DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemnewalbum. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemnewalbum. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 15. prosince 2025

Recenze/review - SEPULCHRAL - Beneath The Shroud (2025)


SEPULCHRAL - Beneath The Shroud
CD 2025, Soulseller Records

for english please scroll down

Chodil jsem kolem již dlouhé roky. Kobka, zarostlá břečťanem. Vypadala nenápadně, ztraceně. Pravděpodobně ji již dlouhé roky nikdo nenavštěvoval. Sedával jsem na nedaleké lavičce a vzpomínal na své předky. Měl jsem pocit, že slyším šepot nemrtvých. Něco mě lákalo, přitahovalo. Jednoho dne jsem se odhodlal a vstoupil dovnitř. Otevřel jsem rezavé dveře a dýchl na mě pach smrti. Na kamenném oltáři leželo tělo ve značném stádiu rozkladu. A drželo v rukou nové CD baskických maniaků SEPULCHRAL. Kapely, která hraje prašivý death metal způsobem, že u něj praskají víka od rakví.

Přiznám se bez mučení, že jsem o kapele dosud nevěděl. Omlouvám se, je toho hodně. Každopádně, zaslané materiály mě ihned zaujaly. Zmiňme na začátek masivní a surový zvuk s takovým tím chladným odérem. Přesně takhle to mám rád (mix a mastering od Gorky Pérez). Zapomenout nesmím ani na excelentní motiv na obalu (Luciana Nedelea). Po formální stránce je vše v naprostém pořádku a vy se tak můžete soustředit na pach rozkládajícího těla, který se při poslechu vznáší kolem, jako tiché svědomí. 


Ta mrtvola, kterou jsem právě objevil, ožije pokaždé, když zapnu play na svém přehrávači. Jde mi po krku. Užívám si morbidní atmosféru, kývám se spokojeně do rytmu, jako starý hrobník, který již zažil mnohé. Kapela velmi elegantně a zkušeně kombinuje jak evropské, tak americké death metalové vlivy. Užívám si takovou tu starodávnou patinu. Jasně, Španělé nepřinášejí do záhrobí nic nového, ani převratného, ale ruku na srdce, kdo to dnes dokáže? Pro mě je důležitější, že mě baví nové album "Beneath The Shroud" poslouchat, že si jej užívám. Nejvíce brzy ráno, když jsou ještě v ulicích přízraky nebo právě při mých nekonečných toulkách v podzemí. Tahle smečka splňuje všechny mé požadavky na to, abych si jejich novou nahrávku zařadil do své soukromé sbírky. Pánové jsou uvěřitelní, opravdoví, reální, autentičtí. Zajímavá, i když tradiční, jsou i témata textů. Smrt, horror, gore. Přesně takhle to mám rád a přesně tohle mi dělá dobře na mé prokleté duši. Opravdu si při poslechu představuji nějaký starý hřbitov, na kterém byli kdysi pohřbíváni prokletí mniši. Také cítíte ve vzduchu takový ten nasládlý pach rozkládajících se mrtvol? Potom vám nemusím nic vysvětlovat. Ostré, plesnivé riffy, divoký vokál, zabijácké bicí. Najdete zde všechno pro dlouhou noc v márnici. Jako bych se při poslechu brodil bahnem, jako bych byl stahován do močálu. Kolem jsou vyděšené tváře mých předchůdců. Na tuhle smečku si dejte velký pozor, jejich hudba je totiž svým způsobem opravdu návyková. Ocení ji všichni staří maniaci i ti, kdo rádi a často tráví svůj čas ve stínu. V kostech cítím chlad! Temný a prašivý death metal ve značném stádiu rozkladu! Masakr v márnici! 

Asphyx says:

I had been walking around it for years. A dungeon, overgrown with ivy. It looked inconspicuous, lost. Probably no one had visited it for years. I used to sit on a nearby bench and remember my ancestors. I felt like I could hear the whispers of the undead. Something was drawing me in, attracting me. One day, I made up my mind and went inside. I opened the rusty door and the smell of death hit me. On a stone altar lay a body in an advanced state of decomposition. And in its hands it held a new CD by the Basque maniacs SEPULCHRAL. A band that plays mangy death metal in a way that makes coffin lids crack open.

I admit without hesitation that I didn't know about the band before. I apologize, it's a lot. Anyway, the materials sent immediately caught my attention. Let's start with the massive and raw sound with that cold smell. That's exactly how I like it (mix and mastering by Gorky Pérez). I mustn't forget the excellent cover art (Luciana Nedelea). Formally, everything is in perfect order, so you can concentrate on the smell of decomposing flesh that hovers around you as you listen, like a silent conscience. 


The corpse I just discovered comes to life every time I press play on my player. It's after my throat. I enjoy the morbid atmosphere, swaying contentedly to the rhythm like an old gravedigger who has seen it all. The band very elegantly and skillfully combines both European and American death metal influences. I enjoy that ancient patina. Sure, the Spaniards don't bring anything new or revolutionary to the afterlife, but let's be honest, who can do that today? For me, it's more important that I enjoy listening to the new album "Beneath The Shroud", that I enjoy it. Mostly early in the morning, when there are still ghosts in the streets, or during my endless wanderings underground. This band meets all my requirements for adding their new recording to my private collection. These gentlemen are credible, genuine, real, authentic. The themes of the lyrics are also interesting, albeit traditional. Death, horror, gore. That's exactly how I like it, and that's exactly what does my damned soul good. When I listen to it, I really imagine an old cemetery where cursed monks were once buried. Can you also smell that sweetish scent of decomposing corpses in the air? Then I don't need to explain anything to you. Sharp, moldy riffs, wild vocals, killer drums. You'll find everything you need for a long night in the morgue. It's as if I'm wading through mud while listening, as if I'm being pulled into a swamp. All around me are the terrified faces of my predecessors. Be very careful with this pack, because their music is really addictive in its own way. It will be appreciated by all old maniacs and those who like to spend their time in the shadows. I feel the cold in my bones! Dark and mangy death metal in an advanced state of decay! Massacre in the morgue!



TRACKLIST
01. A Pact Written In Bone Dust
02. Beneath The Shroud
03. Abandoned Feretrum
04. Conflagration Of Sacred Bones
05. Torchless Crossroads
06. Cloaked Spectres
07. From The Crypt, The Putrid Mist
08. Blood, Phlegm, Black Bile
09. Gravestone Covenant
10. Poison Wind
11. Lost In The Ruins

LINE-UP
Dusk - Bass / Vocals
Gaueko - Vocals
Gorka - Guitars / Drums
Guest solos: Pestilence Breeder


Recenze/review - SLAUGHTERDAY - Terrified (2025)


SLAUGHTERDAY - Terrified
EP 2025, Testimony Records

for english please scroll down

Rezavý nůž, pomalu zajíždějící do tvého břicha. Úsměv na tváři, překvapení, které se postupně mění v čirý děs. Nečekal si to. Kráčel si dosud světem, veselý a spokojený. Myslel sis, že je to tvůj přítel. Jenže nebyl. Celou tu dobu, co jste se spolu znali, v něm narůstal vztek a nenávist. Když padáš k zemi, tak se v tobě míchá směsice podivných pocitů. Zrada? Proč? Smutek. Nakonec ale stejně následuje tma a poslech nového EP německých patologů SLAUGHTERDAY. 

Není žádným tajemstvím, že mám pro tuhle smečku velkou slabost. Vždycky se mi líbil jejich staroškolský přístup k muzice. Způsob, jakým dokážou zabíjet ostrými riffy. Novinka není žádnou výjimkou. Kapela je stále ve skvělé formě a vy si tak můžete v klidu vychutnat čtyři skladby ostré jak břitva, které byly nahrávány na těch nejtemnějších pitevnách. 


Jako bych opět spadl do velkého mlýnu na syrové maso, jehož konstrukce je volně inspirována tím, co hráli a tvořily kapely typu AUTOPSY, ASPHYX, MASTER, CELTIC FROST, BLACK SABBATH, POSSESSED. Nové EP "Terrified" je divokou, nespoutanou jízdou od začátku až do konce. Chvílemi mám neodbytný pocit, že jsem se ocitl v lavině z kostí, krve, nahrubo otesaných kamenů. Řítím se spolu s ostatními prokletými do obrovského hromadného hrobu, ve kterém budu hnít zaživa. Pochválit musím jako vždy povedený zvuk i motiv na obalu, který je volně inspirovaný legendárním motivem na albu "Horriffed" od maniaků REPULSION. Je to vlastně jednoduché. Můj přístup k hudbě je stále stejný. Pořád jsem duší ten mladý kluk v džínové vestě, co sedával dlouhé rodiny u přehrávače a byl nadšený z každé nové nahrávky. Němečtí maniaci mě vrátili po časové ose zpět. Zavřený jsem byl sice ve svém pokoji, ale moje fantazie létala ve zcela jiných dimenzích. Byl jsem svědkem děsivých veřejných pitev i nekonečného bolestivého umírání. Je vám doufám jasné, co jsme všichni poslouchali. Jasně, "Terrified" nám bylo skvělou kulisou. Jedná se o zásek do živého, ke kterému se, ostatně jako vždycky, když tahle smečka něco vydá, opravdu rád vracím. Pánové jsou totiž opravdoví, reální, ryzí a autentičtí. A to se u nás na pitevně cení nadevšechno. Nemohu tedy jinak, než vám novinku doporučit z celého svého srdce. Rezavý nůž, pomalu zajíždějící do mého břicha. Úsměv na tváři, překvapení, které se postupně mění v čirý děs. Nečekal jsem to. Kráčel jsem dosud světem, veselý a spokojený. Je tak příjemné s touhle smečkou stále dokola umírat. Krvavá, nahrubo nasekaná death metalová směs, smíchaná s grindcoreovými přísadami! EP ostré jako břitva! 

Asphyx says:

A rusty knife slowly sinking into your stomach. A smile on your face, surprise gradually turning into sheer terror. You didn't expect it. You had been walking through the world, happy and content. You thought he was your friend. But he wasn't. All the time you knew each other, anger and hatred grew inside him. As you fall to the ground, a mixture of strange feelings stir inside you. Betrayal? Why? Sadness. But in the end, darkness follows, and you listen to the new EP by German pathologists SLAUGHTERDAY. 

It's no secret that I have a soft spot for this band. I've always liked their old-school approach to music. The way they can kill with sharp riffs. The new release is no exception. The band is still in great shape, so you can sit back and enjoy four razor-sharp tracks recorded in the darkest autopsy rooms. 


It's as if I've fallen back into a huge meat grinder, loosely inspired by the music of bands such as AUTOPSY, ASPHYX, MASTER, CELTIC FROST, BLACK SABBATH, and POSSESSED. The new EP, "Terrified", is a wild, unrestrained ride from start to finish. At times, I have the nagging feeling that I've found myself in an avalanche of bones, blood, and roughly hewn stones. Together with the other damned, I'm hurtling toward a huge mass grave where I'll rot alive. As always, I must praise the excellent sound and the cover art, which is loosely inspired by the legendary cover of the album "Horriffed" by the maniacs REPULSION. It's actually quite simple. My approach to music is still the same. I'm still that young guy in a denim vest who used to sit in front of the stereo for hours and get excited about every new record. The German maniacs took me back in time. I was locked in my room, but my imagination was flying in completely different dimensions. I witnessed terrifying public autopsies and endless painful deaths. I hope you understand what we were all listening to. Sure, "Terrified" was a great backdrop for us. It's a stab in the heart, which, as always when this pack releases something, I really enjoy coming back to. These guys are real, genuine, and authentic. And that's what we value above all else in our autopsy room. So I can't help but recommend this new release with all my heart. A rusty knife slowly sinking into my stomach. A smile on my face, surprise gradually turning into sheer terror. I didn't expect it. I had been walking through the world, happy and content. It's so nice to die over and over again with this pack. A bloody, roughly chopped death metal mixture, mixed with grindcore ingredients! An EP as sharp as a razor!


about SLAUGHTERDAY on DEADLY STORM ZINE:







tracklist:
01. Ashes Of The Innocent 
02. Fleshtorn Future 
03. Terrified 
04. Chained To Oblivion

neděle 14. prosince 2025

Recenze/review - JORDSJUK - Naglet til livet (2025)


JORDSJUK - Naglet til livet
CD 2025, Indie Recordings

for english please scroll down

Vracela se ke mě pravidelně. Nejčastěji uprostřed hluboké noci, když se venku potkávala mlha s absolutní tmou. Vystoupila ze stínu, usmála se na mě jedovatým smíchem prokletých a zasekla do mě svůj dráp. Probouzel jsem se s nelidským křikem a na mém těle se objevovaly hluboké jizvy. Když o tom teď s odstupem času přemýšlím, tak mi dochází, že všechno začalo před několika měsíci, když jsem poprvé poslouchal první dlouhohrající album norských tmářů JORDSJUK.

Stačilo mi, stejně jako v případě mé noční můry, několik společných setkání, aby si mě tahle smečka, složená ze zkušených muzikantů, získala na svoji stranu. Umíral jsem a znovu se rodil v bolestivých křečích. Užíval jsem si velmi divoký, syrový, špinavý a zničující zvuk (Kurt Ballou - mixing, Brad Boatright - mastering), s chutí jsem se díval na krvavou koláž na obalu. Ale hlavně, stal jsem se postupně také nemrtvým. Tohle je album, které vás spálí zevnitř a na povrchu pokryje ledem. 


Tihle démoni jsou věrni odkazu svých norských black metalových předků. Přidávají ale i ostrý thrash, nespoutaný punk i nahrubo nasekané death metalové ozvěny. Osobně se mi opravdu líbí, že není album jenom vzdálenou kopií pradávných ozvěn, ale pánové se snaží přinést i něco zajímavého, neotřelého, shnilého. Myslím si, že se jim to daří na výbornou. Důkazem budiž i to, že jsem novou nahrávku raději několik měsíců poslouchal, než abych o ní psal. Při poslechu totiž opravdu vylézají staré mrtvoly z hrobů a nad hřbitovem krouží hejno krkavců. Vše je tu ohlodané na kost, nesmírně intenzivní, zahrané s nadhledem a elegancí mistrů v oboru. Navíc, "Naglet til livet" má v sobě takovou tu opravdovost, syrovost, chvění. JORDSJUK kolem vás nechodí s přemýšlivým výrazem ve tváři. Naopak, rovnou vám prokousnou hrdlo ostrými riffy, divokými bicími a chorobným vokálem. Novinka má podmanivě záhadnou, temnou a chladnou atmosféru. Jako bych se spolu s kapelou procházel po starém pohřebišti a nechával si vyprávět kruté a děsivé příběhy plné smrti a utrpení. Skladby jsou napsány s originálním výrazem, kapele se povedlo vydat desku, která je svým způsobem jiná, odlišná, přesto ctí krvavé kořeny. Již teď mohu potvrdit, že se jedná o nejposlouchanější black metalový počin v mém přehrávači, ke kterému se stále rád a často vracím. Neznám nic lepšího, než hluboký spánek a děsivé noční můry. Smrt, která si uprostřed noci brousí kosu nad mojí postelí. Jsem moc rád, že se ke mě vrací pravidelně. Nejčastěji uprostřed hluboké noci, když se venku potkává mlha s absolutní tmou. Pokaždé vystoupí ze stínu, usměje se na mě jedovatým smíchem prokletých a zasekne do mě svůj dráp. Chladná a temná black metalová zkáza, ušpiněná zničující thrash metalovou intenzitou a punkovou nespoutaností! Popraskají vám všechny kosti v těle! 

Asphyx says:

She came back to me regularly. Most often in the middle of the night, when the fog met the absolute darkness outside. She stepped out of the shadows, smiled at me with the poisonous laughter of the damned, and sank her claws into me. I woke up with an inhuman scream, and deep scars appeared on my body. Looking back now, I realize that it all started a few months ago when I first listened to the first full-length album by the Norwegian dark metal band JORDSJUK.

Just like in my nightmare, it only took a few encounters for this pack of experienced musicians to win me over. I was dying and being reborn in painful convulsions. I enjoyed the very wild, raw, dirty, and devastating sound (Kurt Ballou - mixing, Brad Boatright - mastering), and I relished looking at the bloody collage on the cover. But most importantly, I gradually became undead myself. This is an album that burns you from the inside and covers you with ice on the outside. 


These demons are faithful to the legacy of their Norwegian black metal ancestors. However, they also add sharp thrash, unrestrained punk, and roughly chopped death metal echoes. Personally, I really like that the album is not just a distant copy of ancient echoes, but that the gentlemen are trying to bring something interesting, original, and rotten. I think they succeed brilliantly. The proof is that I preferred to listen to the new recording for several months rather than write about it. When listening to it, old corpses really do crawl out of their graves and a flock of ravens circles above the cemetery. Everything here is gnawed to the bone, extremely intense, played with the insight and elegance of masters in their field. Moreover, "Naglet til livet" has a certain authenticity, rawness, and tremor to it. JORDSJUK doesn't walk around with a thoughtful expression on their faces. On the contrary, they bite straight through your throat with sharp riffs, wild drums, and morbid vocals. The new album has a captivatingly mysterious, dark, and cold atmosphere. It's as if I were walking through an old graveyard with the band, listening to cruel and terrifying stories full of death and suffering. The songs are written with original expression, and the band has managed to release an album that is different in its own way, yet still honors its bloody roots. I can already confirm that this is the most listened to black metal album in my player, one that I still enjoy returning to often. I know of nothing better than deep sleep and terrifying nightmares. Death sharpening its scythe above my bed in the middle of the night. I am very glad that it returns to me regularly. Most often in the middle of the night, when the fog meets absolute darkness outside. Each time, it steps out of the shadows, smiles at me with the poisonous laughter of the damned, and sinks its claws into me. Cold and dark black metal destruction, sullied with devastating thrash metal intensity and punk unrestraint! Every bone in your body will crack!


tracklist:
1. Kollaps 
2. Grovt skadeverk
3. Riv skorpen av såret 
4. Skreddersøm 
5. Parasitt 
6. Traumemarsj 
7. Rottebitt 
8. Til ettertids plage 
9. Klarhet og dybde 
10. Rennestein 
11. Svikter din neste 
12. Naglet til livet 

band:
Renton - Drums, Songwriting, Lyrics
Sagstad - Guitars
Mannevond - Vocals
Birger Larsen - Bass



sobota 13. prosince 2025

Interview - TERROR CORPSE - A festering, dark, morbid death metal ritual!


Interview with death metal band from USA - TERROR CORPSE.

Answered Dobber (drums, guitars), thank you! 

Recenze/review - TERROR CORPSE - Ash Eclipses Flesh (2025):

Ave TERROR CORPSE! Greetings to the Texas underground. I hope everything is going well for you. It should be, since you have released the first great full-length album of your career this year. I must admit that it literally pinned me to the wall. It's dark, energetic, and cuts like a sharp knife. It's clear that you've done a great job and that you have a lot of talent. How do you perceive the new album in relation to your EP "Systems of Apocalypse"? Where did you want to go with it, and how do you think the recordings differ? Personally, I hear the biggest difference in the sound.

Glad you liked it. When we first got together for the Systems EP, we were just revamping some older songs Mat and Josh (former guitarist) had tucked away. As soon as we got through that, Mat and I got to talking about moving forward with much darker and sinister death metal direction. It was just timing.

"Ash Eclipses Flesh" has all the attributes of good, dirty, dark death metal. For me personally, it's an album I love to come back to. How did it come about? How does TERROR CORPSE compose new material?

Honestly it’s just part of what I grew up with. I played satanic death metal for a decade plus since the late 90’s. Mat also enjoys the style a lot and we just got after it. We wrote the whole record in about two weeks time.


Who is responsible for the sound? I have to admit that the sound is literally killer. It keeps making me turn up the volume on my hi-fi system. You have a sound that is cruel, raw, and at the same time dark and animalistic, with an analog feel. How did you work with it and why did you choose it? In which studio did you record and how did everything go? Also, I hear a hint of CELTIC FROST, was that the intention?

I tracked and produced the record myself. I’ve been recording since the early days after Infernal Dominion broke up, being unhappy with everything we recorded under that band. We’ve got a fairly extensive gear collection and I have a pretty good idea of what I want the band to sound like. And yes, the Celtic Frost tone was most definitely intentional. Huge, huge fan of Tom’s horn like mids.

An integral part and a kind of bonus for fans today is the music CD (cassette, vinyl). You released it on Dark Descent Records and it has a macabre cover. Who is the author? How did you choose the motif and how does it relate to the music on the new album?

We worked with Shoggoth Kinetics on the Malignant Altar records and we wanted to continue with the motif in Terror Corpse. He really summarizes the landscapes we associate Terror Corpse with so well.


I've been wandering around the underworld for almost thirty-five years, and I go to Texas for music because I know I'll find what I'm looking for. I think we have a similar nature and taste when it comes to metal. I really like your bands and follow your scene closely. Maybe I'm even a little jealous of you, because we only have a few death metal bands that are worth listening to. How do you explain the fact that death metal is so successful in your country? How do you perceive your scene, fans, and labels?

I honestly don’t know. I think those who kind of forged the path (Incantation, Morbid Angel, Immolation) unlocked something in the subsequent generations that just have had a lasting effect. The scene and the fans are also reinvigorated by generation. As time moves, the players and fans might change, but the game will always exist in some fashion.

You play old-school-influenced death metal. Nowadays, bands can't avoid comparisons, but I'd be interested to know how the idea to form TERROR CORPSE came about, who your role models were and are, and where you want to take your band. Are you attracted to big international festivals, would you be willing to tour with a more famous band? Why did MALIGNANT ALTAR break up?

I think it’s just a continuation for me. I’ve also been involved in this scene, in one form or another, for the last 25 plus years. Now was just the right time to try and record some of this style. Biggest influences for me would be Morbid Angel, Disciples of Mockery, and Incantation. Festivals would be great. Touring is a bit hard for us, but we could make it work with the right opportunity. Malignant Broke up because the timing was just off. Some people were all in, others were not.


When I started my website ten years ago, I had a vision that I would try to support bands that I thought weren't getting enough attention. To let the world know about them. I think I'm doing pretty well, at least according to the feedback. How do you approach promotion? Do you leave it to the label, or do you send CDs out for reviews yourself? For example, I buy albums that I really enjoy. How about you? Are you also fans who like to support your colleagues often? Do you go to concerts? Do you party?

We’ve got a little network of music contacts we’ve made through the years, so a combo of that and the label takes care of our promotion. And yes, we definitely listen to new bands and buy the records we like. Not much partying, but we all go to shows fairly often.

On the one hand, a band starting out today has a lot of opportunities to make themselves known, but on the other hand, there are so many bands out there that fans get lost in the crowd. A lot of people just download MP3s from the internet and instead of going to concerts, they prefer to spit venom on Facebook. How does modern technology affect you as TERROR CORPSE? What do you think about downloading music, Google metalheads, streaming music, etc.?

I think it’s just something you have to factor in. It’s here and it isn’t going anywhere. Some people use streaming to check records out and buy them if they like them. Some don’t. We’re lucky to have had fans already who purchase records and that’s a massive win these days. Physical dollars versus digital penny’s. One helps artist continue to work and create, and the other just looks good to digital marketers. I am a proprietor of both.


I like to ask musicians what death metal means to them. How would they define it, is it more of a philosophy and lifestyle for them or "just" relaxation. What does it mean to you? How do you perceive and experience it?

It’s like film or photography to me. Just a scene or a snapshot of my personality. A place where we can create and exist in a fantasy like state. A place all ours.

Finally, a classic but important question. What does TERROR CORPSE have planned for the coming months? Where can we see you in concert and when will you be visiting Europe? If you have something on your mind and would like to say it to your fans, labels, promoters, here's your chance...

We’ve got some time off at the beginning of the year, so we might start working on new music. If all goes to plan we will be in Europe around the fall of 2026, but we will have to see…

Thank you very much for the interview. I wish you every success with your new album and hope that your fan base grows as much as possible. I look forward to seeing you live somewhere and wish you all the best, both musically and personally. I'm going to listen to "Ash Eclipses Flesh" again!

Recenze/review - TERROR CORPSE - Ash Eclipses Flesh (2025):





---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - TERROR CORPSE - Hnisavý, temný, morbidní death metalový obřad!


Rozhovor s death metalovou skupinou z USA - TERROR CORPSE.

Odpovídal Dobber (bicí, kytara), děkujeme! 

Recenze/review - TERROR CORPSE - Ash Eclipses Flesh (2025):

Ave TERROR CORPSE! Zdravím do texaského undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos první dlouhohrající skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vaším EP „Systems of Apocalypse“? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné? Osobně slyším největší rozdíl ve zvuku.

Jsem rád, že se ti to líbilo. Když jsme se poprvé sešli, abychom nahráli EP Systems, jen jsme přepracovali některé starší skladby, které Mat a Josh (bývalý kytarista) měli schované. Jakmile jsme to dokončili, Mat a já jsme se začali bavit o tom, že bychom se měli vydat mnohem temnějším a zlověstnějším death metalovým směrem. Bylo to prostě načasování.

„Ash Eclipses Flesh“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého prašivého a temného death metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál TERROR CORPSE?

Upřímně řečeno, je to prostě součást toho, s čím jsem vyrůstal. Od konce 90. let jsem přes deset let hrál satanský death metal. Matovi se tenhle styl taky moc líbí, tak jsme se do toho pustili. Celé album jsme napsali asi za dva týdny.


Kdo je podepsán pod zvukem? Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Máte zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný, působí analogově. Jak se vám s ním spolupracovalo a proč právě on? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo? Navíc, slyším takový ten odér CELTIC FROST, to bylo účelem?

Nahrávku jsem sám nahrál a produkoval. Nahrávám už od počátků po rozpadu Infernal Dominion, protože jsem nebyl spokojený s ničím, co jsme s tou kapelou nahráli. Máme poměrně rozsáhlou sbírku vybavení a mám docela jasnou představu o tom, jak by měla kapela znít. A ano, zvuk Celtic Frost byl rozhodně záměrný. Jsem obrovský fanoušek Tomových středových tónů připomínajících lesní roh.

Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes hudební CD (kazeta, vinyl). Vy jste jej vydali u Dark Descent Records a je opatřeno mrtvolným obalem. Kdo je jeho autorem? Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?

Spolupracovali jsme se Shoggoth Kinetics na albech Malignant Altar a chtěli jsme v tomto duchu pokračovat i u Terror Corpse. Skvěle vystihuje krajiny, které si spojujeme s Terror Corpse.


Toulám se podsvětím již skoro třicet pět let a do Texasu si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death metalových smeček, které stojí za to. Čím si to vysvětluješ, že zrovna u vás se death metalu tolik daří? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?

Upřímně řečeno, nevím. Myslím si, že ti, kteří tak nějak prošlapali cestu (Incantation, Morbid Angel, Immolation), odemkli v následujících generacích něco, co mělo trvalý účinek. Scéna i fanoušci jsou také oživováni každou generací. Čas plyne, hráči a fanoušci se mohou měnit, ale hra bude vždy existovat v nějaké podobě.

Hrajete death metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit TERROR CORPSE, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou? Proč vlastně skončili MALIGNANT ALTAR?

Pro mě je to jen pokračování. V této scéně se pohybuji v té či oné podobě už více než 25 let. Teď byl ten správný čas zkusit nahrát něco v tomto stylu. Největší vliv na mě měli Morbid Angel, Disciples of Mockery a Incantation. Festivaly by byly skvělé. Turné je pro nás trochu obtížné, ale s vhodnou příležitostí by to mohlo fungovat. Malignant se rozpadli, protože načasování nebylo správné. Někteří byli plně zapojeni, jiní ne.


Když jsem před deseti lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

Máme malou síť hudebních kontaktů, které jsme si za ta léta vybudovali, takže o naši propagaci se stará kombinace těchto kontaktů a našeho labelu. A ano, rozhodně posloucháme nové kapely a kupujeme desky, které se nám líbí. Moc nepaříme, ale všichni chodíme poměrně často na koncerty.

Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako TERROR CORPSE ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?

Myslím, že je to prostě něco, co musíte vzít v úvahu. Je to tady a nikam to nezmizí. Někteří lidé používají streamování, aby si poslechli nahrávky a pokud se jim líbí, tak si je koupí. Jiní to nedělají. Máme štěstí, že už máme fanoušky, kteří si desky kupují, a to je v dnešní době obrovský úspěch. Fyzické dolary versus digitální centy. Jedno pomáhá umělcům pokračovat v práci a tvořit, druhé vypadá dobře jen pro digitální marketéry. Já jsem majitelem obojího.


S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

Pro mě je to jako film nebo fotografie. Jen scéna nebo momentka mé osobnosti. Místo, kde můžeme tvořit a existovat v jakémsi fantazijním stavu. Místo, které patří jen nám.

Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají TERROR CORPSE v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě a kdy navštívíte Evropu? Pokud máš něco na srdci a chtěl bys to vzkázat fanouškům, labelům, promotérům, tak zde je prostor…

Na začátku roku máme trochu volno, takže možná začneme pracovat na nové hudbě. Pokud vše půjde podle plánu, na podzim 2026 budeme v Evropě, ale uvidíme...

Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Ash Eclipses Flesh“ zase narvat do hlavy!

Recenze/review - TERROR CORPSE - Ash Eclipses Flesh (2025):





---------------------------------------------------------------------------------------------------

pátek 12. prosince 2025

Recenze/review - REAPING FLESH - Death Creeps (2025)


REAPING FLESH - Death Creeps
CD 2025, Reaping Records

for english please scroll down

Máš zmrzlé kosti, když odkrýváš další plesnivý hrob. Daleko na severu, v lesích, které jsou zahaleny do krvavé mlhy. Někdy chceš být sám, odstřižen od současného divného světa. Vracíš se ke svým kořenům a posloucháš jen kapely, které v sobě mají drive a pradávnou sílu. REAPING FLESH z Norska patří mezi vyvolené. Mezi tmáře, kteří umí svojí hudbou znázornit staré rituály pro vyvolávání temných sil.

Stačilo mi jen několik poslechů, abych věděl, že jsem zde správně. Mě i kapele koluje v žilách stejná zkažená krev. Vraťme se po časové ose zpět, do doby, kdy se ještě extrémní metal nerozlišoval na jednotlivé styly tak úzkostlivě jako dnes. Nalezneme zde odkazy jak na death metal, tak i na thrash, chladný black, ale i třeba surovost hardcoru a nespoutanost punku. Výsledkem je koktejl, který musí chutnat všem poctivým hrobníkům, mezi které se již skoro 35 let hrdě hlásím. Doporučuji temnou místnost a volume úplně doprava. 


Snad každý pátek, když jdu unaven z práce, tak hledám ve své diskografii kapely, které mi propláchnou mozek kyselinou. Otevřu si pivo, nejbližší rakev a nechávám hudbu, aby na mě jen tak působila. Je něco divokého, ostrého, chladného a zcela podmanivého, co z nového alba "Death Creeps" slyším a cítím. Užívám si povedený zvuk (Mixed by Martin Bowitz (Store Studio) and mastered by Magnus Lindberg (VRTKL Audio), který dodává nahrávce na ještě větší uvěřitelnosti. Najednou nesedím ve své oblíbené márnici, ale toulám se daleko na severu v lesích. Kolem mě je naprostá tma a chlad. Moje kroky mě nakonec dovedou na jeden zdánlivě opuštěný hřbitov. Legendy praví, že se zde kdysi pohřbívali prokletí. Usedám na hrubě otesaný kámen a znovu zapínám play na svém přehrávači. Zde, v naprosté samotě, vynikne síla tohoto alba nejvíce. Dovedu si ale představit i malý klub na periferii špinavého města. Jen pár pravověrných fanoušků. Budu stát v první řadě a užívat si pochmurně silné melodie. REAPING FLESH jsou letos ve velmi dobré formě. Líbí se mi jejich přístup, nápady, motivy, i pro mě velmi důležitá opravdovost, reálnost, autenticita. Myslím si, že není co řešit, tady se hraje pro staré hrobníky, pro prokleté i pro všechny fanoušky pohřbů do země. Znovu, i po delší době a mnohých společných setkáních s tímto albem, vám mohu novinku jenom doporučit. Má v sobě vše potřebné pro opravdový záhrobní rituál. Mám zmrzlé kosti, když odkrývám další plesnivý hrob. Daleko na severu, v lesích, které jsou zahaleny do krvavé mlhy. Někdy chci být sám, odstřižen od současného divného světa. Vracím se ke svým kořenům a poslouchám jen kapely, které v sobě mají drive a pradávnou sílu. Temný a chladný vichr ze severu! Death, black, thrash, punk, hardcore album, které vás smete z povrchu zemského! 

Asphyx says:

Your bones are frozen as you uncover another moldy grave. Far to the north, in forests shrouded in bloody mist. Sometimes you want to be alone, cut off from the strange world around you. You return to your roots and listen only to bands that have drive and ancient power. REAPING FLESH from Norway are among the chosen ones. Among the dark ones who can use their music to depict ancient rituals for summoning dark forces.

It only took me a few listens to know that I was in the right place. The same corrupt blood runs through my veins and those of the band. Let's go back in time to a time when extreme metal was not divided into individual styles as meticulously as it is today. Here we find references to death metal, thrash, cold black metal, but also the rawness of hardcore and the unrestrained nature of punk. The result is a cocktail that must appeal to all honest gravediggers, among whom I have proudly counted myself for almost 35 years. I recommend a dark room and the volume turned all the way up. 


Almost every Friday, when I come home tired from work, I search my discography for bands that will flush my brain with acid. I open a beer, the nearest coffin, and let the music just wash over me. There is something wild, sharp, cold, and completely captivating that I hear and feel from the new album "Death Creeps". I enjoy the well-done sound (Mixed by Martin Bowitz (Store Studio) and mastered by Magnus Lindberg (VRTKL Audio), which adds even more credibility to the recording. Suddenly, I'm no longer sitting in my favorite morgue, but wandering far north in the woods. It's completely dark and cold around me. My steps eventually lead me to a seemingly abandoned cemetery. Legend has it that the damned were once buried here. I sit down on a roughly hewn stone and press play on my player again. Here, in complete solitude, the power of this album stands out the most. But I can also imagine a small club on the outskirts of a dirty city. Just a few true fans. I'll stand in the front row and enjoy the gloomy, powerful melodies. REAPING FLESH are in very good form this year. I like their approach, ideas, motifs, and, very importantly for me, their sincerity, realism, and authenticity. I think there's no question about it: this album is for old gravediggers, the damned, and all fans of burials. Again, even after a long time and many encounters with this album, I can only recommend this new release. It has everything you need for a true afterlife ritual. My bones freeze as I uncover another moldy grave. Far to the north, in forests shrouded in bloody fog. Sometimes I want to be alone, cut off from the strange world of today. I return to my roots and listen only to bands that have drive and ancient power. A dark and cold wind from the north! Death, black, thrash, punk, hardcore album that will wipe you off the face of the earth!


Tracklist:
1.Nothing Avails 02:54
2.Golden Calf 04:42
3.Plague 03:40
4.Blood Red Infernal 04:23
5.Shallow Grave 03:07
6.Devoid of Light 02:49
7.Bloodshed 02:54
8.Serpents 04:43

Line-up:
Frederik Hillestad – Vocals
Sindre Nicolaisen – Guitar
Endre Njøs – Guitar
Erlend Einmo – Bass
Stian Hansen – Drums

Additional Musician:
Simon Nome – Synths (tracks 4, 8)


Recenze/review - TENEBRO - Una lama d'argento (2025)


TENEBRO - Una lama d'argento
CD 2025, Time to Kill Records

for english please scroll down

Nikdy nepodceňujte šepot, který se ukrývá ve stínu. Určitě to znáte. Jdete tichou ulicí a nasloucháte svému dechu. Všude je klid a mír. Jenže to není pravda. Městem se toulá monstrum. Nejdříve se vám dostane do snů a potom, když už jste na pokraji zhroucení, tak se objeví v realitě. Setkání je, jak se samo nabízí, velmi krvavé, hnusné a ošklivé. Stejně jako ve filmech Daria Argenta, jehož díly se italští hororoví death metalisté TENEBRO inspirovali.

Spojení děsivých filmů a hudby, obzvláště tímto způsobem, mám vždycky rád. Jen musí kapela splnit několik mých požadavků. Musí mít dobrý zvuk, motiv na obalu, produkci a celkové provedení. Italové tohle všechno zvládli opět na výbornou. A ještě přidali něco navíc. Nahrubo nasekané kousky masa, které již notně zapáchají. Novinku si opravdu užívám. 


Hudebně se jedná o velmi návykovou a podmanivou nahrávku ve stylu třeba takových MORTICIAN, AUTOPSY, IMPETIGO. Vše je zde shnilé, mokvající, děsivé, reálné a uvěřitelné. Ulicemi utíká krásná dívka a má děs v očích. Asi všichni tušíte, jak to dopadne. Death metal je zde ohlodaný až na kost. Jakoby mě někdo zavřel do chladné a temné cely a pouštěl mi několik dní v kuse hororové filmy. Najednou nevím, co je pravda a co lež. Umírám v nekonečných křečích, zohaven těmi nejhoršími způsoby. Skladby jsou velmi dobře napsány, mají jasné a zřetelné myšlenky, utíkají dopředu, jsou jako čerstvě proříznutá tepna, ze které vytéká hnis. TENEBRO i letos odvedli opravdu dobrou, surovou a krutou práci. Doporučuji, abyste se podívali na nějaký ten dobrý film, který kdysi vyšel na VHS kazetě a pak si pustili tohle album. Myslím si, že do vás potom kapela také zasekne svůj ostrý dráp a už vás nepustí jako mě. Základem je zde sice starosvětská, prašivá a divoká muzika, ale zároveň se kolem vznáší děsivá, temná a pochmurná atmosféra. Mám neodbytný pocit, že při poslechu někdo stojí ve stínu. Neviděl jsem náhodou záblesk nože? Oči žhnoucí nenávistí? Co je pravda a co jen fikce? Znovu a znovu zapínám play a album si opravdu užívám. Svět v podání těchto tmářů je děsivý, šílený, krvavý a všechno pokaždé špatně skončí. Je něco neklidného, záhadného a nebál bych se napsat i magického, co se v téhle desce ukrývá. Za mě osobně nemohu jinak, než vám "Una lama d'argento" doporučit. Nikdy nepodceňujte šepot, který se ukrývá ve stínu. Určitě to znáte. Jdete tichou ulicí a nasloucháte svému dechu. Všude je klid a mír. Jenže to není pravda. Městem se toulá monstrum. Nejdříve se vám dostane do snů a potom, když už jste na pokraji zhroucení, tak se objeví v realitě. Z tohoto death metalového alba odkapává zkažená krev! Děsivý, surový a temný hororový zážitek! 


Asphyx says:

Never underestimate the whisper that lurks in the shadows. You know how it is. You walk down a quiet street and listen to your breathing. Everything is calm and peaceful. But that's not true. A monster roams the city. First, it enters your dreams, and then, when you are on the verge of collapse, it appears in reality. The encounter is, as you might expect, very bloody, disgusting, and ugly. Just like in the films of Dario Argento, whose works inspired the Italian horror death metal band TENEBRO.

I always like the combination of scary movies and music, especially in this way. The band just has to meet a few of my requirements. They must have good sound, a motif on the cover, production, and overall execution. The Italians have once again done all of this excellently. And they added something extra. Roughly chopped pieces of meat that already smell bad. I'm really enjoying the new release. 


Musically, it is a very addictive and captivating recording in the style of MORTICIAN, AUTOPSY, IMPETIGO. Everything here is rotten, oozing, terrifying, real, and believable. A beautiful girl runs through the streets, terror in her eyes. You can probably guess how it ends. Death metal is stripped down to the bone here. It's as if someone locked me in a cold, dark cell and played horror movies for me for days on end. Suddenly, I don't know what's real and what's not. I die in endless convulsions, mutilated in the worst possible ways. The songs are very well written, with clear and distinct ideas, rushing forward like a freshly cut artery oozing pus. TENEBRO have done a really good, raw, and cruel job again this year. I recommend that you watch a good movie that was once released on VHS and then listen to this album. I think that the band will then sink its sharp claws into you and never let you go, just like it did to me. The basis here is old-fashioned, raucous, and wild music, but at the same time, there is a frightening, dark, and gloomy atmosphere floating around. I have this nagging feeling that someone is standing in the shadows while I listen. Did I just see a flash of a knife? Eyes burning with hatred? What is truth and what is fiction? I press play again and again and really enjoy the album. The world presented by these dark forces is terrifying, insane, bloody, and everything always ends badly. There is something unsettling, mysterious, and I would even dare to say magical, hidden in this album. Personally, I can't help but recommend "Una lama d'argento" to you. Never underestimate the whisper hidden in the shadows. I'm sure you know what I mean. You walk down a quiet street and listen to your breath. Everything is calm and peaceful. But that's not true. A monster roams the city. First, it gets into your dreams, and then, when you're on the verge of collapse, it appears in reality. This death metal album drips with rotten blood! A terrifying, raw, and dark horror experience!



Recenze/review - TENEBRO - Ultime grida dalla giungla (2023):


Tracklist:
1. Inferno
2. L’angelo Caduto Tra Le Luci Del Teatro
3. Impiccata
4. Sangue Sui Muri
5. Lo Specchio… Omicida.
6. Il Corpo Come Spartito
7. Piume Rosse
8. Appare ala Bambola, Poi La Lama
9. Larve Affamate
10. Nel Sonno Della Veggente
11. Jennifer

Line-up:
Il Becchino - Guitars, Vocals
Il Beccamorto - Bass, Drums, Guitars

Preorders:

TENEBRO

Time To Kill Records

čtvrtek 11. prosince 2025

Recenze/review - ROTTEN SOUND - Mass Extinction (2025)


ROTTEN SOUND - Mass Extinction
CD 2025, Season of Mist

for english please scroll down

Někdy se ráno probudíš s pocitem, že už nemůžeš věřit ani sám sobě. Svět kolem tebe se řítí do záhuby, na povrch vylézají ty nejhnusnější myšlenky. Bojuješ o přežití obklopen blahobytem. Usmíváš se do foťáku a sdílíš jen samé lži a faleš. Lekáš se každého stínu a reální lidé tě děsí k smrti. Války, bolest a utrpení jsou pro tebe jen vzdálenou počítačovou hrou. Zrozen v bolestech umíráš a tváří v tvář smrti ti konečně dojde, že si žil zcela zbytečně. Pro finské ROTTEN SOUND mám velkou slabost. O grindcore zase tolik nepíšu, ale tihle maniaci patří mezi kapely, které mají u mě vždy dveře otevřené.

Jejich hudba (a novinka není výjimkou) má v sobě vždy něco navíc, jakousi morbidní a naléhavou nadstavbu. Myšlenky a názory, s kterými se plně ztotožňuji. Pánové i letos řežou přímo do živého. Kritizují a popisují současnou shnilou společnost. Pravdou je, že lidstvo je stále stejné, jen možnosti na to, jak si vzájemně ubližovat, máme dnes o hodně lepší. V nové desce je něco nespoutaného, neurvalého, rebelského. Něco, co vám kapela vyřve přímo do ksichtu a vám sleze kůže z tváří. Finové nám opět nastavují zrcadlo a není to moc pěkný pohled. Hoď kamenem, kdož si bez viny!


Největší magoři a psychopati stále drží svůj prst na tlačítku, které může zničit celý svět. Na jedné straně nesmyslně bohatí lidé, kteří vysávají milióny poddaných, na té druhé děti umírající hladem. Do toho války, nemoci, smrt a nenávist. Kdyby člověk kolem sebe neměl pár dobrých kamarádů, rodinu a muziku, tak už dávno visí na nejbližší větvi. Nesmíme to vzdát, pořád musíme bojovat proti hajzlům. Myslím si, že pro poslech alba "Mass Extinction" jsou toto nutné předpoklady. ROTTEN SOUND mi zkrátka znovu mluví z duše. Pořád mají svůj rukopis, stále mě baví si album rvát pod tlakem do hlavy, obzvlášť v momentech, kdy mám pocit, že na mě všechno padá. Takhle smečka mi umí pokaždé vyčistit mozek kyselinou. Má podobný genetický kód jako kapely typu NASUM a GADGET. Zmínit bych měl i velmi povedený a naprosto devastující zvuk  i obal, který vás donutí k zamyšlení (Error! Design). Novinka je zběsilou, divokou jízdou, která směřuje rovnou do pekla. To se samozřejmě ukrývá i ve vaší hlavě. Stačí dostat příležitost. Finové umí všechno tohle vytáhnout na povrch. Ohlodat na kost. Mám sto chutí zase jednou skočit do mosh-pitu. Je až obdivuhodné, v jaké formě tahle smečka stále je. Nevím, jestli jste někdy potkali smečku rozzuřených vzteklých psů. Pokud ne, tak máte možnost. Představte si periferii vašeho špinavého města. Kolem jen beton, asfalt a tichá ulice. Stojíte zase jednou před rozhodnutím, jestli se budete prát. Jestli bouchnete pěstí do stolu a budete bojovat. Za pravdu, za spravedlnost. Pokud takoví jste, je pro vás nové album jako stvořené. Kurva brácho, za nové skladby opravdu díky moc. Klaním se pokorně až k zemi. Nevěřte ničemu, ani sami sobě! Grindore ohlodaný až na kost, který řeže do živého! 

Asphyx says:

Sometimes you wake up in the morning feeling like you can't even trust yourself anymore. The world around you is falling apart, and the nastiest thoughts are coming to the surface. You're fighting to survive while surrounded by prosperity. You smile for the camera and share nothing but lies and falsehoods. You are frightened by every shadow, and real people terrify you. Wars, pain, and suffering are just a distant computer game to you. Born in pain, you die, and in the face of death, you finally realize that you have lived a completely meaningless life. I have a soft spot for the Finnish band ROTTEN SOUND. I don't write much about grindcore, but these maniacs are among the bands that always have an open door with me.

Their music (and their new album is no exception) always has something extra, a kind of morbid and urgent superstructure. Thoughts and opinions with which I fully identify. This year, the guys are cutting right to the quick again. They criticize and describe today's rotten society. The truth is that humanity is still the same, only today we have much better ways of hurting each other. There is something unrestrained, rude, and rebellious about the new album. Something that the band screams right in your face and makes your skin crawl. The Finns are once again holding up a mirror to us, and it's not a pretty sight. Let he who is without sin cast the first stone!


The biggest lunatics and psychopaths still have their finger on the button that could destroy the whole world. On the one hand, there are absurdly rich people who suck millions of subjects dry, and on the other, there are children dying of hunger. Add to that wars, disease, death, and hatred. If you didn't have a few good friends, family, and music around you, you'd have hung yourself from the nearest tree long ago. We mustn't give up; we must keep fighting against the bastards. I think these are necessary prerequisites for listening to the album "Mass Extinction". ROTTEN SOUND simply speaks to my soul again. They still have their own style, and I still enjoy blasting the album into my head, especially when I feel like everything is falling apart. This pack can always clean my brain with acid. They have a similar genetic code to bands like NASUM and GADGET. I should also mention the very well-done and absolutely devastating sound and cover art that will make you think (Error! Design). The new album is a frantic, wild ride that heads straight to hell. Of course, that's also hidden in your head. All you need is an opportunity. The Finns know how to bring all this to the surface. To gnaw it down to the bone. I feel like jumping into the mosh pit again. It's admirable how fit this pack still is. I don't know if you've ever encountered a pack of angry, rabid dogs. If not, now's your chance. Imagine the outskirts of your dirty city. Nothing but concrete, asphalt, and quiet streets. Once again, you are faced with the decision of whether to fight. Whether to bang your fist on the table and fight. For truth, for justice. If that's who you are, this new album is made for you. Fuck, bro, thank you so much for the new songs. I bow humbly to the ground. Don't believe anything, not even yourself! Grindcore gnawed to the bone that cuts to the quick!



Recenze/review - ROTTEN SOUND - Apocalypse (2023):

Minirecenze/minireview - ROTTEN SOUND - Abuse to Suffer (2016):


Tracklist:
1. Recycle (1:09)
2. Ride of the Future (0:45)
3. Gone (0:50)
4. Polarized (1:00)
5. Brave New World (1:21)
6. Empty Shells (1:05)
7. Idealist (1:35)
8. Mass Extinction (1:58)

Recording Lineup:
Keijo Niinimaa — Vocals
Mika Aalto — Guitars
Sami Latva — Drums
Matti Raappana — Bass, Backing Vocals


Follow Rotten Sound:

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine