DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkembrutal deathmetal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkembrutal deathmetal. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 10. dubna 2023

Recenze/review - DEVANGELIC - Xul (2023)


DEVANGELIC - Xul
CD 2023, Willowtip Records

for english please scroll down

Třídím staré kosti už dlouhé roky. Většinu svého života jsem strávil v márnicích, na hřbitovech a mezi hroby. Mám velkou úctu k mrtvým i k démonům, kteří nás chodí někdy navštěvovat. Stejně tak miluju hudbu, která dokáže vyjádřit temnotu. Obdivuji kapely, které hrají od srdce, poctivě a umí do skladeb otisknout černé stíny.

Italské DEVANGELIC sleduji od jejich počátků. Vždycky se mi líbila nekompromisní brutalita, která je z jejich hudby cítit na několik kilometrů, Zároveň si zachovali čitelnost a schopnost mě pohřbít zaživa. Letos vydali nové album s názvem "Xul". Znovu máme co do činění se zaříkáváním zlých démonů. Tak se pohodlně usaďte, zatemněte okna a nechte do svých duší vstoupit chlad. 


DEVANGELIC patří do stejných katakomb, ze kterých vzešly smečky jako SUFFOCATION, DISGORGE, DISENTOMB, CONDEMNED, PUTRIDITY, BRODEQUIN, BEHEADED. Samozřejmostí je potom skvělý masivní a zabijácký zvuk (Stefano Morabito - Producer, Mixing, Mastering) i děsivý obal (Nick Keller). Během poslechu se ocitám v poušti a do očí mě pálí slunce. Když potom nastane tma, ochladí se a zlé síly ze starých časů ovládnou svět. O tom, že existuje ještě život po životě vím já, kapela i všichni nemrtví, kteří musí navěky bloudit ve tmě. Skladby jsou napsány velmi zajímavě, mají v sobě přesně namíchaný poměr mezi hrubostí, agresivitou i chladnými melodiemi. Novinka je velmi intenzivní, šílená, maniakální deska, která by mohla zaujmout nejen fanoušky tohoto stylu. Přesahuje i do jiných oblastí. V některých momentech je více technická, nebál bych se napsat i lehce progresivní. I po několika dnech poslechu je stále co objevovat. Jakoby mi po ruce lezl velký krvelačný skarabeus. Stejně jako hudba, se mi dostane brzy pod kůži a nakazí mojí krev pradávnou chorobou. Moje kosti se rozpadnou v prach, stanu se stínem, tichým šepotem v záhrobí. "Xul" je nahrávkou, která musela vzniknout v Hádově říši. Hluboko pod zemí, v místech, kde se rodí démoni. Album vám mohu rozhodně doporučit. Má v sobě vše potřebné, pro dlouhé chvíle v márnicích. Tlak, energii i nekonečnou tmu. Brutální, temné ozvěny z onoho světa! Řev démonů!


Asphyx says:

I've been sorting old bones for years. I've spent most of my life in morgues, cemeteries and amongst graves. I have great respect for the dead and for the demons that sometimes visit us. I also love music that can express the darkness. I admire bands that play from the heart, with honesty, and can imprint black shadows in their songs.

I've been following Italian DEVANGELIC since their early days. I've always liked the uncompromising brutality that can be felt for miles in their music, at the same time they have retained a legibility and the ability to bury me alive. This year they released a new album called "Xul". Once again, we're dealing with the conjuring of evil demons. So sit back, darken the windows and let the cold enter your souls.


DEVANGELIC belongs to the same catacombs from which packs like SUFFOCATION, DISGORGE, DISENTOMB, CONDEMNED, PUTRIDITY, BRODEQUIN, BEHEADED emerged. Of course, there is a great massive and killer sound (Stefano Morabito - Producer, Mixing, Mastering) and an awesome cover (Nick Keller). I find myself in the desert while listening to it and the sun is burning my eyes. Then when darkness falls, it gets cold and evil forces from the old days take over the world. I, the band, and all the undead who must wander in the darkness forever know that there is life after life. The songs are written in a very interesting way, they have a precise mix between roughness, aggression and cold melodies. The new album is a very intense, manic record that might interest not only fans of this style. It crosses over into other areas as well. At some moments it is more technical, I wouldn't be afraid to write even slightly progressive. Even after a few days of listening there is still a lot to discover. It's like a big bloodthirsty scarab crawling up my arm. Like the music, it soon gets under my skin and infects my blood with an ancient disease. My bones will crumble to dust, I will become a shadow, a silent whisper in the beyond. "Xul" is a record that must have been made in Hades. Deep underground, in the place where demons are born. An album I can definitely recommend. It's got everything you need for a long time in the morgue. The pressure, the energy and the endless darkness. Brutal, dark echoes from the other world! The roar of demons!


about DEVANGELIC on DEADLY STORM ZINE:



Tracklist:
01. Scribes Of Xul 
02. Which Shall Be The Darkness Of The Heretic 
03. Udug-Hul Incantation 
04. Famine Of Nineveh 
05. Sirius, Draconis, Capricornus 
06. Worship Of The Black Flames 
07. Ignominious Flesh Degradation 
08. Hymn Of Savage Cannibalism 
09. Shadows Of The Iniquitous 
10. Sa Belet Ersetim Ki'Am Parsusa

sobota 19. března 2022

Recenze/review - HORDE CASKET - Plague Supremacy (2022)


HORDE CASKET - Plague Supremacy
EP 2022, SC Productions

for english please scroll down

Nejdřív jsem si myslel, že se modlí. Že poklekla v pokoře a soustředí se na svůj vnitřní svět. Mýlil jsem se, další tělo bez hlavy, již několikáté v řadě. Čistý řez, odhalená páteř, mokvající tkáně. Kaluž krve, plná vzpomínek. Kde je hlava? Ptáme se zas a znovu. Máme děsivé sny, ve kterých potkáváme bestii, které všechno způsobila. Až ho chytíme, dostane krásnou celu a slušné zacházení. Pozůstalí jsou celému systému jedno. Často nad tím přemýšlím. Když lovím hnus a špínu.

Musím u toho poslouchat brutální death metal. Nic jiného nepomáhá, nic jiného mě nevytrhne z letargie. Dnes bývá zvykem pár krátkých vět a recenze opsaná z promo materiálů. Neumím to, raději se ztrácím v představách a popisuji to, co ve mě muzika probouzí. O HORDE CASKET, jejich krutosti a bestialitě jsem již dvakrát psal. Pamatuji si tuhle smečku hrající tradiční smrtící kov ušpiněný od krve a rád se k ní vracím.

Nové EP "Plague Supremacy" opět odsýpá v rytmu CANNIBAL CORPSE, DEEDS OF FLESH, FLESH CONSUMED, INHERIT DISEASE. Představuji si, jak čekám na patologii, až mi přivezou další zohavené tělo. Tolik smrti, tolik tlaku, tolik bolesti. Vše lze nalézt i v hudbě HORDE CASKET. Nejedná se o nic nového, podobných desek je mnoho, přesto můžu s klidem napsat, že mě baví víc než ostatní. Nevím čím to je, možná pocitem hnusu, syrovostí, ponurou atmosférou, nevím. Každopádně, potvrzuji, že to se mnou kapela opět umí. Je upřímná a opravdová. Zároveň se nepouští zbytečně do oblastí, kde si není jistá. Zůstává sebevědomá na opuštěných jatkách, hned vedle smradlavé kafilerie. Často si svět malujeme na růžovo, zavíráme oči před zlem, přitom kousek vedle nás ve stínu číhá další šílenec. Na EP "Plague Supremacy" se mi líbí vlastně vše. Zvuk, obal, nápady. Jasně, nic nového v márnici, ale to snad ani nikdo nečekal. Mám své jisté a říznutí nožem také bolí podobně. Až zase jednou potkáte milého, krásného a okouzlujícího muže, tak se ho zeptejte i na jeho stinné stránky. Možná budete překvapeni a tuhle desku lépe pochopíte. Je totiž o zvrácenosti, o hnusu a lidském odpadu. Krvavý brutální death metalový masakr!


sumarizace:

Při poslechu "Plague Supremacy" se opravdu cítím jako označený spalujícím cejchem. Lehce stylová podobnost s tvorbou třeba takových CANNIBAL CORPSE, DEEDS OF FLESH, FLESH CONSUMED, INHERIT DISEASE mě jen utvrzuje v tom, že v tomhle pekle jsem správně. Nové skladby mají neskutečný tlak, cílí přímo do terče. Jsem lovenou obětí, kusem masa, připraveným na porážku. Brutálních death metalových kapel je na každém rohu stovka, ale HORDE CASKET jsou jiní, zajímaví, mají neotřelé nápady a neskutečně temnou a morbidní náladu v jednotlivých motivech. Letošní počin lze s klidem zařadit mezi to nejlepší, co za poslední roky v tomto stylu vzniklo. Už jen zvuk zabíjí, obal zaujme a donutí k přemýšlení. Američané jsou jako vetřelci z jiné planety, kteří nás přilétli zničit a vyhladit. Připomínají smečku rozzuřených hladových šelem, která místo toho aby vás uštvala k smrti, tak vás rozerve na kusy svojí hudbou. Vynikající brutální death metal té nejvyšší kvality! Masakr!

Asphyx says:

During the listening to the album "Plague Supremacy" I really feel as to be marked by the burning iron. The slight similarity with the music of bands like for example CANNIBAL CORPSE, DEEDS OF FLESH, FLESH CONSUMED, INHERIT DISEASE affirms that I am correct in this hell. New tracks have an unbelievable pressure, they target straight to the dartboard. I am the victim of hunting, I am a piece of flesh, prepared for the slaughter. On the metal scene, there are hundreds of brutal death metal bands, but HORDE CASKET are different, interesting, they have innovative ideas and a really dark and morbid mood in the certain motifs. We can easily rank this record to the best records which were released in the last years in this style. Already the sound is killing, the cover art impresses and compels to deep thinking. The Americans are like invaders from another planet who have come to destroy and exterminate us. They remind of a crowd of enraged and hungry beasts that, instead of hunting you down to death, will tear you up into pieces by music. Outstanding brutal death metal of the highest quality! Massacre!


about HORDE CASKET on DEADLY STORM ZINE:
Recenze/review - HORDE CASKET - Xenopocalypse (2017)

Tracklist:
01. Cast Into A Hellish Realm Of Horror (Intro)
02. Plague Supremacy
03. Tyranny Of Blood
04. Raining Chunks
05. Drowning In The Depths Of Demented Illusion (Interlude)
06. Lake Of Withered Remains
07. Death Upon The Desolate Sands Of Demise (Outro)


pátek 14. ledna 2022

Recenze/review - INTRICATED - Apocalyptic Metamorphosis (2021)


INTRICATED - Apocalyptic Metamorphosis
CD 2021, COMATOSE MUSIC

for english please scroll down

Je prostým faktem, že na některé zlé obrazy ze své mysli nikdy nezapomenete. Může to být ošklivá scéna ve filmu nebo okamžik v životě, který byste raději navěky vymazali. Jenže to nejde. Straší vás ve snech, vrací se jako nějaká zlá choroba. Hlodá ve vás, je červem svědomí. Vykřičníkem, který vyskočí pokaždé, když to nejméně čekáte. Proto se ve mě často vaří krev, když vidím nějakou nespravedlnost, když se ubližuje slabším. Vždycky potom dostanu neodbytnou chuť na brutální death metal. 

Nová deska thajských maniaků INTRICATED mi přišla opravdu vhod. Potřeboval jsem vymlátit mozek z hlavy něčím uvěřitelným, zahraným od srdce. Bez zbytečností, rovnou na komoru. Nechtěl jsem žádné současné instantní, plastové a sterilní kapely, ale poctivou hudební vyvraždovačku. Odsekat maso od kostí. Byl jsem fakt rád, že mi přišlo na recenzi zrovna album "Apocalyptic Metamorphosis". Poslouchal jsem pečlivě a říkal si, že ošklivý a zvrácený svět za oknem mi může být alespoň nějaký čas ukradený.


Mrtvá těla pověšená na hácích, chlad, který nepomáhá, stejně vše hnije a rozkládá se. Podobně jako novinka "Apocalyptic Metamorphosis", která stylově odkazuje na kapely typu SUFFOCATION, DEEDS OF FLESH, CRYPTOPSY, WORMED. Pánové jsou zkušenými řezníky, poznat to lze z každého riffu, motivu, nápadu. Surový zvuk, elegantně přelámané kosti. Deska má neskutečný tlak a energii, doslova zabíjí na potkání. Moc dobře chápu, že se jedná o hudbu pro úzkou skupinu fanoušků, kteří se ve svých snech rádi a často setkávají se šílenými patology, zombie sestřičkami a maniaky s noži a motorovými pilami v rukou. Jasně, že se nejedná o nic nového na pitevně, ale koho to dneska zajímá? To by už nehrál nikdo, jen by si partička samozvaných kritiků plácala játra nad progresivní nudou. Já chci, toužím po syrovém masu. INTRICATED zkrátka hrají přesně tak, jak to mám rád. Hezky na rovinu, bez vytáček. Jedná se o nechutně odvedenou práci od zkušených řezníků, kteří velmi dobře rozumí svému řemeslu. Účel byl splněn. Moje mysl je čistá a já jsem opět připraven na boj s větrnými mlýny. U "Apocalyptic Metamorphosis" si připadám jako v obrovské drtičce. Brutální death metal, který vás vykostí zaživa!


sumarizace:

Pokud máte rádi brutální death metal v jeho klasické podobě, mohla by vám první dlouhohrající deska thajských INTRICATED určitě vyhovovat. Je totiž plná morbidně chytlavých melodií, neskutečného tlaku a nepostrádá tolik chtěnou syrovost. Líbí se mi, že Thajci přesně vystihli atmosféru opuštěné ulice, kde se stala vražda. Inspirace SUFFOCATION, DEEDS OF FLESH, CRYPTOPSY, WORMED je sice cítit na každém kroku, ale album se velmi dobře poslouchá a vstřebává. Proti provedení, zvuku, ani obalu nemám žádných námitek ani připomínek. Všechno odsýpá, jak má, valí se to, jako lavina. Album bych s klidem doporučil všem amatérským patologům i fanouškům brutality v death metalu. Všechny skladby opravdu hodně řežou, jsou ostré a nekompromisní. Co si víc přát? Nic mě vlastně nenapadá. Novinku "Apocalyptic Metamorphosis" si opravdu užívám. Líbí se mi jistá samozřejmost, s jakou nám INTRICATED předkládají tyhle kousky krvavého masa. Brutální death metal, který útočí přímo na solar plexus! Velmi dobrá deska! Doporučuji!


Asphyx says:

If you like brutal death metal in its own classic way you could like this first long play album by Thai INTRICATED. It is full of morbid catchy melodies, unbelievable pressure and it doesn´t lack of rawness. I like that these Thai catch the atmosphere of abandoned street where the murder happened. You can feel the inspiration of SUFFOCATION, DEEDS OF FLESH, CRYPTOPSY, WORMED on every corner but this album is very easy to listen and absorbed. I have no objections about the whole work, sound or the cover. Everything flows how it should and it is like an avalanche. I would recommend this album to amateur pathologists or fans of brutality in death metal. All of those songs cut you, they are sharp and uncompromising. What else we want? There is nothing more to be said. This new album "Apocalyptic Metamorphosis" is very enjoyable for me. I like the commonplace which is noticeable in INTRICATED´s work and how they show us the pieces of bloody meat. Brutal death metal which attack right on the solar plexus! Very good album! I have to recommend it!


tracklist:
01. The Sixth Invisible Light of the Uno...
02. Ruthless Domination
03. Impaling the Emperor
04. Summoning the Abyzou
05. An Experimentation of Genocide (Unit...
06. Flagitious Meditation
07. The Manifest of Apocalytic Variation...
08. Enigmatic Portal of Demise
09. Interdimensional Being
10. Iniquitous Creatures

Line-up:
Panyawat Sridee - Vocals
Wasumit Wongwai - Bass
Jeeraset Paemongkol - Guitar
Pratchaya Phadungthin - Drums

čtvrtek 7. října 2021

Recenze/review - ENTHRALLMENT - Against the Will to Live - Sky Burial (2021)


ENTHRALLMENT - Against the Will to Live - Sky Burial
CD 2021, Rebirth the Metal Productions

for english please scroll down

Jedna rána střídá druhou, tvůj protivník nezná slitování. Vzduchem se vznáší adrenalin a nenávist. Ne, tohle není žádný souboj v ringu, ale špinavá rvačka na ulici. Zvuk zlomeného žebra, nemůžeš se nadechnout. Několikrát se zvedneš, máš v sobě pořád srdce bojovníka. Jenže pak někdo vytáhne nůž a břichem ti projede neskutečná bolest. Padáš k zemi a pohled ti zakryje krvavá mlha.

S tvorbou bulharských ENTHRALLMENT jsem se několikrát setkal již v minulosti. Dokonce jsme s touhle maniakální kapelou dělali i rozhovor (odkazy dole pod článkem). Vždy se mi na nich líbilo, že je jejich death metal uvěřitelný, špinavý, stejně jako přepadení v temné ulici na periferii vašeho města. 


I na novince "Against the Will to Live - Sky Buria" nalezneme klasické brutální death metalové postupy, spoustu černých nálad. Bolestivé riffy, připomínající asi nejvíc rezavé hřeby, které vám někdo palicí zatlouká do hlavy, mě baví. Stejně jako hra bicích, mocný vokál. Vše sedí krásně na svých místech. Morbidní pasáže se střídají s těmi ohavnými. Americká, surová škola, se zde potkává s tou melodičtější, evropskou. ENTHRALLMENT se povedlo vše umíchat v pořádně jedovatý koktejl. Líbí se mi, že má kapela svůj vlastní výraz, je jasně rozpoznatelná již podle prvních tónů. Hodně tomu přispívá čitelný a chladný zvuk. Pocit z celé desky je pochmurný, jakoby pánové přetransformovali strach do svých songů. Pro nás, staré death metalové psy, kteří začínali (stejně jako kapela) s tímto stylem v dávných časech, je novinka velmi dobrou záležitostí. Na nahrávce se pořád něco děje, podmaní si vás, strhne do hlubin. Je negací všeho dobrého, je hudebním násilným činem. Při poslechu si připadám jako v ringu, kde se nehraje podle pravidel. Cítím pach krve, poslouchám stále dokola "Against the Will to Live - Sky Buria" a užívám si morbidní melodie. Mám rozsekaný obličej, ruce od krve. Smrt čeká a brousí si svoji kosu. Zničující, temný death metal s podmanivou atmosférou!


Asphyx says:

One blow replaces another, your opponent knows no mercy. Adrenaline and hatred float through the air. No, this is not a fight in the ring, but a dirty fight on the street. The sound of a broken rib, you can't breathe. You get up a few times, you still have the heart of a warrior in you. But then someone pulls out a knife and incredible pain passes through your stomach. You fall to the ground and your gaze is obscured by a bloody mist.

I have encountered the creation of Bulgarian ENTHRALLMENT several times in the past. We even had an interview with this manic band (links below the article). I've always liked them for making their death metal believable, dirty, as well as being attacked in a dark street on the outskirts of your city.

Even on the novelty "Against the Will to Live - Sky Burial" we can find classic brutal death metal techniques, a lot of black moods. I enjoy painful riffs, reminiscent of perhaps the most rusty nails that someone punches in the head with a stick. Like a drum game, powerful vocals. Everything sits beautifully in its places. Morbid passages alternate with abominable ones. An American, raw school meets a more melodic, European one. ENTHRALLMENT managed to mix everything into a really poisonous cocktail. I like that the band has its own expression, it is clearly recognizable from the first tones. Legible and cool sound contributes a lot. The feeling from the whole album is gloomy, as if the gentlemen have transformed fear into their songs. For us, old death metal dogs who started (as well as a band) with this style in ancient times, news is a very good thing. There's always something going on on the record, it will conquer you, it will take you to the depths. It is a negation of all good, it is a musical act of violence. When listening, I feel like in a ring where you don't play by the rules. I smell blood, I listen to "Against the Will to Live - Sky Buria" all the time and I enjoy morbid melodies. My face is amputated, my hands covered in blood. Death awaits and grinds his scythe. Destructive, dark death metal with a captivating atmosphere!


about ENTHRALLMENT on DEADLY STORM ZINE:





Tracklist:
01. Hollow Roots
02. Painting A Bloody Symphony
03. Surgical Masquarade
04. Divine Mandolins
05. Sacrificial Eutanasia
06. Hegemony Of The Weak
07. Giving Alms To Birds

band:
Vocals: Plamen Bakardzhiev
Guitars: Vasil Furnigov
Guitars: Nikola Ognyanov
Bass: Rumen Pavlov
Drums: Ivo Ivanov

neděle 29. srpna 2021

Recenze/review - CEREBRAL EFFUSION - Ominous Flesh Discipline (2021)


CEREBRAL EFFUSION - Ominous Flesh Discipline
CD 2021, New Standard Elite

for english please scroll down

Hned kousek za městem, kam se chodí všichni rádi a často projít, ležela, vznášela se v ledové vodě. Nafouklé břicho, maso rozkousané na cáry. Vypadala v těch bílých šatech jako víla. Nebýt té krve a zohaveného obličeje. Kdo jsi a co se ti stalo? Vytáhli jsme tělo z vody a odháněli dav čumilů. Každý chtěl mít svůj vlastní záběr. Smrt je přeci tak přitažlivá. Jeden muž ale nic nenatáčel, ani nefotil. Usmíval se a spokojeně pokyvoval hlavou. Stejně jako já u nové desky španělských CEREBRAL EFFUSION.

Brutální death metal býval ve svých tématech i hudbě vždy dost úchylný. Tak je to ale v pořádku. Na horory se také koukáme, abychom se chvilku báli, podráždili své receptory. Mám rád, když je hudba syrová, krvavá. Hodně si vybírám a jakmile to smrdí slammem, tak jdu většinou pryč, ale tentokrát jsem zůstal. Tahle pitva se totiž opravdu povedla. 


"Ominous Flesh Discipline" je typickým smrtícím albem, určeným pro staré fanoušky. Co také od veteránů čekat. Myslím ale, že novinka není jen obyčejným řemeslem. Má v sobě něco navíc, takovou tu krvavou šmouhu a temnotu, která se mi na tomhle stylu tolik líbí. Španělé to se mnou umí, to je bez debat. Vůbec mi při poslechu nevadí lehký stereotyp i pocit, že jsem tohle všechno už někde slyšel. Jenže přátelé, to dnes zažijete u každé nové nahrávky. Výrazové prostředky jsou přeci jen omezené. Tohle je hniloba pro milovníky GORGASM, DISGORGE, BRODEQUIN, LIVIDITY, PUTRIDITY. Nic jiného v tom nehledejte. Musím samozřejmě uznat, že zvuk i obal jsou skvělé. Jedná se o totální nasazení řezníků, kteří už nepotřebují nikomu nic dokazovat. Pro ně je ohledávání mrtvol každodenním chlebem, stejně jako pro nás poslech jejich alb. Songy jsou šťavnaté, temné, chladné, nehumánní. Jako celek deska splňuje nejvyšší požadavky na veřejnou pitvu. Je příjemné se jednou za čas kývat se sekyrou v ruce do rytmu CEREBRAL EFFUSION. Brutální death metal, který smrdí zkaženou krví!


sumarizace:

CEREBRAL EFFUSION na svém novém albu jasně dokazují, že jsou zkušenými brutálně death metalovými řemeslníky. Svoji práci zvládají na výbornou a k tomu navíc ještě přidávají radost ze hry samotné. Hodně se mi líbí syrový zvuk i nekompromisní, sypací pasáže. Vokalista do toho také dává vše a my tak máme před sebou kapelu, která moc dobře ví, co chce hrát. "Ominous Flesh Discipline" je sice tradičním, ničím na první pohled překvapivým albem, ale je zahráno s obrovskou chutí a nadšením. Tradiční postupy, síla, energie a všude přítomný pach smrti. Tohle všechno z desky cítím. Podobných kapel je sice dnes obrovské množství, ale na rozdíl od jiných mě baví CEREBRAL EFFUSION poslouchat. Přijdu si jako na návštěvě jatek. Na hácích visí čerstvé maso, řezníci napřahují svoje sekery. Každý úder je krutý, přesný a nekompromisní. Stejně jako hudba španělských maniaků. Podobná CD v supermarketu nekoupíte, musíte do poctivého řeznictví. Brutální death metal, po kterém vám zůstanou pořádně hluboké jizvy! Perfektní morbidní práce!



Asphyx says:

CEREBRAL EFFUSION prove that they are experienced brutal death metal workers with their new album. They know how to make their job well and they also add a joy of playing. I really like the raw sound and also uncompromising and pouring passages. The vocalist give us everything so we can see the band which knows what it wants to play. "Ominous Flesh Discipline" is a traditional and not very surprising album at the first glance, however it is played with so much passion and joy. Traditional actions, power, energy and omnipresent scent of death. This is what I can feel from this album. There is a lot of bands with the similar elements however in contrast I really enjoy listening to CEREBRAL EFFUSION. I feel like a guest in a slaughter house. There is a fresh meat hanging on hooks, butchers are reaching their axes. Every hit is cruel, precise and uncompromising. Same as the music by this Spanish maniacs. This is not the CD you can buy in a supermarket you have to go to the butcher shop. Brutal death metal which makes a lot of deep scars on your body forever! Perfect morbid work!


Tracklist:
01. Interbreeding Animosity
02. Maniacal Disturbance
03. Compelling The Epidemic
04. Descending Into Psychodrome
05. Unstained Exploitation
06. Delirious Urges
07. Formless Transmigration

band:
Kosme: Bass & Vocals
Pe: Guitars & Backing Vocals
Jabo: Guitars
Eihar: Drums

Mixed by Walter Tuzzeo & Cerebral Effusion at Legarre Studio
Mastered by Colin Davis at Imperial Mastering
Artwork by Pedro Sena - Lordigan
Title Logo by Seyerot Extreme Logo Design

pondělí 2. srpna 2021

Recenze/review - GEROGOT - Heading to Eternal (2021)


GEROGOT - Heading to Eternal
CD 2021, Brutal Mind

for english please scroll down

Člověk nikdy nedokáže odhadnout, co se odehrává v choré mysli. Na jednu stranu jsme fascinováni násilím, šokuje nás, vyvolává negativní emoce, na druhou stranu proti tomu moc neděláme. Násilný vrah poskytuje rozhovory, píší se o něm knihy, dělají seriály. Pozůstalí tím trpí ještě víc, jakoby to nemělo nikdy skončit. Neustále dokola se jim připomínají fotky z místa činu a už nikdy nenaleznou klid. Hlavní jsou nakonec stejně peníze a moc, kolem těch se točí celý dnešní svět. Vlastně ani nevím, proč u mě pokaždé brutální death metal evokuje podobné úvody. Možná je to tím, že jde také za hranu, šokuje, je surový a syrový.

Indonésie je země, která je doslova zásobárnou podobných smeček, jako jsou GEROGOT. Zatímco v Evropě a Americe se muzikanti snaží do své hudby propašovat vlivy z jiných směrů, tak tahle skupina je tradiční, jako pravá jatka. Na konci je vždycky smrt, která nás všechny čeká a tihle maniaci to moc dobře vědí. Album "Heading to Eternal" je toho jasným důkazem. 


Pro někoho budou GEROGOT další obyčejnou brutální death metalovou úderkou v řadě, jiný je bude velebit do pekla. Záleží, ostatně jako vždycky, na vkusu každého fanouška. Osobně se mi tenhle tradiční přístup líbí, dokonce bych řekl, že když dostanu chuť na pořádnou porci syrového masa, tak volím "Heading to Eternal" raději, než mnohé jejich o hodně slavnější spolky. Gore přístup, zvuk jak ze staré pitevny, hektolitry krve, násilí. Ono se zdá, že je to přehnané, že je toho už příliš, ale když se podíváte na kriminalitu ve vašem městě (třeba ráno cestou do práce), tak toho hnusu na desce zase tolik není. Navíc, kapely z Indonésie mají tu obrovskou výhodu, že jim jejich songy věřím. Zkrátka, když přijde na pódium partička navoněných maníků v upnutých tričkách a začne do toho komplikovaně řezat, nebaví mě to. GEROGOT jsou jiného, ryzího druhu. Jsou opravdoví, šílení, bestiální. Mají poctivý zvuk i obal a s ničím se moc nepářou. Ano, neobjevují nic nového, ale novinka mě baví poslouchat. Připomíná mi totiž rozhovor se šíleným vrahem, jeho úsměv na tváři. Mrazí mě v zádech, muzika má drive a sílu a o to jde především, ne? Masakrující brutální death metal, který nezná slitování!


Asphyx says:

Do you hear that beat? Do you feel the pain? Do you feel the cold and darkness? Symphony of death, brutality shrouded in cruelty and filth. This is GEROGOT from Indonesia this year. All you have to do is sit down, add volume and let yourself be drifting in the bloody waves of madness. I will write it straight, it is not worth anything to cover up, I have not heard such a good brutal death metal for a long time.

Each song, each theme has its own idea, interesting melody, and atmosphere. All is driven forward by perfectly pounding drums and the rhythms are appropriately frantic. Guitars cut and burn, no need to talk about vocals, vocal is as good as ever. The album is unusually colorful, interesting, very good to listen to. As if some rusty nails were hammering into my head.



Has anyone hammered your knuckles? No? No need to desperate, you can have same experience and similar feelings with "Heading to Eternal". The band took the best of brutal death metal, wrapped it up in great sound, great cover (Aghy R. Purakusuma) and provided a truly rotting atmosphere. The recording has unbelievable pressure, enormous energy, and at the same time you can see how the band was thinking while composing. We're dealing with a basically perfect record. I like the fact that even after years the gentlemen have not gone steadily, they are still developing in style, they still can offer pieces of rotten meat that cannot be resisted. I love when the brutal death metal is dark and insidious when it hurts, burns, cuts. And all of this GEROGOT have. At the same time, they retain their typical expression and you can recognize them among the hundred others. The devastation of my brain cells has peaked. I am happy, excited, happy to sit back and listen to the symphony of death by these maniacs. Excellent brutal death metal that will cut you and cast it into darkness forever!

Tracklist:
01. Neelt
02. The Diabolical Savagery
03. Stimulation Rupturing
04. Cry Of Depair
05. Heading To Eternal
06. The Satanic Verses
07. Necrosadistic
08. Suffocating Wounds
09. Wrathful Hate


středa 14. července 2021

Recenze/review - NEPHREN-KA - From Agony to Transcendence (2021)


NEPHREN-KA - From Agony to Transcendence
CD 2021, Dolorem Records

for english please scroll down

"Strach zabíjí myšlení. Strach je malá smrt přinášející naprosté vyhlazení. Budu svému strachu čelit. Dovolím mu, aby prošel kolem mne a skrze mne. A až projde a zmizí, otočím se a podívám se, kudy šel. Tam, kam odešel strach, nic nezůstane. Zůstanu pouze já." Duna (Frank Herbert)

Francouzští death metalisté NEPHREN-KA pokračují ve své brutální jízdě i letos. Mám tuhle smečku moc rád. Sleduji ji sice teprve od minulé desky "La grande guerre de l'épice" (2017), ale neskutečně si jejich tvorbu užívám. Navíc, Frank Herbert a jeho dílo Duna patří k mým oblíbeným. Boj o vodu dávno začal, jen si to někteří z nás ještě neuvědomují.


NEPHREN-KA hrají i letos velmi brutálně, surově. Mají dobrý zvuk, zajímavý obal a stylově lze novinku opět přirovnat k nejlepším deskám od kapel jako SUFFOCATION, ORIGIN, NILE, HATE ETERNAL. Songy jsou opravdu velmi dobře napsány, obsahují velkou sílu, drive, takovou tu pradávnou temnou energii, kterou v sobě měly staré smečky. Když se podívám večer na zprávy, tak si říkám, že naše planeta poslední dobou trpí hlavně naší hloupostí a neznalostí. Jakoby se předpovědi klasických sci-fi autorů odehrávaly právě teď a tady. Možná už je apokalypsa za dveřmi. Stačí málo a budou otevřeny. Až se tak stane, tak nám k tomu bude hrát v rozhlase "From Agony to Transcendence". Celé album, jako nějaký zabijácký jed, prostupují černé, chladné vibrace. Nahrávka není rozhodně záležitostí na jeden poslech. Vyplatí se vydržet, několikrát se vrátit a budete odměněni skvělým zážitkem. Alespoň já jsem to tak praktikoval a stále odkrývám další a další vrstvy a zajímavé momenty. Skladby jsou možná někdy trošku komplikovanější, ale nebojte se, stále si zachovávají démonický výraz. Strach zabíjí myšlení. Strach je malá smrt přinášející naprosté vyhlazení. Budu svému strachu čelit. Dovolím mu, aby prošel kolem mne a skrze mne. NEPHREN-KA budu poslouchat stále dál, stále znovu. Jedná se totiž o brutální death metal té nejvyšší kvality! Masakr!


Asphyx says:

"Fear kills thought. Fear is a small death that brings about complete annihilation. I will face my fear. I will allow it to pass by and through me. And when it passes and disappears, I will turn and see where it went. Where the fear went, nothing will be left. I will be the only one left. " Duna (Frank Herbert)

French death metallers NEPHREN-KA continue their brutal ride this year as well. I really like this band. Although I have been following them since the last album "La grande guerre de l'épice" (2017), I really enjoy their work. In addition, Frank Herbert and his work “Dune” are among my favourites. The fight for water has long since begun, but some of us don't realize it yet.


NEPHREN-KA are playing very brutally and cruelly again this year. They have a good sound, interesting cover and in style the new album can again be compared to the best records from bands such as SUFFOCATION, ORIGIN, NILE, HATE ETERNAL. The songs are really very well written, they contain a lot of power, drive, such an ancient dark energy that the old bands had in them. When I look at the news in the evening, I say to myself that our planet has been suffering mainly from our stupidity and ignorance lately. As if the predictions of classic sci-fi authors were taking place right now and here. Maybe the apocalypse is behind the door. Just a little and they will be open. When that happens, he will play "From Agony to Transcendence" on the radio. The whole album, like a killer poison, is permeated by black, cold vibrations. Recording is definitely not a matter for one listening. It pays to persevere, come back several times and you will be rewarded with a great experience. At least I've practised it like that and I'm still discovering more and more layers and interesting moments. The songs may be a little more complicated at times, but don't worry, they still retain a demonic expression. Fear kills thinking. Fear is a small death that brings about complete annihilation. I will face my fear. I will allow him to walk past me and through me. I will listen to NEPHREN-KA over and over again. This is brutal death metal of the highest quality! Massacre!

about NEPHREN-KA on DEADLY STORM ZINE:
Recenze/review - NEPHREN-KA - La grande guerre de l'épice (2017)

tracklist:
01. L'abomination
02. Corioli Storm
03. L'agonie De l'Épice
04. Sedition
05. Vision Of The Secher Nbiw
06. Levenbrech Sardaukar
07. Conspiracy For The Fall Of The Atreides And The Reclaim Of The Golden Lion's Throne
08. Abu Dhur Le Père Des Routes Indéfinies Du Temps
09. Sea Of Sand
10. Strength Beyond Strength (Pantera Cover)

úterý 25. května 2021

Recenze/review - UNFATHOMABLE RUINATION - Decennium Ruinae (2021)


UNFATHOMABLE RUINATION - Decennium Ruinae
EP 2021, Willowtip Records

for english please scroll down

Určitě znáte ty záběry ve filmech, při kterých odvracíte zrak. Někomu vadí vypíchnuté oči, další se leká sebemenšího stínu. Pálení kůže, trepanace lebky, každý máme své noční můry. A teď si představte, že se vám vše znásobí, stane se strojem na zabíjení. Dokonale seřízeným a inteligentním, který se stále zdokonaluje. Rychleji, šíleněji, komplikovaněji. UNFATHOMABLE RUINATION jsou opět zde. Se zbrusu novým EP. Jsou připraveni na ultimátní zápas. Hádejte, kdo vyhraje?

Jasně, že jsou to opět Britové. Stále se pohybují na zakázaných jatkách. Brutální, oškliví, zničující. Znovu se skladbami, které se vám zadřou hluboko pod kůži. Do mozkových závitů. Tohle je hudba, která musí bolet. Tentokrát od mistrů v oboru. Jeden poslech nestačí, jsou nutná mnohá setkání, abyste prozřeli a pochopili temnotu.


Fanoušci DEFEATED SANITY, ABYSMAL TORMENT, INHERIT DISEASE, EUFORIC DEFILEMENT, VISCERAL THRONE, SUFFOCATION si s chutí dopředu prasknou klouby a mají rozhodně proč. Čtveřice plnotučných, opět velmi dobře složených skladeb, má v sobě vše potřebné. Atmosféru, technické složitosti i finesy, zároveň se ale nejedná jen tak o nějaké preludování bez účelu. Naopak. Motivy si budete pamatovat, s chutí se zakousnete do dalšího kusu syrového masa. Možná jsou nakonec některé filmy i hudba obrazem nás samých. Z pohledu z venku vypadají UNFATHOMABLE RUINATION jako zlá monstra, ale jsou jimi samozřejmě jen v muzice. Nakumulovaný vztek musel zase jednou ven. Inteligentně, s nadhledem, zvláštním obalem i zvukem, po kterém vám popraskají obratle v páteři. Někdy se v nás krve nedořežou, jsme ohromeni strachem, jehož příčinu neznáme. Nakonec se bojíme jen sami sebe. Myslete na to i při poslechu "Decennium Ruinae". Pokud podobným chorým záležitostem holdujete, neváhejte ani chvilku. Dostanete temný technický brutální death metal té nevyšší kvality!


sumarizace:

Stejně jako u každé technicky znějící kapely i zde platí, že ji nesmíte poslouchat povrchně. Rozhodně nestačí, když projedete skladby dnes zcela běžným způsobem někde na internetu a ihned zavrhnete. "Decennium Ruinae" je v mnohém složitým a nepřístupným albem. Občas nepřehledným a náročným. Pro mě osobně má ale jednu obrovskou výhodu. Na rozdíl od jiných z tohoto stylu mě baví poslouchat. Progresivní prvky jsou totiž dávkovány s rozmyslem, zachována je temnota a songy neztrácejí drive a energii. Hudebně se potom jedná o hromadu mrtvol s nápisy na tělech jako DEFEATED SANITY, ABYSMAL TORMENT, INHERIT DISEASE, EUFORIC DEFILEMENT, VISCERAL THRONE, SUFFOCATION - to vše polité kyselinou a následně zapálené (nezapomeňte zasypat vápnem!). Novinka je neskutečně heavy, skladby mají tlak a sílu. Syrový, surový zvuk a nihilistický obal vše jen perfektně umocňuje. Po celou dobu si připadám, jako bych se pohyboval několik metrů pod zemí, procházel se temnými chodbami a nekonečným labyrintem. "Decennium Ruinae" se mi zařezává do uší i do celého těla. Mozek mi vyskočí každou chvíli z hlavy. I já budu brzy tělem na hromadě za hřbitovní zdí. Temný, ostrý a nekompromisní technický death metal, který vám urve hlavu i s páteří!


Asphyx says:

Technically sounding band, you can't listen to just superficially. Certainly is not enough if you go through the songs today in a quite normal way somewhere on the Internet and you immediately reject it. "Decennium Ruinae" is complex and inaccessible album. Sometimes confusing and demanding. For me personally, it has one huge advantage. Unlike others of this style, I enjoy listening. The progressive elements are dosed with care, the darkness is preserved and the songs do not lose drive and energy. Musically, it is a pile of corpses with inscriptions on the bodies such as DEFEATED SANITY, ABYSMAL TORMENT, INHERIT DISEASE, EUFORIC DEFILEMENT, VISCERAL THRONE, SUFFOCATION - all poured acid and then lit (don't forget to pour in lime!). The new album is incredibly heavy, the songs have pressure and strength. Raw sound and nihilistic cover art make everything perfect. All the time I feel like I am moving a few meters underground, walking through dark corridors and endless labyrinth. "Decennium Ruinae" cuts into my ears and my whole body. My brain pops out of my head soon. I will be soon a body in a pile behind the cemetery wall. Dark, sharp and uncompromising technical death metal that will pluck your head with your spine!


about UNFATHOMABLE RUINATION on DEADLY STORM ZINE:
Recenze/review - UNFATHOMABLE RUINATION - Enraged and Unbound (2019)

tracklist:
1. Suspended in Entropic Dissipation
2. A Withered Embrace
3. The Great Contaminator
4. Disciples of Pestilence

Line-up
Ben Wright- Vocals
Daniel Herrera- Guitars
Ross Piazza- Guitars
Jake Law- Bass
Doug Anderson- Drums



pátek 16. dubna 2021

Recenze/review - CANNIBAL CORPSE - Violence Unimagined (2021)


CANNIBAL CORPSE - Violence Unimagined
CD 2021, Metal Blade Records

for english please scroll down

Psát o podobných legendách je v dnešní době poměrně těžké. Jednak má už každý po stažených mp3 nebo shlédnutí youtube svůj jasný názor a potom...když se vám deska nelíbí, tak se setkáte s velkým odporem příznivců kapely, kterým je vlastně úplně jedno, co jejich oblíbenci vydali. Říká se tomu fanouškovství až za hrob. Hele, já třeba z posledního koncertu CANNIBAL CORPSE odešel po polovině. Přišli mi unavení, otrávení. Semletí. 

Jasný, extrémní styly se nedají hrát ve "vysokém" věku už s takovou intenzitou, ale stejně. Nudil jsem se. Já řezníky z Bufalla měl vždycky rád. Hlavně tedy v jejich počátcích. Kdysi samozřejmě šokovali svojí brutalitou, nechutnými texty, obaly, které jim pořád někdo zakazoval. Poslední roky šli ale tak nějak mimo mě. I když pánové nikdy pomyslnou laťku kvality nepodlezli, už to není jako dřív. To ale není případ novinky "Violence Unimagined". Letos mi připadají jako politi mrtvou vodou. Kope to pěkně!


Možná za to může Eric Rutan, který je podepsán nejen pod mixem a produkcí, ale účastnil se i samotného psaní skladeb. Řekněme si to na rovinu, CANNIBAL CORPSE už byli poslední roky spíše kolovrátkem, u kterého jste přesně věděli, co přijde za chvilku a jak bude každé nové album znít (a vlastně to vůbec nevadilo, protože to všichni předpokládali a chtěli). Tomu se nevyhne žádná takhle dlouho hrající kapela. Letos mě ale novinka baví. Dokonce bych to napsal tak, že si ji s chutí zakoupím. Má v sobě drive a sílu, odkazuje na staré dobré časy a zároveň je "moderní". Hutný, masivní zvuk, neopakovatelná krvavá barva hlasu Corpsegrindera, ale hlavně spousta zajímavých momentů. Z typického houpavého rytmu se vynoří jako utopenec nad hladinu v každé skladbě nějaká "chytlavá" pasáž. Na "Violence Unimagined" totiž naleznete přesně ten druh ingrediencí, které jsme měli a máme na téhle legendě tolik rádi. Brutalitu, spoustu syrového masa, nože a sekáčky od krve, tlak a sílu. Tak tedy, můj milý čtenáři, pohodlně se usaď, pusť si nějaký horor a pak novou desku. Pokud jsi fanoušek kapely, tak budeš spokojen určitě a pokud si už z jejich diskografie jenom vybíráš ty nejnechutnější kousky, tak myslím také. CANNIBAL CORPSE se povedl další masakr motorovou pilou! 


Asphyx says:

I dare to say that the new album of American death metallers CANNIBAL CORPSE is such a cruel machine for killing. Riffs are so sharp, the voice devastating, brutal inhumanity. Massacred tracks clearly note that the album was recorded by experienced butchers. Eric Rutan is famously involved. Great massive killer sound.


Brutality meets darkness and cold. The songs are sophisticated, totally devastating. I feel condemned to execution. I survived the electric chair, hanging too, the gun failed, but the machine for killing with the code mark CANNIBAL CORPSE decomposed me on the molecules. I like the fact that the band has not slipped to now popular messy preludes, but keeps what they know the best. Classical death metal which cause you brain torture. The American bloody machine matures like a well-dead corpse. I have to mention as well great cover and perfectly pressurized sound. Before the listening I recommend to take bloodbath. This Album gets top, because it's a precise definition of what I like about traditional deadly metal. CANNIBAL CORPSE are literally born for the massacre! Devastation of the human mind! Excellent record!



about CANNIBAL CORPSE on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - CANNIBAL CORPSE - Red Before Black (2017)





Tracklist:
01. Murderous Rampage
02. Necrogenic Resurrection
03. Inhumane Harvest
04. Condemnation Contagion
05. Surround, Kill, Devour
06. Ritual Annihilation
07. Follow The Blood
08. Bound And Burned
09. Slowly Sawn
10. Overtorture
11. Cerements Of The Flayed

band:
George "Corpsegrinder" Fisher: Vocals
Erik Rutan: Guitar
Rob Barrett: Guitar
Alex Webster: Bass
Paul Mazurkiewicz: Drums



úterý 13. dubna 2021

Recenze/review - INTONATE - Severed Within (2021)


INTONATE - Severed Within
CD 2021, Willowtip Records

for english pleaase scroll down

Bydlíme vysoko nad městem a občas se stává, že přijde divná bouřka. Mraky jsou nízko a ve vzduchu je cítit elektřina. Otevřu okno a mám pocit, že každým okamžikem vyšlehne z nebes blesk a spálí mě na popel. Hřmí a já počítám, jak daleko je epicentrum. Na chvilku se ochladí a zvířata jsou neklidná. Domy přede mnou jsou najednou jako z oceli. Žhavé a temné zároveň. První bouře se nesla tentokrát ve znamení kanadských INTONATE. Progresivní death metalové kapely, jejíž tvorba připomíná opravdu bouřku.

Jedná se o druhé album kapely, která tentokrát přešla do stáje Willowtip Records. To už je samo sobě úspěch a záruka kvality. Z nebe zase jednou prší krev a brány do temného vesmíru jsou otevřeny. Pouštím desku stále dokola a mám pocit, že mi někdo drhne obličej brusným papírem.


"Severed Within" je přesně tím druhem neklidného alba, které vás zpočátku možná trošku odradí. Čtyřicet minut přemýšlivé smrti je tak akorát, aby nestihla nudit. A samozřejmě ocení nejvíce fanoušci progresivního technického death metalu. Pokud máte rádi smečky jako GORGUTS, CYNIC, ATHEIST, ULCERATE, BEYOND CREATION, GOJIRA, tak si budete spokojeně pomlaskávat. Když vám k tomu ještě bude dělat kulisu poctivá jarní bouřka, určitě se vám, jako mě, všechno spojí v jedno a na zážitek nikdy nezapomenete. Kanaďané totiž umí napsat skvělé skladby, řežou přímo do živého, nebojí se přitlačit, ani zvolnit, žhnou a pálí, ale zároveň umí i zpomalit a pohrávat si s chladnými náladami, jako šelma se svojí obětí. Osobně se mi asi nejvíc líbí takové to těžko popsatelné chvění, nenudím se ani chvilku, plně se soustředím, což je pro mě u podobné hudby opravdu těžké. Nevím, jak to INTONATE dělají, ale zamotali mě do svých sítí, přidusili a seslali na mě ty nejvíc nabité blesky. "Severed Within" je progresivní, propracovanou, inteligentní technickou a progresivní death metalovou bouří! Velmi dobře!


sumarizace:

Kanadská, progresivní technická death metalová kapela INTONATE, je skupinou, ze které doslova tryská talent na všechny strany. Jejich album "Severed Within" je po okraj narvané nápady, energií a tlakem. Pokud rádi u hudby přemýšlíte a ochutnáváte z pestré palety bohatého talíře extrémního metalu, bude vám určitě chutnat. Fascinuje mě lehkost a samozřejmost, s jakou je CD nahrané. Poslech je srovnatelný s pohledem do kaleidoskopu. Pestré riffy, zajímavé bicí a všemu nasazuje korunu vokál, vytažený až odněkud ze samého nitra. Songy působí velmi vyrovnaně, chutně, naléhavě a přesto jsou až uklidňující. Album se tak pro mě stává jakousi meditací. Progresivní technický death metal, který připomíná průlet vesmírem. Vynikající záležitost. Noblesní! Velmi doporučuji!


Asphyx says:

Talent gushing right and left, this is the Canada, progressive technical death metal band INTONATE. Their album "Severed Within" is to the brim full of ideas, energy and pressure. If you like thinking by listening and tasting from a variet range of rich menu of extreme metal, you will definitely like it. I am fascinated by the lightness and obviousness the CD is recorded. Listening is comparable with the view into a kaleidoscope. Colourful riffs, interesting drums and vocals, pulled up from somewhere inside. All songs are tasty, urgently, however, relaxing. The single is for me a kind of meditation. Progressive technical death metal, resembling the flight through the universe. Excellent stuff! I recommend very much!




Line-up:
Nicola Nucciarone – Electric Guitar & Vocals
Ulysses Fiorito – Electric & Acoustic Guitars
Jean-Philippe Matte - Bass Guitar & Backing Vocals
Dominic Nucciarone – Drums and Extra Sounds

Album Credits:
Drums recorded by Samuel Robert at Studio 25
Guitars and Bass recorded by Jean-Philippe Matte
Guitar Solo recorded by Claude Leduc
Vocals, Acoustic Guitars, and Reamping by Xavier Berthiaume at Studio Tehom
Mixing and Mastering by Hugues Deslauriers at Roarrrr Studio
Artwork and Layout by Gabriel Lepage
Art Direction by Gabriel Lepage and Dominic Nucciarone
Guest Vocals on “Within” by Étienne Bayard

PRE-ORDER:

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine