DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemcrust. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemcrust. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 2. srpna 2024

Recenze/review - DOLDREY - Only Death Is Eternal (2024)


DOLDREY - Only Death Is Eternal
EP 2024, Pulverised Records

for english please scroll down

Byla to vlastně náhoda, že jsem sešel z cesty. V temném lese kousek za městem jsem poslouchal novou desku DOLDREY ze Singapuru. Přemýšlel jsem zrovna o smrti a co bude následovat po ní, když jsem si všiml bělostné kosti, trčící jako svědomí ze země. Zavolal jsem několik svých kolegů, přidal jsem hlasitost na přehrávači a před námi se objevilo pohřebiště plné mělkých hrobů. Těla v různém stádiu rozkladu jakoby žalovala, řvala do ticha. Cítil jsem z jejich šepotu bolest, strach i nenávist. Stejně jako z nové desky "Only Death Is Eternal".

Pozorný čtenář ví, že o téhle smečce jsem již na našich stránkách psal. Ano, předchozí album "Celestial Deconstruction" mě přesvědčilo o tom, že téhle kapele se budu vždy rád věnovat. Novinka je pokračováním morbidních představ, je krutým mementem i syrovým zásekem přímo do vaší hlavy. Poslouchejte hodně nahlas!


U "Only Death Is Eternal" vylézají nemrtví z hrobů. Touží po krvi, surovém death metalu, punku i crustu. To jim tihle šílenci narvou pod tlakem do chřtánu. Dostanete pestrou směs ve stylu ENTOMBED, NIHILIST, MAMMOTH GRINDER, BASTARD GRAVE, BOMBS OF HADES, CARNAGE. To vše samozřejmě ušpiněné ve vlastním morbidním stylu. Dovedu si představit starou opuštěnou márnici, ve které se dnes odehrává koncert téhle kapely. Přijdou všichni. Živí i nemrtví, prokletí i démoni. Všichni chtějí po kapele tlak a energii, všichni touží po tom, aby je rozsekala na malé kousky. Přání je zde otcem myšlenky a také čerstvě odkrytým hrobem, který vypráví své děsivé příběhy. Zvuk, obal, celková produkce, vše je určeno pouze k tomu, aby vám byl vystřelen mozek z hlavy. Líbí se mi neurvalý a drsný způsob, jakým kapela přistupuje ke své hrobnické práci. Žádné zbytečnosti, žádná hluchá místa. Jedná se o přímý útok, o setkání se smečkou prašivých rozzuřených psů. Kusy masa létají vzduchem, mozek stéká po zdi a střeva se válejí po zemi jako mlha nad močálem. Přiznám se bez mučení, mám to tímto způsobem moc rád a nemůžu jinak, než vám nové album doporučit. Má v sobě totiž všechno, co od hudby chci a požaduji. Potácím se zase jednou v temnotě a nasávám shnilý pach smrti. Byla to vlastně náhoda, že jsem sešel z cesty. V temném lese kousek za městem jsem poslouchal novou desku DOLDREY ze Singapuru. Přemýšlel jsem zrovna o smrti a co bude následovat po ní, když jsem si všiml bělostné kosti, trčící jako svědomí ze země. Surový, prašivý, smradlavý death punk crust atak, u kterého vám popraskají všechny kosti v těle! Smrt tančí na vašich hrobech!


Asphyx says:

It was actually a coincidence that I got off the road. I was listening to the new DOLDREY album from Singapore in a dark forest outside the city. I was just thinking about death and what would come after when I noticed a white bone sticking out of the ground like a conscience. I called a few of my colleagues over, turned up the volume on the player and a burial ground full of shallow graves appeared before us. Bodies in various stages of decomposition seemed to be grieving, screaming into the silence. I could feel the pain, fear and hatred from their whispers. Just like the new album "Only Death Is Eternal".

The attentive reader knows that I have written about this pack on our pages before. Yes, the previous album "Celestial Deconstruction" has convinced me that I will always be happy to follow this band. The new one is a continuation of morbid fantasies, it is a cruel memento and a raw hit straight to your head. Listen very loud!


With "Only Death Is Eternal", the undead come out of their graves. They crave blood, raw death metal, punk and crust. That's what these lunatics shove down their throats under pressure. You get a varied mix of ENTOMBED, NIHILIST, MAMMOTH GRINDER, BASTARD GRAVE, BOMBS OF HADES, CARNAGE. All of this, of course, soiled in their own morbid style. I can imagine the old abandoned morgue where this band is playing today. Everybody's coming. The living and the undead, the damned and the demons. All wanting the band to push and energize, all wanting the band to chop them up into little pieces. The wish here is the father of the idea, and also a freshly uncovered grave that tells its horrifying stories. The sound, the cover art, the overall production, everything is just designed to blow your brains out. I like the raw and gritty way the band approaches their grave digging work. No unnecessaries, no dead spots. This is a direct assault, an encounter with a pack of mangy rabid dogs. Chunks of flesh fly through the air, brains splatter against the wall and guts roll across the ground like mist over a swamp. I'll admit without torture, I love it this way and I can't help but recommend the new album to you. It has everything I want and demand from music. I'm once again stumbling in the darkness and breathing in the rotten smell of death. It was actually an accident that I went astray. In a dark forest outside the city, I was listening to the new DOLDREY album from Singapore. I was just thinking about death and what would come after it when I noticed a white bone sticking out of the ground like a conscience. A raw, dusty, smelly death punk crust attack that will crack every bone in your body! Death dancing on your graves!


Recenze/review - DOLDREY - Celestial Deconstruction (2022):


TRACKLIST
1. Moral Decay
2. Only Death Is Eternal
3. All Is Hell
4. Societal Machine
5. Keres


středa 26. června 2024

Recenze/review - HENRY KANE - Circle Of Pain (2024)


HENRY KANE - Circle Of Pain
CD 2024, Selfmadegod Records

for english please scroll down

Pokud chcete pochopit bolest, tak musíte na stará jatka. Musíte si nechat vyprávět nekonečné příběhy o strachu a beznaději. O kruté smrti, o týrání. O klecích, ve kterých byla zavřena ještě trošku živá těla obětí. Krev stékající pomalu po zdi. Výkřiky, létající vzduchem, jako děsivé ozvěny z onoho světa. Procházíš se smradlavými chodbami a konečně dojdeš do cíle. Hromada mrtvých, naskládaných jako loutky. Teprve teď si pochopil, o čem je opravdový strach a temnota.

Pro HENRY KANE mám velkou slabost. Všichni asi víte, že je to kapela, projekt Jonny Petterssona ((Heads For The Dead, Wombbath, Nattravnen, Pale King). Psal jsem recenzi na obě předchozí nahrávky a máme spolu i parádní rozhovor. Vždycky se mi líbilo, jakým způsobem tenhle maniak kombinuje extrémní styly. Death metal, grindcore, punk, crust ale i třeba doom. Tohle všechno smíchané z jediného důvodu. Aby vás při poslechu mrazilo v zádech. Povedlo se to i letos. Opět máme co do činění s hudbou, která může být soundtrackem pro příběhy ze starých opuštěných jatek.

 

Naleznete zde jak pasáže, které vás rozemelou na prach, tak i momenty, které ve mě evokovaly sledování šílených hororových filmů. Atmosféra je velmi podobná. Jonny se postaral i o zvuk, o produkci a jak u něj bývá dobrým zvukem, tak vše se povedlo na výbornou. Je vám asi jasné, že jsem starý, poctivý fanoušek reálné smrti. Rád se toulám v záhrobí a ochutnávám podobné desky, jako je "Circle Of Pain". Představte si zanícený zub, těkající bolest, která se neustále vrací ve vlnách. Nebo ještě lépe, zahnívající vnitřnosti, ve kterých je mokvající vřed. Vezměte skalpel a prořízněte jej, vytrhněte zub. Také cítíte tu úlevu? Tak přesně takhle se cítím i při poslechu tohoto alba. Jsem zavřený ve staré kobce, v chladu a absolutní tmě. O  hladu. Začínám mít děsivé představy. Kolem mě tančí svůj zuřivý tanec nakažené krysy. Začínají ohlodávat mé tělo. Jsem odsouzený k smrti, za chvilku mě pověsí na háky a zabijí elektrickým proudem. Než se tak ale stane, budu dál poslouchat tuhle desku. Dodává mi sílu, je divoká, opravdová, naléhavá, zahalená do krvavé mlhy. Svět dokáže být někdy pěkně hnusné místo k žití. HENRY KANE všechny tyhle špinavé myšlenky vzal a vypálil je na hudební nosič. Také cítíte tu sílu? Smete vás z povrchu zemského. Je klidně možné, že budete klečet a dívat se do tmy. Drásat si obličej do krve. Záleží, jakým způsobem muziku vnímáte. Mě osobně se nové album dostalo ihned pod kůži, hluboko do podvědomí. Nelze jinak, než doporučit všem, kteří rádi objevují temná zákoutí. Krev stékající pomalu po zdi. Výkřiky, létající vzduchem, jako děsivé ozvěny z onoho světa. Procházíš se smradlavými chodbami a konečně dojdeš do cíle. Hromada mrtvých, naskládaných jako loutky. Vítejte na starých jatkách! Budete rozemleti na prach pomocí krutého, temného a surového death grind crust metalu! 


Asphyx says:

If you want to understand pain, you have to go to the old slaughterhouse. You have to be told endless stories of fear and despair. Of cruel death, of abuse. The cages in which the victims' bodies were locked up, still a little alive. Blood trickling slowly down the wall. Screams flying through the air, like terrifying echoes from the other world. You walk through the stinking corridors and finally reach your destination. A pile of the dead, stacked like puppets. Only now do you understand what true fear and darkness is all about.

I have a great fondness for HENRY KANE. You all probably know that this band is the project of Jonny Pettersson ((Heads For The Dead, Wombbath, Nattravnen, Pale King). I've reviewed both of their previous releases and we have a great interview together. I've always liked the way this maniac combines extreme styles. Death metal, grindcore, punk, crust and even doom. It's all mixed together for one reason. To give you chills. It was done this year. Once again we are dealing with music that can be a soundtrack for stories from old abandoned slaughterhouses.


There are passages that will grind you to dust, as well as moments that evoked in me watching crazy horror movies. The atmosphere is very similar. Jonny also took care of the sound, the production and as usual with him good sound, everything was done to perfection. You can probably tell that I'm an old, honest-to-goodness Real Death fan. I like to wander in the afterlife and taste records like "Circle Of Pain". Imagine an inflamed tooth, a searing pain that keeps coming back in waves. Or better still, a rotting gut with a seeping ulcer. Take a scalpel and cut through it, pull out the tooth. Do you feel the relief, too? That's exactly how I feel listening to this album. I'm locked in an old dungeon, cold and absolutely dark. Hungry. I'm starting to have terrifying visions. Infected rats are doing their furious dance around me. They start gnawing on my body. I'm doomed to die, and in a moment they'll hang me from hooks and electrocute me. But until that happens, I'll keep listening to this record. It gives me strength, it's fierce, real, urgent, shrouded in a bloody fog. The world can be a pretty ugly place to live sometimes. HENRY KANE has taken all those dirty thoughts and burned them onto a record. Can you feel the power too? It will wipe you off the face of the earth. You might as well be kneeling and looking into the darkness. Scratch your face into the blood. It depends on how you feel about the music. Personally, the new album got under my skin immediately, deep into my subconscious. I can't but recommend it to anyone who likes to explore dark corners. Blood running slowly down the wall. Screams flying through the air, like eerie echoes from the otherworld. You walk through the stinking corridors and finally reach your destination. A pile of the dead, stacked like puppets. Welcome to the old slaughterhouse! You will be ground to dust by the cruel, dark and raw death grind crust metal! 



about HENRY KANE on DEADLY STORM ZINE:


Recenze/review - HENRY KANE - Den Förstörda Människans Rike (2016)

pátek 22. března 2024

Recenze/review - DÖDSRIT - Nocturnal Will (2024)


DÖDSRIT - Nocturnal Will
CD 2024, Wolves of Hades

for english please scroll down

Když tě bolí srdce, tak řveš do ticha. Když nevíš, kam utéct, tak přidáváš hlasitost. Nechceš být ve svém pokoji a trápit svoji duši. Chceš křičet v temnotě. Vždycky jsem měl rád hudbu, kterou když poslouchám, tak ve mě rozdrásá emoce. Ze čtvrté dlouhohrající desky švédských DÖDSRIT cítím takovou tu pradávnou metalovou sílu. Je to jako stát ve vichřici, někde daleko na severu. Vaše duše bude očištěna. Ohlodáni na kost se potom vrátíte, abyste mohli v současném divném světě zase fungovat. Do té doby, dokud vás zase nepohltí temnota.  

Na novinku "Nocturnal Will" jsem si vzpomněl i v hlubokém lese, když jsem se šel projít. Vedle cesty leželo mrtvé zvíře. Mělo skleněný pohled a zmrzlou krev kolem. Také cítíte tu sílu a energii, která ze skladeb doslova tryská na všechny strany? Black metal, punk i crust. To vše dohromady smíchané v jedovatém koktejlu. 


Na DÖDSRIT se mi hodně líbí jejich schopnost napsat mrazivé melodie, které v sobě obsahují vše potřebné pro spočinutí. Pánové dokáží být divocí a zběsilí, ale i melancholičtí. Doporučuji poslouchat v naprosté tmě. Teprve potom vyniknou jednotlivé nuance. Album je totiž na první poslech zcela zničující, návykové. Při každém dalším setkání potom vylezou na povrch jednotlivé momenty. Je pro mě velmi příjemné utéct z města, toulat se lesem a poslouchat u toho "Nocturnal Will". Líbí se mi vlastně všechno. Chladný a ostrý zvuk, tajemný a temný obal i celková produkce. Pánové mají svůj rukopis. Původně jednočlenný projekt/kapela Christoffera Östera (i letos je hlavním autorem a skladatelem) byla doplněna o další muzikanty a vy si tak můžete vychutnat další velmi pestrou, magickou desku. Pokud vás baví, jako mě, sledovat tající led na řece, pokud rádi stoupáte na hory a hledíte do krajiny, potom by se vám mohla líbit i tahle nahrávka. Fanoušci třeba takových DISSECTION, IMMORTAL, DRUDKH, SACRAMENTUM, by mohli být určitě nadšeni jako já. Určitě znáte ty magické momenty, které nastávají, když má přijít bouře. Tak přesně takovým způsobem na mě album působí. Stojíte proti větru a do tváří se vám zadírají kousky ledových kapek. Domů přijdete zmrzlí a očištění. Z "Nocturnal Will" je cítit pradávná síla, touha bojovat proti přízrakům. Když tě bolí srdce, tak řveš do ticha. Když nevíš, kam utéct, tak přidáváš hlasitost. Nechceš být ve svém pokoji a trápit svoji duši. Chceš křičet v temnotě. Black crust/punk metalová deska, napsaná krví a ohněm! Nostalgie a smutek z dávných časů!


Asphyx says:

When your heart hurts, you scream into silence. When you don't know where to run, you turn up the volume. You don't want to be in your room and torment your soul. You want to scream in the dark. I've always liked music that when I listen to it, it tears me apart. I can feel that ancient metal power from the fourth full-length from Sweden's DÖDSRIT . It's like standing in a whirlwind, somewhere far up north. Your soul will be cleansed. You'll come back afterwards to function again in the current strange world. Until the darkness engulfs you again.

I was reminded of the new "Nocturnal Will" when I went for a walk in the deep woods. There was a dead animal lying beside the path. It had a glassy look and frozen blood all around. Do you also feel the power and energy that literally oozes out of the songs in all directions? Black metal, punk and crust. All mixed together in a poisonous cocktail.


What I really like about DÖDSRIT is their ability to write chilling melodies that contain everything you need to relax. The gentlemen can be wild and furious, but also melancholic. I recommend listening in complete darkness. Only then will the nuances stand out. The album is, on first listen, completely devastating, addictive. Then, with each subsequent encounter, individual moments come to the surface. I find it very pleasant to escape the city, wander through the woods and listen to "Nocturnal Will". I like everything about it. The cold and sharp sound, the mysterious and dark cover and the overall production. The gentlemen have their own signature. The originally one-man project/band of Christoffer Öster (he is also the main author and composer this year) has been supplemented with other musicians and you can enjoy another very colorful, magical album. If, like me, you enjoy watching ice melting on the river, if you like to climb mountains and look at the landscape, then you might like this recording. Fans of DISSECTION, IMMORTAL, DRUDKH, SACRAMENTUM, for example, might be as excited as I am. I'm sure you know those magical moments that occur when a storm is about to come. That's exactly the way the album affects me. You're standing against the wind and bits of ice drops are hitting your cheeks. You come home frozen and cleansed. There's an ancient power in "Nocturnal Will" , a desire to fight the ghosts. When your heart aches, you scream into the silence. When you don't know where to run, you turn up the volume. You don't want to be in your room and torment your soul. You want to scream in the dark. A black crust/punk metal record, written in blood and fire! Nostalgia and sadness from the old days!


tracklist:
1. Irjala [10:37]
2. Nocturnal Fire [8:03]
3. Ember and Ash [0:45]
4. Utmed Gyllbergens Stig [4:33]
5. As Death Comes Reaping [10:45]
6. Celestial Will [8:29]

Lineup
Christoffer Oster - guitar / vocals
Georgios Maxoris - guitar / vocals
Jelle Soolsma - bass
Brendan Duffy - drums



středa 24. ledna 2024

Info - NIGHTS ov GORE and DESTRUCTION Tour 2024 - SQUASH BOWELS (PL), EMBRIONAL (PL), BRUTALLY DECEASED (CZ), SEE YOU IN HELL (CZ)



SQUASH BOWELS (PL)

EMBRIONAL (PL)

BRUTALLY DECEASED (CZ)

SEE YOU IN HELL (CZ)

Pátek 26. ledna 2024 - Plzeň – Pod Lampou

Sobota 27. ledna 2024 – Brno – Kabinet Múz + Deviance

Pátek 16. února 2024 - Praha – Modrá Vopice + Impulsealer*

Sobota 17. února 2024 – České Budějovice – MC Fabrika + Pure, Taedifer*

Čtvrtek 22. února 2024 - Lódz – Klubopiwiarnia

Pátek 23. února 2024 – Warszawa – VooDoo

Sobota 24. února 2024 – Bielsko - Biala – Rudeboy

* bez SYIH

Polská gore grindová legenda Squash Bowels, blasphemici Embrional, švédském nasáklý death metalisté Brutally Deceased a HC/crustový veteráni See You in Hell vyjedou na začátku letošního roku na společné víkendové tour nazvané NIGHTS ov GORE and DESTRUCTION, v rámci kterého se představí 4x v ČR!

Polsko je Evropským srdcem gore grindu a Squash Bowels nesou hrdě již neuvěřitelných 30 let na scéně prapor nasáklý krví a spiritusem a po delší době se představí v Čechách na klubové scéně. Kapela z Polského Bialystoku s neuvěřitelně dlouhým seznamem vydaných nahrávek a splitů bezpochyby patří k tomu nejlepšímu, co gore grind za svoji historii přinesl. Čekají vás brutální riffy střídající chytlavé groovy party, ultra rychlé sypačky a zprasený zpěv. Těšte se na legendy gore grindu, těšte se na Squash Bowels!

Extrémnímu metalu se v Polsku bezpochyby posledních 20 let daří. Embrional jsou jednou z kapel, která patří k tomu nejlepšímu, co v rámci death metalu za poslední roky vznikly. V Polsku byla vždycky velmi silná death metalová scéna a na pevných základech, které kdysi postavili např. Vader s Behemoth vznikla nová akvizice, kterou v roce 2003 založil Marcin Skullripper. Agresivní, temný a velice technický death metal v nejvyšší kvalitě. Kapela se členy Azarath, Dissenter nebo Hellfuck přiveze apokalyptickou jízdu smrti.

Další partou, která se v rámci NIGHTS ov GORE and DESTRUCTION tour představí, jsou domácí Brutally Deceased. Kapela, která už od roku 2007 drtí poctivý metal smrti se švédským HM-2 zvukem má čerstvě nahranou novou desku. Kromě klasických skladeb bezpochyby dojde na těchto koncertech i k představení některých novinek z připravovaného alba, které slibuje smršť sofistikovaných a atmosférických riffů podpořenou profesionálně zahranými blasty.

Druhým českým zástupcem na tomto turné jsou léty prověření borci z Brna - See You In Hell! Kapela, která už přes 20 let drtí poctiví hardcore crust s temnými texty má čerstvě vydanou desku „Do smrti a ještě dál“, která vyšla u Insane Society records a kterou v rámci setu určitě představí. O kvalitě SYIH v tomhle stylu nemůže být pochyb, se svojí muzikou objeli celý svět a tak nezbývá než se těšit na nihil crust as fuck!

 fb events:

https://www.facebook.com/events/1059938801674494

https://www.facebook.com/events/876613940248606

https://www.facebook.com/events/1343314846263548

https://www.facebook.com/events/1519408218808666

---------------------------------------------------------------------------------------------------

neděle 5. listopadu 2023

Recenze/review - STRIGOI - Bathed in a Black Sun (2023)


STRIGOI - Bathed in a Black Sun
EP 2023, Season of Mist

for english please scroll down

Stejně jsem měl vždycky jednou za čas divný pocit. Musel jsem se zastavit, hluboko dýchat. Popadl mě děs, začal jsem se třást. Tušil jsem, že se vrátí, že se stará rána otevře a začne hnisat. Trvalo to dlouhé roky, už jsem si myslel, že mi zůstanou jenom děsivé sny. Jenže zlo nelze zničit. I když si myslíte, že je mrtvé, tak jenom spí. Stačí jenom malý důvod a probudí se. Znovu vás pohltí. Divám se na své břicho. Je v něm velká černá díra. Pulsující vřed, který je třeba vyříznout.

Měli jste někdy otravu krve? Pokud ne, tak si pusťte nové EP britských STRIGOI a budete se potácet v mrazivé mlze. V horečce, kterou dokáží pochopit jenom prokletí. Pánové jsou zpět a přinášejí nám další porci mokvajících a bolestivých melodií. Poslouchám novinku "Bathed in a Black Sun" a cítím, že ve mě hnije něco hodně  ošklivého. 


Až jednou temnota zcela pohltí světlo, bude se jejich hudba hrát všude. Na našem i onom světě. Ve starých opuštěných katakombách, ve kterých je vchod do samotného pekla. STRIGOI jsou pohrobky VALLENFYRE, jak je všeobecně známo. Greg Mackintosh (PARADISE LOST), Chris Casket (EXTREME NOISE TERROR), Guido Zima za bicími., Ben Ash (CARCASS) u kytary. Slavná jména a zkušení muzikanti, kteří dokáží napsat melodie, které se mi doslova vypálily do mozku. Hodně k tomu přispívá i skvělý zvuk (Oregon Studios, Mixing studio/engineer: Kurt Ballou, Mastering studio/engineer: Brad Boatright, Producer/Sound engineer: Jamie Gomez and Strigoi), ke kterému lze napsat jenom - absolutní chlad a nahrubo nasekaná tma. Na nové desce zazní velmi podmanivý a magický koktejl starého death metalu, chladného blacku, kousky crustu, sludge, punku i doom metalové nálady. Určitě znáte takový ten zvláštní pocit, který má člověk v žaludku, když poslouchá skvělou hudbu. STRIGOI mají patent na pochmurné nálady. Usadí se vám v hlavě, jako nějaký červ, jako pradávná choroba, jako prokletí. Někdy se mi zdají sny, ve kterým mě příšera z hlubin pořeže ostrými drápy. Probudím se a rána mi začne hnisat. Přesně tak se cítím po každém setkání s "Bathed in a Black Sun". Je to opět velmi návykový, zničující materiál. Pro fanoušky PARADISE LOST, VALLENFYRE, TRYPTIKON, je nové EP povinnost! Mlhavě hnisavé ozvěny z onoho světa, hnilobný odkaz věčnosti! Krvavý otisk temnoty!


Asphyx says:

Anyway, I always had a weird feeling once in a while. I had to stop, take a deep breath. I got scared, I started shaking. I suspected that it would come back, that the old wound would open up and begin to fester. It went on for years, I thought I'd be left with only terrifying dreams. But evil cannot be destroyed. Even if you think it's dead, it's only asleep. All it needs is a little reason to wake up. It will devour you again. I'm looking at my stomach. There's a big black hole in it. A throbbing ulcer that needs to be cut out.

Have you ever had blood poisoning? If not, listen to the new EP from Britain's STRIGOI and you'll be staggering in a freezing fog. A fever that only the damned can understand. The gents are back, bringing us another helping of sweltering and painful melodies. I'm listening to the new "Bathed in a Black Sun" and I feel something very ugly rotting inside me.


Once the darkness completely consumes the light, their music will be played everywhere. In this world and the next. In the old abandoned catacombs that are the entrance to hell itself. STRIGOI are the descendants of VALLENFYRE, as is well known. Greg Mackintosh (PARADISE LOST), Chris Casket (EXTREME NOISE TERROR), Guido Zima on drums, Ben Ash (CARCASS) on guitar. Famous names and experienced musicians who can write tunes that literally burn themselves into my brain. A lot of this is also contributed by the great sound (Oregon Studios, Mixing studio/engineer: Kurt Ballou, Mastering studio/engineer: Brad Boatright, Producer/Sound engineer: Jamie Gomez and Strigoi), to which one can only write - absolute coldness and rough chopped darkness. The new album features a very captivating and magical cocktail of old death metal, cold black metal, bits of crust, sludge, punk and doom metal. I'm sure you know that strange feeling you get in your stomach when you listen to great music. STRIGOI have a patent for gloomy moods. They settle in your head like a worm, like an ancient disease, like a curse. Sometimes I have dreams in which a monster from the deep cuts me with its sharp claws. I wake up and the wound begins to fester. That's exactly how I feel after every encounter with "Bathed in a Black Sun". Again, it's very addictive, devastating stuff. For fans of PARADISE LOST, VALLENFYRE, TRYPTIKON, the new EP is a must! Vaguely putrid echoes from the otherworld, a rotten legacy of eternity! A bloody imprint of darkness!




Recenze/review - STRIGOI - Viscera (2022):

Recenze/review - STRIGOI - Abandon All Faith (2019):
https://www.deadlystormzine.com/2019/11/recenzereview-strigoi-abandon-all-faith.html


Tracklist:
01. Bathed In A Black Sun (4:19)
02. The Grotesque (2:57)
03. Beautiful Stigmata (0:41)
04. A Spear Of Perfect Grief (4:15)
05. The Construct Of Misery (1:34)

band:
Chris Casket - Bass
Greg Mackintosh - Guitars, Vocals
Guido Zima - Drums
Ben Ash - Guitars



pondělí 24. července 2023

Recenze/review - PHANTOM CORPORATION - Fallout (2023)


PHANTOM CORPORATION - Fallout
CD 2023, Supreme Chaos Records

for english please scroll down

Není to zase tak dávno, kdy se vrtaly šílencům díry do hlavy. Pouštěl se do nich elektrický proud. Viděli jste někdy starý dům šílenství? Když totiž vstoupíte dovnitř, uslyšíte nářek pacientů. Je otištěn do špinavých zdí. Pokusy na lidech, ovládání myšlenek. Dnes už jsme dál, stačí poslat zprávu na vaší obrazovku. Všichni se divně usmívají, když chodí ulicemi. Další dávka dopaminu, další krev. Jsme už dávno zombie, jen o tom nechceme vědět. A nikdo nám nemusel vrtat do hlavy.

Někdy mám obrovskou chuť rozmlátit všechny obrazovky světa. Zavřít za sebou dveře, nasadit si sluchátka, narvat do uší novou desku německých maniaků PHANTOM CORPORATION a plivnout o ksichtu všem hajzlům. Tahle deska má v sobě velké množství vzteku, špinavých riffů a zůstává po ní jenom spálená země. Zvedněte hlavy a přidejte hlasitost! Tohle jsou death metal a crust, které bourají zdi!


Je to jízda od začátku do konce. A směřuje rovnou do pekla. Nedivil bych se, kdyby u téhle nahrávky některým slabším jedincům pukla hlava. Základem je klasický, tradiční death metal převážně ze severu (ENTOMBED, DISMEMBER) a samozřejmě pořádná dávka crustu. Album má vynikající, absolutně zničující zvuk Jörg Uken (mixing, mastering, recording) i stylový obal (Misantrophic Art). Tahle smečka moc dobře ví, o čem je poctivá hrobnická práce! Není divu, členy kapely jsou muzikanti, kteří působili nebo působí v takových skupinách jako jsou OBSCENITY, DEW-SCENTED, WEAK ASIDE, SLAUGHTERDAY a spoustě dalších. PHANTOM CORPORATION je parta rozzuřených pitbulů, kteří vás roztrhají na kusy. Žádné kompromisy, žádné zbytečnosti, jenom masivní přímý útok. Připadám si jako ve staré kostnici, ve které drtíme spolu s německými démony plesnivé lebky. Nahrávka má velký tlak, poustěl jsem si jí pokaždé, když už jsem byl znechucený ze současného světa. Pokaždé jsem si vyčistil hlavu a začal se usmívat. Já vím, sám nic nezměním, jenom si říkám, že kdyby lidi méně čuměli do obrazovek a místo toho více poslouchali alba jako je "Fallout", bylo by nám všem o hodně lépe. Při téhle desce se totiž každý krásně uvolní. Začne si pomalu podupávat nohou a končí to tím, že vezme do rukou kladivo. Němcům se povedlo nahrát skladby, které vám polámají všechny kosti v těle. Také cítíte tu obrovskou sílu, tlak a temnou energii? Tak přesně takhle se to má dělat. Není to zase tak dávno, kdy se vrtaly šílencům díry do hlavy. Pouštěl se do nich elektrický proud. Viděli jste někdy starý dům šílenství? Když totiž vstoupíte dovnitř, uslyšíte nářek pacientů. Je otištěn do špinavých zdí. Pokusy na lidech, ovládání myšlenek. Absolutně zničující death metal crustové tsunami! Lobotomie bez umrtvení! Polámané kosti!


Asphyx says:

It wasn't that long ago that they were drilling holes in the heads of lunatics. They were electrocuted. Have you ever seen an old madhouse? Because when you go inside, you can hear the screams of the patients. It's imprinted in the dirty walls. Human experimentation, mind control. We're further along today, just send a message to your screen. Everyone smiles strangely as they walk down the street. Another dose of dopamine, more blood. We're already zombies, we just don't want to know it. And no one had to drill into our heads.

Sometimes I have this overwhelming urge to smash all the screens in the world. Close the door behind me, put on my headphones, cram the new album by German maniacs PHANTOM CORPORATION into my ears and spit in the faces of all the bastards. This record has a lot of rage, dirty riffs and only scorched earth left behind. Raise your heads and turn up the volume! This is death metal and crust that breaks down walls!


It's a ride from start to finish. And it's going straight to hell. I wouldn't be surprised if this record makes some weaker individuals' heads explode. The basis is classic, traditional death metal mostly from the north (ENTOMBED, DISMEMBER) and of course a good dose of crust. The album has an excellent, absolutely devastating sound by Jörg Uken (mixing, mastering, recording) and a stylish cover (Misantrophic Art). This bunch knows very well what honest tombstone work is all about! No wonder, the band members are musicians who have been or are in bands like OBSCENITY, DEW-SCENTED, WEAK ASIDE, SLAUGHTERDAY and many more. PHANTOM CORPORATION is a bunch of angry pit bulls that will tear you apart. No compromise, no uselessness, just a massive direct attack. I feel like I'm in an old ossuary, crushing moldy skulls with German demons. The record has a lot of pressure, I played it every time I was sick of the current world. Every time I cleared my head and started smiling. I know, I can't change anything myself, I just think that if people would stare at screens less and instead listen to albums like "Fallout" more, we'd all be a lot better off. I mean, this record is a nice way to relax. They start tapping their feet slowly and end up picking up a hammer. The Germans have managed to record songs that will break every bone in your body. Do you also feel the enormous power, pressure and dark energy? That's exactly how it's supposed to be done. It wasn't that long ago that they were drilling holes in the heads of madmen. They were electrocuted. Have you ever seen an old madhouse? Because when you go inside, you hear the patients screaming. It's imprinted in the dirty walls. Human experimentation, mind control. Absolutely devastating death metal crust tsunami! Lobotomy without anesthesia! Broken bones!



Tracklist:
01. Dead Inside 
02. Left To Fate 
03. Gridlock 
04. Alongside Hell 
05. Vortex Of Torment 
06. Terminal Darkness 
07. Spiritual Arsonists 
08. No Tomorrow 
09. The Echoes Of Doom 
10. Excessive Force 
11. Fire And Fury

band:
Leif – Vocals
Arne – Lead Guitars
Philipp – Guitars
Bass-T – Bass
Marc – Drums



pátek 27. ledna 2023

Recenze/review - LANGUISH - Feeding the Flames of Annihilation (2022)


LANGUISH - Feeding the Flames of Annihilation
CD 2022, Prosthetic Records

for english please scroll down

Díra, navrtaná do hlavy, měla původně uvolnit tlak uvnitř lebky. Jenže způsobila akorát to, že se z něj stala zombie. Stroj z masa a kostí, stroj na zabíjení. Chodil ulicemi, s hlavou skloněnou, stejně jako většina dnešní společnosti a kolem umírali lidé. Působil úplně stejně, jako nová nahrávka amerických maniaků LANGUISH.

Kombinace starého plesnivého death metalu a grindcore, pokud je dobře zahrána, vždy vypadá jako drtička kostí. Američané umí svoje řemeslo na výbornou. A navíc přidávají pořádnou porci temnoty, špíny a nekonečného chladu. 


Fanoušci třeba takových NAPALM DEATH, CARCASS, MORBID ANGEL, ale třeba i SARCÓFAGO, budou určitě spokojeni. Dostanou smrtící koktejl vysoké kvality. Parádní zvuk, spoustu morbidních nápadů, tohle všechno dohromady dělá album, které si s chutí pokaždé rád pustím. A to pořádně nahlas. Opravdu si připadám, že mi někdo navrtal do hlavy díru, opravdu mám pocit, že držím v ruce výbušnou směs. Stačí jen zapálit oheň a všechno kolem lehne popelem. Stejně jako po "Feeding the Flames of Annihilation". Je to zkázonosný masakr, vlna tsunami, která se vám zadře hluboko pod kůži. Pokaždé, když mám plné zuby světa kolem mě, pokaždé, když se podívám na večerní zprávy - poslouchám novinku na plné pecky. Brutální, agresivní, krvelační, takoví jsou LANGUISH. Vypláchnou vám mozek kyselinou, pohřbí vás zaživa a stále budete s chutí tančit v mosh pitu. Album bylo vydáno minulý rok v říjnu a jediné co mě mrzí je, že jsem se k němu nedostal dříve. Má v sobě totiž vše potřebné pro pořádnou pařbu v márnici. Díra, navrtaná do hlavy, měla původně uvolnit tlak uvnitř lebky. Jenže způsobila akorát to, že se z něj stala zombie. Stroj z masa a kostí, stroj na zabíjení. LANGUISH vás vyvrhnou zaživa! Grind death metalová apokalypsa!


Asphyx says:

The hole drilled in the head was originally intended to relieve pressure inside the skull. But all it did was turn him into a zombie. A machine of flesh and bone, a killing machine. He walked the streets, head down, like most of today's society, and people died all around him. He looked exactly like the new record by American maniacs LANGUISH.

The combination of moldy old death metal and grindcore, when played well, always looks like a bone crusher. Americans know their craft very well. And they add a good portion of darkness, dirt and endless cold.


Fans of such bands as NAPALM DEATH, CARCASS, MORBID ANGEL, but also SARCÓFAGO, will definitely be satisfied. They will get a deadly cocktail of high quality. A great sound, a lot of morbid ideas, all this together makes an album that I'll be happy to listen to every time. And loud. I really feel like someone drilled a hole in my head, I really feel like I'm holding an explosive mixture in my hand. All you have to do is light a fire and everything goes up in flames. Just like after "Feeding the Flames of Annihilation". It's a devastating massacre, a tsunami that digs deep into your skin. Every time I get fed up with the world around me, every time I watch the evening news - I listen to the news at full volume. Brutal, aggressive, bloody, that's what LANGUISH are. They'll brainwash you with acid, bury you alive and still make you want to dance in a mosh pit. The album was released last October and my only regret is that I didn't get to it sooner. It has everything you need for a good party in the morgue. The hole drilled in the head was originally meant to relieve pressure inside the skull. But all it did was turn him into a zombie. A machine of flesh and bone, a killing machine. LANGUISH will eviscerate you alive! Grind death metal apocalypse!



Tracklist:
01. Manifesto
02. Last Legs
03. Ripped Remains
04. Parasite
05. Poisoned Chalice
06. Judas Goat
07. The Collector
08. Failed State
09. Feeding The Flames
10. Comply Or Die
11. Corporate Dystopia

band:
Sean Mears - Vocals
Zack Hansen - Drums/Noise
Ryan Bram - Bass
Matt Mutterperl - Guitars



úterý 15. listopadu 2022

Recenze/review - DOLDREY - Celestial Deconstruction (2022)


DOLDREY - Celestial Deconstruction
CD 2022, Pulverised Records

for english please scroll down

Viděl jsem už mnoho zranění, ale tohle bylo nějaké divné. Začalo se objevovat stále častěji. Puklá lebka a vyhřezlý mozek. Nemohl jsem stále přijít na diagnózu, trápil jsem se s tím a bál se dalšího dne. Bylo to jak nějaká choroba, začínající epidemie. Pak jsem jednou večer navštívil malý zaplivaný bar. Ve tmě tam smrděla síra. Na malém pódiu stála kapela DOLGREY a drtila svoje skladby.

A pokaždé, když byla v nejlepším, tak nějakému šílenci, který normálně neposlouchá extrémní metal, praskla lebka. Mozek vytekl na podlahu a nebožák tančil dál. Jako by byl zasažený elektrickým proudem. Až do úplného vyčerpání, až do úplné smrti. Nedivím se, hudba měla v sobě černou jiskru a velký tlak. Pro nás, staré psy, radost poslouchat, pro slabé jedince smrtící záležitost. 


Tahle jízda se odehrává v death punkovém stylu. Vzpomeňme na kapely jako ENTOMBED, NIHILIST, MAMMOTH GRINDER, BASTARD GRAVE, BOMBS OF HADES, CARNAGE. Těch přirovnání můžete mít samozřejmě více, ale nechme je stranou. Důležitý je hlavně tlak, špína a hnis, které ze skladeb doslova cákají na všechny strany. Jak asi všichni víme, život v temnotě není lehký a podobné smečky nám pomáhají přežít. V dnešním zkaženém a děsivém světě. Vyvrhnout a přelámat všechny kosti v těle. O to jde nejvíce! A DOLGREY se to daří na výbornou. Samozřejmě, v rámci stylu, rozhodně se nejedná o nic převratného a některé songy jsou možná až příliš dlouhé, ale jinak je vše v absolutním pořádku. Zvuk, obal, provedení. Navíc, desku mě baví opravdu poslouchat. Jinak bych koneckonců o kapele nenapsal ani řádek. Představte si nějakého šílence, který vběhne do márnice s výbušninou v ruce. Už tak napjatá situace se změní v ještě víc devastující. Vzduchem létají staré prašivé kosti, lebky se kutálejí po zemi a riffy je drtí na prach. Myslím, že netřeba dále popisovat, lepší bude, když dáte hlasitost na maximum a uslyšíte sami. Ozvěny ze záhrobí! Death crust punk metal masakr!


Asphyx says:

I've seen a lot of injuries, but this was some weird one. It started showing up more and more often. A fractured skull and a dislocated brain. I still couldn't come up with a diagnosis, I was struggling and scared for the next day. It was like some kind of disease, a beginning of an epidemic. Then one night I visited a seedy little bar. It smelled of sulphur in the dark. There was a band called DOLGREY on a small stage, playing their songs.

And every time it was at its best, some lunatic who doesn't normally listen to extreme metal cracked his skull. Brains spilled out onto the floor and the poor guy kept dancing. Like he'd been electrocuted. To the point of exhaustion, to the point of death. No wonder the music had a black spark and a lot of pressure. A joy for us old dogs to listen to, a deadly affair for the weak.


This ride is in the death punk style. Think of bands like ENTOMBED, NIHILIST, MAMMOTH GRINDER, BASTARD GRAVE, BOMBS OF HADES, CARNAGE. You can have more comparisons of course, but let's leave them aside. What is important is the pressure, the dirt and the pus that literally splashes out of the songs in all directions. As we probably all know, life in the dark is not easy and bands like this help us survive. In today's wicked and scary world. To eviscerate and break every bone in the body. That's what it's all about! And DOLGREY is doing a great job of it. Of course, in terms of style, it's certainly nothing groundbreaking and some songs are perhaps a bit too long, but otherwise everything is absolutely fine. The sound, the cover, the performance. Moreover, the album is really fun to listen to. Otherwise I wouldn't write a single line about the band. Imagine a madman running into a morgue with an explosive in his hand. An already tense situation turns even more devastating. Dusty old bones flying through the air, skulls rolling on the ground, riffs pulverising them. I don't think I need to describe further, you'd better turn the volume up to maximum and hear for yourself. Echoes from beyond the grave! Death crust punk metal massacre!


Tracklist:
01. Lentum Mortiis
02. Blood Of The Serpent
03. Endless Torment
04. Seed Of Desire
05. Celestial Deconstruction
06. Age Of Extinction
07. War
08. Harmonic Divergence
09. Marked For Death
10. Destructive Security Command
11. Fall Of Doldrey



středa 19. října 2022

Recenze/review - TURBOCHARGED - Alpha Beast, Omega God (2022)


TURBOCHARGED - Alpha Beast, Omega God
CD 2022, Emanzipation Productions

for english please scroll down

Když jsme před několika lety dělali s kapelou rozhovor, tak mi basák a vokalista Ronnie Ripper řekl jednu krásnou větu: "Metal byl vždy únikem z mizerného všedního života." Hodně jsem nad ní přemýšlel a zůstala vypálená v mé hlavě jako cejch. Vnímám hudbu úplně stejně. Možná právě proto jsem velkým fanouškem téhle smečky. Pokaždé se těším na pátek, až vypadnu z práce, sednu si doma do křesla, dám volume doprava až na hranu snesitelnosti a pivo poteče proudem. 

"Alpha Beast, Omega God" je další jízdou přímo do pekla. Surová, syrová deska, bez jakýchkoliv zbytečností a ozdob. Riffy jsou ohlodány na kost a probouzejí ve mě démony. Najednou jsem v malém klubu za městem, na sobě mám džínovou bundu přes křiváka a tančím do rytmu. Hergot, přátelé, tahle deska zase řeže tou správnou stranou nože!


Základem je samozřejmě stále chřestivý švédský death metal, spousta punku a rebelie. TURBOCHARGED letos působí jako rozzuřená, naštvaná šelma, která byla několik let zavřená v kleci. Řetězy jsou znovu roztrženy a vy si můžete vychutnat skvělý devastující zvuk, podívat se na klasický obal a narvat si album pod tlakem do hlavy. Osobně se mi nejvíc líbí, že si kapela na nic nehraje, jde rovnou na věc a zůstává po ní jenom krvavá stopa. Pro páteční restart unavených mozků po náročném pracovním týdnu ideální záležitost. Poprosil bych o další pivo. Ze všech stran na nás útočí jed a špína. Raději se zavírám do své kobky s "Alpha Beast, Omega God" a těším se, až si jednou zatančím na svém vlastním hrobě. Vidím před sebou dav v mosh-pitu. Vlasy létají vzduchem, lidé se točí v kruhu. Emoce, frustrace, vztek. Jsem zde správně! Na pódiu stojí nesvatá trojice muzikantů a sází do nás songy jako dávky z kulometu. Teď už to mohu napsat naplno - TURBOCHARGED jsou ve skvělé formě! Připadá mi, že jsem s nimi ve starých kobkách, někdy v devadesátých letech, kdy jsem byl mladý, šílený a existoval pro mě jenom metal, holky a chlast. Pánové v sobě mají poctivého rock´n´rollového ducha. A to oceňuji nadevše! Death thrash punk metal, který vás rozdrtí na prach!


Asphyx says:

When we interviewed the band a few years ago, bassist and vocalist Ronnie Ripper told me one beautiful line, "Metal has always been an escape from the misery of everyday life." I've thought about it a lot and it's burned into my mind like a brand. I feel the same way about music. Maybe that's why I'm a big fan of the pack. I always look forward to Fridays when I get off work, sit in my chair at home, turn the volume right up to the edge of bearable, and the beer flows.

"Alpha Beast, Omega God" is another ride straight to hell. A raw, raw record, with no frills or embellishments. The riffs are gnawed to the bone and bring out the demons in me. Suddenly, I'm in a small club outside of town, wearing a denim jacket over a curve and dancing to the beat. Damn, folks, this record is cutting with the right side of the knife again!


Of course, the basis is still rattling Swedish death metal, with a lot of punk and rebellion. This year TURBOCHARGED looks like an angry, pissed-off beast that has been locked in a cage for a few years. The chains are broken once again and you can enjoy the great devastating sound, look at the classic cover art and shove the album under pressure into your head. Personally, what I like most is that the band doesn't play games, gets straight to the point, and leaves only a trail of blood. For a Friday restart of tired brains after a hard working week, the perfect thing. I'd ask for another beer. Poison and filth are attacking us from all sides. I'd rather lock myself in my dungeon with "Alpha Beast, Omega God" and look forward to dancing on my own grave someday. I see the crowd in front of me in mosh-pits. Hair flying through the air, and people spinning in circles. Emotion, frustration, and anger. I'm right here! An unholy trinity of musicians stands on stage, blasting songs at us like machine gun shots. Now I can write it fully - TURBOCHARGED is in great shape! I feel like I'm in the old dungeons with them, sometime in the 90s, when I was young, and crazy and only metal, girls, and booze existed for me. The guys have an honest rock'n'roll spirit. And I appreciate that above all! Death thrash punk metal that will crush you to dust!


about TURBOCHARGED on DEADLY STORM ZINE:







Tracklist:
01. Piss Stigmata
02. Irreligious
03. Slave Rhetoric
04. Phantom Cataclysm
05. Alpha Beast, Omega God
06. Chaos Chronicles
07. Sanguinary
08. Hunger Of The Wendigo
09. Land Of Pest
10. Hyper Blasphemous Shitstorm
11. Profane Vortex
12. Priests In Darkness

Lineup:
Freddie Fister - drums, backing vocals
Ronnie Ripper - bass, lead vocals
Old Nick - guitars


Webshop:

Web:

pátek 14. října 2022

Recenze/review - STRIGOI - Viscera (2022)


STRIGOI - Viscera
CD 2022, Season of Mist

for english please scroll down

Procházíš se lesem sebevrahů a přemýšlíš, jaký by sis zvolil způsob. Provaz nebo nůž? Jed nebo střelná zbraň? Už dávno tě zachvátila temnota horší než smrt. Díváš se do zrcadla a přemýšlíš, proč ještě žít. Osamocen v davu, v nekonečném smutku. Bolestivé vzpomínky, kdy nastane čas? Ne, teď ještě ne. Musíš si nejdřív poslechnout novou desku STRIGOI. Přichází mráz a myšlenky na sebevraždu odcházejí.

Četl jsem nedávno o jednom muži, kterého hudba zachránila. Osobně si myslím, že "Viscera" je přesně tím druhem nahrávky, která dokáže člověka probudit z podivného stavu mezi naším a oním světem. Je snovým zážitkem, který zabíjí noční můry. Alespoň tak vnímám desku já, starý metalový pes. Je příjemné se zase jednou dívat do tmy.


Greg Mackintosh (PARADISE LOST), Chris Casket (EXTREME NOISE TERROR), Guido Zima za bicími. Sešli se zde vynikající muzikanti, kteří museli své druhé album nahrávat ve starých katakombách. Jsou v nich pochována zubožená těla sebevrahů. Opuštěná ve své nekonečné samotě. Pánové opět kombinují death metal, doom, crust a dělají to velmi zajímavým způsobem. Jakoby mi někdo hodil do obličeje kus syrového masa. Songy jsou neskutečně uvěřitelné, drásavé, šílené. Připadám si jako oběť, které jsou do hlavy postupně zatloukány rezavé hřeby. "Viscera" je jako zlým snem, přízrakem, který se vám nikdy nepodaří zabít. Podmanivý, chladný a černý zvuk, děsivý motiv na obalu. Ale hlavně spousta zajímavých, ostrých nápadů, které se vám zadřou pod kůži. STRIGOI vás spoutají do pavučin. Vystoupili znovu z krvavých stínů. Pohřbili nás zaživa do hromadných hrobů. Daleko za hřbitovní zdí, do míst, kam jsou ukládání všichni prokletí. Jednou se možná rozpadneme v prach, ale než se tak stane, budeme poslouchat podobnou hudbu. Dodává nám totiž sílu a energii. "Viscera" je černým stínem, opusem temnoty. Vynikající záležitost pro všechny fanoušky dlouhých stínů. Hnis, špína a mráz! Tajemný, magický, mystický černý obřad!


Asphyx says:

You're walking through a forest of suicides, wondering which way you'd choose to go. A rope or a knife? Poison or firearm? You've long been gripped by darkness worse than death. You look in the mirror and wonder why you're still alive. Alone in the crowd, in endless sorrow. Painful memories, when will the time come? No, not yet. You have to listen to the new STRIGOI album first. The frost is coming and the thoughts of suicide are going away.

I read recently about a man who was saved by music. Personally, I think "Viscera" is exactly the kind of record that can wake a person up from the strange state between our world and the next. It's a dreamlike experience that kills nightmares. At least that's how I, an old metal dog, perceive the record. It's nice to look into the darkness once again.


Greg Mackintosh (PARADISE LOST), Chris Casket (EXTREME NOISE TERROR), Guido Zima on drums. The musicians who had to record their second album in the old catacombs were excellent. The mutilated bodies of suicides are buried in them. Abandoned in their infinite solitude. The gentlemen again combine death metal, doom, crust and do it in a very interesting way. It's like someone threw a piece of raw meat in my face. The songs are incredibly believable, gut-wrenching, and insane. I feel like a victim with rusty spikes gradually being driven into his head. "Viscera" is like a bad dream, a phantom you'll never be able to kill. The haunting, cold and black sound, the eerie motif on the cover. But most of all, lots of interesting, sharp ideas that get under your skin. STRIGOI will bind you in the webs. They've stepped out of the bloody shadows again. They buried us alive in mass graves. Far beyond the cemetery wall, in the places where all the damned are placed. Someday we may crumble into dust, but before that happens, we'll be listening to similar music. For it gives us strength and energy. "Viscera" is a black shadow, an opus of darkness. An excellent affair for all fans of long shadows. Rot, dirt, and frost! A mysterious, magical, mystical black ceremony!


Recenze/review - STRIGOI - Abandon All Faith (2019):



Tracklist:
01. United in Viscera (06:44)
02. King of All Terror (02:38)
03. An Ocean of Blood (04:13)
04. Napalm Frost (02:26)
05. Hollow (06:20)
06. A Begotten Son (03:51)
07. Bathed in a Black Sun (04:19)
08. Byzantine Tragedy (05:28)
09. Redeemer (02:38)
10. Iron Lung (07:55)




Recording line-up:
Greg Mackintosh: Vocals and Guitar
Chris Casket: Bass
Guido Zima: Drums
Ben Ash: Guitar



TWITTER