Sedím ve starém archívu, několik metrů v podzemí. Nad hlavou mi blikají žárovky a na starých spisech se dávno usadil prach. Čtu si i o šílencích, kteří kdysi dávno vraždili, o jejich léčbě, o elektrošocích, o trepanaci lebky. Prohlížím si fotografie a snažím se pochopit, kde se v lidech bere zlo. Jak se to vlastně stane, že některé z nás pohltí temnota? Poslouchám u toho nové album maniaků DEFEATED SANITY a moje fantazie je zbarvená do odstínů černé a krvavé barvy.
Technický brutální death metal je velmi těžká disciplína. Předpokládá se v něm, že všichni muzikanti umějí perfektně hrát, hodně důležitý je i zvuk (Colin Marston - mixing, mastering, recording, producer), aby vynikly jednotlivé nuance. Mnohdy se stává, že ego převáží nad dobrou skladbou. DEFEATED SANITY jsou pro mě jasnou definicí toho, co mám na tomhle stylu rád. Rádi objevují nová zákoutí a dimenze, ale stále si zachovávají schopnost mě totálně zničit, smést z povrchu zemského. Novinka můj názor jenom potvrzuje.
Každá skladba má jasný a zřetelný motiv. Řeže se tu opravdu jenom ostrou stranou nože. Dostanete jak klasické, nadále rozvíjené brutální postupy, tak i spoustu různých progresivních i jazzových odboček. Novinka je velmi pestrým albem, které je nutné poslouchat v klidu, musíte jej nechat uzrát. DEFEATED SANITY mají navíc tu skvělou schopnost do mě zaseknout svůj dráp a už mě nepustit. Nenudím se ani chvilku a i po dlouhé době, kdy stále objevuji nové pasáže a momenty, se rád k nahrávce vracím. Skvělé muzikantské výkony (ty bicí jsou fakt úžasné) se zde potkávají s takovým tím nadhledem a schopností napsat velmi dobré skladby. I přesto, že se jedná samozřejmě o náročnou a mnohdy nepřístupnou záležitost, se nová deska velmi dobře poslouchá. Nebál bych se napsat, že je svým způsobem zajímavá i pro fanoušky, kteří zrovna tenhle styl příliš nemusí. Songy v sobě mají navíc takový ten neklid, heavy efekt, který se velmi těžko popisuje a definuje, ale je nutný k tomu, abych se rád k "Chronicles of Lunacy" vracel. Líbí se mi i obal (Jon Zig) a hlavně jakási zvířeckost, živočišnost, neurvalost, která se celým albem prolíná. Pánové jsou zkrátka ve skvělé formě a letošním počinem vás, jak je jejich dobrým zvykem, opět roztrhají na kusy. Kapela se postupně vyvíjí, nadále brousí k dokonalosti svůj výraz. Pokud máte tenhle styl rádi, neváhejte ani chvilku. Pokud ne, tak stejně ochutnejte, protože zde jde o extrémní muziku, kterou musí ocenit každý, kdo má jenom trošku morbidní fantazii. Sedím ve starém archívu, několik metrů v podzemí. Nad hlavou mi blikají žárovky a na starých spisech se dávno usadil prach. Čtu si i o šílencích, kteří kdysi dávno vraždili, o jejich léčbě, o elektrošocích, o trepanaci lebky. Prohlížím si fotografie a snažím se pochopit, kde se v lidech bere zlo. Jak se to vlastně stane, že některé z nás pohltí temnota? Masivní, divoký, progresivní, brutálně technický útok na vaše podvědomí! Šílenství, ukryté v brutálním death metalu!
Asphyx says:
I'm sitting in an old archive, a few meters underground. Light bulbs flicker above my head and dust has long since settled on the old files. I also read about madmen who murdered long ago, about their treatment, about electric shocks, about skull trepanation. I look at photographs and try to understand where evil comes from in people. How does it happen that some of us are consumed by darkness? I'm listening to the new album by maniacs DEFEATED SANITY and my imagination is colored in shades of black and blood.
Technical brutal death metal is a very difficult discipline. It assumes that all the musicians can play perfectly, and the sound (Colin Marston - mixing, mastering, recording, producer) is very important to make the nuances stand out. Often it happens that ego overrides a good song. DEFEATED SANITY are for me a clear definition of what I like about this style. They like to explore new corners and dimensions, but still retain the ability to totally destroy me, to blow me off the face of the earth. The novelty only confirms my opinion.
Each song has a clear and distinct theme. You really only cut with the sharp side of the knife. You get both the classic, still developed brutal procedures, as well as a lot of different progressive and jazz branches. The new album is a very varied album that you have to listen to in peace, you have to let it mature. DEFEATED SANITY also have the great ability to sink their claw into me and never let go. I'm not bored for a moment and even after a long time, when I'm still discovering new passages and moments, I like to come back to the record. Great musicianship (those drums are really amazing) meets such insight and ability to write very good songs. Even though this is obviously a challenging and often inaccessible affair, the new record is very easy to listen to. I wouldn't be afraid to write that it is in a way interesting even for fans who are not too fond of this style. Moreover, the songs have that restless, heavy effect that is very hard to describe and define, but it is necessary to keep me coming back to "Chronicles of Lunacy". I also like the cover art (Jon Zig) and especially the kind of animalistic, animalistic, uncouthness that runs through the whole album. The gentlemen are simply in great shape and this year's release will, as is their good habit, tear you to pieces again. The band is gradually evolving, continuing to hone their expression to perfection. If you like this style, don't hesitate a moment. If not, give it a taste anyway, because this is extreme music that must be appreciated by anyone with even a slightly morbid imagination. I'm sitting in an old archive, a few meters underground. Light bulbs flicker above my head and dust has long since settled on the old files. I also read about madmen who murdered long ago, about their treatment, about electric shocks, about skull trepanation. I look at photographs and try to understand where evil comes from in people. How does it happen that some of us are consumed by darkness? A massive, savage, progressive, brutally technical assault on your subconscious! Madness hidden in brutal death metal!
Občas přemýšlím, jestli existuje něco vyššího, než je lidské myšlení. Nějaká entita, která nás řídí a ovlivňuje. Jak jinak byste si vysvětlili hnus a brutalitu, kterých jsou někteří lidé schopní? Historie našeho druhu mi jenom potvrzuje moje domněnky. Stále bývám šokován, čeho všeho jsme schopni. Do některých byste to neřekli. Tváří se navenek mile a přívětivě. Ale uvnitř jsou shnilí a zkažení. Možná jsou ovládáni odněkud z vesmíru, z jiné dimenze.
Australští brutalisté DISENTOMB usilovně pracují na svém čtvrtém dlouhohrajícím albu. Postupně se zdokonalují, stále objevují nová temná zákoutí. Letos o sobě dávají vědět novým zásekem "Nothing Above", který nám ukazuje směr, kterým se kapela vydává. Do ještě větší temnoty, hluboko do našeho podvědomí. Budete opět rozsekání na malé kousky, rozemleti na prach.
Na těchto maniacích bylo vždy skvělé, že nejen, že jsou brutální, techničtí a svým způsobem progresivní, ale hlavně to, že si stále zachovávají surovost a uvěřitelnost. Nedostanete tak žádné zbytečné ekvilibristiky. Naopak, skladby jsou velmi dobře napsány, postupně gradují, mají v sobě neklid i tolik potřebnou černou energii. Kapela sice ctí staré pořádky, tak jak je známe třeba od takových DEEDS OF FLESH, SUFFOCATION, INFERNAL TORMENT, IMMOLATION, INCANTATION, ULCERATE, ale navíc se jim povedlo mít vlastní výraz, ksicht. Zkrátka a dobře, stačí několik prvních tónů a ihned je poznáte. Což je v dnešní době nadprodukce takový malý zázrak. Je znát a slyšet, že pánové pevně věří ve svoji morbidní práci. Navíc mají talent a schopnost složit zajímavé motivy, přidávat nové zvuky. EP "Nothing Above"vyznívá velmi masivně, surově, uvěřitelně. Je to asi takový rozdíl, jako když se díváte na hororový film a potom se doopravdy říznete a vytéká vám z rány zkažená krev. Navíc mají Australané jednu schopnost - rád se k jejich hudbě vracím i pod delší době. A pokaždé si pro sebe objevím něco nového, další motiv, pasáž, moment. Osobně si v tomto stylu hodně vybírám, rozhodně neposlouchám úplně vše. Nahrávka mě musí zaujmout, chytit za vlasy, zaseknout do mě svůj dráp. DISENTOMB se album povedlo po všech stránkách. Celým albem se navíc jako nějaká černá nit prolíná zvláštní, podmanivá a děsivá atmosféra. Kapela je ve velmi dobré formě a pokud má být tohle EP takovou malou ochutnávkou před dlouhohrajícím albem, tak je rozhodně na co se těšit. Občas přemýšlím, jestli existuje něco vyššího, než je lidské myšlení. Nějaká entita, která nás řídí a ovlivňuje. Jak jinak byste si vysvětlili hnus a brutalitu, kterých jsou někteří lidé schopní? Černý brutální death metal s příchutí zkažené krve! Nihilistický rozklad lidských myšlenek!
Asphyx says:
Sometimes I wonder if there is something higher than human thought. Some entity that controls and influences us. How else do you explain the ugliness and brutality that some people are capable of? The history of our species only confirms my suspicions. I'm still shocked at what we're capable of. You wouldn't put it past some of us. They have an outward appearance of kindness and friendliness. But inside, they're rotten and corrupt. Maybe they're being controlled from somewhere in the universe, from another dimension.
Australian brutalists DISENTOMB are hard at work on their fourth full-length album. They're getting better and better, still discovering new dark corners. This year, they make themselves known with the new track "Nothing Above", which shows us the direction the band is taking. Into even greater darkness, deep into our subconscious. You'll be chopped into small pieces again, ground to dust.
What's always been great about these maniacs is that not only are they brutal, technical and progressive in their own way, but more importantly, they still retain their rawness and believability. So you don't get any unnecessary equivocation. On the contrary, the songs are very well written, they gradually build up, they have a restlessness and much needed black energy. Although the band honours the old ways as we know them from such bands as DEEDS OF FLESH, SUFFOCATION, INFERNAL TORMENT, IMMOLATION, INCANTATION, ULCERATE, they also manage to have their own expression, their own face. In short, just a few first notes and you'll recognize them immediately. Which is such a small miracle in these days of overproduction. You can see and hear that the gentlemen are firm believers in their morbid work. Moreover, they have the talent and ability to compose interesting motifs, adding new sounds. The EP "Nothing Above" sounds very massive, raw, believable. It's about the difference between watching a horror movie and then actually getting cut and having bad blood oozing out of your wound. Plus, the Aussies have one ability - I like to come back to their music even after a long time. And every time I discover something new for myself, another motif, passage, moment. Personally, I pick and choose a lot in this style, I definitely don't listen to everything. A record has to catch my attention, grab me by the hair, sink its claw into me. DISENTOMB succeeded in every aspect. Moreover, a strange, captivating and eerie atmosphere runs through the whole album like some black thread. The band is in very good shape and if this EP is supposed to be a little taste before the long-playing album, there is definitely something to look forward to. Sometimes I wonder if there is something higher than human thought. Some entity that controls and influences us. How else do you explain the ugliness and brutality that some people are capable of? Black brutal death metal with a taste of bad blood! The nihilistic decay of the human mind!
O víkendu jsem spadl podruhé na chalupě ze střechy. Byl by to asi dobrý status na sociálních sítích, o kterým bych mohl dlouhé hodiny diskutovat s umělou inteligenci i ruskými chatboty, ale neudělal jsem to. Místo toho jsem si namazal záda opodeldokem a modlil se celý týden, abych byl v pátek v pořádku. No, nebyl jsem, ale pevně věřím v sílu piva, jako anestetika. Byl by hřích nevyrazit, když už je v Plzni taky nějaký ten death metal a ne pořád jen dokola retro thrash, přihřátej heavík a nebo pseudo black, na které se všude teď chodí.
Jako společnost postupně ztrácíme základní instinkty a tak je pro mě každý koncert důležitý pro udržení duševní rovnováhy. Jak říká jeden můj kamarád: "Když ti mrdá, jdi do lesa nebo na koncert. Přečti si dobrou knížku!". My to děláme. Metalisti jsou sice velmi konzervativní posluchači, ale mí kamarádi aspoň netrousí kolem sebe nekonečná moudra a statusy. Jsme generace, která až skončí, tak se už budou pít v hospodách jenom laté a pivní speciály z těch nejvzdálenějších garáží. Vím to, cítím to, už dávno nechci držet prst na tepu doby. Mám rád svý jistý a nevymýšlím znovu kolo. Takže sedím v pátek celý den vzpřímeně, abych nenamáhal záda. Nemažu se vonnými krémy, abych nesmrděl jak levná děvka. Místo toho si dám doma jeden rum a obléknu se do trika mých oblíbených japonských Defiled. Cestou v tramvaji píšu Gorovi jasný vzkaz. Bude metal! Bude pivo.
A tak zase po nějaké době sedíme v hospodě U Ševců, proplachujeme volátka a naší diskuzní skupinou je hospoda v klasickém stylu. Mezi nahýbáním z půllitrů si otíráme brady a vášnivě mluvíme o knihách, hudbě, o koncertech, co jsme zažili. Jen okrajově zmíníme, co nás trápí a co přináší život, protože jsme se dlouho neviděli a na rovinu - stejně neznám nic lepšího, než jen tak posedět, pokecat a pak jít na metal. Možná jsme šedivý, ale moc dobře víme, že kdysi nebyla tráva zelenější a holky kozatější. Každá doba má své a mladí to mají dneska hodně těžký. Koneckonců, sami jsme je vychovali a jdeme jim příkladem.
Když už máme náladu, přesuneme se do klubu. Ukážu u vstupu vstupenku, koupenou 14 dní dopředu. Vždycky to tak dělám. Pomáhá mi to v plánování volného času. Mým hrdinou není Láďa Hruška, ani Tomáš Flus, ale právě kapely, na které jsme zašli. Underground, podsvětí, dnes grindcore, death metal v jeho brutální podobě. Extrém, od kterého hlavně chci, aby mi vyčistil hlavu, abych byl daleko od nákupních center, od děsivého zpravodajství, od válek, od tupých dam s umělými pysky a pánů v upnutých tričkách. Nikdy jsem nešel s davem a jiné už to asi nebude. Jsem moc rád, že podobné koncerty ještě jsou. Zdravíme známé, jdeme ihned na bar, hladinka se musí udržovat. Už začínají? Ptám se a odpovědí je mi první hrábnutí do strun.
ANIME TORMENT - jsme neviděli. Respektive, přišli jsme přesně v moment, kdy končili. Na stránkách klubu bylo napsáno, že se začíná v půl sedmé. Nebyla to pravda, hrálo se už od šesti. Škoda.
INGROWING - až nám jednou všem narve do hlavy Elon Musk své čipy a budeme se ulicemi potácet ještě víc než dnes, až nastane totální apokalypsa a začne být člověk člověku vlkem, až budeme proklínat svoje rodiče a přestanou se rodit děti, tak bude znít éterem stále grindcore a death metal v podání INGROWING. Kapelu jsem neviděl už hodně dlouho a tak pro mě bylo jejich vystoupení takovým mrtvolně mokvajícím osvěžením. Nekompromisní, surová jízda od začátku do konce. Pánové s námi neměli žádné slitování a mě nezbývá než smeknou pomyslný skalp a poklonit se. Takových let na scéně a stále jsou jejich koncerty kulervoucí. Danke schön, pardálové!
When Elon Musk shoves his chips in all our heads and we all stagger through the streets even more than we do today, when the apocalypse comes and man becomes a wolf to man, when we curse our parents and stop having children, then grindcore and death metal will still be played by INGROWING. I hadn't seen the band in a long time, so their performance was such a deadening refresher for me. An uncompromising, raw ride from start to finish. The gentlemen had no mercy on us and I have no choice but to bow my imaginary scalp and take a bow. So many years on the scene and still their concerts are climactic. Danke schön, gentlemen!
ISACAARUM - mám s kapelou takový zvláštní vztah. Některé skladby mě baví opravdu hodně, jiné nikoliv. Tedy doma, z přehrávače. Naživo to bylo úplně jiné. Kapela se po letech dala znovu dohromady, navíc zpěvák Chymus slavil padesátiny a křtilo se nové album (gratulujeme, barde!). Bylo vidět i slyšet, že si to takhle black grindová legenda přijela užít. Vnímal jsem to celým svým tělem, ze kterého mi postupně odpadalo všechno maso od kostí. Navíc, kapela byla vždy úchylná takovým tím sympatickým způsobem. Nejinak tomu bylo i v Plzni. A tak jsem zase jednou stál, podupával si nohou, kýval se do rytmu a několikrát si i zařval z plných plic. Byl to nářez? Byl. Tedy, vše je v nejlepším pořádku.
I have this special relationship with the band. Some songs I really enjoy, others I don't. I mean, at home, from the record player. Live, it was completely different. The band reunited after many years, plus the singer Chymus celebrated his fiftieth birthday and a new album was christened (congratulations, bard!). You could see and hear that the black grind legends came to enjoy themselves like this. I felt it with my whole body, from which all the flesh was gradually falling off my bones. Plus, the band was always creepy in that sympathetic way. It was the same in Pilsen. And so I stood once again, stamping my feet, swaying to the rhythm and a few times even screaming at the top of my lungs. Was it a blast? It was. I mean, everything is fine.
CUTTERRED FLESH - Trepanace lebky byla provedena zkušeně a s elegancí starých patologů. Jeden ostrý riff střídal druhý a jednotlivé motivy se mi zadíraly hluboko do mozku. Poslední dvě desky jedu stále dokola, hlavně v práci, když už mám všeho plné zuby. Brutalita s jasným temným vzkazem a originálním otiskem. Skvělé nové album pokřtěno! Výlety do těch nejtemnějších zákoutí lidské mysli. Navíc, mezi muzikanty funguje vzájemná chemie, jsou sehraní jako dobře seřízený stroj na zabíjení. Samozřejmě promazaný krví a lidským tukem. Dejte mi někdo také skalpel, chtělo se mi zařvat. Celá veřejná pitva probíhala v surovém, drsném a mocném stylu. Jestli máte také svůj sklep plný tajemství, tak byste mi určitě dali za pravdu. Brutální death metal, který nás rozemlel na prach. Rovnou do hamburgerů. Vynikající!
The trepanation of the skull was performed with the skill and elegance of old pathologists. One sharp riff followed another and the individual motifs dug deep into my brain. I've been playing the last two records over and over again, especially at work when I'm fed up with everything. Brutality with a clear dark message and original imprint. Great new album christened! Trips into the darkest corners of the human mind. Plus, the chemistry between the musicians works, they're as in tune with each other as a well-tuned killing machine. Lubricated with blood and human fat, of course. Somebody get me a scalpel, I wanted to scream. The entire public autopsy was conducted in a raw, rough and powerful style. If you have a basement full of secrets, you'd agree with me. Brutal death metal that ground us to dust. Straight into hamburgers. Excellent!
NECROTTED - němečtí maniaci přišli, naladili své nástroje, postavili se do výchozích pozic a potom nás pověsili na zeď. Opravdu, jakoby mě někdo škrtil ve větru a odřezával mi pruhy kůže ze zad. Death metal, deathcore, vše ve velkém tlaku, s pořádnou porcí energie, se vztekem. Bylo to jako potkat smečku rozzuřených pitbulů, kteří už hodně dlouho nejedli. Vibrovaly mi všechny kosti v těle a mozek měl co dělat, aby nevyskočil z lebky ven. Ve vnitřnostech se usadila tíseň a užíval jsem si jednotlivé motivy. Vše bylo brutální, totálně zničující. Jako lavina, do které spadnete a rozdrtí vás na tisíc kousků. Německá mašina byla ve velmi dobré formě. Když skončila se svým zabíjením, měl jsem co dělat, abych zůstal na nohou. Absolutní masakr!
The German maniacs came in, tuned their instruments, got into position and then hung us on the wall. Really, it was like someone was strangling me in the wind and cutting strips of skin off my back. Death metal, deathcore, all high pressure, with a good dose of energy, with rage. It was like meeting a pack of angry pit bulls who hadn't eaten in a long time. All the bones in my body were vibrating and my brain was doing its best not to pop out of my skull. A heaviness settled in my gut and I enjoyed each motif. Everything was brutal, totally devastating. Like an avalanche you fall into and it crushes you into a thousand pieces. The German machine was in very good shape. By the time it was done killing, I had a lot to do to stay on my feet. Absolute carnage!
Mám dost a moje mysl je čistá a průzračně klidná jako vánek na ranním hřbitově. Jako lotosový květ, ve kterém sedí starý budhistický mnich. Dopiju, dojdu si na záchod a pak sleduji z nočního autobusu míhající se lampy, opilce, skupinky mladých hledajících jeden druhého, svůj protikus. Všechno kolem se mění a je těžké sledovat, být alespoň trošku v centru dění. Metal, na který chodíme, je dávno hlavně pro starý, ale nevadí mi to. Já si večer a všechny kapely neskutečně užil. Byla to zkrátka jízda od začátku do konce. Nezbývá, než poděkovat pořadatelům a všem, kteří mi tenhle zážitek zprostředkovali. Zvuk náležitě řezal, návštěvnost byla slušná a organizace v pořádku. Taky jsem potkal spoustu známých a udělal si nové. Tohle na sociálních sítích nezažijete, není-liž pravda.
Nic už mě nebolí, ke spánku uléhám očištěný. Ráno je to samozřejmě jiné. Bolehlav nebo záda? Přemýšlím, co mě trhá víc. Usedám k počítači, píšu tenhle článek a venku se hádají nějací mladí manželé o to, do jakého supermarketu pojedou. Dojde i na sprostá slova, na kurvy a debily. A tak mě napadá: "Když ti mrdá, jdi do lesa nebo na koncert. Přečti si dobrou knížku!" Děkuji vám za pozornost. Buďte silní a mějte slunce v duši a repráky pořádně nahlas!
Sedím u stolu a mám se dobře. Těším se. Je krásný večer a mojí dívce to moc sluší. Usmíváme se, protože noc teprve začíná. Potom nám přinese číšník polévku. Otevře pokličku a uvnitř plavou vydloubané oči, larvy, hmyz, kusy hloupých dezinformací, lidská tupost, slepá víra, hnis a špína. Dnešní menu se opravdu povedlo, řeknu své milé a ochutnám. Naberu na lžíci tomatovou šťávu, která chutná jako zákeřná krev. Vše je v pořádku, řeknu číšníkovi a čekáme, až začne hrát první kapela.
Na parket vylezou italští brutalisté CORPSEFUCKING ART a stačí, aby poprvé hrábli do strun a dáme se do tance. Odpadává nám maso od kostí, pálí vnitřnosti a tančíme do rychlého tempa. Skladby se nám postupně dostanou do hlavy a zůstanou tam do doby, než pro nás přijdou zřízenci a zase nás zavřou do naší cely. Dlouho do noci nevíme, jestli je normální svět za zdí a nebo uvnitř.
Ráno pak vstaneme, podstoupíme lobotomii, přečteme si zprávy o válkách, o násilí, o krásných růžových králíčcích, sníme povinnou porci reklam a po dlouhé terapii zjistíme, že nám hudba hrozně chybí. A tak roztrhneme řetězy a utečeme ven. Do starého klubu za městem, na periferii, kdy si necháme narvat do hlavy další porci brutálních melodií ve stylu MORTICIAN, CANNIBAL CORPSE, AUTOPSY, DERANGED, DYING FETUS, AVULSED. Těmi se nechali Italové volně inspirovat. Kývám se do rytmu, jako starý patolog a užívám si jednotlivé melodie. Ruce mám od krve a přísahám ve tmě, že se zvuk opravdu povedl (Alessia Cattanea - mixing(Hideous Divinity, Satanika atd.), Stefan Morabita - mastering (Fleshgod Apocalypse, Hour Of Penance, Vomit The Soul atd.)). Je náležitě masivní, surový a temný. Krásně doplňuje a zvýrazňuje jednotlivé morbidní nápady. Jedná se opravdu o velmi intenzivní, zničující materiál, u kterého když zůstanete delší dobu, tak se budete cítit jako v psychiatrické léčebně. Přivázáni k posteli, mučeni večerními zprávami, sociálními sítěmi, různými reality show. Nakonec vám pustí vtíravou hudbu z reklam a vy si raději vystřelíte mozek z hlavy. A nebo si pustíte "Tomatized" pořádně nahlas. Skladby se valí kupředu, jako stoka pod vaším městem. Těším se. Je krásný večer a mojí dívce to moc sluší. Usmíváme se, protože noc teprve začíná. Potom nám přinese číšník polévku. Otevře pokličku a uvnitř plavou vydloubané oči, larvy, hmyz, kusy hloupých dezinformací, lidská tupost, slepá víra, hnis a špína. Brutální death metalový masakr v psychiatrické léčebně! Budete totálně zničeni!
Asphyx says:
I'm sitting at my desk and I'm having a good time. I'm looking forward to it. It's a beautiful evening and my girl looks very pretty. We're smiling because the night is just beginning. Then the waiter brings us soup. He opens the lid and inside float bulging eyes, maggots, insects, pieces of stupid misinformation, human dullness, blind faith, pus and filth. Tonight's menu was really good, I'll tell my sweetheart and I'll taste it. I spoon in tomato juice that tastes like insidious blood. All is well, I tell the waiter, and we wait for the first band to play.
Italian brutalists CORPSEFUCKING ART take to the dance floor and all they have to do is rake the strings for the first time and we're off to dance. Our flesh falls off our bones, our guts burn and we dance to a fast pace. The songs gradually get into our heads and stay there until the orderlies come for us and lock us back in our cell. Long into the night, we don't know if the normal world is outside the walls or inside.
Then we get up in the morning, undergo a lobotomy, read the news about wars, about violence, about beautiful pink bunnies, eat the obligatory portion of commercials, and after a long therapy we find that we miss music terribly. So we break the chains and run out. To an old club on the outskirts of the city, where we get another portion of brutal tunes in the style of MORTICIAN, CANNIBAL CORPSE, AUTOPSY, DERANGED, DYING FETUS, AVULSED. The Italians were inspired by these. I sway to the rhythm, like an old pathologist, and enjoy the individual melodies. My hands are covered in blood and I swear in the dark that the sound is really good (Alessia Cattanea - mixing(Hideous Divinity, Satanika etc.), Stefan Morabita - mastering (Fleshgod Apocalypse, Hour Of Penance, Vomit The Soul etc.)). It is properly massive, raw and dark. It beautifully complements and enhances the individual morbid ideas. This is really very intense, devastating stuff that if you stay with it for a long time you will feel like you are in a mental institution. Bedridden, tortured by the evening news, social media, various reality shows. Eventually, they'll put on some intrusive music from commercials and you'd rather blow your brains out. Or you play "Tomatized" really loud. The songs roll forward like a sewer under your town. I'm looking forward to it. It's a beautiful evening, and my girl looks very pretty. We're smiling because the night is just beginning. Then the waiter brings us soup. He opens the lid and inside float bulging eyes, maggots, insects, pieces of stupid misinformation, human dullness, blind faith, pus and filth. A brutal death metal massacre in a mental institution! You will be totally destroyed!
CUTTERRED FLESH patří k nejstarším tělesům, které na tuzemské scéně máme. Kapela založená v Karlových Varech roku 2001 o sobě obzvlášť v posledních pěti letech dává hodně vědět a maká. Zintenzivněla koncertní činnost, hojně jezdí za hranice a na posledních dvou deskách krom většího zapojení melodií, atmosféry a techniky řádně zmodernizovala svůj sound. Především letošní povedená deska „Love at First Bite“, na níž karlovarští začali doslova psát vlastní pravidla hry, je toho důkazem.
Pětice totiž na novince do jinak rigidního brutal žánru vpravila spousta osvěžujícího a zapojila i progresivní myšlenky, takže ač CUTTERRED FLESH stále vyvijí tlak a drtí, zároveň jim v té brutalitě nechybí rozmanitost, která z nich dělá moderní deathmetalové těleso jdoucí s dobou.
A taková deska si samozřejmě žádá oficiální uvedení na trh, takže jste tímto zváni na dvě akce, kde bude „Love at First Bite“, která vyšla v květnu u agilního labelu Transcending Obscurity, pokřtěna. Stane se tak v Plzni Pod Lampou a Uherském Hradišti v Míru, kde vám CUTTERRED FLESH novou desku řádně představí a dopomohou jim k tomu další čtyři spolky.
První z nich je z Německa a jsou jimi NECROTTED, kteří k hudbě s Cutterred Flesh sdílí podobný přístup, ačkoli jejich tvorba je melodičtější a ne tak natlakovaná a nese víc deathcore prvků. Od svého založení v roce 2008 vydali pět alb, doporučme hlavně poslední desku „Imperium“ (2023), kde se NECROTTED stejně jako CF oddávají i blackened náladám, ale téměř jistě jí na poli současného death metalu zanezachávají zvučnou stopu.
Dalšími spolukmotry budou tři tuzemské stálice, z nichž hned dvě si říkají o titul ‘legendy’. Jednak obnovení ISACAARUM, kteří leta osobitě spojují black s grindem (zpěvák Chymus na obou akcích navíc oslaví svou padesátku), a dále INGROWING, kteří před dvěma lety ve své sestavě přívitali staré členy Zbyňu a Pouzara. Poslední v sestavě jsou litoměřičtí deathcore sypači ANIME TORMENT.
Vzhledem k zajímavě poskládané sestavě, křtu a oslavě padesátin se bude určitě jednat o nezapomenutelné akce, kde uslyšíte i spousta nových skladeb, minimálně těch od CUTTERRED FLESH a ISACAARUM.
Prešovskí veteráni Perversity už takmer tri desaťročia cibria svoje umenie a vďaka odhodlaniu, vytrvalosti a nekompromisnému prístupu sa stali pilierom slovenského death metalu. Svoju povesť neľútostne brutálnej a precíznej skupiny potvrdzujú v novom singli Venom Divine. Skladba pochádza z ich nového štúdiového albumu Spiritual Negation.
„Venom Divine dobre reprezentuje celý album. Je agresívnejšia a má stredné aj brutálne pasáže,“ vysvetľuje Jozef „Dodi“ Košč, gitarista, skladateľ a jediný pôvodný člen Perversity.
„Spomínam si, ako sme ju nahrávali v štúdiu,“ pokračuje. „Vtedy som sa poriadne zapotil. Nahrávali sme u Martina Barlu a on je veľký pedant. Nám sa zdalo, že to, čo sme zahrali, znelo dobre, ale on mi na monitore ukázal, že nestíham hrať presne. Po gitarovej stránke má skladba rýchle riffy a ja som si musel riadne zamakať, aby som ich zahral v správnej rýchlosti.“
V priebehu júna nakrútili Perversity ku skladbe klip. Scenár napísal bubeník Marek Baran. „Klip je postavený okolo hlavnej myšlienky textu, ale necháme fanúšikov, aby si v ňom našli svoj vlastný význam. Nakrúcali sme ho v divadle Alexandra Duchnoviča v Prešove. Bola to úžasná skúsenosť. Priestory divadla sú krásne a majestátne. Doteraz sme robili len jednoduché klipy, väčšinou zostrihané zábery z koncertov, ale tentoraz to bolo úplne iné. Prišli sa pozrieť aj ľudia z divadla a všetci nám držali palce,“ hovorí s nadšením Dodi.
Nový klip je zároveň pozvánkou na krst albumu Spiritual Negation. „Album vyšiel na dve etapy - v marci tohto roka na vinyle a v júni ako digipak. Keďže v lete boli ľudia rozlietaní, rozhodli sme sa krst spraviť 21.septembra. Konať sa bude v prešovskom klube Stromoradie. Krstnými rodičmi budú Edo Kopček a Lenka Serafinová. Obaja patria do našej prešovskej partie. Edo nám od začiatku veľmi pomáhal s koncertami a Lenka hosťuje na albume a pomaly sa stáva „šiestym“ členom našej kapely.“
Ako špeciálni hostia si na krste zahrajú ďalšie stálice slovenskej metalovej scény Brute a Craniotomy. „Brute sú naši parťáci z brandže. Už dlhšie nehrali naživo, preto sme radi, že sa nám ich poradilo dotiahnuť. Craniotomy mali pred rokom hrať na krste nášho vedľajšieho projektu Constipation, ale kvôli chorobe z toho zišlo. Sľúbili, že tentokrát už si ďalší krst nenechajú ujsť. V Prešove už dlho tiež nehrali.“
Album Spiritual Negation je v poradí šiestym štúdiovým albumom Perversity. Vinyl vyšiel v limitovanej edícii 250 kusov prostredníctvom slovenského vydavateľstva
Metal Age Production. Vydanie digipak verzie zastrešil francúzsky vydavateľ Great Dane Records.
Pozitívne ohlasy na nový album prešovčanov prichádzajú zo všetkých smerov. Francúzsky portál radiograndr.fr hovorí o slovenskom death metale v celej svojej kráse, na ktorý sa oplatilo čakať sedem rokov. Prorocker.sk dokonca hovorí o prekonaní predchodcu Idolatry, ktorý bol nominovaný na Radio_Head Awards v kategórii Hard & Heavy.
„Na tento album vyšlo najviac recenzií v našej kariére, najmä v zahraničí,“ teší sa Dodi. „Stúpol nám aj počet poslucháčov na Spotify. Hoci je Great Dane Records stále undergroundové vydavateľstvo, vidím, že našu hudbu posúva ďalej.“
Aktuálnu zostavu Perversity tvoria gitarista Jozef „Dodi" Košč, spevák Juraj „Kazateľ“ Handzuš, gitarista Martin „Fetus“ Calko, basgitarista Patrik „Paddy“ Biľ a bubeník Marek Baran.
-recorded, mixed and mastered by Martin Barla Studio, Poprad Slovakia 6-10 2023
-all lyrics by Juraj Handzus, all music by Perversity
- track „Feasting“ and intro to „Wrath Manifest“ created by Marek Baran
-special guests in song “Epitome Of Diabolization“: female vocals by Lenka “Ena“ Serafinova, guitar solo by Rene Blahusiak of Breaking The Tarot /Ex-Dementor/ band
- the title cover was painted by Jana Varadyova alias JanaVe Art
Ave DEFILED! Greetings to the catacombs of Tokyo! When I was preparing for this interview, I found all the albums I have from you guys over the weekend. I found out (and a friend confirmed it) that the first demo that came to us was the 1994 recording "Defeat of Sanity". You know what's interesting? I haven't found a single weak record in your entire discography. How is that possible? Do you have a recipe for that? You've kept the bar of quality so high for so many years.
Hey there! This is Yusuke, the guitarist of DEFILED. Let's start this interview. First of all, I would like to thank you for your words. Our early albums were written when we were young, so we were not as experienced as we are now. But there was also a purity and power because of our youth. We may have changed and grown in a positive way, but our basic direction has not changed at all since the band was formed. We have had a solid musical concept and have been consistent with it for over 3 decades. Whenever there’s a line-up change, a slight change was inevitable because of replacing to the different players, but as long as the music is released under the DEFILED banner, the basic direction will remain consistent. If we want to move to a different style of music, we will use a different band name. We have no plans to do so at this time.
We've only been waiting a year for this year's full-length album "Horror Beyond Horror". You released it on Season of Mist, and I must admit I was very impatient. Even though I'm still listening to your previous album "The Highest Level". Did you have so much material composed or did you "suffer" from overproduction that you released two albums right after each other? Personally I'm glad, it just took me a bit to digest everything.
Thank you for waiting for our release. Having such loyal fans motivates us a lot.
Yes, we have tons of rough demos composed in stock. It is easy for us to make an album with 10 songs. But each album will be about 30 minutes long. Then people will complain that the album is too short. One thing is for sure, we don't write songs longer than 5 minutes. If the songs are 3 to 4 minutes long, you can keep your concentration and enjoy the content of the songs. Some people often point out that a 3-minute song is too short, and we find their complaints annoying. We want you to judge our songs by the content, not by the length. Even if the song is short, we don't play grind-core where we just scream for 20 seconds and that's it. Again, we want them to be judged on content, not the number and length of songs.
Anyway, the album "Horror Beyond Horror" is out and immediately ranked among my most played albums. Listening to it, you feel like you've stepped back on a timeline to the 90s. It is excellent! How was it made? And how does DEFILED actually create new material?
I am glad that you like our new songs. As the founder and composer of the band, ideas come from inspiration in my head. The golden time to get inspiration is when I just woke up in my bedroom. Nowadays everyone can easily record and edit their music with DTM, but I don't dare to do that. The instant composition by "copy and paste" in DTM is not pure creation. I repeat the ideas in my head over and over again and make a diagram of the composition with paper and pencil. Based on that, I jam a rough idea with the members in the studio to make the song solid. Sometimes the structure of the song is arranged drastically depending on the final vocal line. Regarding our songs, there are always surprises that are out of the norm. We are a twisted band, so we put in avant-garde elements. Of course there are also traditional elements. The fusion of these traditional and avant-garde elements is the key to our songs.
I always liked the sound of your albums. "Horror Beyond Horror" is no exception. Where did you record the album, it was again at Kenji Kikuchi's Nest Studio. How did you achieve such a dusty and dense sound? Does it look to me as if it was still recorded in analogue or am I wrong? Interestingly, I find the sound of the recording very similar to the previous record "The Highest Level". Do you have a lot of say in how the record should sound or do you leave it up to the sound masters?
Thank you for your words. We are sorry to disappoint you, but this was a digital recording, not an analog tape recording. But we are glad that you got an analog feel. We recorded the live performance without any clicks. We captured the real raw tone of the tube guitar amp and the resonance of the speaker cabinet with air, and the drums were recorded in a natural acoustic tone without any editing or triggering, and each part was recorded in almost one take without any editing. We wanted to record our natural and real playing as it is. Kenji Kikuchi at Studio Nest clearly understood our intentions before he started working, so he mixed exactly what we wanted. We liked the sound production on "The Highest Level" so much that we wanted to keep it that way. Also, everyone in the band is involved in the arrangement of the album. We work as a team.
I'm an old school fan and I'm very big on record covers. "Horror Beyond Horror" is signed by the always excellent artist Wes Benscoter. The theme is so cool to me that I put it on my desktop on my computer. Can you tell us how the motif relates to the music on the album? How did you guys get together and how did the cover for the album come about?
His artwork is pure art. In our opinion, the album artwork has to be related to the theme of the album. In that sense, it is perfect artwork. There are a lot of weird characters in the artwork. If you read our lyrics and look at the artwork, you will enjoy both the artwork and our music more deeply. We could tell you about them in detail, but we won't because it hurts your imagination.
The last original member of the band is guitarist Yusuke Sumita. Is it hard to find musicians in Japan who want to play death metal? You guys also play quite technically, which puts a lot of demands on the individual members. Does that mean that Yusuke has the final say in everything? How are the other members involved in the running of the band? Do they compose new material? Have you ever had submarine sickness? Have you never changed your mind about how your music should sound? You know, some people like blondes, some people like brunettes. Then all it takes is a few more pointed words. Someone once wrote that a band is like a family. How is DEFILED?
Nowadays, it is not so hard to find musicians who can play death metal in Japan. There used to be few, but now there are many. However, most of them are unable to tour because of work, study or family issues. There are very few musicians who can tour for a month or two. There are a bunch of musicians who play in several local bands that only play on weekends. Especially drummers. We're not saying it's wrong, but we don't follow such a way. We don't have a single member who plays in other bands. We can tour for a month or two and all members are only committed to DEFILED. That’s very important for our activity. Some people have likened the band to a family. We fully agreed with that. The relationship between our members is exactly like a family. We play together, we travel together, we eat together, we sleep together. If we’re not like a family, touring wouldn't be possible.
The good thing about today is that we have the internet. I mean, I don't know about that, but at least I can watch your shows remotely. It's not the same, the sound on youtube is always so weird, but according to all the information available - you mainly perform only at big festivals? I'll be honest, I'd really like to see you live, but there's no place. You're not going on tour? I would imagine you, ASPHYX and maybe you can take AUTOPSY. It would be a dream come true. No, seriously - DEFILED and concerts? What would you say about a European tour with a stop in the Czech Republic?
We are happy to play anywhere, big venues, small clubs, etc. The sound on youtube is so weird, they have shitty filters that make the sound bad, especially their compressor kills the sound. We hate the culture of listening to music and judging it on youtube. We prefer to listen to music on CDs or vinyl with a decent audio system. Of course we want to tour Europe, but we have to be very careful because the "profit and loss" depends on the tour conditions and ticket sales. The last time we played in the Czech Republic was April 20th 2004 in Prague as part of a 5 week European tour with MAYHEM. We also played there in 2000 with DEMENTOR and had a great time with INGROWING, INTERVALLE BIZZARE and FLESHLESS. We will try our best to get back there, so stay tuned.
Just yesterday I was talking to a friend in the pub about how crazy everything has changed in the last few years. Everyone has the internet in their pocket, young people are more influenced by pictures and videos than music and lyrics. Nobody reads much, we agreed that a lot of things are more superficial. Maybe it's different in Japan, but here in the Czech Republic I encounter it every day. It's no different in music. How do you perceive the changes in society as a musician? We have a lot of new technology, recording studios are better equipped, ideas can be sent over the internet.
The advancement of technology has its pros and cons. The internet is a game changer and it's been a revolution to be able to easily send musical ideas and files to members who are far away. However, we believe that subscriptions like Spotify and Youtube are the worst platform that will eventually ruin the music industry and bands. We know there's a lot of controversy about this and we're not going to argue about it here. Sorry for the negative talk. We think a lot of people have less time to read books and think deeply for themselves and everyone has become so miserable slaves to SNS and their smartphones. As you said, a lot of things have become superficial. But that doesn't mean we should only care about the superficial things when we write songs. Even if most people don't need to read the lyrics and see our music as a disposable, one-off, free consumer product, we don't care about that. Besides, most death metal bands don't sing lyrics clearly, and fans don't expect them to either. They just snarl like dogs and pigs. That's cool for them. They can do whatever they want. On the other hand, there are loyal diehard fans who read the lyrics deeply and understand why we are committed to such a non-standard composition, unique sound production and style that cannot be imitated. As long as there are loyal fans who appreciate and enjoy our music, we believe our creative work is worthwhile.
It's a different world, also in terms of labels, publishing houses. DEFILED are a band that for me is synonymous with underground death metal. We have bandcamp, youtube, labels can spread your music faster and it reaches more people. But you know, vinyl is vinyl, cassette and CD has its charm too. Have you had to change your approach to releasing your music in any way? Or are you still going old school and the new stuff leaves you cold?
Sorry, I answered most of this question in the previous answer. 2024 is in a transition period where the music industry is in chaos. Things have changed with free music. We don't have to buy CDs or vinyls to listen to new music. CDs and vinyls are now for people who want to own their favorite music as a physical collection. So the situation has completely changed. People try to listen to the music they might like on youtube, and if they like it, including the artwork, they buy CDs and vinyls. Marketing has changed a lot. As for us, we still like to buy and listen to CDs and vinyls, yeah, we stick to the old school.
Japan is a country with a very old culture, with traditions. But what about death metal? Are the concerts also underground events for a few visitors like in Europe? What about your fans, when you compare them with the ones you’ve met at concerts around the world? Do they support you?
You are right. Japan is a country with old cultures and traditions. Thank you for mentioning that. As far as gigs are concerned, Japan is no different from Europe. There's a lot of underground gigs in small clubs, low attendance, but it's still fun because we're close to the audience and we can exchange energy directly with each other. The underground is probably almost the same all over the world. And everywhere there is a local metal community. They are enthusiastic and supportive. There is passion, there is friendship, there is energy. It's great. Their support has kept us going for 3 decades.
You founded the band in 1992. You were all at one time at the beginning of something new. I love the old school of death. I like that it’s so dirty, raw. What was the 90s and your beginnings like? Please reminisce for us. What bands did you like to go to, for example? Who were your role models? Feel free to add a funny story, I’m sure you have plenty of them.
I have been a diehard metalhead and hardcore punk big fan since my early teens. I was really into thrash metal. I wanted to start my own band and before starting DEFILED. I was a roadie for a band called LAWSHED. I used to go to the gigs of OUTRAGE, the hero of my youth. I was obsessed when the movement from thrash metal to death metal in the late 80s and early 90s went from SLAYER, POSSESSED, VOIVOD, DARK ANGEL, DEATHROW and KREATOR to SEPULTURA, NASTY SAVAGE and DEVASTATION and with them CANNIBAL CORPSE, MALEVOLENT CREATION, MORBID ANGEL, DEICIDE, MONSTROSITY and SOLSTICE's debut album. My favorite European bands were MASSACRA, SINISTER, VADER and PESTILENCE. My biggest hero at that time was DEICIDE who had just released "Legion". I still don't know any masterpiece that surpasses "Legion". We have a lot of funny stories. But I am not sure if I can tell them here. Well, I'll tell you one story. It is about the US tour with INCANTATION in 1998. We tried to follow their van to Springfield. We got lost on the road and ended up in Springfield, Missouri by ourselves. But the show was in Springfield, Illinois. After we got to Springfield, Missouri, we realized it was a different city with the same name. So we hurried to Springfield, Illinois and made it just in time. At the gig we met Dave Kibler from LIVIDITY, Von Young from DEADEN and other local heroes for the first time. I could go on and on, but I'll stop here.
I ask this question to every band and I’m really interested in your opinion. What does death metal mean to you? How would you define it? On DEFILED records you can hear a lot that you put everything into your music, that it is played with heart. As a fan I feel that way. So death metal means to you...?
What does death metal mean to me? This is a difficult question for me. I don't deny that DEFILED is categorized as a death metal band. But what death metal means to me is not necessarily what other people think death metal is. I would define my death metal as an evolution of thrash metal. I don't hide the fact that my musical background is based on thrash metal. I think the death metal we play is a kind of thrash metal with a "progressive rock-like" composition and odd time signature, rhythm changes and lots of blast beats. In other words, it is like a toy box filled with all the things I love. Since my youth, my passion has never diminished.
Finally, a classic but important question. What are DEFILED planning in the near future? Possibly, and I firmly believe in this, will we finally see you somewhere on a club tour in Europe?
We have two things in mind. We want to play as much as we can to support the album "Horror Beyond Horror". We are also preparing for our next album which will be finished soon. Touring and writing the album are two wheels for the band. Both are important. We hope to tour Europe in the near future. We will try our best to do what we can. Let's meet somewhere in person and have a beer or two together. We look forward to it.
Thank you very much for the interview. I really appreciate it. I’m an old DEFILED fan and you actually made one of my dreams come true. I wish you a lot of sold out shows, let your fans rip your hands off with merchandise and I will be looking forward to more of your music. I hope to see you live as well. May your personal lives prosper as well. DEFILED RULES!
I feel very honored to have this great opportunity. This is the most passionate interview I have ever had. Thank you for your words. I am touched by all the encouragement. And thank you to everyone who reads this. Please check out “Horror Beyond Horror”. It will be released on September 20th via Season of Mist. Thank you so much.
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
