DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemnewalbum. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemnewalbum. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 10. ledna 2026

Interview - GRAVEYARD WINDS - An old-school death metal ritual from the graveyard of the damned!


Interview with death metal band from Colombia - GRAVEYARD WINDS.

Answered Carlos Zea (guitar), thank you!

Recenze/review - GRAVEYARD WINDS - Those, Who Come with the Mist (2025):

Ave GRAVEYARD WINDS! Greetings to the Colombian underground. I hope everything is going well for you. It should be, since you have your first full-length album of your career out this year. I must admit that it literally pinned me to the wall. It's dark, energetic, cutting like a sharp knife. It's clear that you've done a great job and that you have a lot of talent.

- Hails Jakub!, Cheers, I am Carlos Zea (guitar). Thank you very much for reaching out and for supporting our music. It is an honor for us to share our words with the readers of DEADLY STORM ZINE. Regards from Medellín, Colombia.

How do you perceive the new album in relation to your debut "Assault to the Coffin"? Where did you want to go and how do you think the recordings are different?

Those Who Come with the Mist' presents 8 tracks of refined, compact songwriting. We have evolved beyond previous 80s heavy metal contrasts to solidify a dark, classic death metal sound. With improved audio production and songs under 5 minutes, each track has its own distinct tempo and identity, avoiding a flat listening experience.


"Those Who Come with the Mist" has all the attributes of good death metal. For me personally, it's an album I love to come back to. How did it come about? How does GRAVEYARD WINDS compose new material?

Our music is heavily influenced by the wave of European and American Death Metal from the late 80s and early 90s, the era that defined my musical identity. The songwriting is a collaborative process: I present an initial guitar concept to Juan, and we structure the song before recording. Once the instrumentation and drum intensity are laid down, I finalize the lyrics for Mauricio 'Klisgor,' who brings them to life with his distinct vocal character.

I found out that Juan Carlos Henao "Chengo" is credited with the mixing and mastering. I have to say that the sound is literally killer. It keeps making me turn up the volume on my hi-fi system. Juan created a sound that is cruel, raw, dark, and animalistic. How was it working with him, and why did you choose him? Which studio did you record in, and how did everything go?

Chengo is a veteran of Medellín's old-school technical death metal scene and the founding guitarist of Cromlech band, active since the mid-90s. We have a long history with him at his studio, Area 51, dating back to 1999 with our first recordings for the bands Planta Cadáver and later with Yogth Sothoth. We trust him completely because he combines technical engineering skills with a deep understanding of what the band wants, making the workflow seamless and the results excellent.

An integral part and a kind of bonus for fans today is the CD. You released it on Awakening Records and it has a dark cover. Who is the author? Am I right in thinking that it represents the arrival of the undead on earth? How did you choose the motif and how does it relate to the music on the new album?

We collaborated with Carlos Jacome (from our sister band Bonestorm and founder of Creatus Artworks) for the album art. His illustration brings the title track to life, depicting the mist as a dimensional gateway. The artwork visualizes a 'monstrous procession' of eldritch horrors and lost souls entering our world, freezing the terrifying moment when the dead finally overtake the living.


I would be interested to know what the lyrics on the new album "Those Who Come with the Mist" are about. Who wrote them and where did they find their inspiration?

The band draws inspiration from classic authors of the 'poètes maudits' tradition. Based on stories, books, and poems, we develop adaptations that transcend the original references to construct our own narratives, reinterpreted through a unique literary and conceptual perspective.

I have been wandering the underworld for over thirty-five years and I go to Colombia for music because I know I can rely on it. I think we have a similar nature and taste when it comes to metal. I really like your bands and follow your scene closely. Maybe I envy you a little, because we only have a few death metal bands that are worth mentioning. How do you explain the fact that death metal is so successful in your country? How do you perceive your scene, fans, labels?

Thank you for your appreciation of our country's music. In the 80s, my city gave birth to an underground movement known locally as 'Ultrametal,' defined by its raw power. Back then, Colombia faced significant limitations, making professional gear and recording technology extremely hard to come by. However, many bands transcended those barriers. Today, technological advances have granted us access to better studios, vastly improving technical quality, and I constantly see local bands releasing high-level material.

For Graveyard Winds, the support has been overwhelming. Despite our new CDs currently being held in customs from China, 80% of the shipment is already pre-sold, a situation similar to our 2022 debut. The audience in Medellín is fervent—they buy physical formats and support live shows, especially when they see local bands working with international labels. Their loyalty is what drives us, allowing us to fund our studio work entirely through merchandise sales.


You play devastating death metal influenced, among other things, by the American school. Today, bands can't avoid comparisons, but I'd be interested to know how the idea to form GRAVEYARD WINDS came about, who was and is your role model, and where you want to take your band. Are you attracted to big international festivals, are you willing to go on tour with a more famous band?

Our influences within classic metal are vast, drawing from bands as diverse as early Paradise Lost, Decomposed (UK), Dismember, Death (Spiritual Healing era), Disincarnate, Immolation, early Rotting Christ, Asphyx, and Bolt Thrower. However, it is crucial for us to channel that classic sound without becoming a carbon copy of any single band; that would be limiting.

In fact, reviewers often struggle to pin down our style. Someone even labeled us 'Melodic Death Metal' just because we included some 80s Heavy Metal-style solos on our debut, haha.

Regarding touring, logistics are complicated since we all have day jobs. Given the economic challenges in our country, taking off for a four-week international tour would jeopardize our stability, and for an underground band, the conditions likely wouldn't justify the risk. For now, we are focusing on select weekend shows in Colombia for 2026 that don't conflict with our work and families. We are adults with responsibilities, after all

When I started my website ten years ago, I had a vision that I would try to support bands that I thought weren't so visible. To let the world know about them. I think I'm doing pretty well, at least according to the feedback. How do you approach promotion? Do you leave it to the label, or do you send CDs out for reviews yourself? For example, I buy albums that I really enjoy. How about you? Are you also fans who like to support your colleagues often? Do you go to concerts? Do you party?

We truly appreciate you reaching out for this interview. It happens often with this band: when folks from zines or distros contact us, the interaction is so warm it feels like we’ve known each other for years. That is the true reward of making music—connecting with countries where we wouldn't normally have any presence.

Ironically, we are definitely better known abroad than in our own country. Here in Medellín, we are mostly recognized within our circle of friends, though word is slowly spreading nationally. We remain very close to the local scene, constantly supporting other bands' releases, attending gigs, and hanging out in bars together. That reciprocal support is exactly what strengthens the community.


On the one hand, a band starting out today has a lot of opportunities to make themselves known, but on the other hand, there are so many bands out there that fans get lost in the crowd. A lot of people just download MP3s from the internet and instead of going to concerts, they prefer to spit venom on Facebook. How does modern technology affect you as GRAVEYARD WINDS? What do you think about downloading music, Google metalheads, streaming music, etc.?

For us, digital platforms and physical support are complementary. We rely on merch sales to fund our recordings, but online exposure is what makes those sales possible. It allows us to reach global audiences and build local anticipation, which is why our debut sold out immediately and our incoming album is already 80% pre-sold. We see the internet as a tool to expand our reach, while tangible support remains the engine that keeps the band running.

I like to ask musicians what death metal means to them. How would they define it, is it more of a philosophy and lifestyle for them or "just" relaxation. What does it mean to you? How do you perceive and experience it?

Music is hardwired into us, affecting our senses in ways that are hard to describe. For me, the raw power of metal instruments and vocals is what sparked the desire in my teenage years to stop just listening and start creating.

I treat this as a serious hobby—one that fights for space against my profession and personal relationships. I try to find a balance and avoid becoming an antisocial 'freak,' acknowledging that we need human connection. But given that my city is saturated with detestable tropical music, Metal serves as my ideal sanctuary.

Finally, a classic but important question. What does GRAVEYARD WINDS have planned for the coming months? Where can we see you in concert and when will you be visiting Europe?

For 2026, we plan to focus on promoting the album locally, as we expect customs to finally release the CD copies in January. We currently have concerts scheduled in the neighboring city of Pereira and another in Bogotá. Since the band is not well-known outside of Medellín, we hope the album promotion gains traction and helps us build an audience in those cities.

Visiting Europe with the band would be excellent, but I believe we are still too underground at this stage. The two labels we’ve worked with have done a fantastic job with international promotion, but we don't have plans for Europe just yet... perhaps someday.

Thank you very much for the interview. I wish you every success with your new album and hope that your fan base grows as much as possible. I look forward to seeing you live again and wish you all the best, both musically and personally. I'm going to listen to "Those Who Come with the Mist" again!

Jakub, cheers from the whole band. We really appreciate your interest and the opportunity to discuss our musical project in depth. We hope DEADLY STORM ZINE keeps the underground flame alive for years to come. Best of luck with your projects. Hails from Colombia, a brutal hug, and thanks for the support!

Best regards, Carlos Zea Díaz.

Recenze/review - GRAVEYARD WINDS - Those, Who Come with the Mist (2025):


---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - GRAVEYARD WINDS - Old school death metalový obřad z pohřebiště prokletých!


Rozhovor s death metalovou skupinou z Kolumbie - GRAVEYARD WINDS.

Odpovídal Carlos Zea (kytara), děkujeme!

Recenze/review - GRAVEYARD WINDS - Those, Who Come with the Mist (2025):

Ave GRAVEYARD WINDS! Zdravím do kolumbijského undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos první dlouhohrající album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vaší prvotinou „Assault to the Coffin“? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?

Zdravím Jakube! Ahoj, jsem Carlos Zea (kytara). Moc děkujeme za kontakt a podporu naší hudby. Je pro nás ctí sdílet naše myšlenky s čtenáři DEADLY STORM ZINE. Pozdravujeme z Medellínu v Kolumbii.

„Those, Who Come with the Mist“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál GRAVEYARD WINDS?

Album „Those Who Come with the Mist“ obsahuje 8 skladeb s propracovaným a kompaktním songwritingem. Vyvinuli jsme se nad rámec předchozích kontrastů heavy metalu 80. let a upevnili jsme temný, klasický death metalový zvuk. Díky vylepšené zvukové produkci a skladbám kratším než 5 minut má každý song své vlastní tempo a identitu, což zabraňuje fádnímu poslechovému zážitku.


Dohledal jsem si, že pod mixem a masteringem je podepsán Juan Carlos Henao "Chengo". Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Juan vám vytvořil zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný. Jak se vám s ním spolupracovalo a proč právě on? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?

Chengo je veteránem oldschoolové technické death metalové scény v Medellínu a zakládajícím kytaristou kapely Cromlech, která působí od poloviny 90. let. S jeho studiem Area 51 máme dlouhou společnou historii, která sahá až do roku 1999, kdy jsme zde nahrávali naše první nahrávky pro kapely Planta Cadáver a později Yogth Sothoth. Plně mu důvěřujeme, protože kombinuje technické inženýrské dovednosti s hlubokým porozuměním toho, co kapela chce, což zajišťuje plynulý pracovní postup a vynikající výsledky.

Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes CD. Vy jste jej vydali u Awakening Records a je opatřeno temným obalem. Kdo je jeho autorem? Vysvětluji si to dobře, že se jedná o příchod nemrtvých na zem? Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?

Na obalu alba jsme spolupracovali s Carlosem Jacomem (z naší sesterské kapely Bonestorm a zakladatelem Creatus Artworks). Jeho ilustrace oživuje titulní skladbu a zobrazuje mlhu jako dimenzionální bránu. Obal vizualizuje „monstrózní průvod“ nadpřirozených hrůz a ztracených duší vstupujících do našeho světa a zachycuje děsivý okamžik, kdy mrtví konečně převálcují živé.

Zajímalo by mě, o čem jsou texty na nové desce „Those, Who Come with the Mist“. Kdo je jejich autorem a kde se inspiroval?

Kapela čerpá inspiraci z klasických autorů tradice „poètes maudits“. Na základě příběhů, knih a básní vytváříme adaptace, které přesahují původní předlohy a vytvářejí vlastní narativy, přetvořené prostřednictvím jedinečné literární a koncepční perspektivy.


Toulám se podsvětím již přes třicet pět let a do Kolumbie si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death metalových smeček, které stojí za to. Čím si to vysvětluješ, že zrovna u vás se death metalu tolik daří? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?

Děkujeme za váš zájem o hudbu naší země. V 80. letech se v mém městě zrodilo undergroundové hnutí známé pod názvem „Ultrametal“, které se vyznačovalo svou syrovou energií. V té době čelila Kolumbie značným omezením, kvůli kterým bylo velmi obtížné sehnat profesionální vybavení a nahrávací techniku. Mnohé kapely však tyto překážky překonaly. Dnes nám technologický pokrok umožňuje přístup k lepším studiím, což výrazně zlepšilo technickou kvalitu, a neustále vidím místní kapely vydávat materiály na vysoké úrovni.

Podpora pro Graveyard Winds byla ohromující. Přestože naše nové CD jsou momentálně zadržena na celnici v Číně, 80 % zásilky je již předprodaných, což je podobná situace jako při našem debutu v roce 2022. Publikum v Medellínu je nadšené – kupuje fyzické formáty a podporuje živá vystoupení, zejména když vidí místní kapely spolupracovat s mezinárodními vydavatelstvími. Jejich loajalita je tím, co nás pohání, a umožňuje nám financovat naši práci ve studiu výhradně z prodeje merchandise.

Hrajete devastující death metal ovlivněný mimo jiné i americkou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit GRAVEYARD WINDS, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

Naše vlivy v rámci klasického metalu jsou rozsáhlé a čerpáme z tak rozmanitých kapel, jako jsou raní Paradise Lost, Decomposed (UK), Dismember, Death (éra Spiritual Healing), Disincarnate, Immolation, staří Rotting Christ, Asphyx a Bolt Thrower. Pro nás je však zásadní, abychom tento klasický zvuk zprostředkovali, aniž bychom se stali pouhou kopií některé z těchto kapel, což by nás omezovalo.

Recenzenti často mají potíže náš styl přesně definovat. Někdo nás dokonce označil za „melodický death metal“, jen proto, že jsme na naše debutové album zařadili několik sól ve stylu heavy metalu 80. let, haha.

Co se týče turné, logistika je komplikovaná, protože všichni máme denní zaměstnání. Vzhledem k ekonomickým problémům v naší zemi by čtyřtýdenní mezinárodní turné ohrozilo naši stabilitu a pro undergroundovou kapelu by podmínky pravděpodobně neospravedlňovaly riziko. Prozatím se soustředíme na vybrané víkendové koncerty v Kolumbii v roce 2026, které nejsou v rozporu s naší prací a rodinami. Jsme přece jen dospělí lidé s povinnostmi.


Když jsem před deseti lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

Velmi si vážíme toho, že jste nás oslovili s žádostí o rozhovor. S touto kapelou se to stává často: když nás kontaktují lidé z fanzinů nebo distribucí, je naše interakce tak vřelá, že máme pocit, jako bychom se znali už léta. To je skutečná odměna za tvorbu hudby – spojení se zeměmi, kde bychom normálně neměli žádnou přítomnost.

Je ironií, že jsme rozhodně známější v zahraničí než ve své vlastní zemi. Tady v Medellínu nás zná hlavně náš okruh přátel, ale pomalu se o nás začíná mluvit i na celostátní úrovni. Zůstáváme velmi blízko místní scéně, neustále podporujeme vydávání alb jiných kapel, chodíme na koncerty a společně trávíme čas v barech. Právě tato vzájemná podpora posiluje komunitu.

Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako GRAVEYARD WINDS ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?

Pro nás jsou digitální platformy a fyzická podpora vzájemně se doplňující. Pro financování našich nahrávek se spoléháme na prodej merchandise, ale právě díky online prezentaci je tento prodej možný. Umožňuje nám oslovit globální publikum a vybudovat místní očekávání, díky čemuž se naše debutové album okamžitě vyprodalo a naše připravované album je již z 80 % předprodané. Internet vnímáme jako nástroj k rozšíření našeho dosahu, zatímco hmatatelná podpora zůstává motorem, který udržuje kapelu v chodu.


S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

Hudba je v nás hluboce zakořeněná a ovlivňuje naše smysly způsobem, který je těžké popsat. Pro mě byla právě syrová síla kovových nástrojů a vokálů tím, co ve mně v dospívání vzbudilo touhu přestat jen poslouchat a začít tvořit.

Beru to jako vážný koníček, který bojuje o prostor s mou profesí a osobními vztahy. Snažím se najít rovnováhu a vyhnout se tomu, abych se stal asociálním „podivínem“, protože si uvědomuji, že potřebujeme lidské vztahy. Ale vzhledem k tomu, že moje město je přesyceno odpornou tropickou hudbou, metal je pro mě ideálním útočištěm.

Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají GRAVEYARD WINDS v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě a kdy navštívíte Evropu?

V roce 2026 se plánujeme zaměřit na propagaci alba na místní úrovni, protože očekáváme, že celní úřady konečně v lednu uvolní kopie CD. V současné době máme naplánované koncerty v sousedním městě Pereira a další v Bogotě. Vzhledem k tomu, že kapela není mimo Medellín příliš známá, doufáme, že propagací alba získá na oblibě a pomůže nám získat publikum v těchto městech.

Návštěva Evropy s kapelou by byla skvělá, ale myslím, že v této fázi jsme ještě příliš undergroundoví. Dvě nahrávací společnosti, se kterými jsme spolupracovali, odvedly fantastickou práci s mezinárodní propagací, ale zatím nemáme žádné plány ohledně Evropy... možná někdy v budoucnu.

Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit zase někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Those, Who Come with the Mist“ zase narvat do hlavy!

Jakube, posílám pozdravy od celé kapely. Velmi si vážíme tvého zájmu a možnosti podrobně diskutovat o našem hudebním projektu. Doufáme, že DEADLY STORM ZINE udrží undergroundovou jiskru naživu i v dalších letech. Hodně štěstí s tvojí prací. Pozdravy z Kolumbie, brutální objetí a díky za podporu!

S pozdravem, Carlos Zea Díaz.

Recenze/review - GRAVEYARD WINDS - Those, Who Come with the Mist (2025):


---------------------------------------------------------------------------------------------------

pátek 9. ledna 2026

Recenze/review - NAHUM - Old World Dead (2025)


NAHUM - Old World Dead
CD 2025, Smile Music Records

for english please scroll down

Nikdy jsem nechtěl, abych se stal jenom starcem křičícím na mraky. Pravdou ale je, že současný svět se mění tak rychle, že snad ani nelze nevnímat temnotu, která se kolem nás plíží jako jedovatý had. Snad ve všech oblastech lidského počínáni se čím dál tím víc sází jenom na image, než na poctivou práci. Ukovat dobrou stylovou nahrávku není jenom tak. NAHUM jsou z Ostravy a tak mi mé ocelové přirovnání odpusťte. Nemůžu jinak. V době, kdy je mnoho kapel jen obyčejným stínem časů minulých nebo přinejmenším prachsprostou kopií, přichází tahle smečka s nahrávkou, která mi již při prvním poslechu málem vystřelila mozek z hlavy.

Minulé desky jsem si vždycky poslechl, pokýval spokojeně hlavou, ale omlouvám se, příliš jsem se k nim nevracel. Užil jsem si tuhle smečku spíše naživo, kdy je pokaždé zárukou kvality. Letos je všechno jinak. Z reproduktorů se ke mě vyhrnula zkažená krev, lavina z kostí a lebek, spousta zdravého vzteku. Perfektní zvuk (Wojtek Wieslawski ze Studia Hertz - mixing, mastering), zajímavý a stylový motiv na obalu (Vladimir "Smerdulak" Chebakov), ale hlavně nápady, které se poslouchají tak nějak samozřejmě. Kurva brácho, tohle album má v sobě velký drive a sílu!


NAHUM sice samozřejmě čerpají ze starých death a thrash metalových archívů, ale na pevných základech jsou vystavěny velmi zajímavé, neotřelé, svěží a syrové kompozice. Jako bych stál uprostřed tsunami a kolem mě se hroutil současný podivný svět. Možná jednou dojde k restartu a začne se znovu a možná i lépe. Nebo ne? Záleží jen na nás. Pro to, abyste ukovali dobrý výrobek, potřebujete poctivé suroviny. NAHUM je kapela složená z muzikantů, kteří nejen, že umí perfektně hrát, ale zároveň dokáží napsat skvělé a dobře zapamatovatelné motivy. Novinka "Old World Dead" u mě rostla každým dalším poslechem. Jakoby mě pokaždé kapela přikovala na zeď. Někdy si připadám, že nás současná společnost svazuje až nesmyslnými řetězy. Tohle album je pro mě těžkým kladivem, které mi je pomáhá roztrhnout. Netuším, jaký vklad dali do novinky noví členové, ale přátelé, tohle už není jenom nějaké další obyčejné album v řadě. Naopak, v Ostravě se zrodila hudba, která je ukována z té nejkvalitnější oceli. Je stará i moderní zároveň. Má v sobě vše potřebné pro to, aby byla vaše mysl rozdrásána do krve. Už teď se těším, až si potvrdím svůj názor někde naživo, protože mám už dlouhé roky tuhle smečku zafixovanou jako koncertní jistotu. Těch nápadů, jednotlivých nuancí, odstínů, nálad a pocitů je v novince opravdu velké množství. Skladby mě nenechávají ani na chvilku v klidu a pokaždé si pro sebe objevím kousek něčeho nového, další pasáž, motiv. Zkrátka a dobře mě baví nové album poslouchat stále dokola a pořád se k němu vracím. Nemůžu jinak, ale musím všem pravověrným fanouškům tuhle desku doporučit. Hoří totiž zevnitř. Nebuďte starci, co křičí na mraky, pusťte si raději "Old World Dead". Surová a absolutně zničující death thrash metalová lavina! Album ukované z té nejkvalitnější oceli! 


Asphyx says:

I never wanted to become just an old man shouting at the clouds. But the truth is that the world today is changing so fast that it is impossible not to notice the darkness creeping around us like a poisonous snake. In almost all areas of human endeavor, image is increasingly valued over honest work. Making a good, stylish record is no easy feat. NAHUM are from Ostrava, so forgive me for my steel analogy. I can't help it. At a time when many bands are just a shadow of their former selves, or at least a mere copy, this pack comes along with a record that almost blew my mind the first time I heard it.

I always listened to their previous albums, nodded my head contentedly, but I'm sorry to say I didn't return to them very often. I enjoyed this band more live, where quality is always guaranteed. This year, everything is different. Corrupted blood, an avalanche of bones and skulls, and a lot of healthy anger poured out of the speakers. Perfect sound (Wojtek Wieslawski from Studio Hertz - mixing, mastering), an interesting and stylish cover design (Vladimir "Smerdulak" Chebakov), but above all, ideas that sound so natural. Damn, bro, this album has a lot of drive and power!

 

NAHUM clearly draws from the old archives of death and thrash metal, but their solid foundations are built on very interesting, original, fresh, and raw compositions. It's like standing in the middle of a tsunami and watching the strange world around me collapse. Maybe one day there will be a restart and everything will begin again, maybe even better. Or not? It's up to us. To make a good product, you need honest ingredients. NAHUM is a band made up of musicians who not only play perfectly, but also compose great and memorable motifs. The new album, "Old World Dead", grew on me with every listen. It was as if the band pinned me to the wall every time. Sometimes I feel like today's society binds us with meaningless chains. For me, this album is a heavy hammer that helps me break them. I have no idea what contribution the new members made to the new album, but friends, this is not just another ordinary album in a row. On the contrary, music forged from the highest quality steel was born in Ostrava. It is both old and modern at the same time. It has everything it takes to tear your mind apart. I am already looking forward to confirming my opinion somewhere live, because I have had this band fixed in my mind as a sure bet for concerts for many years. There are a lot of ideas, individual nuances, shades, moods, and feelings in the new album. The songs don't let me rest for a moment, and every time I discover something new, another passage, another motif. In short, I enjoy listening to the new album over and over again and keep coming back to it. I can't help but recommend this album to all true fans. It burns from within. Don't be old men shouting at the clouds, listen to "Old World Dead" instead. A raw and absolutely devastating death thrash metal avalanche! An album forged from the highest quality steel!



Tracklist:
01. Army, Onward! 
02. Legion Of Death 
03. Through The Rotting And Cremation 
04. Conspiracy Of Shadows 
05. Old World Dead 
06. Hatekiller 
07. Murder In Madness 
08. Mantra 
09. The Stars Have Never Been So Dark 
10. As The Burning Flame (No Master)

band:
Tomash Nahum / guitar
Pavel Balcar / vocal
Michal Herman / guitar
Jan Balcar / bass
Kamil Rýc / drums



čtvrtek 8. ledna 2026

Recenze/review - TAEDIFER - Indivinus (2025)


TAEDIFER - Indivinus
CD 2025, Archaic Sound

for english please scroll down

Mráz maloval na náhrobcích obrazy a symboly ze starých časů. Jakoby se do nich otiskla veškerá bolest a utrpení, které museli pohřbení kdysi zažívat. Zlo nelze zničit. Můžete jej zahnat, ale ono se ukryje a zdánlivě spí. Nenechte se ale mýlit. Čeká stále ve stínu, až uděláte chybu, až sejdete z cesty. Přišel jsem jako vždy velmi brzy. Dnes nás čeká exhumace hrobu, ve kterém je pohřbený starý prašivý a chladný death metal.

Již u první demonahrávky téhle smečky jsem se vyznával z toho, že se jedná nejen o zkušené muzikanty, kteří moc dobře vědí, co a jak chtějí hrát, ale zároveň se přesně trefili i do mého vkusu. Ano, i novinka "Indivinus" od českých tmářů TAEDIFER je poctivě odvedenou prací dle mého gusta. Jsem starý hrobník, který kope hroby nejraději do zmrzlé země. Když mráz maluje na náhrobky pradávné obrazy a symboly.


Směr, kterým se pánové vydali, je zcela jasný a zřetelný. Naleznete zde jak odkazy na klasické HM2 death metalové kapely švédského stylu DISMEMBER, ENTRAILS, ENTOMBED, NIHILIST, INTERMENT, CARNAGE, BLOODBATH, ENTOMBED, COMECON, tak i třeba na takové ASPHYX. Potud by bylo vše v nejlepším pořádku, přesto by se jednalo o další z mnoha kapel, které se pokoušejí jenom oživit ducha starých časů. TAEDIFER na to jdou ale přeci jen jinak. Skladby jsou velmi dobře napsány, pokaždé mají zajímavý motiv, surový základ a zničující rytmus. Nezapomíná se ale ani na chladné a temné melodie. Užívám si vokál, který je, jak s oblibou tvrdím, nasáklý starými chorobami. Na téhle smečce se mi asi nejvíc líbí, jak dokáže nad klasickými a tradičními motivy vystavět další košaté konstrukce. Síla nové nahrávky je v detailech, které možná pozná jenom opravdový fanoušek smrtícího kovu, ale troufám si tvrdit, že pro nás je také album hlavně určeno. Na chvilku se musím zastavit u zvuku, které je dle mého naprosto perfektní. Jakoby se zde potkávala taková ta stará poctivá živočišnost a živelnost s dobrou čitelností. Novinka zkrátka řeže tou správnou stranou nože a podepsáni jsou pod ní Honza Kapák (recording) a Lukas Haidinger (mastering, mixing). "Indivinus" je přesně tím druhem hudby, která vás donutí se zavřít ve svém pokoji a neustále přidávat hlasitost. Mezi mnou a kapelou došlo ke vzájemnému přenosu morbidních emocí, což je dle mého absolutní základ pro to, abych si novinku stále dokola rval pod tlakem do hlavy. Mráz  maloval na náhrobcích obrazy a symboly ze starých časů. Jakoby se do nich otiskla veškerá bolest a utrpení, které museli pohřbení kdysi zažívat. Zlo nelze zničit. Můžete jej zahnat, ale ono se ukryje a zdánlivě spí. Při poslechu novinky jsem si jistý, že jsem zde správně. Obsahuje v sobě totiž vše pro poctivou, reálnou a autentickou exhumaci starého prašivého hrobu. Temný a chladný death metal, po kterém zůstává hluboká krvavá stopa! Smrt má nové jméno, říká si TAEDIFER!


Asphyx says:

Frost painted images and symbols from ancient times on the gravestones. It was as if all the pain and suffering that the buried had once experienced was imprinted on them. Evil cannot be destroyed. You can drive it away, but it will hide and appear to be asleep. But don't be fooled. It waits in the shadows, waiting for you to make a mistake, to stray from the path. As always, I arrived very early. Today we are exhuming a grave in which old, mangy, cold death metal is buried.

Even with this band's first demo recording, I recognized that they were not only experienced musicians who knew very well what and how they wanted to play, but they also perfectly matched my taste. Yes, the new album "Indivinus" by the Czech obscurantists TAEDIFER is a job well done, just to my liking. I am an old gravedigger who prefers to dig graves in frozen ground. When frost paints ancient images and symbols on the gravestones.


The direction these gentlemen have taken is quite clear and obvious. You will find references to classic Swedish-style HM2 death metal bands such as DISMEMBER, ENTRAILS, ENTOMBED, NIHILIST, INTERMENT, CARNAGE, BLOODBATH, ENTOMBED, COMECON, as well as ASPHYX. So far, so good, but this would be just another of the many bands trying to revive the spirit of old times. However, TAEDIFER takes a different approach. The songs are very well written, each with an interesting motif, a raw foundation, and a devastating rhythm. But they don't forget the cold and dark melodies either. I enjoy the vocals, which, as I like to say, are steeped in old diseases. What I like most about this pack is how they manage to build complex structures on top of classic and traditional motifs. The strength of the new recording lies in the details, which perhaps only true fans of death metal will recognize, but I dare say that the album is mainly intended for us as well. I have to pause for a moment to mention the sound, which I think is absolutely perfect. It's as if the old honest animalism and spontaneity meet good clarity here. This new release simply cuts with the right side of the knife, and it bears the signatures of Honza Kapák (recording) and Lukas Haidinger (mastering, mixing). "Indivinus" is exactly the kind of music that makes you lock yourself in your room and keep turning up the volume. There was a mutual transfer of morbid emotions between me and the band, which, in my opinion, is the absolute basis for me to keep playing the new release over and over again under pressure in my head. Frost painted images and symbols from ancient times on the gravestones. It was as if all the pain and suffering that the buried had once experienced was imprinted on them. Evil cannot be destroyed. You can chase it away, but it will hide and seemingly sleep. Listening to the new album, I am sure that I am in the right place. It contains everything necessary for an honest, real, and authentic exhumation of an old, rotten grave. Dark and cold death metal that leaves a deep, bloody trail! Death has a new name, it is called TAEDIFER!



Recenze/review - TAEDIFER - Demons of the Past (2022):


Album track listing:
1. Doom Deserved
2. Hateseed
3. Demons of the Past
4. Stone Cold
5. Crowned Deceiver
6. Devil Thy Lover
7. Embrace the Darkness
8. Skinless
9. Even the Death May Bleed
10. Blood Red Rain

band:
Radek Popel - zpěv
Petr „Pepe“ Ouško - kytara
Robert Kubík - kytara
Pavel „Kebab“ Troup - baskytara
Marek Verner - bicí

středa 7. ledna 2026

Recenze/review - SEVENTH SIGHT - Wings of Perdition (2025)


SEVENTH SIGHT - Wings of Perdition
CD 2025, vlastní vydání

for english please scroll down

Okolo některých hrobek chodívám poměrně často, přesto je míjím a směřuji jinam. Bývají zarostlé břečťanem, opuštěné ve své nekonečné samotě. Stávají v rohu hřbitova a nikdo k nim již dlouhé roky nenosí květiny. Mezi lidmi se říká, že v nich jsou pohřbeni prokletí. Venku zrovna padal sníh a ještě než dopadl na zem, tak se potkával s krvavou mlhou. Šel jsem po pečlivě upravené cestě a četl si nápisy na náhrobcích. Jméno SEVENTH SIGHT mi toho příliš neříkalo. Přesto jsem se zastavil, vstoupil skrz rezavou bránu dovnitř. Na kamenném oltáři ležela mrtvola ve značném stádiu rozkladu. V rukou držela nové album a ve vzduchu byl cítit chlad za záhrobí.

Přinesl jsem si nosič domů a jakmile jsem zapnul play, tak ke mě začala z reproduktorů proudit zkažená krev, špína, bolest a utrpení. Tohle je přesně death metal podle mého gusta, zašeptám do tmy a album znovu a znovu přehrávám stále dokola. Do žil mi pomalu začne pronikat chlad a jako nějaké pevné pavučiny mě obejme absolutní temnota. Tahle nahrávka hoří zevnitř!


Dovolte mi několik formálních informací. Kapela ze Švédska datuje svůj vznik do roku 1991. Na svém kontě má pouze několik singlů, jednu demonahrávku z roku 2007 a EP, vydané také loni. Přiznám se, že jsem se trošku obával, jak bude novinka znít, kapelu jsem opravdu neznal, ale jsem spokojený, jak jenom starý death metalový pes může být. Skladby jsou plné klasického, tradičního death metalu a vznáší se kolem nich severský doom metal, který mám také velmi rád. Výsledný dojem je jedním slovem vynikající. A to prosím pěkně po všech stránkách. Velmi povedený je zvuk, který je masivní, dobře čitelný, zároveň živý a připomíná mi nahrávky z devadesátých let minulého století. Je hodně znát, že tihle gentlemani ze záhrobí nejen perfektně rozumí svému morbidnímu řemeslu, ale také hrají a skládají srdcem. Kdysi dávno, před více než deseti lety, jsem si dal za úkol, že právě podobné kapely budu podporovat. Je pro mě doslova radost, znovu a znovu zapínat play a otáčet volume doprava. Jako bych se díval opravdu na nějaké staré pohřebiště daleko na severu. Naslouchal šepotu nemrtvých. Jasně, pánové nepřinášejí nic nového, ani převratného, ale jednotlivé motivy v sobě mají takové to opravdové, reálně, syrové, autentické pnutí a výraz. Netuším, jestli je pro SEVENTH SIGHT nové album jenom splněným snem a nebo jestli chtějí jako kapela pokračovat. Pevně věřím, doufám, že platí druhá možnost. Novinku "Wings of Perdition" jsem si totiž zařadil mezi nejpřehrávanější alba minulého roku. Jak jsem psal výše, je v ní totiž obsaženo vše, co mám na dobré hudbě rád. Okolo některých hrobek chodívám poměrně často, přesto je míjím a směřuji jinam. Bývají zarostlé břečťanem, opuštěné ve své nekonečné samotě. Stávají v rohu hřbitova a nikdo k nim již dlouhé roky nenosí květiny. Já už ale vím, kam mám zamířit. Temný a chladný doom death metalový opus ze starých pohřebišť! Uslyšíte nářek nemrtvých! 

Asphyx says:

I walk past some of the tombs quite often, yet I pass them by and head elsewhere. They are overgrown with ivy, abandoned in their endless solitude. They stand in the corner of the cemetery, and no one has brought flowers to them for many years. People say that the damned are buried there. Snow was falling outside, and before it hit the ground, it mixed with the bloody mist. I walked along the carefully maintained path and read the inscriptions on the gravestones. The name SEVENTH SIGHT didn't mean much to me. Still, I stopped and entered through the rusty gate. On a stone altar lay a corpse in an advanced state of decomposition. It held a new album in its hands, and the air was filled with the chill of the afterlife.

I brought the album home, and as soon as I pressed play, rotten blood, filth, pain, and suffering began to flow from the speakers. This is exactly the kind of death metal I like, I whisper into the darkness and play the album over and over again. Cold slowly begins to seep into my veins and absolute darkness envelops me like a solid web. This recording burns from within!


Let me give you some formal information. The band from Sweden dates back to 1991. They have only released a few singles, one demo recording from 2007, and an EP, also released last year. I admit that I was a little worried about how the new album would sound, as I didn't really know the band, but I am satisfied as only an old death metal fan can be. The songs are full of classic, traditional death metal, with a touch of Nordic doom metal, which I also like very much. The overall impression is, in a word, excellent. And that goes for all aspects of the album. The sound is very well done, massive, clear, lively, and reminiscent of recordings from the 1990s. It's very clear that these gentlemen from beyond the grave not only perfectly understand their morbid craft, but also play and compose with their hearts. A long time ago, more than ten years ago, I set myself the task of supporting bands like this. It is literally a joy for me to press play again and again and turn the volume up. It's as if I were really looking at some old burial ground far to the north. He listened to the whispers of the undead. Sure, the gentlemen aren't bringing anything new or revolutionary to the table, but the individual motifs have a genuine, real, raw, authentic tension and expression. I don't know if the new album is just a dream come true for SEVENTH SIGHT or if they want to continue as a band. I firmly believe and hope that the latter is true. I have included the new album "Wings of Perdition" among the most played albums of last year. As I wrote above, it contains everything I like about good music. I walk past some tombs quite often, yet I pass them by and head elsewhere. They are overgrown with ivy, abandoned in their endless solitude. They stand in the corner of the cemetery, and no one has brought flowers to them for many years. But I know where to go. A dark and cold doom death metal opus from ancient burial grounds! Hear the wails of the undead!


tracklist:
01. Portal 
02. Symphony of Torment 
03. Inquisitors Judgement 
04. Impending Doom 
05. Wings of Perdition 
06. Evil Demise 
07. Lifeless and Deathless 
08. Suffer to Die


úterý 6. ledna 2026

Recenze/review - EXHUMAN - Fear of Oneself (2025)


EXHUMAN - Fear of Oneself
CD 2025 (reissue 2010), Great Dane Records

for english please scroll down

Asi jako každý se těším celý týden na víkend. Až zmizím ze současného divného světa. Zavřu za sebou rezavou bránu a uteču do podzemí. Do temnoty, do míst, kde si dává rande Smrt se Satanem. Vytáhnu zaprášená stará alba, co jsem poslouchal jako mladý a čtu knížky, které mě ovlivnily. Při jedné ze svých misí jsem se prohrabával CD, které mi přišly na recenzi. Hnědá obálka od Great Dane Records a uvnitř album od italských EXHUMAN.

Ihned si dohledám nějaké informace na internetu. Kapela pochází ze Sicílie a hraje hrubozrnný death metal klasického stylu. Při poslechu jako bych se vrátil po časové ose zpět. Album "Fear of Oneself" bylo původně vydáno v roce 2010. Loni bylo remastrováno a znovu přeneseno na hudební nosič. A musím rovnou dodat, že se přesně, i po tolika letech, trefilo i do mého zvráceného vkusu. 


Nahrávka je takovou velice šikovně nahranou a složenou poctou Chuckovi Schuldinerovi a jeho DEATH. Zaslechnout lze spíše vlivy jeho novějších alb. Činěno je vše velmi vkusně, s vlastní invencí a nápady. Jakoby stál legendární Chuck v pozadí ve stínu a souhlasně pokyvoval hlavou. Víte, co je ale nejlepší? Původně, ještě než jsem album "Fear of Oneself" slyšel, jsem byl spíše skeptický. Bývám vrozeně opatrný ke kapelám, jejichž historii příliš neznám. Jenže postupně došlo ke vzájemnému přenosu temné energie a najednou jsem zjistil, že se tak nějak automaticky, podvědomě, k nahrávce velmi často vracím. Možná na tom má trošku vinu nostalgie, ale i tak, dělalo mi velkou radost neustále přidávat hlasitost. Tohle vydání je samozřejmě takovým malým dárkem (vychází v nákladu 500 kusů), který ocení především všichni pravověrní fanoušci tradičního, reálného a na kost ohlodaného death metalu. V mé sbírce se najednou ocitlo CD, které jsem posunul do předních řad těch, které rád a často poslouchám. Brával jsem si jej i do auta, do práce, nebo jsem jen tak chodil s přehrávačem po ulici a užíval si shnilé, chladné a ostré melodie. Všechno tu sedí perfektně na svých místech. Hudba je divoká, nespoutaná a je v ní náležitá porce talentu a schopnosti napsat velmi dobré a zapamatovatelné melodie a motivy. Často píšu, že jsem starý pes, který hlídá vstup do podsvětí více než tři dekády. A jako takový nemohu jinak, než vám album doporučit. Hoří totiž zevnitř. Je velká škoda, že tahle kapela je v hibernaci, byl bych moc zvědavý na nějaký nový materiál. Nezbývá, než se těšit zase na víkend, až za sebou zavřu rezavé dveře a zmizím ve tmě. EXHUMAN mi byli, jsou a budou vždy velmi dobrými průvodci. Propracovaný, temný, surový death metal ohlodaný až na kost! Shnijete zaživa!


Asphyx says:

Like everyone else, I look forward to the weekend all week long. When I can escape from this strange world. I close the rusty gate behind me and flee underground. Into the darkness, to the place where Death meets Satan. I pull out the dusty old albums I listened to when I was young and read the books that influenced me. During one of my missions, I was rummaging through CDs that had been sent to me for review. A brown envelope from Great Dane Records and inside an album by the Italian band EXHUMAN.

I immediately look up some information on the internet. The band comes from Sicily and plays coarse-grained death metal in the classic style. Listening to it, I felt like I had traveled back in time. The album "Fear of Oneself" was originally released in 2010. Last year, it was remastered and re-released on a music carrier. And I must add that even after so many years, it still appeals to my twisted taste. 


The recording is a very skillfully recorded and composed tribute to Chuck Schuldiner and his DEATH. You can hear the influences of his newer albums. Everything is done very tastefully, with originality and creativity. It's as if the legendary Chuck were standing in the background, nodding his head in approval. But you know what's best? Originally, before I heard the album "Fear of Oneself", I was rather skeptical. I tend to be naturally cautious about bands whose history I don't know very well. But gradually, a mutual transfer of dark energy took place, and suddenly I found that I was automatically, subconsciously, returning to the recording very often. Maybe nostalgia is partly to blame, but even so, I really enjoyed constantly turning up the volume. This release is, of course, a small gift (only 500 copies were produced), which will be appreciated especially by all true fans of traditional, real, and bone-dry death metal. Suddenly, there was a CD in my collection that I moved to the front row of those I like and listen to often. I used to take it with me in the car, to work, or just walk down the street with my player and enjoy the rotten, cold, and sharp melodies. Everything fits perfectly in its place here. The music is wild, unrestrained, and has the right amount of talent and ability to write very good and memorable melodies and motifs. I often write that I am an old dog who has been guarding the entrance to the underworld for more than three decades. And as such, I can't help but recommend this album to you. It burns from within. It's a shame that this band is in hibernation, I would be very curious to hear some new material. All that's left is to look forward to the weekend again, when I close the rusty door behind me and disappear into the darkness. EXHUMAN have been, are, and always will be very good guides. Sophisticated, dark, raw death metal gnawed to the bone! You will rot alive!


tracklist:
1. Pierce the Ground
2. Before Burial
3. Brain Prison
4. The Night Fall Down
5. War-Warm-Worms
6. Balance Out
7. Absence of Sense

band:
Buzz - Bass, Vocals
Animal Profanator - Drums
Painkiller - Guitars
Anthòs Cruoris - Guitars


pondělí 5. ledna 2026

Recenze/review - CORRUPT - Bibli-Kill (2025)


CORRUPT - Bibli-Kill
CD 2025, vlastní vydání

for english please scroll down

Seděl jsem zase jednou u svého přehrávače a díval se do tmy. Nevěděl jsem, co si mám pustit. Unavený z všedního dne jsem potřeboval něco ostrého, divokého, něco, co mi pomůže utřídit myšlenky v hlavě. Současný svět je chaotický, podivný a čím dál častěji mám pocit, že mu přestávám rozumět. Jakoby se neustále všechno měnilo. Stoletá pravidla už dávno neplatí. Pustím si ukázky z druhého dlouhohrajícího alba kalifornských CORRUPT. Chvíli si podupávám nohou do rytmu, abych byl následně stržen do víru syrových death thrash metalových melodií.

Novinka má v sobě velké množství síly, tlaku a energie. Jakoby mi dal někdo do rukou třaskavinu a nechal mě, abych se rozlétl na tisíc kousků. Pomalu přidávám hlasitost, do mozku se mi zadírají ostré riffy, moje srdce tepe v rytmu zabijáckých bicích a jedovatý vokál na mě řve texty, se kterými souhlasím. Kapela do mě zasekla svůj dráp a už mě nepustila.


Pánové samozřejmě čerpají z klasických a tradičních metalových postupů. Jenže, dělají to uvěřitelně, opravdově. Navíc přidávají velký kus vlastních nápadů a invence. Výsledný dojem je jedním slovem strhující. Představte si obrovský mlýn na maso, s ostrými lopatkami, nabroušenými jako skalpely. Stojím nad ním a padám při každé skladbě dovnitř. Umírám, rozemlet a rozsekán na kusy zcela nepotřebného masa. Album má poctivý, surový zvuk, zajímavý motiv na obalu. "Bibli-Kill" je zkrátka nahrávkou, která se povedla po všech stránkách. Je nespoutaná, má v sobě takový ten heavy efekt, zůstává po ní dlouhá krvavá šmouha. Svět kolem nás se nezmění, koneckonců, můžeme si za to sami, ale jsem vždycky moc rád, když pro sebe objevím kapelu, které do toho jde po hlavě, má potřebnou dávku talentu a umí jej předat nám, obyčejným smrtelníkům. Asi jako každý si potřebuji občas vyčistit hlavu, zastavit to šílenství, které se děje kolem nás. Dovedu si představit potemnělý klub někde na periferii města, stál bych rozhodně v první řadě a zúčastnil se i mosh-pitu. CORRUPT se s tím moc nepářou, útočí přímo na solar plexus a působí jako smečka rozzuřených prašivých psů. Novinka je zkrátka a dobře masakrem přesně podle mého gusta. Seděl jsem zase jednou u svého přehrávače a díval se do tmy. Nevěděl jsem, co si mám pustit. Unavený z všedního dne jsem potřeboval něco ostrého, divokého, něco, co mi pomůže utřídit myšlenky v hlavě. Současný svět je chaotický, podivný a čím dál častěji mám pocit, že mu přestávám rozumět. Tady je ještě všechno v absolutním pořádku! Perfektně seřízená death thrash metalová mašina na zabíjení přichází s albem, po kterém zůstává dlouhá krvavá stopa!

Asphyx says:

I was sitting by my stereo again, staring into the darkness. I didn't know what to play. Tired from the day, I needed something sharp, something wild, something to help me sort out the thoughts in my head. The world today is chaotic, strange, and more and more often I feel like I'm losing my grip on it. It's as if everything is constantly changing. The rules that have been around for a century no longer apply. I play samples from the second full-length album by Californian band CORRUPT. For a moment, I tap my foot to the rhythm, only to be swept away by the raw death thrash metal melodies.

The new album has a lot of power, pressure, and energy. It's as if someone had put explosives in my hands and let me blow myself to smithereens. I slowly turn up the volume, sharp riffs pierce my brain, my heart beats to the rhythm of killer drums, and venomous vocals scream lyrics that I agree with. The band has sunk its claws into me and won't let go.


The guys obviously draw on classic and traditional metal techniques. But they do it believably, authentically. What's more, they add a large dose of their own ideas and inventiveness. The resulting impression is, in a word, thrilling. Imagine a huge meat grinder with sharp blades sharpened like scalpels. I stand above it and fall inside with every song. I die, ground up and chopped into pieces of completely useless meat. The album has an honest, raw sound and an interesting cover design. "Bibli-Kill" is simply a recording that is successful in every way. It is unrestrained, has that heavy effect, and leaves a long bloody streak behind. The world around us will not change, after all, we have only ourselves to blame for that, but I am always very happy when I discover a band that goes for it head-on, has the necessary talent, and knows how to pass it on to us, mere mortals. Like everyone else, I need to clear my head sometimes, to stop the madness that is happening around us. I can imagine a dark club somewhere on the outskirts of town, where I would definitely be standing in the front row and participating in the mosh pit. CORRUPT doesn't mess around, attacking straight for the solar plexus and acting like a pack of rabid mangy dogs. The new album is, simply put, a massacre right up my alley. Once again, I sat in front of my player and stared into the darkness. I didn't know what to play. Tired from the everyday grind, I needed something sharp, something wild, something to help me sort out the thoughts in my head. The world today is chaotic, strange, and more and more often I feel like I'm losing my grip on it. Here, everything is still in perfect order! A perfectly tuned death thrash metal killing machine comes with an album that leaves a long bloody trail behind it!


Tracklist:
1. Whore of Babylon 
2. BIBLI-KILL 
3. Angels Descend 
4. Accuser
5. Legion 
6. Banished from Heaven 
7. Jesus Crisis 
8. Endless Famine 

band:
Bass/ Vocals: Efren Cardona 
Guitars: Geremi Perez 
Guitars: Cesar Torres 
Drums: Matt Morales


TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine