DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemdeath metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdeath metal. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 8. ledna 2026

Recenze/review - TAEDIFER - Indivinus (2025)


TAEDIFER - Indivinus
CD 2025, Archaic Sound

for english please scroll down

Mráz maloval na náhrobcích obrazy a symboly ze starých časů. Jakoby se do nich otiskla veškerá bolest a utrpení, které museli pohřbení kdysi zažívat. Zlo nelze zničit. Můžete jej zahnat, ale ono se ukryje a zdánlivě spí. Nenechte se ale mýlit. Čeká stále ve stínu, až uděláte chybu, až sejdete z cesty. Přišel jsem jako vždy velmi brzy. Dnes nás čeká exhumace hrobu, ve kterém je pohřbený starý prašivý a chladný death metal.

Již u první demonahrávky téhle smečky jsem se vyznával z toho, že se jedná nejen o zkušené muzikanty, kteří moc dobře vědí, co a jak chtějí hrát, ale zároveň se přesně trefili i do mého vkusu. Ano, i novinka "Indivinus" od českých tmářů TAEDIFER je poctivě odvedenou prací dle mého gusta. Jsem starý hrobník, který kope hroby nejraději do zmrzlé země. Když mráz maluje na náhrobky pradávné obrazy a symboly.


Směr, kterým se pánové vydali, je zcela jasný a zřetelný. Naleznete zde jak odkazy na klasické HM2 death metalové kapely švédského stylu DISMEMBER, ENTRAILS, ENTOMBED, NIHILIST, INTERMENT, CARNAGE, BLOODBATH, ENTOMBED, COMECON, tak i třeba na takové ASPHYX. Potud by bylo vše v nejlepším pořádku, přesto by se jednalo o další z mnoha kapel, které se pokoušejí jenom oživit ducha starých časů. TAEDIFER na to jdou ale přeci jen jinak. Skladby jsou velmi dobře napsány, pokaždé mají zajímavý motiv, surový základ a zničující rytmus. Nezapomíná se ale ani na chladné a temné melodie. Užívám si vokál, který je, jak s oblibou tvrdím, nasáklý starými chorobami. Na téhle smečce se mi asi nejvíc líbí, jak dokáže nad klasickými a tradičními motivy vystavět další košaté konstrukce. Síla nové nahrávky je v detailech, které možná pozná jenom opravdový fanoušek smrtícího kovu, ale troufám si tvrdit, že pro nás je také album hlavně určeno. Na chvilku se musím zastavit u zvuku, které je dle mého naprosto perfektní. Jakoby se zde potkávala taková ta stará poctivá živočišnost a živelnost s dobrou čitelností. Novinka zkrátka řeže tou správnou stranou nože a podepsáni jsou pod ní Honza Kapák (recording) a Lukas Haidinger (mastering, mixing). "Indivinus" je přesně tím druhem hudby, která vás donutí se zavřít ve svém pokoji a neustále přidávat hlasitost. Mezi mnou a kapelou došlo ke vzájemnému přenosu morbidních emocí, což je dle mého absolutní základ pro to, abych si novinku stále dokola rval pod tlakem do hlavy. Mráz  maloval na náhrobcích obrazy a symboly ze starých časů. Jakoby se do nich otiskla veškerá bolest a utrpení, které museli pohřbení kdysi zažívat. Zlo nelze zničit. Můžete jej zahnat, ale ono se ukryje a zdánlivě spí. Při poslechu novinky jsem si jistý, že jsem zde správně. Obsahuje v sobě totiž vše pro poctivou, reálnou a autentickou exhumaci starého prašivého hrobu. Temný a chladný death metal, po kterém zůstává hluboká krvavá stopa! Smrt má nové jméno, říká si TAEDIFER!


Asphyx says:

Frost painted images and symbols from ancient times on the gravestones. It was as if all the pain and suffering that the buried had once experienced was imprinted on them. Evil cannot be destroyed. You can drive it away, but it will hide and appear to be asleep. But don't be fooled. It waits in the shadows, waiting for you to make a mistake, to stray from the path. As always, I arrived very early. Today we are exhuming a grave in which old, mangy, cold death metal is buried.

Even with this band's first demo recording, I recognized that they were not only experienced musicians who knew very well what and how they wanted to play, but they also perfectly matched my taste. Yes, the new album "Indivinus" by the Czech obscurantists TAEDIFER is a job well done, just to my liking. I am an old gravedigger who prefers to dig graves in frozen ground. When frost paints ancient images and symbols on the gravestones.


The direction these gentlemen have taken is quite clear and obvious. You will find references to classic Swedish-style HM2 death metal bands such as DISMEMBER, ENTRAILS, ENTOMBED, NIHILIST, INTERMENT, CARNAGE, BLOODBATH, ENTOMBED, COMECON, as well as ASPHYX. So far, so good, but this would be just another of the many bands trying to revive the spirit of old times. However, TAEDIFER takes a different approach. The songs are very well written, each with an interesting motif, a raw foundation, and a devastating rhythm. But they don't forget the cold and dark melodies either. I enjoy the vocals, which, as I like to say, are steeped in old diseases. What I like most about this pack is how they manage to build complex structures on top of classic and traditional motifs. The strength of the new recording lies in the details, which perhaps only true fans of death metal will recognize, but I dare say that the album is mainly intended for us as well. I have to pause for a moment to mention the sound, which I think is absolutely perfect. It's as if the old honest animalism and spontaneity meet good clarity here. This new release simply cuts with the right side of the knife, and it bears the signatures of Honza Kapák (recording) and Lukas Haidinger (mastering, mixing). "Indivinus" is exactly the kind of music that makes you lock yourself in your room and keep turning up the volume. There was a mutual transfer of morbid emotions between me and the band, which, in my opinion, is the absolute basis for me to keep playing the new release over and over again under pressure in my head. Frost painted images and symbols from ancient times on the gravestones. It was as if all the pain and suffering that the buried had once experienced was imprinted on them. Evil cannot be destroyed. You can chase it away, but it will hide and seemingly sleep. Listening to the new album, I am sure that I am in the right place. It contains everything necessary for an honest, real, and authentic exhumation of an old, rotten grave. Dark and cold death metal that leaves a deep, bloody trail! Death has a new name, it is called TAEDIFER!



Recenze/review - TAEDIFER - Demons of the Past (2022):


Album track listing:
1. Doom Deserved
2. Hateseed
3. Demons of the Past
4. Stone Cold
5. Crowned Deceiver
6. Devil Thy Lover
7. Embrace the Darkness
8. Skinless
9. Even the Death May Bleed
10. Blood Red Rain

band:
Radek Popel - zpěv
Petr „Pepe“ Ouško - kytara
Robert Kubík - kytara
Pavel „Kebab“ Troup - baskytara
Marek Verner - bicí

středa 7. ledna 2026

Recenze/review - SEVENTH SIGHT - Wings of Perdition (2025)


SEVENTH SIGHT - Wings of Perdition
CD 2025, vlastní vydání

for english please scroll down

Okolo některých hrobek chodívám poměrně často, přesto je míjím a směřuji jinam. Bývají zarostlé břečťanem, opuštěné ve své nekonečné samotě. Stávají v rohu hřbitova a nikdo k nim již dlouhé roky nenosí květiny. Mezi lidmi se říká, že v nich jsou pohřbeni prokletí. Venku zrovna padal sníh a ještě než dopadl na zem, tak se potkával s krvavou mlhou. Šel jsem po pečlivě upravené cestě a četl si nápisy na náhrobcích. Jméno SEVENTH SIGHT mi toho příliš neříkalo. Přesto jsem se zastavil, vstoupil skrz rezavou bránu dovnitř. Na kamenném oltáři ležela mrtvola ve značném stádiu rozkladu. V rukou držela nové album a ve vzduchu byl cítit chlad za záhrobí.

Přinesl jsem si nosič domů a jakmile jsem zapnul play, tak ke mě začala z reproduktorů proudit zkažená krev, špína, bolest a utrpení. Tohle je přesně death metal podle mého gusta, zašeptám do tmy a album znovu a znovu přehrávám stále dokola. Do žil mi pomalu začne pronikat chlad a jako nějaké pevné pavučiny mě obejme absolutní temnota. Tahle nahrávka hoří zevnitř!


Dovolte mi několik formálních informací. Kapela ze Švédska datuje svůj vznik do roku 1991. Na svém kontě má pouze několik singlů, jednu demonahrávku z roku 2007 a EP, vydané také loni. Přiznám se, že jsem se trošku obával, jak bude novinka znít, kapelu jsem opravdu neznal, ale jsem spokojený, jak jenom starý death metalový pes může být. Skladby jsou plné klasického, tradičního death metalu a vznáší se kolem nich severský doom metal, který mám také velmi rád. Výsledný dojem je jedním slovem vynikající. A to prosím pěkně po všech stránkách. Velmi povedený je zvuk, který je masivní, dobře čitelný, zároveň živý a připomíná mi nahrávky z devadesátých let minulého století. Je hodně znát, že tihle gentlemani ze záhrobí nejen perfektně rozumí svému morbidnímu řemeslu, ale také hrají a skládají srdcem. Kdysi dávno, před více než deseti lety, jsem si dal za úkol, že právě podobné kapely budu podporovat. Je pro mě doslova radost, znovu a znovu zapínat play a otáčet volume doprava. Jako bych se díval opravdu na nějaké staré pohřebiště daleko na severu. Naslouchal šepotu nemrtvých. Jasně, pánové nepřinášejí nic nového, ani převratného, ale jednotlivé motivy v sobě mají takové to opravdové, reálně, syrové, autentické pnutí a výraz. Netuším, jestli je pro SEVENTH SIGHT nové album jenom splněným snem a nebo jestli chtějí jako kapela pokračovat. Pevně věřím, doufám, že platí druhá možnost. Novinku "Wings of Perdition" jsem si totiž zařadil mezi nejpřehrávanější alba minulého roku. Jak jsem psal výše, je v ní totiž obsaženo vše, co mám na dobré hudbě rád. Okolo některých hrobek chodívám poměrně často, přesto je míjím a směřuji jinam. Bývají zarostlé břečťanem, opuštěné ve své nekonečné samotě. Stávají v rohu hřbitova a nikdo k nim již dlouhé roky nenosí květiny. Já už ale vím, kam mám zamířit. Temný a chladný doom death metalový opus ze starých pohřebišť! Uslyšíte nářek nemrtvých! 

Asphyx says:

I walk past some of the tombs quite often, yet I pass them by and head elsewhere. They are overgrown with ivy, abandoned in their endless solitude. They stand in the corner of the cemetery, and no one has brought flowers to them for many years. People say that the damned are buried there. Snow was falling outside, and before it hit the ground, it mixed with the bloody mist. I walked along the carefully maintained path and read the inscriptions on the gravestones. The name SEVENTH SIGHT didn't mean much to me. Still, I stopped and entered through the rusty gate. On a stone altar lay a corpse in an advanced state of decomposition. It held a new album in its hands, and the air was filled with the chill of the afterlife.

I brought the album home, and as soon as I pressed play, rotten blood, filth, pain, and suffering began to flow from the speakers. This is exactly the kind of death metal I like, I whisper into the darkness and play the album over and over again. Cold slowly begins to seep into my veins and absolute darkness envelops me like a solid web. This recording burns from within!


Let me give you some formal information. The band from Sweden dates back to 1991. They have only released a few singles, one demo recording from 2007, and an EP, also released last year. I admit that I was a little worried about how the new album would sound, as I didn't really know the band, but I am satisfied as only an old death metal fan can be. The songs are full of classic, traditional death metal, with a touch of Nordic doom metal, which I also like very much. The overall impression is, in a word, excellent. And that goes for all aspects of the album. The sound is very well done, massive, clear, lively, and reminiscent of recordings from the 1990s. It's very clear that these gentlemen from beyond the grave not only perfectly understand their morbid craft, but also play and compose with their hearts. A long time ago, more than ten years ago, I set myself the task of supporting bands like this. It is literally a joy for me to press play again and again and turn the volume up. It's as if I were really looking at some old burial ground far to the north. He listened to the whispers of the undead. Sure, the gentlemen aren't bringing anything new or revolutionary to the table, but the individual motifs have a genuine, real, raw, authentic tension and expression. I don't know if the new album is just a dream come true for SEVENTH SIGHT or if they want to continue as a band. I firmly believe and hope that the latter is true. I have included the new album "Wings of Perdition" among the most played albums of last year. As I wrote above, it contains everything I like about good music. I walk past some tombs quite often, yet I pass them by and head elsewhere. They are overgrown with ivy, abandoned in their endless solitude. They stand in the corner of the cemetery, and no one has brought flowers to them for many years. But I know where to go. A dark and cold doom death metal opus from ancient burial grounds! Hear the wails of the undead!


tracklist:
01. Portal 
02. Symphony of Torment 
03. Inquisitors Judgement 
04. Impending Doom 
05. Wings of Perdition 
06. Evil Demise 
07. Lifeless and Deathless 
08. Suffer to Die


pondělí 5. ledna 2026

Recenze/review - CORRUPT - Bibli-Kill (2025)


CORRUPT - Bibli-Kill
CD 2025, vlastní vydání

for english please scroll down

Seděl jsem zase jednou u svého přehrávače a díval se do tmy. Nevěděl jsem, co si mám pustit. Unavený z všedního dne jsem potřeboval něco ostrého, divokého, něco, co mi pomůže utřídit myšlenky v hlavě. Současný svět je chaotický, podivný a čím dál častěji mám pocit, že mu přestávám rozumět. Jakoby se neustále všechno měnilo. Stoletá pravidla už dávno neplatí. Pustím si ukázky z druhého dlouhohrajícího alba kalifornských CORRUPT. Chvíli si podupávám nohou do rytmu, abych byl následně stržen do víru syrových death thrash metalových melodií.

Novinka má v sobě velké množství síly, tlaku a energie. Jakoby mi dal někdo do rukou třaskavinu a nechal mě, abych se rozlétl na tisíc kousků. Pomalu přidávám hlasitost, do mozku se mi zadírají ostré riffy, moje srdce tepe v rytmu zabijáckých bicích a jedovatý vokál na mě řve texty, se kterými souhlasím. Kapela do mě zasekla svůj dráp a už mě nepustila.


Pánové samozřejmě čerpají z klasických a tradičních metalových postupů. Jenže, dělají to uvěřitelně, opravdově. Navíc přidávají velký kus vlastních nápadů a invence. Výsledný dojem je jedním slovem strhující. Představte si obrovský mlýn na maso, s ostrými lopatkami, nabroušenými jako skalpely. Stojím nad ním a padám při každé skladbě dovnitř. Umírám, rozemlet a rozsekán na kusy zcela nepotřebného masa. Album má poctivý, surový zvuk, zajímavý motiv na obalu. "Bibli-Kill" je zkrátka nahrávkou, která se povedla po všech stránkách. Je nespoutaná, má v sobě takový ten heavy efekt, zůstává po ní dlouhá krvavá šmouha. Svět kolem nás se nezmění, koneckonců, můžeme si za to sami, ale jsem vždycky moc rád, když pro sebe objevím kapelu, které do toho jde po hlavě, má potřebnou dávku talentu a umí jej předat nám, obyčejným smrtelníkům. Asi jako každý si potřebuji občas vyčistit hlavu, zastavit to šílenství, které se děje kolem nás. Dovedu si představit potemnělý klub někde na periferii města, stál bych rozhodně v první řadě a zúčastnil se i mosh-pitu. CORRUPT se s tím moc nepářou, útočí přímo na solar plexus a působí jako smečka rozzuřených prašivých psů. Novinka je zkrátka a dobře masakrem přesně podle mého gusta. Seděl jsem zase jednou u svého přehrávače a díval se do tmy. Nevěděl jsem, co si mám pustit. Unavený z všedního dne jsem potřeboval něco ostrého, divokého, něco, co mi pomůže utřídit myšlenky v hlavě. Současný svět je chaotický, podivný a čím dál častěji mám pocit, že mu přestávám rozumět. Tady je ještě všechno v absolutním pořádku! Perfektně seřízená death thrash metalová mašina na zabíjení přichází s albem, po kterém zůstává dlouhá krvavá stopa!

Asphyx says:

I was sitting by my stereo again, staring into the darkness. I didn't know what to play. Tired from the day, I needed something sharp, something wild, something to help me sort out the thoughts in my head. The world today is chaotic, strange, and more and more often I feel like I'm losing my grip on it. It's as if everything is constantly changing. The rules that have been around for a century no longer apply. I play samples from the second full-length album by Californian band CORRUPT. For a moment, I tap my foot to the rhythm, only to be swept away by the raw death thrash metal melodies.

The new album has a lot of power, pressure, and energy. It's as if someone had put explosives in my hands and let me blow myself to smithereens. I slowly turn up the volume, sharp riffs pierce my brain, my heart beats to the rhythm of killer drums, and venomous vocals scream lyrics that I agree with. The band has sunk its claws into me and won't let go.


The guys obviously draw on classic and traditional metal techniques. But they do it believably, authentically. What's more, they add a large dose of their own ideas and inventiveness. The resulting impression is, in a word, thrilling. Imagine a huge meat grinder with sharp blades sharpened like scalpels. I stand above it and fall inside with every song. I die, ground up and chopped into pieces of completely useless meat. The album has an honest, raw sound and an interesting cover design. "Bibli-Kill" is simply a recording that is successful in every way. It is unrestrained, has that heavy effect, and leaves a long bloody streak behind. The world around us will not change, after all, we have only ourselves to blame for that, but I am always very happy when I discover a band that goes for it head-on, has the necessary talent, and knows how to pass it on to us, mere mortals. Like everyone else, I need to clear my head sometimes, to stop the madness that is happening around us. I can imagine a dark club somewhere on the outskirts of town, where I would definitely be standing in the front row and participating in the mosh pit. CORRUPT doesn't mess around, attacking straight for the solar plexus and acting like a pack of rabid mangy dogs. The new album is, simply put, a massacre right up my alley. Once again, I sat in front of my player and stared into the darkness. I didn't know what to play. Tired from the everyday grind, I needed something sharp, something wild, something to help me sort out the thoughts in my head. The world today is chaotic, strange, and more and more often I feel like I'm losing my grip on it. Here, everything is still in perfect order! A perfectly tuned death thrash metal killing machine comes with an album that leaves a long bloody trail behind it!


Tracklist:
1. Whore of Babylon 
2. BIBLI-KILL 
3. Angels Descend 
4. Accuser
5. Legion 
6. Banished from Heaven 
7. Jesus Crisis 
8. Endless Famine 

band:
Bass/ Vocals: Efren Cardona 
Guitars: Geremi Perez 
Guitars: Cesar Torres 
Drums: Matt Morales


neděle 4. ledna 2026

Recenze/review - CADAVEROUS ODOUR - Primordial Stench (2025)


CADAVEROUS ODOUR - Primordial Stench
CD compilation, Memento Mori

for english please scroll down

Nasládlý zápach zahnívajícího těla. Musela to být kdysi krásná dívka. Jenže teď tu leží pohozená u cesty jako nepotřebná loutka. Prázdné oční důlky, potrhané vnitřnosti, maso v krvavých odstínech. Jakoby celý les utichl. Zlo číhalo zase jednou ve stínu. Žhnoucí oči, záblesk ostrého nože. Brutální death metal a grindcore vždy bývaly o hnusných a ošklivých věcech. Nová kompilace kalifornských CADAVEROUS ODOUR je přesnou definicí těchto stylů.

Pokud se vám líbí surová, na kost ohlodaná hudba a na nějakou tu špínu nehledíte, potom jste zde správně. Melodie jsou složeny z mrtvolně zapáchajících motivů. Pod vším je podepsán Sasha Gallant, kterému se povedlo strhnout mě zase jednou do hlubiny, mezi démony. Doporučuji poslouchat v naprosté tmě a chladu. V prázdném sklepě nebo starých katakombách. 


Kompilace je posbíraná z demonahrávek (Tracks 01-03 taken from demo “Corpus Inhumation” (2024), Tracks 04-08 taken from demo “Cadaver Mutilation” (2024), Track 09 taken from single "Stilled Life” (2024), Tracks 10-13 taken from demo “Corporeal Separation” (2025)), zvuk je náležitě prašivý a divoký, obal stylový (autorem je Yandema). Zkrátka a dobře, a své si přijdou hlavně fanoušci, kteří jako já začínali poslouchat extrémní metal v devadesátých letech minulého století. Pokud máte rádi smečky jako CIANIDE, REPULSION, MYTHIC, BLOOD, DEMIGOD a další, které uměly a některé stále umí kombinovat drsnou surovost s temnotou a chladem, potom jste zde správně. Jakoby byla celá kompilace nahrávána ve starých plesnivých katakombách, na opuštěných jatkách nebo patologii. Vše sedí tak nějak přirozeně na svých místech, hudba působí uvěřitelně, opravdově, reálně, autenticky. Rozhodně se nejedná o žádnou umělou záležitost, se kterou se můžete dnes setkat v podstatě na každém kroku. Naopak, "Primordial Stench" je kusem syrového, plesnivého masa, kterou vám hodí tahle kapela přímo do ksichtu. Pro mě osobně je potom asi nejdůležitější atmosféra, která se povedla Sashovi Gallantovi vytvořit. Je hodně podobná té, kterou jsem se pokusil popsat v úvodu dnešní recenze. Ještě doplním, že vychází na CD a digitálně. Nasládlý zápach zahnívajícího těla. Musela to být kdysi krásná dívka. Jenže teď tu leží pohozená u cesty jako nepotřebná loutka. Prázdné oční důlky, potrhané vnitřnosti, maso v krvavých odstínech. Jakoby celý les utichl. Zlo číhalo zase jednou ve stínu. Žhnoucí oči, záblesk ostrého nože. Mokvající, shnilý, prašivý brutální death metal a grindcore, který připomíná exhumaci starého plesnivého hrobu! 

Asphyx says:

The sweet smell of a rotting body. She must have been a beautiful girl once. But now she lies discarded by the roadside like an unwanted puppet. Empty eye sockets, torn entrails, flesh in shades of blood. It was as if the whole forest had fallen silent. Evil lurked once again in the shadows. Glowing eyes, the flash of a sharp knife. Brutal death metal and grindcore have always been about nasty and ugly things. The new compilation by California's CADAVEROUS ODOUR is the perfect definition of these styles.

If you like raw, stripped-down music and don't mind a little dirt, then you've come to the right place. The melodies are composed of corpse-smelling motifs. Sasha Gallant is responsible for all of this, and he has once again managed to drag me into the depths, among the demons. I recommend listening to this in complete darkness and cold. In an empty basement or old catacombs. 


The compilation is collected from demo recordings (Tracks 01-03 taken from demo “Corpus Inhumation” (2024), Tracks 04-08 taken from demo “Cadaver Mutilation” (2024), Track 09 taken from single "Stilled Life” (2024), Tracks 10-13 taken from the demo “Corporeal Separation” (2025)), the sound is appropriately raw and wild, and the cover art is stylish (designed by Yandema). In short, fans who, like me, started listening to extreme metal in the 1990s will especially enjoy this release. If you like bands such as CIANIDE, REPULSION, MYTHIC, BLOOD, DEMIGOD, and others, who knew how to combine rough rawness with darkness and coldness, and some still do, then you've come to the right place. It's as if the entire compilation was recorded in old moldy catacombs, abandoned slaughterhouses, or morgues. Everything fits naturally into place, and the music sounds believable, genuine, real, and authentic. This is definitely not some artificial thing that you can find everywhere these days. On the contrary, "Primordial Stench" is a piece of raw, moldy meat that this band throws right in your face. For me personally, the most important thing is the atmosphere that Sasha Gallant has managed to create. It is very similar to the one I tried to describe in the introduction to today's review. I would like to add that it is available on CD and digitally. The sweet smell of a rotting body. She must have been a beautiful girl once. But now she lies discarded by the roadside like an unwanted puppet. Empty eye sockets, torn entrails, flesh in shades of blood. It was as if the whole forest had fallen silent. Evil lurked once again in the shadows. Glowing eyes, the flash of a sharp knife. Oozing, rotten, mangy brutal death metal and grindcore reminiscent of the exhumation of an old moldy grave!



tracklist:
01. Mercurial Erethism 
02. Corporeal Blasphemy 
03. Outro 
04. Intro 
05. Cadaver Mutilation 
06. Primal Invocation 
07. Odorous Decay 
08. Outro 
09. Stilled Life 
10. Intro 
11. Hypnopsychism 
12. Emetic Expulsion 
13. Corporeal Separation 
14. Outro



sobota 3. ledna 2026

Recenze/review - NECROCRANIUM - Risen to Fall (2025)


NECROCRANIUM - Risen to Fall
CD 2025, vlastní vydání

for english please scroll down

Řez byl veden od krku až dolů, mezi nohy. Z čisté a přesné rány začaly vytékat malé kapičky krve. Patolog se usmívá. Má zručné ruce a mnoho pitev za sebou. Jedná se o zkušeného veterána. Otře si pot z čela a zapne play na svém přehrávači. Pokaždé u práce poslouchá nějaký dobrý brutální death metal. Tentokrát objevil novou kapelu z Polska. NECROCRANIUM. Začne se spokojeně kývat do rytmu. Vyjme první orgány z těla. Znovu se usměje. Dnes je krásný den. Pacient je stále živý.

Brutální death metal mám raději v jeho syrovější, klasičtější podobě. Nemám nic proti progresi, ani technickým finesám, ale když se mi dostane do rukou nahrávka, u které mám pocit, že mě někdo pitvá zaživa, tak nemůžu jinak, než znovu a znovu přidávat volume doprava. Polákům se povedlo EP, které se mi zadřelo hluboko pod kůži. 


Poslouchat "Risen to Fall" je jako sledovat nějaký hnusný krvavý horor. Vlastně je to hodně podobné. Záleží vždy na technickém provedení, na zvuku, v případě nahrávky i na obalu. Vše považuji za velmi povedené. Myslím si, že by se za tyto formální věci nemusela stydět kdejaká o hodně slavnější kapela. Žádných námitek nemám ani proti hudbě samotné. Naopak. Užívám si mrtvolně zahnívající atmosféru, drive, sílu. Polákům se povedlo do čtyřech skladeb narvat pod tlakem velkou spoustu zajímavých a neotřelých nápadů. Poslech si vyloženě užívám. Pokaždé je moje fantazie rozdrásána do krve a připadám si jako zavřený někde ve sklepě u nějakého šílence. Ve tmě, jen s potkany a krysami. Spoutaný a bezmocný. Nikdy netuším, kdy ten maniak sestoupí dolů a odřízne z mého těla kus masa. Stane se tak pokaždé, když se éterem rozlehne další riff, melodie, úder bicích. Kapela na svých stránkách uvádí, že tohle EP je poslední zastávkou před jejich dlouhohrajícím albem. Těším se už teď. Zkrátka a dobře, určitě to znáte. Člověk se toulá v podzemí a ochutnává další a další zahnívající kousky masa. Na podnose s nápisem NECROCRANIUM mi byla dodána velmi kvalitní nahrávka. Nemohu jinak, než vám novinku doporučit. Jak říká jeden můj kamarád, kurva brácho, tahle muzika řeže tou správnou stranou nože! Řez byl veden od krku až dolů, mezi nohy. Z čisté a přesné rány začaly vytékat malé kapičky krve. Patolog se usmívá. Má zručné ruce a mnoho pitev za sebou. Jedná se o zkušeného veterána. Otře si pot z čela a zapne play na svém přehrávači. Mám při poslechu pocit, že na pitevním stole ležím já. Surová, brutální death metalová pitva živých těl! Absolutní masakr, temné a krvavé ozvěny z patologických sálů! 

Asphyx says:

The cut ran from the neck down between the legs. Small drops of blood began to ooze from the clean, precise wound. The pathologist smiles. He has skilled hands and many autopsies behind him. He is an experienced veteran. He wipes the sweat from his forehead and presses play on his music player. He always listens to some good brutal death metal while he works. This time he has discovered a new band from Poland. NECROCRANIUM. He begins to sway contentedly to the rhythm. He removes the first organs from the body. He smiles again. Today is a beautiful day. The patient is still alive.

I prefer brutal death metal in its rawer, more classic form. I have nothing against progression or technical finesse, but when I get my hands on a recording that makes me feel like someone is dissecting me alive, I can't help but turn up the volume again and again. The Poles have made an EP that has gotten under my skin. 


Listening to "Risen to Fall" is like watching a gruesome, bloody horror movie. In fact, it's very similar. It always depends on the technical execution, the sound, and in the case of a recording, the cover art. I consider everything to be very well done. I think that even much more famous bands would have nothing to be ashamed of when it comes to these formal aspects. I have no objections to the music itself either. On the contrary. I enjoy the deathly decaying atmosphere, the drive, the power. The Poles have managed to cram a lot of interesting and original ideas into four songs. I really enjoy listening to it. Every time, my imagination is torn to shreds and I feel like I'm locked up in a basement somewhere with some madman. In the dark, with only rats and mice. Bound and helpless. I never know when the maniac will come down and cut a piece of flesh from my body. It happens every time another riff, melody, or drum beat echoes through the airwaves. The band states on their website that this EP is the last stop before their full-length album. I'm already looking forward to it. In short, you know how it is. You wander around underground, tasting more and more pieces of rotting meat. I received a very high-quality recording on a tray labeled NECROCRANIUM. I can't help but recommend this new release to you. As one of my friends says, fuck yeah, bro, this music cuts with the right side of the knife! The cut was made from the neck down, between the legs. Small drops of blood began to flow from the clean and precise wound. The pathologist smiles. He has skilled hands and many autopsies behind him. He is an experienced veteran. He wipes the sweat from his forehead and presses play on his player. As I listen, I feel like I'm lying on the autopsy table myself. A raw, brutal death metal autopsy of living bodies! An absolute massacre, dark and bloody echoes from the pathology rooms!


tracklist:
01. Descend to Nothingness 
02. Perversion to Kill 
03. Witnessed the End of Life 
04. Reality of Unknown

band:
Jacob (Vocals)
Dziubol (Guitar)
Kowal (Bass)
Cover art by: @noirmatic


pátek 2. ledna 2026

Recenze/review - BURDEN OF DESPAIR - Confutatis (2025)


BURDEN OF DESPAIR - Confutatis
CD 2025, Memento Mori

for english please scroll down

Ztracený v mlze všedních dní bloudíš nekonečnými chodbami podzemí. Marně hledáš alespoň chvilku klidu. Nasloucháš nářku prokletých, objevuješ stále nové a nové kapely, které umí svojí hudbou znázornit temnotu a chlad, které se ukrývají hluboko v každém z nás. Neodbytný strach ze smrti i z vlastního svědomí. Objevil se již během prvního setkání s albem "Confutatis". A měl moji tvář. Vypadal jako démon z těch nejhorších nočních můr.

Poslouchám novinku japonských maniaků BURDEN OF DESPAIR stále dokola a stala se pro mě mrtvolnou mantrou, tajemným zaříkáváním i magickým obřadem pro vyvolávání zlých a temných sil z onoho světa. Staroškolský americký death metal, surový a zahnívající doom a nahrubo nasekané kousky hardcore. Tohle vše dohromady tvoří celek, který vás navěky prokleje. Amen!


Svět kolem nás je plný utrpení, zla a špíny. Někdy bývá těžké nalézt alespoň nějaké světlo. Japonci tohle všechno vytáhli na povrch, opatřili masivním a zabijáckým zvukem (Rec/Mixed/Mastered: Seitaro Inui (246 studio)). Za velmi zajímavý a stylově zaměřený považuji i motiv na obalu, pod kterým je podepsán mistr Namurian Visions namurianvisions.com. Hlavní je, ostatně jako vždy hudba samotná. Tentokrát mi nejvíce připomíná smradlavou zkaženou krev, která vytéká pomalu ze staré zanícené rány. Jakoby byl pro mě každý riff ostrým nožem, který mi je zabodnut do těla, jakoby byl každý úder bicích ránou přímo do hlavy. Připočtěte si chorobami nasáklý vokál a z výsledné rovnice vám nakonec vyjde výsledek, který nelze ignorovat. Pokud posloucháte hudbu hlavně srdcem, potom má slova určitě potvrdíte. Jako vždy nejvíce oceňuji opravdovost, ryzost, schopnost napsat zajímavý motiv. Kapela do mě zasekla svůj dráp a nahrávka "Confutatis" se pro mě stala na dlouhou dobu mým hlavním průvodcem nekonečnými chodbami podsvětí. Představte si špinavou stoku pod vaším městem, plnou hnisu, špíny, lidského odpadu a beznaděje. Také cítíte ten pach rozkladu? Pokud ano, tak se vám budou určitě líbit i BURDEN OF DESPAIR. Jakoby mě při poslechu obejmula samotná smrt. Cítím její kostnaté ruce, slyším její jedovatý smích. Ztracený v mlze všedních dní bloudím nekonečnými chodbami podzemí. Marně hledám alespoň chvilku klidu. Naslouchám nářku prokletých, objevuji stále nové a nové kapely, které umí svojí hudbou znázornit temnotu a chlad, které se ukrývají hluboko v každém z nás. Neodbytný strach ze smrti i z vlastního svědomí. Surový a temný doom death metal, u kterého vás začnou bolet staré rány! Hnis, špína, absolutní tma a nekonečné utrpení! 


Asphyx says:

Lost in the fog of everyday life, you wander through endless underground corridors. You search in vain for a moment of peace. You listen to the cries of the damned, discovering new bands that use their music to portray the darkness and coldness hidden deep within each of us. The persistent fear of death and of one's own conscience. It appeared during my first encounter with the album "Confutatis". And it had my face. It looked like a demon from the worst nightmares.

I listen to the new album by Japanese maniacs BURDEN OF DESPAIR over and over again, and it has become a deadly mantra for me, a mysterious incantation and a magical ritual for summoning evil and dark forces from that world. Old-school American death metal, raw and rotting doom, and roughly chopped pieces of hardcore. All this together forms a whole that will curse you forever. Amen!

 
The world around us is full of suffering, evil, and filth. Sometimes it's hard to find even a glimmer of light. The Japanese have brought all this to the surface, providing it with a massive and killer sound (Rec/Mixed/Mastered: Seitaro Inui (246 studio)). I also find the cover art, signed by master Namurian Visions namurianvisions.com, very interesting and stylistically focused. The main thing, as always, is the music itself. This time, it reminds me most of the stench of rotten blood slowly oozing from an old infected wound. It's as if each riff is a sharp knife stabbed into my body, as if each drum beat is a blow directly to the head. Add to that the disease-soaked vocals, and the resulting equation gives you a result that cannot be ignored. If you listen to music mainly with your heart, then you will certainly agree with my words. As always, I appreciate authenticity, purity, and the ability to write an interesting motif the most. The band has sunk its claws into me, and the album "Confutatis" has become my main guide through the endless corridors of the underworld for a long time to come. Imagine a dirty sewer beneath your city, full of pus, filth, human waste, and despair. Can you smell the stench of decay? If so, you'll definitely like BURDEN OF DESPAIR. It's as if death itself embraces me when I listen to it. I feel its bony hands, hear its poisonous laughter. Lost in the fog of everyday life, I wander through endless underground corridors. I search in vain for at least a moment of peace. I listen to the cries of the damned, discovering more and more bands that can use their music to portray the darkness and coldness that lurk deep within each of us. The persistent fear of death and of one's own conscience. Raw and dark doom death metal that will make your old wounds hurt! Pus, filth, absolute darkness, and endless suffering!


tracklist:
01. Slaughterfaith + 殺戮信仰 
02. Lifeblasphemer + 終生冒涜者 
03. St. Massacre + 虐殺聖 
04. -confutatis- + 原罪神授 
05. Nega-Messiah + 反救世主 
06. Godforsaken + 遺棄られしもの

A few questions - interview with doom death metal band from Japan - BURDEN OF DESPAIR.


A few questions - interview with doom death metal band from Japan -   BURDEN OF DESPAIR.

Answered Kiske (vocals), thank you!

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

The band was formed by guitarist 7405926 (ex-Cryptic Revelation, Dyingrace) in 2004 .
We released 2 demos in 2004-2006, and soon took a hiatus.

After a long rest, the band changed the members and restarted activity with 1st EP 'Desecration' in 2022.

In 2025, we released the 1st album 'Confutatis'.

The sound contains slow, doomy, brutal, and hardcore-essence like Disincarnate meets Winter played by Merauder.


Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

'Confutatis' was recorded and engineered at Studio 246 Osaka by Japanese Top-Sludgy Engineer Seitaro Inui.

All instruments were recorded as one-take at the same time, except Vocal and additional sounds.

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

In Japan we self-release 500 copies as CDs.
Memento-Mori re-issued 800 copies for overseas as CD.
Digital on Bandcamp and Streaming services.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

All lyrics by Kiske, the vocalist.
The main theme is about the Abrahamic religions.
It satirizes how Abrahamic religions have been arbitrarily interpreted and applied by various people, historically causing endless misfortune.


Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

The Logo is created by Yuto Kotani, the composer of Parasitario, Japanese Great Death Metal band.
Almost all graphic designs by Kiske.
Amazing Artwork for 'Confutatis' is by Namurian Visions from the UK.
We use SNS for just announcements.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

Once we released by self, after that, Memento-Mori from Spain contacted us to re-issue.
We are very satisfied with the label’s deal, which is so respectful and underground-ways.


Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

Cannibal Corpse, Disincarnate, Malevolent Creation, Obituary, My Dying Bride, Mythic, Pantera, Metallica, Meshuggah.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

No.
Memento-Mori founded us.

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

Maybe 20-30 gigs more or less.
The biggest one was with Thy Art Is Murder.
We welcome all types of gigs. Just play our music.
Every time we go forward and brush up.



What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

In the near future we will release our 2nd album.
Already we have the songs enough but we have to refine them.
And we want to play in oversea countries.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

Instagram or X is the best.
Here is the contact list.
https://linktr.ee/burdenofdespair

Thanx for the interview.




---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 1. ledna 2026

Recenze/review - UBRUXUM - Vomiting Dental Gore (2025)


UBRUXUM - Vomiting Dental Gore
CD 2025, vlastní vydání

for english please scroll down

Jedna rána střídá druhou. Padáš k zemi a tvoje lebka puká v šíleném rytmu. Kopou do tebe, mlátí tě. Nikdy nezapomeneš na jejich rozšklebené tváře, na jedovatý smích. Šel si jako každý den z práce domů a myslel sis na svoje věci. Těšil ses na rodinu, na své děti. Místo toho ses lekl krvavých očích ve stínu. Nůž zabodnutý doprostřed tvého břicha byl překvapením. Temná ulice a chlad pomalu umírajícího těla. Tvoje duše létá vzduchem a sleduje, jak se tvůj mozek roztéká po zdi. Děsivý hororový film? Ne, jenom krutá realita periferie tvého města.

Když jsem četl tuhle zprávu v černé kronice ve zprávách, ihned jsem si vzpomněl na kapelu UBRUXUM z Toronta. Kanaďané svojí loňskou novou nahrávkou znázornili úplně stejnou atmosféru, jako z úvodu dnešní recenze. Syrový hnisavý death metal se zde potkává s valivým grindcore. Výsledkem je hudba, která vám rozseká ksicht na krvavé cáry. Zuby vám vypadnou z huby.


Pánové na to jdou ostře, s ničím se moc nepářou a útočí napřímo, rovnou na solar plexus. Měl jsem zase jednou plné zuby současného divného světa, napomádovaných a namalovaných muzikantů, kteří sice umí perfektně hrát, ale tvoří jen umělou muziku. Potřeboval jsem něco syrového, opravdového, autentického, uvěřitelného. Něco, co mi rozseká ksicht. Kanaďané mi propláchli mozek kyselinou a já zase jednou seděl u reproduktorů a usmíval se jako starý patolog, který sice zažil již spoustu podobných pitev, ale stále dokáže ocenit vůni zahnívajícího masa. Líbí se mi zvuk, obal, ale hlavně muzika samotná. Jasně, UBRUXUM nehrají nic nového, ani převratného, rozhodně to není nic, co bychom už na pitevně neslyšeli. Jenže přátelé, mě tohle album opravdu baví, rád se k němu vracím. Nenaleznete zde žádné zbytečnosti, pozlátko, ani kudrlinky. Naopak, usednete dobrovolně do křesla, necháte se spálit elektrickým proudem, užijete si čerstvě nabroušené skalpely, které budou zaříznuty do vašeho těla v rytmu "Vomiting Dental Gore". Tohle je zkrátka zkažené stomatologické sympózium, na kterém jsou promítány ty nejhnusnější choroby. Z některých úst vylezou nenasytní červi, v jiných budou zahnívající pahýly zubů. Vybrat si můžete sami, záleží jen na vaší morbidní fantazii. Za sebe mohu doplnit jen jediné. Ve zvráceném světě UBRUXUM se mi líbí a rád se do něj často vracím. Pokud máte tenhle styl rádi, neváhejte ani chvilku. Dostanete poctivou porci krvavého masa a zasmrádajících vnitřností. To vše podávané na hliněném táce, který původně sloužil jako odkladiště na vyjmuté orgány. Jedna rána střídá druhou. Padáš k zemi a tvoje lebka puká v šíleném rytmu. Kopou do tebe, mlátí tě. Nikdy nezapomeneš na jejich rozšklebené tváře, na jedovatý smích. Surové death metal grindové album, které vám vymlátí všechny zuby z huby! Krev a hniloba!

Asphyx says:

One blow follows another. You fall to the ground and your skull cracks in a frenzied rhythm. They kick you, beat you. You will never forget their grinning faces, their venomous laughter. You were walking home from work like every other day, thinking about your own things. You were looking forward to seeing your family, your children. Instead, you were startled by bloody eyes in the shadows. The knife stuck in the middle of your stomach was a surprise. The dark street and the cold of a slowly dying body. Your soul flies through the air and watches your brain melt down the wall. A terrifying horror movie? No, just the cruel reality of the outskirts of your city.

When I read this report in the crime section of the news, I immediately thought of the band UBRUXUM from Toronto. With their new album released last year, the Canadians captured the exact same atmosphere as in the introduction to today's review. Raw, purulent death metal meets rolling grindcore. The result is music that will smash your face into bloody shreds. Your teeth will fall out of your mouth.


These guys go at it hard, they don't mess around and attack straight on, right to the solar plexus. Once again, I was fed up with the strange world we live in, with pomaded and painted musicians who can play perfectly but only create artificial music. I needed something raw, real, authentic, believable. Something that would blow my mind. The Canadians washed my brain with acid, and once again I sat by the speakers and smiled like an old pathologist who has seen many similar autopsies but still appreciates the smell of rotting flesh. I like the sound, the cover, but most of all the music itself. Sure, UBRUXUM aren't playing anything new or groundbreaking, it's definitely nothing we haven't heard in the autopsy room before. But friends, I really enjoy this album, I like coming back to it. You won't find any unnecessary frills, glitter, or curlicues here. On the contrary, you'll voluntarily sit down in a chair, let yourself be burned by electric current, and enjoy freshly sharpened scalpels that will be cut into your body to the rhythm of "Vomiting Dental Gore". This is simply a twisted dental symposium where the most disgusting diseases are projected. Insatiable worms crawl out of some mouths, while others contain rotting tooth stumps. You can choose for yourself, it just depends on your morbid imagination. For myself, I can only add one thing. I like the twisted world of UBRUXUM and I like to return to it often. If you like this style, don't hesitate for a moment. You'll get a generous serving of bloody meat and stinking entrails. All served on a clay tray that originally served as a storage place for removed organs. One blow follows another. You fall to the ground and your skull cracks in a crazy rhythm. They kick you, they beat you. You will never forget their grinning faces, their venomous laughter. A raw death metal grind album that will knock all your teeth out! Blood and rot!


tracklist:
01. The Doctor Will See You Now 
02. Clinic In The Crackhouse Basement 
03. Regurgidental Gore Porn 
04. Coprophagous Halitosis 
05. Blisterine 
06. STDDS 
07. Tooth Puller 
08. Methodical Mandibular Mutilation 
09. Unidentalfied 
10. Premature Gag Reflex 
11. Orgy Of The Medically Induced 
12. Bloody Root Canal 
13. Antidentite 
14. Parasitic Gingivitis 
15. Syphilistic Pus 
16. Fungal Infection 
17. Perverse Practitioner Of Oral Perversion 
18. Bitten Gnawed And Chewn 
19. Complicated Mouth Surgery 
20. Disposed To Decompose 
21. Regurgled Sputum 
22. Wormy Nerve Endings 
23. Hallucinogenic Anesthetic


úterý 30. prosince 2025

Recenze/review - PHANTOM CORPORATION - Time and Tide (2025)


PHANTOM CORPORATION - Time and Tide
CD 2025, Supreme Chaos Records

for english please scroll down

Sekyra zaseknutá přímo do hlavy, kladivo drtící staré prašivé kosti, čistý průstřel mozku. Oběšení, udušení, vnitřnosti vyrvané z těla ven. Sněť i další hnusné choroby. Způsob, jakým můžete zemřít bývá někdy hodně bizarní. Jsem starý hrobník, co každý den exhumuje prašivé hroby, jsem vzteklý pes, který hlídá vstup do podsvětí již od devadesátých let minulého století. I tentokrát se kývám spokojeně do rytmu. Nové album německých maniaků PHANTOM CORPORATION je totiž velmi povedeným zásekem a také skvělou kulisou k mé morbidní práci.

Psal jsem  již o jejich minulém albu "Fallout" z roku 2023, se kterým jsem strávil dlouhé hodiny v záhrobí (odkaz na recenzi najdete pod dnešním článkem). Letošní novinka je volným pokračováním věcí minulých. A také surovým zásekem přímo do vaší hlavy. Takhle nějak by to mělo vypadat, mí milí démoni. 


Ostré riffy se zde potkávají s chorobným jedovatým vokálem i s dunivými divokými bicími. Výsledný koktejl je opět velmi silný, postavený na zajímavých motivech. Pokud máte rádi severské kapely typu ENTRAILS, DISMEMBER, NIHILIST, ENTOMBED, budete určitě spokojeni jako já. Tahle smečka umí napsat velmi syrové skladby, které se dobře pamatují, zadřou se vám hluboko do mozku i do podvědomí. Povedl se zvuk, který je náležitě masivní, ostrý a dobře čitelný. Kapela si zachovává takový ten staroškolský death metalový výraz, který mám tolik rád. Náhrobky jsou nakloněny na stranu, nemrtví čekají, až se setmí. V márnici se začínají ozývat ti, kteří by měli být mrtví, ale nejsou. Nemohou být, protože pokaždé, když začne hrát album "Time and Tide", musí vylézt ze svých rakví a tančit až do brzkého rána. Němečtí tmáři působí jako lavina z kostí, špíny a zkažené krve. Strhne vás rovnou do hromadného hrobu a budete pohřbeni zaživa. Do chladné země, do nekonečné temnoty. Píšu to často, ale u death metalu sázím vždy na autenticitu, opravdovost, ryzost, musím kapelám jejich hudbu věřit. U PHANTOM CORPORATION vám tohle všechno klidně podepíšu vlastní krví. Jedná se o poctivý masakr v katakombách, o veřejnou popravu prokletých, o strhující záležitost pro všechny pravověrné fanoušky pohřbů do země. Nemůžu jinak, než vám novinku doporučit, poklonit se až k zemi a znovu přidat volume úplně doprava. Sekyra zaseknutá přímo do hlavy, kladivo drtící staré prašivé kosti, čistý průstřel mozku. Oběšení, udušení, vnitřnosti vyrvané z těla ven. Sněť i další hnusné choroby. Způsob, jakým můžete zemřít bývá někdy hodně bizarní. S touhle smečkou se vydám do země nekonečných stínů vždycky moc rád. Tohle album totiž hoří zevnitř! Death metal crustové tsunami z těch nejtemnějších katakomb! Nahrávka, která vás roztrhá na kusy! 

Asphyx says:

An axe stuck right into the head, a hammer crushing old rotten bones, a clean shot through the brain. Hanging, suffocation, entrails torn out of the body. Gangrene and other nasty diseases. The way you can die is sometimes very bizarre. I am an old gravedigger who exhumes rotten graves every day, I am a rabid dog who has been guarding the entrance to the underworld since the 1990s. Once again, I am nodding contentedly to the rhythm. The new album by German maniacs PHANTOM CORPORATION is a very successful hit and also a great backdrop to my morbid work.

I already wrote about their previous album, Fallout, from 2023, with which I spent long hours in the afterlife (you can find a link to the review below today's article). This year's new release is a loose continuation of things past. And also a raw stab right into your head. This is how it should be, my dear demons. 


Sharp riffs meet morbid, venomous vocals and thunderous, wild drums. The resulting cocktail is once again very strong, built on interesting motifs. If you like Nordic bands such as ENTRAILS, DISMEMBER, NIHILIST, and ENTOMBED, you will definitely be satisfied, just like me. This pack knows how to write very raw songs that are easy to remember and will stick deep in your brain and subconscious. The sound is appropriately massive, sharp, and clear. The band retains that old-school death metal vibe that I love so much. The gravestones are tilted to one side, the undead are waiting for nightfall. In the morgue, those who should be dead but are not begin to stir. They can't be, because every time the album "Time and Tide" starts playing, they have to climb out of their coffins and dance until the early hours of the morning. The German dark forces act like an avalanche of bones, dirt, and rotten blood. They will drag you straight into a mass grave and bury you alive. Into the cold earth, into endless darkness. I write this often, but when it comes to death metal, I always bet on authenticity, sincerity, purity; I have to believe in the bands' music. With PHANTOM CORPORATION, I would gladly sign all of this with my own blood. It is an honest massacre in the catacombs, a public execution of the damned, a thrilling affair for all true fans of burials. I can't help but recommend this new release, bow down to the ground, and turn the volume all the way up again. An axe stuck right in the head, a hammer crushing old mangy bones, a clean shot through the brain. Hanging, suffocation, entrails torn out of the body. Gangrene and other nasty diseases. The way you can die is sometimes very bizarre. I always love to go to the land of endless shadows with this pack. This album burns from the inside! Death metal crust tsunami from the darkest catacombs! A recording that will tear you to pieces!


Recenze/review - PHANTOM CORPORATION - Fallout (2023):


tracklist:
01. Frantic Disruption 
02. Dead Of Night 
03. Crushed 
04. Krokodil 
05. Pound Of Flesh 
06. To The Hilt 
07. Time And Tide 
08. Sorcerer 
09. For All The Wrong Reasons 
10. Crisis 
11. Western Apocalypse

band:
Leif: vocals
Mücke: drums
Ulf: bass
Arne: lead guitars
Philipp: guitars



TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine