DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemgrindcore. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemgrindcore. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 11. prosince 2025

Recenze/review - ROTTEN SOUND - Mass Extinction (2025)


ROTTEN SOUND - Mass Extinction
CD 2025, Season of Mist

for english please scroll down

Někdy se ráno probudíš s pocitem, že už nemůžeš věřit ani sám sobě. Svět kolem tebe se řítí do záhuby, na povrch vylézají ty nejhnusnější myšlenky. Bojuješ o přežití obklopen blahobytem. Usmíváš se do foťáku a sdílíš jen samé lži a faleš. Lekáš se každého stínu a reální lidé tě děsí k smrti. Války, bolest a utrpení jsou pro tebe jen vzdálenou počítačovou hrou. Zrozen v bolestech umíráš a tváří v tvář smrti ti konečně dojde, že si žil zcela zbytečně. Pro finské ROTTEN SOUND mám velkou slabost. O grindcore zase tolik nepíšu, ale tihle maniaci patří mezi kapely, které mají u mě vždy dveře otevřené.

Jejich hudba (a novinka není výjimkou) má v sobě vždy něco navíc, jakousi morbidní a naléhavou nadstavbu. Myšlenky a názory, s kterými se plně ztotožňuji. Pánové i letos řežou přímo do živého. Kritizují a popisují současnou shnilou společnost. Pravdou je, že lidstvo je stále stejné, jen možnosti na to, jak si vzájemně ubližovat, máme dnes o hodně lepší. V nové desce je něco nespoutaného, neurvalého, rebelského. Něco, co vám kapela vyřve přímo do ksichtu a vám sleze kůže z tváří. Finové nám opět nastavují zrcadlo a není to moc pěkný pohled. Hoď kamenem, kdož si bez viny!


Největší magoři a psychopati stále drží svůj prst na tlačítku, které může zničit celý svět. Na jedné straně nesmyslně bohatí lidé, kteří vysávají milióny poddaných, na té druhé děti umírající hladem. Do toho války, nemoci, smrt a nenávist. Kdyby člověk kolem sebe neměl pár dobrých kamarádů, rodinu a muziku, tak už dávno visí na nejbližší větvi. Nesmíme to vzdát, pořád musíme bojovat proti hajzlům. Myslím si, že pro poslech alba "Mass Extinction" jsou toto nutné předpoklady. ROTTEN SOUND mi zkrátka znovu mluví z duše. Pořád mají svůj rukopis, stále mě baví si album rvát pod tlakem do hlavy, obzvlášť v momentech, kdy mám pocit, že na mě všechno padá. Takhle smečka mi umí pokaždé vyčistit mozek kyselinou. Má podobný genetický kód jako kapely typu NASUM a GADGET. Zmínit bych měl i velmi povedený a naprosto devastující zvuk  i obal, který vás donutí k zamyšlení (Error! Design). Novinka je zběsilou, divokou jízdou, která směřuje rovnou do pekla. To se samozřejmě ukrývá i ve vaší hlavě. Stačí dostat příležitost. Finové umí všechno tohle vytáhnout na povrch. Ohlodat na kost. Mám sto chutí zase jednou skočit do mosh-pitu. Je až obdivuhodné, v jaké formě tahle smečka stále je. Nevím, jestli jste někdy potkali smečku rozzuřených vzteklých psů. Pokud ne, tak máte možnost. Představte si periferii vašeho špinavého města. Kolem jen beton, asfalt a tichá ulice. Stojíte zase jednou před rozhodnutím, jestli se budete prát. Jestli bouchnete pěstí do stolu a budete bojovat. Za pravdu, za spravedlnost. Pokud takoví jste, je pro vás nové album jako stvořené. Kurva brácho, za nové skladby opravdu díky moc. Klaním se pokorně až k zemi. Nevěřte ničemu, ani sami sobě! Grindore ohlodaný až na kost, který řeže do živého! 

Asphyx says:

Sometimes you wake up in the morning feeling like you can't even trust yourself anymore. The world around you is falling apart, and the nastiest thoughts are coming to the surface. You're fighting to survive while surrounded by prosperity. You smile for the camera and share nothing but lies and falsehoods. You are frightened by every shadow, and real people terrify you. Wars, pain, and suffering are just a distant computer game to you. Born in pain, you die, and in the face of death, you finally realize that you have lived a completely meaningless life. I have a soft spot for the Finnish band ROTTEN SOUND. I don't write much about grindcore, but these maniacs are among the bands that always have an open door with me.

Their music (and their new album is no exception) always has something extra, a kind of morbid and urgent superstructure. Thoughts and opinions with which I fully identify. This year, the guys are cutting right to the quick again. They criticize and describe today's rotten society. The truth is that humanity is still the same, only today we have much better ways of hurting each other. There is something unrestrained, rude, and rebellious about the new album. Something that the band screams right in your face and makes your skin crawl. The Finns are once again holding up a mirror to us, and it's not a pretty sight. Let he who is without sin cast the first stone!


The biggest lunatics and psychopaths still have their finger on the button that could destroy the whole world. On the one hand, there are absurdly rich people who suck millions of subjects dry, and on the other, there are children dying of hunger. Add to that wars, disease, death, and hatred. If you didn't have a few good friends, family, and music around you, you'd have hung yourself from the nearest tree long ago. We mustn't give up; we must keep fighting against the bastards. I think these are necessary prerequisites for listening to the album "Mass Extinction". ROTTEN SOUND simply speaks to my soul again. They still have their own style, and I still enjoy blasting the album into my head, especially when I feel like everything is falling apart. This pack can always clean my brain with acid. They have a similar genetic code to bands like NASUM and GADGET. I should also mention the very well-done and absolutely devastating sound and cover art that will make you think (Error! Design). The new album is a frantic, wild ride that heads straight to hell. Of course, that's also hidden in your head. All you need is an opportunity. The Finns know how to bring all this to the surface. To gnaw it down to the bone. I feel like jumping into the mosh pit again. It's admirable how fit this pack still is. I don't know if you've ever encountered a pack of angry, rabid dogs. If not, now's your chance. Imagine the outskirts of your dirty city. Nothing but concrete, asphalt, and quiet streets. Once again, you are faced with the decision of whether to fight. Whether to bang your fist on the table and fight. For truth, for justice. If that's who you are, this new album is made for you. Fuck, bro, thank you so much for the new songs. I bow humbly to the ground. Don't believe anything, not even yourself! Grindcore gnawed to the bone that cuts to the quick!



Recenze/review - ROTTEN SOUND - Apocalypse (2023):

Minirecenze/minireview - ROTTEN SOUND - Abuse to Suffer (2016):


Tracklist:
1. Recycle (1:09)
2. Ride of the Future (0:45)
3. Gone (0:50)
4. Polarized (1:00)
5. Brave New World (1:21)
6. Empty Shells (1:05)
7. Idealist (1:35)
8. Mass Extinction (1:58)

Recording Lineup:
Keijo Niinimaa — Vocals
Mika Aalto — Guitars
Sami Latva — Drums
Matti Raappana — Bass, Backing Vocals


Follow Rotten Sound:

sobota 29. listopadu 2025

Recenze/review - TERROR CORPSE - Ash Eclipses Flesh (2025)


TERROR CORPSE - Ash Eclipses Flesh
CD 2025, Dark Descent Records

for english please scroll down

Ve vzduchu bylo něco zkaženého a zlého. Staří vyprávěli legendy o nemrtvých, kteří se jednou přijdou pomstít za všechno zlo, které na nich bylo způsobeno. Zahaleni v krvavé mlze budou zabíjet, pojídat lidské maso. Vytáhnou na povrch všechny ohavnosti, kterých je náš rod schopen. Mám neodbytný pocit, že se děje něco ošklivého. Velmi brzy ráno jsem jednoho viděl. Vylézal právě ze starého hrobu. Tvář bez očí, děsivý šepot, křupání kostí. Poslouchal jsem zrovna nové album maniaků TERROR CORPSE a ihned jsem věděl, že zombie apokalypsa právě začala.

Tahle smečka je postavena na troskách MALIGNANT ALTAR. Jedná se o zkušené muzikanty, kteří moc dobře vědí, co a jak chtějí hrát. Mrtvolný, prašivý a temný death metal, odkazující na ty nejlepší nahrávky devadesátých let minulého století. Je něco neklidného, co z nového alba cítím. Připomíná mi zkažený vzduch, který vás pokaždé udeří do obličeje, když exhumujete starý hrob. 


Zmínit musím velmi povedený zvuk, který je plesnivý, mrazivý a nasáklý zkaženou krví (stylově mi připomíná i nejlepší nahrávky CELTIC FROST, těm také kapela složila poctu skvělým coverem). Shoggoth Kinetics namaloval motiv, který krásně morbidně doplňuje hudbu. Ta je velmi dobře napsaná, je z ní cítit taková ta starodávná poctivost, touha zabíjet riffy. Není to ale jenom dobré hrobařské řemeslo, které fanoušci dostanou. Ve skladbách je ještě něco navíc. Podmanivě maniakální atmosféra, takový ten heavy efekt, který vždy odlišoval dobré skupiny od špatných. TERROR CORPSE jsou opravdu jako smečka zuřivých mrtvol, které před chvílí povstaly z hrobů. Také cítíte pach rozkladu? Maso jim odpadává od kostí a jejich pohyby jsou trhavé. Nenechte se ale mýlit, takhle kapela sice nevymýšlí nic převratného, ale jejich skladby se vám zadřou hluboko do mozku. Alespoň mě, starému psovi, který hlídá vstup do podsvětí již několik dekád, se to stalo. Kývám se spokojeně do rytmu, odstřihnutý od současného podivného světa. Smrt je, ať už si ji představujete jakkoliv, při poslechu velmi blízko. Brousí si svoji rezavou kosu. Kdo bude další na řadě? Pokud uctíváte kapely jako INCANTATION, MORBID ANGEL, DISMA, CIANIDE a sázíte hodně na pochmurné, děsivé a hororové nálady, potom vám mohu "Ash Eclipses Flesh" jenom doporučit. Tohle album je chladné a temné na povrchu a zároveň hoří zevnitř. Ve vzduchu bylo něco zkaženého a zlého. Staří vyprávěli legendy o nemrtvých, kteří se jednou přijdou pomstít za všechno zlo, které na nich bylo způsobeno. Zahaleni v krvavé mlze budou zabíjet, pojídat lidské maso. Vytáhnou na povrch všechny ohavnosti, kterých je náš rod schopen. Mám neodbytný pocit, že už to začalo. Hnisavý, temný, morbidní death metalový obřad! Poctivá exhumace prokletých hrobů! Zombie už dávno ovládly svět! 

Asphyx says:

There was something rotten and evil in the air. The elders told legends of the undead who would one day come to take revenge for all the evil that had been done to them. Shrouded in a bloody mist, they would kill and eat human flesh. They would bring to the surface all the abominations our race is capable of. I have a nagging feeling that something terrible is happening. Very early in the morning, I saw one. It was climbing out of an old grave. A face without eyes, a terrifying whisper, the crunching of bones. I was listening to the new album by the maniacs TERROR CORPSE and I knew immediately that the zombie apocalypse had just begun.

This band is built on the ruins of MALIGNANT ALTAR. They are experienced musicians who know very well what and how they want to play. Deadly, mangy, and dark death metal, reminiscent of the best recordings of the 1990s. There is something unsettling that I feel from the new album. It reminds me of the foul air that hits you in the face every time you exhume an old grave. 


I must mention the very well-done sound, which is moldy, frosty, and soaked in rotten blood (stylistically, it reminds me of the best recordings by CELTIC FROST, to whom the band also paid tribute with a great cover). Shoggoth Kinetics painted a motif that beautifully and morbidly complements the music. The music is very well written, exuding an ancient honesty, a desire to kill with riffs. But it's not just good gravedigger craftsmanship that fans get. There is something more to the songs. A captivatingly maniacal atmosphere, that heavy effect that has always distinguished good bands from bad ones. TERROR CORPSE are truly like a pack of rabid corpses that have just risen from their graves. Can you smell the decay too? The flesh is falling off their bones and their movements are jerky. But make no mistake, while the band may not be coming up with anything groundbreaking, their songs will stick in your brain. At least that's what happened to me, an old dog who has been guarding the entrance to the underworld for several decades. I sway contentedly to the rhythm, cut off from the strange world around me. Death, however you imagine it, is very close when you listen to this. It sharpens its rusty scythe. Who will be next? If you worship bands like INCANTATION, MORBID ANGEL, DISMA, CIANIDE, and you're into gloomy, terrifying, and horror-like moods, then I can only recommend "Ash Eclipses Flesh". This album is cold and dark on the surface, yet burning from within. There was something rotten and evil in the air. The elders told legends of the undead who would one day come to take revenge for all the evil that had been done to them. Shrouded in a bloody mist, they would kill and eat human flesh. They will bring to the surface all the abominations our race is capable of. I have a nagging feeling that it has already begun. A festering, dark, morbid death metal ritual! A proper exhumation of cursed graves! Zombies have long since taken over the world!


tracklist:
1. Pyre of Ash and Bone
2. Gate Zero
3. Womb of the Hollow Earth
4. Blissful Incineration
5. Fallout Obliteration
6. Nuclear Winter
7. Transmission Beta
8. The Hollow that Devours
9. Sons of Perdition (approved ​for streaming/airplay)
10. Into the Crypts of Rays (Celtic Frost ​cover)

Terror Corpse is:
Mat V. - Vocals/Guitar
Christian Larson - Bass/High vocals
Dobber Beverly - Drums/Guitar

Art by Shoggoth Kinetics




neděle 16. listopadu 2025

Report, photos, video - S.D.I., FLESHLESS - klub Parlament, Plzeň - 15. 11. 2025

 

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

Jen tak si zajít na pivo, vyčistit si mozek od myšlenek běžného dne. To bylo mým cílem v sobotu odpoledne a večer. Byl jsem doma sám. Děti měly své aktivity a manželka jela za příbuznými. A jestli pak víte, co udělá chlápek v mém věku? Půjde za děvkama? Ožere se do němoty? Ale kdeže, čte si. To jsem dopadl, co? Jenže všichni stárneme a spousta mých kamarádů zlenivěla. Mladí chodí hromadně na něco úplně jiného než na metal a tak jsem byl zvědavý na návštěvnost. Pokaždé, když jdu do tohoto klubu, tak se pomalu vracím ve vzpomínkách do dob svých vysokoškolských studií, kdy jsem býval na koleji jedním z mála, kdo poslouchal metal. Bože, Satane, to je ale let. Nezbytností jsou menší rozplavby, tentokrát U Švejka u náměstí v Plzni. Těším se, už když jedu tramvají a pokec se jako vždy vydaří. 



Chodíval jsem tenkrát, na konci devadesátých let, také do klubu Parlament. Hrával se zde tvrdý rock a metal a mám s tímto místem spojeno spoustu akcí a zážitků. Je moc dobře, že se pokračuje alespoň ve sklepě. Pěkné to tu je, říkám si, když sestupuji po schodech dolů. Na boku mám stále nový foťák, se kterým se ještě učím. Minule jsem třeba na HYPNOS vyfotil málo fotek, protože jsem si blbec opilej nesundal krytku. Ale co, dneska stejně fotí každej druhej, minimálně na mobil. Ono vůbec došlo k devalvaci jak obrázků, tak psaného textu. Většině lidí stačí (a jiné to už nebude) status na jedné z mnoha sociálních sítí. Nicméně, já už to nějak doklepu postaru. Jdou na mě z té víkendové samoty, na kterou nejsem moc zvyklý, trošku chmury, ale to trvá jen chvilku. Je podzim, počasí jest sychravé, neveselé. Mě ale pořád hřeje srdce ukované ze surového železa. Když dneska někde pronesu metal, pyčo, tak se na mě všichni dívají úkosem. Pán v letech a takové řeči, řekla mi tuhle jedna paní v práci na obědě. 

Zde jsem ale mezi svými. Staré i nové tváře, uvidíme, jestli tu dnes bude někdo známý a když ne, tak metal a pivo vždycky spojovalo lidi. Pořád tomu, i když už asi trošku naivně, věřím. Klub jsem již chválil, ale musím znovu. Je vidět, že zde pracují srdcaři. Dám hodně na atmosféru, na pohodu, přišel jsem si odpočinout, poslechnout staré veterány a pročistit si hlavu. Znáte to, to je samá práce, rodina, stereotyp. Připíjím do tmy všem, kteří už nejsou mezi námi a čekám na první kapelu. 


FLESHLESS - nikdy mě nepřestane fascinovat ta proměna, kterou pánové vždycky projdou, když vylezou na pódium. V civilu byste je obejmuli a jsou samé úsměvy, ale jakmile hrábnou do strun, tak je to parta zabijáků. Hrálo se divoce, surově, brutálně. Kombinace death metalu a grindcore, jistota, za roky vybroušená prezentace, která ale zároveň působila přirozeně. Přiznávám, souhlasím se všemi body obhajoby, mám pro tuhle smečku slabost. Opět to bylo nahrubo nasekané, pitevně zvrácené, morbidně poetické a hlavně, totálně zničující. Dámy a pánové, byl jsem navýsost spokojen. Mozek mi sice málem vyskočil z hlavy a vnitřnosti  málem vytekly na podlahu, ale bylo to jako vždy totálně zabijácké! Amen!





I never cease to be fascinated by the transformation that these gentlemen always undergo when they climb onto the stage. In civilian life, you would hug them and they are all smiles, but as soon as they strum their strings, they become a bunch of killers. They played wildly, rawly, brutally. A combination of death metal and grindcore, confidence, a presentation honed over the years, but at the same time natural. I admit, I agree with all the points of defense, I have a soft spot for this pack. Once again, it was roughly chopped, autopsy-like, morbidly poetic, and above all, totally devastating. Ladies and gentlemen, I was extremely satisfied. My brain almost jumped out of my head and my insides almost spilled out onto the floor, but as always, it was totally killer! Amen!


S.D.I. - Reinhard Kruse by s klidem mohl i dnes vyhrát cenu jednoho z nejsympatičtějších a nejvysmátějších aktérů metalové scény. Kapela se před lety vrátila a bývá u nás v Čechách poměrně častým hostem. Nedivím se, pamatuji dobu, kdy jsme řvávali jejich skladby cestou z hospody. A nebývalo nás rozhodně málo. V Plzni pánové odvedli skvělou práci. Chtěná nostalgie po starých dobrých časech, kterých jsem byl součástí, samozřejmě zafungovala ve velké míře. Ale i tak, vystoupení mělo drive, potřebnou energii, takový ten fuck off efekt, který jsem měl na těchto šílencích vždycky tolik rád. Možná bych dokonce řekl, že na mě hudba fungovala v malém klubu více, než na velkém pódiu. Ostré riffy a notoricky známé melodie zněly jako božský (ďábelský) chór. Na téhle smečce jsem vyrostl a navždy bude patřit ke zlatému fondu mé diskografie. Připadal jsem si zase jednou jako by mi bylo šestnáct. Kurva brácho, bylo to opět skvělý, díky moc za to! 







Reinhard Kruse could easily win the award for one of the most likable and cheerful figures on the metal scene today. The band returned years ago and is a relatively frequent guest here in the Czech Republic. I'm not surprised, as I remember the days when we used to sing their songs on the way home from the pub. And there were definitely a lot of us. The guys did a great job in Pilsen. The desired nostalgia for the good old days, which I was a part of, obviously worked to a large extent. But even so, the performance had drive, the necessary energy, that fuck-off effect that I always loved so much about these madmen. I would even say that the music worked better for me in a small club than on a big stage. The sharp riffs and notorious melodies sounded like a divine (devilish) choir. I grew up on this pack and it will forever belong to the golden fund of my discography. Once again, I felt like I was sixteen. Fuck, bro, it was great again, thanks a lot for that! 

Organizace v pořádku, zvuk a pivo také. Klub byl zcela zaplněn. 

Původně jsem si chtěl jen tak vyrazit, popít si, odpočinout, vyčistit hlavu. Všechno se mi povedlo a ještě jsem si odnášel, jako bonus navíc, krásný hudební zážitek. Parádní a osvěžující bylo, že jsem nemusel nikam cestovat, táhnout se jak smrad před půl republiky. Tohle je pro mě underground, zde jsem cítil takovou tu pradávnou sílu a sounáležitost. Přemýšlím o tom, když jdu domů. Osprchuji se, natáhnu na záda a chvíli si přehrávám v hlavě všechno, co jsem zažil. Kdo nebyl, může jen litovat a kdo ano, tak určitě má slova potvrdí. Bylo to moc fajn, do svého imaginárního archívu jsem si uložil další sérii vzpomínek, které budu vytahovat opravdu rád. Moc vám děkuji za pozornost, za těch pár milých slov, co jste se mnou prohodili a budu se těšit příště. Megamosh!

about S.D.I. on DEADLY STORM ZINE:









Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)


---------------------------------------------------------------------------------------------------

pátek 7. listopadu 2025

Recenze/review - ABORTION - The Past Awaits You (2025)


ABORTION - The Past Awaits You
CD compilation 2025, Bonesawer Distro, L´inphantile Collective Neonarcis Records

for english please scroll down

Když jsem byl malý kluk, tak mě neustále strašili s tím, že naši zemi napadnou zlí lidé. Hodí na nás jaderné bomby, pustí mezi nás chemické látky, které nám rozežerou obličeje i duši. Zemřeme v krutých křečích. Nacvičovali jsme obranu, pochodovali v plynových maskách a báli se sirén. Smutné je, že se toho zase tolik od mého mládí nezměnilo. Pořád se chřestí se zbraněmi, stále se umírá na bojištích. Neštve vás to někdy? Mě ano a hodně. Potřebuji si čím dál častěji vyčistit hlavu.

Na slovenské ABORTION je spolehnutí. Ve zprávách umírají další lidé. Jdu domů a vyzvednu si jejich nové kompilační album. Jedná se o skladby z let 2010 až 2015, splitka, různé bonusy i živé záznamy. Album vložím do svého přehrávače, zapnu play a přemýšlím nad tím, kde vlastně máme protiatomový kryt. Nebo se z nás stane jenom další z otisků na zdi? Tohle je starý, prašivý, surový grindcore přesně podle mého gusta. Pomalu přidávám hlasitost a alespoň na chvilku zapomínám na všechen ten marast, který v dnešní společnosti je. Díky za to!


Z reproduktorů ke mě stéká takový ten zkažený hnis, s prašivým zvukem, s nápady, které vám vystřelí mozek z hlavy. Žádné zbytečnosti, tohle je přímý útok na solar plexus a také povinnost pro všechny opravdové fanoušky kapely (kupujte! - dole pod článkem je odkaz). Na ABORTION se mi vždycky líbilo, že mají svůj jasný a zřetelný rukopis, výraz, ksicht chcete-li. Jedou si svojí cestou a zůstává po nich hluboká krvavá stopa. Jedná se o veterány scény, kteří ale ani po všech těch letech v podzemí a na pódiích neztratili na síle, tlaku a energii. Navíc, kompilace je velmi dobře poskládaná, album se poslouchá tak nějak samo, přirozeně. Chtělo by to pivo, malý klub a garantuji vám, že stojím v první řadě a nasávám atmosféru. Tohle jsou skladby, které nejvíc vyniknou v mosh-pitu. Jsou totiž syrově návykové, ohlodané na kost. Navíc, vždycky jsem měl rád kapely, které nejen, že mají talent, ale také příliš neprožívají samy sebe. "The Past Awaits You" je zkrátka a dobře přesně tím druhem alba, které na sebe aplikuji hlavně v případech, kdy mě štve všechno kolem. Úlisné lži politiků, nesmyslné války v různých koncích světa, kněží, kteří omlouvají zvěrstva, kterých je schopen jenom člověk. Jsem starý pes, který již zvedá hlavu jen v případě, že jej nějaká hudba opravdu zaujme. Píšu jen o tom, o čem chci. Tihle slovenští maniaci budou mít u mě vždy dveře otevřené. Pořád mám totiž chuť občas bouchnout do stolu, rozsekat sekyrou všechny obrazovky světa, stále rád cítím tlak a energii, která v hudbě je. Jsme jedné krve, já i tahle smečka. Potvrzením budiž pár mých dnešních skromných slov, ale hlavně to, že až přijdu domů, tak si album znovu pustím.  Je totiž pro mě také určitým svědectvím, mementem, osobní záležitostí. Doporučuji vám si otevřít pivo, otočit volume úplně doprava a uslyšíte sami. Grindcore death metalové album, které přežije i jadernou katastrofu! Kompilace ohlodaná až na kost! 


Asphyx says:

When I was a little boy, they constantly scared me with stories about evil people invading our country. They would drop nuclear bombs on us and release chemicals that would eat away at our faces and souls. We would die in terrible agony. We practiced defense, marched in gas masks, and feared sirens. The sad thing is that not much has changed since my youth. Weapons are still rattling, people are still dying on battlefields. Doesn't it bother you sometimes? It bothers me, a lot. I need to clear my head more and more often.

You can always count on Slovakian band ABORTION. More people are dying in the news. I go home and pick up their new compilation album. It features songs from 2010 to 2015, a split, various bonuses, and live recordings. I put the album in my player, press play, and wonder where our fallout shelter is. Or will we just become another mark on the wall? This is old, raw grindcore, exactly to my taste. I slowly turn up the volume and, at least for a moment, forget about all the mess that is today's society. Thanks for that!

The speakers spew forth rotten pus, with a mangy sound and ideas that will blow your mind. No nonsense, this is a direct attack on the solar plexus and also a must for all true fans of the band (buy it! - there is a link below the article). What I've always liked about ABORTION is that they have their own clear and distinct style, expression, face, if you will. They go their own way and leave a deep bloody trail behind them. They are veterans of the scene, but even after all these years in the underground and on stage, they have lost none of their power, pressure, and energy. What's more, the compilation is very well put together, the album just kind of plays itself, naturally. All you need is a beer and a small club, and I guarantee you I'll be standing in the front row soaking up the atmosphere. These are songs that stand out best in a mosh pit. They are raw, addictive, stripped down to the bone. Plus, I've always liked bands that not only have talent, but also don't take themselves too seriously. "The Past Awaits You" is simply the kind of album I listen to when everything around me is getting on my nerves. The insincere lies of politicians, senseless wars in various parts of the world, priests who excuse atrocities that only humans are capable of. I'm an old dog who only raises his head when some music really catches my attention. I only write about what I want to write about. These Slovak maniacs will always have an open door with me. I still feel like banging on the table sometimes, smashing all the screens in the world with an axe, I still like to feel the pressure and energy that is in music. We are of the same blood, me and this pack. Confirmation of this can be found in my few modest words today, but mainly in the fact that when I get home, I will play the album again.  For me, it is also a kind of testimony, a memento, a personal matter. I recommend you open a beer, turn the volume all the way up, and hear for yourself. A grindcore death metal album that will survive even a nuclear disaster! A compilation gnawed down to the bone! 


about ABORTION on DEADLY STORM ZINE:






tracklist:
1. No Change 00:43
2. We Choose Death 00:28
3. Drop by Drop 00:49
4. Eat, Shit, Fuck and Hate 00:57
5. Luxury Proletarian 00:47
6. Run Ivan, Run 01:07
7. Kill 00:36
8. All 00:36
9. Fucking 00:24
10. Polictics 00:40
11. End of Journey 01:19
12. Welcome Down 01:04
13. You Will Not be Better 01:06
14. Step from Paradise 00:57
15. In the Name of God 01:57
16. Work to God 01:11
17. Spheres of Interest 00:53
18. Hapiness 00:36
19. Bangladesh Fashion Genocide 00:39
20. Hate 00:28
21. Children of Satan 00:33
22. Life Prostitution 01:40
23. Waiting in Smoke 01:38
24. Right in the Head 01:53
25. Pandora's Box 01:57
26. Monkey Song 00:34
27. False Friends (live) 00:57
28. Give Me Leader (live) 00:55
29. Choroba Rastu (live) 00:49
30. Kriza Mozgu (live) 01:18
31. Social Certainty / I'm Witness (live) 02:19
32. Zivot Je Kurva (live) 01:40

band:
Lepra- bass,Voc
Libor - guitar, voc
Ondro- guitar
Miro- drums



objednávejte zde/order here:

čtvrtek 6. listopadu 2025

Recenze/review - DISTASTE - Agoniepositur (2025)

DISTASTE - Agoniepositur
CD 2025, F.D.A. Records

for english please scroll down

Kolikrát za týden v sobě dusíte vztek? Nechutný šéf v práci, soused, co se neumí chovat, k tomu úlisné ksichty politiků, zprávy plné bolesti a utrpení. Pohár přetekl a vy utíkáte do lesů, do klidu. Nebo si pouštíte hudbu, která vám dokáže propláchnout mozek kyselinou. Rakouské maniaky DISTASTE jsem viděl letos v lednu u nás ve městě v klubu a rozsekali mě na malé kousky. Byl to velký tlak, který připomínal divoké tsunami. Kombinace brutálního death metalu, grindore, hudebního násilí a tmy, mi udělala tak dobře, že jsem se začal na novou letošní nahrávku opravdu od srdce těšit.

A jsem spokojený! Řvu do tmy fuck you, když přijdu v pátek z práce, zahlcen tunami nepotřebných informací. Sám uprostřed davu, je to stejné, jako když jsem byl mladý kluk. Jinakost se stále neodpouští, lidé jsou zatíženi nekonečnými konvencemi a předsudky. V téhle hudbě je velké množství tlaku, síly a nakumulovaného zdravého vzteku. Kurva, brácho, je to fakt dobrý!


"Agoniepositur" je velmi nakažlivým albem plným zajímavých momentů. Nenudím se ani chvilku, pořád se něco děje. Drsné melodie plné krutosti, lehká disonance, přesnost a preciznost. Takto bych definoval novinku, kdybych ji představoval někomu, kdo je touto hudbou nepolíbený. Chodil jsem šedými ulicemi průmyslového města se sluchátky na uších a kráčel v davu do nelidských továren. Vedle v hale spí tiché stroje na zabíjení. Pokaždé, když jsem šel okolo, tak jsem měl pocit, že se díky této nahrávce probudily. Jakoby z jednotlivých riffů, motivů, odkapávala zkažená krev. Přesně, to je ono, dívali jste se někdy na čerstvě proříznutý vřed? Na temnou tekutinu, smradlavou a hnusnou, která vytékala ven? Tak tahle deska je jako rezavý nůž, kterým vřed proříznete. Je to zkrátka masakr, velmi dobře a chytře napsaný a složený. Nikde nic nepřebývá ani nechybí. Zvuk je masivní, surový, motiv na obalu stylový. Rakušané na to jdou ostře, nekompromisně, útočí přímo na solar plexus. DISTASTE jsou letos ve velmi dobré formě a připomínají smečku prašivých psů, které potkáte na periferii města. Máte dvě možnosti. Buď zbaběle utéct nebo si nechat prokousnout hrdlo. Hádejte, jakou možnost jsem zvolil já? Jasně, nechal jsem se roztrhat na kusy. Představte si obrovský mlýn na lidské maso. Na lopatkách jsou připevněné čerstvě nabroušené čepele. Padám po zádech dolů a nechávám se tímto albem rozemlít na prach. Jsou mi vyrvány vnitřnosti a konečně cítím ve své duši klid. Kolikrát za týden v sobě dusíte vztek? Nechutný šéf v práci, soused, co se neumí chovat, k tomu úlisné ksichty politiků, zprávy plné bolesti a utrpení. Pohár přetekl a vy utíkáte do lesů, do klidu. Nebo si pouštíte hudbu, která vám dokáže propláchnout mozek kyselinou. Destruktivní, maniakální grindcore brutal death metal, který vás vyvrhne zaživa! Album, na kterém potkáte perfektně seřízený stroj na zabíjení hudbou!

Asphyx says:

How many times a week do you suppress your anger? A nasty boss at work, a neighbor who doesn't know how to behave, the smarmy faces of politicians, news full of pain and suffering. The cup runs over and you run away to the woods, to peace and quiet. Or you play music that can flush your brain with acid. I saw the Austrian maniacs DISTASTE in our town club this January, and they blew me away. It was intense pressure, reminiscent of a wild tsunami. The combination of brutal death metal, grindcore, musical violence, and darkness did me so much good that I started to really look forward to this year's new album.

And I'm satisfied! I yell "fuck you" into the darkness when I come home from work on Friday, overwhelmed by tons of useless information. Alone in the middle of the crowd, it's the same as when I was a young boy. Otherness is still not forgiven, people are burdened by endless conventions and prejudices. There is a lot of pressure, power, and accumulated healthy anger in this music. Fuck, bro, it's really good!


"Agoniepositur" is a highly infectious album full of interesting moments. I'm never bored for a second; there's always something going on. Harsh melodies full of cruelty, slight dissonance, accuracy, and precision. That's how I would describe this new release if I were introducing it to someone unfamiliar with this kind of music. I walked through the gray streets of an industrial city with headphones on, walking in a crowd to inhuman factories. Quiet killing machines sleep in the hall next door. Every time I walked by, I felt like they woke up thanks to this recording. It was as if rotten blood was dripping from the individual riffs and motifs. Exactly, that's it. Have you ever looked at a freshly cut ulcer? At the dark, smelly, disgusting fluid that oozed out? Well, this album is like a rusty knife cutting through the ulcer. It's simply a massacre, very well and cleverly written and composed. Nothing is superfluous or missing. The sound is massive, raw, the cover art stylish. The Austrians go at it hard, uncompromisingly, attacking straight at the solar plexus. DISTASTE are in very good form this year, reminiscent of a pack of mangy dogs you might encounter on the outskirts of town. You have two options. Either run away cowardly or let them bite your throat. Guess which option I chose? Sure, I let them tear me to pieces. Imagine a huge human meat grinder. Freshly sharpened blades are attached to the blades. I fall backwards and let this album grind me into dust. My insides are torn out and I finally feel peace in my soul. How many times a week do you suppress your anger? A disgusting boss at work, a neighbor who doesn't know how to behave, the smarmy faces of politicians, news full of pain and suffering. The cup overflows and you run away to the woods, to peace and quiet. Or you play music that can flush your brain with acid. Destructive, maniacal grindcore brutal death metal that will rip you apart alive! An album where you will encounter a perfectly tuned machine for killing with music!


Report, photos, video - DISTASTE, BRUTALLY DECEASED, LUDRA - Divadlo pod Lampou, Plzeň - pátek 24. 1. 2025: https://www.deadlystormzine.com/2025/01/report-photos-video-distaste-brutally.html

tracklist:
01. Furunkelmann 
02. Apex Oppressor 
03. Last 
04. Rosstaeuscherei 
05. Kaligula 2.0 
06. Endzweck Geschroepf 
07. Hand guck in die Luft 
08. Nestbeschmutzer 
09. Der Thronraeuber 
10. Gottes Geschenk an die Menschheit 
11. Das Rudeltier 
12. Alpinist 
13. Wind von Asphalt 
14. Agoniepositur



sobota 25. října 2025

Interview - FROM THE CRYPT - Moldy, raw, devastating old-school death metal that will grind you to dust! You will be buried alive and cursed forever!


Interview with death metal band from Netherlands - FROM THE CRYPT.

Answered Luuk (guitars), thank you!

Recenze/review - FROM THE CRYPT - Born in the Grave (2025):

Ave FROM THE CRYPT! Greetings to the Dutch underground. Let's get straight to the point. You have a new album out, "Born in the Grave," which is literally packed with honest, dirty death metal. How did the album come about and how do you feel about it? How has FROM THE CRYPT moved on since the demo?

Comparing the new songs to the demo tracks there's definitely progress. The new songs are a bit more challenging without losing the band's vibe and sound and they still do justice to the old-school death metal we represent. The drums were recorded in the studio while the guitars and vocals were recorded by ourselves so you could say it was a partly DIY process.

I'm listening to the album right now and I have to say that this time it took me a while to get into it. I put the album in my player and listen to it in my car. I really like the sound. It's lively, organic, old school, and at the same time easy to understand. Where did you record it and who is responsible for the sound?

For us it was important that the album had a raw sound. Many records these days are overproduced and unnatural. We use tube amps, not digital equipment and we didn't use drum samples either. We recorded the way we sound live giving the listener an honest impression of the band. We recorded most of it at Overdose Audio in the Netherlands where everything was ultimately mixed. The album was mastered by Audiosiege in the US. Rawskullrecordz released the album including three early demo tracks on CD and In To It Records released it on cassette tape.


I think you'll agree with me that the cover sells. You've really done a great job with it this year. Who is the author? How did you get together with the author and what exactly is the motif supposed to express in relation to the music?

I really appreciate this question. Yes artwork sells. You can have great music but if your cover is something everyone ignores in the record store it's useless. Unfortunately we're seeing a trend where A.i. covers are slowly taking over. Just like our honest sound we also felt it was important to have an honest cover that matches the record. We searched for artists with a sinister dark vibe. We ultimately approached Adam Burke of Nightjar Illustration. Adam creates hand painted artwork that immediately resonated with us. We were particularly drawn to the color scheme and the inclusion of a big-ass skull in the design that completed the picture for us.

I keep listening to "Born in the Grave" over and over again, and I think what I like most about the album is that hard-to-describe old school death metal feeling. It seems we're cut from the same cloth. Who was and is your role model? Every musician started out somehow, and there are role models who shaped their style. What were yours?

There are so many and it will be different for each band member. As for the style I've developed as a guitar player I admire Allan West (ex. Obituary) and Steve Swanson (ex. Six Feet Under). When it comes to drummers there are only two for me. Dave Lombardo and Nick Barker but perhaps other bandmembers will mention Chris Reifert (Autopsy). Chris Barnes is the ultimate frontman for me. Early days of Cannibal Corpse and Six Feet Under stand out.


What do you think about the current trend, widespread mainly among young bands, where they try to play as technically as possible, often incorporating saxophones and various keyboards into death metal, and generally seeking a very complicated approach? Do you enjoy such bands? For example, when I go to a concert and someone like that is performing, I'm confused. It seems like an exercise in jazz school, but in the end, I don't remember anything. What about you and current trends in death metal?

For us it's all about vibe and groove. No we don't have unfollowable guitar solos, no we don't play 240+ bpm riffs but what makes From the Crypt stand out is its accessibility. You can see at our live shows that people seeing us for the first time easily pick it up. They klick with the band. It's accessible and catchy so the riffs stick and it's almost impossible not to move. We also have bands like Cryptopsy, Immolation and Dying Fetus in our own music collection but I can imagine a first live experience can be confusing if you don't own the album. We keep it simple.

Let's go back to the beginning... What was the initial impulse that led you to form a band? And why death metal? It's not exactly a style that would bring you great "fame." Please walk us through the history of your band.

I think this style has always been like a silent killer within us in a positive sense of the word. In the '90s metal was practically dying. You saw bigger metal bands start making more mainstream oriented music. Then you saw the rise of Nu Metal and a genre like Goregrind was a big hit. When you reach a certain age you go back to basics which is Death Metal for us. The love never went away but it was temporarily put on the back burner. In 2022 this fire has been rekindled and it's wonderful to see that this scene is still alive and that what we do is appreciated.


You come from the Netherlands and play extreme death metal. Our readers would certainly be interested to know how the death metal scene works in your country. To tell you the truth, lately I've been hearing only great bands from you. Does that mean that the scene is currently very strong in your country? What about concerts, how many people go?

I can honestly say that we're spoiled in the Netherlands when it comes to venues. If you want you can go to a show several times a week. There's a distinction between bar shows for up to 100 people, club shows for up to 1.000 people, one day indoor festivals for up to 800 people and multi day outdoor festivals for up to 5.000 people per day. And right there is the problem. There's so much to do that you have to make choices especially considering the prices of these venues have risen considerably in recent years. We already have a great Dutch legacy with Asphyx, Gorefest, Sinister, and Pestilence but it's great to see new bands like Deadspeak and Bloodcrypt taking over the torch. I do see that Slam, Metalcore and anything Post-black/metal related is very popular with the younger crowd.

Your music shows that you are influenced by both the American death metal school and old European bands. How about you as fans? Do you prefer the original death metal of the nineties, or do you also draw inspiration from new albums? If so, I would be interested to know which bands had/have the greatest influence on FROM THE CRYPT.

If you listen to our music you'll undeniably hear influences from pioneers like Obituary, Six Feet Under, and Bolt Thrower. It's all about the groove and catchy riffs with these bands. What's different I think are the slow blunt parts we use which are comparable of bands like Mortician and even Crowbar. It's great to see a kind of new wave of Death Metal emerging in recent years with bands like Gatecreeper, Creeping Death, and Frozen Soul which definitely inspire us as well.


We are approaching the end, and I always ask a slightly philosophical question. How would you define death metal and what does it mean to you? I don't mean the technique of playing, but rather what it brings you, what it takes away, how you perceive it in relation to fans. Did you grow up with it?

Okay, then you'll get a philosophical answer back ;). The heart is pure and clean and from there comes the love and passion for this music. We believe it's important that our music triggers and ignites something in ourselves and in others. In the past when we where young other bands have triggered that in us when we went to a live performance. This is what we want to share with others.

What does FROM THE CRYPT have planned for the coming months? If you want to say something to fans, labels, promoters, or just have something on your mind, here's your chance...

On November 29th we'll be playing a “BORN IN THE GRAVE” release show at our hown town. It's not about us as individuals but about having a great time with the people around us and other bands. In early 2026 we'll hit the studio so we can release new music for you in late 2026 / early 2027. You can listen to our music on all the major streaming services and buy it through Bandcamp or the music labels.

Thank you for reaching out and all the people that had a listen to “BORN IN THE GRAVE”.

Stay brutal en keep supporting the scene.

Thank you very much for the interview. I appreciate it. Now let's let the music do the talking. I'm going to play "Born in the Grave" really loud! I wish you all the best with the new album and hope everything is going well in your personal lives. Thank you!

Recenze/review - FROM THE CRYPT - Born in the Grave (2025):




---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - FROM THE CRYPT - Plesnivý, surový, zničující death metal ze staré školy, který vás rozemele na prach! Budete pohřbeni zaživa a navěky prokleti!


Rozhovor s death metalovou skupinou z Nizozemí - FROM THE CRYPT.

Odpovídal Luuk (kytara), děkujeme!

Recenze/review - FROM THE CRYPT - Born in the Grave (2025):

Ave FROM THE CRYPT! Zdravím do nizozemského undergroundu. Pojďme rovnou k tomu nejdůležitějšímu. Máte venku novou desku „Born in the Grave“, která je doslova narvaná poctivým, prašivým death metalem. Jak album vznikalo a jaký z něj máš pocit? Jakým směrem se FROM THE CRYPT posunuli od demonahrávky?

Když porovnám nové skladby s demo nahrávkami, je jasně vidět pokrok. Nové skladby jsou trochu náročnější, ale neztrácejí atmosféru a zvuk kapely a stále dělají čest oldschoolovému death metalu, který reprezentujeme. Bicí jsme nahrávali ve studiu, zatímco kytary a vokály jsme nahrávali sami, takže se dá říct, že to byl částečně DIY proces.

Právě desku poslouchám a musím napsat, že tentokrát mi chvilku trvalo, než mi pronikla do krve. Narval jsem si album do přehrávače, poslouchám ji v autě. Hodně se mi líbí zvuk. Je živý, organický, old schoolový a zároveň dobře čitelný. Kde jste nahrávali a kdo je pod zvukem podepsán?

Pro nás bylo důležité, aby album mělo syrový zvuk. Mnoho nahrávek je dnes přehnaně produkovaných a nepřirozených. Používáme lampové zesilovače, ne digitální vybavení, a nepoužili jsme ani bicí samply. Nahrávali jsme tak, jak zníme naživo, aby posluchači získali upřímný dojem o kapele. Většinu jsme nahráli v Overdose Audio v Nizozemsku, kde bylo také vše finálně smícháno. Album bylo masterováno v Audiosiege v USA. Rawskullrecordz vydalo album včetně tří raných demo skladeb na CD a In To It Records ho vydalo na kazetě.


Asi se mnou budeš souhlasit, že obal prodává. Vy jej máte letos opravdu povedený. Kdo je jeho autorem? Jak jste se dali s autorem dohromady a co přesně má motiv vyjadřovat ve vztahu k hudbě?

Tuto otázku opravdu oceňuji. Ano, obal prodává. Můžete mít skvělou hudbu, ale pokud je váš obal něco, co všichni v obchodě s deskami ignorují, je to k ničemu. Bohužel vidíme trend, kdy obaly vytvořené umělou inteligencí pomalu převládají. Stejně jako náš upřímný zvuk jsme také cítili, že je důležité mít upřímný obal, který odpovídá desce. Hledali jsme umělce s temnou atmosférou. Nakonec jsme oslovili Adama Burkeho z Nightjar Illustration. Adam vytváří ručně malovaná umělecká díla, která nás okamžitě oslovila. Zejména nás zaujal barevný styl a zařazení velké lebky do designu, která pro nás obrázek dotvořila.

Dávám si „Born in the Grave“ znovu a znovu do hlavy a říkám si, že nejvíc se mi na albu líbí asi takový ten těžko popsatelný old school death metalový feeling. Vypadá to, že jsme stejné krve. Kdo byl a je vlastně vaším vzorem? Každý muzikant nějak začínal, existují vzory, které formovaly jeho rukopis. Jaké byly ty vaše?

Je jich tolik a pro každého člena kapely to bude jiné. Pokud jde o styl, který jsem si jako kytarista vyvinul, obdivuji Allana Westa (ex. Obituary) a Steva Swansona (ex. Six Feet Under). Co se týče bubeníků, pro mě jsou jen dva. Dave Lombardo a Nick Barker, ale ostatní členové kapely možná zmíní Chrise Reiferta (Autopsy). Chris Barnes je pro mě ultimátní frontman. Vynikají raná období Cannibal Corpse a Six Feet Under.


Jak se díváš na současný trend, rozšířený převážně mezi mladými kapelami, kdy se snaží hrát co nejvíc technicky, často do death metalu vkládají třeba saxofon, různé klávesy a vůbec hledají cestu hodně komplikovaným způsobem. Baví tě takové kapely? Já třeba když někdy přijdu na koncert a někdo podobný tam vystupuje, tak jsem zmatený. Přijde mi to jako cvičení v jazzové škole, ale nakonec si vůbec nic nepamatuji. Co vy a současné trendy v death metalu?

Pro nás je nejdůležitější atmosféra a groove. Ne, nemáme nesledovatelné kytarová sóla, ne, nehrajeme riffy s více než 240 bpm, ale to, co From the Crypt odlišuje, je jeho přístupnost. Na našich živých koncertech můžete vidět, že lidé, kteří nás vidí poprvé, to snadno pochopí. S kapelou si rozumějí. Je to přístupné a chytlavé, takže riffy ulpívají a je téměř nemožné se nehýbat. V naší hudební sbírce máme také kapely jako Cryptopsy, Immolation a Dying Fetus, ale dokážu si představit, že první živý zážitek může být matoucí, pokud nemáte album. Držíme se jednoduchosti.

Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“. Proveď nás prosím historií vaší kapely.

Myslím, že tento styl byl vždycky v pozitivním smyslu slova tichým zabijákem v nás. V 90. letech metal prakticky umíral. Viděli jste, jak větší metalové kapely začaly dělat hudbu více orientovanou na mainstream. Pak jste viděli vzestup nu metalu a žánr jako goregrind byl velkým hitem. Když dosáhnete určitého věku, vrátíte se k základům, což je pro nás death metal. Láska nikdy nezmizela, ale byla dočasně odsunuta na druhou kolej. V roce 2022 se tento oheň znovu rozhořel a je úžasné vidět, že tato scéna je stále živá a že to, co děláme, je oceňováno.


Pocházíte z Holandska a hrajete extrémní death metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak u vás funguje death metalová scéna? Abych pravdu řekl, tak poslední dobou od vás slyším jen samé skvělé smečky. Znamená to, že je u vás v současnosti scéna hodně silná? Co třeba koncerty, kolik chodí lidí?

Mohu upřímně říci, že v Nizozemsku jsme, co se týče koncertních sálů, rozmazlení. Pokud chcete, můžete jít na koncert několikrát týdně. Rozlišujeme mezi koncerty v barech pro maximálně 100 lidí, koncerty v klubech pro maximálně 1 000 lidí, jednodenními indoorovými festivaly pro maximálně 800 lidí a vícedenními outdoorovými festivaly pro maximálně 5 000 lidí denně. A právě v tom je problém. Je toho tolik, že si musíte vybírat, zejména s ohledem na to, že ceny těchto koncertních sálů v posledních letech značně vzrostly. Máme již skvělé nizozemské dědictví v podobě kapel Asphyx, Gorefest, Sinister a Pestilence, ale je skvělé vidět, jak štafetu přebírají nové kapely jako Deadspeak a Bloodcrypt. Vidím, že slam, metalcore a vše, co souvisí s post-black/metalem, je u mladšího publika velmi populární.

Z vaší hudby je cítit, že jste ovlivněni jak americkou death metalovou školou, tak i starými evropskými kapelami. Jak jste na tom jako fanoušci? Máte radši původní death metal devadesátých let nebo čerpáte inspiraci i z nových desek? Pokud ano, zajímalo by mě, které smečky měly/mají na FROM THE CRYPT největší vliv.

Když posloucháte naši hudbu, nepochybně uslyšíte vlivy průkopníků jako Obituary, Six Feet Under a Bolt Thrower. U těchto kapel jde především o groove a chytlavé riffy. Rozdíl je podle mě v pomalých, tupých pasážích, které používáme a které jsou srovnatelné s kapelami jako Mortician nebo dokonce Crowbar. Je skvělé vidět, jak se v posledních letech objevuje nová vlna death metalu s kapelami jako Gatecreeper, Creeping Death a Frozen Soul, které nás rozhodně také inspirují.


Blížíme se k závěru a to vždycky dávám lehce filozofickou otázku. Jak bys definoval death metal a co pro tebe znamená? Nemyslím tím teď techniku hraní, ale spíše co ti přináší, bere, jak jej vnímáš ve vztahu k fanouškům. Vyrostl jsi na něm?

Dobře, tak dostaneš filozofickou odpověď ;). Srdce je čisté a ryzí a odtud pramení láska a vášeň pro tuto hudbu. Věříme, že je důležité, aby naše hudba vyvolávala a rozněcovala něco v nás i v ostatních. V minulosti, když jsme byli mladí, to v nás vyvolávaly jiné kapely, když jsme chodili na jejich koncerty. To je to, co chceme sdílet s ostatními.

Co chystají FROM THE CRYPT v nejbližších měsících? Pokud chceš něco vzkázat fanouškům, labelům, promotérům nebo máš jenom něco na srdci, tak zde je prostor…

29. listopadu budeme hrát koncert k vydání alba „BORN IN THE GRAVE“ v našem rodném městě. Nejde o nás jako jednotlivce, ale o to, abychom si užili skvělý čas s lidmi kolem nás a dalšími kapelami. Na začátku roku 2026 se vydáme do studia, abychom vám mohli na konci roku 2026 / začátku roku 2027 představit novou hudbu. Naši hudbu si můžete poslechnout na všech hlavních streamovacích službách a zakoupit ji přes Bandcamp nebo hudební vydavatelství.

Děkujeme za váš zájem a všem, kteří si poslechli „BORN IN THE GRAVE“.

Zůstaňte brutální a podporujte scénu.

Děkuji moc za rozhovor. Vážím si toho. Teď již nechme mluvit hudbu. Jdu si pustit „Born in the Grave“ a to pořádně nahlas! Přeji vám, ať se novince daří a ať je vše fajn i ve vašich osobních životech. Děkuji!

Recenze/review - FROM THE CRYPT - Born in the Grave (2025):




---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine