DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemdeath metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdeath metal. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 16. února 2026

Recenze/review - GRAVES FOR GODS - Last Light Fades (2026)


GRAVES FOR GODS - Last Light Fades
CD 2026, Meuse Music Records

for english please scroll down

Bolest a smutek někdy přicházejí a vy nevíte proč. Křičíte do tmy, rozdrásáni do krve a máte pocit, že smrt je zase o kousek blíž. Chcete být sami, v temném koutě, v chladu. Utopit se v slzách, utéct do lesů, lehnout si do trávy a dívat se na krvavé mraky. Jakoby se vám vrátily staré noční můry, o kterých jste si mysleli, že už byly dávno spáleny. Netuším, kde se tyhle podivné stavy duše i těla berou, ale možná se jimi jen mysl brání současnému podivnému světu. Psát o muzice je pro mě svým způsobem terapií, krásným zážitkem. Pokaždé se snažím nejen opsat promo materiály, ale spíše se pokusit svými slovy vyjádřit, jak na mě hudba působí.

O australských GRAVES FOR GODS jsem ještě nepsal, kapela letos přichází teprve se svým druhým dlouhohrajícím albem. Doporučuji vám, abyste si pořídili i to první, z roku 2022 ("The Oldest Gods"). Je také po okraj narvané smutkem, umírajícími dny i nekonečnou beznadějí. Pánové hrají klasický doom death metal a umí to velmi dobře. Koneckonců, posuďte sami. Doporučuji chladnou a temnou místnost, klid a plné soustředění. Teprve potom síla téhle nahrávky ( i té předchozí) vynikne nejvíce. 


Někdy zkrátka bývám rád sám. Většinou si otevřu nějakou dobrou knihu, pustím muziku jako hrají tito Australané a užívám si jednotlivé melodie. Kývám se do rytmu, obdivuji riffy, vokál, dunivé bicí. Vše tu sedí perfektně na svých místech. Nikde nic nepřebývá, ani nechybí. Album je obdařeno velmi dobrým zvukem. Pravdou sice je, že pánové nepřinášejí do tohoto stylu nic nového, ani převratného, ale rozhodně se nejedná jen o dobře odvedené řemeslo. Naopak, z jednotlivých skladeb i z celku cítím odhodlání, opravdovost, reálný smutek a trápení. Doom metal je velmi těžká disciplína a platí u něj více než kde jinde, že musí být zahraný od srdce, autenticky, uvěřitelně. Musí z něj doslova odkapávat pochmurné nálady a musí vám u něj tuhnout krev v žilách. GRAVES FOR GODS tohle všechno umí a přidávají ještě spoustu věcí navíc. Zajímavé postupy, pasáže, které se mi pokaždé zadřely hluboko do mozku i do podvědomí. Jsem moc rád, že jsem tuhle smečku na svých toulkách podzemím potkal, jinak bych byl ochuzen o vskutku niterný zážitek. Neznám nic lepšího, než sníh křupající pod nohama, dlouhou cestu před sebou, tichý les, soumrak, lesní hřbitov, návrat domů, knihu o bolesti. Ano, jsme jedné krve, já i tahle kapela. "Last Light Fades" mi nejdříve připomínalo hada, plazícího se u mých nohou. Ten mě postupně uhranul a dostal se mi do hlavy. Zmínit musím i velmi povedený, chladný a dobře čitelný zvuk, stylový motiv na obalu i texty, které v sobě mají hloubku. Bolest a smutek někdy přicházejí a vy nevíte proč. Křičíte do tmy, rozdrásáni do krve a máte pocit, že smrt je zase o kousek blíž. Chcete být sami, v temném koutě, v chladu. Utopit se v slzách, utéct do lesů, lehnout si do trávy a dívat se na krvavé mraky.  Pochmurný, smutný doom death metalový obřad, u kterého vám ztuhne krev v žilách! Vaše mysl bude rozdrásána do krve!

Asphyx says:

Pain and sadness sometimes come and you don't know why. You scream into the darkness, torn to pieces, and you feel that death is a little closer again. You want to be alone, in a dark corner, in the cold. To drown in tears, run away into the woods, lie down in the grass and watch the bloody clouds. It's as if the old nightmares you thought had been burned away long ago have returned. I have no idea where these strange states of mind and body come from, but perhaps they are just the mind's way of defending itself against the strange world we live in today. Writing about music is a kind of therapy for me, a beautiful experience. I always try not just to copy promotional materials, but rather to express in my own words how the music affects me.

I haven't written about the Australian band GRAVES FOR GODS yet; this year, the band is releasing only their second full-length album. I recommend that you also get their first album from 2022 ("The Oldest Gods"). It is also filled to the brim with sadness, dying days, and endless despair. These guys play classic doom death metal and they do it very well. Anyway, judge for yourselves. I recommend a cool, dark room, peace and quiet, and full concentration. Only then will the power of this recording (and the previous one) come into its own. 


Sometimes I just like to be alone. I usually open a good book, put on some music like this Australian band plays, and enjoy the individual melodies. I sway to the rhythm, admire the riffs, vocals, and thumping drums. Everything fits perfectly in its place here. Nothing is superfluous, nothing is missing. The album has a very good sound. It's true that these gentlemen don't bring anything new or revolutionary to this style, but it's definitely not just a job well done. On the contrary, I feel determination, authenticity, real sadness, and suffering in the individual songs and in the album as a whole. Doom metal is a very difficult discipline, and more than anywhere else, it must be played from the heart, authentically, believably. It must literally drip with gloomy moods and make your blood run cold. GRAVES FOR GODS can do all this and add a lot more. Interesting techniques, passages that always stick deep in my brain and subconscious. I am very glad that I met this band on my wanderings through the underground, otherwise I would have been deprived of a truly intimate experience. I know nothing better than snow crunching underfoot, a long journey ahead, a quiet forest, twilight, a forest cemetery, returning home, a book about pain. Yes, we are of the same blood, me and this band. At first, "Last Light Fades" reminded me of a snake slithering at my feet. It gradually captivated me and got into my head. I must also mention the very well-done, cool and clear sound, the stylish cover art, and the lyrics, which have depth. Pain and sadness sometimes come and you don't know why. You scream into the darkness, torn to pieces, and you feel that death is a little closer again. You want to be alone, in a dark corner, in the cold. Drown in tears, run away into the woods, lie down in the grass and watch the bloody clouds. A gloomy, sad doom death metal ritual that will make your blood run cold! Your mind will be torn to shreds!


tracklist:
1. Perpetua Fell 
2. The Dark Age 
3. Unholy Ghost 
4. Covered in Blood 
5. Last Light Fades 

band:
Jak Shadows – Vocals
Ryan Quarrington – Drums
Matt Spencer – Resonant Strings



A few questions - interview with doom death metal band from Australia - GRAVES FOR GODS.


A few questions - interview with doom death metal band from Australia - GRAVES FOR GODS. 

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.? 

Matt – Hi! We are Graves for Gods. Purveyors of all things Doom, from Adelaide in the South of Australia, since 2020. We consist of three members: Jak on vocals, Matt on guitars and bass, Ryan on drums. In 2022 we released our debut album‚ The Oldest Gods, on Sleeping Church Records, and now in 2026 we‘ve released its follow up, Last Light Fades, on Meuse Music. 

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering? 

Matt – The vocals were recorded at Jaks home, the drums at a local recording room, while the rest was recorded, produced and mixed by myself at my home studio. Mastering was by Dav at Iridium audio. We’re thrilled with the end result. Ideally it sounds neither modern nor dated. Not processed, but not raw. We’re not trying to copy any single sound. I think we got close to these aspirations. 


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)? 

Matt – Initially 300 cds (i think), plus digital via bandcamp and the streamers . If there’s demand we will work with Meuse Music on further formats. Hopefully so! We’d love this album on vinyl. It would be great to see that cover art at 12 inches. 

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with? 

Jak - Lyrics are by me and the song titles are chosen as a band. The lyrical approach of Graves For Gods thus far has remained close to the name of the band and centred around worship. Like most creative processes, much time was spent thinking over what to write about and how to say it. It wasn’t easy to cover such a wide history of events in the span of only 4 songs. As with “The Oldest Gods” there is a start and an end to the story of this album. Once again, the lyrics deal with the rise and fall of an empire, at times viewed through a large overarching lens and at other times through the eyes of its denizens. In its most concise sense, it’s a story about the Roman Empire. Perpetua Fell sets the scene that tackles the scale of the rise of Rome from fable to the moment the Roman Emperor realised the need to change their beliefs and begin engineering Christianity as we know it in the

West. Dark Ages in concept was to about European Medieval life and the ensuing Crusades however “Covered in Blood” covered themes of war so Dark Ages lingered a while in a land of plague, power and control. Unholy Ghost kind of sums up the ambitious nature of colonisation and belief of a dream. Last Light Fades really speaks for itself, the album cover depicts themes of shame, disgrace and the loss of faith.


Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

Jak - The logo was created by me, which was inspired by the Sumerian beliefs, the symbol of Anu is incorporated in the sky, encompassing the trees & earth - the connection between earth and sky. We don’t have a website as such but we understand the importance of having an online presence or footprint so to say. You can currently find us either on bandcamp, our labels website or our Facebook page that we operate ourselves. All the graphics on these sites are chosen by either us or Meuse Records, depending on where you visit.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

Matt - Meuse Music has been our partners for the CD release of Last Light Fades. We sought them out as they are of course experts in the Doom genres. We are absolutely very happy with how they’ve approached everything. Strong communication, plenty of options and very few demands. Very impressed.


Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

Jak - From a death doom perspective, its all the early UK Doom but by no means limited to those shores. Inspiration will come from so many places, could be a simple as going for a walk in a gorge. I tend to write most of the lyrics while walking outdoors.

Matt – We listen to a crazy amount of different music, but for Graves for Gods, it’s absolutely a mix of the early UK Doom legends, plus everything from the great funeral and stoner doom acts, more spacious and progressive acts like Third and the mortal and of course Black Sabbath themselves.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

N/A

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

Matt – Sadly we are currently a recording only band. If the opportunity arises for something special, we would definitely be open to a select few live performances. But currently no.


What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

Matt - We are currently writing album 3, and exploring some other material for a series of bandcamp exclusive releases. Our primary focus is to just keep recording the music we love and sharing it with people who need it. Always releasing on physical media where possible. Hopefully our future is one of endless inspiration and musical prolification.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

https://gravesforgods.bandcamp.com/ is the best option please.

Thanx for the interview.

Matt - You’re very welcome. We’re grateful for your time.

neděle 15. února 2026

Recenze/review - BANISHER - Metamorphosis (2026)


BANISHER - Metamorphosis
CD 2026, Selfmadegod Records

for english please scroll down

Poslední roky je spousta z nás izolovaná od ostatních. Stojíme uprostřed davu, propojeni v jedné obrovské síti, můžeme o sobě dát vědět v reálném čase, přesto jsme osamocení a prázdní. Možná měli staří autoři sci-fi pravdu, když předvídali, že lidé projdou velkou proměnou a bude stvořen nový druh. Člověk a stroj. Bez emocí, přehlcen emocemi, bez strachu, vyděšený. Přemýšlím o tom, když poslouchám nové album polských BANISHER. Tahle kapela hrála vždy velmi zajímavě, nebála se experimentovat a zároveň si zachovávala death metalový tlak i vztek.

Kapela se vrací po šesti letech a musím rovnou dodat, že je to ve velkém stylu. Když si totiž novinku "Metamorphosis" pustíte, chytne váš hned za vlasy a vymáchá vám obličej v kaluži plné krvi. Ten tlak, síla, nápady, vše je zde velmi silné a opravdu dobře napsané a složené. Přiznám se, že již při prvním poslechu jsem byl zcela fascinován a strhnut do víru a mám to takhle nastavené stejně. Nové album nelze označit jinak, než za vynikající a kulervoucí!


Na BANISHER se mi vždycky líbilo, že sice ctí klasické a tradiční postupy, ale snaží se vždy přijít i s něčím novým, neotřelým. Poláci mají velký talent na to, napsat skvělé motivy, které se zároveň velmi dobře poslouchají. Nenašel jsem na novince jediné slabé místo, něco, co by mi třeba jen trošku vadilo. Naopak, kývám se spokojeně do rytmu, bouchám pěstí do stolu, křičím do tmy. Hudba pro mě byla vždy o vášni, o předaných emocích, o srdci. Poláci všechno tohle mají. Povedl se i zvuk, motiv na obalu a další formální věci. To je zde (a vždy bylo) samozřejmostí. "Metamorphosis" je přesně tím druhem alba, které je vybroušené k dokonalosti. Po technické stránce se  jedná o skvělé výkony po všech stránkách. Kapela do vás zasekne dráp a už vás nikdy nepustí. Alespoň mě se to stalo a je pro mě až fascinující, jak se tihle polští maniaci každou další nahrávkou posouvají, zlepšují. Pokaždé si řeknu, ne, tohle je vrchol, dál už to nejde a oni pak přijdou s dalším albem, které mě doslova přikove na zeď. Pokud jsi fanoušek kapel jako DECAPITATED, SUFFOCATION, HATE ETERNAL, PESTILENCE, DEATH, THE FACELESS, CRYPTOPSY, LOST SOUL a rád u hudby přemýšlíš, tak neváhej ani chvilku. Letos (a vlastně pokaždé), je mi velkou ctí o BANISHER napsat pár skromných řádek. Jako vždy ale platí, že než psát nějaká slova, která stejně nikdy nedokáží vystihnout přesně to, co se na desce odehrává, je lepší přímé setkání s hudbou. Proto vám doporučuji volume doprava, tichou a chladnou místnost a pokud to bude jen trošku možné, tak vypněte všechny obrazovky v okolí, aby vás nerušily. Netuším, co nás čeká jako lidstvo v budoucnu, jistý jsem si jen s tím, že tuhle nahrávku si budu ještě hodně dlouho rvát do hlavy pod tlakem. Klaním se až k zemi! Brutální, technický death metal, který se vám dostane do podvědomí! Hudba, která trhá řetězy!

Asphyx says:

In recent years, many of us have become isolated from others. We stand in the middle of a crowd, connected in one huge network, able to communicate in real time, yet we are lonely and empty. Perhaps the old science fiction writers were right when they predicted that humans would undergo a great transformation and a new species would be created. Human and machine. Without emotions, overwhelmed by emotions, without fear, terrified. I think about this when I listen to the new album by Polish band BANISHER. This band has always played in a very interesting way, not afraid to experiment while maintaining the pressure and anger of death metal.

The band is back after six years, and I have to say right away that it's in a big way. When you play the new album "Metamorphosis", it grabs you by the hair and splashes your face in a pool of blood. The pressure, the power, the ideas, everything here is very strong and really well written and composed. I admit that I was completely fascinated and swept away from the very first listen, and I still feel the same way. The new album can only be described as excellent and mind-blowing!


What I've always liked about BANISHER is that while they honor classic and traditional approaches, they always try to come up with something new and original. The Poles have a great talent for writing great motifs that are also very easy to listen to. I couldn't find a single weak spot on the new album, something that would bother me even a little. On the contrary, I'm nodding contentedly to the rhythm, banging my fist on the table, shouting into the darkness. For me, music has always been about passion, about conveying emotions, about the heart. The Poles have all of this. The sound, the cover art, and other formal aspects are also well done. That is (and always has been) a matter of course here. "Metamorphosis" is exactly the kind of album that has been polished to perfection. Technically, it is a great performance in every respect. The band sinks its claws into you and never lets go. At least that's what happened to me, and I find it fascinating how these Polish maniacs push themselves further and improve with each new recording. Every time I say to myself, no, this is the peak, it can't get any better, and then they come out with another album that literally nails me to the wall. If you are a fan of bands such as DECAPITATED, SUFFOCATION, HATE ETERNAL, PESTILENCE, DEATH, THE FACELESS, CRYPTOPSY, LOST SOUL, and you like to think while listening to music, don't hesitate for a moment. This year (and actually every year), it is a great honor for me to write a few modest lines about BANISHER. As always, however, rather than writing words that will never be able to accurately describe what is happening on the album, it is better to experience the music directly. Therefore, I recommend turning up the volume, finding a quiet and cool room, and, if possible, turning off all screens in the vicinity so that you are not disturbed. I have no idea what the future holds for us as humanity, but I am certain that I will be listening to this recording on repeat for a long time to come. I bow down to the ground! Brutal, technical death metal that will get into your subconscious! Music that breaks chains!



about BANISHER on DEADLY STORM ZINE:






tracklist:
01. Manifest Of Justice 
02. Daymare 
03. Aftermath 
04. Metamorphosis 
05. Metamorphosis Pt. 2 
06. Born To Die 
07. Demons 
08. Soul Deformed

band:
Hubert Więcek - Guitars
Piotr Kołakowski - Bass
Jorgi Vanhees - Vocals



pátek 13. února 2026

Recenze/review - SPIRIT OF REBELLION - Transcendent Chaos (2025)


SPIRIT OF REBELLION - Transcendent Chaos
CD 2025, CDN Records

for english please scroll down

O tom, že současný svět směřuje k totálnímu chaosu, který nás zničí, už nikdo nepochybuje. Člověk se stal postupně člověku vlkem. Na jedné straně se každý den usmíváme na sociálních sítích, ale uvnitř cítíme nekonečný smutek. Války, jedovaté deště, mrtvé oceány, hladovějící děti. Nějak jsme zapomněli na soucit, na odpuštění. Death metal poslouchám od jeho počátků a dnes si kapely, o kterých budu psát, již velmi vybírám. Musí mě něčím zaujmout, dostat se mi do hlavy. Přikovat mě na zeď. Kanadským SPIRIT OF REBELLION se tohle všechno povedlo.

Bylo to setkání, které mi připomínalo moje počátky. Přišel jsem domů, odstřihl se od současného divného světa a najednou jsem existoval jenom já, můj přehrávač a nahrubo nasekaná tma a chlad. Kanaďané na to jdou surově, bez kompromisů, ale nezapomínají ani na zajímavé a dobře zapamatovatelné melodie. Novinka se pro mě tak stala soundtrackem k apokalypse, která brzy přijde. Poslouchejte nahlas a v naprosté tmě!


SPIRIT OF REBELLION vzešli z temnoty poprvé v roce 2001 a loňské album je jejich šestým dlouhohrajícím v řadě. Nutno rovnou dodat, že když jsem si o kapele dohledával informace, tak jsem si je všechny poctivě poslechl a nemohu jinak, než vám je také doporučit. Pánové totiž volně čerpají inspiraci u smeček jako MORBID ANGEL, IMMOLATION, DEICIDE. A dělají to s citem a elegancí. Mají dostatek svých nápadů a invence a tak je pro mě každé společné setkání zajímavým mrtvolným zážitkem. Za velmi povedený považuji  jak zvuk, který je masivní, zabijácký i velmi dobře čitelný, tak i motiv na obalu, který mi připomíná v mnohém stará díla klasických mistrů (ano, Rudi Yanto odvedl opravdu skvělou práci). Možná jsou v současnosti naše těla i duše ovládány na dálku a stali jsme se jen kusy masa pochodujícími na porážku, ale pokaždé, když "Transcendent Chaos" poslouchám, tak mám pocit, že jsem roztrhl řetězy. Navíc, a to je pro mě jako vždy asi nejdůležitější, mě nahrávka opravdu baví a rád se k ní vracím. Nejčastěji v pátek večer,  kdy jsem z práce už úplně semletý. Zkrátka a dobře, tahle smečka uctívá staré, klasické a tradiční postupy, ale snaží se do své tvorby vměstnat i své morbidní postupy. Mohu potvrdit, že se jim to opravdu daří na výbornou. Jsem starý pes, hudbu poslouchám dávno už jen srdcem a Kanaďané ve mě zanechali hlubokou krvavou stopu. Jejich hudba je velmi dobře složená, má v sobě potřebný drive i sílu. Hoří zevnitř a na povrchu je chladná a temná jako ruka mrtvoly. Jako současný svět. Intenzivní, surový death metal, který vás strhne do hlubiny vašich vlastních myšlenek! Masakr!

Asphyx says:

No one doubts that the world today is heading toward total chaos that will destroy us. Man has gradually become a wolf to man. On the one hand, we smile every day on social media, but inside we feel endless sadness. Wars, toxic rain, dead oceans, starving children. Somehow, we have forgotten compassion and forgiveness. I have been listening to death metal since its inception, and today I am very selective about the bands I write about. They have to grab my attention, get into my head. Pin me to the wall. Canadian band SPIRIT OF REBELLION has managed to do all of this.

It was an encounter that reminded me of my beginnings. I came home, cut myself off from the strange world around me, and suddenly there was only me, my player, and the roughly chopped darkness and cold. The Canadians go at it raw, uncompromising, but they don't forget about interesting and memorable melodies. The new album has become the soundtrack to the apocalypse that is coming soon. Listen to it loud and in complete darkness!


SPIRIT OF REBELLION emerged from the darkness for the first time in 2001, and last year's album is their sixth full-length release. I must admit that when I was researching information about the band, I listened to all of their albums thoroughly, and I can't help but recommend them to you as well. These gentlemen draw inspiration from bands such as MORBID ANGEL, IMMOLATION, and DEICIDE. And they do so with sensitivity and elegance. They have plenty of ideas and inventiveness, so every encounter with them is an interesting, deadly experience for me. I consider both the sound, which is massive, killer, and very clear, and the cover art, which reminds me in many ways of the old works of classical masters (yes, Rudi Yanto did a really great job), to be very successful. Perhaps our bodies and souls are currently controlled remotely and we have become mere pieces of meat marching to slaughter, but every time I listen to "Transcendent Chaos", I feel like I've broken my chains. What's more, and this is probably the most important thing for me, as always, I really enjoy the recording and like to come back to it. Most often on Friday evenings, when I'm completely exhausted from work. In short, this pack reveres old, classic, and traditional methods, but also tries to incorporate their morbid methods into their work. I can confirm that they are really good at it. I'm an old dog, I've been listening to music with my heart for a long time, and the Canadians have left a deep bloody mark on me. Their music is very well composed, it has the necessary drive and power. It burns from the inside and on the surface it is cold and dark like the hand of a corpse. Like the world today. Intense, raw death metal that will pull you into the depths of your own thoughts! Massacre!


tracklist:
01. The Redemptive Force of Rejection 
02. Sublimation of Lower Nature 
03. Seeds of Revenge 
04. Pernicious Supremacy 
05. Dormant Nothingness 
06. Pour Abattre L’Inéluctable 
07. The Cold Indifference of the Universe 
08. Transmigration of Soul 
09. Nyctophilia



čtvrtek 12. února 2026

Recenze/review - SLAUGHTERDAY - Dread Emperor (2026)


SLAUGHTERDAY - Dread Emperor
CD 2026, Testimony Records

for english please scroll down

Stal jsem se svým vlastním stínem. Probouzel jsem se z divokých a děsivých nočních můr a musel jsem ven. Bosý jsem se toulal na starých pohřebištích, v jeskyních, ve kterých spávaly krvelačné bestie. Tančil jsem za svitu měsíce mezi náhrobky, užíval si prašivou a temně chladnou atmosféru. Nejraději jsem ale navštěvoval mokvající močály plné mrtvých těl v různém stádiu rozkladu. Tady, v krvavé mlze, s tvářemi utopenců, jsem se cítil nejlépe. SLAUGHTERDAY přicházejí s novým albem a já jsem si na sto procent jistý, že muselo být nahráváno na podobných místech.

Historie kapely je tak trošku i historií našich webových stránek. Sleduji dráhu těchto temných Němců od jejich počátků (recenze na minulé nahrávky i rozhovor jsou odkazovány dole pod dnešním článkem). Pánové i letos pokračují ve své morbidní cestě rovnou do pekla. Inspirováni H. P. Lovercraftem i dalšími mistry hororu, opět přicházejí s deskou, u které tuhne krev v žilách. 


Fanouškem kapely jsem se stal někdy kolem roku 2014, když jsem ji objevil při jedné z mých nekonečných toulek podzemím. Zaujala mě mrtvolná atmosféra, kterou dovede kapela pokaždé vytvořit. Surový, prašivý death metal v tradičním, klasickém provedení, se zde potkává s doomově mrazivou atmosférou. Novinka je stylově vybroušeným drahokamem. Troufám si tvrdit, že všichni, kteří mají rádi smečky jako AUTOPSY, ASPHYX, MASTER, CELTIC FROST, BLACK SABBATH, POSSESSED, se stejně jako já zavřou do svého pokoje, otočí volume až doprava a najednou se budou také procházet mezi náhrobky a užívat si chlad i temnotu, které ze skladeb odkapávají jako černá krev z dlouho neléčeného vředu. Mohu vám to klidně podepsat, ale pořád si stojím za tím, že SLAUGHTERDAY patří mezi jedny z nejlepších současných old  school death metalových kapel na scéně i v podzemí. Nálady jsou tajemně fascinující, uhrančivé, jednotlivé motivy se vám dostanou do žil i hluboko do podvědomí. Vždycky se mi na téhle smečce líbilo, že je opravdová, reálná, surová, nekompromisní, přesto mrtvolně melodická a autentická. "Dread Emperor" je také albem, které má velmi povedený zvuk i motiv na obalu (Pär Olofsson). Zkrátka a dobře, moje srdce starého psa, který hlídá vstup do podzemí skoro už 35 let, tepe ve stejném rytmu. Stal jsem se svým vlastním stínem. Probouzel jsem se z divokých a děsivých nočních můr a musel jsem ven. Bosý jsem se toulal na starých pohřebištích, v jeskyních, ve kterých spávaly krvelačné bestie. Tančil jsem za svitu měsíce mezi náhrobky, užíval si prašivou a temně chladnou atmosféru. Hnilobou nasáklé, staré death metalové močály vydaly další děsivé svědectví! Nahrávka, u které budete pohřbeni zaživa!

Asphyx says:

I became my own shadow. I woke up from wild and terrifying nightmares and had to get outside. Barefoot, I wandered through old burial grounds and caves where bloodthirsty beasts slept. I danced among the gravestones in the moonlight, enjoying the foul and darkly cold atmosphere. But what I liked best was visiting the oozing swamps full of dead bodies in various stages of decomposition. Here, in the bloody mist, with the faces of drowned men, I felt best. SLAUGHTERDAY are coming out with a new album, and I am one hundred percent sure that it must have been recorded in similar places.

The history of the band is also a bit like the history of our website. I have been following the career of these dark Germans since their beginnings (reviews of previous recordings and interviews are linked below today's article). This year, the gentlemen continue on their morbid journey straight to hell. Inspired by H. P. Lovecraft and other masters of horror, they are back with an album that will make your blood run cold. 


I became a fan of the band sometime around 2014, when I discovered them during one of my endless wanderings through the underground. I was captivated by the deathly atmosphere that the band manages to create every time. Raw, mangy death metal in a traditional, classic style meets a doom-laden, chilling atmosphere. The new album is a stylistically polished gem. I dare say that everyone who likes bands such as AUTOPSY, ASPHYX, MASTER, CELTIC FROST, BLACK SABBATH, POSSESSED, will, like me, lock themselves in their rooms, turn the volume all the way up, and suddenly find themselves walking among the gravestones, enjoying the cold and darkness that drips from the songs like black blood from a long-untreated wound. I can easily sign off on that, but I still stand by my opinion that SLAUGHTERDAY is one of the best current old school death metal bands on the scene and in the underground. The moods are mysteriously fascinating, captivating, and the individual motifs get under your skin and deep into your subconscious. I've always liked this band because they are genuine, real, raw, uncompromising, yet deadly melodic and authentic. "Dread Emperor" is also an album with a very well-done sound and cover art (Pär Olofsson). In short, my heart, that of an old dog who has been guarding the entrance to the underground for almost 35 years, beats to the same rhythm. I have become my own shadow. I woke up from wild and terrifying nightmares and had to get out. Barefoot, I wandered through old burial grounds, caves where bloodthirsty beasts slept. I danced in the moonlight among the tombstones, enjoying the mangy and darkly cold atmosphere. The rot-soaked, old death metal swamps have released another terrifying testimony! A recording that will bury you alive!




about SLAUGHTERDAY on DEADLY STORM ZINE:











TRACKLIST
01. Enthroned
02. Obliteration Crusade
03. Rapture of Rot
04. Astral Carnage
05. Subconscious Pandemonium
06. Dread Emperor
07. The Forsaken Ones
08. Necrocide
09. Dethroned
10. Golem (Protector cover)

LINE-UP
Jens Finger – Guitars, Bass
Bernd Reiners – Vocals, Drums

LIVE LINE-UP
Jens Finger – Guitars
Bernd Reiners – Vocals
Tobias Koops – Guitar
Ulf Imwiehe – Bass
Tom Hoffmann – Drums


Recenze/review - EVIL DAMN - Eons of Horror (2026)


EVIL DAMN - Eons of Horror
12" MLP, Hells Headbangers Records

for english please scroll down

Sedával u starého hrobu a proséval mezi prsty prach. Přemýšlel o tom, kolikrát se vlastně vydal na lov. Vždycky čekal, až se setmí a potom se toulal ulicemi. Oběti si vybíral náhodně, neměl žádný řád, ani předsudky. Koneckonců, ve smrti jsme si všichni rovni. Přes den se na všechny usmíval a působil jako milý chlápek ze sousedství. Uvnitř něj ale spalo absolutní zlo a temnota. Jsou kapely, které je dokáží vytáhnout na povrch a vypálit na hudební nosič. EVIL DAWN z Peru ctí bezezbytku všechny staré, prokleté postupy. I letos nastavují zrcadlo našim hnusným činům.

Mraky se skoro dotýkají země a kněz v nedalekém kostele opět káže své lži. Hrdina našeho příběhu se znovu vydává na lov. Atmosféra je velmi ponurá, chladná a bolestivá. Z krvavé mlhy vystupují přízraky nemrtvých obětí. Touží se pomstít. Nálady na novém EP jsou velmi podobné. Death metal  je zde ušpiněný starodávnými blackovými postupy a nová nahrávka je tak na povrchu velmi chladná a surová. Hoří zevnitř. Vítejte na rituálu smrti!


Skoro devatenáct minut morbidních melodií, ostrých riffů, bestiálního vokálu a zabijáckých bicích. To vše zabalené do pavučin a masivního, divokého zvuku. S obalem, který připomíná ty nejděsivější noční můry. Vše tu sedí perfektně na svých místech. Skladby v sobě mají potřebný drive, takovou tu pradávnou sílu a jsou ušpiněné sírou. Připomínají kusy zahnívajícího masa, které kapela hází do ksichtu všech padlým kněžím, všem prokletým, všem, kteří zradili. Osobně se mi nejvíc líbí, že jsou EVIL DAMN opravdoví, reální, nespoutaní, divocí, reální a autentičtí. Věřím jim každý tón, každou notu. Připadám si jako by mě peruánští tmáři pokaždé zavřeli do staré kobky se sériovým vrahem z úvodu dnešní recenze. Dali mi do rukou nůž a nechali mě vykonat spravedlnost. Stanu se také obětí nenávisti? Vyvolají moji duši jednou při nějakém okultním rituálu? Kolik zlých lidí je kolem nás pohřbeno? "Eons of Horror" považuji za velmi povedenou záležitost, kterou ocení nejvíce všichni pravověrní fanoušci. Je to vlastně jednoduché. Sedl jsem si do svého pokoje, zapnul play na přehrávači a najednou jsem nebyl doma, ale na jednom starém hřbitově. Naproti mě seděl  u starého hrobu muž s podivným úsměvem na tváři a proséval mezi prsty prach. Přemýšlel o tom, kolikrát se vlastně vydal na lov. Vždycky čekal, až se setmí a potom se toulal ulicemi. Oběti si vybíral náhodně, neměl žádný řád, ani předsudky. Koneckonců, ve smrti jsme si všichni rovni. Surové, okultní death metalové album, u kterého se probouzejí ty nejděsivější démoni! Budete navěky prokleti! 

Asphyx says:

He sat by an old grave and sifted dust through his fingers. He wondered how many times he had actually gone hunting. He always waited until dark and then wandered the streets. He chose his victims at random, with no order or prejudice. After all, we are all equal in death. During the day, he smiled at everyone and acted like a nice guy from the neighborhood. But inside him lay absolute evil and darkness. There are bands that can bring it to the surface and burn it onto a music carrier. EVIL DAWN from Peru honors all the old, cursed practices to the letter. This year, they are once again holding up a mirror to our ugly deeds.

The clouds are almost touching the ground, and the priest in the nearby church is preaching his lies again. The hero of our story sets out on the hunt once more. The atmosphere is very gloomy, cold, and painful. The ghosts of undead victims emerge from the bloody fog. They long for revenge. The mood on the new EP is very similar. Death metal is tainted here with ancient black metal techniques, and the new recording is thus very cold and raw on the surface. It burns from within. Welcome to the ritual of death!


Almost nineteen minutes of morbid melodies, sharp riffs, beastly vocals, and killer drums. All wrapped up in cobwebs and a massive, wild sound. With cover art reminiscent of the most terrifying nightmares. Everything fits perfectly in its place here. The songs have the necessary drive, that ancient power, and are stained with sulfur. They resemble pieces of rotting meat that the band throws in the faces of all fallen priests, all the damned, all those who have betrayed. Personally, what I like most is that EVIL DAMN are real, unrestrained, wild, genuine, and authentic. I believe every tone, every note. I feel like the Peruvian obscurantists have locked me in an old dungeon with the serial killer from the beginning of today's review. They put a knife in my hands and let me carry out justice. Will I also become a victim of hatred? Will my soul be summoned during some occult ritual? How many evil people are buried around us? I consider "Eons of Horror" to be a very successful project that will be most appreciated by all true fans. It's actually quite simple. I sat down in my room, pressed play on the player, and suddenly I was no longer at home, but in an old cemetery. Opposite me, sitting by an old grave, was a man with a strange smile on his face, sifting dust through his fingers. He was thinking about how many times he had actually gone hunting. He always waited until dark and then wandered the streets. He chose his victims at random, with no order or prejudice. After all, in death we are all equal. A raw, occult death metal album that awakens the most terrifying demons! You will be cursed forever!



Recenze/review - EVIL DAMN - Necronomicon (2021):


tracklist:
1. Eons of Horror 
2. God of Chaos 
3. Summon Thy Presence 
4. Evil Dwells Out There 
5. Guerreros de Satan



středa 11. února 2026

Recenze/review - DEATHMARCH - Violent Retaliation (2026)


DEATHMARCH - Violent Retaliation
CD 2026, vlastní vydání

for english please scroll down

Úkol zněl jasně. Rozdrtit všechny staré rakve, které jsme během několika posledních měsíců exhumovali. Hřbitov hluboko v lesích, na které byli kdysi dávno pohřbeni prokletí. Jakmile se setmí, tak beru do rukou kladivo a v chladné márnici mlátím do prašivých kostí a smějících se lebek. Naslouchám šepotu nemrtvých, připadám si, jako bych byl svíraný pevnými pavučinami děsivých snů. Umírám a znovu se rodím. Nejdříve jsem nové album holandských maniaků DEATHMARCH poslouchal jako kulisu. Po několika společných seancích se mi dostala pod kůži i do podvědomí.

Je to nářez přesně podle mého gusta. Valící se death metal, nahrubo nasekané kousky crustu, sem tam na povrch vylezou i punkové a black metalové pasáže. Novinka na mě působí jako řev bestie, která dlouhé roky spala v záhrobí. Letos se probudila a touží po čerstvé krvi. Nezbývá mi nic jiného, než opět přidat volume na svém přehrávači a znovu vzít do rukou kladivo. Čeká mě další rakev, další plesnivé prokleté tělo. 


Je mi jasné, že všichni pohřbení se setkali s krutou a hnusnou nespravedlností našeho podivného světa. Šeptají slova o hnusných násilných činech, o zbytečných válkách, o bolesti a utrpení. Jakoby se do těch starých rakví promítlo absolutní zlo a temnota. Líbí se mi, že DEATHMARCH řežou do živého, i co se týká textů. Osobně musím pochválit špinavý, masivní, zcela zničující zvuk. Líbí se mi i motiv na obalu. Po formální stránce je vše v absolutním pořádku. V hospodě řeknu svým kamarádům: "Hej brácho, posloucháš pořád staré ENTOMBED, CENTINEX, ASPHYX? Líbí se ti klasická švédská škola, ale třeba i nespoutaný punk a crust? Tak to si potom narvi pod tlakem do hlavy i nové album "Violent Retaliation"!" Troufám si tvrdit, že tahle nahrávka zůstane ještě dlouho v mém přehrávači. Pokaždé, když budu vzteklý ze sledování večerních zpráv, pokaždé, když půjdu kolem kostela, pokaždé, když uvidím někde nějakou nespravedlnost, tak se rád a znovu nechám strhnout od téhle smečky do hlubiny. Jsem možná starý pes, šedivý a někdy pěkně unavený, ale dobrou hudbu dokážu stále poznat. To vám klidně podepíšu vlastní krví. Deska je velmi dobře napsaná, má v sobě potřebný drive, sílu, takový ten nakumulovaný zdravý vztek, který musí zkrátka někdy ven, abychom se z toho, co se kolem nás děje, nezbláznili. Je to vlastně jednoduché. Jakmile se setmí a ve městě nastane konečně klid, beru do rukou kladivo a vydávám se na hřbitov, do staré márnice. Zde, mezi mrtvými je mi stejně nejlépe. Zapínám znovu play a beru do rukou kladivo. Úkol zní jasně. Rozdrtit všechny staré rakve. Starý, prašivý, surový death metal ušpiněný crustem, který vám vyrve všechny vnitřnosti z těla! Album, které vás rozemele na prach! 


Asphyx says:

The task was clear. Crush all the old coffins we had exhumed over the past few months. A cemetery deep in the woods, where the cursed were once buried long ago. As soon as it gets dark, I pick up a hammer and smash the rotten bones and laughing skulls in the cold morgue. I listen to the whispers of the undead, feeling as if I were trapped in the tight cobwebs of terrifying dreams. I die and am reborn. At first, I listened to the new album by Dutch maniacs DEATHMARCH as background music. After several joint sessions, it got under my skin and into my subconscious.

It's exactly my kind of thrashing. Rolling death metal, roughly chopped pieces of crust, with punk and black metal passages popping up here and there. The new album strikes me as the roar of a beast that has been sleeping in the underworld for many years. This year, it woke up and is craving fresh blood. I have no choice but to turn up the volume on my player and pick up my hammer again. Another coffin awaits me, another moldy, cursed body. 


It is clear to me that all those buried here have encountered the cruel and hideous injustice of our strange world. They whisper words about heinous acts of violence, pointless wars, pain, and suffering. It is as if absolute evil and darkness have been projected onto those old coffins. I like that DEATHMARCH cuts to the quick, even when it comes to lyrics. Personally, I have to praise the dirty, massive, completely devastating sound. I also like the cover art. Formally, everything is absolutely fine. At the pub, I'll say to my friends: "Hey bro, are you still listening to old ENTOMBED, CENTINEX, ASPHYX? Do you like the classic Swedish school, but also unrestrained punk and crust? Then get the new album "Violent Retaliation" into your head!" I dare say that this recording will remain in my player for a long time to come. Every time I get angry watching the evening news, every time I walk past a church, every time I see some injustice somewhere, I will gladly let myself be dragged into the depths by this pack again. I may be an old dog, gray and sometimes pretty tired, but I can still recognize good music. I'll gladly sign that with my own blood. The album is very well written, it has the necessary drive, power, that kind of accumulated healthy anger that just has to come out sometimes so we don't go crazy from what's going on around us. It's actually quite simple. As soon as it gets dark and the city finally calms down, I pick up a hammer and head to the cemetery, to the old morgue. Here, among the dead, I feel most at home. I press play again and pick up the hammer. The task is clear. Smash all the old coffins. Old, mangy, raw death metal stained with crust that will rip your insides out! An album that will grind you to dust!


tracklist:
1. Intro 
2. Experience My Hate 
3. Revenge of an Outcast 
4. Lying Scum 
5. I Am Your Nightmare 
6. Riot
7. Sick, Battered and Bruised 
8. Environment in Decay 
9. Defile the Pure 

DEATHMARCH is
Olav Bus - Vocals
Sebastiaan Limburg - Guitar
Olle Olle - Drums
Walter van Kalsbeek - Bass


Recenze/review - BONE WEAPON - Chaos Marked by Death of Sun (2026)


BONE WEAPON - Chaos Marked by Death of Sun
CD 2026, Transylvanian Recordings, Morbid Chapel Records

for english please scroll down

Stará jeskyně hluboko v lesích. Ve skalách, kam raději nikdo nechodí. Pradávné legendy vyprávějí o děsivých činech, které se zde staly. O démonech, bestiích, o symbolech, které když spatříte, tak budete navěky prokletí. Stejně mě to přitahovalo. Budil jsem se z nočních můr a byl jsem neklidný. Nějaká vyšší síla mi řekla, abych šel. Neměl jsem na výběr. Už u vchodu mě začalo mrazit v kostech. Nemohl jsem dýchat a měl jsem pocit, že umírám. Kolem mě se válely vybělené lebky, mrtvoly v různém stádiu rozkladu. Hniloba, špína, nahrubo nasekaná tma a nekonečné zlo, tak by se dala popsat atmosféra místa. 

BONE WEAPON jsou kapela z Pensylvánie, která svojí hudbou dokáže vytvořit úplně stejné nálady, které jsem vám právě popsal v úvodu dnešní morbidní recenze. Hnilobný, surový, prašivý death metal ze staré školy se zde potkává s doomově krvavým chladem. Jsem při poslechu opravdu ve staré jeskyni v lesích, ze které není návratu. Novinka těchto tmářů mě zcela pohltila. Toulal jsem se krvavou mlhou a ztrácel se zase jednou ve věčnosti. 


Určitě nesmím zapomenou na formální věci, bez kterých se dobré nahrávky neobejdou. Nové album má velmi povedený, morbidní, špinavý a přesto velmi dobře čitelný zvuk. Mám při poslechu opravdu pocit, jako bych měl své ruce po lokty ponořené do vnitřností čerstvě exhumované mrtvoly. Rudě černý obal vás nenechá v klidu a za sebe mohu napsat, že se k předkládané hudbě opravdu velmi dobře hodí a perfektně ji doplňuje. Pokud se vám líbí kapely typu COFFINS, CIANIDE, DISMA, ANATOMIA, INCANTATION, potom jste zde správně. BONE WEAPON samozřejmě promítlo do své hudby velkou spoustu svých nápadů a invence. Novinka je kusem mokvajícího masa, které vám hodí pánové přímo do obličeje. Riffy jsou ohlodané na kost, vokál připomíná bestii ze starých časů a bicí zabíjejí. Ale hlavně, u tohoto alba praskají víka od rakví tlakem. Je totiž velmi dobře napsané a složené. Má v sobě pradávný drive, sílu, tlak i energii. A také velkou spoustu zkažené krve. "Chaos Marked by Death of Sun" jsem si nejvíc užíval velmi brzy ráno, když byly ulice prázdné a potkával jsem jenom přízraky. Chodívám kolem jednoho místa, na kterém se před několika lety stala brutální a nechutná vražda. Jakoby se vše odehrávalo znovu a znovu. Pokaždé, když zapnu play, zase se objeví noční můry. Stará jeskyně hluboko v lesích. Ve skalách, kam raději nikdo nechodí. Pradávné legendy vyprávějí o děsivých činech, které se zde staly. O démonech, bestiích, o symbolech, které když spatříte, ta budete navěky prokletí. Jsem ztracený! Děsivé ozvěny ze starých temných jeskyní! Hnilobný, syrový death doom metal, u kterého se ztratíte v krvavé mlze! 

Asphyx says:

An old cave deep in the woods. In the rocks, where no one likes to go. Ancient legends tell of terrifying deeds that took place here. Of demons, beasts, symbols that, if you see them, will curse you forever. Still, it drew me in. I woke up from nightmares and was restless. Some higher power told me to go. I had no choice. Already at the entrance, I began to feel cold to the bone. I couldn't breathe and felt like I was dying. Bleached skulls and corpses in various stages of decomposition lay around me. Rot, filth, thick darkness, and endless evil—that's how I would describe the atmosphere of the place. 

BONE WEAPON is a band from Pennsylvania whose music creates the exact same mood I just described in the introduction to today's morbid review. Rotten, raw, mangy old-school death metal meets the bloody coldness of doom. Listening to it, I really feel like I'm in an old cave in the woods from which there is no return. The new release from these dark lords completely engrossed me. I wandered through the bloody fog and lost myself once again in eternity. 


I mustn't forget the formal aspects that are essential to a good recording. The new album has a very well-done, morbid, dirty, yet very clear sound. When I listen to it, I really feel as if my hands were submerged up to my elbows in the entrails of a freshly exhumed corpse. The red and black cover will not leave you indifferent, and I can say for myself that it really suits the music very well and complements it perfectly. If you like bands such as COFFINS, CIANIDE, DISMA, ANATOMIA, INCANTATION, then you've come to the right place. BONE WEAPON has obviously put a lot of their ideas and inventiveness into their music. The new album is a piece of rotting flesh that the gentlemen throw right in your face. The riffs are stripped down to the bone, the vocals resemble a beast from ancient times, and the drums are killer. But most importantly, the pressure from this album makes coffin lids burst open. It is very well written and composed. It has an ancient drive, power, pressure, and energy. And also a lot of rotten blood. I enjoyed "Chaos Marked by Death of Sun" most early in the morning when the streets were empty and I only encountered ghosts. I often walk past a place where a brutal and disgusting murder took place a few years ago. It's as if everything is happening over and over again. Every time I press play, the nightmares return. An old cave deep in the woods. In the rocks, where no one likes to go. Ancient legends tell of terrifying deeds that took place here. Of demons, beasts, symbols that, if you see them, you will be cursed forever. I am lost! Terrifying echoes from old dark caves! Putrid, raw death doom metal that will make you lose yourself in a bloody fog!


tracklist:
01. Blood War 
02. Death Of The Sun 
03. Blood Rock: Ritual Of Katash Amun 
04. Retching Poison: Divide And Purge 
05. Dawn Of The New Blood Sun

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine