Pražská groove metalová kapela NOSTRRROMÖ se připravuje na vydání druhého videoklipu ke svému aktuálnímu EP Nebula. Po úspěchu prvního klipu Diabolicus, který kapela představila s novou sestavou, se fanoušci dočkají další vizuální lahůdky. Klip s názvem Phobos vychází 13. listopadu.
Phobos vznikl pod taktovkou kapelní kytaristky Lydie, která při jeho tvorbě využila jen svou fantazii a nástroje umělé inteligence. Výsledkem je jedinečné propojení surové energie kapely s moderními technologiemi, což posouvá vizuální identitu NOSTRRROMÖ na zcela novou úroveň.
Kapela se tak po krátké covidové pauze vrací na scénu s ještě silnějším zvukem a výrazným vizuálním stylem. Sestava, kterou tvoří Thomas (bicí, ex-THE.SWITCH), Lydie (kytara, ex-BUNDY TAD), Dejf (kytara, ex-FOURTH FACE), frontman Majk (ex-UNDERSIDE) a baskytarista Čip (ex-HECTOR BERLIOZ), pokračuje ve své hudební a vizuální evoluci, tentokrát s inovativním přístupem ke klipové produkci.
Sledujte kanály NOSTRRROMÖ, aby vám tento nový zážitek neunikl.
Stojím opět nad propastí a mám jako vždycky dvě možnosti. Buď budu létat nebo se vrátím pokorně domů. Dnes poslouchám novou desku francouzských ENDBROKEN a mám sto chutí skočit. Hezky po zádech, vznášet se na vlnách ostrých riffů a nakonec padnout do temnoty. Jenže to zase neudělám. Chci si totiž užít i další den. Původně jsem sem přišel a měl jsem velký splín. Jenže tahle smečka divokých psů mě doslova nabila energií. Nezbývalo mi nic jiného, než uspořádat malý soukromý headbanging a vrátit se pokorně domů. Pokud máte nějakého frustrovaného nebo smutného kamaráda, pusťte mu "Defeat of Common Sense" a určitě půjde do mosh-pitu s vámi.
Thrash metal se dá hrát mnoha způsoby a Francouzi jej notně ušpinili groove pasážemi a zazní i odkazy na death metal. Mě se vlastně ani nechce o nové desce nic psát. Raději ji poslouchám, kývám se spokojeně do rytmu a vyzývám všechny zombie, aby pařily se se mnou. Navíc, na tomhle stylu jsem kdysi dávno začínal a dodnes mi koluje v krvi.
Máte rádi kapely jako SLAYER, METALLICU, THE HAUNTED, HATESPHERE? Potom jděte i do nové desky těchto maniaků. Pánové hrají upřímně, mají dobrý zvuk, zajímavý obal a ještě přidávají něco navíc. Některé pasáže jsou rychlé a dynamické, jiné temné a chladné, jako ruka staré mrtvoly. Jako celek potom drží album velmi pevně pohromadě a doporučuji vám jej poslouchat zásadně v jednom kuse. Teprve potom vynikne naplno jeho síla. Ne, neskočil jsem dolů do propasti, ale raději jsem za zvuků "Defeat of Common Sense" vzal kladivo a zboural několik zdí. Určitě to znáte. Svět na člověka někdy padá jako nějaký šílený a těžký mrak. Já nepotřebuji psychologa, ani žádné podpůrné prostředky, já mám hudbu. Na to vám přísahám a pevně věřím, že jste na tom stejně jako já. Tady se hraje opravdově a i když jsou některé songy možná až příliš dlouhé, řetěz nespadne nikdy. Jako bych seděl na starém hrobě a vzpomínal na své mládí. Toulali jsme se tenkrát s kazeťákem na zádech po periferii našeho města a poslouchali podobné kapely, jako jsou ENDBROKEN. Já vím, kapela nepřináší nic nového, ani převratného, ale to dnes nedělá skoro nikdo. Pro mě je o hodně důležitější, že mě baví album poslouchat, že se k němu rád vracím a že už nikdy neskočím do propasti. Říká se, že cesty Páně jsou nevyzpytatelné. Něco na tom bude. Jsem moc rád, že jsem tuhle nahrávku dostal na recenzi. Hoří totiž jasným plamenem. Na obalu by mohlo být s klidem napsáno, že desku doporučuje deset z deseti starých thrasherů. Dávám vysokou známku kvality! Groove thrash metal, ukovaný z té nejkvalitnější oceli!
Asphyx says:
I'm standing on the precipice again, and as always, I have two choices. Either I fly or I return home humbly. Today I'm listening to the new French ENDBROKEN album and I feel like jumping. I want to jump on my back, float on the waves of sharp riffs and finally fall into the darkness. But I won't do it again. Because I want to enjoy another day. I came here originally and I had a big full moon. But this pack of wild dogs literally energized me. I had no choice but to do a little private headbanging and go home humbly. If you have a frustrated or sad friend, put on "Defeat of Common Sense" and they'll be sure to mosh-pit with you.
Thrash metal can be played in many ways and the French dirty it up a bit with groove passages, and there are even references to death metal. I don't really want to write anything about the new album. I prefer to listen to it, swaying contentedly to the rhythm and inviting all zombies to party with me. Besides, I started out on this style a long time ago and it still runs in my blood.
Do you like bands like SLAYER, METALLICA, THE HAUNTED, HATESPHERE? Then go to the new album of these maniacs. The gentlemen play sincerely, have a good sound, interesting cover and add something extra. Some passages are fast and dynamic, others are dark and cold, like the hand of an old corpse. As a whole, the album holds together very tightly and I recommend listening to it in one piece. Only then will its full power shine through. No, I didn't jump down into the abyss, but rather took a hammer and broke down a few walls to the sounds of "Defeat of Common Sense". I'm sure you know the drill. Sometimes the world comes down on you like some crazy, heavy cloud. I don't need a psychologist or any kind of support, I have music. I swear to you, and I firmly believe you're in the same boat as I am. The playing here is real, and even though some of the songs may be too long, the chain never falls off. It's like sitting on an old grave and remembering my youth. Back then we used to wander around the outskirts of our town with a tape recorder on our backs, listening to bands like ENDBROKEN. I know, the band didn't bring anything new or groundbreaking, but almost nobody does that nowadays. For me, it's much more important that I enjoy listening to the album, that I like coming back to it, and that I never jump into the abyss again. They say the ways of the Lord are mysterious. There's something to that. I'm so glad I got this record to review. It burns with a bright flame. It could easily say on the cover that ten out of ten old thrashers recommend the record. I give it high marks for quality! Groove thrash metal, forged from the finest steel!
Tracklist:
01. Hate Field
02. Axes of Evil
03. Straight Ahead
04. Into the Grave
05. Defeat of Common Sense
06. Shadows of Death
07. Cannibal Holy Ghost
08. The Opponent
09. Dark Fate
Line up: MITCH : Vocals NICO : Drums NONO : Bass KAN : Guitar
Kdysi dávno jsem hltal sci-fi povídky o apokalypse. Před třiceti lety a zajímavé je, že spousta předpovědí se splnila. Jsme propojeni v jedné všemocné síti, která nás měla původně spojovat a nyní nás spíše izoluje. O smrtících virech vám asi nemusím nic říkat, přímo to prožíváme teď a tady. Někteří dokonce tvrdí, že apokalypsa dávno začala, stačí se rozhlédnout kolem sebe. Nenávist, vztek, jedovaté sliny, kterými se, ať chcete nebo ne, stejně nakonec nakazíte. Rozhoduje za nás umělá inteligence, která je chytřejší, než většina populace.
Nová, v pořadí třetí dlouhohrající, deska moravských death thrash groove metalistů AWRIZIS by mohla všude znít z rozhlasu, až bude po apokalypse. Až se náš svět zase očistí od zbytečností. Bude to pochmurný, temný a náročný život. Restart je už ale opravdu potřeba.
"Gears of Fear" krásně vyjadřuje do krvava laděný obal i promo materiály, při poslechu na mě padá stejná beznaděj, jako při sledování večerních zpráv. AWRIZIS dokáží být vznešení, epičtí, rozevlátí, jejich skladby nepostrádají jasné, zřetelné motivy, spoustu rozličných nálad, ze kterých nejvíce převládá melancholie. Občas vyvstane na povrch jemná inspirace třeba takovými HYPOCRISY, SOILWORK, BORKNAGAR, novými CONVULSE. Kapela ale není svázána nijak s žádným stylem. Je spíše vzácnou kompozicí, riffy jsou účelné a songy krásně gradují. Jako bych se procházel po spálené zemi, vzpomínal na to krásné a děsil se ve snech všemi zvěrstvy, kterých je lidstvo schopno. Cloumá se mnou dlouho zadržovaný vztek, smutek, připomínku bych měl snad jenom ke zvuku, který je v některých momentech takový "nevyvážený", působí roztříštěně. Někdy moc nahlas, občas vyniknou zcela jiné nástroje, než bych očekával. Jsou to ale jen drobnosti, jinak jsem spokojený. V téhle kapele se sešla parta velmi talentovaných muzikantů, kteří jsou hraví, skládají inteligentně, s cílem vás rozdrásat do krve. Musím rovnou napsat, že u mě se jim to podařilo. Až jednou zase budete sdílet bolest na sociálních sítích, rozhodně si předtím pusťte tuhle desku. Třeba vás donutí k zamyšlení jako mě. Apokalypsa přichází!
Asphyx says:
Once upon a time, I loved sci-fi stories about the apocalypse. Thirty years ago and interestingly, a lot of predictions came true. We are connected in one omnipotent network that was originally supposed to connect us and now rather isolates us. I probably don't have to tell you anything about deadly viruses, we experience it right now and here. Some even claim that the apocalypse began a long time ago, just look around. Hate, anger, poisonous saliva, which, whether you like it or not, will eventually infect you anyway. Things are decided by artificial intelligence, which is smarter than the majority of the population.
The new, third long-length album of Moravian death thrash groove metallers AWRIZIS could sound from the radio everywhere, after the apocalypse. When our world is cleansed of uselessness again. It will be a gloomy, dark and demanding life. But a restart is really needed.
"Gears of Fear" beautifully expresses the bloody cover and promo materials, while listening to me the same hopelessness as when watching the evening news. AWRIZIS can be noble, epic, distracting, their compositions do not miss clear, distinct motifs, a lot of different moods, but the most prevalent is melancholy. Sometimes a subtle inspiration by bands such as HYPOCRISY, SOILWORK, BORKNAGAR, new CONVULSE come up. But the band is not tied to any style. It is rather a rare composition, the riffs are purposeful and the songs graduate beautifully. It was as if I was walking on scorched earth, remembering the beautiful, and terrifying in my dreams with all the atrocities that humanity is capable of. I have a long-held anger, sadness, I would only like to mention the sound, which in such moments is so "unbalanced", it seems fragmented. Sometimes too loud, sometimes completely different instruments stand out than I would expect. But these are just trifles, otherwise I'm satisfied. This band brought together a group of very talented musicians who are playful, compose intelligently, in order to scratch your blood. I have to write straight away that they succeeded with me. Once you share the pain on social media again, be sure to play this record first. Maybe they'll make you think like me. The apocalypse is coming!
tracklist:
1. Where the True Nature of Human Dwells in Shadows
