masakr, album, které trhá maso od kostí!

Asphyx says:

The knife that slowly sank into your stomach was rusty, old, and immediately caused gangrene. But in the end, you died of heart failure terrified, abandoned, and forgotten. You became just another victim in a long line, while your killer is being interviewed, has books written about him, and is the star of TV shows. Brutal, evil, and heartless, yet admired, with legions of fans and admirers. They burned your body to ashes, leaving behind neither a shadow nor a fleeting trace.

The new album by the Scottish death metal maniacs SCORDATURA is also intensely scorching, raw, uncompromising, and wild. Years ago, I had the honor of seeing the band perform at a concert here in the Czech Republic, and I can confirm that their show was full of dark energy, healthy rage, and riffs that made the flesh fall from your bones. I feel exactly the same way about the new album. It also pinned me to the wall, chopped me into pieces, and tossed my corpse by the roadside like some useless puppet.


"Led into Oblivion" is exactly the kind of album that, when you play it, makes you feel like you’ve been swept up in a raging avalanche, amid rocks, broken bones, bleached skulls, and corrupted blood. This is a tsunami that will wipe you off the face of the earth. All of this is complemented by a massive, raw, choppy sound that cuts right to the bone. Paolo Girardi is responsible for the very interesting cover art. I really like it! But what matters most, as always, are the ideas, the melodies, and the music itself. The songs are very well written; they possess the necessary drive, power, and that primal urge to destroy and kill. SCORDATURA drew loose inspiration from bands like CANNIBAL CORPSE, DYING FETUS, MALEVOLENT CREATION, ABORTED, SUFFOCATION, and DEICIDE. They do it very elegantly, skillfully, with the integrity of masters of the craft. They also add a great deal of their own well-crafted ideas and creativity. The resulting mix leaves no room for doubt. I’d compare listening to this to visiting an ancient cave, the kind of place legends say is home to a mad, bloodthirsty beast slumbering deep underground. This pack has managed to awaken it and drag it into the light. All that remains after this album is scorched earth and brains washed out with acid. It’s a trepanation of the skull, on the edge of madness maybe even a little beyond it. In recent years, I’ve had this strange feeling that the world is hurtling toward destruction, as if principles proven over centuries no longer apply. But before the apocalypse comes, I’ll keep listening to this recording over and over. There’s something morbidly compelling about it that compels me to keep coming back. The knife that slowly sank into your stomach was rusty, old, and immediately caused gangrene. But in the end, you died of heart failure. Terrified, abandoned, and forgotten. You became just another victim in the line, while your killer is being interviewed, books are being written about him, and he’s the star of TV shows. A raw, dark death metal avalanche! An absolute massacre, an album that rips the flesh from the bones!



about SCORDATURA  on DEADLY STORM ZINE:




tracklist:
01. Doomed To Fate 
02. Led Into Oblivion 
03. Existential Termination 
04. Echoes Of A Fractured Mind 
05. Oppressed/Repressed 
06. A Manic Indoctrination 
07. Retali(h)ate 
08. When The Red Moon Hangs Low 
09. Maw Of The Void 
10. Begging To Die

pondělí 6. července 2026

Recenze/review - NUNSLAUGHTER - Satanic Chaos Legions (2026)


NUNSLAUGHTER - Satanic Chaos Legions
CD 2026, BLKIIBLK Records

for english please scroll down

Znesvěcené pohřebiště, na kterém byli kdysi pohřbeni prokletí. První vrstva vydala šílená a děsivá svědectví o lidské nenávisti. O krutosti, o slepé víře. Zpuchřelé kosti, kdysi mučená a znásilňovaná těla. Ve jménu inkvizice. Duše nikdy nenajdou klid, stále budou bloudit mezi naším a oním světem. Naříkat nad svým osudem, toužit po pomstě i čerstvé krvi. Jako stará zanícená rána, jako návrat nemrtvých, tak zní nové album legendárních NUNSLAUGHTER. Kapela se letos vrátila, aby nám přinesla další ze svých death metalových svědectví. Mraky jsou při poslechu novinky nízko, skoro se dotýkají země. Mají černou barvu. Démoni znovu sedí na svém trůně a usmívají se. Není divu, hraje se tu hlavně pro ně, i pro všechny prokleté. 

A tak zase jednou s chutí a úsměvem upisuji svoji duši Satanovi a kupuji si u něj nové album. Obdivuji pekelný motiv na obalu, užívám si prašivý, "analogově" znějící zvuk, ale hlavně skladby, které jsou pro mě ozvěnami ze záhrobí, ze starých katakomb, ve kterých kdysi byli mučeni nebožáci ve jménu víry. Obraťte všechny kříže směrem dolů a připravte oltář, nové album je zde!


Tihle démoni mají dávno svůj jasný, rozpoznatelný a dobře čitelný styl. Poznáte je podle několika prvních tónů a ani letos na tom pánové nic nemění. Atmosféra je pochmurná, zahalená do krvavé mlhy. Nápady ohlodané na kost. Kapela uctívá staré kořeny death metalu a dělá to opět s elegancí a nadšením mistrů v oboru. Nemám žádných námitek proti provedení, ani proti jednotlivým nápadům. Od prvního momentu se mi objevila znovu stigmata a nahrávku si neskutečně užívám. Je totiž opravdová, ryzí, uvěřitelná a naprosto autentická. Nikde nic nepřebývá, ani nechybí, tihle gentlemani vzešli z té nejhlubší temnoty a hrají způsobem, který vás nenechá na pochybách. Ihned do vás zaseknou svůj dráp a už vás nepustí. Jsou jako černé svědomí, jako třináctá komnata, ve které jsou uloženy zohavené svaté ostatky. Zahaleni do rudých kápí, pochodují za odříkávaní zvrácených modliteb dolů, do podzemí. Oltář je připraven, svíce hoří jasným plamenem. Oběti budou zítra upáleny na hranici a tak jsou dnes k dispozici ke všem zvěrstvům, kterých je schopen jenom člověk. Zažijí nekonečné mučení. Ve jménu víry, amen! Až jednou po mnoha letech najdou archeologové jejich ostatky, naházené do hromadného hrobu, tak si pustí nové album "Satanic Chaos Legions" a budou vědět, o čem je opravdové peklo. Jasně, kapela hraje stále to samé, ale dělá to způsobem, který mě pokaždé strhne do hlubiny, totálně zničí a spálí na popel. Vzduch zase jednou smrdí sírou, kněží dál lžou a mají rozeklané jazyk hadů. Svět se po staletí nezměnil. Válka s nebem nikdy neskončí. Vím to já, i NUNSLAUGHTER! Moje duše nikdy nenajde klid, navěky bude bloudit mezi naším a oním světem. Staré, prašivé, blasfemické death metalové album, u kterého potkáte své vlastní démony! Pradávný, temný rituál, nasáklý zkaženou krví! Znovu se vám objeví stigmata!


Asphyx says:

A desecrated burial ground where the accursed were once laid to rest. The first layer revealed a mad and terrifying testament to human hatred to cruelty, to blind faith. Rotten bones, bodies once tortured and raped all in the name of the Inquisition. These souls will never find peace; they will forever wander between this world and the next. Lamenting their fate, yearning for vengeance and fresh blood. Like an old, festering wound, like the return of the undead that is the sound of the new album by the legendary NUNSLAUGHTER. The band has returned this year to bring us another of their death metal testimonies. As I listen to this new release, the clouds hang low, almost touching the ground. They are black. The demons sit on their throne once more, smiling. No wonder this music is played mainly for them, and for all the damned. 

And so, once again, with relish and a smile, I sell my soul to Satan and buy his new album. I admire the hellish motif on the cover, I enjoy the gritty, “analog” sound, but most of all the songs, which to me are echoes from beyond the grave, from the old catacombs where the poor souls were once tortured in the name of faith. Turn all the crosses upside down and prepare the altar the new album is here!


These demons have long had their own distinct, recognizable, and easily identifiable style. You can tell who they are from the very first few notes, and the guys aren’t changing a thing this year either. The atmosphere is gloomy, shrouded in a blood-red fog. Ideas stripped down to the bone. The band pays homage to the old roots of death metal and does so once again with the elegance and enthusiasm of masters of the craft. I have no objections to the execution, nor to the individual ideas. From the very first moment, the stigmata reappeared for me, and I’m thoroughly enjoying this recording. It is, after all, genuine, pure, believable, and utterly authentic. Nothing is superfluous, and nothing is missing; these gentlemen have emerged from the deepest darkness and play in a way that leaves you in no doubt. They sink their claws into you immediately and never let go. They are like a dark conscience, like a thirteenth chamber where desecrated holy relics are stored. Shrouded in red hoods, they march downward into the underworld while reciting perverse prayers. The altar is ready; the candles burn with a bright flame. The victims will be burned at the stake tomorrow, so today they are at the mercy of every atrocity of which only a human being is capable. They will endure endless torture. In the name of faith, amen! When, many years from now, archaeologists find their remains, thrown into a mass grave, they’ll put on the new album "Satanic Chaos Legions" and know what true hell is all about. Sure, the band plays the same thing over and over, but they do it in a way that drags me into the depths every time, totally destroys me, and burns me to ashes. The air reeks of sulfur once again; the priests continue to lie, their tongues forked like snakes. The world hasn’t changed in centuries. The war with heaven will never end. I know it, and so does NUNSLAUGHTER! My soul will never find peace; it will wander forever between this world and the next. An old, grimy, blasphemous death metal album where you’ll encounter your own demons! An ancient, dark ritual, soaked in corrupt blood! The stigmata will reappear before you!


about NUNSLAUGHTER on DEADLY STORM ZINE:






tracklist:
01. Satanic Chaos Legions 
02. Jesus Fucking Dies 
03. Unsacrament 
04. Christian Ruse 
05. Die Your Own Death 
06. Rotten Messiah 
07. Peukharist 
08. In The Flames Of Inferno 
09. Heavenless 
10. Lucifer The Light 
11. Cathedral Of Stench 
12. Listen To The Lies 
13. Infernal Reign 
14. The Spear Of Satan

Recenze/review - ENDSEEKER - Coffin Born (2026)


ENDSEEKER - Coffin Born
EP 2026, Metal Blade Records

for english please scroll down

Říkal si sběratel. Chlap v nejlepším věku, plný síly. Všichni ho měli rádi, jen se mu nikdo nedokázal podívat do očí. V jeho pohledu bylo něco zvířecího. Nikdo nevěděl, že jeho největším koníčkem jsou nekonečné večery ve sklepě, kde měl v různých polohách nainstalována zohavená těla. Smrt ho fascinovala od malička. Rád pitval a mučil zvířata. Do jedné takové morbidní galerie vás zvou i němečtí maniaci ENDSEEKER.

Není žádným tajemstvím, že mám pro tuhle kapelu velkou slabost. Důkazem budiž odkazy na recenze i rozhovor, které naleznete dole pod dnešním článkem. I letos pánové pokračují ve své ďábelské jízdě a exhumují hroby prokletých. Ostré melodie, surový vokál, zabijácké bicí a také velké množství temné energie, posbírané hluboko v podzemí. 


Když nové EP "Coffin Born" poslouchám, tak mám opravdu neodbytný pocit, že mě někdo spolu s kapelou zavřel do márnice. Slyším nářek nemrtvých. Šeptají slova plná bolesti a utrpení. Chtějí se pomstít. Stejně jako já si užívají masivní, chladný, řezající a dobře čitelný zvuk, s chutí se zasní nad motivem na obalu. Nové skladby jsou určeny pro všechny pravověrné, pro fanoušky třeba takových BLOOTBATH, AT THE GATES, DISMEMBER, ENTOMBED. Němci potom, velice zkušeně a s elegancí starých mistrů, přidávají i spoustu svých nápadů a invence. Já tak zase jednou sedím u reproduktorů, podupávám si do rytmu a chce se mi řvát do tmy spolu s kapelou. Pět nových songů, ostrých jako břitva,  které se vám dostanou pod kůži i do podvědomí. Až jednou půjdete na hřbitov, vezměte si nové EP určitě s sebou. Jen si dávejte pozor, až půjdete kolem starých krypt. Jsou v nich pochováni ti, kteří se protivili bohu a jsou navěky prokleti. Líbí se mi přístup kapely, jejich cit pro melodie, schopnost složit zajímavé pasáže. Novinku lze s klidem označit známkou vysoké kvality. Na ENDSEEKER je spolehnutí a já lituji jediného, ještě jsem je neviděl naživo. Zrovna tohle je kapela, která musí na koncertech zabíjet. Když toho chlápka z úvodu dnešního článku potkáte, tak dávejte pozor. Dokáže okouzlit svým šarmem. Myslí si o sobě, že je jen obyčejným sběratelem. Má v zásadě pravdu. Smrt je při poslechu velmi blízko, stojí spolu se Satanem ve stínu a usmívá se. Není divu, hraje se tu i pro ni. Surový, chladný a temný death metal, u kterého odpadává maso od kostí! Masakr v márnici!

Asphyx says:

He called himself a collector. A man in his prime, brimming with strength. Everyone liked him, but no one could bring themselves to look him in the eye. There was something animalistic in his gaze. No one knew that his greatest hobby was spending endless evenings in the basement, where he had mutilated bodies arranged in various positions. Death had fascinated him since childhood. He enjoyed dissecting and torturing animals. The German maniacs ENDSEEKER invite you to one such morbid gallery.

It’s no secret that I have a soft spot for this band. Proof of this can be found in the links to reviews and an interview below today’s article. This year, the guys are continuing their diabolical ride and exhuming the graves of the damned. Sharp melodies, raw vocals, killer drums, and a massive amount of dark energy, gathered deep underground. 


When I listen to the new EP "Coffin Born", I get this really persistent feeling that someone has locked me in a morgue along with the band. I hear the wails of the undead. They whisper words full of pain and suffering. They want revenge. Just like me, they revel in the massive, cold, cutting, and crystal-clear sound, and they’ll happily lose themselves in the cover art. The new tracks are meant for all true believers for fans of bands like BLOOTBATH, AT THE GATES, DISMEMBER, and ENTOMBED. The Germans, with great skill and the elegance of old masters, also add plenty of their own ideas and creativity. So here I am once again, sitting by the speakers, tapping my foot to the beat, and wanting to scream into the darkness along with the band. Five new songs, razor-sharp, that will get under your skin and into your subconscious. The next time you go to the cemetery, be sure to take this new EP with you. Just be careful when you walk past the old crypts. Buried there are those who defied God and are cursed for all eternity. I like the band’s approach, their sense of melody, and their ability to compose interesting passages. This new release can easily be labeled as high quality. You can count on ENDSEEKER, and my only regret is that I haven’t seen them live yet. This is exactly the kind of band that must be a blast at concerts. If you run into that guy from the beginning of today’s article, watch out. He can charm you with his charisma. He thinks of himself as just an ordinary collector. He’s basically right. Death is very close while listening; she stands in the shadows alongside Satan, smiling. No wonder they’re playing for her, too. Raw, cold, and dark death metal that makes the flesh fall from the bones! A massacre in the morgue!



about ENDSEEKER on DEADLY STORM ZINE:







tracklist:
01. Enemies Of Peace 
02. No After. No Before. 
03. Coffin Born 
04. Life Breeds Death 
05. True Survivor

neděle 5. července 2026

Recenze/review - MORTAL TERROR - Filthy Old Thrash (2026)


MORTAL TERROR - Filthy Old Thrash
CD 2026, vlastní vydání

for english please scroll down

Odkládám pivo na víko od rakve. Už jsem tu zase zavřený před současným divným světem, kterému přestávám postupně rozumět. Jsem starý pes, který zvedá hlavu už jen v případě, že ho nějaká kapela doopravdy zaujme. Poslechnu si ukázky a utíkám dolů, do katakomb, po schodech, po kterých stéká hnis a špína. Sednu si do snad stoletého křesla, zapnu play na svém přehrávači a nechám se unášet ostrými melodiemi, divokými riffy, temně podmanivou atmosférou.

Kdysi dávno, na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století, jsem patřil do jedné party, která chodila v otrhaných džínách po periferii průmyslového města a hledala kout, kde by si mohla naplno pustit právě podobné nahrávky, jako jsou ty od MORTAL TERROR. I letos pánové na sto procent ctí staré dobré pořádky. A dělají to s elegancí, zkušenostmi a nadšením starých mistrů v oboru. Kurva brácho, ze všech kamarádů jsem tu zbyl sám a stále poslouchám stejnou muziku. Je škoda že tu nejste, i když tak trošku ano. A to pokaždé, když odkládám lahev od piva na víko od rakve a zapínám znovu a znovu play.

 

Novinku musíte poslouchat hodně nahlas, jedná se o starý německý thrash metal, zahraný s noblesou, nadhledem. Uvěřitelně, opravdově, ryze a naprosto autenticky. Psal jsem již o předchozím albu "Bite of the Underdog" a mám s kapelou i skvělý rozhovor (odkazy najdete dole pod dnešním článkem). Již kdysi dávno (a letošní deska mi to jenom potvrzuje) jsem zjistil a stále si to myslím, že jsme jedné krve. Koluje nám v žilách od doby, kdy jsme poprvé uslyšeli opravdovou metalovou muziku. Tihle veteráni vám nakopou zadky. Samozřejmě, celou dobu se zde bavíme o nahrubo nasekaném thrash metalu, opředeném spoustou syrových melodií. Pokud jste fanoušci třeba takových SODOM, DESTUCTION, KREATOR, PROTECTOR, TANKARD, je pro vás novinka "Filthy Old Thrash" povinnost. Vše je ohlodané až na kost. Novinka vás smete z povrchu zemského, strhne do hlubiny, spálí, rozdrásá vás zevnitř, abyste potom vstali z popela, silnější než kdy dřív. Vím moc dobře, že pokud by mí kamarádi ještě žili, setkal bych se s nimi v mosh-pitu. Já vím, svět se dnes točí úplně jinak, vše je umělejší, podivnější a moje slova mohou znít jen jako výkřiky do tmy, ale z nového alba cítím pověstnou pradávnou sílu opravdového metalu, takovou tu krvavě černou jiskru, drive, chcete-li. MORTAL TERROR do mě zkrátka a dobře zasekli svůj dráp i letos a už mě nepustili. Nezbývá mi nic jiného, než vám nové album doporučit a označit jej vysokou známkou kvality. Kurva brácho, je to zase tam. Odkládám pivo na víko od rakve. Už jsem tu zase zavřený před současným divným světem, kterému přestávám postupně rozumět. A cítím se skvěle! Opravdový, ryzí, nahrubo nasekaný thrash metal, u kterého odpadává maso od kostí! Tohle album se vám dostane do hlavy i do podvědomí! 


Asphyx says:

I set my beer down on the coffin lid. Here I am again, shut away from this strange modern world that I’m gradually losing track of. I’m an old dog who only lifts his head when a band really catches my attention. I listen to some samples and run downstairs, into the catacombs, down the stairs covered in pus and grime. I sit down in an armchair that’s probably a hundred years old, press play on my player, and let myself be carried away by sharp melodies, wild riffs, and a darkly captivating atmosphere.

A long time ago, at the turn of the ’80s and ’90s, I was part of a crew that would wander the outskirts of an industrial city in ragged jeans, looking for a spot where we could crank up recordings just like those by MORTAL TERROR. This year, too, these guys are staying true to the good old ways one hundred percent. And they do it with the elegance, experience, and enthusiasm of old masters in the field. Damn, bro, of all my friends, I’m the only one left here, and I’m still listening to the same music. It’s a shame you’re not here though in a way, you kind of are. And that’s every time I set my beer bottle down on the coffin lid and hit play again and again.

You have to listen to this new release really loud it’s old-school German thrash metal, played with class and a sense of perspective. Believably, genuinely, purely, and completely authentically. I’ve already written about their previous album, "Bite of the Underdog", and I also have a great interview with the band (you’ll find the links below today’s article). A long time ago (and this year’s album only confirms it), I realized and I still believe that we’re cut from the same cloth. It’s been coursing through our veins ever since we first heard real metal music. These veterans are going to kick your asses. Of course, we’re talking here about brutally choppy thrash metal, interwoven with plenty of raw melodies. If you’re a fan of bands like SODOM, DESTRUCTION, KREATOR, PROTECTOR, or TANKARD, their new album “Filthy Old Thrash” is a must listen. Everything is stripped down to the bone. This new album will sweep you off the face of the earth, drag you into the depths, burn you, and tear you apart from the inside, so that you can then rise from the ashes, stronger than ever before. I know very well that if my friends were still alive, I’d be meeting them in the mosh pit. I know, the world is a completely different place today everything is more artificial, stranger and my words may sound like nothing more than cries into the darkness, but from this new album I sense the legendary, ancient power of true metal that blood-black spark, that drive, if you will. MORTAL TERROR have, quite simply, sunk their claws into me again this year and haven’t let go. I have no choice but to recommend this new album to you and give it a high mark for quality. Damn, bro, it’s back. I’m setting my beer down on the coffin lid. Here I am again, shut away from this strange modern world that I’m gradually losing the ability to understand. And I feel great! Real, pure, brutally chopped up thrash metal that makes the flesh fall off your bones! This album will get into your head and your subconscious! 



about MORTAL TERROR on DEADLY STORM ZINE:





tracklist:
1.Ghosts From The Past 00:59
2.1986-6-6 06:02
3.Filthy Old Thrash 05:27
4.I Come For Everyone 04:12
5.Cold, Ugly And Rotten 04:45
6.Under Attack 05:03
7.Deadly Class 05:35
8.Here Is Some Speed 05:43
9.We Own This NIght 05:07

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine