DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemdoom. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdoom. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 7. února 2025

Recenze/review - EREB ALTOR - Hälsingemörker (2025)


EREB ALTOR - Hälsingemörker
CD 2025, Hammerheart Records

for english please scroll down

Všechno je pomíjivé. Veškerá bolest a strach, které nás ubíjejí. Zastavil jsem se. Kolem mě všichni někam spěchali, zahledění do svých obrazovek. Ve tvářích měli výrazy uštvaných zvířat. Věděl jsem, kam musím jít. Zahodil jsem vše zbytečné, oprostil se od okovů a zmizel jsem v lesích. Daleko na sever, na široké pláně, na hory, které se dotýkají nebe, k řekám, které jsou plné ryb a na louky, na kterých kvete radost. Nekonečný koloběh života a smrti, šelma lovící právě svoji kořist. Přesně tyto pocity ve mě probouzí nové album švédských EREB ALTOR.

Epický doom metal, vikingský black metal, je vlastně jedno, jak jejich hudbu nazýváte. Důležité, alespoň tedy pro mě, obyčejného fanouška, jsou spíše měnící se nálady. Majestátnost, vznešenost se zde potkává se zemitostí a syrovostí. Už jste někdy plavali v horském jezeře? Sledovali jste dravce jak krouží mezi korunami stromů? Potom víte, o čem píšu a o čem je nové album. 

Když se potom setmí a vy o samotě sledujete oheň, začnou ožívat staré legendy a příběhy. Poslech se mi osvědčil opravdu hlavně, když jsem se toulal po lesích (samozřejmě u nás v Čechách, ale myšlenkami jsem byl daleko na severu). Švédi mají svůj jasný a zřetelný rukopis, ihned je poznáte mezi ostatními. Dokáží být ostří a divocí, nespoutaní i naléhaví. V klidných pasážích lze vystopovat tolik typickou melancholii a v těch rychlejších zase zvláštní neklid. Povedl se zvuk, obal, všechny formální věci jsou v naprostém pořádku. Pokud máte rádi staré dobré BATHORY, ale i třeba ISOLE, PRIMORDAL, FALKENBACH, MOONSORROW, budete určitě spokojeni i s novou deskou "Hälsingemörker". A tak se zase jednou hrozně rád toulám, čtu si staré spisy, utíkám do tmy nebo jen tak ležím a vnímám každý tón, každou notu. Určitě to znáte. Jako asi každý starý fanoušek metalu poslouchám hlavně jeden styl (u mě je to death metal). Jsou ale kapely, které mě dokáží vytrhnout z mojí komfortní zóny. Seděl jsem zase jednou u přehrávače, neustále znovu a znovu mačkal play a byl jsem mimo město, mimo tenhle svět. Stal jsem se součástí hudby, probodla mě jako rituální nůž. Vůbec mi nevadilo, že jsem několikrát zemřel a vykrvácel do sněhu. Je to skvělá nahrávka po všech stránkách a lze ji doporučit nejen těm, co mají tenhle styl rádi, ale i všem ostatním, kteří dokáží ocenit dobrou muziku. A teď už mě prosím nechte, venku pomalu svítá. Musím se zase vydat na cestu. Tohle album si beru samozřejmě s sebou. Majestátní, mocný, divoký a naléhavý vikingský black doom metal! Studený vítr ze severu, který se vám dostane do kostí! 


Asphyx says:

Everything is ephemeral. All the pain and fear that kill us. I stopped. Around me, everyone was rushing around, staring at their screens. They had the looks of angry animals on their faces. I knew where I had to go. I threw away everything that was useless, unshackled myself and disappeared into the woods. Far to the north, to the wide plains, to the mountains that touch the sky, to the rivers that are full of fish and to the meadows where joy blooms. An endless cycle of life and death, a beast hunting its prey. These are exactly the feelings that the new album by Swedish EREB ALTOR awakens in me.

Epic doom metal, Viking black metal, it doesn't really matter what you call their music. The important thing, at least for me, an ordinary fan, is rather the changing moods. Majesty, grandeur meets earthiness and rawness here. Have you ever swum in a mountain lake? Have you watched raptors circling among the treetops? Then you know what I write about and what the new album is about. 


Then, when it gets dark and you are alone watching the fire, old legends and stories start to come to life. Listening to them was really useful for me, especially when I was wandering in the woods (of course, in my home country of Bohemia, but my mind was far north). The Swedes have their clear and distinct handwriting, you can immediately recognize them among the others. They can be sharp and fierce, unbridled and insistent. In the calm passages one can trace so much typical melancholy and in the faster ones a strange restlessness. The sound, the cover, all formal things are in perfect order. If you like good old BATHORY, but also ISOLE, PRIMORDAL, FALKENBACH, MOONSORROW, you will definitely be satisfied with the new album "Hälsingemörker". And so once again I love to wander around, read old writings, escape into the dark or just lie there and feel every note, every note. I'm sure you know it. Like probably every old metal fan, I listen mainly to one style (for me it's death metal). But there are bands that can take me out of my comfort zone. I was sitting in front of the player once again, pressing play over and over again, and I was out of town, out of this world. I became part of the music, it stabbed me like a ritual knife. I didn't mind at all that I died and bled to death several times in the snow. It's a great record in every way and can be recommended not only to those who like this style, but to everyone else who can appreciate good music. And now please leave me alone, it's slowly dawning outside. I have to go on the road again. I'm taking this album with me, of course. Majestic, powerful, fierce and urgent Viking black doom metal! A cold wind from the north that gets into your bones!


TRACKLIST
01. Valkyrian Fate
02. Hälsingemörker
03. Ättestupan
04. Vi Är Mörkret
05. Träldom
06. The Waves, The Sky and the Pyre
07. The Last Step
08. Midvinter (Deluxe Edition Bonustrack)
09. Skogsrået (Deluxe Edition Bonustrack)
10. The Lake of Blood (Deluxe Edition Bonustrack)

LINE-UP
Tord - Drums
Ragnar - Guitars & Vocals
Björn - Bass & Vocals
Mats - Vocals & Guitars


úterý 28. ledna 2025

Info - Křest Můry s Pale Spektre v kostele se blíží, zbývá méně než 50 vstupenek



Křest Můry s Pale Spektre v kostele se blíží,

zbývá méně než 50 vstupenek

Unikátní black/death metalový zážitek v odsvěceném barokním kostele Atrium Žižkov přinese 22. února 2025 česká Můra a němečtí Pale Spektre. Kapacita je přísně limitovaná na 100 lidí a zbývá méně než 50 vstupenek! Pokud chcete zažít rituál zmaru, napište si o vstupenky na muradoomed@gmail.com.

Needle Cathedral release ceremony: PALE SPEKTRE + MŮRA

https://www.facebook.com/events/1136862247957493

sobota 22. února 2025

Odsvěcený barokní kostel Atrium Žižkov v Praze


PALE SPEKTRE - black/death metal - Germany

Nuclear War Now! & Amor Fati Productions

Poprvé v České Republice!

https://palespektre.bandcamp.com/

MŮRA - black/death/doom - Czech Republic

Doomentia & Caligari Records

https://muradoom.bandcamp.com/

Němečtí Pale Spektre jsou jednou z mála female fronted kapel, které pracují s tou nejryzejší esencí black metalu. Na rozdíl od Kanaďanů Sortilegia, které Pale Spektre vkusně připomenou, se však Němci nebojí ani podstatně tvrdších, až bestiálně deathmetalových prvků. Není tedy divu, že jejich debutové album Bereft of Xerotic Layers vyšlo u labelů Nuclear War Now! a Amor Fati Productions. Jak tomu u podobných, temnotě oddaných kapel bývá, naživo jsou Pale Spektre ještě mnohem silnější než z domácího poslechu. Duch trondheimských Mare mísí s nekromancií španělských 13th Moon, jak jinak než za svitu svíček. Jejich černý metal smrti ale obohacuje také nelidský jekot zpěvačky, s kterou Pale Spektre nemají problém suverénně a s přidanou hodnotou prezentovat cover Schatten aus der Alexander Welt od Bethlehem. Není tedy divu, že kapela v poslední době vystupuje na elitních blackmetalových akcích jako Unholy Congregation nebo House of the Holy. Jejich první vystoupení v ČR, navíc v bývalém sakrálním prostoru, bude událostí, na kterou jen tak nezapomenete.

Můra letos vydala svou druhou nahrávku, kterou navazuje na úspěšný debut Doom Invocations and Narcotic Rituals. Představuje na ní posun ve svém temném provedení death doom metalu, kde kombinací ponurých riffů, pomalého tempa, morbidních vokálů a masivního zvuku evokuje duch Grave Upheaval nebo Encoffination. Na koncertech kapely je nepostradatelná hřbitovní aura, pach krve, svíček a halucinogenní jízda tvořená těmi nejhoršími nočními můrami. EP Needle Cathedral vyšlo v kolaboraci Doomentia a Caligari Records, a kde jinde by měl proběhnout křest této desky, než právě v kostele?

Pro koupi lístků pošlete email s svým celým jménem na muradoomed@gmail.com
Platební údaje obdržíte v odpovědi.
Cena jednoho lístku je 450 Kč / 18 €.
Kapacita je striktně limitovaná pouze pro sto lidí!

Zbývá méně než 50 lístků.




---------------------------------------------------------------------------------------------------

pátek 10. listopadu 2023

Recenze/review - KYPCK - Prestupleniya protiv chelovechestva (Crimes Against Humanity) (2023)


KYPCK - Prestupleniya protiv chelovechestva (Crimes Against Humanity)
CD 2023, RANKA KUSTANNUS

for english please scroll down

Narodil jsem se v socialismu. Na velkém sídlišti v průmyslovém městě. Chodili jsme do průvodů a věřili falešným slibům. Přísahali jsme na vlast a potkávali temné vojáky ze Sovětského svazu, kteří měli u nás základnu. Pamatuji si, že se nikdy neusmívali. Všichni nám lhali a dodnes v nás zůstala zvláštní pachuť. Všude kolem byla šeď, beton a dělnická pěst továrny. Asi pochopíte, že nechci, aby se to někdy opakovalo. Poslouchám nové album finských doom metalistů KYPCK a mrazí mě v zádech. Vrací se mi vzpomínky, vidím před sebou pochodovat další dav.

Tahle kapela je natolik svá a originální, že je velmi těžké jejich hudbu jakkoliv popisovat. Bez poslechu jednotlivých těžkých a melancholických melodií, bez skvěle zpracovaných vokálů, jsou jakákoliv slova zbytečná. Lepší je si sednout a nechat na sebe novinku působit. 


Události posledních let nám ukazují, že se toho příliš na Východě nezměnilo. Začala válka na Ukrajině a na mě opět dýchla bolest. Kdysi jsme poslouchali budovatelské písně a smáli se na fotkách v táborech v lesích. Kdo nezažil, nepochopí. Tohle jsou vzpomínky, které nelze nijak přenést. Finové tohle všechno vzali, dali tomu skvělý zvuk a produkci a vypálili to na hudební nosič. Totalita má vždy svoji temnou stránku, svoje krutá vězení, gulagy, politické vězně a jakoukoliv ztrátu svobody slova. Skladby jsou naléhavé, majestátní, vznešené a zároveň těžké a temné. Jako duše vojáka, kterého donutili zabíjet. Už zase znějí sirény, už zase se vyhrožuje jadernými zbraněmi. Jsem opravdu rád, že existuje kapela, která na to upozorňuje. A dělá to velmi elegantním a inteligentním způsobem. Po hudební stránce se potom jedná o klasický, melodický doom metal, se spoustou sugestivním prvků. Uběhlo mnoho let a žijeme ve svobodě. Bohužel mi poslední dobou připadá, že si toho spousta lidí vůbec neváží. Nostalgicky vypráví o starých dobrých časech. Jakoby zapomněli na všechnu tu šeď a tmu, která nás všechny objímala jako slizký had. Jsem opravdu rád, že se mi tohle album dostalo do rukou. Trávil jsem s ním spoustu času a chodil studeným městem. Ještě je kolem mě mnoho budov z dob socialismu, ještě máme hodně pomníků. Dodnes nechápu, jak mohl takhle dopadnout národ, který dal světu Dostojevského („Nejtěžší zločiny jsou ty, které činíme ve skrytu srdce") či Čajkovského. Finští doomaři ve mě rozdrásali staré vzpomínky na dětství. Vzali mě na výlet do doby, kterou jsem prožil a pamatuji si ji. Patří jim za to velký dík. Jejich muzika je velmi syrová a majestátní. Zasáhla mě přímo do srdce, přímo do podvědomí. Poslední album kapely pod jménem KYPCK je doom metalovým výletem plným bolesti, melancholie a strachu z totality! 


Asphyx says:

I was born in socialism. In a big housing estate in an industrial city. We went to parades and believed in false promises. We swore on our country and met dark soldiers from the Soviet Union who were based in our country. I remember they never smiled. They all lied to us, and to this day we still have a strange aftertaste. There was grey, concrete and factory workers all around. You'll probably understand that I don't ever want that to happen again. I'm listening to the new album by Finnish doom metallers KYPCK and I'm getting chills. Memories come flooding back, I see another crowd marching in front of me.

This band is so unique and original that it is very hard to describe their music in any way. Without listening to the individual heavy and melancholic melodies, without the superbly crafted vocals, any words are useless. Better to sit back and let the novelty wear off.


The events of recent years show us that not much has changed in the East. The war in Ukraine has begun and the pain has been breathed on me again. We used to listen to the songs of the builders and laugh at the photos in the camps in the forests. Those who have not experienced it will not understand. These are memories that cannot be transferred in any way. The Finns took all of this, gave it a great sound and production and burned it onto a record. Totalitarianism always has its dark side, its cruel prisons, gulags, political prisoners and any loss of freedom of speech. The songs are urgent, majestic, sublime and at the same time heavy and dark. Like the soul of a soldier who was forced to kill. Sirens are sounding again, nuclear weapons are being threatened again. I'm really glad there's a band that's calling attention to this. And it does it in a very elegant and intelligent way. Musically, then, it's classic, melodic doom metal, with lots of suggestive elements. Many years have passed and we live in freedom. Unfortunately, lately it seems to me that many people do not appreciate it at all. They talk nostalgically about the good old days. It's as if they've forgotten all the grey and darkness that used to envelop us all like a slithering snake. I'm really glad I got my hands on this album. I've spent a lot of time with it, walking through the cold city. There are still a lot of buildings from the socialist era around me, we still have a lot of monuments. I still don't understand how a nation that gave the world Dostoyevsky ("The worst crimes are those we commit in the secret of the heart") or Tchaikovsky could have ended up like this. The Finnish doomsayers tore at me old memories of my childhood. They took me on a trip to a time I lived through and remember. I owe them a big thank you for that. Their music is very raw and majestic. It hit me right in the heart, right in the subconscious. The band's latest album under the name KYPCK is a doom metal trip full of pain, melancholy and fear of totalitarianism!





Tracklist:
Ty isportil vse (You Ruined Everything)
Kreshchenie v Novosibirske (Epiphany in Novosibirsk)
Na poslednem prichale (On The Last Pier)
Krasnye pyatna (Red Stains)
Ya teper nenavizhu svet (Now I Hate The Light)
Chernyi bal (Dark Party)
Prostoi rasskaz - Ya sam soboyu (A Simple Tale / All By Myself)
Zamerlo more mechty (The Sea Of Dreams Has Frozen)
Korablestroitelei (Shipbuilders' Street)
Poet (The Poet)
Zhnets (Reaper)

Line-up:
Erkki Seppänen – vocals
Sami Lopakka – guitars
Sami Kukkohovi – guitars
Jaakko Ylä-Rautio – bass
Antti Karihtala – drums and percussion

sobota 16. září 2023

Recenze/review - OF DARKNESS - Missa Tridentina (2023)


OF DARKNESS - Missa Tridentina
CD 2023, Personal Records

for english please scroll down

Ležíš na studené podlaze a všechno na tebe padá. Vzduch je těžký a dusíš se. Do vnitřností se ti pomalu vkrádá pocit, že je v tobě něco shnilého, zlého, ošklivého. Chytáš hlavu do dlaní a přeješ si, aby ti vyskočil mozek z hlavy. Je to smutek? Je to strach? Už dávno nevíš. Odsouzen ke smrti, svým vlastním soudem. Chceš už jenom hudbu, která by ti pomohla přejít na druhou stranu. Funerální doom metal v podání španělských tmářů OF DARKNESS je přesně to, co potřebuješ.

Navštívil jsem mnoho starých rituálů, byl jsem účastníkem spousty seancí. V chladu a temnotě trávím většinu svého času. Ale tuhle smečku jsem ještě neslyšel. První i mnohá další setkání ale proběhla velmi dobře. Pánové umí složit zajímavé skladby, které v sobě mají zimu, tmu i bolest. Jsou naléhavé, sebezničující, drásavé. "Missa Tridentina" se tak ihned stalo mojí nedílnou součástí. Obzvláště ve chvílích, kdy jsem měl splín a venku byla mlha a smog.


Už teď se těším na podzim, na listí, padající k zemi, na pach hniloby. Myslím si, že v této době vynikne album nejvíce. Kapela ráda objevuje, hraje si s náladami. Nebyl to zpočátku lehký poslech, vždy jsem musel mít pochmurnou náladu. Když se tak ale stalo, byl jsem pokaždé pohlcen. Kráčel jsem po krvavých vlnách špinavé řeky Styx. Kolem mě se vznášela nafouklá těla mrtvol. V kostech cítím chlad a užívám si velmi dobře ošetřený zvuk (Javi Félez - recording, mixing, mastering), s chutí se dívám na obal. Občas to na mě přijde a musím ven. Probudím se v noci a album "Missa Tridentina" mi hraje do kroku. Šlo se mi ale vždy velmi těžce. Měl jsem pocit, že mi někdo celou dobu stojí těžkou botou na prsou. Občas jsme spolu s kapelou nahlédli do jiné dimenze, potkali přízraky a zanechali po sobě prašivou stopu. OF DARKNESS jsou zajímaví i tím, že jsou jiní, odlišní a mají vlastní výraz. Pokud jste obdivovatelé podobné hudby, neváhejte ani chvilku. Působí velmi majestátně, tajemně a magicky. Skladby v sobě mají velkou sílu, takovou zvláštní a těžko popsatelnou energii. Proséval jsem mezi prsty prach svých předků. Maloval jsem na zeď tajemné symboly. Slyšel jsem děsivé ozvěny ze záhrobí. A tohle všechno se dělo z jediného důvodu. Poslouchal jsem stále dokola desku "Missa Tridentina". Myslím si totiž, že se povedla po všech stránkách. Ležíš na studené podlaze a všechno na tebe padá. Vzduch je těžký a dusíš se. Do vnitřností se ti pomalu vkrádá pocit, že je v tobě něco shnilého, zlého, ošklivého. Chytáš hlavu do dlaní a přeješ si, aby ti vyskočil mozek z hlavy. Je to smutek? Je to strach? Ne, jsou to OF DARKNESS. Okultní funeral doom metalový obřad, u kterého nahlédnete za krvavě mlhavou oponu, na onen svět! 


Asphyx says:

You're lying on the cold floor and everything's falling on you. The air is heavy and you're suffocating. Slowly, a feeling creeps into your gut that something rotten, evil, ugly is inside you. You hold your head in your hands and wish your brain would pop out of your head. Is it sadness? Is it fear? You don't know anymore. Doomed to die, by your own judgment. All you want is music to help you cross over to the other side. Funeral doom metal by Spanish darkies OF DARKNESS is just what you need.

I've visited many old rituals, I've been to many seances. I spend most of my time in the cold and dark. But I've never heard this pack before. But the first and many subsequent encounters went very well. The gentlemen can compose interesting pieces that have cold, darkness and pain in them. They're urgent, self-destructive, poignant. "Missa Tridentina" immediately became an integral part of me. Especially at times when I had a full moon and it was foggy and smoggy outside.


I am already looking forward to autumn, to the leaves falling to the ground, to the smell of rot. I think that's when the album will stand out the most. The band likes to explore, play with moods. It wasn't an easy listen at first, I always had to be in a gloomy mood. But when I did, I was engrossed every time. I was walking on the bloody waves of the dirty river Styx. Bloated corpses floated around me. Feeling the chill in my bones and enjoying the very well treated sound (Javi Félez - recording, mixing, mastering), I look at the cover with relish. Sometimes it comes to me and I have to get out. I wake up in the night and the album "Missa Tridentina" plays in my step. But I've always found it very hard to follow. I felt like I had a heavy boot on my chest the whole time. Sometimes the band and I would peer into another dimension, meet ghosts and leave a scabby trail. OF DARKNESS are also interesting because they are different, distinct and have their own expression. If you are a fan of this kind of music, don't hesitate a moment. They are very majestic, mysterious and magical. The songs have a great power in them, such a strange and hard to describe energy. I sifted the dust of my ancestors between my fingers. I painted mysterious symbols on the wall. I've heard eerie echoes from beyond the grave. And all this was happening for one reason. I listened to the Missa Tridentina over and over again. Because I think it was a success in every way. You're lying on a cold floor and everything's falling on you. The air is heavy and you're suffocating. Something rotten, evil, ugly creeps into your guts. You hold your head in your hands and wish your brain would pop out of your head. Is it sadness? Is it fear? No, it's OF DARKNESS. An occult funeral doom metal ceremony where you peek behind the bloody foggy curtain, into the other world!

Full tracklisting
1. Adjutorium Nostrum In Nomine Domini
2. Requiem Aeternam
3. Dies Irae
4. Deus Qui Humanae Substantiae
5 Eis Requien, Eis réquiem Sempiternam
6. Requiescant In Pace
7. Ite Missa Est

OF DARKNESS lineup 2023
Javi - drums / guitars / bass / orchestral arrangements
Julkarn - vocals / orchestral arrangements
Carlos - orchestral arrangements / synths / textures

neděle 25. června 2023

Recenze/review - SATURNUS - The Storm Within (2023)


SATURNUS - The Storm Within
CD 2023, Prophecy Productions

for english please scroll down

Někdy se ani nestačíme zastavit a naše vzpomínky se ztratí v divoké bouři. Nakonec ale všechno vypluje na povrch. Svědomí nic nikomu nedaruje. Mysli na to, než budeš stát před posledním soudem. Po někom zbyde spousta krásných odkazů a po jiném jenom krvavá šmouha. Když se dívám na dnešní hektický svět, na jeho rychlost a povrchnost, musím se občas zastavit a naslouchat. Svému tělu, svým myšlenkám. Nejvíc se uklidním v momentech, když poslouchám nahrávky jako je "The Storm Within".

Melodičtí doom death metalisté SATURNUS jsou zpět a již během prvních poslechů zjišťuji, že se vrátili v plné síle. Fanoušci dostanou přestně to, co máme na téhle smečce tolik rádi. Pochmurné, smutné a majestátní melodie. Skladby po okraj narvané emocemi a spoustou zajímavých momentů. Zastav své kroky a nech na chvilku odeznít bouři v tvé hlavě. 


Myslím, že netřeba tuhle legendu k někomu přirovnávat, přesto si to nesměle dovolím. Pánové patří hudebně mezi AMORPHIS, EYE OF SOLITUDE, DRACONIAN, OCTOBER TIDE, MY DYING BRIDE, PARADISE LOST, SWALLOW THE SUN, RAPTURE, SHAPE OF DESPAIR. Na nové album jsme čekali velmi dlouho a moje očekávání byla velmi vysoká. Nutno rovnou napsat, že jsem opravdu nadšený. Mám podobně laděné desky, s tradičním, klasickým zvukem (Flemming Rasmussen - Producer, Recording, Mixing, Mastering), velmi rád. Jsou pro mě jistotou, záchytným bodem v dnešním podivném světě. SATURNUS nenechali náhodě vůbec nic. Důkazem budiž i parádní obal, pod kterým je podepsán Mirko Stanchev. Myslím si, že motiv přesně odráží to, co se na albu odehrává. Představte si mlhu na hřbitově, chlad v kostech a neskutečnou bolest, která nelze popsat slovy. Fantazie a hudba, to je jediné, co vám nakonec zůstane. Mraky jsou nízko a ve vzduchu je cítit energie. Nedivím se starým národům, že uctívali živly, že se klaněli přírodě. Beru si album "The Storm Within" velmi často na své toulky v lesích. Poslouchám pozorně. Nahrávka je totiž po okraj narvaná spočinutím, pokorou i velkým talentem. Až zase jednou přijde bouřka, budu stát ve větru a přemýšlet, kam se ztratily vzpomínky. Napadá mě tolik obrazů, tolik představ, které mi při poslechu létají hlavou, že je ani nelze všechny napsat. Poznám podle toho dobrou hudbu. Nenechá mě v klidu, rozdrásá mě do krve, bolí, pálí a žhne. Mlhavé, smutné, pochmurné, majestátní a vznešené ozvěny ze starých dobrých doom death metalových časů!


Asphyx says:

Sometimes we don't even have time to stop and our memories are lost in a wild storm. Eventually, though, it all comes to the surface. Conscience is no gift. Think about that before you face the final judgment. Someone will be left with a beautiful legacy and another with a bloody smear. When I look at today's hectic world, its speed and superficiality, I have to stop and listen sometimes. My body, my thoughts. I calm down the most when I listen to records like "The Storm Within".

Melodic doom death metallers SATURNUS are back, and within the first few listens I find that they are back in full force. Fans will get what we love so much about this pack. Gloomy, sad and majestic melodies. Songs packed to the brim with emotion and lots of interesting moments. Stop your footsteps and let the storm in your head subside for a while.


I don't think there is any need to compare this legend to anyone, but I'm still shy to allow it. Musically, the gentlemen belong to AMORPHIS, EYE OF SOLITUDE, DRACONIAN, OCTOBER TIDE, MY DYING BRIDE, PARADISE LOST, SWALLOW THE SUN, RAPTURE, SHAPE OF DESPAIR. We have been waiting for a new album for a very long time and my expectations were very high. I have to write right away that I am really excited. I really like albums like this, with a traditional, classic sound (Flemming Rasmussen - Producer, Recording, Mixing, Mastering). They are a certainty for me, a clue in today's strange world. SATURNUS left nothing to chance. The proof is the awesome cover artwork, signed by Mirko Stanchev. I think the motif accurately reflects what is happening on the album. Imagine the fog in the cemetery, the chill in your bones and the incredible pain that cannot be described in words. Fantasy and music, that's all you're left with in the end. The clouds are low and there's energy in the air. I don't blame the ancient peoples for worshipping the elements, for worshipping nature. I take "The Storm Within" album very often on my wanderings in the woods. I listen carefully. For the record is packed to the brim with rest, humility and great talent. When the storm comes again, I will stand in the wind and wonder where the memories have gone. There are so many images that come to mind, so many images that fly through my head as I listen, that it is impossible to write them all down. I can tell good music by this. It doesn't leave me alone, it tears me to blood, it hurts, it burns and it glows. Misty, sad, sombre, majestic and sublime echoes from the good old doom death metal days!

tracklist:
1. The Storm Within
2. Chasing Ghosts
3. The Calling
4. Even Tide
5. Closing the Circle
6. Breathe New Life
7. Truth

BAND LINE-UP:
JULIO FERNANDEZ – RHYTHM GUITAR.
BRIAN HANSEN – BASS.
THOMAS A.G. JENSEN – VOCALS.
HENRIK GLASS – DRUMS
MIKA FILBORNE – PIANO AND KEYBOARDS.
INDEE REHAL-SAGOO – LEAD GUITAR.



čtvrtek 22. června 2023

Recenze/review - ADVERSVM - Vama Marga (2023)


ADVERSVM - Vama Marga
CD 2023, Moribund Records

for english please scroll down

Bolí mě něco uvnitř. Těžko se to popisuje, mé pocity pochopí stejně jenom lidé, kteří přišli o někoho blízkého. Budíte se v noci, mluvíte s přízraky. Ztrácíte se v představách a nemáte rádi společnost. Raději sedáte pod staletými stromy a čtete si nápisy na náhrobcích. Už nikdy nenaleznete klid. Můžete jenom trošku otupit svoji bolest. Nebo spadnout po zádech do hlubiny a poslouchat hudbu, kterou hrají němečtí funeral doom metalisté ADVERSVM.

Ti letos přicházejí se svým třetím dlouhohrajícím albem, které je po okraj narvané smutkem, pomalými, táhlými melodiemi a náladami, u kterých slabší jedince přepadnou depresivní stavy. Bývám většinou pozitivní člověk, ale někdy mám chuť se zastavit a nahlédnout za oponu, na druhou stranu. Setkat se s přízraky a nechat se unášet na krvavých vlnách řeky Styx.


Nahrávka se kolem mě nejdřív plazila jako velmi jedovatý had, čekající na svoji kořist. Ušknut jsem byl až po nějakém čase, když jsem měl zrovna špatnou náladu a celý svět mi připadal zlý a ošklivý. Najednou jsem před sebou znovu viděl rakev, jak zajíždí do hlubokého hrobu. ADVERSVM jsou velmi uvěřitelní, hrají si s černými melodiemi jako šelma s obětí. Deska je velmi smutná, depresivní, melancholická. Je přesnou definicí stylu, přesto trošku jiná. Jemné nuance asi rozeznají jenom fanoušci, ale věřte mi, že pokud dáte albu čas, propadnete naprosté tmě. Nebudu vám tvorbu skupiny k nikomu záměrně přirovnávat, udělejte si raději názor podle přiložených ukázek. Doporučuji zhasnout všechna světla, zavřít se do své kobky. Mě osobně se při společných setkáních zklidnily všechny mé životní funkce. Užíval jsem si odkazy na staré doom i death metalové kapely, ale hlavně celkovou strukturu skladeb. Zmínit musím i velmi povedený zvuk a obal. "Vama Marga" prodlouží stíny kolem vás. Začnete přemýšlet nad smrtí a nad tím, co bude potom. Jsme jenom prachem, vznášejícím se v nekonečním vesmíru. Jsem moc rád, že jsem tohle mocné, majestátní, záhadné a magické album potkal. Stalo se na dlouhý čas mojí součástí, byl jsem jím nasáklý jako zkaženou zem krví z proříznuté tepny. Líbí se mi způsob, jakým pánové k hudbě přistupují. Věřím jim každý riff, každý děsivý motiv. Znovu a znovu usedám pod stoletý strom a rozmlouvám s mrtvými. Pokud jste na tom jako já, tak neváhejte ani chvilku. Dostanete obrovskou porci žalu, zmaru a ledových melodií. Mystický, magický funerální doom metal, studený jako mlha nad hřbitovem!


Asphyx says:

Something hurts inside. It's hard to describe, only people who have lost someone close to them will understand my feelings anyway. You wake up at night, you talk to ghosts. You lose yourself in fantasies and you don't like company. You prefer to sit under centuries-old trees and read the inscriptions on tombstones. You'll never find peace again. You can only dull your pain a little. Or fall on your back into the depths and listen to the music played by German funeral doom metallers ADVERSVM.

This year, they come with their third full-length album, which is packed to the brim with sadness, slow, dragging melodies and moods that make the weaker individuals fall into depressive states. I tend to be a positive person, but sometimes I want to stop and peek behind the curtain, on the other side. To meet the ghosts and let myself drift on the bloody waves of the river Styx.


At first, the recording slithered around me like a very venomous snake waiting for its prey. I was strangled after some time, when I was in a bad mood and the whole world seemed bad and ugly. Suddenly I saw the coffin again in front of me, going down into a deep grave. ADVERSVM are very believable, they play with black melodies like a beast with a victim. The album is very sad, depressing, melancholic. It is the exact definition of the style, yet a bit different. The subtle nuances will probably only be discerned by fans, but trust me, if you give the album time, you will fall into complete darkness. I'm not going to deliberately compare the band's work to anyone, rather make your own opinion based on the attached samples. I recommend you turn off all the lights, close yourself in your dungeon. Personally, all my vital functions have calmed down when we meet together. I enjoyed the references to old doom and death metal bands, but most of all the overall structure of the songs. I must also mention the very hilarious sound and cover art. "Vama Marga" will lengthen the shadows around you. You start thinking about death and what will happen afterwards. We are just dust floating in an infinite universe. I'm so glad I came across this powerful, majestic, mysterious and magical album. It became a part of me for a long time, I was soaked in it like the tainted earth with blood from a cut artery. I like the way the gentlemen approach the music. I trust them with every riff, every eerie motif. Time and time again I sit under a hundred-year-old tree and talk to the dead. If you're like me, don't hesitate a moment. You'll get a huge dose of grief, doom and icy melodies. Mystical, magical funeral doom metal, cold as the fog over the cemetery!



TRACKLIST
01. Exordium
02. Emanation
03. Sinistrum
04. Parinama
05. Feind
06. Antisphere
07. V.O.A.D.
08. Retrograde
09. Vindex
10. Mölingssken

LINE-UP
Sascha Borchard - Vocals, Guitars, Bass
Fabian Guschlbauer - Lead Guitar
Don Zaros - Keyboards
Jörg Uken - Drums

neděle 11. června 2023

Recenze/review - GRIEF COLLECTOR - In Times of Woe (2023)


GRIEF COLLECTOR - In Times of Woe
CD 2023, vlastní vydání

for english please scroll down

Stále dokola se mi vrací jeden sen. Jdu v něm dlouhou temnou chodbou. Po stěnách stéká špinavá voda a pod nohama mi křupají kosti. Občas zaslechnu ze tmy nářek plný nekonečného utrpení. Je mi zima a v žilách mi kolují kousky ledu. Probudím se ve staré kobce. Vedle mně vyskládané rakve jsou plné vzpomínek. V každé z nich leží spousta dobré hudby. A jedna čeká na mě. Ulehnu do ní a potom celý den nevím, jestli to byl jenom sen a nebo noční můra.

GRIEF COLLECTOR jsou doom metalovými pohrobky, kteří hrají hezky postaru, s takovým tím poctivým feelingem a jiskrou. Platí to i letos a to přesto, že se změnila sestava kapely. Pánové se ale stále drží toho, co umí nejlépe. Navodit posluchačům smutné, snové stavy. Novinka se mi hned dostala do žil a zůstane tam ještě hodně dlouho. V dnešním hektickém světě je pro mě hrozně příjemné se zastavit, zpomalit své myšlenky a nechat se unášet na krvavých vlnách řeky Styx.


Pokud patříte jako já mezi věrné fanoušky kapel jako CANDLEMASS, SOLITUDE AETURNUS, TROUBLE, SAINT VITUS, PENTAGRAM, TROUBLE, bude se vám určitě líbit i tahle deska. Má v sobě vše potřebné pro dokonalou panychidu. Skvělý mrazivý zvuk, hřbitovní obal, ale hlavně velkou spoustu zajímavých momentů. Songy řežou, pálí a žhnou a zároveň v sobě mají takový ten druh chvění, o kterém se vlastně ani nedá psát, musíte jej vnímat všemi smysly svého těla. Je to tak, "In Times of Woe" je nejen v rámci stylu, dokonale vybroušeným diamantem. Hroby byly znovu otevřeny, aby vydaly svá svědectví. Pomalu stárnu a kolem se velkou rychlostí mění svět. Jistoty, které jsem dřív míval, jsou dnes zesměšňovány. Určitě znáte ten pocit, když nestíháte, v práci je to na nic a přijdete domů a je vám z nějakého důvodu smutno. Vyčerpaný a unavený musím stejně druhý den vstát a bojovat. A právě v těchto momentech se mi album líbilo nejvíce. Uklidnilo mě svojí vznešeností, majestátností. Novinka ale není jen skvěle zahraným řemeslem. Má v sobě něco navíc, zvláštní neklid, melancholii chcete-li. Občas se mi poslední dobou stává, že poslouchám GRIEF COLLECTOR stále dokola a sním i během dne. Při chůzi v ulicích. Jsem opět hluboko pod zemí a potkávám duše zemřelých. Podáme si ruku a usmíváme se. Možná nenaleznu klid ani po smrti, ale "In Times of Woe" budu poslouchat stále dál. Je pro mě totiž opravdu povedenou deskou, před kterou nezbývá nic jiného, než se poklonit až k zemi. Dokonalá esence smutného, pochmurného, majestátního doom metalu! Mrazivá noční můra!


Asphyx says:

One dream keeps coming back to me over and over again. I'm walking down a long, dark corridor. Dirty water runs down the walls and my bones crunch under my feet. Every now and then I hear a cry of endless suffering from the darkness. I'm cold, and bits of ice run through my veins. I wake up in an old dungeon. The coffins stacked beside me are full of memories. In each of them lies a lot of good music. And there's one waiting for me. I lie down in it, and then all day I don't know if it was just a dream or a nightmare.

GRIEF COLLECTOR are doom metal's stepchildren, who play nice old-fashioned music with that honest feeling and sparkle. This is also true this year, despite the fact that the band line-up has changed. But the gentlemen still stick to what they do best. To make the listener feel sad, dreamy. The novelty got into my veins right away and will stay there for a long time. In today's hectic world, it's awfully nice for me to stop, slow down my thoughts and let myself drift on the bloody waves of the river Styx.



If like me you are a loyal fan of bands like CANDLEMASS, SOLITUDE AETURNUS, TROUBLE, SAINT VITUS, PENTAGRAM, you will definitely like this album. It has everything you need for a perfect panychida. A great chilling sound, a graveyard cover, but most of all a great many interesting moments. The songs cut, burn and glow and at the same time have that kind of tingle that you can't really write about, you have to feel it with all your senses. That's right, "In Times of Woe" is not only in terms of style, a perfectly cut diamond. The graves have been reopened to bear witness. I'm slowly getting older and the world is changing around me at a great speed. The certainties I used to have are now mocked. I'm sure you know the feeling when you're not keeping up, work sucks, and you come home feeling sad for some reason. Exhausted and tired, I still have to get up and fight the next day. And it was in those moments that I liked the album the most. It calmed me down with its grandeur, its majesty. But the novelty is not just a well-played craft. It has something extra, a strange restlessness, a melancholy if you will. Sometimes lately, I find myself listening to GRIEF COLLECTOR over and over again and dreaming even during the day. Walking in the streets. I'm deep underground again, meeting the souls of the dead. We shake hands and smile. I may not find peace even after death, but I'll keep listening to "In Times of Woe". It's a really good record for me, and I can't help but bow down to it. The perfect essence of sad, gloomy, majestic doom metal! A freezing nightmare!


about GRIEF COLLECTOR on DEADLY STORM ZINE:





Tracklist:
01. Tombs of Tomorrow
02. Slipping Into Seclusion
03. Perpetual
04. Ebony Goodbyes
05. Lamentous
06. Temples To Nowhere
07. Mass Deception
08. Asunder
09. The Foreboding
10. For Whom Do We Mourn

band:
Brad Miller -  Drums, Lyrics
Matt Johnson - Guitars, Bass
Julian Küster - Vocals


čtvrtek 25. května 2023

Recenze/review - MOURNFUL CONGREGATION - The Exuviae of Gods – Part II (2023)


MOURNFUL CONGREGATION - The Exuviae of Gods – Part II
EP 2023, Osmose Productions / 20 Buck Spin

for english please scroll down

Prosévám mezi prsty prach a přemýšlím, jaké to jednou bude, až přejdu na druhou stranu. Navštěvuji hřbitov, rozmlouvám s mrtvými a ptám se jich, jak se cítí, když hnijí v zemi. Rozpadnout se a stát se potravou pro červy. Existuje vůbec duše? Nebo jenom temnota? Nikdo mi nikdy neodpoví a tak hledám dál. Poslouchám novou desku australských MOURNFUL CONGREGATION a svět je náhle zahalen do husté mlhy. Našlapuji opatrně, abych nenarušil křehkou mrazivou atmosféru. 

K téhle smečce a jejich funeral doom metalu se vracím pokaždé, když se potřebuji zastavit, zamyslet se. Utíkám z města, mezi náhrobky a do katakomb. Nasávám pach věčnosti, užívám si pochmurné nálady a svět bez světla. Pánové umí navodit velmi pochmurnou a smutnou náladu. Jako když potkáte smrt a venku prší krev z nebe. Novinka mě ihned zaujala svojí upřímností a opravdovostí. 


Letošní EP je druhým dílem skládanky, která doplňuje loňskou, neméně dobrou, část. Doporučuji poslouchat dohromady, přesně, jak to kapela zamýšlela. Mrazí mě v zádech a moje životní funkce se zpomalily. Doom metal v provedení, v jakém jej MOURNFUL CONGREGATION předkládají, je magický, uhrančivý. Mohu být doma a sedět v křesle s knihou, ale moje myšlenky se stále vracejí na lesní hřbitov. Mám rád hudbu, která se mi zadře pod kůži, stane se mojí součástí a já její. Tentokrát je to hodně o emocích, o depresivních stavech, o bolesti, která hlodá někde uvnitř. Kývám se do větru, chci být zase jednou sám. Užít si jednotlivé skladby, podívat se na parádní obal, ocenit ledový zvuk. Vzít opět jednou do rukou prach svých předků a přemýšlet o věčnosti. "The Exuviae of Gods – Part II" je nahrávkou, která se povedla po všech stránkách. Má v sobě chvění, tmu, melancholii. Je jako dlouhý pohřeb, starý a poctivý, do země. Pokud jste fanoušci třeba takových AHAB, ESOTERIC, EVOKEN, SCEPTICISM, myslím si, že by vás mohla nová deska Australanů také oslovit. Album je jako pokorná návštěva starého chrámu. Jako obrácená modlitba, uskutečněná pod širým nebem. Od srdce, s jasným poselstvím. Věřím kapele každý tón, každou notu. Čas se zastavil. A já už nechci nic psát, chci jenom poslouchat a toulat se samotou. Bolestivý, drásavý funeral doom metal z onoho světa!


Asphyx says:

I sift the dust between my fingers and wonder what it will be like one day when I cross over to the other side. I visit the cemetery, talk to the dead and ask them how they feel as they rot in the ground. Decompose and become food for worms. Is there even a soul? Or just darkness? No one ever answers me, so I keep looking. I'm listening to the new album from Australia's MOURNFUL CONGREGATION and the world is suddenly shrouded in a thick fog. I tread carefully so as not to disturb the fragile, frosty atmosphere.

I come back to this pack and their funeral doom metal every time I need to stop and think. I run out of the city, between the tombstones and into the catacombs. I take in the smell of eternity, enjoy the gloomy moods and the world without light. Gentlemen can create a very gloomy and sad mood. Like when you meet death and it's raining blood from the sky outside. The novelty immediately struck me with its honesty and sincerity.


This year's EP is the second part of the puzzle, which complements last year's equally good part. I recommend listening to it together, exactly as the band intended. I got chills and my vitals slowed down. Doom metal as MOURNFUL CONGREGATION present it is magical, mesmerizing. I can be at home and sit in my chair with a book, but my thoughts keep returning to the forest graveyard. I like music that gets under my skin, becomes part of me and I part of it. This time it's a lot about emotions, about depressive states, about the pain that gnaws somewhere inside. I sway to the wind, I want to be alone again. To enjoy the individual tracks, to look at the awesome cover art, to appreciate the icy sound. To take the dust of my ancestors in my hands once more and contemplate eternity. "The Exuviae of Gods - Part II" is a record that succeeds in every aspect. It has a shiver, a darkness, a melancholy. It's like a long funeral, old and honest, into the ground. If you're a fan of the likes of AHAB, ESOTERIC, EVOKEN, SCEPTICISM, I think the new record from the Aussies might also appeal to you. The album is like a humble visit to an old temple. It's like a converted prayer, performed in the open air. From the heart, with a clear message. I trust the band with every note, every note. Time has stopped. And I don't want to write anything anymore, I just want to listen and wander in solitude. Painful, poignant funeral doom metal from the other world!


Recenze/review - MOURNFUL CONGREGATION - The Incubus of Karma (2018):
https://www.deadlystormzine.com/2018/06/recenzereview-mournful-congregation.html

The track listing is as follows;
01. ‘Heads Bowed’
02. ‘The Forbidden Abysm’
03. ‘The Paling Crest’

Mournful Congregation’s line-up is as follows:
Damon Good (vocals and guitars)
Justin Hartwig (guitars)
Ben Petch (guitars)
Ben Newsome (bass)
Tim Call (drums)



neděle 23. dubna 2023

Recenze/review - OATH OF CRANES - The Unsung Mantras (2023)


OATH OF CRANES - The Unsung Mantras
CD 2023, Klang Machine Records

for english please scroll down

Jednou tě pohřbí s démony. Staneš se součástí věčnosti. Rozplyneš se v čase a tvůj prach bude vysypán do řeky mrtvých. Představte si starý chrám vysoko v horách. Vítr fouká ledově a přízraky meditují spolu s tebou. Někde v těchto místech, na hranici mezi naším a oním světem, musela vznikat nová deska švýcarských OATH OF CRANES. Ti jsou, jak je všeobecně známo, kapelou členů legendárních CELTIC FROST. Kombinace tradiční východní hudby, mantry tibetských mnichů a klasického hard rocku se pro vás stane modlitbou.

Velmi uvěřitelně napsané skladby ale předpokládají trpělivost a klidný poslech. Zpočátku jsem se musel na album velmi soustředit. Nechat ho plynout a působit na mě. Mlhavě černé kompozice vás vezmou na výlet do jiných dimenzí. Uklidněte svoji mysl a pozdravte duše zemřelých. 


Franco Sesa napsal skladby, které navenek chladí, ale uvnitř žhnou a pálí. Líbí se mi celkový koncept, východní filozofie mám moc rád a hudba se stala po nějakém čase i mojí součástí. Sludge doomové hřmění, šepot nemrtvých, "The Unsung Mantras" je zajímavou a originální ozvěnou z temných koutů lidské mysli. Zároveň působí očisťujícím dojmem. Pokud vás zajímá tajemno, magie, záhady a necháte se rádi unášet na zpěněných vlnách řeky mrtvých, neváhejte ani chvilku. Jsem klidný a našlapuji opatrně. Zpomalil jsem svoje pohyby, hibernuji v šumu velkoměsta. Každý den cestou do práce, každý den doma, ale nejlépe večer, když jsou mraky nízko. Utíkám do lesa a zde uprostřed matky přírody vyniknou jednotlivé motivy nejlépe. Smrt je najednou pomíjivá, rodíme se a umíráme, zabíjíme a milujeme. Tohle všechno se do nového alba otisklo. Jako krvavá šmouha. Netřeba diskutovat o zvuku, ani o obalu. Formální věci mají pánové ošetřeny velmi profesionálně. Nic mě neruší, ani nevadí. Naopak. Medituji v chůzi, jsem odpoután od hmotných věcí. Dovedu pochopit, že se někomu nebude nahrávka líbit, ale u mě to neplatí. Naopak, společné chvíle patřily k tomu nejhezčímu, nejdrásavějšímu, co jsem poslední měsíce zažil. Kapela nám vypráví příběhy o věčnosti, pomíjivosti a dělá to skvělým způsobem. OATH OF CRANES mě zasáhli přímo do srdce, hluboko do mozku a stal jsem se jejich oddaným fanouškem. Jednou mě pohřbí s démony. Už se těším. Tajemná, temná, sludge doom metalová meditace!


Asphyx says:

One day they'll bury you with the demons. You will become part of eternity. You will dissolve into time and your ashes will be thrown into the river of the dead. Imagine an old temple high in the mountains. The wind blows icy and the ghosts meditate with you. Somewhere in these places, on the border between our world and the next, the new album of Swiss OATH OF CRANES must have been made. They are, as is widely known, the band of the members of the legendary CELTIC FROST. The combination of traditional Eastern music, the mantra of Tibetan monks and classic hard rock will become a prayer for you.

The very believably written songs, however, require patience and calm listening. At first I had to concentrate very hard on the album. To let it flow and affect me. The hazy black compositions take you on a trip to other dimensions. Calm your mind and say hello to the souls of the dead.


Franco Sesa has written songs that cool on the outside but burn and scorch on the inside. I like the overall concept, I like Eastern philosophies a lot and the music became a part of me after some time. Sludge doom thunder, whispers of the undead, "The Unsung Mantras" is an interesting and original echo from the dark corners of the human mind. At the same time, it has a cleansing effect. If you are interested in mystery, magic, mysteries and like to be carried away on the foamy waves of the river of the dead, don't hesitate a moment. I'm calm and tread carefully. I've slowed my movements, hibernating in the noise of the city. Every day on my way to work, every day at home, but preferably in the evening when the clouds are low. I run into the woods and it is here, in the midst of mother nature, that the individual motifs stand out best. Death is suddenly ephemeral, we are born and die, kill and love. All this is imprinted on the new album. Like a bloody blur. There's no need to discuss the sound or the cover. The formal stuff is handled very professionally. Nothing distracts or bothers me. On the contrary. I meditate in a walking meditation, detached from material things. I can understand that some people won't like the recording, but that's not true for me. On the contrary, the moments together have been among the most beautiful, the most beautiful I have experienced in the last few months. The band tells us stories of eternity, of impermanence, and does it in a great way. OATH OF CRANES hit me right in the heart, deep in the brain, and I became a devoted fan. One day they'll bury me with demons. I'm looking forward to it. Mysterious, dark, sludge doom metal meditation!


TRACKLISTING:
1 Jivara
2 Rudra
3 Yama
4 Krodhana
5 Ahamkara
6 Puja
7 Tamas
8 Maya
9 Maya Part 2
10 Akasha
11 Kali Come
12 Sannyasi Mantra



Oath Of Cranes are:
Franco Sesa (ex-Celtic Frost): Drums, songwriting, lyrics and concept
Erol Ünala (ex-Celtic Frost and Apollyon Sun): Guitar, sampling and drones
Chris Tragianidis: Rhythm and lead guitar, bass and keyboards
Fabrizio Merico: Lead vocals, video production and graphics
Amedeo Mauriello (ex-In Love Your Mother): Bass

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine