DEADLY STORM zine: core

INGESTED - Where Only Gods May Tread

CD 2020, Unique Leader

for english please scroll down

Musela to být příšerná rána. Kusy těla jsou poházené pěkně daleko od sebe. Poslali mě s černým pytlem na mrtvoly, abych vše posbíral. Střeva jediná leží na kolejích. Vše ostatní je rozmáznuté v krvavé šmouze. Co vede člověka k tomu, aby si stoupl proti rozjetému vlaku? Dav čumilů vše dokumentuje. Někdo zapomněl zakrýt hlavu, která musela mít ještě před několika hodinami krásnou tvář. Cítím ve vzduchu bolest a nasládlý pach smrti.

INGESTED hrají hodně násilnou hudbu, smradlavou, špinavou, brutálně death metalovou. Navíc přidávají ingredience z deathcore, slamu. Letos přicházejí s pořádně krvavým koktejlem a já u něj zažívám hodně podobné pocity, jako při sbírání kusů rozervaného těla po železničním neštěstí.

Pokud se vám líbí morbidní práce třeba takových DISENTOMB, CHIMAIRY, DEEDS OF FLESH, bude se vám líbit i nová deska "Where Only Gods May Tread". Je šílená, mocná, démonická, krutá a syrová. Na své si přijdou všichni obdivovatelé hlasitého brutálního death metalu. INGESTED se sice nesnaží styl nějak posunout, drží se většinou mezi přesně vymezenými mantinely, ale jako řemeslo je album velmi dobré. Hodně tomu přispívá produkce od kytaristy CRYPTOSPY Christiana Donaldsona (Despised Icon, Beneath The Massacre, The Agonist) a vlastně i obal, který má na svědomí Dan Seagrave (Morbid Angel, Suffocation, Hypocrisy, Entombed, Rivers Of Nihil, Gorguts, Decrepit Birth). INGESTED letos odvedli poctivou krvavou práci a je jen na vás, jak se k ní postavíte. Přidávám volume a opravdu si připadám jako by do mě měl každou chvíli narazit plně naložený vlak. Na boku má nápis kapely a razí si cestu před. Přes mrtvoly, nekompromisně. Masakr!

Asphyx says:

It must have been a terrible blow. The pieces of the body are thrown pretty far apart. They sent me with a black body bag to collect everything. The only intestine lies on the rails. Everything else is smeared in blood smudges. What leads a person to stand against a train? The crowd of people documents everything. Someone forgot to cover his head, which must have had a beautiful face a few hours ago. I can feel the pain and sweet smell of death in the air.

INGESTED play very violent music, stinking, dirty, brutally death metal. In addition, they add ingredients from deathcore, slam. This year they come with a really bloody cocktail and I experience a very similar feeling to it as when collecting pieces of a torn body after a railway accident.

If you like morbid work such as DISENTOMB, CHIMAIRY, DEEDS OF FLESH, you will also like the new album “Where Only Gods May Tread”. It is crazy, powerful, demonic, cruel and raw. All admirers of loud brutal death metal will get their money's worth. INGESTED does not try to shift the style in any way, it usually sticks between precisely defined boundaries, but as a craft the album is very good. The production by the guitarist of CRYPTOSPY Christian Donaldson (Despised Icon, Beneath The Massacre, The Agonist) and, in fact, the cover of Dan Seagrave (Morbid Angel, Suffocation, Hypocrisy, Entombed, Rivers Of Nihil, Gorguts, Decrepit BIrth) both contribute a lot to this. INGESTED did an honest bloody job this year and it's up to you how you approach it. I´m adding volume and I really feel like a fully loaded train should hit me at any moment. He has the band´s inscription on his side and is smacking his way in front of it. Over the corpses, uncompromisingly. Massacre!

INGESTED ARE:

Jason Evans - Vocals

Sean Hynes - Guitars, Vocals

Sam Yates - Guitars, Vocals

Lyn Jeffs - Drums

TRACKLISTING:

1. Follow The Deceiver

2. No Half Measures

3. Impending Dominance

4. The List

5. The Burden Of Our Failures (ft. Vincent Bennett)

6. Dead Seraphic Forms

7. Another Breath (ft. Kirk Windstein)

8. Blackpill (ft. Matt Honeycutt)

9. Forsaken In Desolation

10. Leap Of The Faithless

SOCIAL MEDIA LINKS:

Facebook || Website || Twitter || Instagram

https://uniqueleader.com/

PERFECITIZEN - Humanipulation
CD 2020, L'Inphantile Collective

for english please scroll down

Vždycky jsem si říkal, jaké to asi je, když se nějaký nešťastník několik let připravuje na sebevraždu a nakonec se odpálí uprostřed nevinného davu. Jaké pocity se mu honí hlavou? Bojí se? Je mu líto kolemjdoucích? Poslední vteřiny před smrtí, než mu proletí mozek hlavou. Vidí svá vlastní střeva poletující vzduchem? Musí to být šílené, pro normálního člověka nepochopitelné. Před několika týdny jsem slyšel poprvé novou desku "Humanipulation" maniaků PERFECITIZEN. Ti sice nepřinášejí odpověď na mé otázky, ale pocity jsou velmi podobné, jako když si budete hrát s pořádnou náloží staré dobré C4.

Kapela nikdy nešla příliš zařadit do různých škatulek, ale nejblíže mají k death metalu a grindu. Vlastní označení blast core samozřejmě také sedí jako mrtvému zimník. Není to vlastně důležité, hlavní je celkový dojem, pocit, který budete po poslechu mít. Přiznávám se bez mučení, že jsem opět přikovaný ke zdi. A to doslova!

PERFECITIZEN zůstali věrni své tradici a opět přinášejí neskutečnou nálož rytmů, které zůstanou mnohými nepochopeny. Kluci se snaží jít za hranu, experimentují, jsou avantgardní, ale zároveň si zachovávají syrovost a surovost. Často jsem si při poslechu vzpomněl na záběry z kobercových náletů, přinejmenším spoušť po nich zůstává stejná jako po "Humanipulation". Nebudeme se zde bavit o jednotlivých muzikantských výkonech, bylo by to zbytečné - jsou vynikající. Navíc se deska opravdu dobře poslouchá. Kritické připomínky nemám v podstatě žádné, možná snad jen občas se podle mého kapela soustředí příliš na bicí a basu (dominantní jsou vlastně pořád), přitom bych čekal více volnějších riffů, zpomalení. Jsou to ale jen drobnosti, problesknutí, které mi nedokáží pokazit celkový dojem. Ten je zkrátka a jednoduše skvělý. Oproti předešlým počinům jsou songy vzdušnější, sází se víc na atmosféru a kapele to v těchto zkažených vodách opravdu sluší. Zůstává šílenství, spousta úchylných momentů, které budete milovat. PERFECITIZEN jsou jiní, odlišní, zajímaví a hlavně mají svůj vlastní výraz a ksicht. To jsou v dnešní době věci, které má málokdo. Odpočítávám - 3,2,1 - teď! Ne, ještě chvilku, ještě se neodpálím, budu raději poslouchat "Humanipulation". Následujte mě. Tohle album vás roztrhá na kusy!

Asphyx says:

I've always wondered what it's like when an unfortunate man a few years prepares for suicide and he finally blows up himself in the middle of an innocent crowd. What feelings are running through his head? Is he scared? Is he sorry for the death of passers-by? The last seconds before he dies and his brain went out through his head. Do they see their own intestines flying through the air? It must be crazy, incomprehensible to a normal person. A few weeks ago, I heard the new album "Humanipulation" from PERFECITIZEN maniacs for the first time. They don't answer my questions, but my feelings from this record are very similar to playing with a good load of good old C4.

It was still very difficult to classify PERFECITIZEN into a specific metal genre, but they are closest to death metal and grindcore. Their custom designation as blast core, of course, also fits their music very well. However, it doesn't really matter, the important thing is the overall impression, the feeling you’ll have after listening. I confess without torture that I've been nailed to the wall again. And literally!

PERFECITIZEN have remained devoted to their tradition and once again they bring an unbelievable load of rhythms that will remain misunderstood by many of you. The guys try to go over the edge, they are experimental as well as avant-garde, but at the same time they retain their rawness and brutality. During the listening, I was often recalling on the footage from the carpet bombing, at least the disaster after that remains similar as after the listening to "Humanipulation". We won’t talk about individual musical skills here, it would be useless - they are excellent. In addition, the record is very good for listening. I have basically no critical comments, maybe only occasionally, I think the band focuses too much on drums and bass (they are still dominant), while I would expect more freer riffs, slowing down. But it's just the little things that can't spoil my overall impression. And that is simply and clearly great. Compared to previous acts, the songs are more airy, guys bet more on the atmosphere and the band really looks good in these corrupt waters. There remain madness and a lot of perverse moments that you will love. PERFECITIZEN are different, miscellaneous, interesting and mainly they have their own expression and face. These are things that only a few bands have today. Counting down - 3,2,1 - now! No, just a moment! I don't blow up myself yet, I'd rather listen to "Humanipulation". Follow me. This album will tear you to pieces!