DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemdeath metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdeath metal. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 10. února 2026

Recenze/review - SKULLHAMMER - Where Skulls Pile High (2026)


SKULLHAMMER - Where Skulls Pile High
EP 2026, vlastní vydání

for english please scroll down

Strávil jsem zase jednou několik nocí ve staré kostnici. Rozmlouval jsem s mrtvými, nasával zkažený pach rozkládajících se těl. Přemýšlel jsem, co se stane jednou, až zemřeme. Přejdeme do jiného světa, zažijeme peklo nebo ráj? Těžko říct, třeba jen shnijeme v chladné zemi a sežerou nás červi. Možná ale naše ostatky také zavřou do starých katakomb a staneme se děsivým svědectvím. Zrovna poslouchám nové EP německých SKULLHAMMER a zde, ve staré kostnici, vynikne jejich hudba nejlépe.

Kapelu jsem objevil víceméně náhodou, při jedné ze svých toulek podzemím. Zaujal mě motiv na obalu a potom jsem k jejich hudbě přistupoval úplně stejně, jako kdysi, když jsem v devadesátých letech s touto muzikou začínal. Jen jsem si sedl k reproduktorům a nechal na sebe jejich nové EP působit. Najednou jsem neseděl v pokoji, ale byl jsem již několikátý den zavřený ve staré kostnici. Ano, jsme stejné krve, to vám klidně podepíšu. 


Na "Where Skulls Pile High" se bezezbytku uctívají staré, klasické a tradiční death metalové pořádky. Vše je předkládáno velmi elegantně, zkušeně, je slyšet, že pod hudbou jsou podepsáni muzikanti, kteří moc dobře ví, co a jak chtějí hrát. Temnota se zde potkává s chladem. Riffy jsou ostré, melodie naléhavé a prašivé jako ruka staré mrtvoly. Připadám si, jako bych právě exhumoval nějaký starý hrob. V rakvi leží prokletý, který nejen, že má ve tváři děs, ale také svírá v rukou tohle EP: Pánové na to jsou ostře, nekompromisně, hudba je zde opředena pevnými prašivými pavučinami, ale nezapomíná se ani na melodie. Každý riff, motiv, melodie, nejen, že perfektně sedí na svých místech, ale je také ostrým hřebem, který jednou bude zatlučen i do vaší rakve. Přesně takovou odrůdu smrtícího kovu mám nejraději. Ožívají přede mnou brutální, staré, děsivé příběhy, jsem najednou součástí hudby. Užívám si nejen zvuk, ale i zmiňovaný motiv na obalu. Agresivita, uvěřitelnost, opravdovost, sázka na spíše tradiční postupy, zároveň vlastní invence a spousta zajímavých nápadů. Tak by mohla znít definice SKULLHAMMER. Jako starý, prašivý pes, který hlídá vstup do podsvětí již skoro 35 let, dávám téhle smečce vysokou známku kvality. Pro poslech doporučuji zhasnout všechna světla a volume úplně doprava. Teprve potom vyniknou naplno jednotlivé morbidní nuance. Strávil jsem zase jednou několik nocí ve staré kostnici. Rozmlouval jsem s mrtvými, nasával zkažený pach rozkládajících se těl. Přemýšlel jsem, co se stane jednou, až zemřeme. Těžko říct, třeba jen shnijeme v chladné zemi a sežerou nás červi. Starý, prašivý, surový death metal, který vám rozdrtí všechny kosti v těle! Temnota a chlad! 

Asphyx says:

I spent several nights in an old ossuary again. I talked to the dead, inhaled the rotten smell of decomposing bodies. I wondered what would happen when we die. Will we go to another world, experience hell or paradise? It's hard to say, maybe we'll just rot in the cold ground and be eaten by worms. But maybe our remains will also be locked away in old catacombs and we will become a terrifying testimony. I'm listening to the new EP by German band SKULLHAMMER right now, and here, in the old ossuary, their music stands out the most.

I discovered the band more or less by accident during one of my wanderings underground. I was intrigued by the cover art, and then I approached their music in exactly the same way as I did when I first started listening to this kind of music in the nineties. I just sat down by the speakers and let their new EP wash over me. Suddenly, I wasn't sitting in my room, but had been locked in an old ossuary for several days. Yes, we are of the same blood, I can assure you of that. 


"Where Skulls Pile High" pays homage to the old, classic, and traditional death metal order. Everything is presented very elegantly and skillfully, and it is clear that the musicians behind the music know exactly what they want to play and how they want to play it. Darkness meets coldness here. The riffs are sharp, the melodies urgent and rotten like the hand of an old corpse. I feel like I've just exhumed an old grave. In the coffin lies a cursed man who not only has terror on his face, but also clutches this EP in his hands: The gentlemen are sharp and uncompromising, the music is shrouded in solid, rotten cobwebs, but the melodies are not forgotten either. Every riff, motif, and melody not only fits perfectly in its place, but is also a sharp nail that will one day be hammered into your coffin. This is exactly the kind of deadly metal I like best. Brutal, old, terrifying stories come to life before me, and I suddenly become part of the music. I enjoy not only the sound, but also the aforementioned motif on the cover. Aggression, credibility, authenticity, a focus on traditional methods, combined with originality and lots of interesting ideas. That could be the definition of SKULLHAMMER. Like an old, mangy dog that has been guarding the entrance to the underworld for almost 35 years, I give this pack high marks for quality. To listen to them, I recommend turning off all the lights and turning the volume all the way up. Only then will the individual morbid nuances come into their own. Once again, I spent several nights in an old ossuary. I talked to the dead, inhaled the rotten smell of decomposing bodies. I wondered what would happen once we died. It's hard to say, maybe we'll just rot in the cold ground and be eaten by worms. Old, mangy, raw death metal that will crush every bone in your body! Darkness and cold!



tracklist:
01. Intro 02. Principium 
03. Where Skulls Pile High 
04. Unstoppable March 
05. Berzerker Fury 
06. Abysmal 
07. Slaves To Despair 
08. Hammered


A few questions - interview with death metal band from Germany - SKULLHAMMER.


A few questions - interview with death metal band from Germany - SKULLHAMMER.

Answered Kevin, thank you!

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

Greetings ;-) This is Kevin.Thank you very much for the interview! We are Skullhammer from Germany. Specifically from Bottrop — a city in the Ruhr area. Skullhammer has existed since mid-2024, and we play straightforward but brutal old-school death metal.

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

We did the majority of the production in-house. In other words: we recorded the drums, guitars, bass, and vocals by ourselves. We programmed the drums and the bass — that may not be exactly old-school, but at the moment we don’t have a drummer or a bassist.

The mixing and mastering were done by Andy Posdziech, an old friend of our guitarists Dennis and Stefan. Andy might be known to some for his collaboration with Kreator.


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

We had 500 CDs pressed, which we sell via our website. Additionally, on April 10, “Where skulls pile high” will be released on vinyl via Fucking Kill, initially in a run of 200 copies. Tapes of the EP have also been released. Death Farm Records had 50 copies produced. Of course, the EP is already available on all major platforms like YouTube, Spotify, Apple Music, and more.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

The answer to this question will take a little more time ;-) The lyrics deal with a mighty artifact—the Skullhammer—and a young barbarian named Vrakh Zornbringer. We tell the story of his hard life, filled with horrific cruelties, from Vrakh’s childhood to the great finale... All of this unfolds on the "Fallen World," a miserable place, an ancient and raw world where twisted powers fight over the souls of the living. Our songs build on each other musically and lyrically. In every song, a new chapter of the protagonist and the Skullhammer is told. This is flanked by the "Chronicles of Vrakh Zornbringer." These are short stories, reports, and chronicles about the Skullhammer and Vrakh Zornbringer. At the time of the interview, they are being turned into a kind of audiobook, which we will gradually upload to YouTube and on our site. We have invested a lot of time in writing these short stories and are excited for them to be released. For everyone who enjoys Warhammer 40k, Warhammer Fantasy, Age of Sigmar, Trench Crusade, Hero Quest, or Conan the Barbarian—listen to our stuff. You might like it ;-)

Here are the links to our stories:

https://lore.skullhammer.de



Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

Our logo, the hammer, and the cover artwork were created by the mighty Mangsiart. We are very grateful for his work! Check out his Instagram profile and subscribe to him. Here you’ll find the link to his profile: https://www.instagram.com/mangsiart

As for the website: Our guitarist Stefan designed and maintains it. He has no friends and sits at the computer 24/7, or paints Warhammer miniatures ;-) To answer your question conclusively, I have to say that today you probably can’t get by without social media. Whether we like it or not, a certain online presence is certainly helpful. But every band has to decide that for itself.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

We, after some exchanges with a somewhat larger underground label, decided to release the EP “Where skulls pile high” ourselves. We only released the tape in collaboration with Death Farm Records. We want to keep as much control as possible and do what we want, when, how, and where we want. Shortly after the CD was released on 16.01.26, Chris from Fucking Kill Records contacted us and made a great offer to release “Where skulls pile high” on vinyl. In exchange, it became clear that we would still have all creative freedom and additionally have an established and passionate partner by our side. Fucking Kill has been a staple in the underground for years and has released many good records.


Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

I think Skullhammer represents the product of our teenage heroes. The classics clearly to mention are: Bolt Thrower, early Obituary, Dying Fetus, Morbid Angel, and a bit of Paradise Lost. But many hardcore bands have also significantly influenced us and reflect the aggression in our music. Of course, there is a wide range of new stuff that we listen to with great joy.

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

We played Skullhammer’s first show in the summer of 2025 and we’re now at six gigs. On Saturday, February 7, 2026, we’ll continue with the Knüppel aus dem Sack Fest in Aachen. In general, we enjoy small, packed club shows, but of course we don’t shy away from bigger festivals. We take what comes ;-). Our best performance? Always when we leave the stage again. ;-)


What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

We would like to play as many concerts as our everyday life allows. We also want to record and release songs again quickly, and at the same time work on the stories and turn them into an audiobook.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

You can best reach us via our website or on Instagram at the following links:


Thanx for the interview.

We also thank you for the interview! Keep up the good work an GET HAMMERED DOWN!!!!





---------------------------------------------------------------------------------------------------

pondělí 9. února 2026

Interview - CONCRETE - Wild, destructive, massacring death metal that will tear you to pieces!

Recenze/review - CONCRETE - Absent Mortality (2026):

Interview with death metal band from Bulgaria - CONCRETE.

Answered Kalin Kolev (guitars, vocals), thank you!

Ave CONCRETE! Greetings to the Bulgarian underground. I hope everything is going well for you. It should be, since you have released the fifth great album of your career this year. I must admit that it literally pinned me to the wall. It's dark, energetic, and cuts like a sharp knife. It's clear that you've done a great job and that you have a lot of talent. How do you perceive the new album in relation to your previous work? Where did you want to go with it, and how do you think the recordings are different?

Kalin: Hello! Thanks for having me! Everything is going well with the album release, so far it’s getting hot attention and scores high. I think “Absent Mortality” picks exactly where “Ethereal Atrocities” left off. It is the natural step forward from the previous album. We try to push ourselves and top each album with the new one. I think we managed to do that with “Absent Mortality”. It was certainly a challenge to write down and record the material, which means we really did push it. I’m really happy with how it all laid out.


"Absent Mortality" has all the attributes of good death metal. For me personally, it's an album I love to come back to. How did it come about? How does CONCRETE compose new material?

Kalin: The writing process was not so different than what we usually do. I’d usually gather some riffs and put them to a song, then take it to the rehearsal room and fine polish it. Sometimes things get cut away, sometimes we add stuff, right until we are happy with how the song goes. Sometimes I’d start a song based on a title that I like, then build riffs and lyric patterns gradually. Peter would come up with cool ideas too, we string those together. Maybe add some fitting riffs and before you know it the song’s skeleton is done. I stopped trying to sit down and force myself into writing, because it never works out. I just jam whenever I can and ideas start flowing themselves.

I found out that Todor Voynski is responsible for the mastering and mixing. I have to say that the sound is literally killer. It still makes me turn up the volume on my hi-fi system. Todor Voynski created a sound that is cruel, raw, dark, and animalistic. How was it working with him, and why did you choose him? In which studio did you record, and how did everything go?

Kalin: Todor is a long-time friend of the band. He really knows his way around death metal – a fact that eases the work process profoundly. He has this chill way of work that really makes the artist feel secure and in great hands. I can’t be happier with the album production – it really pumps up the band’s name and adds to the album’s energy. The drums and vocals were recorded in Varna’s Playground Studio with Atanas Matchev but under constant guidance of Todor, cause he wanted to make sure we capture the best of the kit and my voice. We did all guitars and bass tracks in my home studio, then Voynski reamped and mixed the whole thing over at his Seaborne Studios in Sofia. It was a seamless recording process in a really relaxed, friendly and professional environment.


An integral part and a kind of bonus for fans today is the CD. You released it on Rebirth the Metal Productions and it has a macabre cover. Who is its author? How did you choose the motif and how does it relate to the music on the new album?

Kalin: I’m really picky with the album covers. In fact as picky as when I listen to how the album is turning out in the early stages. I’ve always considered the artwork as equally important part to an album as the music itself. It’s the first thing people notice prior to listening to the piece. All classic death metal albums adore killer front covers, you know. That being said – I knew we’re in good hands when commissioning Angel Ivanov to do the cover for „Absent Mortality“ because we‘ve worked with him ever since our second album „Chambers Of Afterlife“. As the band progresses, so do the artworks and this time it’s no different. My jaw dropped to the ground when I received the finished work for „Absent Mortality“. I think it fits perfectly with the album’s dark and macabre nature. It’s an oil painting on canvas – just the way it should be. All I did was share the structural idea I had in mind and Angel put it on canvas in such a great way.

I've been wandering around the underworld for over thirty years and I only know a few death metal bands from Bulgaria (I really like ENTHRALLMENT). Still, I think we have a similar nature and taste when it comes to metal. I really like your bands and follow your scene closely. How are extreme metal styles doing in your country? How do you perceive your scene, fans, labels, as a musician?

Kalin: It’s a small but really tight scene! It’s even flourishing because I see a lot of younger bands currently gaining speed. I’d recommend checking Unbaptised and Certain Demise. Those kids are vely talented with their instruments and already have the right mindset on things. Old-timers are still around and holding ground – bands like Past Redemption and Mortal Remains. We’re happy to have a strong and solid fanbase that really make each live show a hell of an experience.


You play old-school-influenced death metal. Today, bands can't avoid comparisons, but I'd be interested to know how the idea to form CONCRETE came about, who your role models were and are, and where you want to take your band. Are you attracted to big international festivals, are you willing to go on tour with a more famous band?

Kalin: We’re still handling Concrete the way we started from the beginning. I just gathered friends in 2011 and we wanted to play death metal much like the bands we enjoyed listening. The US death scene has tremendous impact on my song writing and attitude to the genre. If I had to pick a few, I’d say Cannibal Corpse, Deicide, Morbid Angel... Suffocation and Malevolent Creation, etc. As far as gigs go, we enjoy the small crowded venues better than the bigger open air festivals, simply because it’s a more tight ambience and the crowd interaction is there. Bigger festivals are cool too. They have something that smaller venues can’t offer – bigger audience and sound projection. We love playing both, but venue shows will be in our hearts forever. Through the years we’ve had the privillege to share stages with lots of favorite bands like Asphyx, Incantation or Malevolent Creation. It’s always awesome to be up there with the people that nurtured you into the scene.

When I started my website ten years ago, I had a vision that I would try to support bands that I thought weren't so visible. To let the world know about them. I think I'm doing pretty well, at least according to the feedback. How do you approach promotion? Do you leave it to the label, or do you send CDs out for reviews yourself? For example, I buy albums that I really enjoy. How about you? Are you also fans who like to support your colleagues often? Do you go to concerts? Do you party?

Kalin: You’re doing a great job! Keep up the good work! As far as Concrete and promotion goes – it’s a mutual effort between the RTM Productions and the band. Andreas is really great with the bands on his roster and takes good care for us. I’m also a CD collector and always try to get whatever catches my ear and support local bands – be it by going to gigs or buying merch. Concrete is a pretty party-loving band. Afterparties are always on the go when we finish a gig.


On the one hand, bands starting out today have lots of opportunities to make themselves known, but on the other hand, there are so many bands that fans get lost in the crowd. Lots of people just download MP3s from the internet and instead of going to concerts, they prefer to spit venom on Facebook. How does modern technology affect you as CONCRETE? What do you think about downloading music, Google metalheads, streaming music, etc.?

Kalin: Internet is a wonderfull tool for bands to promote their music. It just happens so fast. A couple of clicks bring your stuff to huge audiences and you’re ready to go. If the music is cool, you’ll make it. If not, you’ll get lost in the noise. Stronger bands will endure, while incosistent ones will weed themselves out. I guess we’re doing allright, because we’ve been on the road for 15 years now. Tape trading and analog zines are cool. I really loved those times and I still get some through mail, but times are changing and digital now takes hold over the most of the promotion.

I like to ask musicians what death metal means to them. How would they define it, whether it is more of a philosophy and lifestyle for them or "just" relaxation. What does it mean to you? How do you perceive and experience it?

Kalin: Death metal is a huge part of my personal life too. I've really embraced it as my lifestyle and look at it that way. I’m always at shows, I love getting home and putting something appropriate on the stereo. I love digging up obscure stuff on YouTube, those hidden gems of bands. I love band trivia. So my passion for the genre doesn’t end with me being in a band. I’ve seen a lot of people that just do the rehearsals and play the gigs, but listen to little to none death metal in their spare time.


Finally, a classic but important question. What does CONCRETE have planned for the coming months? Where can we see you in concert and when will you visit the Czech Republic? If you have something on your mind and would like to say something to your fans, promoters, or labels, here's your chance...

Kalin: We’ll do our best to do as many shows as we can for „Absent Mortality“. We are already working on some gig shows. One of those will be Romania. If we can visit Czech Republic, that would be awesome. We’re always open for opportunities and try to set up things so it would work for everyone. All of us have everyday jobs which sometimes gets in the way of plans, but so far we’ve managed to work things out. If any zines or promoters want to get in touch – feel free to do so. I’d like to thank all the fans we’ve gained through the years and all the people that have been there for us in any form – zines, venue owners and even soundguys. Thanks to Deadly Storm Zine for this interview. See you on the road!

Thank you very much for the interview. I wish you a lot of success with your new album and hope that your fan base grows as much as possible. I look forward to seeing you live somewhere and wish you success both musically and personally. I'm going to stuff "Absent Mortality" into my head again!

Kalin: Glad you like the album! Blast the hell out of it loud!






---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - CONCRETE - Divoký, zničující, masakrující death metal, který vás roztrhá na kusy!

Recenze/review - CONCRETE - Absent Mortality (2026):

Rozhovor s death metalovou skupinou z Bulharska - CONCRETE.

Odpovídal Kalin Kolev (kytara, zpěv), děkujeme!

Ave CONCRETE! Zdravím do bulharského undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos páté dlouhohrající skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vaší předchozí tvorbou? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?

Kalin: Ahoj! Díky za pozvání! S vydáním alba šlo všechno dobře, zatím se mu dostává velké pozornosti a vysokého hodnocení. Myslím, že „Absent Mortality“ navazuje přesně na to, kde „Ethereal Atrocities“ skončilo. Je to přirozený krok vpřed od předchozího alba. Snažíme se posouvat se dál a každé album dalším překonávat. Myslím, že se nám to s „Absent Mortality“ podařilo. Byla to rozhodně výzva napsat a nahrát materiál, což znamená, že jsme se opravdu posunuli dál. Jsem opravdu spokojený s tím, jak to všechno dopadlo.


„Absent Mortality“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál CONCRETE?

Kalin: Proces psaní se moc nelišil od toho, co většinou děláme. Obvykle jsem shromáždil pár riffů, dal je do písně a pak ji vzal do zkušebny, kde ji doladil. Někdy se věci vystřihnou, někdy se něco přidá, dokud nejsme s výsledkem spokojení. Někdy jsem začal s písní podle názvu, který se mi líbí, a pak jsem postupně sestavoval riffy a texty. Peter také přišel se zajímavými nápady, které jsme propojili. Možná jsme přidali nějaké vhodné riffy a než se nadějete, kostra písně je hotová. Přestal jsem se snažit sednout si a nutit se do psaní, protože to nikdy nevyjde. Prostě si zajamuju, kdykoli můžu, a nápady začnou plynout samy od sebe.

Dohledal jsem si, že pod masteringem a mixem je podepsán Todor Voynski. Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Todor Voynski vám vytvořil zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný. Jak se vám s ním spolupracovalo a proč právě on? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?

Kalin: Todor je dlouholetý přítel kapely. Opravdu se vyzná v death metalu – což nesmírně usnadňuje pracovní proces. Má takový pohodový způsob práce, díky kterému se umělec cítí bezpečně a v dobrých rukou. S produkcí alba nemůžu být spokojenější – opravdu to povznáší jméno kapely a dodává albu energii. Bicí a vokály byly nahrány ve studiu Playground ve Varně s Atanasem Matchevem, ale pod neustálým vedením Todora, protože se chtěl ujistit, že zachytíme to nejlepší z bicí soupravy a mého hlasu. Všechny kytarové a basové stopy jsme nahráli v mém domácím studiu a Voynski to celé reampoval a mixoval ve svém Seaborne Studios v Sofii. Byl to bezproblémový proces nahrávání ve skutečně uvolněném, přátelském a profesionálním prostředí.


Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes CD. Vy jste jej vydali u Rebirth the Metal Productions a je opatřeno mrtvolným obalem. Kdo je jeho autorem? Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?

Kalin: S obaly alb jsem opravdu vybíravý. Vlastně stejně vybíravý, jako když poslouchám, jak album dopadlo v raných fázích. Vždycky jsem považoval obal alba za stejně důležitou součást alba jako samotnou hudbu. Je to první věc, které si lidé všimnou, než si skladbu poslechnou. Všechna klasická death metalová alba mají úžasné obaly. Nicméně – věděl jsem, že jsme v dobrých rukou, když jsem pověřil Angela Ivanova, aby vytvořil obal pro „Absent Mortality“, protože s ním spolupracujeme už od našeho druhého alba „Chambers Of Afterlife“. Jak se kapela zlepšuje, zlepšují se i ​​obaly a tentokrát tomu není jinak. Spadla mi čelist k zemi, když jsem dostal hotové dílo pro „Absent Mortality“. Myslím, že to dokonale zapadá do temné a makabrózní povahy alba. Je to olejomalba na plátně – přesně tak, jak by to mělo být. Já jsem se jen podělil o strukturální myšlenku, kterou jsem měl na mysli, a Angel ji skvěle přenesl na plátno.

Toulám se podsvětím již přes třicet let a z Bulharska znám jen pár death metalových kapel (mám hrozně rád ENTHRALLMENT). Přesto si myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Jak se u vás daří extrémním metalovým stylům? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely, ty jako muzikant?

Kalin: Je to malá, ale opravdu sehraná scéna! Dokonce vzkvétá, protože vidím spoustu mladších kapel, které momentálně nabírají na obrátkách. Doporučil bych se podívat na Unbaptised a Certain Demise. Tihle kluci jsou velmi talentovaní, umí hrát a mají správný přístup k věcem. Staříci tu stále jsou a drží se – kapely jako Past Redemption a Mortal Remains. Jsme rádi, že máme silnou a solidní fanouškovskou základnu, která z každého živého vystoupení dělá opravdu skvělý zážitek.


Hrajete death metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit CONCRETE, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

Kalin: S Concrete pořád děláme vše tak, jako když jsme začínali. V roce 2011 jsem se sešel s přáteli a chtěli jsme hrát death metal podobně jako kapely, které jsme rádi poslouchali. Americká death scéna měla obrovský vliv na mé psaní písní a postoj k tomuto žánru. Kdybych měl vybrat pár, řekl bych Cannibal Corpse, Deicide, Morbid Angel... Suffocation a Malevolent Creation atd. Co se týče koncertů, užíváme si menší zaplněné prostory víc než větší open air festivaly, jednoduše proto, že je tam lepší atmosféra a interakce s publikem. Větší festivaly jsou taky fajn. Mají něco, co menší podniky nemohou nabídnout – větší publikum a zvukovou projekci. Rádi hrajeme obojí, ale koncerty v klubech zůstanou v našich srdcích navždy. Během let jsme měli tu čest sdílet pódia s mnoha oblíbenými kapelami jako Asphyx, Incantation nebo Malevolent Creation. Vždycky je úžasné být tam s lidmi, kteří vás na scéně vychovali.

Když jsem před deseti lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

Kalin: Odvádíš skvělou práci! Jen tak dál! Co se týče Concrete a propagace – je to společný projekt RTM Productions a kapely. Andreas je s kapelami ve svém repertoáru opravdu skvělý a dobře se o nás stará. Já jsem také sběratel CD a vždycky se snažím sehnat cokoli, co mě zaujme, a podpořit místní kapely – ať už chozením na koncerty nebo nákupem merchu. Concrete je kapela, která miluje párty. Afterpárty pořádáme vždycky, když skončíme koncert.


Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako CONCRETE ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?

Kalin: Internet je pro kapely skvělý nástroj k propagaci jejich hudby. Děje se to prostě tak rychle. Pár kliknutí vám umožní dostat vaše věci k obrovskému publiku a jste připraveni vyrazit. Pokud je hudba skvělá, uspěli jste. Pokud ne, ztratíte se v hluku. Silnější kapely vydrží, zatímco ty nekonzistentní se samy vytratí. Myslím, že se nám daří dobře, protože už jsme na cestách 15 let. Obchodování s kazetami a analogové ziny jsou fajn. Ty časy jsem si opravdu zamiloval a pořád dostávám nějaké poštou, ale časy se mění a digitální média teď přebírají většinu propagace.

S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

Kalin: Death metal je obrovskou součástí i mého osobního života. Opravdu jsem ho přijal jako svůj životní styl a dívám se na něj tak. Jsem pořád na koncertech, miluji, když se dostanu domů a pustím si do stereo něco vhodného. Rád hrabu na YouTube obskurní věci, ty skryté klenoty kapel. Miluji kapelní kvizy. Takže moje vášeň pro tento žánr nekončí tím, že jsem v kapele. Viděl jsem spoustu lidí, kteří jen zkoušejí a hrají koncerty, ale ve volném čase poslouchají málo nebo vůbec žádný death metal.


Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají CONCRETE v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě a kdy navštívíte Českou republiku? Pokud máš něco na srdci a rád bys něco vzkázal fanouškům, promotérům, labelům, tak zde je prostor…

Kalin: Uděláme vše pro to, abychom pro „Absent Mortality“ odehráli co nejvíce koncertů. Už teď pracujeme na několika koncertech. Jedním z nich bude Rumunsko. Pokud bychom mohli navštívit Českou republiku, bylo by to skvělé. Jsme vždy otevření příležitostem a snažíme se věci zařídit tak, aby to fungovalo pro všechny. Všichni máme každodenní práci, která nám někdy brání v plánování, ale zatím se nám daří věci vyřešit. Pokud se nám chtějí nějaké ziny nebo promotéři ozvat, neváhejte. Chtěl bych poděkovat všem fanouškům, které jsme za ta léta získali, a všem lidem, kteří pro nás byli v jakékoli formě – zinům, majitelům klubů a dokonce i zvukařům. Díky Deadly Storm Zine za tento rozhovor. Uvidíme se na cestách!

Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Absent Mortality“ zase narvat do hlavy!

Kalin: Jsem rád, že se ti album líbí! Ať to hraje nahlas!






---------------------------------------------------------------------------------------------------

neděle 8. února 2026

Recenze/review - DEAD SUN - This Life Is A Grave (2025)


DEAD SUN - This Life Is A Grave
CD 2025, Emanzipation Productions

for english please scroll down

Připadal jsem si jako starý hrobník, který se přehrabuje v prašivých kostech. Nestál jsem u plesnivé rakve, ale u stolu na kterém stojí moje hi-fi věž. Hledám nahrávky, na které jsem minulý rok zapomněl a chtěl jsem se jim věnovat. Rogga Johansson toho vydává tolik, že se v jeho kapelách i projektech občas ztrácím. Musím to napravit. utíkám do sklepa, vypínám topení, i když je venku zima. Mrznou mi kosti a pomalu se dostávám do podivného stavu death metalového posluchače, který potřebuje další dávku ostrých melodií. DEAD SUN jsou kapelou, která datuje svůj vznik do roku 1996.

Jedná se vždy o velmi dobře zahranou a složenou poctu melodickému švédskému death metalu. Alba bývají doslova prodchnutá takovou tou zvláštní severskou melancholií. Jde o hudbu, která nejvíc vynikne ve starých katakombách, u menhirů, na lesních hřbitovech. Pokud to máte takhle rádi, chybu rozhodně neuděláte. Rogga nijak nemění směr a je to moc dobře. Stejně jako asi každý potřebuji nějaký záchytný bod, kus něčeho pevného, opravdového, na co se mohu spolehnout. DEAD SUN jsou toho jasnou definicí. 


Jen se tak vznášet, jen tak se nechat obejmout ledovou vodou. Jako mrtvola, co jsem nedávno viděl ve svých snech na hladině horského jezera. Ten klid, ta bolest, ten strach, krása smutku, osamění ve smrti. Tohle všechno najdete i na téhle nahrávce. Pokud máte rádi staré EDGE OF SANITY, kousky PARADISE LOST, v některých momentech válečníky BOLT TROWER, to vše zahalené do velmi dobře čitelného, masivního a chladného zvuku, pokud se rádi procházíte ranní mlhou, pokud se s chutí jen tak zastavíte na hřbitově, myslím si, že by se vám mohlo líbit i loňské album "This Life Is A Grave". Zrozeni v bolestech čekáme od prvního okamžiku na smrt. Času je málo a není nutné jej ztrácet. Jsem moc rád, že jsem se konečně k téhle nahrávce dostal. Venku mrzne, napadl i sníh a ulice jsou šedé a nepřívětivé. Myslím si, vím, jsem si naprosto jistý, co budu několik následujících měsíců poslouchat. DEAD SUN nejsou pro mě jen další Roggovou kapelou v řadě. Naopak, tentokrát nemohu jinak a novinku vám doporučit na 100%. Má v sobě totiž všechno - dobré melodie, zajímavé pasáže, podmanivě chladnou atmosféru. Dostala se mi postupně do hlavy, i do mých žil. Stala se kousky ledu, které mě mrazily. V krvi i kostech. Jedno staré dobré přísloví říká, že hudba je jen jedna -  dobrá a nebo špatná. Mohu vám klidně podepsat pod přísahou, že tohle album patří mezi vyvolené. Přiznávám bez mučení, poslech si pořád neskutečně rád užívám a velmi často se vracím. Do svého chladného sklepa, na stará pohřebiště, do dávno opuštěných kobek. Mrazivé a temné death metalové album, které je nasáklé melancholií a samotou opuštěných katakomb! 

Asphyx says:

I felt like an old gravedigger rummaging through rotten bones. I wasn't standing next to a moldy coffin, but at the table where my hi-fi tower stands. I'm looking for recordings I forgot about last year and wanted to listen to. Rogga Johansson releases so much that I sometimes get lost in his bands and projects. I have to fix that. I run to the basement and turn off the heating, even though it's cold outside. My bones are freezing, and I'm slowly getting into the strange state of a death metal listener who needs another dose of sharp melodies. DEAD SUN is a band that dates back to 1996.

They are always a very well-played and composed tribute to melodic Swedish death metal. Their albums are literally imbued with that special Nordic melancholy. It is music that stands out most in old catacombs, near menhirs, in forest cemeteries. If you like it that way, you definitely won't go wrong. Rogga isn't changing direction, and that's a good thing. Like everyone else, I need something to hold on to, something solid and real that I can rely on. DEAD SUN is the clear definition of that. 


Just floating, just letting yourself be embraced by the icy water. Like the corpse I recently saw in my dreams on the surface of a mountain lake. The calm, the pain, the fear, the beauty of sadness, the loneliness of death. You will find all of this on this recording. If you like the old EDGE OF SANITY, bits of PARADISE LOST, at times the warriors of BOLT TROWER, all wrapped up in a very clear, massive and cold sound, if you like walking through the morning mist, if you like to stop at the cemetery, I think you might also like last year's album "This Life Is A Grave". Born in pain, we wait for death from the very first moment. Time is short and there is no need to waste it. I am very glad that I finally got to this recording. It's freezing outside, snow has fallen, and the streets are gray and unwelcoming. I think, I know, I am absolutely sure what I will be listening to for the next few months. DEAD SUN is not just another Roggov band for me. On the contrary, this time I can't help but recommend their new album 100%. It has everything - good melodies, interesting passages, a captivatingly cold atmosphere. It gradually got into my head and into my veins. It became pieces of ice that froze me. In my blood and bones. An old saying goes that there is only one kind of music - good or bad. I can swear under oath that this album belongs among the chosen ones. I admit without hesitation that I still enjoy listening to it immensely and return to it very often. To my cold cellar, to old burial grounds, to long-abandoned dungeons. A freezing and dark death metal album, steeped in the melancholy and loneliness of abandoned catacombs!



tracklist:
1. Primordial Knowledge (Where Ubbo-Sathla Reign) 
2. Embraced by the Succubus 
3. A Midnight Serenade 
4. Sin Collector
5. Nighttime Butterfly
6. She Drank My Soul
7. Your Life Is a Grave
8. Calls from the Crypt
9. To Give the End a Voice 

Lineup:
Rogga Johansson - guitars, bass, vocals
Thomas Ohlsson - drums



sobota 7. února 2026

Recenze/review - STABBING - Eon of Obscenity (2026)


STABBING - Eon of Obscenity
CD 2026, Century Media Records

for english please scroll down

Procházím se zase jednou morbidní galerií smrti a jsem stále fascinován, jakého zla jsou lidé schopni. Z historie se nikdy nepoučíme. Ve jménu víry, politiky, ve jménu absolutního zla budeme dál páchat zvěrstva, šokovat, mučit, ničit a bude po nás zůstávat spálená země. Jakoby bylo zlo a temnota v každém z nás. Záleží jen na příležitosti. Přemýšlím o tom a ochutnávám zahnívající maso, které nám letos předkládá na svém druhém dlouhohrajícím albu texaská brutal death metalová kapela STABBING.

Nejdříve jen souhlasně kývám hlavou a ověřuji si, zda jsou splněny všechny mé požadavky. Po několika skladbách říkám sám sobě, ano, ve všech bodech obhajoby je vše v pořádku. Zvuk je masivní, surový, zabijácký (Chris Kritikos - mixing, mastering). Zaujal mě i motiv na obalu, který si dovedu představit i na svém tričku. Podepsán je pod ním Rudi Yanto a jsou na něm znázorněny šílené běsy. Prohlížím si jednotlivé sochy, obrazy. Na všech je krev, násilí a šílenství. Tohle je syrový brutální death metal přesně podle mého gusta. 


Jsem moc rád, že se texaští maniaci soustředí spíše na to, aby v sobě jednotlivé skladby měly potřebný drive a sílu, aby byly dobře napsány a poslouchaly se jako nářek raněných, než aby jako spousta dnešních kapel jenom předváděli, jak umí rychle a brutálně hrát. Jednotlivé motivy jsou jako ostré hřeby, které jsou mi zatloukány postupně do hlavy. Jsem při poslechu celý od krve, kývám se do rytmu, jako zkušený řezník, který právě dokončil svoji morbidní směnu. STABBING vás vyvrhnou zaživa, jsou ostří a nekompromisní, přesto v sobě má tohle album cosi melodicky přitažlivého. Samozřejmě, v rámci brutálně death metalového zákona. Objeví se i slamové prvky, které jsou velmi umně vložené a dodávají celé nahrávce na ještě větší uvěřitelnosti. Současný svět je plný násilí, jeho adorace a najít v tom všem marastu alespoň nějakou dobrou zprávu je skoro nemožné. Jakoby celý svět přikryl černý, krví nasáklý mrak. Pokud vám to vadí jako mě, pusťte si nové album "Eon of Obscenity" a garantuji vám, že bude váš mozek vystřelen z hlavy a vaše mysl se konečně uklidní. Pánové s motorovými pilami místo nástrojů, sice nepřinášejí do podzemí nic nového, ani převratného, ale novinka není jen dobře odvedeným řemeslem. Má něco do sebe, něco navíc, jakousi temnou přitažlivost, kterou ocení všichni opravdový fanoušci opuštěných patologických sálů (a také kapel typu SUFFOCATION, DEVOURMENT, DISGORGE, DEEDS OF FLESH, CRYPTOPSY, INTERNAL BLEEDING). Procházím se zase jednou morbidní galerií smrti a jsem stále fascinován, jakého zla jsou lidé schopni. Z historie se nikdy nepoučíme. Ve jménu víry, politiky, ve jménu absolutního zla budeme dál páchat zvěrstva, šokovat, mučit, ničit a bude po nás zůstávat spálená země. Pokud chcete alespoň na chvilku na všechno zapomenout, doporučuji vám si pustit tohle album. A to pořádně nahlas. Brutální, surový a masivní death metal, který po sobě zanechává hlubokou krvavou stopu! Budete vyvrženi zaživa!

Asphyx says:

I am once again walking through a morbid gallery of death, and I am still fascinated by the evil that people are capable of. We never learn from history. In the name of faith, politics, in the name of absolute evil, we will continue to commit atrocities, shock, torture, destroy, and leave scorched earth behind us. It is as if there is evil and darkness in each of us. It just depends on the opportunity. I think about this as I taste the rotting flesh presented to us this year on the second full-length album by Texas brutal death metal band STABBING.

At first, I just nod my head in agreement and check to see if all my requirements are met. After a few songs, I say to myself, yes, everything is fine in all points of defense. The sound is massive, raw, killer (Chris Kritikos - mixing, mastering). I am also intrigued by the cover art, which I can imagine on my T-shirt. It is signed by Rudi Yanto and depicts insane demons. I look at the individual sculptures and paintings. They all feature blood, violence, and madness. This is raw, brutal death metal exactly to my liking. 


I am very glad that the Texan maniacs focus more on ensuring that individual songs have the necessary drive and power, that they are well written and sound like the cries of the wounded, rather than just showing off how fast and brutally they can play, like many bands today. The individual motifs are like sharp nails being hammered into my head one by one. As I listen, I am covered in blood, swaying to the rhythm like an experienced butcher who has just finished his morbid shift. STABBING will rip you apart alive; they are sharp and uncompromising, yet there is something melodically appealing about this album. Of course, within the brutal laws of death metal. There are also slam elements, which are very artfully inserted and add even more credibility to the whole recording. The current world is full of violence and its adoration, and it is almost impossible to find any good news in all this mess. It's as if the whole world is covered by a black, blood-soaked cloud. If this bothers you as much as it bothers me, listen to the new album "Eon of Obscenity" and I guarantee that your brain will be blown out of your head and your mind will finally calm down. Gentlemen with chainsaws instead of tools may not bring anything new or revolutionary to the underground, but this new release is not just a well-crafted piece of work. It has something special, something extra, a kind of dark appeal that all true fans of abandoned pathology rooms (and bands like SUFFOCATION, DEVOURMENT, DISGORGE, DEEDS OF FLESH, CRYPTOPSY, INTERNAL BLEEDING) will appreciate. Once again, I am walking through a morbid gallery of death, and I am still fascinated by the evil that people are capable of. We never learn from history. In the name of faith, politics, in the name of absolute evil, we will continue to commit atrocities, shock, torture, destroy, and leave scorched earth behind us. If you want to forget everything for a moment, I recommend you play this album. And play it loud. Brutal, raw, and massive death metal that leaves a deep bloody trail behind! You will be cast out alive!



tracklist:
01. Rotting Eternal 
02. Inhuman Torture Chamber 
03. Masticate The Subdued 
04. Eon Of Obscenity 
05. Reborn To Kill Once More 
06. Ruminations 
07. Nauseating Composition 
08. Their Melted Remains 
09. Sonoluminescent Hemoglobinopathy 
10. Symphony Of Absurdity 
11. Sinking Into Catatonic Reality

pátek 6. února 2026

Recenze/review - ENSANGUINATE - Death Saturnalia (2026)


ENSANGUINATE - Death Saturnalia
CD 2026, Soulseller Records

for english please scroll down

Pokaždé, když sestupuješ po schodech dolů do podzemí, tak máš strach. V kostech se ti usadil chlad a vnitřnosti svírá hniloba a smrt. Našlapuješ opatrně, otevíráš pomalu starou rezavou bránu. Vstupuješ dovnitř a obejme tě krvavá mlha. Jsi ztracený, chvílemi nevíš, jestli náhodou nespíš a nebo do tebe nezasekli dráp děsivé noční můry. Ze snů tě probudí tví vlastní démoni. Oltář je připraven. Je ti doufám jasné, kdo bude další z krvavých obětí. 

Se slovinskou death metalovou kapelou ENSANGUINATE jste se mohli na našich stránkách již několikrát setkat. Recenze i rozhovor jsou odkazovány dole pod dnešním článkem. Tahle smečka mě zaujala svojí temnou energií, která ke mě začala vždy stékat z reproduktorů, když jsem zapnul play. Letošní nahrávka je volným pokračováním věcí minulých. Kapela nadále rozvíjí svůj talent pro morbidní atmosféru a vy si tak znovu můžete vychutnat hudbu, která musela být nahrávána ve starých prokletých katakombách. 


Když nové album poslouchám, tak přede mnou doslova ožívají, zhmotňují se, pradávné krvavé příběhy plné bolesti, tajemna, naprosté tmy i utrpení. Slovinci jsou opravdoví, reální, autentičtí, věřím jim každou notu, melodii, každý úder bicích. Album má v sobě jak surový, plesnivý death metalový základ, tak i ostré, divoké a chladné black metalové pasáže, které se mi ihned zadřely hluboko pod kůži i do podvědomí. Kapela mě ihned strhla na svoji stranu, do hlubiny, ze které není úniku. Spíše než o obyčejný poslech se u mě jednalo o niterný, osobní zážitek, o setkání s naprostou tmou, o pradávný rituál, o uctívání temných sil. Jako bych se spolu s ENSANGUINATE vracel i ke svým vlastním krvavým kořenům. "Death Saturnalia" je albem, které hoří zevnitř a na povrchu je mrazivé jako ruka čerstvě vykopané mrtvoly. Konečně jsem sestoupil dolů, do podzemí. Jsem již očekáván. U stolu sedí ty nejděsivější přízraky, jaké si můžete představit. Noční můry, postavy bez tváře, které sem přišly z onoho světa. Kývnete na pozdrav všem démonům a znovu zapnete play. Ztratíte se v krvavé mlze a budete si stejně jako já užívat syrový a velmi dobře čitelný zvuk, s chutí se podíváte na motiv na obalu a nakonec spočinete ve své dřevěné rakvi. Slovinci jsou velmi talentovanými pohrobky kapel jako POSSESSED, MORBID ANGEL, WATAIN, DISSECTION. Uctívají jejich postupy, ale také přidávají velkou spoustu svých nápadů a invence. Nemohu jinak, než vám jejich nové album doporučit. Je vynikající po všech stránkách! Pokaždé, když sestupuji po schodech dolů do podzemí, tak mám strach. V kostech se mi usadil chlad a vnitřnosti svírá hniloba a smrt. Našlapuji opatrně, otevírám pomalu starou rezavou bránu. Vstupuji dovnitř a obejmou mě chladné pavučiny. Teď už to vím, jsem zde správně. Divoké, chladné a tajemné black death metalové album, u kterého vám zmrzne krev v žilách! Shoříte zevnitř!

Asphyx says:

Every time you descend the stairs into the underground, you feel afraid. A chill settles in your bones, and rot and death grip your insides. You tread carefully, slowly opening the old rusty gate. You enter and are enveloped by a bloody mist. You are lost, at times unsure whether you are dreaming or whether the claws of a terrifying nightmare have sunk into you. Your own demons wake you from your dreams. The altar is ready. I hope you know who the next bloody victim will be. 

You may have already encountered the Slovenian death metal band ENSANGUINATE several times on our website. Reviews and interviews are linked below today's article. This band caught my attention with its dark energy, which always began to flow from the speakers when I pressed play. This year's recording is a loose continuation of previous works. The band continues to develop its talent for creating a morbid atmosphere, allowing you to once again enjoy music that must have been recorded in ancient, cursed catacombs.


When I listen to the new album, ancient bloody stories full of pain, mystery, utter darkness, and suffering literally come to life before my eyes, materializing before me. Slovinci are genuine, real, authentic, and I believe every note, every melody, every beat of the drums. The album has both a raw, moldy death metal foundation and sharp, wild, and cold black metal passages that immediately got under my skin and into my subconscious. The band immediately drew me to their side, into a depth from which there is no escape. Rather than just listening, it was an intimate, personal experience for me, an encounter with utter darkness, an ancient ritual, a worship of dark forces. It was as if, together with ENSANGUINATE, I was returning to my own bloody roots. "Death Saturnalia" is an album that burns from within and is as cold on the surface as the hand of a freshly dug corpse. I have finally descended into the underground. I am already expected. The most terrifying specters you can imagine are sitting at the table. Nightmares, faceless figures who came here from the other world. You nod in greeting to all the demons and press play again. You will lose yourself in a bloody fog and, like me, enjoy the raw and very clear sound, eagerly look at the cover art, and finally rest in your wooden coffin. Slovenians are very talented descendants of bands such as POSSESSED, MORBID ANGEL, WATAIN, and DISSECTION. They revere their methods, but also add a lot of their own ideas and inventiveness. I can't help but recommend their new album to you. It's excellent in every way! Every time I descend the stairs into the underground, I am afraid. Coldness settles in my bones and rot and death grip my insides. I tread carefully, slowly opening the old rusty gate. I step inside and am enveloped by cold cobwebs. Now I know I'm in the right place. A wild, cold, and mysterious black death metal album that will freeze the blood in your veins! You will burn from the inside!



about ENSANGUINATE on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - ENSANGUINATE - Eldritch Anatomy (2022)

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine