DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemmelodic black metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemmelodic black metal. Zobrazit všechny příspěvky

středa 22. ledna 2025

Recenze/review - APOSTASIE - Non est Deus (2024)


APOSTASIE - Non est Deus
CD 2024, Trollzorn Records

for english please scroll down

Pokaždé se těším, až za sebou zavřu dveře a odstřihnu současný podivný svět. Zde, několik metrů v podzemí, ve starém archívu plném zažloutlých spisů, se cítím nejlépe. Studuji knihy, čtu si o víře, o pravdě, o válkách i utrpení. A poslouchám u toho novou debutovou desku black metalových melodiků z Německa. Jedná se o moje první setkání s kapelou APOSTASIE a i když se nejedná zrovna o styl, který bych poslouchal zase tak často, tak se mi jejich novinka líbí.

Je v ní totiž něco zvláštního, přitažlivého. Jako bych se opravdu vydal po časové ose zpět a nasával atmosféru doby, kdy se rodilo samotné křesťanství. Pokud vás podobná témata zajímají, prostudujte si texty, jsou opravdu dobré, propracované a mají v sobě velký kus pravdy. Líbí se mi jejich styl i pohled kapely. 

Co se týká hudby samotné, tak se jedná o klasický, v určitých momentech syrový a ostrý black metal, který si ale zachovává melodičnost. Zazní i odkazy na tradiční heavy metal, na jeho epičnost i folkové prvky. Skladby jsou napsány velmi zajímavě, mají dobrý, čitelný a chladný zvuk. Navíc se opravdu dobře poslouchají. Každý song má v sobě nějaký zajímavý nápad a jako celek je deska obestřena takovou zvláštní tajemnou a démonickou atmosférou. Opravdu si připadám jako starý mnich, který přemýšlí o své víře. Ať si každý říká co chce, ale křesťanství nás ovlivnilo, ani o tom mnohdy nevíme. Osobně mě podobné výlety hodně baví. S chutí se procházím po starých chrámech, po hřbitovech se sochami svatých, čtu si náhrobky na hrobech, pradávné příběhy a silných činech. A když je k tomu ještě takhle dobrá a nebál bych se napsat návyková hudba, potom není co řešit. Zkrátka a dobře, APOSTASIE nahráli album, které je odlišné od ostatních, zajímavé, neotřelé. Myslím si, že tuhle smečku poznáte od ostatních během několika prvních tónů. Také by se dalo napsat, že do mě album "Non est Deus" zaseklo svůj dráp a už mě nepustilo. Znáte to, jsem starý metalový pes a hudbu poslouchám už dávno hlavně srdcem. A s těmito démony se vždy rád znovu potkám. Pokaždé se těším, až za sebou zavřu dveře a odstřihnu současný podivný svět. Zde, několik metrů v podzemí, ve starém archívu plném zažloutlých spisů, se cítím nejlépe. Studuji knihy, čtu si o víře, o pravdě, o válkách i utrpení. Melodický black metal plný starodávných silných příběhů! Víra tvá tě zachrání! A nebo zabije.


Asphyx says:

I always look forward to closing the door behind me and cutting out the current strange world. Here, a few metres underground, in an old archive full of yellowed files, I feel at my best. I study books, read about faith, about truth, about wars and suffering. And I listen to the new debut album of black metal melodic from Germany. This is my first encounter with the band APOSTASIE and even though it is not a style I listen to that often, I like their new release.

There is something special and attractive in it. It's as if I really went back in time and soaked up the atmosphere of the time when Christianity itself was born. If you are interested in such topics, study the texts, they are really good, sophisticated and have a great deal of truth in them. I like their style and the band's point of view.


As far as the music itself is concerned, it is classic, in certain moments raw and sharp black metal, but it retains its melodicism. There are also references to traditional heavy metal, its epicness and folk elements. The songs are written in a very interesting way, they have a good, clear and cool sound. Moreover, they are really good to listen to. Each song has some interesting idea in it and as a whole the album is enveloped by such a strange mysterious and demonic atmosphere. I really feel like an old monk reflecting on his faith. Let everyone say what they want, but Christianity has influenced us without us even knowing it. Personally, I enjoy trips like this a lot. I enjoy walking around old churches, cemeteries with statues of saints, reading tombstones on graves, ancient stories and powerful deeds. And when the music is this good, and I wouldn't be afraid to write addictive, then there is nothing to worry about. In short, APOSTASIE have recorded an album that is different from the others, interesting, novel. I think you will recognize this pack from the others within the first few notes. I could also write that the album "Non est Deus" stuck its claw into me and never let go. You know, I'm an old metal dog and I've been listening to music mostly with my heart for a long time. And I'm always happy to meet these demons again. I'm always looking forward to closing the door behind me and cutting out the weird world of today. Here, a few meters underground, in an old archive full of yellowed files, I feel most comfortable. I study books, read about faith, about truth, about wars and suffering. Melodic black metal full of ancient and powerful stories! Your faith will save you! Or kill you.


TRACKLIST
1. Intro
2. Non est Deus
3. Theotókos
4. Isapóstolos
5. Eikon
6. Blut schreit Palästina
7. Pein, Pest
8. Ich, Novus Alexander
9. Es ist kein Gott

LINE-UP
Hrabanus - Vocals, Acoustic Guitar
Batseba - Hurdy-Gurdy, Vocals
Melior Pars - Electric Guitar
Sanior Pars - Electric Guitar, Background Vocals
Despotis - Bass Guitar
Holofernes - Drums


pondělí 23. prosince 2024

Recenze/review - GOREBRINGER - Condemned to Suffer (2024)


GOREBRINGER - Condemned to Suffer
CD 2024, Great Dane Records

for english please scroll down

Vzduchem se vznáší pach nedávno zaschlé krve a v kostech cítím chlad. Tenhle sen se mi vrací s pravidelností a krutostí. Vstupuji v něm do starého chrámu, ve kterém byla kdysi obětována těla nevinných. Vnímám jejich bolest, slyším nářek a prosby o milost. Jsem tichým stínem, našeptávačem v temnotě a stává se mi to pokaždé, když poslouchám nové album britských GOREBRINGER. Kapely, která hraje melodický death metal takovým zvláštním  a zajímavým způsobem. 

Všímavý a pečlivý čtenář ví, že jsme se téhle smečce již jednou věnovali. Její předchozí album "Terrified Beyond Measure" (recenze je odkazována dole pod článkem) bylo nejen stylovým, k dokonalosti vybroušeným drahokamem, ale i poctivě odvedenou prací. I letos pánové pokračují ve své energické, temné a chladné jízdě. Opět se jedná o zásek, který vás nenechá ani chvilku v klidu. 


Abych pravdu řekl, tak mě nová deska doslova pohltila. Její podmanivá, mrazivě neotřelá atmosféra ve mě vyvolala velké množství emocí. Stačilo několik poslechů a byli jsme spolu s kapelou naladěni na úplně stejnou vlnu. A to i přesto, že si v tomhle stylu velmi pečlivě vybírám. "Condemned to Suffer" je jako ledový vichr ze severu, jako zvedající se tsunami. Nezůstává po něm nic, jenom zničená a spálená země. Skladby mají v sobě takový zvláštní neklid, zároveň jsou náležitě heavy a syrové. Není to ale jenom melodický death metal, který je sice základem, ale přidávána je taková ta chladná black metalová aura. Pokud bych měl tvorbu této smečky k někomu připodobnit, volil bych kapely jako AT THE GATES, MAYHEM, DEATH, DISSECTION, THE CROWN. Už jste někdy vylezli na nějakou vysokou skálu? A dívali jste se dolů, vznášeli jste se, létali, padali po zádech do hlubiny? Tak ani nemusíte, z nového alba mám velmi podobný dojem. Líbí se mi zvuk, obal, oceňuji takovou tu klasickou poctivost, se kterou muselo být nové album nahráváno. Znáte to, jsem starý pes, který se snaží podporovat opravdovou, upřímnou a reálnou muziku. A téhle smečce věřím každý tón, melodii i notu. Jsme stejné krve, chce se mi řvát do větru. Stíny se pomalu prodlužují, mraky jsou zase nízko a na mě padá spánek. Vzduchem se vznáší pach nedávno zaschlé krve a v kostech cítím chlad. Tenhle sen se mi vrací s pravidelností a krutostí. Vstupuji v něm do starého chrámu, ve kterém byla kdysi obětována těla nevinných. Vnímám jejich bolest, slyším nářek a prosby o milost. Jsem tichým stínem, našeptávačem v temnotě a stává se mi to pokaždé, když poslouchám nové album britských GOREBRINGER. Mocné, démonické ozvěny z temných melodických black death metalových snů!


Asphyx says:

The smell of recently dried blood wafts through the air and I feel a chill in my bones. This dream comes back to me with regularity and cruelty. I enter an old temple where the bodies of the innocent were once sacrificed. I feel their pain, hear their cries and pleas for mercy. I am a silent shadow, a whisperer in the darkness, and it happens to me every time I listen to the new album by British GOREBRINGER. A band that plays melodic death metal in such a strange and interesting way. 

The observant and careful reader knows that we have already covered this band once. Their previous album "Terrified Beyond Measure" (review linked at the bottom of the article) was not only a stylish gem, polished to perfection, but also a job well done. This year, the gentlemen continue their energetic, dark and cool ride. Once again, this is a hit that won't leave you wanting for a moment. 


To be honest, I was literally absorbed by the new album. Its captivating, frosty and novel atmosphere evoked a lot of emotions in me. Just a few listens and the band and I were on the same page. And that's even though I choose very carefully in this style. "Condemned to Suffer" is like an icy blast from the north, like a rising tsunami. It leaves nothing but a scorched and scorched earth. The songs have a strange restlessness to them, at the same time they are properly heavy and raw. It's not just melodic death metal though, which is the base, but there is this cold black metal aura added. If I had to compare the work of this pack to someone, I would choose bands like AT THE GATES, MAYHEM, DEATH, DISSECTION, THE CROWN. Have you ever climbed a high rock? And have you looked down, floated, flown, fallen on your back into the depths? Well, you don't have to, I got a very similar impression from the new album. I like the sound, the cover, I appreciate the classic honesty with which the new album had to be recorded. You know, I'm an old dog trying to promote real, honest and real music. And I trust this pack with every note, melody and note. We're of the same blood, it makes me want to scream into the wind. The shadows are slowly lengthening, the clouds are low again and sleep is falling on me. The smell of recently dried blood wafts through the air and I feel a chill in my bones. This dream returns to me with regularity and cruelty. In it, I enter an old temple where the bodies of the innocent were once sacrificed. I feel their pain, hear their cries and pleas for mercy. I am a silent shadow, a whisperer in the darkness, and it happens to me every time I listen to the new album by British GOREBRINGER. Powerful, demonic echoes from dark melodic black death metal dreams!


Recenze/review - GOREBRINGER - Terrified Beyond Measure (2022):

pátek 9. srpna 2024

Recenze/review - CROCELL - Of Frost, Of Flame, Of Flesh (2024)


CROCELL - Of Frost, Of Flame, Of Flesh
CD 2024, Emanzipation Productions

for english please scroll down

Vlastně ani nevím, proč mě zavřeli. Vždycky jsem si myslel, že jsme svobodná země, že můžeme v klidu diskutovat a mít jiný názor. Jenže jsem se mýlil. Chytili mě uprostřed krásného dne, svázali a začali mučit. Ptali se mě na otázky, na které nešlo odpovědět dobře. Ve staré plesnivé kobce, s krysami, které mi vyprávějí příběhy mých předchůdců. Sežrali je, když odešli na druhou stranu. Když po nich zůstala jenom hromada kostí a masa. A také názory, které jsou proti Bohu.

Sledovat diskografii dánských CROCELL je velmi  zajímavé. Pánové mají svůj styl, poznáte je během několik okamžiků. Pokud máte rádi mrazivé melodie a temnotu, tak neváhejte ani chvilku. I skladby z nového alba se mi otiskly do mysli jako nějaký krvavý cejch. Zanechali ve mě stopu a rád jsem se toulal tichým městem a u toho poslouchal "Of Frost, Of Flame, Of Flesh".


Dánové mají zkrátka talent na to, napsat dobré motivy. Užívám si chladný a dobře čitelný zvuk, i zvláštní neklid, nebál bych se napsat melancholii, které ze skladeb odkapávají jako krev z čerstvé rány. CROCELL umí být suroví a divocí, nebojí se ale ani přemýšlivějších, naléhavých melodií. Tenhle koktejl mi opravdu chutná, pod to se vám klidně podepíšu. Kapela se volně inspirovala ve stejných katakombách, jako smečky typu GOD DETHRONED, NECROPHOBIC, MARDUK, BÖLZER. A udělali to velmi elegantně a zkušeně. Navíc přidali pestrou paletu, do šedé a černé zabarvených vlastních nápadů a invence. Poslouchat "Of Frost, Of Flame, Of Flesh" je opravdu jako být zavřený v plesnivé kobce a čekat na poslední soud. Nebo se dívat a mrtvou řeku, jen tak se vznášet. Také cítíte v kostech chlad? Já ano. Nové album je pro mě přesně ten druh muziky, kterou raději poslouchám, než abych o ní psal. Pokaždé čekám, až se setmí, až spadnou mraky na zem. Jsem jako šelma na lovu, která pronásleduje svoji kořist. Ano, v téhle nahrávce je něco živočišného, rustikálního a opravdového, něco, co odlišuje dobré desky od těch špatných. Dánům se povedlo mě přikovat na zeď, proklít moji duši a navěky mě spoutat pavučinami. Utíkám lesem a větve mě drásají do krve. Ukrývám se ve stínu. Moc dobře vím, že mě jednou chytí, ale než se tak stane, budu tohle album poslouchat stále dál. Je totiž skvělé nejen po formální stránce (zvuk i obal se opravdu povedly), ale má v sobě něco navíc. Něco magického, co mě stále přitahuje. Mrazivý, temný black death metalový blizzard! Vaše kosti popraskají chladem!


Asphyx says:

Actually, I don't even know why I was arrested. I always thought we were a free country, that we could discuss and have a different opinion in peace. But I was wrong. They caught me in the middle of a beautiful day, tied me up and started torturing me. They asked me questions I couldn't answer well. In a moldy old dungeon, with rats telling me stories of my predecessors. They ate them when they went to the other side. When all that was left was a pile of bones and flesh. And opinions that are against God.

It's very interesting to follow the discography of Danish CROCELL. The gentlemen have their own style, you get to know them in a few moments. If you like chilling melodies and darkness, don't hesitate a moment. Even the tracks from the new album imprinted themselves on my mind like some kind of bloody brand. They left a mark on me and I liked to wander through the silent city listening to "Of Frost, Of Flame, Of Flesh".


The Danes simply have a knack for writing good themes. I enjoy the cool and clear sound, and the strange restlessness, I wouldn't be afraid to write melancholy, that drips from the songs like blood from a fresh wound. CROCELL can be raw and ferocious, but they're not afraid of more thoughtful, urgent melodies either. I really like this cocktail, I'll happily sign my name to that. The band is loosely inspired in the same catacombs as the likes of GOD DETHRONED, NECROPHOBIC, MARDUK, BÖLZER. And they did it very elegantly and expertly. Plus, they added a colourful palette, tinged in grey and black with their own ideas and inventiveness. Listening to "Of Frost, Of Flame, Of Flesh" is really like being locked in a moldy dungeon and waiting for the last judgement. Or watching and dead river, just floating. Do you feel the cold in your bones too? I do. For me, the new album is exactly the kind of music I prefer to listen to rather than write about. I'm always waiting for it to get dark, for the clouds to fall to the ground. I'm like a beast on the hunt, stalking its prey. Yes, there is something animalistic, rustic and real in this record, something that separates the good records from the bad ones. The Danes have succeeded in nailing me to the wall, cursing my soul, and binding me forever with cobwebs. I'm running through the woods and the branches are tearing my blood. I hide in the shadows. I know very well that one day I'll be caught, but until that happens, I'll keep listening to this album. It's not only great formally (the sound and the cover are really good), but it has something extra. Something magical that still attracts me. A frosty, dark black death metal blizzard! Your bones will crack with cold!



tracklist:
1. Search Of Solace
2. Chanting Fire
3. Claws Of Piety
4. Serpent's Hunger
5. Vortex
6. Of Frost, Of Flame, Of Flesh
7. Fierce Desire
8. Epilogue

Lineup:
Asbjørn Steffensen – vocals
Tommy Christensen – guitar
Mads B. H. Gath – guitar
Uffe Laustsen-Jensen – bass
Andreas Posselt – drums



středa 7. srpna 2024

Recenze/review - WORMWITCH - Wormwitch (2024)


WORMWITCH - Wormwitch
CD 2024, Profound Lore Records

for english please scroll down

Tajemné symboly zářící do tmy. Postavy v kápích, sklánějící se nad dnešní obětí. Děsivý výkřik, mumlání modliteb, vzývání temných sil. Sedím uprostřed noci na starém pohřebišti v lesích a přede mnou se odehrávají pradávné příběhy, které se zde kdysi staly. Unikl jsem stereotypu všedních dní, vrátil se po časové ose zpět, i ke svým krvavým kořenům. Poslouchám nové album kanadských tmářů WORMWITCH a přemýšlím, kolik strachu a beznaděje je promítnuto do naší historie. 

Vše je ohlodané na kost, vše je ryzí a opravdové. Pokud máte rádi surový, klasický black metal, občas okořeněný thrashem a crustem, vítejte na dnešním obřadu. Poklekněte a nechte přírodu, aby vás přijmula do svých spárů. Nakonec přežívají jenom ti nejsilnější. Je něco neklidného, magického, tajemného, v novém letošním stejnojmenném albu. 


Kanaďané sází na silné melodie, na surový zvuk, na spoustu neotřelých a zajímavých nápadů. Doporučuji vám vypnout všechny sítě světa, oprostit se od stresu a hluku současného života a zmizet do lesa za městem. Zde, v naprosté tmě, v chladu a starých jeskyních, vynikne síla téhle desky nejvíce. Občas zazní odkazy na kapely jako IMMORTAL, MARDUK, DESTROYER 666, DISSECTION, WATAIN, NECROPHOBIC. Moje přirovnání berte ale s nadhledem. WORWWITCH jsou jinak originální smečkou, která znovu předkládá materiál s vlastními nápady a invencí. Pokud máte, jako já, rádi u hudby hlavně upřímnost, opravdovost a touhu ničit, potom neváhejte ani chvilku. Hraje se zde hlavně pro vás, i pro všechny prokleté. Jako bych stál v nějaké temné jeskyni a čelil nárazům podzemní řeky, která je špinavá a chladná. Dusím se vlastní krví, nasávám plesnivý pach pradávné zloby. Líbí se mi, že má kapela svůj rukopis, že ji poznáte ihned mezi ostatními. Alespoň tak vnímám jejich hudbu já. Jsem při poslechu lovcem, který uštve oběť až ke konci. Koloběh přírody, života a smrti. Vše má svoje místo a jasný účel. Ověřeno časem, podepsáno krví. Tajemné symboly zářící do tmy. Postavy v kápích, sklánějící se nad dnešní obětí. Děsivý výkřik, mumlání modliteb, vzývání temných sil. Sedím uprostřed noci na starém pohřebišti v lesích a přede mnou se odehrávají pradávné příběhy, které se zde kdysi staly. Tohle album vás strhne do hlubiny a udusíte se svým vlastním svědomím. Skladby jsou opravdu velmi dobře napsány, zvuk i obal vše krásně doplňují a vy se tak můžete soustředit na vlastní nápady. Surové, chladné a temné ozvěny ze starodávných black metalových pohřebišť! Oltář je připraven!

Asphyx says:

Mysterious symbols glowing in the dark. Hooded figures bowing over today's victim. Terrifying screams, muttered prayers, invocations of dark forces. I'm sitting in the middle of the night in an old burial ground in the woods, and the ancient stories that once happened here are playing out before me. I've escaped the stereotype of everyday life, back along the timeline, even to my bloody roots. I listen to the new album by Canadian darkies WORMWITCH and think about how much fear and hopelessness is projected into our history.

Everything is gnawed to the bone, everything is pure and real. If you like raw, classic black metal, occasionally spiced with thrash and crust, welcome to tonight's ceremony. Take a knee and let nature take you into its clutches. In the end, only the strongest survive. There's something restless, magical, mysterious, in this year's new album of the same name.


The Canadians rely on strong melodies, on raw sound, on a lot of novel and interesting ideas. I recommend you to turn off all the networks of the world, get away from the stress and noise of contemporary life and disappear into the woods behind the city. There, in the complete darkness, the cold and the old caves, the power of this record will shine through the most. Occasionally you can hear references to bands like IMMORTAL, MARDUK, DESTROYER 666, DISSECTION, WATAIN, NECROPHOBIC. But take my comparisons with a grain of salt. WORWWITCH are otherwise an original bunch, re-presenting material with their own ideas and inventiveness. If, like me, you like honesty, sincerity and the desire to destroy in music, then don't hesitate a moment. It is played here mainly for you, and for all the damned. It's like standing in some dark cave and facing the rush of an underground river that is dirty and cold. I choke on my own blood, sucking in the musty smell of ancient wickedness. I like that the band has its own signature, that you can recognize it immediately among the others. At least that's how I perceive their music. I'm a hunter listening to it, and it's not until the end that it hits its prey. The cycle of nature, life and death. Everything has its place and a clear purpose. Tested by time, signed in blood. Mysterious symbols shining into the darkness. Hooded figures bowing over today's victim. Terrifying screams, muttered prayers, invocations of dark forces. I sit in the middle of the night in an old burial ground in the woods, and the ancient stories that once happened here play out before me. This album will take you into the depths and choke you with your own conscience. The songs are really well written, the sound and cover art complement everything beautifully, and you can focus on your own ideas. Raw, cold and dark echoes from ancient black metal burial grounds! The altar is ready!


Tracklist:
01. Fugitive Serpent (05:13)
02. Envenomed (04:41)
03. The Helm And The Bow (05:02)
04. Inner War (05:27)
05. Godmaegen (05:51)
06. Salamander (02:14)
07. Wormsblood Necromancy (04:53)
08. Bright And Poisonous (04:00)
09. Draconick Sorcerous Canadian Witchknights (03:55)



neděle 4. srpna 2024

Recenze/review - SWELLING REPULSION - Fatally Misguided (2024)


SWELLING REPULSION - Fatally Misguided
CD 2024, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Připadá mi to jako děsivý sen. Z nebe padá černý déšť a Smrt obchází kolem. Tratoliště krve, ještě před chvílí jsi letěl neskutečnou rychlostí. Život před sebou, rovná silnice, volnost a svoboda. Teď tu ležíš a bojíš se tmy. S polámanými kostmi, s krví, vytékající z čerstvých ran. Bolest a utrpení, srážka s krutou realitou. Ne, to není žádná noční můra, ale jenom studená zem a lidé stojící kolem. Natáčejí tě. Nepomůže ti nikdo. Na to nemá nikdo čas, všichni musejí sdílet tvoje utrpení. 

Jsou obrazy, které ze své mysli nedokážu vyhnat. Objevují se znovu a znovu v momentech, když poslouchám nahrávky, jako je tak druhá dlouhohrající od SWELLING REPULSION z Colorada. Jedná se o mé první setkání s touto kapelou a musím hned na začátek napsat, že se jedná o srážku s náklaďákem naloženým prašivými kostmi, zničujícím death metalem a spoustou progresivních prvků. 


Je to jízda na horské dráze. Od začátku do konce. Skladby v sobě mají potřebný drive a sílu, spoustu dobrých nápadů i takový ten zvláštní disonantní neklid, který mám u dobrých kapel rád. Ostré, nekompromisní melodie se zde potkávají s drtivými rytmy i zkaženou krví nasáklým vokálem. Jako celek je potom album velmi bolestivou záležitostí. Nebyl jsem při poslechu ani chvilku v klidu. Kapela mě chytla, zasekla do mě svůj dráp a nepustila mě až do konce. Vymáchala mi obličej ve špinavé kaluži, zaklekla na mě ocelovou botou, až mi vyrazila dech. Díval jsme se zrovna z okna, když narazil těžký náklaďák do osobního vozu. Ihned přijela záchranka a kolem se shromáždil dav toužící po krvi. Všechno - situace i hudba - se mi spojilo v jedno a musel jsem postupně přidávat hlasitost. Pokud máte rádi kapely jako ADRAMELECH, AFFLICTED, ATVM, DISHARMONIC ORCHESTRA, DEFECT DESIGNER, STARGAZER a další, které se nebojí experimentovat, potom jste zde správně. "Fatally Misguided" je deskou, která vám bude hořet v rukou a zadře se vám hluboko pod kůži. Pochválit musím i masivní, dobře čitelný zvuk, líbí se mi i obal (The Masked Observer). Svět je při poslechu velmi temné místo. SWELLING REPULSION se povedlo mě strhnout do hlubin. Připadá mi to jako děsivý sen. Z nebe padá černý déšť a Smrt obchází kolem. Tratoliště krve, ještě před chvílí jsi letěl neskutečnou rychlostí. Bolest a utrpení, srážka s krutou realitou. Ne, to není žádná noční můra, ale jenom studená zem a lidé stojící kolem. Natáčejí tě. Nepomůže ti nikdo. Technický, progresivní death metal, který vám nastaví kruté zrcadlo reality! Dokonalá iluze smrti!


Asphyx says:

It seems like a scary dream. Black rain falls from the sky and Death walks around. A pool of blood, just a moment ago you were flying at incredible speed. Life before you, a straight road, freedom and liberty. Now you lie there, afraid of the dark. With broken bones, blood oozing from fresh wounds. Pain and suffering, a collision with harsh reality. No, it's not a nightmare, just the cold ground and the people standing around. They're filming you. No one can help you. No one has time for that, everyone has to share your suffering. 

There are images I can't get out of my mind. They come up again and again in moments when I listen to records like this second long player from Colorado's SWELLING REPULSION. This is my first encounter with this band, and I have to say right off the bat that it is a truckload of mangy bones, devastating death metal, and plenty of progressive elements. 


It's a roller coaster ride. From start to finish. The songs have the necessary drive and power, a lot of good ideas and that strange dissonant restlessness that I like in good bands. Sharp, uncompromising melodies meet crushing rhythms and wicked blood-soaked vocals. As a whole, then, the album is a very painful affair. I wasn't at peace for a moment while listening to it. The band grabbed me, stuck their claw into me and didn't let go until the end. It washed my face in a filthy puddle, knocked me over with a steel-toed boot until it took my breath away. I was looking out the window when a heavy truck crashed into a passenger car. The ambulance arrived immediately and a crowd gathered around, baying for blood. Everything - the situation and the music - came together and I had to gradually turn up the volume. If you like bands like ADRAMELECH, AFFLICTED, ATVM, DISHARMONIC ORCHESTRA, DEFECT DESIGNER, STARGAZER and others who are not afraid to experiment, then you've come to the right place. "Fatally Misguided" is a record that will burn in your hands and burrow deep under your skin. I must also praise the massive, easy to hear sound, and I like the cover art (The Masked Observer). The world is a very dark place when you listen to it. SWELLING REPULSION managed to pull me into the depths. It feels like a scary dream. Black rain falls from the sky and Death walks around. A pool of blood, just a moment ago you were flying at incredible speed. Pain and suffering, a collision with harsh reality. No, it's not a nightmare, just the cold ground and the people standing around. They're filming you. No one can help you. Technical, progressive death metal that sets you a cruel mirror of reality! The perfect illusion of death!




Track listing
1.Vanquished
2.Basking In Fumes Of Failure
3.Fatally Misguided
4.Sacred Doom
5.Cesspool of Dismembered Memory
6.Drug Induced Anti-Logic view
7.Failure
8.Sullen Light of Expired Stars

Line up -
Bage - Vocals, Drums, FX
Donovan - Vocals, Guitars
Kristian Jablonicky - Bass

Artwork by The Masked Observer

úterý 23. července 2024

Recenze/review - WORMWOOD - The Star (2024)


WORMWOOD - The Star
CD 2024, Black Lodge Records

for english please scroll down

Někdy hledáme zlo v temných zákoutích. Touláme se v hlubokých lesích, nahlížíme do pradávných jeskyní. Studujeme historii, díváme se na hvězdy a čteme staré spisy. Přitom se někdy stačí podívat do zrcadla nebo na svůj vlastní stín. Poslouchám nové album švédských melodických black metalistů WORMWOOD a o podobných věcech přemýšlím. Venku září slunce a přesto mě obestírá chlad. Velice návykově a naléhavě napsané skladby se mi opět dostávají do podvědomí.

Jak se vlastně pozná dobrá hudba? Každému se přeci líbí něco jiného. Pro poslech nahrávky "The Star" musím mít zádumčivou náladu, nejlépe nějakou dobrou knihu v ruce. Naladěn na vznešenost, majestátnost, na létání i pád do hlubin si pokaždé vychutnám tuhle desku nejvíce. Je to velmi zdařilé a návykové dílo. Plné studených melodií, melancholie a smutku. 


Líbí se mi, že má kapela svůj vlastní a originální rukopis, že ji poznám podle prvních pár tónů. Pánové se volně inspirovali u smeček jako AGALLOCH, WINDIR, KAMPFAR, KEEP OF KALESSIN, ENSLAVED, SACRAMENTUM, a samozřejmě BATHORY. Najdete zde spoustu folklórních, progresivních i atmosférických prvků. To vše zabalené v mrazivém zvuku, s mocnými vokály. Jen si tak sedět nebo se toulat prázdným lesem. Jen tak si létat, vznášet se. Sledovat západ slunce nad zvlněnou hladinou horského jezera. Asi víte, o čem píšu a pokud ne, tak si pusťte ukázky. Pro mě osobně se jedná o desku, kterou jsem opět raději poslouchal, vnímal, nechal se jí ovlivňovat, než abych o ní psal. Má slova totiž nestačí. Je to jako se pokoušet popsat neklidný obraz v galerii, jako uchopit déšť nebo rozehnat mraky. Je vlastně úžasné, že i v dnešním podivném světě existují podobné kapely. Hudba WORMWOOD mi dává naději, ano, možná to zní příliš vznešeně, ale jiné slovo mě nenapadá. Pokaždé, když mi je smutno nebo jen divně na duši, pokaždé, když mě štve všechno kolem, sedávám u okna a dívám se na usínající město. Ne, najednou nejsem ve svém pokoji, ale někde daleko na severu. Našlapuji opatrně a jsem součástí nějakého, těžko definovatelného celku. Každý se někdy potřebujeme schoulit do sebe, být o samotě, v temném koutě. Nejen pro tyto chvíle je nové album "The Star" určeno. Doporučím vám ale spíše, abyste poslouchali, moji dnešní "recenzi" berte jen jako takový příběh z dalekého severu. Atmosférický, melodický black metal, křišťálově dokonalá esence smutku, melancholie a vznešenosti!


Asphyx says:

Sometimes we look for evil in dark corners. We wander in deep forests, peer into ancient caves. We study history, look at the stars and read ancient writings. Sometimes all we have to do is look in the mirror or at our own shadow. I'm listening to the new album by Swedish melodic black metallers WORMWOOD and thinking about similar things. The sun is shining outside and yet a chill envelops me. The very addictive and urgently written songs are once again in my subconscious.

How do you know good music? Everyone likes something different. To listen to "The Star" I have to be in a brooding mood, preferably with a good book in hand. In the mood for the sublime, the majestic, for flying and falling into the depths, I always enjoy this record the most. It is a very successful and addictive piece of work. Full of cold melodies, melancholy and sadness. 


I like that the band has its own original signature, that I can recognize it by the first few notes. The gentlemen were loosely inspired by packs like AGALLOCH, WINDIR, KAMPFAR, KEEP OF KALESSIN, ENSLAVED, SACRAMENTUM, and of course BATHORY. You will find a lot of folk, progressive and atmospheric elements here. All wrapped in a chilling sound, with powerful vocals. Just sit back or wander through the empty forest. Just floating, floating. Watching the sun set over the rippled surface of a mountain lake. You probably know what I'm writing about, and if you don't, listen to the samples. For me personally, this is a record that, again, I prefer to listen to, to feel, to be influenced by, rather than write about. My words are not enough. It's like trying to describe a restless painting in a gallery, like trying to grasp the rain or disperse the clouds. It's actually amazing that even in today's strange world there are bands like this. WORMWOOD's music gives me hope, yes, it may sound too lofty, but I can't think of another word. Every time I feel sad or just weird in my soul, every time I get annoyed with everything around me, I sit by the window and look at the city falling asleep. No, suddenly I'm not in my room, but somewhere far to the north. I tread carefully and am part of some hard-to-define whole. We all need to curl up sometimes, to be alone, in a dark corner. The new album "The Star" is not only for these moments. But I'd recommend you to listen, take my today's "review" as a kind of story from the far north. Atmospheric, melodic black metal, crystal perfect essence of sadness, melancholy and sublimity!



Tracklist:
01. Stjärnfall (08:39)
02. A Distant Glow (05:16)
03. Liminal (05:36)
04. Galactic Blood (04:45)
05. Thousand Doorless Rooms (07:04)
06. Suffer Existence (05:24)
07. Ro (10:11)



pátek 12. července 2024

Recenze/review - INLANDSYS - The Fallen (2024)


INLANDSYS - The Fallen
CD 2024, Great Dane Records

for english please scroll down

Sedím a dívám se z okna. Provazy deště padají k zemi a mraky mají šedou barvu. Jsem v podivném stavu, který zná každý, kdo rád a často čte knížky. Stanete se součástí příběhu, pohltí vás, rádi se k textu vracíte. Dole v domě někdo zazvoní a mě se nechce otevřít. Nakonec to udělám, i když jsem chtěl být zalezlý ve své ulitě. Dostanu do rukou nové CD francouzských INLANDSYS. Vrátím se do pokoje, roztrhám obal a chvilku přemýšlím. Ještě nevím, jestli budu album poslouchat. 

Nakonec ale udělám správnou věc, i když bych neměl, v pořadí jsou i jiné kapely. Znovu si sednu, zapnu play a dám hudbě čas. Čtu si dál a najednou zjistím, že si nějak podvědomě podupávám nohou, kývu se do rytmu a nedokážu se na text soustředit. Hergot, to je ale dobrý, řeknu si a sednu si k internetu, abych si o kapele něco zjistil. Založena byla v roce 2011 a má na svém kontě ještě jedno album (Carthago - 2018) a EP (Inlandsys - 2014). Melodický death metal se zde potkává s black metalem. Výsledkem je nahrávka, která mě opravdu zaujala. Má v sobě totiž něco zvláštního, neklidného. Venku přestalo pršet a slunce se objevilo nad obzorem. Už jsem si nedokázal číst.


Mám to takhle s hudbou nastavené od doby, kdy jsem ji někdy ve třinácti letech začal poslouchat pozorněji. Musí na mě nějak zapůsobit, přesvědčit mě, probudit ve mě nějaké emoce. Pro mě je vždy hlavní, že se rád nechávám znovu a znovu unášet na vlnách melodií, s chutí se toulám městem se sluchátky na uších. Moje kroky mě pokaždé zavedou do starých chrámů, na hřbitovy. Je zde klid a můžu se soustředit na chladný a masivní (a také krásně čitelný zvuk (Dan Swanö - mixing, mastering), ale třeba i na obal, který se také povedl. Za zmínku stojí rozhodně i texty, ve kterých se kapela zaobírá starými historickými příběhy. Máte rádi staré řecké a římské báje a pověsti? A co ty biblické? Potom jste zde správně, stejně jako všichni, kdo mají rádi kapely AMON AMARTH, AMORPHIS, DIMMU BORGIR. Jasně, ve svých recenzích nebo spíše příbězích o deskách nikdy moc nekritizuji. Víte proč? Protože nemám čas na to poslouchat a psát o muzice, která mě nebaví. Jsem jen obyčejným starým psem, toulajícím se světem a vyhledávajícím nahrávky, které se mi líbí, ke kterým se rád vracím. INLANDSYS mě přesvědčili na svoji stranu. Líbí se mi jejich rukopis, nálady, které dokáží vytvořit i určitý neklid a melancholie, které se prolínají celým albem jako popínavá rostlina. Pánové umí být vznešení, vše odsýpá lehce, svěže, tak nějak samozřejmě. Sedím a dívám se z okna. Provazy deště padají k zemi a mraky mají šedou barvu. Jsem v podivném stavu, který zná každý, kdo rád a často čte knížky. Stanete se součástí příběhu, pohltí vás, rád se k textu vracíte. Stalo se mi to i s "The Fallen". Novinka mě chytla, zasekla do mě svůj dráp a nepustila. Dnes si zase nebudu číst, ale raději poslouchat. Zhasnu všechna světla a potom je to jenom na mě a na kapele. Chladné a temné, melodické death black metalové příběhy ze starých časů. Album po okraj narvané emocemi!


Asphyx says:

I sit and look out the window. Ropes of rain are falling to the ground and the clouds are grey. I'm in a strange state familiar to anyone who likes to read books often. You become part of the story, you become absorbed, you like to return to the text. Someone rings the doorbell downstairs and I don't want to answer it. Eventually I do, even though I wanted to be holed up in my shell. I get my hands on the new CD by French INLANDSYS. I go back to my room, rip the cover and think for a while. I don't know if I'm going to listen to the album yet. 

But in the end I do the right thing, even though I shouldn't, there are other bands on the bill. I sit down again, put it on play and give the music time. I read on and suddenly find myself somehow subconsciously tapping my foot, swaying to the beat and unable to focus on the lyrics. Damn, that's good, I tell myself, and sit down on the internet to find out about the band. Formed in 2011, they have one more album (Carthago - 2018) and an EP (Inlandsys - 2014) to their credit. Melodic death metal meets black metal here. The result is a record that really caught my attention. It has something strange, restless in it. It stopped raining outside and the sun appeared above the horizon. I couldn't read anymore.


I've had it set up that way with music since I started listening to it more closely when I was about thirteen. It has to impress me somehow, convince me, awaken some emotion in me. For me, the main thing is always that I like to let myself be carried away again and again on the waves of melodies, wandering around the city with headphones on. My steps always take me to old temples, to cemeteries. It's quiet here and I can concentrate on the cool and massive (and also beautifully clear sound (Dan Swanö - mixing, mastering), but maybe also on the cover art, which is also good. The lyrics, in which the band deals with old historical stories, are definitely worth mentioning. Do you like old Greek and Roman myths and legends? What about the biblical ones? Then you are right here, as well as all those who like the bands AMON AMARTH, AMORPHIS, DIMMU BORGIR. Sure, I never criticize much in my reviews or rather stories about albums. Do you know why? Because I don't have time to listen and write about music I don't enjoy. I'm just a plain old dog, wandering the world looking for records that I like, that I like to come back to. INLANDSYS convinced me to their side. I like their handwriting, the moods they can create and a certain restlessness and melancholy that runs through the whole album like a climbing plant. Gentlemen can be sublime, everything flows easily, freshly, somehow naturally. I sit and look out the window. The ropes of rain are falling to the ground and the clouds are grey. I'm in a strange state, familiar to anyone who likes to read books often. You become part of the story, you become absorbed, you like to return to the text. It happened to me with "The Fallen". The novel grabbed me, stuck its claw in me and wouldn't let go. Today I won't read again, but rather listen. I'll turn off all the lights and then it's up to me and the band. Cold and dark, melodic death black metal stories from the old days. An album filled to the brim with emotion!


tracklist:
1. Humilliation
2. Mediterranean Hegemony
3. Motherland !
4. Providers of the Great Apocalypse
5. Whores of War
6. Persona
7. Pyramid of the One-Eyed God
8. The bird, the Tower and the Lord
9. Wrong Side of the Century

Line up :
Antonin: Keyboards
Baptiste (Eensayn): Guitar / Vocals
Chris: Drums
Laurent (El Ash): Guitar / Vocals
Yann (Xanyn): Bass / Vocals

úterý 21. května 2024

Recenze/review - IMPERIALIST - Quantum (2023)


IMPERIALIST - Quantum
EP 2023, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Myslím si, že jsme to všichni tak nějak podvědomě tušili. Jednou to muselo přijít. Psávali o tom staří autoři sci-fi a ukázalo se, že měli se vším pravdu. Lidský rod se začal postupně ničit, vyhlazovat mezi sebou. Nekonečné války, příčina se vždycky najde. Obnovené veřejné popravy, přímé přenosy z utrpení. Už se na to nemohli dívat. Naši stvořitelé. dali nám všechno. Život, boha, bolest. Nevážili jsme si toho. Loni se vrátili a když zahájili útok, zavládla panika a chaos. A éterem znělo nové EP black metalistů IMPERIALIST z Kalifornie. 

Zrovna jsem dočetl jednu knihu plnou dystopie a přiznám se, že jsem u ní "Quantum" poslouchal stále dokola. Nejdříve jako kulisu a po nějaké době se mi skladby dostaly postupně pod kůži. Vnímal jsem a cítil, že je deska plná černé energie. 


Je to smršť, je to vichřice. Lehce inspirování třeba takovými MARDUK nebo EMPEROR, útočí IMPERIALIST s velkou silou. Jsou nekompromisní, syroví a zůstává po nich spálená země. Většinou sice píši a podporuji trošku jiné extrémní metalové styly, ale tahle smečka si mě získala nejen svým přístupem. Líbí se mi zvuk, skvělý je i obal (Misanthropic Art). Fanoušek dostane poctivou porci dobře odvedené práce. Ale to by v dnešní době bylo málo. Američané mají navíc talent na to, napsat dobré skladby, které žhnou a pálí. Opravdu mám pocit, že letím ve vesmírné lodi a dole pode mnou utíkají stovky lidí v posledních záchvatu sebereflexe. Napadá mě spousta přirovnání, během poslechu pracuje moje fantazie na sto procent. Kapela mě rozhodně nenechala v klidu. A to je pro mě jasný důkaz, že se jim EP "Quantum" povedlo. Základem je sice klasický, tradiční black metal, ale zazní i thrashové pasáže a spousta zajímavých, neotřelých momentů. Zkrátka a dobře, nahrávka se mi opravdu velmi dobře poslouchala. Čerpal jsem temnou energii z vesmíru a kýval se spokojeně do rytmu. Síla se zde potkává s divokostí. Zkusili jste se někdy dlouho dívat do tmy? Přestavovali jste si démony? Tak ti samozřejmě existují. Nejsou to jen naše představy, ale tajemné bytosti z dalekých galaxií, které se vrátily, aby zde udělaly pořádek. Je vám doufám jasné, co u toho budou poslouchat za hudbu. Black metalová temnota z jiných světů! Smrtící invaze, u které budete zničeni! 


Asphyx says:

I think we all kind of subconsciously suspected it. It was bound to happen at some point. The old science fiction writers used to write about it, and it turns out they were right about everything. The human race began to gradually destroy itself, to exterminate each other. Endless wars, there's always a cause. Renewed public executions, live broadcasts of the suffering. They couldn't watch it anymore. Our creators. They gave us everything. Life, God, pain. We didn't appreciate it. Last year they came back and when they launched their attack, there was panic and chaos. And the new EP from California black metallers IMPERIALIST.

I just finished reading a book full of dystopia, and I confess I listened to "Quantum" over and over again. First as a backdrop and after a while the songs gradually got under my skin. I could sense and feel that the record was full of black energy.


It's a whirlwind, it's a storm. Slightly inspired by the likes of MARDUK or EMPEROR, the IMPERIALIST attacks with great force. They're uncompromising, raw, and leave scorched earth in their wake. I usually write and support slightly different extreme metal styles, but this pack has won me over not only with their approach. I like the sound, the cover art (Misanthropic Art) is great too. The fan gets a fair portion of a job well done. But that wouldn't be enough these days. Plus, Americans have a knack for writing good songs that burn and burn. I really do feel like I'm flying in a spaceship, with hundreds of people below me in a last fit of self-reflection. I can think of a lot of comparisons, my imagination is working one hundred percent while I'm listening. The band certainly didn't leave me in peace. And this is a clear proof for me that their EP "Quantum" was a success. The basis is classic, traditional black metal, but there are also thrash passages and a lot of interesting, fresh moments. All in all, the record was a really good listen for me. I was drawing dark energy from the universe and swaying contentedly to the beat. Power meets ferocity here. Have you ever tried looking into the dark for a long time? Have you imagined demons? Well, of course they exist. They are not just our imaginations, but mysterious beings from galaxies far away who have returned to make order. I hope you know what kind of music they'll be listening to. Black metal darkness from other worlds! A deadly invasion that will destroy you!



Track listing -
1. Gateway
2. Echoed Demise
3. Quantum Annexation
4. Call of Vulcain
5. Quiescent Terror

Line up -
Sergio Soto - Guitars/Vocals
Rodney Quinones - Drums
Bryant Quinones - Guitars
Joshua Alvarez - Bass

Artwork by Misanthropic Art

středa 24. dubna 2024

Recenze/review - LITOSTH - Cesariana (2024)


LITOSTH - Cesariana
CD 2024, Personal Records

for english please scroll down

Určitě jste někdy přemýšleli o tom, proč zde na světě vlastně jsme. Jaký je účel našeho života a bytí? Jsou to peníze? Hudba? Rodina? Někdy máme strach ze svých vlastních myšlenek. Většinou, když se potřebuji zastavit, když si musím urovnat myšlenky v hlavě, tak si pouštím muziku. Tentokrát jsem se zavřel v pokoji a poslouchal jsem nové album brazilských black metalistů LITOSTH. Kapely, která si mě doslova podmanila, jejich hudba se stala mojí součástí. 

Přitom, v black metalu si opravdu velmi vybírám. Mám raději takový ten surový, zemitější, klasický. Brazilci ale hrají spíše jeho melodičtější, vznešenější formu. Nevydržel jsem to dlouho. Rozrazil jsem dveře a musel jsem utéct ven. Do lesa, mezi stromy. Teprve tam jsem si nové album "Cesariana" užil nejvíce. V přírodě jsem pochopil, že jsem jen malé zrnko ve vesmíru. 


Kapela je tvořena členy slavných black metalových kapel (Patria, Mysteriis, Swords at Hymns, Dark Celebration, I Gather your Grief). Můžete si tak být jisti, že dostanete poctivou hudbu, skvělý zvuk, parádní obal. O formální stránku bylo opravdu velmi dobře postaráno. Hlavní je ale jako vždy hudba, která je divoká, temná, chladná. Základem je melodický black metal z devadesátých let. Přidávány jsou potom doom a dark metalové prvky. Máte rádi smečky jako BAL-SAGOTH, ROTTING CHRIST, DIMMU BORGIR, DISSECTION, DARK TRANQUILLITY? Potom by se vám mohlo líbit i tohle album. Je v něm narvaná obrovská porce chladu, tmy, i určitého, těžko definovatelného neklidu. Zkrátka a dobře, jedná se o desku, kterou jsem raději poslouchal, než o ní psal. Myslím si totiž, že má slova nestačí. Nelze popsat a vyjádřit všechny odstíny, nuance, kterých je na nahrávce opravdu velké množství. Vím jen jediné. Rád jsem se vracel, s chutí jsem se toulal po lesích, díval se do krajiny, vylezl jsem na horu a chtěl skočit do hlubiny. Zažít ten krásný a vznešený pocit z létání. Nakonec jsem to samozřejmě neudělal, ale moji fantazii novinka "Cesariana" rozhodně probudila. Brazilci jsou vznešení, mocní, majestátní, syroví a živočišní zároveň. Jako bych během poslechu rozplétal starodávné rituály, jako bych přemýšlel o smyslu vlastní existence. Stejně je to zvláštní, šílené a někdy i děsivé, jaké nálady v nás dokáže muzika probudit. LITOSTH mě rozsekali na malé kousky. Postupně se dostali do mých myšlenek, do podvědomí. Nelze tedy jinak, než jejich nové album doporučit. Temné, mocné, melodické, black death metalové tajemství vlastní existence! Budete rozdrásáni do krve!


Asphyx says:

You must have wondered why we are here in this world. What is the purpose of our life and existence? Is it money? Music? Family? Sometimes we are afraid of our own thoughts. Most of the time, when I need to stop, when I need to sort out the thoughts in my head, I play music. This time I shut myself in my room and listened to the new album by Brazilian black metallers LITOSTH, a band that has literally captured me, their music has become a part of me.

I'm very selective in black metal. I prefer the more raw, earthy, classic kind. But the Brazilians play a more melodic, noble form. I didn't last long. I broke down the door and had to run out. Into the woods, among the trees. It was there that I enjoyed the new album "Cesariana" the most. In nature, I realized I was just a small speck in the universe.


The band consists of members of famous black metal bands (Patria, Mysteriis, Swords at Hymns, Dark Celebration, I Gather your Grief). So you can be sure that you will get honest music, great sound, awesome packaging. The formal side was really well taken care of. But the main thing is as always the music, which is wild, dark, cold. The base is melodic black metal from the 90s. Then doom and dark metal elements are added. Do you like bands like BAL-SAGOTH, ROTTING CHRIST, DIMMU BORGIR, DISSECTION, DARK TRANQUILLITY? Then you might also like this album. It's packed with a huge portion of coldness, darkness, and a certain, hard-to-define restlessness. In short, this is an album I'd rather listen to than write about. Because I don't think my words are enough. It is impossible to describe and express all the shades, nuances, which are really numerous on the recording. I know only one thing. I liked to go back, I liked to wander in the woods, look at the landscape, climb a mountain and want to jump into the deep. To experience the beautiful and sublime feeling of flying. I didn't end up doing it, of course, but my imagination was definitely awakened by the novelty of "Cesariana". Brazilians are noble, powerful, majestic, raw and animalistic at the same time. It was as if I was unraveling ancient rituals as I listened to them, as if I were contemplating the meaning of my own existence. Still, it's strange, crazy and sometimes scary what moods music can awaken in us. LITOSTH cut me into small pieces. Gradually they got into my thoughts, into my subconscious. I can't recommend their new album. Dark, powerful, melodic, black death metal mystery of its own existence! You will be torn to blood!



tracklist:
In Waves
Whipping Bottles
Time Doesn´t Heal
The Clay Messiah
A Ofensa
The Argonaut
Caesarean
The Vaccum Extractor Paradigm

band:
Wendel Siota - Lyrics
Maicon Ristow - All instruments, Vocals

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine