DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemdeath metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdeath metal. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 25. října 2025

Interview - FROM THE CRYPT - Moldy, raw, devastating old-school death metal that will grind you to dust! You will be buried alive and cursed forever!


Interview with death metal band from Netherlands - FROM THE CRYPT.

Answered Luuk (guitars), thank you!

Recenze/review - FROM THE CRYPT - Born in the Grave (2025):

Ave FROM THE CRYPT! Greetings to the Dutch underground. Let's get straight to the point. You have a new album out, "Born in the Grave," which is literally packed with honest, dirty death metal. How did the album come about and how do you feel about it? How has FROM THE CRYPT moved on since the demo?

Comparing the new songs to the demo tracks there's definitely progress. The new songs are a bit more challenging without losing the band's vibe and sound and they still do justice to the old-school death metal we represent. The drums were recorded in the studio while the guitars and vocals were recorded by ourselves so you could say it was a partly DIY process.

I'm listening to the album right now and I have to say that this time it took me a while to get into it. I put the album in my player and listen to it in my car. I really like the sound. It's lively, organic, old school, and at the same time easy to understand. Where did you record it and who is responsible for the sound?

For us it was important that the album had a raw sound. Many records these days are overproduced and unnatural. We use tube amps, not digital equipment and we didn't use drum samples either. We recorded the way we sound live giving the listener an honest impression of the band. We recorded most of it at Overdose Audio in the Netherlands where everything was ultimately mixed. The album was mastered by Audiosiege in the US. Rawskullrecordz released the album including three early demo tracks on CD and In To It Records released it on cassette tape.


I think you'll agree with me that the cover sells. You've really done a great job with it this year. Who is the author? How did you get together with the author and what exactly is the motif supposed to express in relation to the music?

I really appreciate this question. Yes artwork sells. You can have great music but if your cover is something everyone ignores in the record store it's useless. Unfortunately we're seeing a trend where A.i. covers are slowly taking over. Just like our honest sound we also felt it was important to have an honest cover that matches the record. We searched for artists with a sinister dark vibe. We ultimately approached Adam Burke of Nightjar Illustration. Adam creates hand painted artwork that immediately resonated with us. We were particularly drawn to the color scheme and the inclusion of a big-ass skull in the design that completed the picture for us.

I keep listening to "Born in the Grave" over and over again, and I think what I like most about the album is that hard-to-describe old school death metal feeling. It seems we're cut from the same cloth. Who was and is your role model? Every musician started out somehow, and there are role models who shaped their style. What were yours?

There are so many and it will be different for each band member. As for the style I've developed as a guitar player I admire Allan West (ex. Obituary) and Steve Swanson (ex. Six Feet Under). When it comes to drummers there are only two for me. Dave Lombardo and Nick Barker but perhaps other bandmembers will mention Chris Reifert (Autopsy). Chris Barnes is the ultimate frontman for me. Early days of Cannibal Corpse and Six Feet Under stand out.


What do you think about the current trend, widespread mainly among young bands, where they try to play as technically as possible, often incorporating saxophones and various keyboards into death metal, and generally seeking a very complicated approach? Do you enjoy such bands? For example, when I go to a concert and someone like that is performing, I'm confused. It seems like an exercise in jazz school, but in the end, I don't remember anything. What about you and current trends in death metal?

For us it's all about vibe and groove. No we don't have unfollowable guitar solos, no we don't play 240+ bpm riffs but what makes From the Crypt stand out is its accessibility. You can see at our live shows that people seeing us for the first time easily pick it up. They klick with the band. It's accessible and catchy so the riffs stick and it's almost impossible not to move. We also have bands like Cryptopsy, Immolation and Dying Fetus in our own music collection but I can imagine a first live experience can be confusing if you don't own the album. We keep it simple.

Let's go back to the beginning... What was the initial impulse that led you to form a band? And why death metal? It's not exactly a style that would bring you great "fame." Please walk us through the history of your band.

I think this style has always been like a silent killer within us in a positive sense of the word. In the '90s metal was practically dying. You saw bigger metal bands start making more mainstream oriented music. Then you saw the rise of Nu Metal and a genre like Goregrind was a big hit. When you reach a certain age you go back to basics which is Death Metal for us. The love never went away but it was temporarily put on the back burner. In 2022 this fire has been rekindled and it's wonderful to see that this scene is still alive and that what we do is appreciated.


You come from the Netherlands and play extreme death metal. Our readers would certainly be interested to know how the death metal scene works in your country. To tell you the truth, lately I've been hearing only great bands from you. Does that mean that the scene is currently very strong in your country? What about concerts, how many people go?

I can honestly say that we're spoiled in the Netherlands when it comes to venues. If you want you can go to a show several times a week. There's a distinction between bar shows for up to 100 people, club shows for up to 1.000 people, one day indoor festivals for up to 800 people and multi day outdoor festivals for up to 5.000 people per day. And right there is the problem. There's so much to do that you have to make choices especially considering the prices of these venues have risen considerably in recent years. We already have a great Dutch legacy with Asphyx, Gorefest, Sinister, and Pestilence but it's great to see new bands like Deadspeak and Bloodcrypt taking over the torch. I do see that Slam, Metalcore and anything Post-black/metal related is very popular with the younger crowd.

Your music shows that you are influenced by both the American death metal school and old European bands. How about you as fans? Do you prefer the original death metal of the nineties, or do you also draw inspiration from new albums? If so, I would be interested to know which bands had/have the greatest influence on FROM THE CRYPT.

If you listen to our music you'll undeniably hear influences from pioneers like Obituary, Six Feet Under, and Bolt Thrower. It's all about the groove and catchy riffs with these bands. What's different I think are the slow blunt parts we use which are comparable of bands like Mortician and even Crowbar. It's great to see a kind of new wave of Death Metal emerging in recent years with bands like Gatecreeper, Creeping Death, and Frozen Soul which definitely inspire us as well.


We are approaching the end, and I always ask a slightly philosophical question. How would you define death metal and what does it mean to you? I don't mean the technique of playing, but rather what it brings you, what it takes away, how you perceive it in relation to fans. Did you grow up with it?

Okay, then you'll get a philosophical answer back ;). The heart is pure and clean and from there comes the love and passion for this music. We believe it's important that our music triggers and ignites something in ourselves and in others. In the past when we where young other bands have triggered that in us when we went to a live performance. This is what we want to share with others.

What does FROM THE CRYPT have planned for the coming months? If you want to say something to fans, labels, promoters, or just have something on your mind, here's your chance...

On November 29th we'll be playing a “BORN IN THE GRAVE” release show at our hown town. It's not about us as individuals but about having a great time with the people around us and other bands. In early 2026 we'll hit the studio so we can release new music for you in late 2026 / early 2027. You can listen to our music on all the major streaming services and buy it through Bandcamp or the music labels.

Thank you for reaching out and all the people that had a listen to “BORN IN THE GRAVE”.

Stay brutal en keep supporting the scene.

Thank you very much for the interview. I appreciate it. Now let's let the music do the talking. I'm going to play "Born in the Grave" really loud! I wish you all the best with the new album and hope everything is going well in your personal lives. Thank you!

Recenze/review - FROM THE CRYPT - Born in the Grave (2025):




---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - FROM THE CRYPT - Plesnivý, surový, zničující death metal ze staré školy, který vás rozemele na prach! Budete pohřbeni zaživa a navěky prokleti!


Rozhovor s death metalovou skupinou z Nizozemí - FROM THE CRYPT.

Odpovídal Luuk (kytara), děkujeme!

Recenze/review - FROM THE CRYPT - Born in the Grave (2025):

Ave FROM THE CRYPT! Zdravím do nizozemského undergroundu. Pojďme rovnou k tomu nejdůležitějšímu. Máte venku novou desku „Born in the Grave“, která je doslova narvaná poctivým, prašivým death metalem. Jak album vznikalo a jaký z něj máš pocit? Jakým směrem se FROM THE CRYPT posunuli od demonahrávky?

Když porovnám nové skladby s demo nahrávkami, je jasně vidět pokrok. Nové skladby jsou trochu náročnější, ale neztrácejí atmosféru a zvuk kapely a stále dělají čest oldschoolovému death metalu, který reprezentujeme. Bicí jsme nahrávali ve studiu, zatímco kytary a vokály jsme nahrávali sami, takže se dá říct, že to byl částečně DIY proces.

Právě desku poslouchám a musím napsat, že tentokrát mi chvilku trvalo, než mi pronikla do krve. Narval jsem si album do přehrávače, poslouchám ji v autě. Hodně se mi líbí zvuk. Je živý, organický, old schoolový a zároveň dobře čitelný. Kde jste nahrávali a kdo je pod zvukem podepsán?

Pro nás bylo důležité, aby album mělo syrový zvuk. Mnoho nahrávek je dnes přehnaně produkovaných a nepřirozených. Používáme lampové zesilovače, ne digitální vybavení, a nepoužili jsme ani bicí samply. Nahrávali jsme tak, jak zníme naživo, aby posluchači získali upřímný dojem o kapele. Většinu jsme nahráli v Overdose Audio v Nizozemsku, kde bylo také vše finálně smícháno. Album bylo masterováno v Audiosiege v USA. Rawskullrecordz vydalo album včetně tří raných demo skladeb na CD a In To It Records ho vydalo na kazetě.


Asi se mnou budeš souhlasit, že obal prodává. Vy jej máte letos opravdu povedený. Kdo je jeho autorem? Jak jste se dali s autorem dohromady a co přesně má motiv vyjadřovat ve vztahu k hudbě?

Tuto otázku opravdu oceňuji. Ano, obal prodává. Můžete mít skvělou hudbu, ale pokud je váš obal něco, co všichni v obchodě s deskami ignorují, je to k ničemu. Bohužel vidíme trend, kdy obaly vytvořené umělou inteligencí pomalu převládají. Stejně jako náš upřímný zvuk jsme také cítili, že je důležité mít upřímný obal, který odpovídá desce. Hledali jsme umělce s temnou atmosférou. Nakonec jsme oslovili Adama Burkeho z Nightjar Illustration. Adam vytváří ručně malovaná umělecká díla, která nás okamžitě oslovila. Zejména nás zaujal barevný styl a zařazení velké lebky do designu, která pro nás obrázek dotvořila.

Dávám si „Born in the Grave“ znovu a znovu do hlavy a říkám si, že nejvíc se mi na albu líbí asi takový ten těžko popsatelný old school death metalový feeling. Vypadá to, že jsme stejné krve. Kdo byl a je vlastně vaším vzorem? Každý muzikant nějak začínal, existují vzory, které formovaly jeho rukopis. Jaké byly ty vaše?

Je jich tolik a pro každého člena kapely to bude jiné. Pokud jde o styl, který jsem si jako kytarista vyvinul, obdivuji Allana Westa (ex. Obituary) a Steva Swansona (ex. Six Feet Under). Co se týče bubeníků, pro mě jsou jen dva. Dave Lombardo a Nick Barker, ale ostatní členové kapely možná zmíní Chrise Reiferta (Autopsy). Chris Barnes je pro mě ultimátní frontman. Vynikají raná období Cannibal Corpse a Six Feet Under.


Jak se díváš na současný trend, rozšířený převážně mezi mladými kapelami, kdy se snaží hrát co nejvíc technicky, často do death metalu vkládají třeba saxofon, různé klávesy a vůbec hledají cestu hodně komplikovaným způsobem. Baví tě takové kapely? Já třeba když někdy přijdu na koncert a někdo podobný tam vystupuje, tak jsem zmatený. Přijde mi to jako cvičení v jazzové škole, ale nakonec si vůbec nic nepamatuji. Co vy a současné trendy v death metalu?

Pro nás je nejdůležitější atmosféra a groove. Ne, nemáme nesledovatelné kytarová sóla, ne, nehrajeme riffy s více než 240 bpm, ale to, co From the Crypt odlišuje, je jeho přístupnost. Na našich živých koncertech můžete vidět, že lidé, kteří nás vidí poprvé, to snadno pochopí. S kapelou si rozumějí. Je to přístupné a chytlavé, takže riffy ulpívají a je téměř nemožné se nehýbat. V naší hudební sbírce máme také kapely jako Cryptopsy, Immolation a Dying Fetus, ale dokážu si představit, že první živý zážitek může být matoucí, pokud nemáte album. Držíme se jednoduchosti.

Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“. Proveď nás prosím historií vaší kapely.

Myslím, že tento styl byl vždycky v pozitivním smyslu slova tichým zabijákem v nás. V 90. letech metal prakticky umíral. Viděli jste, jak větší metalové kapely začaly dělat hudbu více orientovanou na mainstream. Pak jste viděli vzestup nu metalu a žánr jako goregrind byl velkým hitem. Když dosáhnete určitého věku, vrátíte se k základům, což je pro nás death metal. Láska nikdy nezmizela, ale byla dočasně odsunuta na druhou kolej. V roce 2022 se tento oheň znovu rozhořel a je úžasné vidět, že tato scéna je stále živá a že to, co děláme, je oceňováno.


Pocházíte z Holandska a hrajete extrémní death metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak u vás funguje death metalová scéna? Abych pravdu řekl, tak poslední dobou od vás slyším jen samé skvělé smečky. Znamená to, že je u vás v současnosti scéna hodně silná? Co třeba koncerty, kolik chodí lidí?

Mohu upřímně říci, že v Nizozemsku jsme, co se týče koncertních sálů, rozmazlení. Pokud chcete, můžete jít na koncert několikrát týdně. Rozlišujeme mezi koncerty v barech pro maximálně 100 lidí, koncerty v klubech pro maximálně 1 000 lidí, jednodenními indoorovými festivaly pro maximálně 800 lidí a vícedenními outdoorovými festivaly pro maximálně 5 000 lidí denně. A právě v tom je problém. Je toho tolik, že si musíte vybírat, zejména s ohledem na to, že ceny těchto koncertních sálů v posledních letech značně vzrostly. Máme již skvělé nizozemské dědictví v podobě kapel Asphyx, Gorefest, Sinister a Pestilence, ale je skvělé vidět, jak štafetu přebírají nové kapely jako Deadspeak a Bloodcrypt. Vidím, že slam, metalcore a vše, co souvisí s post-black/metalem, je u mladšího publika velmi populární.

Z vaší hudby je cítit, že jste ovlivněni jak americkou death metalovou školou, tak i starými evropskými kapelami. Jak jste na tom jako fanoušci? Máte radši původní death metal devadesátých let nebo čerpáte inspiraci i z nových desek? Pokud ano, zajímalo by mě, které smečky měly/mají na FROM THE CRYPT největší vliv.

Když posloucháte naši hudbu, nepochybně uslyšíte vlivy průkopníků jako Obituary, Six Feet Under a Bolt Thrower. U těchto kapel jde především o groove a chytlavé riffy. Rozdíl je podle mě v pomalých, tupých pasážích, které používáme a které jsou srovnatelné s kapelami jako Mortician nebo dokonce Crowbar. Je skvělé vidět, jak se v posledních letech objevuje nová vlna death metalu s kapelami jako Gatecreeper, Creeping Death a Frozen Soul, které nás rozhodně také inspirují.


Blížíme se k závěru a to vždycky dávám lehce filozofickou otázku. Jak bys definoval death metal a co pro tebe znamená? Nemyslím tím teď techniku hraní, ale spíše co ti přináší, bere, jak jej vnímáš ve vztahu k fanouškům. Vyrostl jsi na něm?

Dobře, tak dostaneš filozofickou odpověď ;). Srdce je čisté a ryzí a odtud pramení láska a vášeň pro tuto hudbu. Věříme, že je důležité, aby naše hudba vyvolávala a rozněcovala něco v nás i v ostatních. V minulosti, když jsme byli mladí, to v nás vyvolávaly jiné kapely, když jsme chodili na jejich koncerty. To je to, co chceme sdílet s ostatními.

Co chystají FROM THE CRYPT v nejbližších měsících? Pokud chceš něco vzkázat fanouškům, labelům, promotérům nebo máš jenom něco na srdci, tak zde je prostor…

29. listopadu budeme hrát koncert k vydání alba „BORN IN THE GRAVE“ v našem rodném městě. Nejde o nás jako jednotlivce, ale o to, abychom si užili skvělý čas s lidmi kolem nás a dalšími kapelami. Na začátku roku 2026 se vydáme do studia, abychom vám mohli na konci roku 2026 / začátku roku 2027 představit novou hudbu. Naši hudbu si můžete poslechnout na všech hlavních streamovacích službách a zakoupit ji přes Bandcamp nebo hudební vydavatelství.

Děkujeme za váš zájem a všem, kteří si poslechli „BORN IN THE GRAVE“.

Zůstaňte brutální a podporujte scénu.

Děkuji moc za rozhovor. Vážím si toho. Teď již nechme mluvit hudbu. Jdu si pustit „Born in the Grave“ a to pořádně nahlas! Přeji vám, ať se novince daří a ať je vše fajn i ve vašich osobních životech. Děkuji!

Recenze/review - FROM THE CRYPT - Born in the Grave (2025):




---------------------------------------------------------------------------------------------------

pátek 24. října 2025

Recenze/review - PANDEMIC OUTBREAK - Torment Beyond Comprehension (2025)


PANDEMIC OUTBREAK - Torment Beyond Comprehension
CD 2025, Godz ov War Productions

for english please scroll down

Až jednou exhumují tvoje zohavené tělo, tak budou přemýšlet, jak si zemřel. Budou pátrat a postupně zjistí, že si byl před svojí smrtí mučen, že si nedostával najíst a že si byl nakonec pohřben zaživa. Tvoje ostatky jim budou vyprávět jeden z děsivých příběhů prokletých. Rouhal ses padlému bohu, aby tě nakonec zabili pro tvoje svobodné myšlenky. Když poslouchám druhé dlouhohrající album polských maniaků PANDEMIC OUTBREAK, tak si na tvůj nebohý život a smrt také vzpomenu.

Pokud máte rádi staroškolský death a thrash metal, který je perfektně zahraný, složený a přesně zacílený, potom vítejte v záhrobí. Poláci hrají uvěřitelně, opravdově, reálně, autenticky. Umí napsat velmi dobře poslouchatelné skladby, které se mi ihned doslova zadřely pod kůži. Chladné melodie se zde potkávají s ostrostí a surovostí. To vše zabalené v pevných pavučinách smrti. 


Je to agresivita, chlad, temnota, i takový zvláštní neklid, který se vznáší celou nahrávkou jako děsivá noční můra, které mě pokaždé k albu přikovou. Stačí se podívat na excelentní motiv na obalu (Dan Goldsworthy), potom si vychutnat masivní, hutný a dobře čitelný zvuk (Haldor Grunberg - mixing, mastering), abyste začali souhlasně kývat hlavou. Pokud jste jako já, staří metaloví psi, tak zde možná vystopujete lehkou inspiraci třeba takovými VADER, MORBID ANGEL, MASSACRE, MERCILESS a samozřejmě plesnivými thrash metalovými klasiky. Kapela potom přidala pořádnou porci vlastních, velmi zajímavých nápadů. Mě tak opět nezbývá zase jednou nic jiného, než se dívat do tmy, spokojeně se kývat do rytmu a užívat si mrtvolně prašivé melodie. Pánové na to jdou ostře, nekompromisně, nikde nic nepřebývá, ani nechybí a útočí rovnou na solar plexus, ale nezapomínají ani na podmanivě morbidní atmosféru. Tohle je album pro všechny pravověrně, pro fanoušky, kteří ještě neztratili jedinou pravou, ortodoxní víru v čerstvě exhumované hroby. Někdy, když jdu velmi brzo do práce a poslouchám "Torment Beyond Comprehension", tak mám neodbytný pocit, že mě někdo sleduje. Jsou to nemrví, kteří vylezli z prokletých hrobů, aby následovali hudbu, která mi hraje do uší. Líbí se mi způsob, jakým jsou skladby napsány, užívám si mlhavě těkavé, do krvavých odstínů zabarvené nálady. Na téhle desce naleznete všechno, co mám na extrémní hudbě rád. Budete prosévat mezi prsty prach svých předků. Až jednou exhumují moje zohavené tělo, tak budou přemýšlet, jak jsem zemřel. Budou pátrat a postupně zjistí, že jsem byl před svojí smrtí mučen, že jsem nedostával najíst a že jsem byl nakonec pohřben zaživa. Tvoje ostatky jim budou vyprávět jeden z děsivých příběhů prokletých. Morbidní, surový a temný death thrash metal, u kterého praskají víka od rakví! Démoni tančí na vlastních hrobech! 

Asphyx says:

When they exhume your mutilated body, they will wonder how you died. They will investigate and gradually discover that you were tortured before your death, that you were starved, and that you were ultimately buried alive. Your remains will tell them one of the terrifying stories of the damned. You blasphemed against a fallen god, only to be killed for your free thoughts. When I listen to the second full-length album by Polish maniacs PANDEMIC OUTBREAK, I also remember your poor life and death.

If you like old-school death and thrash metal that is perfectly played, composed, and precisely targeted, then welcome to the afterlife. The Poles play believably, genuinely, realistically, authentically. They know how to write very listenable songs that immediately got under my skin. Cold melodies meet sharpness and rawness here. All wrapped up in solid cobwebs of death. 


It is the aggression, coldness, darkness, and even a strange restlessness that hovers over the entire recording like a terrifying nightmare that keeps me coming back to this album. Just look at the excellent cover art (Dan Goldsworthy), then enjoy the massive, dense, and clear sound (Haldor Grunberg - mixing, mastering), and you'll start nodding your head in agreement. If you're like me, an old metalhead, you might detect a slight inspiration from bands such as VADER, MORBID ANGEL, MASSACRE, MERCILESS, and, of course, moldy thrash metal classics. The band then added a good dose of their own very interesting ideas. Once again, I have no choice but to stare into the darkness, nod contentedly to the rhythm, and enjoy the deathly rancid melodies. The gentlemen go at it hard, uncompromisingly, nothing is superfluous or missing, and they attack straight at the solar plexus, but they don't forget the captivatingly morbid atmosphere. This is an album for all true believers, for fans who have not yet lost their true, orthodox faith in freshly exhumed graves. Sometimes, when I go to work very early and listen to "Torment Beyond Comprehension", I have the nagging feeling that someone is watching me. It's the undead who have crawled out of their cursed graves to follow the music playing in my ears. I like the way the songs are written, I enjoy the hazy, volatile moods tinged with bloody hues. This album has everything I love about extreme music. You will sift through the dust of your ancestors between your fingers. When they exhume my mutilated body one day, they will wonder how I died. They will investigate and gradually discover that I was tortured before my death, that I was not fed, and that I was eventually buried alive. Your remains will tell them one of the terrifying stories of the damned. Morbid, raw, and dark death thrash metal that will make coffin lids crack open! Demons dance on their own graves!


tracklist:
01. Beyond My Comprehension 
02. Primitive Instincts 
03. Tales Of The Slaughter 
04. Confess Your Sins 
05. Consumed By Flames 
06. Skinned While Breathing 
07. Left For Vultures 
08. Impaled 
09. Ripped Into Pieces

Recenze/review - SAD WHISPERINGS - Strategy of Tension (2025)


SAD WHISPERINGS - Strategy of Tension
EP 2025, Vidar Records

for english please scroll down

Asi musíme padnout až na samotné dno, abychom si uvědomili, co je v životě důležité. Nevážíme si obyčejných věcí a toužíme po chvilkovém rozptýlení. Jsme jako ten muž na obalu nové návratové nahrávky holandských doom death metalistů SAD WHISPERINGS. Neseme si s sebou kříž, stoupáme nahoru jako bájný Sisyffos, abychom pokaždé spadli dolů, do temnoty. Nevím, jak to máte vy, ale na mě někdy, zdánlivě zcela bez příčiny, padá těžký splín.

Možná je to chaos dnešního světa, možná mráz v kostech, ale pokaždé, když se tak stane, tak poslouchám podobná alba, jako je "Strategy of Tension". Novinka má v sobě jakousi vnitřní sílu, možná dokonce magii, která pokaždé dokáže utřídit moje myšlenky. Abych přežil. Na dlouhohrající počin jsme čekali od roku 1993, kdy vyšlo "Sensitive to Autumn". Jsem toho názoru, že se nové EP opravdu povedlo. Klidně vám to podepíšu.

Ať už se podívám na album z jakékoliv stránky, tak musím pokaždé jen souhlasně pokývat hlavou. Povedený, sytý a velmi dobře čitelný zvuk. O zajímavém obalu jsem již mluvil. Hlavní jsou ale, ostatně jako vždycky, nápady samotné. Holanďanům se povedlo nahrát skladby, které drásají zevnitř, jsou zajímavé, neotřelé, opravdu dobře napsané. Je znát, že jsou pod nimi podepsáni zkušení muzikanti, kteří moc dobře vědí, co a jak chtějí hrát. Pánové se sice drží pevně zavedených doom death metalových postupů a schémat, ale dělají to elegantně, s nadhledem a zkušenostmi mistrů v oboru. Někdy si tak připadám, jako bych stál na vysoké hoře, díval se do hlubiny a přemýšlel o tom, jaké by to bylo krásně letět. Fantazie pracuje na plné obrátky, je to pro mě důkaz, že je nahrávka opravdu dobrá, že má svoji vznešenou duši i opravdové srdce. Možná bych dopadl až na dno, roztříštil se na tisíc kousků a ztratil se ve věčnosti. Čtveřice nových songů a jeden živý záznam, vše opředené pevnými pavučinami smutku. Pochmurné, do šedé a černé zabarvené motivy. Asi jako každý z nás potřebuji být někdy sám. Jen se tak toulat ulicemi, skončit na hřbitově, užívat si ranní rozbřesk uprostřed podzimního lesa. Na všech těchto místech a v podobných situacích vyniklo "Strategy of Tension" nejvíce. SAD WHISPERINGS určitě ocení jak staří fanoušci, kteří vyrůstali na hudbě devadesátých let, tak všichni ti, kteří se rádi toulají tmou. Asi musíme padnout až na samotné dno, abychom si uvědomili, co je v životě důležité. Nevážíme si obyčejných věcí a toužíme po chvilkovém rozptýlení. Zvedám znovu oči k nebi a hledám prchavé chvilky naděje. Temné a chladné doom death metalové variace na lidský smutek a utrpení! Naděje umírá poslední! 


Asphyx says:

Perhaps we have to hit rock bottom to realize what is important in life. We don't appreciate the simple things and crave momentary distractions. We are like the man on the cover of the new comeback album by Dutch doom death metal band SAD WHISPERINGS. We carry a cross with us, climbing upward like the mythical Sisyphus, only to fall back down into darkness every time. I don't know about you, but sometimes, seemingly for no reason at all, I am overcome by a heavy melancholy.

Maybe it's the chaos of today's world, maybe it's the chill in my bones, but whenever that happens, I listen to albums like "Strategy of Tension". This new release has a kind of inner strength, maybe even magic, that always manages to put my thoughts in order. So that I can survive. We've been waiting for a full-length album since 1993, when "Sensitive to Autumn" was released. I think the new EP is really good. I'll gladly sign that.


No matter which page of the album I look at, I can only nod my head in agreement. The sound is well-done, rich, and very clear. I have already mentioned the interesting cover. But the main thing, as always, is the ideas themselves. The Dutch band has managed to record songs that tear you apart from the inside, are interesting, original, and really well written. It is clear that they are the work of experienced musicians who know very well what and how they want to play. The gentlemen stick to well-established doom death metal techniques and patterns, but they do so elegantly, with the insight and experience of masters in their field. Sometimes I feel like I'm standing on a high mountain, looking into the depths and thinking about how beautiful it would be to fly. My imagination is working at full speed, which is proof to me that the recording is really good, that it has a noble soul and a true heart. Maybe I would fall to the bottom, shatter into a thousand pieces, and get lost in eternity. Four new songs and one live recording, all shrouded in thick webs of sadness. Gloomy motifs tinged with gray and black. Like all of us, I sometimes need to be alone. Just wandering the streets, ending up in a cemetery, enjoying the dawn in the middle of an autumn forest. It was in all these places and similar situations that "Strategy of Tension" stood out the most. SAD WHISPERINGS will certainly be appreciated by old fans who grew up on the music of the nineties, as well as by all those who like to wander in the dark. Perhaps we have to hit rock bottom to realize what is important in life. We don't appreciate the ordinary things and long for momentary distractions. I raise my eyes to the sky again and search for fleeting moments of hope. Dark and cold doom death metal variations on human sadness and suffering! Hope dies last!


Tracklist:
1. Sad Whisperings 
2. Stragedy of Tension 
3. Realm of Solitude 
4. Winter Within 
5. The Tombstone (Live 2025) 

Sad Whisperings is:
Alexander van Leeuwen – Guitar and Vocals
Aad van Straalen – Bass guitar
Chris Oldenburger – Drums
Jurgen Oldenburger – Guitar
Premnath Gonesh – Keys


čtvrtek 23. října 2025

Recenze/review - ALTARS ABLAZE - Indiscriminate Extermination (2025)


ALTARS ABLAZE - Indiscriminate Extermination
EP 2025, Lavadome Productions

for english please scroll down

Úsměv na tváři a milá slova plná odpuštění. Stačí odříkat několik modliteb a můžeš i dál páchat zlo. Na různých náboženstvích mi vždycky nejvíc vadila přetvářka, všechna ta lež. Zvrácení kněží a předstíraná pokora. Lidé se nikdy nepoučí. Stále se budou klanět padlým modlám a následovat falešné proroky. Jsem vždy rád, když potkám kapelu, která dokáže říznout do živého, která se náboženství postaví čelem a nebojí se spálit jej na popel. České ALTARS ABLAZE považuji za vyvolené. Za světlonoše, kteří dokáží pomocí své hudby obrátit všechny kříže směrem dolů, do nekonečné temnoty.

Když jsem poprvé slyšel trojici nových skladeb, vydanou pod jménem "Indiscriminate Extermination", napadala mě slova jako tlak, černá energie, smrt. Viděl jsem ve své fantazii spoustu obrazů z historie. Hranice byla opět zapálena a na rukou se mi objevila stigmata. Novinka smrdí prašivinou a sírou. Nikdy nevěřte lžím!


Jestliže je předchozí album "Life Desecration" (recenze je odkazována dole pod článkem) stále v mém přehrávači, tak se letošní EP ihned zařadilo po jeho bok. Pokaždé, když mám chuť na něco blasfemického, velmi dobře zahraného a složeného, pokaždé, když jdu kolem kostela a vidím zástupy tupých ovcí s podivným smutným výrazem na tváři, tak si narvu hudbu těchto tmářů pod tlakem do hlavy. Je cosi neklidného, neotřelého, násilného, co mě stále přitahuje a doslova nutí k dalším poslechům. Novinka je volným pokračováním věcí minulých. Odsýpá jako lavina z kostí, kamení a strachu. Cítím na prsou takový ten děsivý tlak, který u mě dokáží dobré nahrávky vyvolat. Jsem samozřejmě, stejně jako kapela, rád ve společnosti třeba takových  ANGELCORPSE, DIABOLIC, HATE ETERNAL, DEICIDE, VITAL REMAINS, ACHERON, 1349, MARDUK, MAYHEM, ENTRHONED, GORGOROTH. Těmi se volně ALTARS ABLAZE inspirovali a nadále rozvíjejí jejich zvrácené myšlenky. Zároveň, a to je dnes doslova malý zázrak, má tahle smečka svůj vlastní rukopis. Představte si plesnivou kobku, ve které čekáte na smrt. Byli jste odsouzeni za to, že jste si dovolili nesouhlasit se samotným Bohem. Rouhali jste se, měli argumenty. Také cítíte ten vztek, divokost, tu touhu vyřvat všechnu nespravedlnost do světa? Potom jste přesně pochopili, o čem je hudba těchto tmářů. Žádné kompromisy, jenom rezavý nůž, zabodnutý přímo do vašich vnitřností. Opět se povedlo všechno. Zvuk, obal, ale hlavně hudba samotná. Blasfemický, divoký a nespoutaný black death metalový obřad, u kterého se vám znovu objeví stigmata! Oheň hoří temnou spalující silou! 

Asphyx says:

A smile on your face and kind words full of forgiveness. Just say a few prayers and you can continue to do evil. What has always bothered me most about different religions is the hypocrisy, all the lies. The perverted priests and their feigned humility. People never learn. They will continue to bow down to fallen idols and follow false prophets. I am always happy when I meet a band that can cut to the quick, that stands up to religion and is not afraid to burn it to ashes. I consider the Czech band ALTARS ABLAZE to be the chosen ones. They are the bearers of light who, with their music, can turn all crosses upside down, into endless darkness.

When I first heard the trio of new songs released under the name "Indiscriminate Extermination," words like pressure, black energy, and death came to mind. I saw many images from history in my imagination. The border was set on fire again, and stigmata appeared on my hands. The new release reeks of rot and sulfur. Never believe lies!


If the previous album "Life Desecration" (review linked below the article) is still in my player, then this year's EP immediately took its place alongside it. Every time I feel like listening to something blasphemous, very well played and composed, every time I walk past a church and see crowds of dull sheep with strange sad expressions on their faces, I cram the music of these obscurantists into my head. There is something unsettling, unusual, violent about it that still attracts me and literally compels me to listen to it again and again. The new release is a loose continuation of previous works. It rushes like an avalanche of bones, stones, and fear. I feel that terrifying pressure on my chest that good recordings can evoke in me. Of course, like the band, I enjoy the company of the likes of ANGELCORPSE, DIABOLIC, HATE ETERNAL, DEICIDE, VITAL REMAINS, ACHERON, 1349, MARDUK, MAYHEM, ENTRHONED, and GORGOROTH. ALTARS ABLAZE were loosely inspired by them and continue to develop their twisted ideas. At the same time, and this is literally a small miracle today, this pack has its own signature style. Imagine a moldy dungeon where you are waiting for death. You have been condemned for daring to disagree with God himself. You blasphemed, you had arguments. Do you also feel that anger, that wildness, that desire to scream all the injustice into the world? Then you understand exactly what the music of these obscurantists is about. No compromises, just a rusty knife stabbed right into your guts. Once again, everything worked out. The sound, the cover, but most importantly, the music itself. A blasphemous, wild, and unrestrained black death metal ritual that will make your stigmata reappear! The fire burns with a dark, consuming power!


about ALTARS ABLAZE on DEADLY STORM ZINE:



tracklist:
01. Indiscriminate Heresy Extermination 
02. Hate Them To Death 
03. Lash Upon Lash

Recenze/review - VILE APPARITION - Malignity (2025)


VILE APPARITION - Malignity
CD 2025, Me Saco un Ojo Records, Dark Descent Records

for english please scroll down

Stopy krve rozstříknuté po zdi i podlaze. Starý dům na konci ulice. Spokojená rodina, dvě děti, auto, dobrá práce. Teď tu někteří sedí, zohavení a s prázdným pohledem ve tváři. Bolest a utrpení se vznášejí vzduchem jako nějaké děsivé svědectví. Našlapuji opatrně, lekám se každého stínu. Chybí tu akorát ten hodný příjemný táta. Najdeme ho ve sklepě plném mrtvých těl. Sedí tu, kývá se do rytmu a usmívá se. Posedlý démony způsobil věci, které se nedají vrátit.

Velmi podobnou atmosféru má i nové album australských maniaků VILE APPARITION. Již po několika prvních tónech a motivech zjistíte, že takhle smečka je brutální a nekompromisní jako život samotný. Smrt, kterou nám pánové přinášejí je velmi bolestivá, krvavá a temná jako noc v márnici. Pokud máte rádi tenhle styl drsně, surově a špinavě, potom jste zde správně. Jen nechoďte do sklepa, číhá tam velké nebezpečí. 


V tvorbě téhle kapely lze vystopovat odkazy na smečky jako CRYPTOPSY, SUFFOCATION, FACELESS BURIAL, SINISTER, DEEDS OF FLESH, EXMORTEM. Má přirovnání ale berte s nadhledem, tahle smečka má svůj vlastní rukopis. Skladby jsou napsané s pradávnou vášní pro smrt a nutno rovnou dodat, že se velmi dobře poslouchají. Taková ta klasická surovost se zde potkává s technikou. Činěno je tak ale zajímavě, rozhodně se nejedná o dnes tolik častá nezáživná preludia, kterých jsme někdy svědky. Naopak, VILE APPARITION se s tím moc nepářou, útočí přímo na solar plexus. Dělají to ale s citem pro dobré melodie. Navíc, stále si zachovávají takový ten staroškolský poctivý přístup, který já osobně velmi oceňuji. Koneckonců, jinak bych o nich ani nepsal. Zmínit musím i velmi dobrý zvuk a zajímavý motiv na obalu. Je znát, že pánové jsou zkušení muzikanti, kteří moc dobře ví, co a jak chtějí hrát. Není divu, kapela je složena ze členů SEWERCIDE a GUTLESS. "Malignity" na mě působí opravdově, reálně, uvěřitelně a autenticky. Nejvíc se mi osvědčil poslech po zhlédnutí nějakého dobrého hororu. Jasně, inspiroval jsem se jedním i v úvodu dnešní recenze. Ono totiž, nálada a atmosféra celého alba je opravdu velmi podobné. Alespoň tak na mě novinka působí jako celek. Doporučuji vám si opatřit i předešlé nahrávky, rozhodně stojí za to. Sestupuji pomalu po schodech do sklepa. Koukám, že jeden hák na zdi je připravený i pro mě. Zapínám play a ztrácím se v morbidním světě hnusu a krutosti. Syrový, temný a maniakální death metal, po kterém zůstává dlouhá, hluboká krvavá stopa! I vás při poslechu posednou démoni! 


Asphyx says:

Traces of blood splattered across the wall and floor. An old house at the end of the street. A happy family, two children, a car, a good job. Now some of them sit here, mutilated, with empty stares on their faces. Pain and suffering hang in the air like some terrifying testimony. I tread carefully, startled by every shadow. The only thing missing is the kind, pleasant father. We find him in the basement full of dead bodies. He sits there, rocking to the rhythm and smiling. Possessed by demons, he has done things that cannot be undone.

The new album by Australian maniacs VILE APPARITION has a very similar atmosphere. After just a few notes and motifs, you realize that this pack is as brutal and uncompromising as life itself. The death these gentlemen bring us is very painful, bloody, and dark as night in a morgue. If you like this style rough, raw, and dirty, then you've come to the right place. Just don't go into the basement, there's great danger lurking there. 


In this band's work, you can find references to bands such as CRYPTOPSY, SUFFOCATION, FACELESS BURIAL, SINISTER, DEEDS OF FLESH, and EXMORTEM. But take these comparisons with a grain of salt, because this band has its own unique style. The songs are written with an ancient passion for death, and it must be said that they are very easy to listen to. Classic rawness meets technique here. However, it is done in an interesting way, definitely not the boring preludes that we sometimes witness today. On the contrary, VILE APPARITION doesn't mess around, attacking straight for the solar plexus. But they do it with a feel for good melodies. What's more, they still maintain that old-school honest approach, which I personally appreciate very much. After all, otherwise I wouldn't even be writing about them. I must also mention the very good sound and interesting cover art. It's clear that these gentlemen are experienced musicians who know very well what and how they want to play. No wonder, as the band consists of members of SEWERCIDE and GUTLESS. "Malignity" strikes me as genuine, real, believable, and authentic. I found it most effective to listen to it after watching a good horror movie. Sure, I was inspired by one in the introduction to today's review. The mood and atmosphere of the entire album is very similar. At least that's how the new release strikes me as a whole. I recommend you get the previous recordings as well, they are definitely worth it. I slowly descend the stairs to the basement. I see that one hook on the wall is ready for me too. I press play and lose myself in a morbid world of filth and cruelty. Raw, dark, and maniacal death metal that leaves a long, deep, bloody trail! Demons will possess you too when you listen to it! 


tracklist:
01. Siphoning Life 
02. Bloodletting 
03. White Room Torture 
04. A Canvas Of Corpses 
05. Broken Minds 
06. Pulverised Dreams 
07. The Essence Of Malignacy 
08. Castrated Gods 
09. Thriving On Disease 
10. Emulsifying Fleshpress 
11. Decapitation Rites

středa 22. října 2025

Recenze/review - BONGINATOR - Retrodeath (2025)


BONGINATOR - Retrodeath
CD 2025, Testimony Records

for english please scroll down

Ve stínu stojí další maniak s motorovou pilou. Zrovna si odešel z letního kina a tvoje holka je vyděšená k smrti. Píše se rok 1985 a až přijdeš domů, tak vypiješ pár piv, užijete si spolu a zakouříte si trávu. Možná ale také ne. Je dost dobře možné, že nakonec skončíte rozsekáni na kusy a pohozeni u cesty. Kdo ví? Vítejte ve světě death metalových BONGINATOR. Kapely, která exhumuje starý svět béčkových hororů, synthwave a 16bitových zvuků počítačových her, VHS kazet. 

Tahle smečka ke své morbidní práci přistupuje s nadsázkou a nadhledem. Nikdo se tu nebere zase tak vážně. Pokud se vám líbí třeba takoví CANNABIS CORPSE nebo WEEDEATER, asi víte o čem píšu. Zazní i lehké odkazy hardcore a výsledkem je nahrávka, která je nejen zábavná, ale také velmi dobře zahraná. 


Američanům jsem vždycky záviděl ty jejich obrovský auta. Díval jsem se na filmy, jedl u toho popcorn a pil pivo. A když potom vylezly z děr zombie nebo nás navštívili vetřelci z vesmíru, byl jsem na vrcholu blaha. Byli to hrdinové mých mladých let a samozřejmě tu funguje velmi dobře nostalgie. Nenechte se ale mýlit, "Retrodeath", ať to zní jakkoliv hloupě, není jen obyčejným retro albem v řadě. Pánové do skladeb promítají spoustu dobrých, zajímavých a neotřelých nápadů. Jsou opravdu velmi dobře napsané a řežou tou správnou stranou nože. Vše hezky odsýpá, v jednotlivých motivech je spousta temné energie, tlaku. Navíc se album opravdu dobře poslouchá, má skvělý zvuk, stylový obal. Zapomeňte tedy na chvilku na umělé tváře dnešních žen, na korektní seriály na Netflixu a nechte se unášet po časové ose zpět, do doby, kdy se kouřilo na každém rohu, nosily se knírky a porno bylo ještě zábava. Hele, kámo, víš co, mě se vždycky líbila nadsázka, vtip, mám dodnes rád černý humor. Navíc, troufám si tvrdit, že naživo to musí být fakt pořádná jízda. Každé auto musí mít pořádné reproduktory. V nich kazeta téhle kapely, krásná holka vedle na sedadle, co se dneska vůbec nestydí a samozřejmě návštěva baru, ve kterém se hrají samý starý písničky. Kurva, brácho, pořád to má něco do sebe, nemyslíš? Svět je kolem jiný, změnil se, až to není hezké, tak proč si chvilku neudělat dobře a nezavzpomínat si? Berte a nebo nechte být. Já se bavím a rád se k desce vracím. Masakrující death metal, který vás vrátí do světa klasických monster, VHS kazet, synthwave a 16bitových zvuků počítačových videoher! Krve se ve vás nedořežou!

Asphyx says:

Another maniac with a chainsaw stands in the shadows. He just left the summer cinema and your girlfriend is scared to death. It's 1985, and when you get home, you'll drink a few beers, have fun together, and smoke some weed. Or maybe not. It's quite possible that you'll end up chopped to pieces and dumped by the roadside. Who knows? Welcome to the world of death metal band BONGINATOR. A band that exhumes the old world of B-grade horror movies, synthwave, 16-bit computer game sounds, and VHS tapes. 

This pack approaches its morbid work with exaggeration and perspective. No one here takes themselves too seriously. If you like bands like CANNABIS CORPSE or WEEDEATER, you probably know what I'm talking about. There are also slight references to hardcore, and the result is a recording that is not only entertaining but also very well played. 


I always envied Americans for their huge cars. I watched movies, ate popcorn, and drank beer. And when zombies came out of their holes or aliens from outer space visited us, I was on top of the world. They were the heroes of my youth, and of course, nostalgia works very well here. But make no mistake, "Retrodeath", as silly as it may sound, is not just another retro album in a series. The guys project a lot of good, interesting, and original ideas into the songs. They are really well written and cut with the right side of the knife. Everything flows nicely, and there is a lot of dark energy and pressure in the individual motifs. In addition, the album is really easy to listen to, has great sound, and stylish cover art. So forget for a moment about the artificial faces of today's women and the politically correct series on Netflix, and let yourself be carried back in time to a era when people smoked on every corner, mustaches were worn, and porn was still fun. Hey, buddy, you know what, I've always liked exaggeration, jokes, and I still like dark humor today. Plus, I dare say that live, it must be a really wild ride. Every car needs good speakers. A cassette tape of this band, a beautiful girl next to you in the seat who isn't shy at all today, and of course a visit to a bar where they play nothing but old songs. Damn, bro, it still has something to it, don't you think? The world around us is different, it's changed so much that it's not nice anymore, so why not have a good time for a while and reminisce? Take it or leave it. I'm having fun and I like to come back to this album. Massacring death metal that will take you back to the world of classic monsters, VHS tapes, synthwave, and 16-bit computer video game sounds! Your blood won't stop boiling!



TRACKLIST
01. Sequence Initiation (Intro)
02. All We Really Are Is Livestock
03. All Cops Are Biomechs
04. Pizza Time (ft. Belushi Speed Ball)
05. The Fog Interlude
06. The Fog
07. Short Ass Bus (ft. Big Ass Truck and Ignominious)
08. Lunk Alarm
09. Intruder Organism Interlude
10. Intruder Organism (ft. Fulci)
11. Who Let the "Things" (1989) Out
12. Outro (ft. Tim Capello)

LINE-UP
Erik Thorstenn - Guitar, Vocals
Ben Cummings - Guitar
Jack “Ingoff” Shanahan - Bass
Joseph McNamara - Drums


http://lnk.spkr.media/bonginator-retrodeath
https://www.facebook.com/testimonyrecords
https://www.instagram.com/testimony_records
https://testimonyrecords.bandcamp.com
https://www.facebook.com/bonginatorMA
https://www.instagram.com/bonginator.ma

Recenze/review - ENRAGEMENT - Extinguish All Existence (2025)


ENRAGEMENT - Extinguish All Existence
CD 2025, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Každý chtěl svoji fotku. Netuším proč, ale asi je to v lidech. Touha po morbiditě. Jako když se kdysi pořádaly veřejné popravy. Koneckonců, v některých zemích stále probíhají. Čerstvě odkrytý hromadný hrob vydal spoustu svědectví o lidské bestialitě, o hrůzných věcech, kterých jsou někteří z nás schopni. Pach smrti, spoutané ruce za zády, zbytky tkání, prostřelené lebky. Hnus a špína, jejich duše nikdy nenajdou klid. Musel jsem jít bokem, chvilku se vydýchat a potom si vyhledat ve svém přehrávači nějakou hudbu, která by mě uklidnila. Tentokrát volím finské brutalisty ENRAGEMENT. Jejich nová nahrávka se krásně krutě hodí k čerstvě odkrytému hromadnému hrobu.

Od prvního tónu, melodie i riffu je jasné, že pánové se s tím moc nepářou, jsou nekompromisní, ale nezapomínají ani na temnotu a chlad. Jakoby se probudily při poslechu pradávné přízraky. Přišly se pomstít, za všechnu bolest, která jim byla kdysi způsobena. Tohle všechno jakoby se promítlo do nového alba. Pokud máte tenhle styl rádi, neváhejte ani chvilku. Postupně zjistíte, že i pro vás už je někde vykopán čerstvý hrob. 


I v dnešní době nadprodukce přistupují k hudbě stále postaru. Pokaždé si sednu, nechám na sebe muziku chvilku působit a teprve po nějakém čase se rozhodnu, zda o kapele napíši, či nikoliv. ENRAGEMENT mi v hlavně uzráli vlastně ihned. Rád jsem se k albu vracel, rval si ho do uší pod tlakem. Není divu, splňuje všechny body, požadavky, které na dobrý death metal mám. Povedl se zvuk, obal, baví mě ale hlavně nápady, jednotlivé pasáže, které jsou dle mého skromného úsudku dobře napsané. Pokud máte ve svých diskografiích kapely jako jsou třeba ABORTED, ANALEPSY, KATALEPSY, BENIGHTED, CUTTERRED FLESH, DEVOURMENT, BLOOD RED THRONE, potom jste zde správně. Skladby jsou opravdu velmi surové, divoké, mají v sobě takovou tu krvavou jiskru, kterou mám u tohoto guturálního stylu tolik rád. "Extinguish All Existence" je navíc přesně tím druhem alba, které se velmi dobře poslouchá. Leze mi do mysli tak nějak automaticky. Baví mě se vracet a stále objevovat nová temná a chladná zákoutí. Finové na to jdou zkrátka opravdově, reálně, útočí rovnou na solar plexus. Prostou pravdou potom je, že si v této odrůdě smrtícího kovu hodně vybírám. ENRAGEMENT se dostali do mého úzkého výběru. Koneckonců, důkazem budiž i tato recenze. Každý chtěl svoji fotku. Netuším proč, ale asi je to v lidech. Touha po morbiditě. Jako když se kdysi pořádaly veřejné popravy. Koneckonců, v některých zemích stále probíhají. Čerstvě odkrytý hromadný hrob vydal spoustu svědectví o lidské bestialitě, o hrůzných věcech, kterých jsou někteří z nás schopni. Pach smrti, spoutané ruce za zády, zbytky tkání, prostřelené lebky. Hnus a špína, jejich duše nikde nenajdou klid. Poslouchejte hodně nahlas, o samotě a v naprosté tmě. Nahrubo nasekaný, krvavý a chladný brutální death metal, který vám vyrve všechny vnitřnosti z těla! Budete pohřbeni zaživa! 

Asphyx says:

Everyone wanted their photo. I don't know why, but I guess it's human nature. A desire for morbidity. Like when public executions used to be held. After all, they still take place in some countries. The newly uncovered mass grave revealed a lot of evidence of human brutality, of the horrific things some of us are capable of. The smell of death, hands tied behind their backs, remnants of tissue, shot-through skulls. Filth and disgust, their souls will never find peace. I had to step aside, catch my breath for a moment, and then find some music on my player that would calm me down. This time, I choose the Finnish brutalists ENRAGEMENT. Their new recording fits beautifully and cruelly with the freshly uncovered mass grave.

From the first note, melody, and riff, it's clear that these gentlemen don't mess around, they are uncompromising, but they don't forget the darkness and coldness either. It's as if ancient ghosts have awakened while listening. They have come to take revenge for all the pain that was once inflicted on them. All of this seems to be reflected in the new album. If you like this style, don't hesitate for a moment. You will gradually discover that a fresh grave has been dug for you somewhere. 


Even in today's age of overproduction, they still approach music the old-fashioned way. I always sit down, let the music sink in for a while, and only after some time do I decide whether or not to write about the band. ENRAGEMENT actually matured in my head immediately. I enjoyed returning to the album, listening to it repeatedly. It is not surprising, as it meets all the criteria I have for good death metal. The sound and cover art are well done, but I especially appreciate the ideas and individual passages, which, in my humble opinion, are well written. If you have bands such as ABORTED, ANALEPSY, KATALEPSY, BENIGHTED, CUTTERRED FLESH, DEVOURMENT, BLOOD RED THRONE in your discography, then you're in the right place. The songs are really raw, wild, and have that bloody spark that I love so much about this guttural style. "Extinguish All Existence" is also exactly the kind of album that is very easy to listen to. It somehow automatically gets into my head. I enjoy coming back and discovering new dark and cold corners. The Finns take a genuine, realistic approach, striking straight at the solar plexus. The simple truth is that I am very selective when it comes to this variety of deadly metal. ENRAGEMENT made it onto my shortlist. After all, this review is proof of that. Everyone wanted their photo. I don't know why, but I guess it's in people's nature. A desire for morbidity. Like when public executions used to be held. After all, they still take place in some countries. A freshly uncovered mass grave has revealed a lot of evidence of human brutality, of the horrific things some of us are capable of. The smell of death, hands tied behind their backs, tissue remnants, shot-through skulls. Filth and filth, their souls will never find peace. Listen very loudly, alone and in complete darkness. Roughly chopped, bloody and cold brutal death metal that will rip your insides out! You will be buried alive!



Track Listing -
1. Vorarephilia
2. Abyssal Hellscapes
3. Pathogenesis
4. Parasitic Ingress
5. Harbingers of Degradation
6. Vesuvius
7. Hypercarnivorous
8. Insectiferous Abomination
9. Natural Mass Asphyxiation
10. Extinguish All Existence

Line up -
Atte Ojanne - Guitar & vocals
Tuomas Iivanainen - Guitar & vocals
Juhana Korkka Heinonen - Bass & vocals
Lasse Sannikka - Drums

Artwork by Daemorph Art (Cephalotripsy, 7 H.Target)



TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine