DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemdeath metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdeath metal. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 25. února 2025

Interview - NECROMANIAC - A deadly, bloody death black thrash metal ritual full of blasphemy, blasphemy and corrupted blood!


Interview with black/thrash/death metal from United Kingdom - NECROMANIAC.

Answered Sadistik Fornicator (guitars), thank you!

Recenze/review - NECROMANIAC - Sciomancy, Malediction & Rites Abominable (2025):

1. Ave NECROMANIAC! Hello to the underground. I hope all is well with you. It should be, you have a great debut album. I have to admit, it drove me up the wall. It's dark and energetic, and it cuts with a knife edge! It's very telling that you've done a great job and have a great deal of talent. How do you feel about the new record compared to your previous EP and demos? Where did you want to go and how do you think all your releases differ from each other?

Ave maniac! This is Sadistik Fornicator (Guitarmageddon) answering your questions. First, thanks for your kind words about our debut album and for giving us a platform to promote our sinister art. To answer your question, while our morbid vision and main sources of inspiration have always been the same from day one, there are slight variations in all our studio recordings due to us becoming better players and songwriters throughout the years in between each new release. And also, due to strengthening our chemistry as musicians after so many years of playing together as a band. This slow development helped us mature our sound and songwriting skills to the required standards needed to write and record a magnum opus that's bound to leave a strong black mark on listeners and make its decaying presence felt within the international underground Metal milieu. That was always our aim, and we were aware we would have never been able to achieve this if we had tried to speed things up instead of taking as many years as needed. I strongly believe new bands should earn their stripes, so to speak, before releasing an album. Hence why we spent a long time honing our craft and only put out two demos and an EP before we even considered we were ready to record an LP. We could have released a full-length back when we started but if we had done that, then no one would remember it now as it wouldn't have been that impressive. Great achievements take time and shouldn't be rushed, or as the saying goes, "Rome was not built in a day!".


2. "Sciomancy, Malediction & Rites Abominable" has all the attributes of good Death, Black and Thrash Metal. For me personally, it is a record that I love to come back to. How was it made? How do you compose new NECROMANIAC material?

True evil has no boundaries or genre constraints! I always decompose the music in my dungeon and later exhume it with The One (Basstard Tremblings) and V. Pestilencia (Apocalyptic Drumonitions) at the rehearsal crypt. Once we have a song finished, C. Howler (Throat Possessions) works on the lyrics and vocal patterns, and based on the particular vibe that the song gives him he chooses which specific subjects to write about and we build it up from there. Lastly, we complete the final touches by adding synths, samples, effects and additional instruments when recording at the studio to help create an atmosphere that resonates deeply with the lyrical subjects that the song in question is about. It's a slow process since we do take our time to always try and craft each song to perfection, but usually, everything falls eventually into place naturally and organically. We know instinctively if something doesn't feel right, and if that is the case, the song gets reworked as many times as needed until we're fully satisfied with the final command. We always write with the aim that the full release in question that we're working on at the time needs to be varied, flow well and feel cohesive as a whole, both musically and lyrically. This is the main reason why we always take our time with all of our releases. We don't write "X" amount of songs and slap them together on a record like a lot of other bands do. Each recording has to feel like one long musical piece that takes you on a dark journey into the unknown, so a lot of riffs or sometimes even whole sections get discarded and/or fully reworked during the songwriting sessions if we feel that they disrupt the flow of the release in question. A corpse always takes its time to rot, therefore you can't rush the decomposition process!

3. Who was hired for the sound and mix? I have to confirm that it literally kills! It makes me turn up the volume on the hi-fi tower. You have a sound that is harsh, raw, dark and animalistic at the same time. How did you achieve it? What studio did you record in and how did it all work?

You're right, the record sounds amazing and the end result went above and beyond any of my already sky-high expectations. I must admit I most definitely felt like a mad scientist gone even madder by the time we were adding the finishing touches to this magnum opus of ancient morbidity. So much so, that I needed a break from playing any music altogether for a few months afterwards as I was completely drained, both physically and mentally. But anyway, regardless of the stress suffered after staring far too deep into the abyss on and off for over 8 months, in my humble opinion, we were very lucky to be able to work with three of the best and most passionate engineers and producers in the current underground metal milieu. They were crazy and patient enough to take the time to follow our sorcerous vision and experiment while spending countless hours working their asses off to get the album to sound exactly like we wanted it. Our brother Am, who also plays in the local bands Grave Miasma and Eihort engineered and recorded all the vocals, synths, samples, and additional instruments at Morbisound Studios here in London. He also engineered, recorded, mixed, and mastered the last promotional demo that we released before we commenced the album recording sessions, and which secured the record deal with Invictus Productions in Europe and The Ajna Offensive in North America. Shauny Cadogan engineered and recorded all the guitars, bass, and drum tracks plus the choir on "Caput Draconis" at Sound Training - Studio One in Dublin, Ireland. He also mixed the whole album and did an immensely incredible job, as mixing this beast was no easy task considering all the different instruments and layers that we recorded. Last, but not least, Greg Chandler mastered it at Priory Recording Studio in Birmingham, UK. He also did an amazingly outstanding job and managed to keep all the dynamics created by the different layers and instruments used intact without losing any of the punch. Another thing worthy of mention is that all the basic guitars, bass and drum tracks were recorded live and then we overdubbed any mistakes made separately. Absolutely no click tracks, guide tracks or drum triggers were used during the recording, which is why the album sounds like a real band jamming together, not a studio project.


4. An integral part and kind of an extra bonus for fans today is the CD. You released it on Invictus Productions and it comes with a morbid medieval cover. Who is the author? How did you choose the motif and how does it relate to the music on the release?

I'd say vinyl is a much better format but I like CDs too (and tapes also, although I prefer that format for demos). The album is actually a co-release between Invictus Productions in Europe in conspiracy with The Ajna Offensive in North America. As for the artwork, we used 2 engravings (both from the 17th century). The one shown on the cover is entitled "Aeson decrepitvs fit ivnior opera Medeae", and it's taken from the book "Bellissimum Ovidii Theatrum". A sequence of pictures illustrating Metamorphoses of Ovid. It was engraved by Johann Wilhelm Baur and published in 1685. The scene depicts the sorceress Medea in the foreground, casting spells and draining the blood of her husband’s father, Aeson, to rejuvenate his body with her special brew boiling in a cauldron where one of two winged demons seen flying above it is urinating. Two altars can also be seen burning with sacrifices - including a black sheep. Medea also summoned the moon, represented by the goddess Diana, who was identified by the crescent moon on her head. The other engraving shown on the insert is entitled "Saul spricht mit Samuels Geist bei der Hexe von Endor", and it was engraved by Gabriel Ehinger in 1675. This scene depicts Saul consulting the Witch of Endor to summon the spirit of the prophet Samuel with the wish to receive advice on defeating the Philistines. However, the spirit summoned delivered a prophecy of doom, and Israel's army was defeated in battle the morning after. We thought both engravings would fit perfectly with the themes of witchcraft, divination of the dead and macabre maledictions permeating the album's lyrics.

5. I've been roaming the underworld for over thirty years and I go to London often for music as a matter of course. I think we have similar moods and tastes when it comes to Metal. I like your bands a lot and follow your scene very closely. I might even be a little envious, we only have a few Death/Black Thrash metal packs here that are worthwhile. How do you explain why Underground Metal is so successful in your country? How do you perceive your scene, fans, and labels?

I think as an outsider you're perceiving it quite differently from how it actually is in reality! Considering how big this ancient metropolis is, there's only a very small handful of bands in the London underground metal scene that are worth listening to, and while we all enjoy varying degrees of international success (some more than others), the reality is that locally only a very small handful of dedicated maniacs support us, so we try and support one another as much as we can if there's mutual respect and admiration for each other's music.


6. You play Death/Black/Thrash Metal influenced by the old school. Nowadays a band can't avoid the obligatory comparisons, but I would like to know how the idea to start NECROMANIAC came about, who are your role models, and how far you want to take your band. Are you tempted by big festivals abroad, for example, and are you willing to tour with a more famous pack?

We play Morbid Metal, which is a much broader and less specific-genre-confined term. The idea to form NECROMANIAC was primarily born out of the necessity to express myself through art, but also due to the lack of bands playing the type of music that I wanted to hear. I don't have any particular role models as any true artist always follows his own individual path, but if you're asking about my influences, I am for the most part still inspired by the same old ancient cults that I've been worshipping since my formative years (although admittedly I discovered some of the ones I mention here later in life). I'm talking about legendary Metal acts such as Bathory, Hellhammer, Absu, Samael, Slaughter, Darkthrone, Celtic Frost, Venom, Nifelheim, Treblinka, Blasphemy, Sarcófago, Grotesque, Tormentor, Infernäl Mäjesty, Vulcano, Mortuary Drape, Slayer, Massacra, Pentagram (Chile), Vomitor, Imperator, Poison (Germany), Kat, Face Of Evil, Beherit, Tiamat, Protector, Repulsion, Holy Death, Mutilator, Necrodeath, Morbid, Sodom, Necrophiliac (Spain), Mystifier, Varathron, Mayhem, Sepultura, Master’s Hammer, Sadistik Exekution, Merciless, Burzum, Ancient Rites, Root, Hobbs' Angel Of Death, Mercyful Fate, Death SS, Black Hole, etc. The darkest works of these bands were a huge influence on the creation of NECROMANIAC; and without their output and legacy, our outlook on music in general just would not be the same. But also, some of our strongest influences come from different sources outside of the music realm too. Thus, we take inspiration from all that is born of iniquity and exudes the sulphurous stench of death and darkness; be it either drawn from personal experiences, ancient manuscripts, visual art, or literary form. We are fascinated by the inherent Devilry emanating from clandestine practices of sorcery and divination of the dead which are used as gateways to enter otherworldly spiritual planes outside of the physical realm. Our lyrics deal mainly with necromantical themes portraying the most sinister aspects of Death and the esoteric mysticism which can be found in all the folktales, myths, and rituals from different cultures all over the world which have been surrounding it throughout the centuries. Occult beliefs and practices are an integral part of our morbid coven that you'll find unequivocally permeated all over our concepts. Thus, we feel they are just as important as our music, and should be experienced as a whole along with the artwork and visual aesthetics of the band to get the full picture of our sinister art. Regarding the last part of your question, we intend to take this band as far as possible, but it will always be on our own terms, no one else's. There's just no way we will ever compromise that. We have zero interest in sharing any gig or festival bills with bands that we don't feel any affinity whatsoever with. This has been of utmost importance to us since day one and it shall remain that way until the very end. We will never sacrifice our artistic integrity as a means to try and gain more popularity. Our party, our rules...

7. When I started my site seven years ago, I had a vision of trying to support bands that I thought weren't as visible. Let the world know about them. I think I've been pretty successful, at least by the response. How do you approach promotion? Do you leave it up to the label or do you send out CDs yourself for various reviews? I buy albums that I really enjoy, for example. What about you? Are you also a fan who likes to support your colleagues often? Do you go to concerts? Do you party?

No, we also do a lot of online promotion and network internationally with many other bands, labels, 'zines, promoters, and underground metal maniacs. If you want your band to be known internationally then you should do some of the legwork yourself, just like it used to be back in the day, the only difference is we don't communicate via snail mail anymore. We certainly don't send out any CDs for review (who does that in 2025 anyway?), but I have done trades with many bands, labels and zine editors. And yes, we all buy music, go to concerts and party occasionally.

 

8. On the one hand, a band starting today has a lot of opportunities to make their presence known, but on the other hand, there are a huge number of bands and fans get lost in them. A lot of people are just downloading MP3s from the internet and spitting venomous spittle on Facebook instead of going to a gig. How does modern technology affect you as NECROMANIAC? What do you think about downloading music, google metal, streaming music, etc.?

That's an interesting question. However, it is an outdated one as no one downloads music from the internet anymore, everyone streams these days. But anyway, I don't think the state of the underground metal scene or whatever digital platforms are being used more popularly to promote music should dictate or affect how you choose to conduct your business and present your work to the public. Ultimately, if your music is strong enough people will find it one way or the other. But of course, while the state of things is always far from perfect, everything has a positive and a negative side to it. If you're smart enough to figure things out and see through the fake plastic veil, you'll use whatever tools you have to your advantage without falling into all the trappings that could turn you into one of the many scene clowns that everyone is laughing about behind their backs. Unfortunately, a lot of artists these days become slaves to social media platforms and end up ruining their public image by coming across as being extremely insecure, deluded, narcissistic, or just plain desperate for likes, adulation, and celebrity-like status. Since we have no desire or need whatsoever for any of those meaningless things to be a focal point in our lives, we prefer to spend most of our spare time honing our art and networking internationally with like-minded individuals, rather than whoring ourselves on social media platforms to massage our egos and feed the neverending hunger of the algorithm beast.

9. I like to ask musicians what Death/Black Thrash metal means to them. How would they define it, is it more of a philosophy and lifestyle for them or just relaxation? What does it mean to you? How do you perceive and experience it?

Well, things have certainly changed a lot in these modern times, and while those genres used to be 100% underground and part of the DIY scene where bands and fans networked internationally and exchanged music and ideas purely out of passion, a lot of people commercialized it and in turn ended up sacrificing its pure essence in the process. This is the main reason why we decided to describe our music as MORBID METAL, since we wanted to distance ourselves from a lot of modern Black and Death Metal bands whom we cannot feel any affinity whatsoever with due to their profuse lack of authenticity and complete disregard and unawareness of the genres' history and traditions. The foundations and viewpoints that the ancient bands professed during the early gestation periods of those genres were built upon passion, dedication, attitude, solemnity, maniacal conviction, and most importantly, a strong desire to stand out from each other by forging and following their own individual paths. This was magnificently exemplified by some of the 1st generation Black Metal bands hailing from your country like Master's Hammer, Root, Törr, Amon, Crux, Tudor, Avenger, Necrocock and Valenta demos, etc. Unfortunately, the number of acts who take the time to create something unique and meaningful these days is far lower than those who are more concerned about getting instant gratification via social media likes gained through blatantly plagiarising someone else's art or chasing underground trends. Also, as I'm confident you must already know, "Morbid Metal" is the name of a song by the legendary Swiss band SAMAEL included on their debut album "Worship Him". Therefore, we not only felt the term was apt and self-explanatory of the macabre overtones we convey within our music, visual aesthetics, and lyrical concepts; but we also decided to use it to show our deepest veneration for the early works of the old Swiss masters.

10. Finally, a classic but important question. What is NECROMANIAC planning in the coming months? Where can we see you in concert and what about a tour in Europe?

Only Death is certain! For now, we are booked to play a show in Tilburg, Holland, on the 20th of September with Tormentor, Concrete Winds, Misotheist, Ultra Silvam, Necrowretch, and Bad Omen amongst more to be announced. Such an event will undoubtedly be a very special ceremony for those in attendance, so we're looking forward to bringing our MORBID METAL to the Netherlands for the first time and desecrating the stage once again... Death approaches!

11. Thank you very much for the interview. I wish your new album a lot of success and may the ranks of your fans expand as much as possible. I look forward to seeing you live somewhere and may you do well both musically and on a personal level. I'm going to go and shove "Sciomancy, Malediction & Rites Abominable" into my head again!

Thanks again for your support and interest in NECROMANIAC. May the arcane mysticism contained within the very essence of our black art mark your damned soul with the unmistakable stench of Death and darkness until the very end of times! To all the Morbid Metal disciples who wish to stay up to date regarding all band-related news, live desecrations, and forthcoming releases you can follow us on Facebook and Bandcamp. Serious and dedicated Czech promoters are encouraged to contact us, we'd love to come and defile your beautiful country! A new band from the Czech Republic I'd personally like to share the stage with is Bahratal! MORBID METAL TO THE DEATH!

Recenze/review - NECROMANIAC - Sciomancy, Malediction & Rites Abominable (2025):



---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - NECROMANIAC - Smrtící, krvavý death black thrash metalový rituál plný blasfemie, rouhání a zkažené krve!


Rozhovor s black/thrash/death metalovou skupinou z  Velké Británie - NECROMANIAC.

Odpovídal Sadistik Fornicator (kytara), děkujeme!

Recenze/review - NECROMANIAC - Sciomancy, Malediction & Rites Abominable (2025):

Ave NECROMANIAC! Zdravím do undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě skvělé debutové album. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vaší předchozím EP a demonahrávkami? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?

Ave maniaci! Zde je Sadistik Fornicator (Guitarmageddon), který odpovídá na vaše otázky. Předně děkujeme za vaše milá slova o našem debutovém albu a za to, že jste nám poskytli platformu k propagaci našeho zlověstného umění. Abych odpověděl na vaši otázku, ačkoli naše morbidní vize a hlavní zdroje inspirace byly od prvního dne vždy stejné, na všech našich studiových nahrávkách jsou drobné odchylky způsobené tím, že jsme se v průběhu let mezi každým novým vydáním stali lepšími hráči a skladateli. A také díky posílení naší muzikantské chemie po tolika letech společného hraní v kapele. Tento pomalý vývoj nám pomohl vyzrát na požadovaný zvuk a skladatelské dovednosti potřebné k napsání a nahrání opusu magnum, který v posluchačích jistě zanechá silnou černou stopu a dá o sobě vědět v mezinárodním undergroundovém metalovém prostředí. To bylo vždy naším cílem a byli jsme si vědomi, že bychom toho nikdy nebyli schopni dosáhnout, kdybychom se snažili věci urychlit, místo abychom jim věnovali tolik let, kolik bylo potřeba. Jsem pevně přesvědčen, že nové kapely by si měly takříkajíc vydobýt své místo, než vydají album. Proto jsme se dlouho zdokonalovali a vydali jen dvě dema a EP, než jsme vůbec začali uvažovat o tom, že jsme připraveni nahrát LP. Mohli jsme vydat plnohodnotné album už v době, kdy jsme začínali, ale kdybychom to udělali, nikdo by si na něj teď nevzpomněl, protože by nebylo tak působivé. Velké úspěchy vyžadují čas a neměly by se uspěchat, nebo jak se říká: „Řím nebyl postaven za den!“.


„Sciomancy, Malediction & Rites Abominable“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death/black a thrash metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál NECROMANIAC?

Pravé zlo nemá hranice ani žánrová omezení! Hudbu vždy rozkládám ve své kobce a později ji exhumuji s The One (Basstard Tremblings) a V. Pestilenci (Apocalyptic Drumonitions) v kryptě zkušebny. Jakmile máme skladbu hotovou, C. Howler (Throat Possessions) pracuje na textech a vokálních vzorcích a na základě konkrétní atmosféry, kterou mu skladba dává, si vybírá, o jakých konkrétních tématech bude psát, a z toho pak vycházíme. Nakonec při nahrávání ve studiu dokončujeme finální úpravy přidáním syntezátorů, samplů, efektů a dalších nástrojů, které pomáhají vytvořit atmosféru, jež hluboce rezonuje s textovými tématy, o nichž daná píseň pojednává. Je to pomalý proces, protože si dáváme na čas a vždy se snažíme každou píseň dotáhnout k dokonalosti, ale obvykle vše nakonec přirozeně a organicky zapadne na své místo. Instinktivně poznáme, když nám něco nesedí, a pokud se tak stane, píseň přepracujeme tolikrát, kolikrát je potřeba, dokud nejsme s konečným příkazem plně spokojeni. Vždycky píšeme s cílem, že dotyčná kompletní verze, na které zrovna pracujeme, musí být pestrá, dobře plynout a působit soudržně jako celek, a to jak po hudební, tak po textové stránce. To je hlavní důvod, proč si se všemi našimi releasy dáváme vždy na čas. Nenapíšeme „X“ písní a neplácneme je na desku, jako to dělá spousta jiných kapel. Každá nahrávka musí působit jako jedno dlouhé hudební dílo, které vás vezme na temnou cestu do neznáma, takže spoustu riffů nebo někdy i celých úseků během skládání písní zavrhujeme a/nebo kompletně přepracováváme, pokud máme pocit, že narušují plynulost dané desky. Mrtvola vždycky potřebuje svůj čas, aby shnila, proto nemůžeš proces rozkladu uspěchat!

Kdo je podepsán pod zvukem a mixem? Musím potvrdit, že doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Máte zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný. Jak jste jej docílili? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?

Máš pravdu, deska zní úžasně a konečný výsledek předčil všechna má už tak vysoká očekávání. Musím přiznat, že jsem si rozhodně připadal jako šílený vědec, který se zbláznil ještě víc, když jsme tomuto opusu magnum antické morbidity přidávali poslední úpravy. A to natolik, že jsem si pak několik měsíců potřeboval dát pauzu od jakéhokoli hraní hudby, protože jsem byl naprosto vyčerpaný, a to jak fyzicky, tak psychicky. Ale každopádně, bez ohledu na stres, který jsme utrpěli po více než osmi měsících, kdy jsme s přestávkami zírali příliš hluboko do propasti, jsme podle mého skromného názoru měli velké štěstí, že jsme mohli pracovat se třemi nejlepšími a nejzapálenějšími inženýry a producenty v současném undergroundovém metalovém prostředí. Byli natolik blázniví a trpěliví, že si našli čas sledovat naši čarodějnou vizi a experimentovat, zatímco strávili nespočet hodin dřinou, aby album znělo přesně tak, jak jsme chtěli. Náš bratr Am, který také hraje v místních kapelách Grave Miasma a Eihort, se postaral o inženýrství a nahrál všechny vokály, syntezátory, samply a další nástroje v Morbisound Studios tady v Londýně. Také se postaral o inženýrství, nahrávání, mix a mastering posledního propagačního dema, které jsme vydali před zahájením nahrávání alba a které nám zajistilo nahrávací smlouvu s Invictus Productions v Evropě a The Ajna Offensive v Severní Americe. Shauny Cadogan se postaral o inženýrství a nahrál všechny kytarové, basové a bicí skladby a sbor na „Caput Draconis“ v Sound Training - Studio One v irském Dublinu. Celé album také smíchal a odvedl nesmírně neuvěřitelnou práci, protože smíchat tuhle bestii nebyl snadný úkol vzhledem ke všem různým nástrojům a vrstvám, které jsme nahráli. V neposlední řadě album masteroval Greg Chandler v Priory Recording Studio v Birminghamu ve Velké Británii. Také on odvedl úžasně vynikající práci a podařilo se mu zachovat veškerou dynamiku vytvořenou různými vrstvami a použitými nástroji, aniž by ztratil jakoukoli údernost. Další věc, která stojí za zmínku, je, že všechny základní kytarové, basové a bicí stopy byly nahrány živě a pak jsme případné chyby přetáčeli zvlášť. Při nahrávání nebyly použity absolutně žádné click tracky, guide tracky ani bicí triggery, a proto album zní jako skutečné společné jamování kapely, nikoliv jako studiový projekt.


Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes CD. Vy jste jej vydali u Invictus Productions a je opatřeno „morbidním středověkým“ obalem. Kdo je jeho autorem? Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?

Řekl bych, že vinyl je mnohem lepší formát, ale mám rád i CD (a také kazety, i když ten formát mám raději pro dema). Album je vlastně společným vydáním Invictus Productions v Evropě ve spiknutí s The Ajna Offensive v Severní Americe. Co se týče obalu, použili jsme dvě rytiny (obě ze 17. století). Ta zobrazená na obalu se jmenuje „Aeson decrepitvs fit ivnior opera Medeae“ a je převzata z knihy „Bellissimum Ovidii Theatrum“. Sled obrázků ilustrujících Ovidiovy Metamorfózy. Vyryl ji Johann Wilhelm Baur a vydána byla v roce 1685. Výjev zobrazuje čarodějnici Médeiu v popředí, která zaříkává a vysává krev svého manžela, otce Aesona, aby omladila jeho tělo svým speciálním nálevem vařícím se v kotli, kde močí jeden ze dvou okřídlených démonů, které vidíme létat nad ním. Na dvou oltářích lze také spatřit hořící oběti - včetně černé ovce. Médeia také přivolala Měsíc, představovaný bohyní Dianou, která byla identifikována podle půlměsíce na hlavě. Druhá rytina zobrazená na vložce nese název „Saul spricht mit Samuels Geist bei der Hexe von Endor“ a vyryl ji Gabriel Ehinger v roce 1675. Tento výjev zobrazuje Saula, jak se radí s čarodějnicí z Endoru, aby vyvolal ducha proroka Samuela s přáním získat radu ohledně porážky Filištínů. Vyvolaný duch však vyřkl zkázonosné proroctví a izraelské vojsko bylo následujícího rána v bitvě poraženo. Mysleli jsme si, že obě rytiny budou dokonale ladit s tématy čarodějnictví, věštění z mrtvých a hrůzostrašných prokletí, která prostupují texty alba.

Toulám se podsvětím již přes třicet let a do Londýna si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death/black thrash metalových smeček, které stojí za to. Čím si to vysvětluješ, že zrovna u vás se undergroundovému metalu tolik daří? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?

Myslím, že jako člověk zvenčí to vnímáte úplně jinak, než jak to ve skutečnosti je! Vzhledem k tomu, jak velká je tahle starobylá metropole, je na londýnské undergroundové metalové scéně jen velmi malá hrstka kapel, které stojí za to poslouchat, a i když se všichni těšíme různé míře mezinárodního úspěchu (někteří více než jiní), realita je taková, že lokálně nás podporuje jen velmi malá hrstka oddaných maniaků, takže se snažíme podporovat jeden druhého, jak jen to jde, pokud existuje vzájemný respekt a obdiv k hudbě toho druhého.


Hrajete death/black/thrash metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit NECROMANIAC, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

Hrajeme morbidní metal, což je mnohem širší a méně žánrově vymezený pojem. Nápad založit NECROMANIAC vznikl především z potřeby vyjádřit se umělecky, ale také kvůli nedostatku kapel hrajících hudbu, kterou jsem chtěl slyšet. Nemám žádné konkrétní vzory, protože každý opravdový umělec jde vždycky svou vlastní individuální cestou, ale pokud se ptáte na mé vlivy, z velké části se stále inspiruji těmi samými starými prastarými kulty, které uctívám už od svých formativních let (i když přiznávám, že některé z těch, které zde zmiňuji, jsem objevil až později v životě). Mám na mysli legendární metalové počiny, jako jsou Bathory, Hellhammer, Absu, Samael, Slaughter, Darkthrone, Celtic Frost, Venom, Nifelheim, Treblinka, Blasphemy, Sarcófago, Grotesque, Tormentor, Infernäl Mäjesty, Vulcano, Mortuary Drape, Slayer, Massacra, Pentagram (Chile), Vomitor, Imperator, Poison (Německo), Kat, Face Of Evil, Beherit, Tiamat, Protector, Repulsion, Holy Death, Mutilator, Necrodeath, Morbid, Sodom, Necrophiliac (Španělsko), Mystifier, Varathron, Mayhem, Sepultura, Master's Hammer, Sadistik Exekution, Merciless, Burzum, Ancient Rites, Root, Hobbs' Angel Of Death, Mercyful Fate, Death SS, Black Hole atd. Nejtemnější tvorba těchto kapel měla obrovský vliv na vznik NECROMANIAC; a bez jejich tvorby a odkazu by náš pohled na hudbu obecně prostě nebyl stejný. Ale také některé z našich nejsilnějších vlivů pocházejí z různých zdrojů mimo hudební sféru. Inspirujeme se tedy vším, co se rodí z nepravosti a vyzařuje sirný zápach smrti a temnoty; ať už čerpáme z osobních zážitků, starobylých rukopisů, výtvarného umění nebo literární formy. Fascinuje nás neodmyslitelná ďábelskost vycházející z tajných praktik čarodějnictví a věštění z mrtvých, které se používají jako brány ke vstupu do nadpozemských duchovních rovin mimo fyzickou sféru. Naše texty se zabývají především nekromantickými tématy zobrazujícími nejzlověstnější aspekty Smrti a esoterickou mystiku, kterou lze nalézt ve všech lidových vyprávěních, mýtech a rituálech z různých kultur celého světa, jež ji po staletí obklopují. Okultní víra a praktiky jsou nedílnou součástí našeho morbidního sabatu, který najdete jednoznačně prostoupený všemi našimi koncepty. Domníváme se tedy, že jsou stejně důležité jako naše hudba a měli byste je vnímat jako celek spolu s uměleckou tvorbou a vizuální estetikou kapely, abyste získali úplný obraz o našem zlověstném umění. Pokud jde o poslední část vaší otázky, máme v úmyslu dovést kapelu co nejdál, ale vždy to bude za našich vlastních podmínek, nikoho jiného. To prostě v žádném případě nikdy neohrozíme. Nemáme nejmenší zájem sdílet jakékoliv koncerty nebo festivalové účty s kapelami, ke kterým necítíme vůbec žádnou náklonnost. To je pro nás od prvního dne nesmírně důležité a zůstane to tak až do úplného konce. Nikdy neobětujeme naši uměleckou integritu jako prostředek k získání větší popularity. Naše strana, naše pravidla...

Když jsem před sedmi lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

Ne, děláme také spoustu online propagace a navazujeme mezinárodní kontakty s mnoha dalšími kapelami, labely, 'ziny, promotéry a undergroundovými metalovými maniaky. Pokud chceš, aby se o tvé kapele vědělo na mezinárodní úrovni, měl bys část práce odvést sám, stejně jako tomu bývalo kdysi, jen s tím rozdílem, že už nekomunikujeme přes šnečí poštu. Rozhodně neposíláme žádná CD k recenzi (kdo to vůbec v roce 2025 dělá?), ale obchodoval jsem s mnoha kapelami, labely a redakcemi zinů. A ano, všichni kupujeme hudbu, chodíme na koncerty a občas paříme.

 

Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako NECROMANIAC ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?

To je zajímavá otázka. Je však zastaralá, protože dnes už nikdo hudbu z internetu nestahuje, všichni ji streamují. Ale každopádně si nemyslím, že by stav undergroundové metalové scény nebo jakýchkoli digitálních platforem, které se k propagaci hudby používají populárněji, měl diktovat nebo ovlivňovat to, jak se rozhodnete vést svůj byznys a prezentovat svou práci veřejnosti. Nakonec, pokud je vaše hudba dostatečně silná, lidé si ji tak či onak najdou. Ale samozřejmě, i když stav věcí má vždy daleko k dokonalosti, všechno má své pozitivní i negativní stránky. Pokud jste dostatečně chytří na to, abyste se ve věcech zorientovali a prohlédli skrz falešný umělohmotný závoj, využijete všechny nástroje, které máte k dispozici, ve svůj prospěch, aniž byste spadli do všech nástrah, které by z vás mohly udělat jednoho z mnoha klaunů na scéně, kterým se všichni za zády smějí. Bohužel se v dnešní době spousta umělců stává otroky platforem sociálních médií a nakonec si zničí veřejnou image tím, že působí jako extrémně nejistí, zamindrákovaní, narcističtí nebo prostě jen zoufale touží po lajcích, obdivu a statusu celebrity. Protože vůbec netoužíme po tom, aby se cokoli z těchto nesmyslných věcí stalo ústředním bodem našeho života, raději trávíme většinu volného času zdokonalováním svého umění a navazováním mezinárodních kontaktů s podobně smýšlejícími jedinci, než abychom se kurvili na platformách sociálních médií a masírovali své ego a krmili nekonečný hlad algoritmické bestie.

S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death/black thrash metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

No, v dnešní době se věci určitě hodně změnily, a zatímco dříve byly tyto žánry stoprocentně undergroundové a součástí DIY scény, kde se kapely a fanoušci mezinárodně propojovali a vyměňovali si hudbu a nápady čistě z vášně, spousta lidí je zkomercializovala a nakonec tím obětovala jejich čistou podstatu. To je hlavní důvod, proč jsme se rozhodli označovat naši hudbu jako MORBID METAL, protože jsme se chtěli distancovat od spousty moderních black a death metalových kapel, se kterými nemůžeme cítit žádnou spřízněnost kvůli jejich hojnému nedostatku autenticity a naprosté ignoraci a neznalosti historie a tradic těchto žánrů. Základy a názory, které dávné kapely vyznávaly v počátečních obdobích zrodu těchto žánrů, byly postaveny na vášni, oddanosti, přístupu, vážnosti, maniakálním přesvědčení a hlavně na silné touze odlišit se jeden od druhého tím, že si razí a následují svou vlastní individuální cestu. Skvělým příkladem toho byly některé z blackmetalových kapel první generace pocházející z vaší země, jako Master's Hammer, Root, Törr, Amon, Crux, Tudor, Avenger, dema Necrocock a Valenta atd. Bohužel počet kapel, které si dají práci s vytvořením něčeho jedinečného a smysluplného, je v dnešní době mnohem nižší než těch, které se spíše starají o okamžité uspokojení prostřednictvím lajků na sociálních sítích získaných nehorázným plagiátorstvím cizí tvorby nebo honbou za undergroundovými trendy. Navíc, jak už jistě víte, „Morbid Metal“ je název písně legendární švýcarské kapely SAMAEL, která se nachází na jejich debutovém albu „Worship Him“. Nejenže nám tedy tento termín připadal výstižný a samoúčelný pro makabrózní podtón, který v rámci naší hudby, vizuální estetiky a lyrického pojetí vyjadřujeme, ale rozhodli jsme se jím také vyjádřit naši nejhlubší úctu k raným dílům starých švýcarských mistrů.

Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají NECROMANIAC v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě a co nějaké turné po Evropě?

Jistá je jen smrt! Prozatím máme domluvený koncert v holandském Tilburgu na 20. září, kde vystoupí Tormentor, Concrete Winds, Misotheist, Ultra Silvam, Necrowretch a Bad Omen a další budou oznámeny. Taková událost bude pro přítomné nepochybně velmi výjimečným obřadem, takže se těšíme, až do Holandska poprvé přivezeme náš MORBID METAL a znovu znesvětíme pódium... Smrt se blíží!

Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Sciomancy, Malediction & Rites Abominable“ zase narvat do hlavy!

Ještě jednou děkujeme za vaši podporu a zájem o NECROMANIAC. Nechť tajemná mystika obsažená v samotné podstatě našeho černého umění poznamená vaši prokletou duši nezaměnitelným pachem Smrti a temnoty až do konce časů! Všem stoupencům morbidního metalu, kteří chtějí být informováni o všech novinkách týkajících se kapely, živých znesvěceních a nadcházejících vydáních, můžete nás sledovat na Facebooku a Bandcampu. Vážné a oddané české promotéry vyzýváme, aby nás kontaktovali, rádi přijedeme znesvětit vaši krásnou zemi! Nová kapela z České republiky, se kterou bych osobně rád sdílel pódium, je Bahratal! MORBIDNÍ METAL NA ŽIVOT A NA SMRT!

Recenze/review - NECROMANIAC - Sciomancy, Malediction & Rites Abominable (2025):



---------------------------------------------------------------------------------------------------

pondělí 24. února 2025

Recenze/review - ACT OF IMPALEMENT - Profane Altar (2025)


ACT OF IMPALEMENT - Profane Altar
CD 2025, Caligari Records

for english please scroll down

Tělo připomínající polámanou loutku. Nůž zabodnutý do vnitřností. Krvavé symboly namalované na zdech. Miska plná špinavé vody a oheň, který ještě nevyhasl. Zase jsme přišli pozdě. Ve starých spisech je tento rituál popsán jako způsob, jakým vyvolat ty nejtemnější síly. Pomocí bylin, zaříkávání a tajných formulí mělo dojít k tomu, aby Satan zase jednou vstoupil na zem. Ohlédnu se za sebe. Všichni kolem jsou již mrtví. Nějaká postava v kápi vystoupí ze stínu. Drží v rukou rezavý nůž a nemá žádnou tvář. 

Mám rád, když je death metal zahalený do černé tmy. Líbí se mi chlad, který odkapává z jednotlivých riffů. Obdivuji jeho sílu, naléhavost, špínu a také tlak, který se mi pokaždé usadí v podvědomí, pokud potkám kapely, jako jsou ACT OF IMPALEMENT. Třetí dlouhohrající album těchto tmářů z Nashville, Tennessee opravdu připomíná starodávnou duchařskou seanci. Stačilo několik poslechů a ihned mě zahalila krvavá mlha. 


Prašivé hroby prokletých jsou zde exhumovány velmi zkušeně, uvěřitelně a opravdově. Základem je klasický, tradiční, doom metalem nasáklý smrtící kov ve stylu třeba takových INCANTATION, CIANIDE, AUTOPSY, POSSESSION, BELIAL. Divokost, chlad, nahrubo nasekané zlo, ušpiněné od absolutní tmy, tak lze nové album definovat. Skladby jsou napsány s touhou ničit. Nejdříve se kolem vás plazí jako jedovatí hadi, aby vás postupně uhranuly a nakonec strhly do hlubiny. Masivní, surový zvuk (Shibby Poole - mixing, mastering) dodává jednotlivým motivům na ještě větší uvěřitelností. Riffy jsou ostré, hoří jasným černým plamenem a zadřou se vám hluboko pod kůži. Poslouchat nové album "Profane Altar" je jako vstoupit do dávno opuštěného kostela, ve kterém se kdysi odehrávaly krvavé obřady. Ještě tu je kamenný oltář, na něm zaschlé stopy krve i výkřiky bolesti a utrpení, otisknuté navěky do zdí. Klaníme se stále dávno padlým modlám a naše historie je plná násilí a krutosti. Příliš jsme se nezměnili. Jen umíme šikovněji zabíjet. ACT OF IMPALEMENT to dělají hudbou. A to takovým způsobem, že nemohu jinak, než vám novou desku doporučit. Je totiž po okraj narvaná zajímavými melodiemi i pochmurnou atmosférou. Někdy, když jsou mraky nízko a moje kroky vedou na hřbitov, poslouchám tohle album stále dokola. Pánové nás vzali na výlet bez konce. Cesta byla plná bolesti a vedla jediným směrem. Na onen svět. Tělo připomínající polámanou loutku. Nůž zabodnutý do vnitřností. Krvavé symboly namalované na zdech. Miska plná špinavé vody a oheň, který ještě nevyhasl. Zase jsme přišli pozdě. Z reproduktorů zní tahle nahrávka a stíny jsou zlejší než kdy dříve. Pradávný, krvavý death metalový rituál! Nahrubo nasekaná tma, smíchaná s chladem a špínou! 


Asphyx says:

A body resembling a broken puppet. A knife stuck in the gut. Bloody symbols painted on the walls. A bowl full of dirty water and a fire that hasn't gone out yet. We were late again. In ancient writings, this ritual is described as a way to summon the darkest forces. Herbs, incantations and secret formulas were used to bring Satan back to earth. I'll look behind me. Everyone around me is already dead. A hooded figure steps out of the shadows. He holds a rusty knife and has no face.

I like it when death metal is shrouded in black darkness. I like the chill that drips off the riffs. I admire its power, its urgency, its filth and also the pressure that settles in my subconscious every time I meet bands like ACT OF IMPALEMENT. The third full-length album from these Nashville, Tennessee darkies really does feel like an old-timey ghost séance. A few listens and I was immediately enveloped in a bloody fog.


The dusty graves of the damned are exhumed here with great skill, believability and truth. The basis is classic, traditional, doom metal-soaked death metal in the style of INCANTATION, CIANIDE, AUTOPSY, POSSESSION, BELIAL. Savagery, coldness, coarsely chopped evil, soiled by absolute darkness, that's how the new album can be defined. The songs are written with a desire to destroy. At first they slither around you like venomous snakes, to gradually enchant you and finally drag you down into the depths. The massive, raw sound (Shibby Poole - mixing, mastering) adds even more believability to each motif. The riffs are sharp, burn with a bright black flame and burrow deep under your skin. Listening to the new album "Profane Altar" is like entering a long-abandoned church where bloody rituals once took place. The stone altar is still there, the traces of blood dried on it and the screams of pain and suffering imprinted forever on the walls. We still worship idols long since fallen, and our history is full of violence and cruelty. We have not changed much. We're just better at killing. ACT OF IMPALEMENT do it with music. And they do it in such a way that I can't help but recommend the new album to you. It's packed to the brim with interesting melodies and somber atmosphere. Sometimes, when the clouds are low and my steps lead to the cemetery, I listen to this album over and over again. The gentlemen have taken us on a journey without end. The road was full of pain and led in only one direction. To the other world. A body resembling a broken puppet. A knife stuck in the gut. Bloody symbols painted on the walls. A bowl full of dirty water and a fire that hadn't gone out yet. We were late again. The speakers are playing this recording and the shadows are more evil than ever. An ancient, bloody death metal ritual! Coarsely chopped darkness mixed with cold and dirt!



Recenze/review - ACT OF IMPALEMENT - Perdition Cult (2018):

tracklist:
01. Apparition 
02. Piercing the Heavens 
03. Sanguine Rites 
04. Deities of the Weak 
05. Final Sacrifice 
06. Gnashing of Teeth 
07. Zenith of Barbarism 
08. Profane Altar

band:
Ethan Rock -  Guitars, Vocals
Jerry Garner -  Bass
Aaron Hortman - Drums

Recenze/review - DEHYDRATED - Victim (2025)


DEHYDRATED - Victim
EP 2025, Bizarre Leprous Production

for english please scroll down

Jsou hřbitovy, na které se pokaždé vždycky moc rád vracím. Existují staré márnice, ve kterých jsou těla do rakví připravována ještě klasicky, postaru. S takovou tou krvavou jiskrou v oku, s touhou zabíjet hudbou. Myslím si, že slovenské DEHYDRATED není třeba představovat. Jedná se totiž o přesně takový ten druh kapely, která i když má své krvavé kořeny v devadesátých letech minulého století, tak stále dokáže zabíjet ostrými melodiemi, zničujícími bicími i chorobným vokálem.

Je to stará škola ve své krystalické podobě. Valivé riffy, připomínající buldozer hrnoucí před sebou hromadu z kostí a lebek. Pánové i letos odkrývají další hromadný hrob a dělají to s elegancí a zkušenostmi starých mistrů. Nové EP je dokonalou esencí toho, co mám na stylu zvaném death metal rád. Syrové pasáže se zde potkávají s mrtvolnou atmosférou. Kvalita je zaručena a nový materiál odsýpá jako písek v hodinách odpočítávajících čas, který vám ještě zbývá. 


DEHYDRATED jsou perfektně seřízeným strojem za zabíjení. Už jenom ten zvuk, který je masivní, dobře čitelný a chladný jako ruka zombie (Matúš "Mattes" Homola - mixing, mastering), dává jasně najevo, že tu máme co do činění s pořádně rozzuřenými šelmami. Na novém EP "Victim" najdeme pestrou paletu morbidních nálad. Ať už jsou to mrazivé pasáže, postupně se zadírající do morku kostí nebo rychlé momenty, pokaždé se slovenští bardi trefují přímo a přesně na solar plexus. My, staří death metaloví psi, moc dobře víme, že síla těchto songů vynikne nejvíce naživo, při divokých koncertech. Nebo také v dávno opuštěných márnicích, na pitevnách nebo na jatkách, na kterých se psaly krvavé dějiny lidské nenávisti. Líbí se mi, že jde kapela přímo na věc, nenaleznete zde žádné zbytečnosti. Pánové přistupují ke své kruté práci podobným způsobem, jako kapely typu MASSACRE, BENEDICTION, PESTILENCE, SINISTER, BOLT THROWER, SIX FEET UNDER, DEATH, OBITUARY. Samozřejmě, s vlastním ksichtem, výrazem a nápady. Nevím, čím to je, ale kapela na mě poslední roky, po svém návratu, působí jako politá mrtvou vodou. Ze skladeb cítím pradávnou touhu zabíjet, takový ten surový základ, který se dle mého nedá snad ani naučit. Musíte jej mít v sobě, musíte věřit tomu, co hrajete. A DEHYDRATED tohle všechno umí. Jsou uvěřitelní, opravdoví. Zkrátka a dobře, tahle smečka patří mezi kapely, které se musí poslouchat srdcem. Amen. Jsou hřbitovy, na které se pokaždé vždycky moc rád vracím. Existují staré márnice, ve kterých jsou těla připravována ještě klasicky, postaru. S takovou tou krvavou jiskrou v oku, s touhou zabíjet hudbou. Surový, zničující, temný a chladný death metal ze starých piteven, který vás rozdrásá do krve! Rozzuřená bestie se znovu probudila a touží po syrovém mase!


Asphyx says:

There are cemeteries that I always love to go back to. There are old mortuaries where the bodies are prepared for the coffins the old-fashioned way. With that bloody sparkle in the eye, the desire to kill with music. I think that Slovak DEHYDRATED needs no introduction. This is exactly the kind of band that, even though it has its bloody roots in the 1990s, still manages to kill with sharp melodies, devastating drums and sick vocals.

It's old school in its crystalline form. Rolling riffs, reminiscent of a bulldozer throwing a pile of bones and skulls in front of it. The gents continue to uncover another mass grave this year, and they do it with the elegance and experience of the old masters. The new EP is the perfect essence of what I love about the style called death metal. Raw passages meet deadpan atmosphere here. The quality is guaranteed and the new material slips away like sand in a clock counting down the time you have left. 



DEHYDRATED are a perfectly aligned killing machine. The sound alone, which is massive, clear and cold as a zombie's hand (Matúš "Mattes" Homola - mixing, mastering), makes it clear that we are dealing with some seriously angry beasts. On the new EP "Victim" we find a variety of morbid moods. Whether it's the chilling passages, gradually digging into your bones, or the fast-paced moments, each time the Slovak bards hit the solar plexus directly and precisely. We, the old death metal dogs, know very well that the power of these songs shines out the most live, at wild concerts. Or in long-abandoned morgues, autopsy rooms or slaughterhouses, where the bloody history of human hatred was written. I like the fact that the band goes straight to the point, you won't find any superfluities here. The gentlemen approach their cruel work in a similar way to bands like MASSACRE, BENEDICTION, PESTILENCE, SINISTER, BOLT THROWER, SIX FEET UNDER, DEATH, OBITUARY. Of course, with their own face, expression and ideas. I don't know what it is, but the band seems to me as if it has been poured with dead water for the last few years after its comeback. From the songs I can feel the ancient desire to kill, such a raw base, which in my opinion can't be taught. You have to have it in you, you have to believe in what you're playing. And DEHYDRATED can do all that. They're believable, they're real. In short, this pack is one of those bands that you have to listen to with your heart. Amen. There are some cemeteries that I always love to go back to. There are old mortuaries where the bodies are still prepared in the classic, old-fashioned way. With that bloody sparkle in the eye, the desire to kill with music. Raw, devastating, dark and cold death metal from the old morgues that will rip your blood! The raging beast has reawakened and craves raw flesh!



about DEHYDRATED on DEADLY STORM ZINE:


Recenze/review - DEHYDRATED - And Death Shall Have No Dominion (2019)

neděle 23. února 2025

Recenze/review - TOUGHNESS - Black Respite of Oblivion (2025)


TOUGHNESS - Black Respite of Oblivion
CD 2025, Godz ov War Productions

for english please scroll down

Sny, ve kterých vstupuji na onen svět, se mi vracejí stále častěji. Překračuji v něm řeku plnou mrtvých nafouklých těl, topím se v močálech, umírám a znovu se rodím. Platím svojí vlastní duší, zničený u posledního soudu. Kdysi prokletý, od narození směřující přímo do pekla. Poslouchám u toho, když potkávám své vlastní démony, death metalové kapely, jako jsou polští TOUGHNESS. Ti totiž dokáží perfektně znázornit svojí morbidní hudbou veškeré pochmurné nálady, které se kolem mě vznášejí jako můry kolem ohně.

O téhle smečce jsem již psal. Bylo to u příležitosti vydání jejich předchozího alba "The Prophetic Dawn" v roce 2022. Pokud si chcete přečíst recenzi, tak je spolu s rozhovorem odkazována dole pod článkem. Pánové volně navazují na věci minulé a pokračují tam, kde přestali. Jejich hudba je opět surová, špinavá a otvírají se u ní staré rakve tlakem. Tahle noční můra jen tak neskončí. 


Je to hodně divoké, surové, nekompromisní album. Přesto nepostrádá temné a chladné melodie. Kombinace krutosti a mrazivých, propracovaných melodií, vás strhne ihned do hlubiny. Skladby jsou napsány s jediným účelem, pohřbít vás zaživa. Pokud máte rádi kapely jako MORBID ANGEL, DEMILICH, CONVULSE, ROTTREVORE, určitě oceníte i nové album "Black Respite of Oblivion". Je po okraj narvané melodiemi, která vás vyvrhnou zaživa, vytrhají vám vnitřnosti z těla. Hrubý vokál, drtivé bicí, atmosféra známá ze zakázaných piteven. Tohle všechno zde naleznete. Velmi masivní, dobře čitelný a ostrý je zvuk (Haldor Grunberg - mixing, mastering, revording). Zaujme i děsivý obal, jehož autorem je Turkka G. Rantanen. Líbí se mi, jakým směrem se kapela vydala. Nové songy jsou komplikovanější, nebál bych se napsat progresivnější. Mají v sobě velkou porci tlaku a černé energie. Základem je stále starý poctivý death metal, ale na něm jsou vystavěny pestré a zajímavé kompozice. Zároveň, a to je pro mě osobně hodně důležitá věc, se album opravdu dobře poslouchá. Rád se k němu vracím obzvláště v noci, když nevím, jestli spím a nebo zažívám další krutou realitu. Sny, ve kterých vstupuji na onen svět, se mi vracejí stále častěji. Překračuji v něm řeku plnou mrtvých nafouklých těl, topím se v močálech, umírám a znovu se rodím. Platím svojí vlastní duší, zničený u posledního soudu. Kdysi prokletý, od narození směřující přímo do pekla. TOUGHNESS vždy byli zárukou nejen dobře odvedeného řemesla. Novinka je toho jasným důkazem. Morbidní, temný, mokvající a surový death metal, u kterého potkáte své vlastní démony! Ztuhne vám krev v žilách a zlo se dostane do vašich snů! 


Asphyx says:

Dreams in which I enter the other world come back to me more and more often. In it, I cross a river full of dead, bloated bodies, drown in swamps, die and be born again. I pay with my own soul, destroyed at the last judgment. Once cursed from birth, heading straight for hell. I'm listening when I meet my own demons, death metal bands like Poland's TOUGHNESS. They can perfectly represent with their morbid music all the gloomy moods that hover around me like moths around a fire.

I have already written about this pack. It was on the occasion of the release of their previous album "The Prophetic Dawn" in 2022. If you want to read the review, it is linked below the article along with the interview. The gentlemen loosely pick up where they left off. Their music is once again raw, dirty and opens old coffins with pressure. This nightmare just won't end. 


It's a very wild, raw, uncompromising album. Yet it doesn't lack dark and cold melodies. The combination of cruelty and chilling, sophisticated melodies will take you into the depths immediately. The songs are written with one purpose, to bury you alive. If you like bands like MORBID ANGEL, DEMILICH, CONVULSE, ROTTREVORE, you will appreciate the new album "Black Respite of Oblivion". It's packed to the brim with tunes that will gut you alive, rip your guts out. Rough vocals, crushing drums, atmosphere known from forbidden execution rooms. You'll find it all here. The sound is very massive, clear and crisp (Haldor Grunberg - mixing, mastering, revording). The eerie cover artwork by Turk G. Rantanen is also impressive. I like the direction the band has taken. The new songs are more complicated, I wouldn't be afraid to write more progressive. They have a big portion of pressure and black energy in them. The basis is still the old honest death metal, but the varied and interesting compositions are built on it. At the same time, and this is a very important thing for me personally, the album is really good to listen to. I like coming back to it especially at night when I don't know if I'm sleeping or experiencing another harsh reality. The dreams in which I enter the other world come back to me more and more often. In it, I cross a river full of dead, bloated bodies, drown in swamps, die, and am born again. I pay with my own soul, destroyed at the last judgment. Once cursed from birth, heading straight for hell. TOUGHNESS have always been a guarantee of more than just a job well done. This new release is clear proof of that. Morbid, dark, swamping and raw death metal where you will meet your own demons! Your blood will run cold and evil will enter your dreams!


about TOUGHNESS on DEADLY STORM ZINE:




tracklist:
01. Abominating The Scourge 
02. The Profanity That Creates An Expression Of Pain At The Impossibility Of Ascending To The Lower Realms 
03. Black Respite Of Oblivion 
04. Embrace Blackness 
05. Carrion Entrails (Lost Abyssal Disbelief) 
06. Condemned To Noxious Persistence 
07. From The Shroud Of Human Disgrace 
08. Open Wounds Of The Forgotten Planet 
09. Vile Unrelenting Miscreancy

Line-up: 
Bartosz Domański • Guitars, Vocals 
Łukasz Wójtowicz • Guitars 
Ziemowit Chalciński • Bass 
Maciej Gransztof • Drums 
Guest vocals by Will Smith (Afterbirth, Reeking Aura & Artificial Brain).



Recenze/review - SCOUR - Gold (2025)


SCOUR - Gold
CD 2025, Nuclear Blast

for english please scroll down

Můžeš ubližovat ostatním, můžeš být zlý, může po tobě zůstávat jenom bolest a utrpení. Nakonec ti stejně bude odpuštěno. Kolik děsivých nočních můr se odehrává za klášterní zdí? To víš jenom ty. Odříkáš několik modliteb a vše je v naprostém pořádku. Pro tebe. Oběti mezitím umírají strachem a nikdo se o ně nestará. Peklo existuje, to už dávno víš. Je ukryté v každém z nás. Jsou kapely, které jej umí vytáhnout na povrch, pojmenovat a ukázat, jak vypadá opravdové zlo. Je jedno, jestli si obyčejný člověk nebo padlý kněz. Existuje jediná pravda. Bez rozdílu.

Hodně o podobných věcech poslední roky přemýšlím. Teď, když poslouchám nové album kapely SCOUR, tak mi hlavou létají temné myšlenky. Je to hodně naléhavý materiál, skvěle zahraný. Jak by také ne, když se jedná o smečku, složenou ze samých slavných a zkušených muzikantů. Myslím si, že stačí jenom napsat: Philip Anselmo (Pantera, Down), Derek Engemann (ex-Cattle Decapitation), John Jarvis (Agoraphobic Nosebleed), Mark Kloeppel (Misery Index) a Adam Jarvis (Pig Destroyer, Misery Index) a každý fanoušek extrémního metalu mi potvrdí, že je o kvalitu postaráno. 


Základem je zde klasický, severský black metal z Norska a Švédska (MAYHEM, BURZUM, DARKTHRONE, GORGOROTH, 1349, MARDUK). Přidávány jsou potom jak death, tak grindcoreové prvky. Zazní samozřejmě i thrash metal a punk. SCOUR jsou zkrátka kapelou, která se snaží extrémní metal posouvat dále, do jiných zákoutí. Jsou jako nějací hudební badatelé, kteří rádi objevují. I když se jedná o skupinu, složenou ze samých skvělých muzikantů a člověk by čekal spíše souboj eg, tak opak je pravdou. Skladby mají jasné, zřetelné a ostré melodie. Nezapomíná se na chladnou a temnou atmosféru. Opravdu si při poslechu připadám, jako bych byl zavřený v kobce pod kostelem. Čekám na svého mučitele. Usmívá se jako samotný ďábel. Také cítíte ten chlad, ten mrazivý pocit, který se mi dostává až do morku kostí? Mimochodem, Philip Anselmo je jedním z mých nejoblíbenějších zpěváků vůbec. A na nové desce "Gold" se doslova překonává. Také máte někdy neodbytný pocit, že jsme jen loutky, jen postavičky na velké šachovnici života? Kdo nás ovládá? Jestli sázíte na Boha, tak vás nechci zklamat. Toho nikdo nikdy neviděl, zato Satana můžete potkat každý den několikrát. Skvělý je i masivní, syrový zvuk. Zabijácký, nekompromisní, ihned se vám zadře pod kůži. To se mi stalo vlastně s celou nahrávkou. Má v sobě totiž něco přitažlivého, magického. Je jako násilný souboj, který nás podvědomě vábí. Pánové nahráli album, které má v sobě všechny potřebné atributy, ingredience, aby se na dlouhý čas stalo mým průvodcem v dnešním šíleném světě. Nemůžu jinak, než vám novinku doporučit. Hoří totiž opět jasným plamenem. A spálí vás na popel. Můžeš ubližovat ostatním, můžeš být zlý, může po tobě zůstávat jenom bolest a utrpení. Nakonec ti stejně bude odpuštěno. Kolik děsivých nočních můr se odehrává za klášterní zdí? To víš jenom ty. Odříkáš několik modliteb a vše je v naprostém pořádku. Pro tebe. Surový a chladný black metal, ušpiněný death, thrash metalem, grindcore i punkem, který po sobě zanechává krvavou stopu! Satan se ukrývá ve stínu kostela!


Asphyx says:

You can hurt others, you can be evil, you can leave only pain and suffering. In the end, you will still be forgiven. How many horrific nightmares take place behind the monastery walls? Only you know. You say a few prayers and all is well. For you. Meanwhile, the victims are dying of fear and no one cares. Hell exists, you already know that. It's hidden in all of us. There are bands that can bring it to the surface, name it, and show what true evil looks like. It doesn't matter if you're a common man or a fallen priest. There is only one truth. No matter what.

I've been thinking a lot about things like this lately. Now, when I listen to the new SCOUR album, I have dark thoughts running through my head. It's very urgent stuff, very well played. How could it not, when it's a pack of famous and experienced musicians. I think I just need to write: Philip Anselmo (Pantera, Down), Derek Engemann (ex-Cattle Decapitation), John Jarvis (Agoraphobic Nosebleed), Mark Kloeppel (Misery Index) and Adam Jarvis (Pig Destroyer, Misery Index) and any extreme metal fan will tell me that quality is taken care of. 


The basis here is classic, Nordic black metal from Norway and Sweden (MAYHEM, BURZUM, DARKTHRONE, GORGOROTH, 1349, MARDUK). Then both death and grindcore elements are added. Of course, thrash metal and punk will also be heard. In short, SCOUR are a band that tries to push extreme metal further, into other corners. They are like musical explorers who like to discover. Although this is a band made up of all great musicians and one would expect more of a battle of egos, the opposite is true. The songs have clear, distinct and crisp melodies. The cold and dark atmosphere is not forgotten. I really feel like I'm locked in a dungeon under a church when listening to it. Waiting for my tormentor. He smiles like the devil himself. Do you also feel the chill, the chilling feeling that gets to my bones? By the way, Philip Anselmo is one of my favorite singers ever. And on the new album "Gold", he literally outdoes himself. Do you also sometimes get the nagging feeling that we're just puppets, just pieces on the great chessboard of life? Who controls us? If you're betting on God, I don't want to disappoint you. No one has ever seen Him, but you can meet Satan several times every day. The massive, raw sound is great, too. Killer, uncompromising, gets under your skin immediately. That's what happened to me with the whole record, actually. There's something very appealing, magical about it. It's like a violent battle that subconsciously draws us in. The gentlemen have recorded an album that has all the necessary attributes, ingredients to become my guide in today's crazy world for a long time. I can't help but recommend the news to you. For it burns with a bright flame once again. And it will burn you to the ground. You can hurt others, you can be evil, you can only be left with pain and suffering. In the end, you'll be forgiven anyway. How many horrific nightmares take place behind the monastery walls? Only you know. You say a few prayers and all is well. For you. Raw and cold black metal, stained with death, thrash metal, grindcore and punk, leaving a trail of blood in its wake! Satan hides in the shadow of the church!



about SCOUR on DEADLY STORM ZINE:




Tracklist:
1. Cross
2. Blades
3. Infusorium
4. Ornaments
5. Coin
6. Evil
7. Devil
8. Contaminated
9. Hell
10. Invoke
11. Gold
12. Angels
13. Serve

band:
Philip Anselmo (Pantera, Down), Derek Engemann (ex-Cattle Decapitation), John Jarvis (Agoraphobic Nosebleed), Mark Kloeppel (Misery Index) a Adam Jarvis (Pig Destroyer, Misery Index)

Produced by:
Scour

Engineered by:
Mike Dorsey
Additional Engineering by Steve Brogden at Forge Audio

Mixed by:
Dennis Israel at Fascination Street Studios

Mastered by:
Jens Bogren at Fascination Street Studios

Cover Artwork by:
Cain Gillis

TWITTER