DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkeminterview. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkeminterview. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 18. ledna 2025

Interview - ASS TO MOUTH - Massacring, raw and rage-soaked death grindcore that crushes every bone in my body!


Interview with grindcore death metal band from Poland - ASS TO MOUTH.

Answered Vanilla Jarek (bass, vocals), thank you!

Recenze/review - ASS TO MOUTH - Enemy of the Human Race (2024):

Ave ASS TO MOUTH! Greetings to the Polish underground and beautiful Wroclaw. Let's get straight to the important stuff. You have a new album out "Enemy of the Human Race", which is literally packed with honest, dirty grindcore death metal. How was the album made and how do you feel about it? What direction did ASS TO MOUTH move in?

Hi Jakub. This is Jarek – bassist//vocalist in Ass To Mouth. First of all – thanks for your interest in the band and kind words about our new album. As for how the album was made....

I think it's pretty standard – a few guys meet in a rehearsal room and make some music. Then they record it in the studio, mix it etc. etc. Unfortunately, for some reasons that I don't want to talk about now, this album took a very long time to come together. However, I'm glad it's finally here, people like it and I'm happy with it myself.

I'm listening to it right now and I have to write that this time it took a while to get into my blood. I put the album in my player, I'm listening to it in the car. I like the sound a lot. It's lively, organic, old school, and at the same time very clear. Where did you record it and who is responsible for the sound?

Thanx a lot for a good word about the sound. We recorded the whole album in Soundscope Recording Studio – Wrocław // Poland. I’m the owner of this studio and a sound engineering is my full time job..... so I was responsible for all the recordings, mixing and mastering of this album. In fact, it was the same on all previous ATM releases.


You'll probably agree with me that the cover sells. You guys have it pretty brutal this year. The author is Mirek "Mirekis" Iskra. Personally I like the cover, it's dark, apocalyptic. How did you and Mirek get together and what exactly is the theme supposed to express in relation to music?

While we were looking for someone who can make a cover for our album, one of my frineds shared some of Mireks’s art on his social media. I checed whole gallery of Mirek’s art, and I said – I want him to do a cover for that album. Everybody in the band agreed. I wrote to Mirek, and he agreed. I’ve send him music, lyrics and this is what he did. All of us in the band really like it. End of the story ;)

As for the question what is suppose to express... I got my own interpretation, but I think that if You read the lyrics on the album, and You’ll look at the cover – everybody can find his own interpretation ;)

On the new album, I was attracted by the lyrics, which also express my views on the current strange world. Who is their author and where did you get inspiration for them?

I’m an author of all the lyrics. Where I get inspirations ? Mostly from life.... and from all the shitty reality that surrond us...... unfortunetlly.


I put "Enemy of the Human Race" over and over again in my head and I think what I like most about the album is probably that hard to describe old school grind death metal feeling. We seem to be of the same blood. Who was and is your role model? Every musician started out somehow, there are role models that have shaped their signature. What were yours?

I started listening to grind-core somewhere araoud 2000 or 2001. I think the biggest influence on me was the music that was created earlier, and the music that was created between 2000 and 2008. In these years I listened to a lot of new grind, death metal and hard-core releases. Right now I do not listen a lot of new music. Sometimes I find a new record that I really like, but mostly I listen to old stuff. I don’t think I have some role models… maybe I have, but I’m not even aware of it ;)) Anyway – for sure, music I’m listening to is somehow inspiration for music of ATM.

In 2008 you released a compilation from Obscene Extreme festival. It's been a while since then. Do you return to the festival as a fan? Have you ever played here in the Czech Republic before? And how do you feel about live shows as a band? Do you like to play? And what about club events, for example, in Wroclaw?

Yeah – we played at OEF in 2008. Awsome memories. As a fan, I've been to every OEF festival since 2002. Also Pablo - our drummer used to come as a fan, but he hasn't been doing it for few years. Kobi – our new guitarist, probably never went to this festival, but I know, that every year he’s attending at Brutal Assault Fest in Czech Republic. I prefer OEF, as it’s smaller and more into grindcore ;)))

In years 2005-2016 we played many shows in Czech Republic, and it was always a blast… I have always enjoyed playing concerts, but unfortunately in 2016 we stopped being active as a live band. I hope we'll get back to that someday, but nothing is certain at this point.


In 2016 - 2024 you have suspended your activity. Why exactly? You couldn't find a guitarist? By the way, how did you get together with Kobi? Why him?

We’ll basically it our activity was suspended, but not in 100%. For example – we recorded new album ;))) And when it comes to the question of why we suspended our activity… sometimes not all things in your life, work out the way we want, and you have to do something else in your life than playing music… and that’s the reason.

Kobi and I had probably known each other for quite a long time. Anyway, at some point Kobi was recording an album in my studio with his second grind band – Ratflesh. He suited me as a person and I liked his style of playing guitar, so I asked him if he would like to play in Ass To Mouth. We talked... and he agreed ;)

If we go back to the beginning... What was the first impulse to put the band together? And why grindcore death metal? It's not exactly a style that would have gained you much "fame". Please take us through the history of ASS TO MOUTH.

I got into grindcore when I was something around 15-16 years old. When I was 17, I started to play live shows with my first death//grind band. I also started to organize live shows by myself for other bands. Then my band broke up, and one of my friends asked me If I wanted to join new hard/core-punk band. I was always also into hc/punk, so I said – Yes, let’s try. And this is how I met Maciek – first guitarist of ATM – he also played in this band. Our hc/punk band didn’t last long – we haven’t played any shows, we haven’t recorded anything….. One day we talked with Maciek, and we said – ok, let’s try to do a grindcore band. We both knew Pablo, so we asked him if he want to join the band. After few talks, he agreed – and he’s still the drummer for ATM. Then Pablo asked Sandro to play, and Sandro become our first vocalist. Yes, I know that playing in a grind band won't make me famous ;) But I don’t care. I did what I wanted to do, because I loved grindcore music.


You come from Poland, which I've had a soft spot for since I was young, and you play extreme grind death metal. Our readers would definitely be interested to know how your scene works? To be honest, I've been hearing nothing but great stuff from you guys lately. Does that mean that your scene is very strong at the moment? What about gigs, how many people come?

Well… we have really strong death metal scene, but that’s mostly not the type of death metal that I’m not really interested in. As for the grind scene…. it was pretty strong maybe 15 years ago, but now – there are just a few grindcore bands that remain, few new grind bands – not really much. There are some labels that are still releasing grind bands, and that cool. But as for the gigs and fans…. there are almost no grindcore gigs in Poland. Why ? Because really few people come to such concerts. Unfortunately. I really love Czech grind scene – in my opinion, it’s much stronger then in Poland.

You can feel from your music that you're influenced by both Swedish, Finnish and British school, kind of those old honest European bands. How are you as fans? Do you prefer the original death and grindcore metal of the nineties or do you draw inspiration from the new records as well? If so, I'd be interested to know which bands had/have the biggest influence on ASS TO MOUTH.

As I told few questions before – I do not listen to a lot of new music. Sometimes I find new records that I really like, but I think, that the biggest influence for ATM is the old bands. I think that music of ATM is a mix of oldscholl grind-core, hard-core, gore-grind and a little bit of death metal, and….rock’n’roll ;) But if you want me to give specific names of bands that inspired me, then unfortunately I simply unable. I think we never wanted to play like this or other band, we rather tried to develop something of our own.


We are coming to the end and I always ask a slightly philosophical question. How would you define death/grindcore metal and what does it mean to you? I don't mean now the technique of playing, but rather what it brings to you, takes, how you perceive it in relation to the fans. Did you grow up on it?

I think that the music is one of the most important things in my life. For most of my life I have been involved in various activities in the death/grind scene. I was playing in a bands, organizing shows, tours and also I work as a sound engineer – both in studio and at the shows. Yes - I grow up with music, and I think that without it, I wouldn't be who I am today.

Thank you very much for the interview. I appreciate it. Now let the music do the talking. I'm gonna go play "Enemy of the Human Race" really loud! I wish you all the best with the news and that all is well in your personal lives. Thank you!

Thanks Jakub for the interview. Thanks to all the readers of Deadly storm zine who found time to read this. Thanks to everyone who listened to Enemy Of The Human Race. See you somewhere on the grindy route of life!!! Cheers!

Recenze/review - ASS TO MOUTH - Enemy of the Human Race (2024):





---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - ASS TO MOUTH - Masakrující, syrový a vztekem nasáklý death grindcore, který mám rozdrtí všechny kosti v těle!


Rozhovor s grindcore death metalovou skupinou z Polska - ASS TO MOUTH.

Odpovídal Vanilla Jarek (basa, zpěv), děkujeme!

Recenze/review - ASS TO MOUTH - Enemy of the Human Race (2024):

Ave ASS TO MOUTH! Zdravím do polského undergroundu a krásné Wroclavi. Pojďme rovnou k tomu nejdůležitějšímu. Máte venku novou desku „Enemy of the Human Race“, která je doslova narvaná poctivým, prašivým grindcore death metalem. Jak album vznikalo a jaký z něj máš pocit? Jakým směrem se ASS TO MOUTH posunuli?

Ahoj Jakube. Tady Jarek - baskytarista/zpěvák skupiny Ass To Mouth. Především - díky za tvůj zájem o kapelu a milá slova o našem novém albu. Co se týče toho, jak album vznikalo....

Myslím, že je to celkem standardní - pár kluků se sejde ve zkušebně a dělají muziku. Pak ji nahrají ve studiu, smíchají atd. atd. Bohužel, z důvodů, o kterých teď nechci mluvit, trvalo velmi dlouho, než se tohle album dalo dohromady. Nicméně jsem rád, že je konečně tady, lidem se líbí a já sám jsem s ním spokojený.

Právě ji poslouchám a musím napsat, že tentokrát mi chvilku trvalo, než mi pronikla do krve. Narval jsem si album do přehrávače, poslouchám ji v autě. Hodně se mi líbí zvuk. Je živý, organický, old schoolový a zároveň dobře čitelný. Kde jste nahrávali a kdo je pod zvukem podepsán?

Díky moc za dobré slovo o zvuku. Celé album jsme nahráli v nahrávacím studiu Soundscope ve Vratislavi // Polsko. Jsem majitelem tohoto studia a zvukové inženýrství je moje práce na plný úvazek....., takže jsem byl zodpovědný za všechny nahrávky, mix a mastering tohoto alba. Stejně tomu bylo vlastně i u všech předchozích alb ATM.


Asi se mnou budeš souhlasit, že obal prodává. Vy jej máte letos pořádně brutální. Autorem je Mirek "Mirekis" Iskra. Osobně se mi obal líbí, je temný, apokalyptický. Jak jste se dali s Mirkem dohromady a co přesně má motiv vyjadřovat ve vztahu k hudbě?

Když jsme hledali někoho, kdo by nám udělal obal na album, jeden z mých přátel se na svých sociálních sítích podělil o Mirekisovo umění. Prohlédl jsem si celou galerii Mirkova umění a řekl jsem si - chci, aby udělal obal na naše album. Všichni v kapele souhlasili. Napsal jsem Mirkovi a on souhlasil. Poslal jsem mu hudbu, texty a on udělal tohle. Všem v kapele se to moc líbí. Konec příběhu ;)

Co se týče otázky, co má vyjadřovat... Mám svůj vlastní výklad, ale myslím, že když si přečteš texty na albu a podíváš se na obal - každý si najde svůj vlastní výklad ;)

Na novém albu mě zaujaly i texty, které vyjadřují i moje názory na současný podivný svět. Kdo je jejich autorem a kde jste pro ně brali inspiraci?

Jsem autorem všech textů. Kde beru inspiraci? Většinou ze života.... a ze všech těch sraček, které nás obklopují...... bohužel.

Dávám si „Enemy of the Human Race“ znovu a znovu do hlavy a říkám si, že nejvíc se mi na albu líbí asi takový ten těžko popsatelný old school grind death metalový feeling. Vypadá to, že jsme stejné krve. Kdo byl a je vlastně vaším vzorem? Každý muzikant nějak začínal, existují vzory, které formovaly jeho rukopis. Jaké byly ty vaše?

Grind-core jsem začal poslouchat někdy kolem roku 2000 nebo 2001. Myslím, že největší vliv na mě měla hudba, která vznikla dříve, a hudba, která vznikla mezi lety 2000 a 2008. V těchto letech jsem poslouchal hodně nových grindových, deathmetalových a hardcorových nahrávek. Momentálně moc nové hudby neposlouchám. Občas narazím na novou desku, která se mi opravdu líbí, ale většinou poslouchám staré věci. Nemyslím si, že bych měl nějaké vzory... možná mám, ale ani si to neuvědomuju ;)). Každopádně - určitě je hudba, kterou poslouchám, nějakým způsobem inspirací pro hudbu ATM.


V roce 2008 jste vydali kompilaci z Obscene Extreme festivalu. Od té doby již uběhl nějaký čas. Vracíte se na festival jako fanoušci? Hráli jste u nás v Čechách ještě někdy jindy? A jak vlastně jako kapela vnímáte živé koncerty? Hrajete rádi? A co klubové akce třeba u vás ve Wroclavi?

Jo - hráli jsme na OEF v roce 2008. Skvělé vzpomínky. Jako fanoušek jsem byl na každém festivalu OEF od roku 2002. Jako fanoušek jezdíval i Pablo - náš bubeník, ale už pár let to nedělá. Kobi - náš nový kytarista, na tomto festivalu asi nikdy nebyl, ale vím, že každý rok jezdí na Brutal Assault Fest do České republiky. Já dávám přednost OEF, protože je menší a víc se věnuje grindcoru ;)))

V letech 2005-2016 jsme odehráli spoustu koncertů v ČR a vždycky to byla pecka... Vždycky mě bavilo koncertovat, ale bohužel v roce 2016 jsme přestali být aktivní jako živá kapela. Doufám, že se k tomu někdy vrátíme, ale v tuhle chvíli není nic jisté.

V letech 2016 – 2024 jste přerušili svoji činnost. Proč vlastně? Nemohli jste sehnat kytaristu? Mimochodem, jak jste se dali dohromady s Kobim? Proč právě on?

V podstatě byla naše činnost pozastavena, ale ne na 100 %. Například - nahráli jsme nové album ;))) A pokud jde o otázku, proč jsme pozastavili naši činnost... někdy ne všechno v životě vyjde tak, jak bychom chtěli, a člověk musí v životě dělat něco jiného než hudbu... a to je ten důvod.

S Kobim jsme se nejspíš znali už docela dlouho. Každopádně v určitém období Kobi nahrával v mém studiu album se svou druhou grindovou kapelou - Ratflesh. Jako člověk mi vyhovoval a líbil se mi jeho styl hry na kytaru, tak jsem se ho zeptal, jestli by nechtěl hrát v Ass To Mouth. Domluvili jsme se... a on souhlasil ;)


Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna grindcore death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“. Proveď nás prosím historií ASS TO MOUTH.

Ke grindcoru jsem se dostal, když mi bylo asi 15-16 let. Když mi bylo 17, začal jsem hrát na koncertech se svou první death/grindovou kapelou. Začal jsem také sám organizovat koncerty pro jiné kapely. Pak se moje kapela rozpadla a jeden z mých kamarádů se mě zeptal, jestli se nechci přidat k nové hard/core-punkové kapele. Vždycky mě taky bavil hc/punk, tak jsem řekl - ano, zkusíme to. A tak jsem se seznámil s Macekem - prvním kytaristou ATM, který v této kapele také hrál. Naše hc/punková kapela dlouho nevydržela - nehráli jsme žádné koncerty, nic jsme nenahráli...... Jednoho dne jsme se s Macekem bavili a řekli jsme si - ok, zkusíme udělat grindcorovou kapelu. Oba jsme znali Pabla, tak jsme se ho zeptali, jestli se nechce přidat ke kapele. Po pár rozhovorech souhlasil - a dodnes je bubeníkem ATM. Pablo pak požádal Sandra, aby hrál, a Sandro se stal naším prvním zpěvákem. Ano, vím, že hraní v grindové kapele mě neudělá slavným ;). Ale je mi to jedno. Dělal jsem to, co jsem chtěl, protože jsem miloval grindcoreovou muziku.

Pocházíte z Polska, pro které mám od svého mládí slabost a hrajete extrémní grind death metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak u vás funguje vaše scéna? Abych pravdu řekl, tak poslední dobou od vás slyším jen samé skvělé smečky. Znamená to, že je u vás v současnosti scéna hodně silná? Co třeba koncerty, kolik chodí lidí?

No... máme opravdu silnou deathmetalovou scénu, ale většinou to je ten typ death metalu, který mě moc nezajímá. Co se týče grindové scény...., ta byla dost silná možná před 15 lety, ale teď - zůstalo jen pár grindcorových kapel, pár nových grindových kapel - nic moc. Je tu pár labelů, které pořád vydávají grindové kapely, a to je super. Ale co se týče koncertů a fanoušků...., v Polsku nejsou skoro žádné grindcorové koncerty. Proč? Protože na takové koncerty chodí opravdu málo lidí. Bohužel. Já mám českou grindovou scénu opravdu rád - podle mě je mnohem silnější než v Polsku.


Z vaší hudby je cítit, že jste ovlivněni jak švédskou, tak finskou i britskou školou, takovými těmi starými poctivými evropskými kapelami. Jak jste na tom jako fanoušci? Máte radši původní death a grindcore metal devadesátých let nebo čerpáte inspiraci i z nových desek? Pokud ano, zajímalo by mě, které smečky měly/mají na ASS TO MOUTH největší vliv.

Jak už jsem řekl v několika otázkách - neposlouchám moc novou hudbu. Někdy se mi podaří najít nové desky, které se mi opravdu líbí, ale myslím, že největší vliv na ATM mají staré kapely. Myslím, že hudba ATM je směsicí oldscholl grind-core, hard-core, gore-grindu a trochu death metalu a....rock'n'rollu ;). Ale jestli chceš, abych uvedl konkrétní jména kapel, které mě inspirovaly, tak toho bohužel prostě nejsem schopen. Myslím, že jsme nikdy nechtěli hrát jako ta či ona kapela, spíš jsme se snažili vyvinout něco vlastního.

Blížíme se k závěru a to vždycky dávám lehce filozofickou otázku. Jak bys definoval death/grindcore metal a co pro tebe znamená? Nemyslím tím teď techniku hraní, ale spíše co ti přináší, bere, jak jej vnímáš ve vztahu k fanouškům. Vyrostl jsi na něm?

Myslím, že hudba je jednou z nejdůležitějších věcí v mém životě. Většinu života jsem se věnoval různým aktivitám na death/grindové scéně. Hrál jsem v kapelách, organizoval koncerty, turné a také jsem pracoval jako zvukař - jak ve studiu, tak na koncertech. Ano - vyrůstal jsem s hudbou a myslím, že bez ní bych nebyl tím, kým jsem dnes.


Děkuji moc za rozhovor. Vážím si toho. Teď již nechme mluvit hudbu. Jdu si pustit „Enemy of the Human Race“ a to pořádně nahlas! Přeji vám, ať se novince daří a ať je vše fajn i ve vašich osobních životech. Děkuji!

Děkujeme Jakube za rozhovor. Děkuji všem čtenářům zinu Deadly storm, kteří si našli čas a přečetli si ho. Díky všem, kteří si poslechli Enemy Of The Human Race. Uvidíme se někde na grindové trase života!!! Na zdraví!

Recenze/review - ASS TO MOUTH - Enemy of the Human Race (2024):





---------------------------------------------------------------------------------------------------

sobota 11. ledna 2025

Interview - SCYTHROW - A freshly exhumed, mangy old death metal coffin!


Interview with death metal band from Finland - SCYTHROW.

Answered Arttu (guitars) and Nuutti (bass), thank you!

Recenze/review - SCYTHROW - Blameless Severed Extremities (2024):

Ave SCYTHROW! Hello to the Finnish underground. I hope everything is okay with you. It should be, you have the third long-playing great album of your career this year. I have to admit that it literally put me up against the wall. It's dark, it's energetic, it cuts with a knife edge. It's very telling that you've done a great job and a great deal of talent too. How do you feel about the new record in relation to your first album "Paragon of Pain"? Where did you want to go and how do you think the recordings are different?

Arttu: Greetings, glad to hear our album has aroused interest and you've liked it. Compared to our first album, almost everything has changed. Our songs, sounds and atmosphere are very different, in a good way tho. Recordings were very different too, because we've had a drummer since our first record and recording drums takes its time. We knew what kind of sound we are looking for and I've learned a lot about producing a record since our first album so I knew how to implement the sound we wanted ''well''.


"Blameless Severed Extremities" contains all the attributes of good death metal. For me personally, it is a record that I love to come back to. How was it made? How do you compose new SCYTHROW material?

Arttu: Usually I or Nuutti composes a demo at home, then we take the demo to rehearsals for listen. Then we arrange the song together and Make writes lyrics on it. If the song turns out well, it will probably end up on some upcoming release. Sometimes we write songs in rehearsals, for example title track of ''Blameless Severed Extremities'' has been written in rehearsals together.

Who is signed under the sound? I have to confirm that the sound literally kills. It still makes me turn up the volume on the hi-fi tower. You have a sound that is harsh, raw and dark and animalistic at the same time, it feels analogue. What studio did you record in and how did everything go?

Arttu: I produced, mixed and mastered the album by my self. Everything went surprisingly well, although I've been behind the sound and production of every Scythrow release. We recorded the album at bombshelter and I mixed and mastered it at home. The sound isn't perfect, but is that necessary in death metal?


An integral part and a kind of extra bonus for fans today is the music CD (cassette, vinyl). You released it on Awakening Records and it comes with a deadpan cover. Who is the author? How did you choose the theme and how does it relate to the music on the release?

Nuutti: I had been put to the charge of getting us our album art. I thought that it should be based on our song ''Necrotic High'', because the song encapsulates how our album sounds like. Then I thought blue would be a good theme as our all other releases themes are red and something different would fit us. Then this artist called Apostle Ink did a great job on finishing the design of our album cover and eventually drawing it.

I've been roaming the underworld for over thirty years and I actually go to Finland's underground for music just in case. I think we have similar moods and tastes when it comes to metal. I like your bands a lot and I follow your scene very closely. I might even be a bit envious, we only have a few death metal packs here that are worthwhile. How do you perceive your scene, fans, labels?

Arttu: The Finnish underground death metal scene has been growing rapidly during this decade and is doing very well. There is a lot of death metal fans and bands consisting of young people keeps popping up all the time. But unfortunately there aren't many underground labels in Finland, only few.


You play death metal influenced by the old school. Nowadays a band can't really avoid comparisons, but I'm interested to know how the idea to start SCYTHROW came about, who was and is your role model and where do you want to take your band? Are you tempted by big festivals abroad, for example, are you willing to tour with a more famous pack?

Arttu: We started the band with Make and Nuutti when we were about 15-years olds and our influensers mostly consisted of classic thrash metal back then. Over the years we've listened and explored a lot of more metal music and we enjoy death metal most today. So naturally we ended up doing death metal with this same band we started from thrash metal roots. When writing and planning ''Blameless Severed Extremities'' our biggest influensers and inspirations have been Sotajumala, Tuokkanuotta, Galvanizer, Morbific, Cadaveric Incubator, Undergang, 200 Stab Wounds and Frozen Soul. In the future we want to keep doing this shit, playing live shows and releasing more music. And of course we want to tour with bigger bands some day!

When I started my site seven years ago, I had a vision of trying to support bands that I felt weren't as visible. Let the world know about them. I think I've been pretty successful at that, at least judging by the response. How do you approach promotion? Do you leave it up to the label or do you send out CDs yourself for various reviews? I buy albums that I really enjoy, for example. How are you? Are you also a fan who likes to support your colleagues often? Do you go to concerts? Do you party?

Arttu: We do both! Our label has been promoting our album and sending CDs to other labels and promoters for review, and we have sent some CDs for review too. About going to other bands live, yeah we do like to support other bands and see them live!


On the one hand, a band starting out today has a lot of opportunities to make their presence known, but on the other hand, there are a huge number of bands and fans get lost in them. A lot of people are just downloading mp3s from the internet and spitting venomous spittle on Facebook instead of going to a gig. How does modern technology affect you as SCYTHROW? What do you think about downloading music, google metal, streaming music etc.?

Arttu: We think that it's a good thing that people can find our music easily. Of course we do respect a lot people who are supporting us by buying our physical copies, but it's always good thing that people listens to our music, whether they listen to it from streaming service or physical copy.

I like to ask musicians what death metal means to them. How would they define it, is it more of a philosophy and lifestyle for them or "just" relaxation. What does it mean to you? How do you perceive and experience it?

Arttu: Me and Nuutti are the biggest fans of death metal in our band, so we do listen to death metal very often and we all like to perform death metal as a band of course, so I say it's at least important thing for all of us!


Finally, a classic but important question. What are SCYTHROW planning in the coming months? Where can we see you in concert and what about some tour in Europe, will there be?

Arttu: We will continue playing live shows to summer 2025. Then we will take a break, because we are going to mandatory military service. After that new music, more shows and hopefully the tour in Europe in some day.

Thank you very much for the interview. I wish not only the new album a lot of success and may the ranks of your fans expand as much as possible. I'll look forward to seeing you live somewhere and may you do well both musically and on a personal level. I'm gonna go shove "Blameless Severed Extremities" in my head again!

Arttu: Thank you for giving me an opportunity to spit out some things about our album, band and my other thoughts! Hopefully you'll get to see our show some day, cheers!


---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - SCYTHROW - Čerstvě exhumovaná, stará prašivá death metalová rakev!


Rozhovor s death metalovou skupinou z Finska - SCYTHROW.

Odpovídali Arttu (kytara) a Nuutti (basa), děkujeme!

Recenze/review - SCYTHROW - Blameless Severed Extremities (2024):

Ave SCYTHROW! Zdravím do finského undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos třetí dlouhohrající skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vaším prvním albem „Paragon of Pain“? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?

Arttu: Jsem rád, že naše album vzbudilo zájem a líbilo se vám. Oproti našemu prvnímu albu se změnilo téměř vše. Naše písně, zvuky a atmosféra jsou úplně jiné, ale v dobrém slova smyslu. Nahrávání bylo taky hodně jiné, protože od první desky máme bubeníka a nahrávání bicích zabere svůj čas. Věděli jsme, jaký zvuk hledáme, a já jsem se od našeho prvního alba naučil hodně o produkci desky, takže jsem věděl, jak požadovaný zvuk ''dobře'' realizovat.


„Blameless Severed Extremities“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál SCYTHROW?

Arttu: Obvykle já nebo Nuutti složíme demo doma, pak ho vezmeme na zkoušku a poslechneme si ho. Pak společně písničku zaranžujeme a Make k ní napíše text. Pokud píseň dopadne dobře, pravděpodobně skončí na nějakém připravovaném albu. Někdy píšeme písně na zkouškách, například titulní skladba ''Blameless Severed Extremities'' vznikla na společných zkouškách.

Kdo je podepsán pod zvukem? Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Máte zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný, působí analogově. V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?

Arttu: Album jsem si produkoval, mixoval a masteroval sám. Všechno šlo překvapivě dobře, ačkoli jsem stál za zvukem a produkcí každého alba Scythrow. Album jsme nahrávali v Bombshelteru a já jsem ho doma smíchal a zmasteroval. Zvuk není dokonalý, ale je to v death metalu nutné?


Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes hudební CD (kazeta, vinyl). Vy jste jej vydali u Awakening Records a je opatřeno mrtvolným obalem. Kdo je jeho autorem? Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?

Nuutti: Dostal jsem na starost, abych nám sehnal obal alba. Napadlo mě, že by měl vycházet z naší písně ''Necrotic High'', protože ta píseň vystihuje, jak naše album zní. Pak mě napadlo, že by se hodilo modré téma, protože všechna naše ostatní vydání mají červenou barvu a hodilo by se k nám něco jiného. Pak jeden umělec jménem Apostle Ink odvedl skvělou práci na dokončení návrhu obalu našeho alba a nakonec ho i nakreslil.

Toulám se podsvětím již přes třicet let a do Finska podzemí si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death metalových smeček, které stojí za to. Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?

Arttu: Finská undergroundová death metalová scéna se v tomto desetiletí rychle rozvíjí a daří se jí velmi dobře. Je tu spousta deathmetalových fanoušků a kapely složené z mladých lidí neustále vznikají. Ale bohužel ve Finsku není moc undergroundových labelů, jen pár.


Hrajete death metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit SCYTHROW, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

Arttu: Tehdy jsme s Make a Nuutti založili kapelu, když nám bylo asi 15 let a naši hudební inspiraci tvořil hlavně klasický thrash metal. V průběhu let jsme poslouchali a prozkoumali spoustu další metalové hudby a dnes nás nejvíc baví death metal. Takže jsme přirozeně skončili u death metalu s tou samou kapelou, se kterou jsme začínali u thrashmetalových kořenů. Při psaní a plánování ''Blameless Severed Extremities'' nás nejvíce ovlivnili a inspirovali Sotajumala, Tuokkanuotta, Galvanizer, Morbific, Cadaveric Incubator, Undergang, 200 Stab Wounds a Frozen Soul. V budoucnu chceme pokračovat v tomhle hnusu, hrát živé koncerty a vydávat další hudbu. A samozřejmě chceme někdy vyrazit na turné s většími kapelami!

Když jsem před sedmi lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

Arttu: Děláme obojí! Naše vydavatelství propaguje naše album a posílá CD jiným vydavatelstvím a promotérům k recenzi a my jsme také poslali několik CD k recenzi. Co se týče návštěvy živých koncertů jiných kapel, ano, rádi podporujeme jiné kapely a vidíme je naživo!


Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako SCYTHROW ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?

Arttu: Myslíme si, že je dobře, že lidé mohou naši hudbu snadno najít. Samozřejmě si vážíme spousty lidí, kteří nás podporují tím, že si kupují naše fyzické kopie, ale vždycky je dobré, že lidé poslouchají naši hudbu, ať už ji poslouchají ze streamovací služby nebo z fyzické kopie.

S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

Arttu: Já a Nuutti jsme největšími fanoušky death metalu v naší kapele, takže death metal posloucháme velmi často a všichni jako kapela samozřejmě death metal rádi hrajeme, takže říkám, že je to pro nás všechny přinejmenším důležitá věc!


Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají SCYTHROW v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě a co nějaké turné po Evropě, bude?

Arttu: Budeme pokračovat v koncertování až do léta 2025. Pak si dáme pauzu, protože nás čeká povinná vojenská služba. Poté bude následovat nová hudba, další koncerty a snad někdy i turné po Evropě.

Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Blameless Severed Extremities“ zase narvat do hlavy!

Arttu: Děkuji, že jste mi dali příležitost vyklopit pár věcí o našem albu, kapele a mých dalších myšlenkách! Doufám, že se ti někdy podaří vidět náš koncert, na zdraví!


---------------------------------------------------------------------------------------------------

sobota 4. ledna 2025

Interview - PURGATORIAL - A misty and dark black death metal ritual!


Interview with black death metal band from United Kingdom - PURGATORIAL. 

Answered Kris Mayers (vocals, guitars, bass), thank you!

Recenze/review - PURGATORIAL - Fading Whispers of Voidbound Souls (2024):

Ave PURGATORIAL! I'm listening to your new release "Fading Whispers of Voidbound Souls" right now and I'm thinking that this is what the music they will play at the end of the world will sound like. I think you've done a really masterful job. What are your feelings about the new album? Have you gotten any feedback from fans yet? Have you played the new songs live yet? And how do they work?

Thank you so much for your kind words. It’s great to hear you think it sounds like the end of the world, because that’s exactly what I was going for! I’m quite proud of this album, it is the first collection of music I have produced myself and professionally released so to hear people enjoying it really means a lot to me. Plenty of friends and fans have expressed their liking to it and it leaves me speechless each time. I wasn't expecting many people to get in touch and tell me that. I don’t have people to play these songs with live for the moment, but I have played along to them with my friends Ryan and James in a practice room before. I have ideas for potential live shows, but I am just keeping them secret for now. I’m not sure if/when they’ll be.

How do you actually create new songs for PURGATORIAL? Are you a traditional band that locks yourself in a rehearsal room and composes there or do you use the internet, which is so popular nowadays, and email ideas to each other? I'm interested in the creative process itself.

I’m a little bit precious with music. I write all the music myself and then hire my friend Neil to help out with the drums. Neil does amazing work with Blackbraid and as soon as I heard that band I just knew I had to work with him. He’s also an amazing guy and we get on really well. If we lived closer this would definitely be a 2-man project officially. I’ve tried doing things the traditional band way but it never works out. It probably makes me look like I have a huge ego but I definitely don’t, I just know what I want.


Lyrics are a separate chapter in PURGATORIAL. What are they about on the new album and where did you get the inspiration for them? On "Fading Whispers of Voidbound Souls" they fit the music perfectly. What came first, the music or the lyrics?

The lyrics are mostly me venting my frustration at the things going on in the world. I think some of them are obvious and some of them are not. I have a lot of anger and sadness surrounding the wars currently going on and I blame our political leaders entirely for allowing it all. A few of the songs have personal themes though. For example, “Pelagic” touches on how uneasy open water makes me. Even just watching it on a screen makes me feel anxious and panicked. I put myself through hell a little when I was gathering the whale click samples at the end of that song - I had to watch videos of sperm whales approaching divers to understand what it would sound like and it made me pretty uncomfortable the whole time.

I have to admit that the cover for "Fading Whispers of Voidbound Souls" is excellent - it fits the music perfectly! It's mysterious, mysterious, sad. How did you choose the cover and why did you choose Tryfar? Did you hear new songs beforehand for inspiration?

I have to give most of the credit for this to Mauro who runs These Hands Melt and Tryfar who regularly works with the label, as he did a brilliant job of the CD layout. I originally had a cool bit of artwork made up by somebody else, but it just didn’t feel right when I tried to use it as album art. I’ve archived it for now and plan to use it for merch instead, but this also made me unsure of what direction to go in for the front cover. Mauro reminded me of the cover for the final Altar of Plagues album and he was spot on with that idea. I did a lot of digging online and eventually found the perfect photo. It was taken by photographer Reynaldo Yodia, who is now a great friend of mine, along with his wife Tessa who is the model in the picture. I chose this picture because it fits the vibe I had set. It has a mysterious aura to it and also a bit of sadness, like you mentioned. It’s perfect and I’m glad I came across it.


The sound of the whole record is great. It's dark, cold and sharp at the same time. What studio did you record the album in? Did you as a band have a say in the final sound, the mastering?

You might be a little surprised to hear this, but it was all recorded in my study at home. Neil made the drums up at his place and did the mastering afterwards, but I mixed the whole thing on Reaper on my laptop. Very much a DIY album, just like Darkthrone did in the old days, except with a more modern approach. Even though it might sound a bit crude in some parts, I like it this way. I get full control over the sound and don’t have to argue with anyone about it. I think I will keep it like this for future releases too - it works very well for me and I saved a lot of money not having to hire out a studio. I have a newer, more powerful computer now too so the next album will definitely sound better!

The new album was released on Italian label These Hands Melt. Why did you choose this label and how satisfied are you with their work?

A few bands I know already used These Hands Melt for their releases so they came highly recommended. I like the aesthetic of their products and the fact that there are no elitist or sketchy ties - it’s just great music by great people. I didn’t honestly expect Mauro to be interested in Purgatorial as it’s a fair bit heavier than his usual roster, but my friend Lucia does graphic work for them and said I should show him. I did exactly that and here we are! They’re a great label - I’m impressed and appreciative of everything they’ve done. The release wouldn’t have been the same without their help.

The history of the band is not very long. How did the idea of playing death metal come about? Who was your role model? Please reminisce for us! If I'm not mistaken, PURGATORIAL was originally Kris Mayers' project. It was only after that that the others joined. Or am I wrong?

You’re right that Purgatorial is formed by me (Kris) but I’ve probably caused some confusion with the other members. Originally I was going to build up to 5 members (including myself) but it just hasn’t worked out this time around unfortunately. For now it’s going to be a solo project where I hire in help with drums and any other instrumentals I want but I’m too rubbish to perform. I have another project that I run called Eowa which focuses on a much more black metal sound but I was beginning to write songs that sounded a lot more in line with death metal, so I decided to keep them seperate. Eowa is going through a bit of a reset at the moment as I wasn’t fully satisfied with the album I released, so to clear my head a bit I formed Purgatorial to see if releasing these detuned death metal songs under a new name was worthwhile. It seems like it was a good idea, because now I have 2 extreme metal bands that I enjoy writing for in two seperate styles. My main role model is Gojira. Most of my guitar work is heavily inspired by Joe’s riffs. Purgatorial is not quite as progressive as them but I might get there one day. Other metal bands that helped me shape my sound includes Blood Incantation, Ulcerate, Knoll, Altarage, The Black Dahlia Murder, Abduction (UK) and Portal. I’m also a huge fan of Sleep Token and Nine Inch Nails - I’d love to get some elements like that into my music someday. Just maybe not the clean singing. Not yet anyway.


It's very obvious in your band how much you enjoy your music. Do you have a goal that you want to achieve? For some people it's a famous label, others want to play a big festival.

I think the ultimate goal for Purgatorial is to get as many people listening and work towards becoming a proper live act some day. I don’t know if that will ever happen, but if I keep trying then maybe it will. I’d love to be able to bypass the use of major labels too and have a big enough following to be more self-sufficient. When bands move to the bigger labels I find the quality of their music tends takes a dive eventually, and the focus on very average looking merch becomes their main priority. I really don’t want that - I think fans deserve better if they are sinking their hard-earned cash into something.

What's it like playing death metal in the UK? Do people come to your gigs? Do they support you, do they buy CDs? If you do an event, how many people come?

So far a few people that are local to me have expressed enthusiasm and are keen for me to get playing live. I’ve also sold a good amount of CDs from my batch of personal copies so it feels like the UK definitely has a liking towards death metal. I will be honest though, I am not very clued up on the underground death metal scene here. My previous focus was on the black metal scene, so I really need to do my homework…

Death/black metal is a tough hobby and an even tougher lifestyle. What does it mean to you? What do you enjoy most about it and how do you perceive it? How did you get into it?

Again, I’m probably going to surprise you a bit here - I love making and listen to black metal and death metal for sure, but I don’t really consider myself a “true” metal head in that respect. I’m not a fan of corpse paint, bullet belts, battle jackets and all of that jazz. It works for some people but it’s just not for me. I’ve been into heavy music since I was 14 and I started out with Lamb of God. Shortly after that I became obsessed with Slipknot for many years and they probably shaped my music taste the most. Joey Jordison made me love blast beats and fast drumming and I think that is why I ended up making the music that I do now. That combined with Paul Gray and Jim Root’s powerful but simple riffs. I was able to play along to their music in my early days of guitar since they weren’t overly technical. Because of Slipknot I discovered the likes of Slayer, Cannibal Corpse, Death and Mayhem which opened up a whole new can of worms. I’ve been enjoying a lot of different stuff recently though, just so extreme metal doesn’t burn me out.

I deliberately ask this question to all the bands so they can do a bit of promotion for the future. Please tell us what PURGATORIAL are planning in the near future? What can we look forward to?

To put it bluntly, more music! I don’t want to give away too much just in case I change my mind on how I want to do things but you can definitely expect new music in 2025. There might even be a cover or two that are close to completion. Who knows?

Thank you very much for the interview and I wish PURGATORIAL a lot of sold-out records and sold-out venues. May you have a good personal life as well. I'm looking forward to the next death/black metal apocalypse!

Thank you so much for having me and for all your kind words. It is very much appreciated. It was great answering these questions for you - I hope our paths cross again! 🙏


Recenze/review - PURGATORIAL - Fading Whispers of Voidbound Souls (2024):





---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - PURGATORIAL - Mlhavý a temný black death metalový rituál!


Rozhovor s black death metalovou skupinou z Velké Británie - PURGATORIAL. 

Odpovídal Kris Mayers (zpěv, kytara, basa), děkujeme!

Recenze/review - PURGATORIAL - Fading Whispers of Voidbound Souls (2024):

Ave PURGATORIAL! Právě poslouchám vaši novinku „Fading Whispers of Voidbound Souls“ a říkám si, že takhle nějak bude znít hudba, kterou budou hrát při konci světa. Myslím, že se vám povedl opravdu mistrovský kousek. Jaké jsou tvoje pocity z novinky? Máš už nějaké zpětné vazby od fanoušků? Hráli jste už nové skladby naživo? A jak fungují?

Děkuji vám za vaše milá slova. Je skvělé slyšet, že to zní jako konec světa, protože přesně o to mi šlo! Jsem na to album docela hrdý, je to první kolekce hudby, kterou jsem sám produkoval a profesionálně vydal, takže slyšet, že se lidem líbí, pro mě opravdu hodně znamená. Spousta přátel a fanoušků mi vyjádřila, že se jim líbí, a pokaždé mě to nechává beze slov. Nečekal jsem, že se mi ozve tolik lidí a řeknou mi to. Momentálně nemám lidi, se kterými bych ty písničky mohl hrát naživo, ale už jsem je hrál s kamarády Ryanem a Jamesem ve zkušebně. Mám nápady na případná živá vystoupení, ale zatím je držím v tajnosti. Nejsem si jistý, jestli/kdy budou.

Jak vlastně vznikají nové skladby pro PURGATORIAL? Jste tradiční kapelou, která se zavře do zkušebny a tam skládá nebo využíváte v dnešní době tolik oblíbený internet a posíláte si nápady emailem? Zajímá mě samotný tvůrčí proces.

Na hudbu jsem trochu precizní. Veškerou hudbu si píšu sám a pak si najímám kamaráda Neila, aby mi pomohl s bicími. Neil dělá úžasnou práci s Blackbraid a jakmile jsem tu kapelu slyšel, prostě jsem věděl, že s ním musím pracovat. Je to taky úžasný člověk a vycházíme spolu opravdu dobře. Kdybychom bydleli blíž, určitě by to byl oficiálně dvoučlenný projekt. Zkoušel jsem dělat věci tradičním kapelním způsobem, ale nikdy to nevyšlo. Asi to vypadá, že mám obrovské ego, ale tak to rozhodně není, jen vím, co chci.


Samostatnou kapitolou jsou u PURGATORIAL texty. O čem pojednávají na novém albu a kde jsi pro ně bral inspiraci? Na „Fading Whispers of Voidbound Souls“ perfektně sedí k muzice. Co bylo dřív, muzika nebo texty?

V textech většinou vyjadřuji svou frustraci z toho, co se děje ve světě. Myslím, že některé z nich jsou zřejmé a některé ne. Jsem hodně vzteklý a smutný z válek, které v současnosti probíhají, a zcela viním naše politické vůdce, že to všechno umožňují. Několik písní má však osobní témata. Například „Pelagic“ se dotýká toho, jak mě znepokojuje otevřená voda. Dokonce i pouhý pohled na ni na obrazovce ve mně vyvolává úzkost a paniku. Trochu jsem si prošel peklem, když jsem na konci té písně sbíral ukázky velrybího klikání - musel jsem se dívat na videa, na kterých se vorvani blíží k potápěčům, abych pochopil, jak to bude znít, a celou dobu mi to bylo dost nepříjemné.

Musím se přiznat, že cover pro „Fading Whispers of Voidbound Souls“ je vynikající – sedne perfektně k hudbě! Je záhadný, tajemný, smutný. Jak jste obal vybírali a proč jste zvolili zrovna Tryfar? Slyšel třeba dopředu nové skladby pro inspiraci?

Největší zásluhu na tom má Mauro, který vede These Hands Melt, a Tryfar, který s vydavatelstvím pravidelně spolupracuje, protože se skvěle postaral o grafickou úpravu CD. Původně jsem si nechal od někoho vytvořit skvělý obal, ale když jsem se ho snažil použít jako obal alba, nepřipadal mi správný. Prozatím jsem ho archivoval a plánuju ho místo toho použít na merch, ale díky tomu jsem si také nebyl jistý, jakým směrem se vydat při tvorbě předního obalu. Mauro mi připomněl obal posledního alba Altar of Plagues a s tím nápadem byl na místě. Hodně jsem pátral na internetu a nakonec jsem našel perfektní fotku. Pořídil ji fotograf Reynaldo Yodia, který je nyní mým velkým přítelem, spolu se svou ženou Tessou, která je na obrázku modelkou. Vybral jsem tuto fotografii, protože odpovídá atmosféře, kterou jsem si stanovil. Má tajemnou auru a také trochu smutku, jak jste zmínil. Je dokonalá a jsem rád, že jsem na ni narazil.


Skvělý je zvuk celé nahrávky. Je temný, studený a ostrý zároveň. V jakém studiu jste album nahrávali? Mluvili jste jako kapela do výsledného zvuku, masteringu?

Možná vás to trochu překvapí, ale vše bylo nahráno v mé domácí pracovně. Neil si u sebe doma vyrobil bicí a následně provedl mastering, ale já jsem to celé smíchal v Reaperu na svém laptopu. Do značné míry DIY album, stejně jako to dělali Darkthrone za starých časů, jen s modernějším přístupem. I když to v některých částech může znít trochu syrově, mně se to takhle líbí. Mám plnou kontrolu nad zvukem a nemusím se kvůli tomu s nikým dohadovat. Myslím, že to tak nechám i pro budoucí vydání - funguje mi to velmi dobře a ušetřil jsem spoustu peněz, když jsem si nemusel najímat studio. Mám teď také novější, výkonnější počítač, takže příští album bude znít určitě lépe!

Nové album vyšlo u italských These Hands Melt. Proč jste si vybrali právě tento label a jak jste s jeho prací spokojeni?

Několik kapel, které znám, už These Hands Melt použilo pro svá vydání, takže mi je vřele doporučili. Líbí se mi estetika jejich produktů a to, že v nich nejsou žádné elitářské nebo skečové vazby - je to prostě skvělá hudba od skvělých lidí. Upřímně jsem nečekal, že by Mauro měl o Purgatorial zájem, protože je to o dost těžší než jeho obvyklý seznam, ale moje kamarádka Lucia pro ně dělá grafiku a řekla, že bych mu to měl ukázat. Přesně to jsem udělal a je to tady! Je to skvělý label - jsem ohromen a vážím si všeho, co udělali. Bez jejich pomoci by vydání nebylo takové, jaké bylo.

Historie kapely není příliš dlouhá. Jak vůbec vznikl nápad, hrát death metal? Kdo byl vaším vzorem? Zavzpomínej pro nás prosím! Jestli se nepletu, tak PURGATORIAL byl původně projekt Krise Mayerse. Teprve potom se přidali ostatní. Nebo se pletu?

Máš pravdu, že Purgatorial jsem založil já (Kris), ale asi jsem způsobil zmatek u ostatních členů. Původně jsem chtěl vytvořit skupinu do 5 členů (včetně mě), ale tentokrát to bohužel nevyšlo. Zatím to bude sólový projekt, kde si najímám výpomoc s bicími a dalšími nástroji, které bych chtěl, ale na které nejsem moc dobrý. Mám ještě jeden projekt, který vedu, jmenuje se Eowa a je zaměřený na mnohem blackmetalovější zvuk, ale začínal jsem psát písně, které zněly mnohem víc v souladu s death metalem, takže jsem se rozhodl je oddělit. Eowa momentálně prochází tak trochu resetem, protože jsem nebyl úplně spokojený s vydaným albem, takže abych si trochu vyčistil hlavu, založil jsem Purgatorial, abych zjistil, jestli má cenu vydávat tyhle odladěné deathmetalové písně pod novým názvem. Zdá se, že to byl dobrý nápad, protože teď mám dvě extrémní metalové kapely, pro které mě baví psát ve dvou různých stylech. Mým hlavním vzorem je Gojira. Většina mé kytarové práce je silně inspirována Joeovými riffy. Purgatorial nejsou tak progresivní jako oni, ale třeba se k tomu jednou dostanu. Mezi další metalové kapely, které mi pomohly formovat můj zvuk, patří Blood Incantation, Ulcerate, Knoll, Altarage, The Black Dahlia Murder, Abduction (UK) a Portal. Jsem také velkým fanouškem Sleep Token a Nine Inch Nails - rád bych jednou do své hudby dostal nějaké podobné prvky. Jen možná ne ten čistý zpěv. Každopádně zatím ne.


Na vaší kapele je hrozně vidět, jak vás vaše muzika baví. Máte nějaký cíl, kterého byste chtěli dosáhnout? Pro někoho to je slavné vydavatelství, jiný si chce třeba zahrát na velkém festivalu.

Myslím, že konečným cílem Purgatorial je dostat k poslechu co nejvíce lidí a pracovat na tom, aby se z nich jednoho dne stal pořádný koncertní projekt. Nevím, jestli se to někdy stane, ale když se budu snažit, tak možná ano. Taky bych byl rád, kdyby se mi podařilo obejít využívání velkých vydavatelství a mít dostatečně velký okruh fanoušků, abych byl soběstačnější. Když kapely přejdou k větším vydavatelstvím, kvalita jejich hudby má podle mě nakonec tendenci klesat a hlavní prioritou se stává zaměření na velmi průměrně vypadající merch. To opravdu nechci - myslím, že fanoušci si zaslouží něco lepšího, pokud do něčeho investují své těžce vydělané peníze.

Jaké to vlastně je, hrát death metal ve Velké Británii? Chodí u vás lidi na koncerty? Podporují vás, kupují CD? Když třeba uspořádáte nějakou akci, kolik přijde lidí?

Několik lidí z mého okolí zatím projevilo nadšení a chtějí, abych začal hrát naživo. Také jsem prodal slušné množství CD z mé osobní várky, takže mám pocit, že Velká Británie má death metal rozhodně v oblibě. Budu ale upřímný, nejsem příliš zběhlý ve zdejší undergroundové deathmetalové scéně. Dříve jsem se věnoval blackmetalové scéně, takže si opravdu musím udělat domácí úkoly...

Death/black metal je náročný koníček a ještě těžší životní styl. Co znamená pro tebe? Co tě na něm nejvíc baví a jak jej vnímáš? Jak si se k němu vlastně dostal?

Opět vás asi trochu překvapím - rád tvořím a poslouchám black metal a death metal, ale za „pravého“ metalistu se v tomto ohledu nepovažuji. Nejsem fanouškem corpse paintingu, kulových pásů, bojových bund a všeho toho jazzu. Někomu to vyhovuje, ale pro mě to prostě není. Heavy hudba mě baví od čtrnácti let a začínal jsem s Lamb of God. Krátce nato jsem se stal na mnoho let posedlý Slipknot, kteří asi nejvíce formovali můj hudební vkus. Díky Joeymu Jordisonovi jsem si zamiloval blast beaty a rychlé bubnování, a proto jsem asi skončil u hudby, kterou dělám teď. V kombinaci s Paul Grayem a Jimem Rootem to byly silné, ale jednoduché riffy. V mých kytarových začátcích jsem byl schopen hrát spolu s nimi, protože nebyli přehnaně techničtí. Díky Slipknot jsem objevil Slayer, Cannibal Corpse, Death a Mayhem, což mi otevřelo úplně nové obzory. V poslední době si ale užívám hodně různých věcí, jen aby mě extrémní metal nevypálil.

Tuhle otázku dávám záměrně všem kapelám, aby si udělali trošku propagaci do budoucna. Prozraď nám prosím, co chystají PURGATORIAL v nejbližší době? Na co se můžeme těšit?

Jednoduše řečeno, více hudby! Nechci prozrazovat příliš mnoho pro případ, že bych změnil názor na to, jak to chci dělat, ale v roce 2025 můžete rozhodně očekávat novou hudbu. Možná se objeví i jeden nebo dva obaly, které jsou blízko dokončení. Kdo ví?

Děkuji moc za rozhovor a přeji PURGATORIAL spoustu prodaných nosičů a samé vyprodané sály. Ať se vám daří i v osobním životě. Budu se těšit na další death/black metalovou apokalypsu!

Moc vám děkuji za pozvání a za všechna vaše milá slova. Velmi si toho vážím. Bylo skvělé odpovídat vám na tyto otázky - doufám, že se naše cesty opět zkříží! 🙏

Recenze/review - PURGATORIAL - Fading Whispers of Voidbound Souls (2024):





---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine