DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemdeath metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdeath metal. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 29. ledna 2026

Recenze/review - SHINE - Wrathcult (2026)


SHINE - Wrathcult
CD 2026, Dark Descent Records

for english please scroll down

Sleduješ hejno krkavců, jak se pomalu snáší k zemi. Někteří usednou na hromady mrtvol a dají se do díla. Pokaždé nejdříve vyklovou oči, jakoby nechtěli, aby se na ně mrtví bojovníci dívali. Probodnutí, s useknutou hlavou, zohavení, s děsivými výrazy na tváři. Ve jménu jediné pravé víry jich zemřelo několik tisíc. Stojím tu jako vítěz a přesto mě mrazí v zádech. Zlo provází lidstvo odnepaměti. Zavřu starodávný spis, setřu z něj prach a protože potřebuji uklidnit svoji rozdrásanou mysl, pustím si nové album polských maniaků SHINE.

Jedná se o Tomasze Dobrzenieckého z Hazael, který je členem polského podsvětí již od devadesátých let minulého století a má za sebou spoustu skvělých nahrávek. SHINE vznikli za pandemie covidu a letos vtrhli na scénu jako smečka zuřivých vikingů. Ano, na tomto albu se potkávají vlivy slovanské, severské i germánské mytologie. Deska je plná starodávných příběhů, které jsou v podání Tomasze a jeho věrných velmi uvěřitelné a autentické. Vítejte na bojištích, na kterých byly prolity řeky krve. 


Líbí se mi celkový koncept, nápady, texty je vyloženě radost studovat. Velmi zajímavá je ale hlavně hudba, která je volně inspirována kapelami typu EMPEROR, BATHORY, MORBID ANGEL, DISMEMBER, ENTOMBED. Samozřejmě, moje přirovnání berte s rezervou. SHINE mají spoustu svých vlastních nápadů, ale pravdou je, že stín těchto legend se vznáší v pozadí po celou dobu poslechu jako tiché svědomí. Jinak se jedná o velmi vznešené, majestátní skladby, které v sobě mají velkou porci chladu, tlaku, temnoty a pradávné energie. Vše zní, jakoby opravdu bylo složeno na starých pohřebištích. V dobách, kdy se křesťanství teprve rodilo a začínalo mít svůj vliv. Tenkrát byli lidé více ovlivnění přírodou i vyššími silami, které nejsou rozhodně z našeho světa. Pojďme si promluvit i o formálních věcech. Zvuk je skvělý, dobře čitelný a živočišný zároveň. Řeže mě a pálí, chladí zároveň. Pod produkcí je podepsán Heinrich (Filip Hałucha). Nutno rovnou dodat, že odvedl skvělou práci (ostatně jako vždy). Na novince jakoby platila starodávná pravidla. Vše je ohlodané na kost, syrové a zemité. Za sebe mohu nové album "Wrathcult" jenom doporučit. Má v sobě totiž absolutně všechno. Skvělé motivy, silné příběhy a takovou tu zvláštní, neklidnou a zároveň velmi přitažlivou atmosféru. Myslím si, že by bylo velmi zajímavé vidět a slyšet tuhle smečku naživo. Snad se mi to někdy poštěstí. Zatím si budu číst knihy jako Bestiariusz Słowiański, Mitologia Słowiańska od J. Bobrowského a M. Wrony a Słowiańska Czarownica (Slovanský bestiář, Slovanská mytologie, Slovanská čarodějnice) a užívat si hudbu, které již koluje i v mých žilách. Chladná a temná black death metalová zuřivost z dávných časů! Mocné, majestátní a syrové album, které uctívá krvavé kořeny! 

Asphyx says:

You watch a flock of ravens slowly descend to the ground. Some settle on piles of corpses and set to work. Each time, they peck out the eyes first, as if they don't want the dead warriors to look at them. Pierced, decapitated, mutilated, with terrifying expressions on their faces. Several thousand have died in the name of the one true faith. I stand here as the victor, and yet I feel a chill down my spine. Evil has accompanied humanity since time immemorial. I close the ancient scroll, wipe the dust from it, and because I need to calm my troubled mind, I put on the new album by Polish maniacs SHINE.

This is Tomasz Dobrzeniecki from Hazael, who has been a member of the Polish underground since the 1990s and has many great recordings to his credit. SHINE was formed during the COVID pandemic and burst onto the scene this year like a pack of raging Vikings. Yes, this album combines influences from Slavic, Norse, and Germanic mythology. The record is full of ancient stories, which are very believable and authentic in the rendition of Tomasz and his faithful followers. Welcome to the battlefields where rivers of blood have been shed. 


I like the overall concept, the ideas, and the lyrics are a real joy to study. But what's really interesting is the music, which is loosely inspired by bands like EMPEROR, BATHORY, MORBID ANGEL, DISMEMBER, and ENTOMBED. Of course, take my comparison with a grain of salt. SHINE have a lot of their own ideas, but the truth is that the shadow of these legends hovers in the background throughout the entire listening experience like a silent conscience. Otherwise, these are very noble, majestic compositions that contain a large dose of coldness, pressure, darkness, and ancient energy. Everything sounds as if it were really composed in ancient burial grounds. In times when Christianity was just emerging and beginning to exert its influence. Back then, people were more influenced by nature and higher powers that are definitely not of this world. Let's talk about the formal aspects as well. The sound is great, clear and animalistic at the same time. It cuts and burns me, and cools me at the same time. Heinrich (Filip Hałucha) is credited with the production. It must be said right away that he did a great job (as always, in fact). The new album seems to follow ancient rules. Everything is stripped down to the bone, raw and earthy. I can only recommend the new album "Wrathcult". It has absolutely everything. Great themes, powerful stories, and a strange, restless, yet very appealing atmosphere. I think it would be very interesting to see and hear this band live. Maybe I'll get lucky someday. For now, I'll read books like Bestiariusz Słowiański, Mitologia Słowiańska by J. Bobrowski and M. Wrona, and Słowiańska Czarownica (Slavic Bestiary, Slavic Mythology, Slavic Witch) and enjoy the music that already flows through my veins. Cold and dark black death metal fury from ancient times! A powerful, majestic, and raw album that honors its bloody roots!




Wrathcult Tracklist:
1. Ancient Chaos
2. The Lamb Against the Wolf
3. Kneel Before the Serpent
4. Oddajcie co moje
5. The Cult of Oak
6. The Horror of the Night
7. Witch's Prophecies
8. Wrath of the Hammer
9. The Necklace With Runes
10. Ancient Spirit

SHINE is:
Marek Krajcer-vocals
Tomasz Dobrzeniecki -guitars
Mateusz Waśkiewicz- guitars
Wojciech Gąsiorowski-bass
Paweł Duda- drums

Album art by Tomasz Dobrzeniecki




středa 28. ledna 2026

Recenze/review - BLOOD OF THE WOLF - V: Indomitable (2025)


BLOOD OF THE WOLF - V: Indomitable
CD 2025, Horror Pain Gore Death Productions

for english please scroll down

Mučili mě dlouhé hodiny v temných a chladných sklepích. Pálili mě rozžhaveným železem, natahovali k prasknutí. Trápili mě hladem i žízní. Vysmívali se mi, ponižovali. Ve jménu jediné pravé víry mi zničili celý život. Nikdy jsem své názory neodvolal. Teď tu sedím a čekám na poslední soud. Venku staví hranici ze dřeva. Dělníci se smějí sprostým vtipům. Už  přichází krvelačný dav. Kněží mají zlé pohledy a jedovaté jazyky. Protivil jste se jediné pravé víře a nepřiznal jsem existenci boha. Odpovím jednoznačně. Nikdy jsem jej neviděl, zato Satana potkávám na každém kroku.

Ještě než moje nohy olízne první plamen a do těla se mi zakousne šílená nekonečná bolest, zařvu do davu slova prokletí. Poslouchám zrovna nové album "V: Indomitable" od black death metalových maniaků BLOOD OF THE WOLF z Chicaga a hudba se mi postupně spojuje s popsaným děsivým snem. Vítejte v záhrobí, tohle je album pro všechny prokleté, pro fanoušky, kteří uctívají poctivou prašivou a krvavou práci. Riffy jsou ostré jako břitva, bicí zabíjejí a vokál je nasáklý starodávnými chorobami. Obřad pro vyvolávání temných sil může začít. 


Při poslechu mám opravdu pocit, jakoby mě někdo obvinil z kacířství a zavřel mě do staré plesnivé kobky. Ven můžu jen v případě, když mě chce inkvizice mučit. Moje víra v pravdu je stále silná, při poslechu téhle nahrávky ještě pevnější, než kdy dřív. Jsem alergický na lži a přetvářku dnešního světa a jako takový si desku opravdu užívám. Má v sobě totiž opravdu vše, co dokáže vyloudit spokojený úsměv na tváři starého metalového psa, který hlídá vstup do podsvětí již skoro třicet pět let. Chladný a špinavý black metal se zde potkává se surovým kovem smrti. Činěno to jest s elegancí a zkušenostmi starých mistrů v oboru. Opravdu masivní a divoký je zvuk, lebka na obalu je také vyvedena velmi stylově. Po formální stránce je vše v nejlepším pořádku a vy si tak můžete užít jednotlivé skvěle napsané nápady, které v sobě mají takovou tu prastarou morbiditu a feeling. BLOOD OF THE WOLF se s tím nepářou, jdou rovnou na věc, útočí napřímo. Působí jako jezdci apokalypsy, kteří se vrátili, aby se pomstili za všechno zlo a špínu, které jsou lidé jako čeleď schopni. Pokud máte ve své sbírce kapely jako ANGELCORPSE, MARDUK, BELPHEGOR, GOD DETHRONED, SPEARHEAD, staré BEHEMOTH, VADER a rádi se k jejich deskám stále vracíte, bude se vám určitě líbit i tahle mrtvolná nahrávka. Osobně se mi líbí nejen tlak a energie, které dokáže kapela svojí hudbou vytvořit a které vás strhnou do hlubiny, ale také to, jak jsou jednotlivé nápady napsány, složeny. Každý poslech je pro mě opravdu mým soukromým obřadem, rituálem, při kterém se vaří svěcená voda smíchaná s krví a kříže se obracejí směrem dolů. "V: Indomitable" je doslova povinností pro všechny pravověrné fanoušky stylu. A nejen pro ně. Tahle smečka je ryzí, opravdová, reálná a autentická. Nové album se mi zadřelo hluboko pod kůži i do podvědomí. A tenhle proces je nezvratný. Mučili mě dlouhé hodiny v temných a chladných sklepích. Pálili mě rozžhaveným železem, natahovali k prasknutí. Trápili mě hladem i žízní. Vysmívali se mi, ponižovali. Ve jménu jediné pravé víry mi zničili celý život. Nikdy neodvolám! Blasfemický, divoký a syrový black death metalový rituál pro vyvolávání temných sil! Budete upáleni zaživa!

Asphyx says:

They tortured me for hours in dark, cold cellars. They burned me with red-hot iron, stretched me until I was about to break. They tormented me with hunger and thirst. They mocked me, humiliated me. In the name of the one true faith, they destroyed my whole life. I never recanted my beliefs. Now I sit here and wait for the Last Judgment. Outside, they are building a wooden stake. The workers laugh at crude jokes. The bloodthirsty crowd is already approaching. The priests have evil looks and venomous tongues. You opposed the one true faith and did not acknowledge the existence of God. My answer is clear. I have never seen Him, but I encounter Satan at every turn.

Before the first flame licks my feet and insane, endless pain bites into my body, I shout words of damnation to the crowd. I'm listening to the new album "V: Indomitable" by black death metal maniacs BLOOD OF THE WOLF from Chicago, and the music gradually merges with the terrifying dream I described. Welcome to the afterlife, this is an album for all the damned, for fans who worship honest, mangy, and bloody work. The riffs are razor sharp, the drums are killer, and the vocals are steeped in ancient diseases. The ritual to summon the dark forces can begin.


When I listen to it, I really feel as if someone has accused me of heresy and locked me in an old moldy dungeon. I can only leave when the Inquisition wants to torture me. My belief in the truth is still strong, and listening to this recording makes it even stronger than ever. I am allergic to the lies and hypocrisy of today's world, and as such, I really enjoy this album. It has everything that can bring a satisfied smile to the face of an old metalhead who has been guarding the entrance to the underworld for almost thirty-five years. Cold and dirty black metal meets raw death metal here. This is done with the elegance and experience of old masters in the field. The sound is truly massive and wild, and the skull on the cover is also very stylishly done. Formally, everything is in perfect order, so you can enjoy the individual, brilliantly written ideas that have that ancient morbidity and feeling. BLOOD OF THE WOLF doesn't mess around, they get straight to the point and attack head-on. They act like the horsemen of the apocalypse who have returned to take revenge for all the evil and filth that humans are capable of. If you have bands like ANGELCORPSE, MARDUK, BELPHEGOR, GOD DETHRONED, SPEARHEAD, old BEHEMOTH, VADER in your collection and you like to return to their albums, you will definitely like this corpse-like recording. Personally, I like not only the pressure and energy that the band creates with their music, which pulls you into the depths, but also how the individual ideas are written and composed. Every listen is truly my own private ceremony, a ritual in which holy water mixed with blood is boiled and crosses are turned upside down. "V: Indomitable" is literally a must for all true fans of the genre. And not only for them. This pack is pure, real, genuine, and authentic. The new album has gotten deep under my skin and into my subconscious. And this process is irreversible. They tortured me for hours in dark and cold cellars. They burned me with red-hot iron, stretched me to the point of breaking. They tormented me with hunger and thirst. They mocked me, humiliated me. In the name of the one true faith, they destroyed my whole life. I will never recant! A blasphemous, wild, and raw black death metal ritual for summoning dark forces! You will be burned alive! 


tracklist:
01. Tempest Of Purifying Fire 
02. Extinction Eclipse 
03. Glory To The Gods Of War 
04. Oath Of Supremacy 
05. Assembled To Annihilate 
06. Baptized In Fire And Combat 
07. Flesh For The Warfather 
08. Indomitable



úterý 27. ledna 2026

Recenze/review - UPON THE ALTAR - Profanation's Vapor (2025)


UPON THE ALTAR - Profanation's Vapor
EP 2025, Godz ov War Productions

for english please scroll down

Od začátku to byl velmi podivný pohřeb. Z pozůstalých nepřišel nikdo, půda byla zmrzlá a navíc jsem měl neodbytný pocit, že se mnou mrtví rozmlouvá. Šeptal samá zlá a nenávistná slova. Snažil se mě přesvědčit, že ještě žije. Z rakve se ozývalo škrábání, syčení, tlukot. Pokračoval jsem dál, znal jsem totiž historii tohohle prokletého bastarda. Ublížil tolika lidem, že mi bylo úplně jedno, jestli má v sobě ještě kousek života. Poslední lopata a oddychl jsem si. Hotovo. Jenže to nebyla pravda, i nadále mě chodil mučit ve snech. Jako bych pohřbil samotného ďábla.

S poslechem loňského EP polských tmářů UPON THE ALTAR to mám nastavené hodně podobně. Pokaždé, když zapnu play, tak cítím ve svém pokoji síru. Z reproduktorů ke mě ztéká zkažená krev a v kostech se usadí nejen chlad, ale také neodbytný strach ze smrti. Pánové jsou zpět a opět působí jako samotní zplozenci pekla. 


Nálada novinky je velmi zlá, nenávistná, blasfemická. Připomíná mi atmosféru znesvěcených kostelů, ve kterých někoho zabili a nebo znásilnili. Poláci nám opět nastavují zrcadlo a pohled do něj není vůbec hezký. Na povrch vyplavou všechny hnusné a ohavné myšlenky, které máme po staletí zafixovány v našich genech. Žádné kompromisy, žádné zbytečnosti. Jenom rouhání, tak lze nové EP také popsat. Těch příměrů mě napadá samozřejmě velké množství a je to také důkaz, že se mi nahrávka dostala do hlavy i do podvědomí. Mraky byly zase jednou nízko a měly barvu hnisu a špíny. Dotýkaly se skoro země a ten pohřbený bastard znovu vylézá z hrobu. Nelze zabít, zničit, dokonce ani spálit. Nezbývá jediné, stát se jeho další obětí v řadě. Někdo je zlý i po smrti. Zůstane po něm krvavý otisk, stejně jako po téhle smečce. Pánové na to jdou velmi podobně jako kapely typu ASSAFOR, TEMPLE NIGHTSIDE, DIOCLETIAN, TEITANBLOOD, MORBOSIDAD, DIABOLIC, DEAD CONGREGATION, IGNIVOMOUS, INCANTATION, DISMA, mají absolutně zabijácký zvuk, stylově děsivý motiv na obalu, ale hlavně velkou spoustu černých a smrtících nápadů. UPON THE ALTAR jsou stále ve skvělé formě a doslova zabíjejí svojí hudbou. "Profanation's Vapor" je nahrávkou, která se bude hrát ještě dlouhé roky na pohřbech prokletých. Kříže  jsou znovu obrácený směrem dolů a ve svěcené vodě se objevila vařící se krev. Kněz má rozeklaný jazyk a připomíná ještěra ze starých časů. Následuje další riff, úder bicích, řev bestie. Poláci vás opět strhnou do hlubiny a zničí vás. Hnisavě nenávistný, temný a spalující black death metal, u kterého vylézají z hrobů všichni prokletí! Absolutní inferno! 

Asphyx says:

It was a very strange funeral from the start. None of the bereaved came, the ground was frozen, and on top of that, I had the persistent feeling that the dead man was talking to me. He whispered evil and hateful words. He tried to convince me that he was still alive. There were scratching, hissing, and banging noises coming from the coffin. I continued, because I knew the history of this cursed bastard. He had hurt so many people that I didn't care if there was still a bit of life left in him. One last shovel and I breathed a sigh of relief. Done. But that wasn't true, he continued to torment me in my dreams. It was as if I had buried the devil himself.

Listening to last year's EP by Polish obscurantists UPON THE ALTAR, I feel much the same way. Every time I press play, I smell sulfur in my room. Rotten blood flows from the speakers, and not only coldness settles in my bones, but also an insistent fear of death. The gentlemen are back, and once again they seem like the spawn of hell itself. 


The mood of the new album is very evil, hateful, blasphemous. It reminds me of the atmosphere of desecrated churches where someone was killed or raped. The Poles are once again holding up a mirror to us, and the view in it is not pretty at all. All the ugly and abominable thoughts that have been fixed in our genes for centuries come to the surface. No compromises, no nonsense. Just blasphemy, that's how the new EP can be described. Of course, I can think of a lot of comparisons, and that's also proof that the recording got into my head and subconscious. The clouds were low again and the color of pus and dirt. They almost touched the ground, and the buried bastard is climbing out of his grave again. He cannot be killed, destroyed, or even burned. There is nothing left to do but become his next victim. Some people are evil even after death. They leave behind a bloody mark, just like this pack. These guys are very similar to bands such as ASSAFOR, TEMPLE NIGHTSIDE, DIOCLETIAN, TEITANBLOOD, MORBOSIDAD, DIABOLIC, DEAD CONGREGATION, IGNIVOMOUS, INCANTATION, and DISMA. They have an absolutely killer sound, a stylistically terrifying cover design, but above all, a whole lot of dark and deadly ideas. UPON THE ALTAR are still in great shape and literally kill with their music. "Profanation's Vapor" is a recording that will be played for years to come at the funerals of the damned. The crosses are once again turned upside down and boiling blood has appeared in the holy water. The priest has a forked tongue and resembles a lizard from ancient times. Another riff follows, a drum beat, the roar of a beast. The Poles will once again drag you into the depths and destroy you. Purulent, hateful, dark, and scorching black death metal that will bring all the damned out of their graves! An absolute inferno!



about UPON THE ALTAR on DEADLY STORM ZINE:



tracklist:
1. Intro
2. Profanation's Vapor 
3. Dominatio In Excelsis 
4. Reign Awaits 
5. Havoc Wreaked 
6. Tenebrous Harbinger 

pondělí 26. ledna 2026

Recenze/review - INVICTUS - Nocturnal Visions (2026)


INVICTUS - Nocturnal Visions
CD 2026, Memento Mori / Me Saco Un Ojo / Iron Fortress Records

for english please scroll down

Jednou se rozpadneme v prach a nebo budeme spáleni na popel. Zůstane po nás jenom prchavý otisk. Než se tak ale stane, tak se budeme znovu a znovu ztrácet v temnotě a v pavučině svých myšlenek. Dnes je zvláštní den. Aniž bych to nějak chtěl, tak mám na sobě tričko japonských DEFILED, popíjím velmi dobré a silné japonské pivo a v přehrávači mi hraje nové album maniaků INVICTUS.

Tahle kapela mě proklela (až navěky, amen) již svojí předchozí nahrávkou "The Catacombs of Fear" (recenze a rozhovor jsou odkazovány dole pod dnešním článkem). Zapínám znovu play a ztrácím se v krvavé mlze. Najednou nejsem ve svém pokoji, ale procházím se nekonečnými chodbami podsvětí. Potkávám duše prokletých a každý riff, úder bicích, výkřik, se mi zadírají hluboko pod kůži i do podvědomí. Jsme stejné krve, já i INVICTUS. 


Japoncům se opět povedlo vytvořit velmi hnilobnou, potemnělou atmosféru. Netuším, jestli jste někdy byli u exhumace nějakého starého hrobu, ale pokud ne, tak ani nemusíte. Ten pocit, zážitek, jsou úplně stejné, jako při poslechu "Nocturnal Visions". Jakoby se přede mnou najednou zhmotnily ty nejošklivější a nejděsivější noční můry. Plesnivý zvuk, touha zabíjet hudbou, mrtvolné nálady, tohle všechno zde najdete. Vše zabalené ve velmi uvěřitelném, ryzím, opravdovém a autentickém stavu. Jako starý pes, hlídající vstup do podsvětí skoro 35 let, dávám kapele opět vysokou známku kvality. Líbí se mi způsob, jakým jsou skladby napsány, jak na mě působí. Mají v sobě potřebný drive i pradávnou sílu, načerpanou v tom nejhlubším podzemí. Pokud jsi fanoušek třeba takových MALEVOLENT CREATION, DEATH, MONSTROSITY, BRUTALITY, OBITUARY, PESTILENCE, SADISTIC INTENT, MERCYLESS, GORGUTS, DECAPITED a starých nahrávek CANNIBAL CORPSE, potom neváhej ani chvilku. INVICTUS se těmito smečkami volně inspirovali. Navíc vložili notnou dávku vlastních nápadů a invence. Zapomenout bych neměl ani na velmi povedený a stylový motiv na obalu. Autorem je jako vždy skvělý Juanjo Castellano Rosado. Můj japonský večer získal na ještě větší intenzitě pokaždé, když jsem přidal hlasitost na svém přehrávači. Sklepem duněla muzika, která je ze své podstaty zlá, šílená, divoká a nespoutaná. Obsahuje v sobě těžko definovatelnou patinu, kterou můžete rozpoznat pouze u nahrávek, které stojí za to. Jednou se rozpadneme v prach a nebo budeme spáleni na popel. Zůstane po nás jenom prchavý otisk. Než se tak ale stane, tak se budeme znovu a znovu ztrácet v temnotě a v pavučině svých myšlenek. Hnilobný, syrový a chladný death  metal z toho nejhlubšího podzemí! Prach jsi a v prach se obrátíš!

Asphyx says:

One day we will crumble into dust or be burned to ashes. Only a fleeting imprint will remain of us. But before that happens, we will lose ourselves again and again in the darkness and in the web of our thoughts. Today is a special day. Without even meaning to, I'm wearing a T-shirt from the Japanese band DEFILED, drinking very good and strong Japanese beer, and listening to the new album from the maniacs INVICTUS.

This band cursed me (forever and ever, amen) with their previous recording, "The Catacombs of Fear" (review and interview are linked below today's article). I press play again and lose myself in a bloody fog. Suddenly, I am no longer in my room, but walking through the endless corridors of the underworld. I encounter the souls of the damned, and every riff, every drum beat, every scream gets under my skin and into my subconscious. INVICTUS and I are of the same blood.


The Japanese have once again managed to create a very decaying, dark atmosphere. I don't know if you've ever been to the exhumation of an old grave, but if not, you don't need to. The feeling, the experience, is exactly the same as when listening to "Nocturnal Visions". It's as if the ugliest and most terrifying nightmares suddenly materialized in front of me. Moldy sound, the desire to kill with music, corpse-like moods, you'll find all of this here. Everything wrapped up in a very believable, pure, real, and authentic state. Like an old dog guarding the entrance to the underworld for almost 35 years, I once again give the band a high mark for quality. I like the way the songs are written, the way they affect me. They have the necessary drive and ancient power, drawn from the deepest underground. If you are a fan of bands such as MALEVOLENT CREATION, DEATH, MONSTROSITY, BRUTALITY, OBITUARY, PESTILENCE, SADISTIC INTENT, MERCYLESS, GORGUTS, DECAPITED, and old recordings by CANNIBAL CORPSE, then don't hesitate for a moment. INVICTUS was loosely inspired by these bands. In addition, they added a good dose of their own ideas and inventiveness. I should not forget to mention the very successful and stylish cover art. As always, it was created by the great Juanjo Castellano Rosado. My Japanese evening became even more intense every time I turned up the volume on my player. The basement reverberated with music that is inherently evil, crazy, wild, and unrestrained. It contains a hard-to-define patina that you can only recognize in recordings that are worth listening to. One day we will crumble into dust or be burned to ashes. All that will remain of us is a fleeting imprint. But before that happens, we will lose ourselves again and again in the darkness and in the web of our thoughts. Rotten, raw, and cold death metal from the deepest underground! Dust thou art, and to dust thou shalt return!


about INVICTUS on DEADLY STORM ZINE:



tracklist:
1. Intro 
2. Abyssal Earth Eradicates 
3. Altar of Devoted Slaughter 
4. Lucid Dream Trauma 
5. Persecution Madness 
6. Dragged Beneath the Grave 
7. Wandering Ashdream 
8. Frozen Tomb 
9. Nocturnal Visions 





neděle 25. ledna 2026

Recenze/review - MALIGNANT AURA - Where All of Worth Comes to Wither (2026)


MALIGNANT AURA - Where All of Worth Comes to Wither
CD 2026, Memento Mori / Grindhead / Primitive Moth

for english please scroll down

Padá na tebe celý svět. Lidé kolem tebe se sice usmívají, ale jejich hlasy jsou jedovaté a zlé. Jakoby ti někdo sevřel srdce ledovou rukou. Děsíš se světla a pokaždé, když se objeví alespoň malý kousek naděje, tak se otáčíš neustále za sebe a nemůžeš tomu věřit. Žiješ už jenom ve stínu, opuštěný, zavržený. Připadáš si, že máš na svém čele vypálený cejch. Jsi jiný, říkají ti stále dokola. Nikoho už dávno nezajímáš a jediným řešením se zdá chladná koupelna a ostrá žiletka. Ne, dnes ještě ne, řekneš do ticha a vydáš se vstříc dalšímu těžkému dnu.

O MALIGNANT AURA jsem již jednou psal. Bylo to u příležitosti jejich minulé nahrávky "Abysmal Misfortune Is Draped upon Me" v roce 2022. Již tenkrát mě zaujal rukopis kapely, jejich temné a mrazivé postupy. Jedná se o syrový a prašivý death metal starého střihu, kombinovaný s mrazivým doom metalem. I letos pánové pokračují ve své nihilistické cestě bez konce. Pokud na vás padne někdy splín a chmury, stejně jako na hrdinu dnešní recenze, tak určitě pochopíte, o čem novinka je. O smutku, utrpení, o smrti, o beznaději, zoufalství a melancholii. 

Venku mrzlo a teplota se potácela kolem mínus deseti stupni celsia. Mráz se mi dávno usadil v kostech. Bylo velmi brzy ráno a ulice zely prázdnotou. Ne, dnes nepůjdu do práce. Moje kroky směřují, za rytmu nového alba "Where All of Worth Comes to Wither", na hřbitov. Potřebuji se zastavit, uklidnit se, vyhnat z hlavy chaos současného světa. Novinka se mi usadila v žilách a někde vzadu v hlavě, v místech, které nedokážu definovat, ale poznám podle nich, že se jedná o dobrou hudbu. Vše tu sedí perfektně na svých místech. Zvuk (Loïc F.), motiv na obalu (Paolo Girardi), celkové provedení, ale hlavně skladby samotné, které se kolem mě nejdřív plazily jako klubko jedovatých hadů a postupně mě uhranuly. Získal jsem najednou schopnost rozmlouvat s nemrtvými, cítil jsem jejich bolest a utrpení. Člověk, mě nevyjímaje, potřebuje být zkrátka někdy sám se sebou, s vlastními démony. Ujasnit si, co je pro něj důležité. V těchto momentech, které jsem samozřejmě prožíval hluboko v lesích nebo právě na hřbitově u hrobu svých předků, vynikla síla této nahrávky nejvíce. Jednotlivé motivy jsou velmi dobře, naléhavě a přesvědčivě napsány, riffy jsou ostré a divoké zároveň. Celým albem se potom prolíná takový zvláštní neklid, pradávná síla a energie. U tohoto stylu, a píšu to velmi často, hodně záleží na tom, abych kapele jejich morbidní práci věřil. MALIGNANT AURA jsou opravdoví, reální, syroví, autentičtí. Každý riff, úder bicích, vokální linka, vše je dle mého skromného úsudku perfektní. Pokud jste fanoušci třeba takových INCANTATION, PARADISE LOST, HOODED MENACE, MOURNFUL CONGREGATION, MY DYING BRIDE, CANDLEMASS, DISEMBOWELMENT, ASPHYX a dalších kapel, které umí nakombinovat smutek a smrt ve vzájemném bolestivém poměru, potom jste zde správně. Ne, dnes bys měl tu žiletku zase odložit, pusť si raději tuhle desku. Těžký, podmanivý, uhrančivý doom death metal ze starých pohřebišť, který vás přenese do nekonečné říše absolutní tmy, smutku a beznaděje! 


Asphyx says:

The whole world is falling apart around you. The people around you smile, but their voices are poisonous and evil. It's as if someone has gripped your heart with an icy hand. You fear the light, and every time even the smallest glimmer of hope appears, you constantly look back over your shoulder, unable to believe it. You live only in the shadows, abandoned, rejected. You feel like you have a brand burned into your forehead. You're different, they tell you over and over again. No one cares about you anymore, and the only solution seems to be a cold bathroom and a sharp razor blade. No, not today, you say into the silence and set out to face another difficult day.

I have already written about MALIGNANT AURA once before. It was on the occasion of their previous recording, "Abysmal Misfortune Is Draped upon Me," in 2022. Even then, I was intrigued by the band's style, their dark and chilling approach. It is raw and mangy old-school death metal combined with chilling doom metal. This year, the gentlemen continue on their nihilistic path without end. If you ever feel melancholy and gloomy, just like the hero of today's review, you will definitely understand what this new album is about. It's about sadness, suffering, death, hopelessness, despair, and melancholy. 


It was freezing outside, with temperatures hovering around minus ten degrees Celsius. The cold had long since settled into my bones. It was very early in the morning and the streets were deserted. No, I'm not going to work today. My steps lead me, to the rhythm of the new album "Where All of Worth Comes to Wither", to the cemetery. I need to stop, calm down, and get the chaos of the current world out of my head. The new album has settled in my veins and somewhere in the back of my head, in places I can't define, but I can tell by them that it's good music. Everything here fits perfectly in its place. The sound (Loïc F.), the cover art (Paolo Girardi), the overall execution, but above all the songs themselves, which at first slithered around me like a coil of poisonous snakes and gradually bewitched me. I suddenly gained the ability to talk to the undead, I felt their pain and suffering. People, myself included, sometimes need to be alone with themselves, with their own demons. To clarify what is important to them. It was in these moments, which I naturally experienced deep in the woods or at the graves of my ancestors in the cemetery, that the power of this recording stood out the most. The individual motifs are very well written, urgent and convincing, and the riffs are sharp and wild at the same time. The entire album is permeated with a strange restlessness, an ancient power and energy. With this style, and I write this very often, it is very important that I believe in the band's morbid work. MALIGNANT AURA are real, raw, authentic. Every riff, every drum beat, every vocal line, everything is perfect in my humble opinion. If you are fans of bands such as INCANTATION, PARADISE LOST, HOODED MENACE, MOURNFUL CONGREGATION, MY DYING BRIDE, CANDLEMASS, DISEMBOWELMENT, ASPHYX, and other bands that know how to combine sadness and death in a painful ratio, then you've come to the right place. No, today you should put that razor blade away again and listen to this album instead. Heavy, captivating, mesmerizing doom death metal from ancient burial grounds that will transport you to an endless realm of absolute darkness, sadness, and despair!


Recenze/review - MALIGNANT AURA - Abysmal Misfortune Is Draped upon Me (2022):


tracklist:
1. Where All of Worth Comes to Wither 
2. The Pathetic Festival 
3. Languishing in the Perpetual Mire 
4. Beneath a Crown of Anguish 
5. An Abhorrent Path to Providence 





sobota 24. ledna 2026

Report, photos, video - HELLFUCK, BRUTALLY DECEASED, MOROUS - klub Divadlo pod Lampou, Plzeň - 23. 1. 2026

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:


Život je krásný ve své jednoduchosti. Jen si tak žít, mít radost, že ráno vůbec vstanete. Dáte si dobré jídlo, vyhýbáte se hlupákům. Jen si tak zajít na pivo s kamarády, pamatujete na ty staré dobré časy, když se lidé ještě setkávali? Když ještě nebyli líní a nečuměli jen 25 hodin denně do obrazovek? Hele, na rovinu, někdy se mi po tom stýská. Mám obrovské štěstí, že mám stále kolem sebe přátele, které svět ještě nezmuchlal. Upřímné, opravdové, autentické. Možná by se slušelo dnešní report věnovat jim. Jo, myslím si, že ano. Hlavně buďte pořád takoví, jací jste. 

Těšil jsem se. Pravidelný lednový večírek v podání BRUTALLY DECEASED v sobě vždycky obsahuje silné zážitky. Netuším, jak to máte nastavené vy, ale já normálně chodím do práce, mám rodinu, starám se o starou mámu. Snažím se žít jako Rychlé šípy a snad mi to i trošku jde. Mám sice menší problém se současnou dobou přetvářky, jedovatých lží a falešných proroků, ale to je asi mnou, protože logicky stárnu. Koncerty byly pro mě únikem do normálního světa, když jsem byl puberťák a vnímám je pořád stejně. Zkrátka a dobře, kolem mě zase celý den lidé řešili politiku, války, násilí, seriály, počítačové hry a umělou inteligenci a já skončil dřív, najedl jsem se, chvilku si četl, abych se hodil do nálady a k večeru mě zase začaly svědit nohy a dostával jsem slinu. Přepnul jsem do módu ty vole jdu na metal, oblékl se jako veterán a v tramvaji píšu Gorovi. Jedu!

Setkáme se v hospodě, na tradičních rozplavbách. Pamatujete na to? Kdysi dávno, ještě před covidem, před tik tokem a Gemini se lidé scházeli tváří v tvář. U Ševců je, jako ostatně vždycky, šedivo. Konečně si zase někde připadám mladý. S úsměvem na rtech sestupuji dolů, objednávám si pivo z tanku a pak? Potom je mi všechno kolem ukradený a připadám si jako v duševních lázních. Probíráme pro mnohé nudné věci jako muziku, knihy a taky trošku život, protože jsme tu i kvůli tomu. Tradiční hospoda na mě měla vždy až terapeutický účinek a v pátek tomu nebylo jinak. A když už jsme měli náladu a vyřešili jsme všechny problémy světa, tak se řeklo dost, jdeme na metal, jdeme pařit. Večírek sliboval mnohé a tak jsem se, snad již po miliónté, těšil jako malej kluk. Vytahuji vytištěnou vstupenku z předprodeje, ladím si nastavení foťáku, vtipkujeme a pomalu se přesouváme do klubu. 

O Divadle pod Lampou jsem toho napsal již tolik, že jej snad nemusím představovat. Mám to tady zkrátka rád. Koneckonců, viděl jsem zde spoustu pro mě zásadních kapel a zažil tolik akcí a vzpomínek, že by to vydalo na několik životů. Nebudu se opakovat, zdravíme se se známými, ptáme se jak je a myslíme to upřímně, není to z naší ani jejich strany póza. Je to jako návrat do rodného domu. Mám během celého večera (asi fakt stárnu), sem tam momenty, kdy si jen tak stoupnu bokem a pozoruji lidi kolem. Ve stínech jsou občas tváře, které již dávno nejsou mezi námi. Dost ale bylo nostalgie, ladí první kapela, skočím si ještě pro pivo a jdeme na to, co říkáte? Koneckonců, přišli jsme hlavně na muziku. 


MOROUS - kapelu vidím poprvé, i když jsem o ní již něco málo slyšel. Takhle smečka má ve svých řadách členy LAHAR a KAOSQUAD, takže jsem tak nějak trošku tušil, co od nich mohu čekat. Temnota se zde potkává s boss HM-2 kytarovým efektem. Vše krásně zabalené v morbidní agresivitě, špinavé prašivině a chladu. Pánům to, dle předpokladu sypalo velmi dobře, také by se dalo napsat, že ve mě jejich vystoupení zanechalo hlubokou krvavou stopu. Jen tedy, nebývám příliš zvyklý na české texty. Ale zde seděly pevně, jako mrtvému jeho rakev. Jako celek na mě potom působil koncert jako reálná exhumace starého plesnivého hrobu. Dobré to bylo!





BRUTALLY DECEASED - Švédi u nás působili během třicetileté války a zanechali zde zajisté spoustu potomků. Kdybyste udělali podrobnou analýzu mých genů, stejně jako u této kapely, určitě byste je tam vystopovali. Píšu to již poněkolikáté a klidně se budu opět opakovat. Jsme jedné krve, já i tahle smečka. Pánové to se mnou umí, to je bez debat. Hrubozrnný švédský death metal ukovaný z těch nejlepších surovin, k tomu kousky americké brutality. Vokál bestie, zabijácké bicí a riffy ostré jako čerstvě nabroušená břitva. Staré zombie opět vylezly z hrobu, aby nám přišly sežrat ty naše zbytečné mozky. Byla to zase jednou jízda přímo do pekla! Kurva brácho, to byl masakr, že mi tuhla krev v žilách a praskaly kosti v těle!







The Swedes were active in our country during the Thirty Years' War and certainly left behind many descendants. If you did a detailed analysis of my genes, as you did with this band, you would definitely find them there. I have written this several times before, and I will gladly repeat myself again. We are of the same blood, me and this pack. These guys know how to do it, no question about it. Coarse Swedish death metal forged from the finest ingredients, with a dash of American brutality. Beastly vocals, killer drums, and riffs as sharp as a freshly sharpened razor. The old zombies have crawled out of their graves again to eat our useless brains. It was once again a ride straight to hell! Fuck, bro, it was a massacre that made my blood freeze in my veins and my bones crack in my body!


HELLFUCK - upřímně? Kolik kapel umí dneska doopravdy hrát thrash metal? Myslím tím teď ten opravdový, špinavý, bez falše, bez pozlátek, bez póz? Na rovinu, moc jich není. HELLFUCK patří rozhodně mezi vyvolené. Během jejich obřadu jsem byl zase mladý kluk v džínové bundě, co chodil po sídlišti v devadesátých letech s kazeťákem na ramenou a s nikým, kdo neposlouchal thrash metal se nebavil. Poláci byli znovu ve skvělé formě. Ihned se mi dostali do hlavy. Popíjel jsem pivo, řval jsem to tmy, měl jsem tep něco kolem 160 a vařil se mi mozek v hlavě. Pánové hrají přesně tak, jak to mám nejraději. Divoce, bez příkras, na rovinu a útočí přímo na solar plexus. Satan byl zase jednou mezi námi. Měl na tváři šílený škleb a mě bylo ihned jasné, že na tohle vystoupení jen tak nezapomenu. Amen a díky za ryzí metal! 

 






Honestly? How many bands today can really play thrash metal? I mean the real thing, dirty, without pretense, without embellishment, without posturing? To be blunt, there aren't many. HELLFUCK is definitely among the chosen few. During their performance, I was once again a young boy in a denim jacket, walking around the housing estate in the nineties with a cassette player on my shoulder, not talking to anyone who didn't listen to thrash metal. The Poles were in great form again. They immediately got into my head. I was drinking beer, screaming in the dark, my heart rate was around 160, and my brain was boiling in my head. These guys play exactly the way I like it best. Wildly, without embellishment, straightforward, and attacking right at the solar plexus. Satan was among us once again. He had a crazy grin on his face, and I knew right away that I would never forget this performance. Amen and thanks for the pure metal! 

Se zvukem ani organizací jsem neměl žádný problém, pivo mi chutnalo a návštěvnost byla velmi solidní. 

Moc dobře vím, že se vesmír v dnešní době točí úplně jinak, než před pár lety. Spoustě věcem nerozumím a už ani nechci rozumět. Možná působím jako starý veterán, ale zase můžete vzít jed na to, že tyhle řádky píšu já a ne virtuální stroj. Dopiju pivo a přemýšlím nad tím, jak je skvělé, že pořád ještě podobné akce jsou. Je za nimi spousta práce lidí, kteří s nimi mají jen starosti, odříkání. Moc všem, kteří byli pod páteční akcí podepsáni, děkuji. A myslím to teď opravdu, od srdce. Ono zase těch chvil, když jste jen tak s kamarády, když relaxujete, když se smějete, tolik není. Važme si jich! Některé se nemusí již opakovat. Děkuji moc všem přátelům, známým i kapelám za to, že  jsem mohl být opět u toho. Ani nevíte, co to pro mě znamená. 

Spím trošku déle, než obvykle. Sednu si k počítači, překopíruji fotky a mám před sebou prázdnou stránku. Čekám na inspiraci... Pak začnu přemýšlet a hlavou se mi míhají vzpomínky na včerejší večer... Život je krásný ve své jednoduchosti. Jen si tak žít, mít radost, že ráno vůbec vstanete. Dáte si dobré jídlo, vyhýbáte se hlupákům. Jen si tak zajít na pivo s kamarády, pamatujete na ty staré dobré časy, když se lidé ještě setkávali? Když ještě nebyli líní a nečuměli jen 25 hodin denně do obrazovek? Hele, na rovinu, někdy se mi po tom stýská. Děkuji vám za pozornost, ať vaše kroky provází síla a držte se!


about bands on DEADLY STORM ZINE:


BRUTALLY DECEASED:


















HELLFUCK:


Recenze/review - HELLFUCK - Diabolic Slaughter (2022):

INTERVIEW:

ROZHOVOR:

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Recenze/review - ORACULUM - Hybris Divina (2026)


ORACULUM - Hybris Divina
CD 2026, Invictus Productions

for english please scroll down

Na oltáři jsou ještě stopy zaschlé krve. Ve stěnách starého opuštěného chrámu jsou otištěny nekonečné výkřiky bolesti. Pradávné symboly smrti, kosti vyskládané v úhledných hromadách. Lebky, smějící se do ticha jako děsivé svědectví. Čteš si příběhy starých čarodějnic. Ne, tohle nejsou žádné pohádky, ale spíše zhmotněné ty nejhorší noční můry. Rituály plné krve, bolesti a utrpení. Na konci je vždycky smrt a temnota. Potom následuje nicota a pravý, nefalšovaný, surový death metal. Přesně takový, jaký hrají i ORACULUM z Chile. Kapela, která letos přichází se svým prvním dlouhohrajícím albem.

Pánové mají na svém kontě ještě několik skvělých EP. Svět v podání těchto prokletých tmářů je zahalen do krvavé mlhy. Jejich hudba je přesnou definicí toho, co mám na tomto stylu rád. Postavena je na klasických, tradičních základech, které jsou potom velmi zajímavě a poutavě rozvíjeny. Ne, tohle není jenom obyčejné album v řadě, tady se skládá pocta silám, které nejsou z tohoto světa. Rituál může znovu začít, stačí jenom zapnout play a otočit volume zcela doprava. 


Vždycky jsem měl v oblibě kapely z Jižní Ameriky pro jejich opravdovou vášeň pro poslední věci člověka na zemi. I ORACULUM patří mezi vyvolené. Líbí se mi jejich touha zabíjet hudbou, jasný a zřetelný rukopis. Jasně, inspirace třeba takovými MORBID ANGEL, PESTILENCE, PANTAGRAM CHILE, BLASPHEMY, IMPRECATION, BOLT THROWER, je sice patrná a jasně rozeznatelná, ale to mi nijak nebrání v tom si novou nahrávku užít. Ona má v sobě totiž něco navíc, něco surového, reálného, autentického. Jako bych opravdu navštívil spolu s kapelou místa, na kterých se kdysi odehrávaly krvavé rituály. Správný smrtící kov má bolet, má se vám usadit hluboko v kostech i v podvědomí. Musí mít dobrý prašivý zvuk, zajímavý obal a musíte mít chuť se k němu vracet. ORACULUM tohle splňují na sto procent a ještě navíc přidávají jakousi těžko popsatelnou živočišnost, zvířeckost. Jednotlivé skladby jsou velmi propracované, opravdu dobře se poslouchají, mají v sobě potřebný drive, sílu i náboj. Svět se možná točí již dávno jiným směrem, ale podobné smečky, jako je tato, budu nadále podporovat. Utvrzují mě totiž v tom, že tenhle styl má pořád co nabídnout. "Hybris Divina" jsem poprvé slyšel velmi brzy ráno, když jsem šel kolem hřbitova v našem městě. Měl jsem najednou pocit, že z hrobů vylézají nemrtví a touží po čerstvé krvi. Za sebe, za starého metalového psa, který hlídá vstup do podsvětí již skoro 35 let, nemůžu jinak, než vám novinku doporučit. Hoří totiž zevnitř a na povrchu je chladná jako ruka mrtvoly. Starý, prašivý death metal nasáklý zkaženou krví! Pradávný rituál pro vyvolávání temných sil! 

Asphyx says:

There are still traces of dried blood on the altar. Endless cries of pain are imprinted on the walls of the old abandoned temple. Ancient symbols of death, bones stacked in neat piles. Skulls, laughing into the silence like terrifying testimony. You read stories of old witches. No, these are not fairy tales, but rather the worst nightmares made real. Rituals full of blood, pain, and suffering. In the end, there is always death and darkness. Then comes nothingness and true, unadulterated, raw death metal. Exactly the kind played by ORACULUM from Chile. The band is releasing their first full-length album this year.

The gentlemen also have several excellent EPs to their credit. The world as presented by these cursed obscurantists is shrouded in a bloody fog. Their music is the exact definition of what I like about this style. It is built on classic, traditional foundations, which are then developed in a very interesting and captivating way. No, this is not just another album in a series, it is a tribute to forces that are not of this world. The ritual can begin again, just press play and turn the volume all the way up. 


I have always liked bands from South America for their genuine passion for the last things of man on earth. ORACULUM is one of the chosen ones. I like their desire to kill with music, their clear and distinct style. Sure, the inspiration from bands such as MORBID ANGEL, PESTILENCE, PANTAGRAM CHILE, BLASPHEMY, IMPRECATION, and BOLT THROWER is obvious and clearly recognizable, but that doesn't prevent me from enjoying the new album. It has something extra, something raw, real, authentic. It's as if I really visited places with the band where bloody rituals once took place. Proper death metal should hurt, it should settle deep in your bones and subconscious. It must have a good dirty sound, interesting cover art, and you must want to return to it. ORACULUM fulfills this requirement one hundred percent and adds a certain indescribable animalistic quality. The individual songs are very well crafted, really enjoyable to listen to, and have the necessary drive, power, and energy. The world may have long since moved on in a different direction, but I will continue to support bands like this one. They confirm my belief that this style still has a lot to offer. I first heard "Hybris Divina" very early in the morning as I was walking past the cemetery in our town. I suddenly had the feeling that the undead were crawling out of their graves, craving fresh blood. As an old metalhead who has been guarding the entrance to the underworld for almost 35 years, I can't help but recommend this new release to you. It burns from the inside and is as cold as a corpse's hand on the surface. Old, mangy death metal soaked in rotten blood! An ancient ritual for summoning dark forces!



TRACKLIST
1. A Monument to Fallen Virtues
2. The Great One
3. Mendacious Heroism
4. Carnage
5. Dolos
6. The Heritage of Our Brotherhood
7. Spiritual Virility
8. Posthumous Exultation

LINE-UP
Scourge of God – Guitars, Vocals
Gaius Coronatus – Guitars
Magnified Wrath – Bass
Conqueror of Fear – Drums


TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine