DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkembrutal death metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkembrutal death metal. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 17. února 2025

Recenze/review - BRUTAL TORMENT - Lair of Iniquity (2025)


BRUTAL TORMENT - Lair of Iniquity
CD 2025, Sevared Records

for english please scroll down

Nečekal jsem to. Líbila se mi, vždycky mi připadala krásná. Bylo na ní sice něco divného, ale pokaždé, když šla kolem, tak se mi zastavilo srdce. Dnes mi ukázala, že mě má také ráda. Vytrhla mi vnitřnosti z těla a konečně se na mě usmála. Už si nepamatuji, co říkala, ale když jsem padal na studenou zem a umíral, tak jsem měl takový krásně morbidní pocit na duši. Připomnělo mi to první moment, když jsem potkal na svých toulkách podzemím kapelu BRUTAL TORMENT. 

Jedná se o smečku, která je složená ze samých zkušených muzikantů. Znáte skupiny jako Horde Casket, Flesh Consumed, Sadistic Halucinations, Prescription a Buryfication? A máte rádi zlověstný, divoký a nekompromisní brutální death metal? Potom jste zde správně. Nové album totiž hoří jasným plamenem a totálně vás zničí. Vítejte na starých opuštěných jatkách. 

Je to jízda od začátku do konce. Jedná se o totálně devastující materiál ve stylu třeba takových SUFFOCATION, HATE ETERNAL, MORBID ANGEL, DEEDS OF FLESH, SINISTER. To ale není zase tolik důležité. Hlavní je, že tahle smečka má svůj vlastní ksicht a výraz. Líbí se mi krvavá, morbidní atmosféra. Jakoby mi někdo celou dobu stál okovanou botou na prsou. Jsou to ostře řezané riffy, které se vám zadřou hluboko pod kůži. Jsou to devastující bicí a bestiální vokál, které dělají z téhle desky doslova povinnost nejen pro všechny fanoušky žánru. BRUTAL TORMENT vás rozemelou na prach, rozdrtí a vaši mrtvolu pohodí u cesty. Nebývám v brutálním death metalu zase tolik častým hostem, hodně si vybírám. A album "Lair of Iniquity" se mi dostalo hluboko do hlavy i do podvědomí. Jedná se spíše o starší, klasickou a tradiční death metalovou školu. Není to ale jenom dobře odvedené řemeslo. Naopak, skladby si vás zcela podmaní, spoutají vás a přikovají na zeď. Alespoň tak vnímám první dlouhohrající album kapely já, starý prašivý pes. Kývám se spokojeně do rytmu, beru do rukou nůž a jdu porcovat maso. Atmosféra je těžká a nálady mrtvolné. Přesně takhle si představuji starou pitevnu, ve které se stále pitvají lidé, i když už měla být dávno zavřená. Nové album je nejen stylovým, k dokonalosti vybroušeným krystalem. Když se přes něj podíváte do světla, poznáte o čem je zlo, krev a temnota. Stejně jako při poslechu této nahrávky, která má mimochodem parádní zvuk i obal (Jon Zig). Brutální, devastující death metal, který vás vyvrhne zaživa! Temnota, chlad, zlo a nakumulovaná nenávist! 


Asphyx says:

I wasn't expecting it. I liked her. I always thought she was beautiful. There was something strange about her, but every time she walked by, my heart stopped. Today she showed me that she liked me too. She ripped my guts out and finally smiled at me. I don't remember what she said, but as I fell to the cold ground and died, I had this beautifully morbid feeling on my soul. It reminded me of the first moment I met the band BRUTAL TORMENT on my underground wanderings. 

They are a pack that is made up of all experienced musicians. You know bands like Horde Casket, Flesh Consumed, Sadistic Hallucinations, Prescription and Buryfication? And do you like sinister, wild and uncompromising brutal death metal? Then you are here. Because the new album burns with a bright flame and will totally destroy you. Welcome to the old abandoned slaughterhouse. 

It's a ride from start to finish. It is totally devastating material in the style of SUFFOCATION, HATE ETERNAL, MORBID ANGEL, DEEDS OF FLESH, SINISTER. But that's not so important. The main thing is that this pack has its own face and expression. I like the bloody, morbid atmosphere. It's like someone's got a boot on my chest the whole time. It's the sharply cut riffs that dig deep under your skin. It's the devastating drums and bestial vocals that make this record a literal must for all fans of the genre. BRUTAL TORMENT will grind you to dust, crush you and dump your corpse by the roadside. I don't frequent brutal death metal that much, I pick and choose a lot. And the album "Lair of Iniquity" got deep into my head and subconscious. It's more of the older, classic and traditional school of death metal. But it's not just a craft well done. On the contrary, the songs completely captivate you, handcuff you and pin you to the wall. At least that's how I see the band's first full-length album I, Old Dusty Dog. I sway contentedly to the rhythm, pick up my knife and go to carve the meat. The atmosphere is heavy and the moods are deadpan. This is exactly how I imagine an old autopsy room, where people are still being dissected when it should have been closed long ago. The new album is not only a stylish, polished to perfection crystal. If you look through it into the light, you'll see what evil, blood and darkness is all about. Just like when you listen to this record, which by the way has a great sound and cover art (Jon Zig). Brutal, devastating death metal that will eviscerate you alive! Darkness, coldness, evil and accumulated hatred! 



tracklist:
01. Intro 
02. Murder the World 
03. Homicidal Home Invasion 
04. Deranged Hypnosis (Interlude) 
05. Satan's Orb 
06. I Will Kill You When I Find You (Interlude) 
07. Depopulating the Psychic Vampires 
08. Diminishing the Holy 
09. Doom (Interlude) 
10. Hung With a Rusted Halo 
11. Sorrow (Outro)

band:
Mike Poggione - Bass 
Mikko Koskinen - Drums
Steve Giddens - Guitars 
Corey Athos - Vocals


čtvrtek 13. února 2025

Recenze/review - DRIPPED - Utopia of Euphoric Envisionment (2025)


DRIPPED - Utopia of Euphoric Envisionment
EP 2025, Ungrateful Dead Promotions

for english please scroll down

Měl to být den jako každý jiný. Těšil jsem se, až přijdu z továrny, sednu si a pustím si nějakou dobrou hudbu. Dám si pár piv a zapomenu na současný divný svět. Jenže se něco změnilo. Lidé se začali navzájem zabíjet a během několika hodin nastala apokalypsa. Jakoby z každého vylezly na povrch ty nejtemnější myšlenky. Vše ovládl chaos a smrt byla na každém rohu. Nezbývalo, než se zase jednou zavřít do podzemí a počkat, až to přejde. Jako soundtrack ke konci Země jsem si narval do hlavy nové EP australských brutalistů DRIPPED.

O téhle smečce jsem již u nás na stránkách psal. Odkazy na recenzi a rozhovor naleznete dole pod dnešním článkem. Letos pánové pokračují ve své krvavé řeznické práci. Nadále rozvíjejí morbidní myšlenky a vybrušují svůj styl k dokonalosti. Novinka hoří opět zevnitř i na povrchu a spálí vás na popel.  


Už jste se někdy přehrabovali v čerstvých, ještě teplých střevech? Měli jste ruce od krve a dívali jste se do očí ještě trošku živého pacienta? Pokud ne, tak nevadí. Ani nemusíte. Podobné pocity zažijete i při poslechu nového EP "Utopia of Euphoric Envisionment". Je to krutá, hnisavá a masivní záležitost. Ocení třeba fanoušci PUTRIDITY, CONDEMNED, DISGORDE a dalších nadšených patologů. Zničující a zároveň velmi dobře čitelný je zvuk (Sasha Borovykh - mixing, mastering). Za povedený považuji i obal, který ve mě evokuje spoustu dystopických myšlenek. Navíc je prostou pravdou, že si v tomto stylu hodně vybírám. Na DRIPPED se mi líbí hlavně způsob, jakým jsou skladby napsány. Mají v sobě drive i sílu, takovou tu pradávnou touhu ničit. A tak se zase jednou spokojeně kývám do rytmu a můj nůž je od krve. Skladby přede mnou mokvají a pálí, jsou návykové a rád se k nim opakovaně vracím. Můj mozek se vaří ve vlastní šťávě a vypadá to, že mi brzy vyskočí z hlavy. Líbí se mi takový ten nakumulovaný vztek, zdravá nenávist, které ze songů odkapávají. Jedná se o opravdu hodně ošklivou, krutou a děsivou záležitost, o masakr, o drtičku kostí, která vás rozemele na prach. Nezbývá mi nic jiného, než doporučit všem, pro které je tento styl srdcovou záležitostí. Měl to být den jako každý jiný. Těšil jsem se, až přijdu z továrny, sednu si a pustím si nějakou dobrou hudbu. Dám si pár piv a zapomenu na současný divný svět. Jenže se něco změnilo. Lidé se začali navzájem zabíjet a během několika hodin nastala apokalypsa. Nezbývalo, než se zase jednou zavřít do podzemí a poslouchat tohle EP stále dokola. Hnilobný, surový, totálně devastující brutální death metal! Budete zničeni krutou a nekompromisní silou!

Asphyx says:

It was supposed to be a day like any other. I was looking forward to coming out of the factory, sitting down and listening to some good music. Have a few beers and forget about the weird world we live in now. But something's changed. People started killing each other and within hours the apocalypse happened. It was like everyone's darkest thoughts came out. Everything was in chaos and death was on every corner. There was nothing to do but go underground once more and wait for it to pass. As a soundtrack to the end of the Earth, I popped the new EP by Australian brutalists DRIPPED into my head.

I've already written about this pack on our website. Links to the review and interview can be found below today's article. This year the gentlemen continue their bloody butchery. They continue to develop morbid ideas and grind their style to perfection. Once again the new release burns inside and out and will burn you to the ground.


Have you ever rummaged through fresh, still warm intestines? Have you had your hands covered in blood and looked into the eyes of a patient who was still a little bit alive? If not, that's okay. You don't have to. You will experience similar feelings when listening to the new EP "Utopia of Euphoric Envisionment". It's a cruel, festering and massive affair. Fans of PUTRIDITY, CONDEMNED, DISGORDE and other enthusiastic pathologists will appreciate it. The sound (Sasha Borovykh - mixing, mastering) is devastating and at the same time very clear. I also consider the cover as hilarious, which evokes a lot of dystopian thoughts in me. Moreover, it is a simple truth that I choose a lot in this style. What I like about DRIPPED is the way the songs are written. They have drive and power, that ancient desire to destroy. And so I'm once again swaying contentedly to the rhythm and my knife is bloodied. The songs before me are wetting and burning, they are addictive and I like to return to them repeatedly. My brain is boiling in its own juices and looks like it's about to pop out of my head. I like the kind of accumulated anger, the healthy hatred that drips from the songs. It's a really really ugly, cruel and horrifying thing, a massacre, a bone crusher that will grind you to dust. I have no choice but to recommend it to anyone who has their heart set on this style. It should have been a day like any other. I was looking forward to coming out of the factory, sitting down and putting on some good music. Have a few beers and forget about the weird world of today. But something changed. People started killing each other and within hours the apocalypse happened. I had no choice but to go underground and listen to this EP over and over again. Rotten, raw, totally devastating brutal death metal! You will be destroyed by a cruel and uncompromising force!


about DRIPPED on DEADLY STORM ZINE: 





tracklist:
01. Utopia of Euphoric Envisionment 
02. Surreptitious Lucidity 
03. Exodus Indoctrinate 
04. Stagnant Insurrection 
05. Cherophobic Ecstasy 
06. Dystopiate

band:
Ewza Lambert - All instruments, Guitars
Brad Wreford - Guitars
Jared Thornton - Bass



středa 22. ledna 2025

Recenze/review - HIERARCHIES - Hierarchies (2025)


HIERARCHIES - Hierarchies
CD 2025, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Lidská mysl má jednu zvláštní schopnost. Dokážeme zapomenout na všechno zlé a ošklivé. Vytěsnit vzpomínky, které se nám nelíbí a nejsou nám příjemné. Přesto zůstanou někde uvnitř naší hlavy, v podvědomí a občas vylezou na povrch jako zkažená krev z mokvající rány. S hudbou je to velmi podobné. Disonantní technický death metal je velmi těžkou disciplínou. 

Můžete jej zahrát nudně, neosobně a uměle a nebo může hořet zevnitř. HIERARCHIES je nová skupina, ve které se sešli samí zkušení muzikanti. Vzali všechny svoje dlouhodobé zkušenosti, hodili je na hromadu, zahalili je do temnoty a chladu a podávají je způsobem, který vás nenechá ani chvilku v klidu. Schválně si pusťte ukázky. Uklidněte svoji mysl a nechejte si ji touhle deskou rozdrásat do krve. 


Nicholas Turner (Dwelling Below, Acausal Intrusion), Anthony Wheeler (Dwelling Below, Hollowed Idols) a Jared Moran (Dwelling Below, Acausal Intrusion) nám předkládají materiál, který je zpočátku velmi těžký k pochopení a strávíte jej velmi pomalu. Alespoň tak jsem vnímal nové stejnojmenné album já. Lze zde vypozorovat vlivy kapel jako GORGUTS, IMMOLATION, CIGAN, AD NAUSEUM, PYRRHON, EVILYN, WORMED. Nic pro slabé povahy, řekl bych. Osobně se mi potom hodně líbí takový zvláštní temný odér, který se vznáší kolem po celou dobu poslechu. Skladby jsou postaveny na pevných základech, každá má jasný motiv a myšlenku. Na těch jsou potom rozvíjeny pestré a košaté kompozice, které jsou v některých momentech až "nepříjemné". Mají v sobě tlak i energii, divokost i živočišnost. Způsobují u mě neklid, touhu objevovat další a další temná zákoutí. Občas je tu hudba nepřehledá a zmatená, ale to k tomuhle stylu patří jako k mrtvému hrobník. Poslouchat "Hierarchies" je jako sledovat na pódiu jazzové těleso. Skvělí muzikanti, kteří ale zbytečně nepreludují. Pokud se vám tenhle styl líbí a rádi jej posloucháte, budete určitě navýsost spokojeni. Chce to jen otevřenou mysl, občas i trpělivost a potom budete odměněni opravdu zajímavým a neotřelým zážitkem. Musím se přiznat, že nejvíce se mi nová deska, která má mimochodem parádní zvuk i obal, nejlépe poslouchala k večeru, když byl už všude klid a ulice byly prázdné. Otevřel jsem pokaždé okno a čerpal jsem energii z hudby a možná i z vesmíru. Avantgardní technický death metal s disonantní temnou aurou! Velmi neklidná a znepokojující záležitost! 

Asphyx says:

The human mind has one special ability. We can forget everything bad and ugly. To erase the memories that we don't like and are uncomfortable with. Yet they remain somewhere inside our head, in the subconscious, and sometimes they come to the surface like bad blood from a swollen wound. It is very similar with music. Dissonant technical death metal is a very difficult discipline. 

You can play it dull, impersonal and artificial, or it can burn from within. HIERARCHIES is a new band that brings together all experienced musicians. They've taken all their years of experience, thrown it in a pile, shrouded it in darkness and coolness, and delivered it in a way that won't leave you wanting for a moment. Listen to the previews on purpose. Calm your mind and let this record tear it to shreds. 


Nicholas Turner (Dwelling Below, Acausal Intrusion), Anthony Wheeler (Dwelling Below, Hollowed Idols) and Jared Moran (Dwelling Below, Acausal Intrusion) give us material that is initially very difficult to understand and digest very slowly. At least that's how I perceived the new album of the same name. You can see the influences of bands like GORGUTS, IMMOLATION, CIGAN, AD NAUSEUM, PYRRHON, EVILYN, WORMED. Nothing for the weak natured, I guess. Personally, then, I really like the strange dark odor that hovers around the whole time I'm listening. The songs are built on solid foundations, each with a clear motive and idea. On these, colourful and colourful compositions are then developed, which are almost "unpleasant" at some moments. They have both pressure and energy, ferocity and animality. They make me restless, wanting to explore more and more dark corners. At times the music is cluttered and confused, but that belongs to this style like a dead gravedigger. Listening to "Hierarchies" is like watching a jazz ensemble on stage. Great musicians, but they don't over-preach unnecessarily. If you like this style and enjoy listening to it, you will be extremely satisfied. All it takes is an open mind, and sometimes patience, and then you will be rewarded with a really interesting and novel experience. I have to admit that the best time to listen to the new album, which by the way has a great sound and cover, was in the evening, when everywhere was quiet and the streets were empty. I opened the window every time and drew energy from the music and maybe even from the universe. Avant-garde technical death metal with a dissonant dark aura! A very unsettling and disturbing affair!


Track Listing -
1. Entity
2. Consecrate Phenomenon
3. Dimension
4. Twilight Tradition
5. Abstract
6. Complexity Parallels
7. Subtraction
8. Vultures

Line up -
Nicholas Turner (Dwelling Below, Acausal Intrusion) - Guitar
Anthony Wheeler (Dwelling Below, Hollowed Idols) - Bass
Jared Moran (Dwelling Below, Acausal Intrusion) - Drums and vocals

Mixed by Nick Turner at Malevolent Sound Studios
Mastered by Will Killingsworth at Dead Air Studios

Artwork by Belial NecroArts


úterý 21. ledna 2025

Recenze/review - INIQUITOUS SAVAGERY - Edifice of Vicissitudes (2024)


INIQUITOUS SAVAGERY - Edifice of Vicissitudes
CD 2024, Willowtip Records

for english please scroll down

Nedávno jsem měl děsivý sen, ve kterém jsem se dostal do mysli šíleného vraha. Cítil jsem jeho bolest v hlavě, nutkání i hlasy, které mu přikazovaly, aby šel zabíjet. Sledoval jsem jeho očima budoucí oběti, vybíral jsem si ji jako šelma svoji kořist. Vzali jsme si s sebou nůž, čerstvě nabroušený a čekali jsme ve stínu. Trvalo to dlouho, nekonečně dlouho, byli jsme napnutí až k zbláznění. Konečně se objevila a šla pomalu k nám. Potom jsem se probudil a nevěděl jsem, co je pravda a co jenom přelud.

S novou deskou skotských INIQUITOUS SAVAGERY to mám hodně podobné. Od začátku do konce se jedná o surový, neurvalý a maniakální brutální death metal. Riffy jsou ušpiněné od krve a lebky pukají tlakem. Můj děsivý sen pokračuje na starých opuštěných jatkách. Tohle je hudba pro poctivé, opravdové řezníky. Doporučuji podávat spolu se syrovým, již trošku zahnívajícím masem. 


Kapela se drží spíše tradičních, klasických postupů. Dělají to ale elegantně a nechává naplno vyniknout podmanivou atmosféru reálné smrti. Zazní i techničtější pasáže, které jsou vkládány velmi elegantně a se zkušenostmi starých mistrů v oboru. Pokud se vám líbí kapely jako DEEDS OF FLESH, DEFEATED SANITY, SUFFOCATION, DEVOURMENT a jejich další klony, budete spokojeni jako patolog po dobře odvedené práci. Zmínit musím i masivní, povedený a bolestivý zvuk (Recorded by D.P Johnson and Euan Harrison at Audio Lounge and Full Pelt studios, Reamping, mixing and mastering by Colin Marston at The Thousand Cave). Za skvělý považuji i obal, o který se postaral Giannis Nakos of Remedy Art Design. Nové album "Edifice of Vicissitudes" není ale jenom perfektně odvedeným řemeslem. Naopak, skladby v sobě obsahují něco navíc, jakousi krvavou přitažlivost, která mě nutí k opakovaným poslechům. Je to masakr, intenzivní záležitost a také nic pro slabé povahy. Líbí se mi nadšení, opravdovost, taková ta poctivá patina, které z téhle nahrávky cítím na každém kroku. Vše je reálné, ohlodané na kost. Tohle album se vám zadře hluboko pod kůži, usadí se do vašeho podvědomí. Začnete hnít zaživa. Odpadá vám maso a až usnete, tak budete mít děsivý sen ve kterém se dostanete do mysli šíleného vraha. Budete cítit jeho bolest v hlavě, nutkání i hlasy, které vám budou přikazovat, aby jste šli zabíjet. Budete sledovat jeho očima budoucí oběti, vybírat si je jako šelma svoji kořist. Vezmete si s sebou nůž, čerstvě nabroušený a budete čekat ve stínu. Surový, devastující brutální death metal, který smrdí hnilobou a zkaženou krví! Masakr na starých jatkách!

Asphyx says:

I recently had a horrifying dream in which I went into the mind of a mad killer. I could feel the pain in his head, the urges and the voices commanding him to go kill. I watched his eyes for future victims, picking them out like a beast picks its prey. We took our knife, freshly sharpened, and waited in the shadows. It took a long time, an interminable time, we were tense to the point of madness. Finally it appeared and walked slowly towards us. Then I woke up and didn't know what was true and what was a mirage.

It's very similar with the new album from Scotland's INIQUITOUS SAVAGERY. From start to finish it is raw, unrelenting and maniacal brutal death metal. The riffs are bloodstained and skulls are bursting with pressure. My horrific dream continues in an old abandoned slaughterhouse. This is music for honest, real butchers. I recommend serving it with raw, already slightly rotting meat. 


The band sticks to more traditional, classical methods. But they do it elegantly and let the captivating atmosphere of real death stand out. There are also more technical passages, which are inserted very elegantly and with the experience of old masters in the field. If you like bands like DEEDS OF FLESH, DEFEATED SANITY, SUFFOCATION, DEVOURMENT and their other clones, you will be as satisfied as a pathologist after a job well done. I must also mention the massive, hilarious and painful sound (Recorded by D.P Johnson and Euan Harrison at Audio Lounge and Full Pelt studios, Reamping, mixing and mastering by Colin Marston at The Thousand Cave). The cover artwork by Giannis Nakos of Remedy Art Design is also great. But the new album "Edifice of Vicissitudes" is not only a perfectly done craft. On the contrary, the songs have something extra, a kind of bloody appeal that makes me want to listen to it again and again. It's a carnage, an intense affair and also nothing for the faint of heart. I like the enthusiasm, the sincerity, the kind of honest patina that I feel from this record at every turn. Everything is real, gnawed to the bone. This album digs deep under your skin, settles into your subconscious. You start to rot alive. Your flesh falls off and when you fall asleep you have a terrifying dream in which you enter the mind of a mad killer. You'll feel the pain in your head, the urges and the voices commanding you to go kill. You will watch his eyes for future victims, choosing them like a beast chooses its prey. You will take your knife, freshly sharpened, and wait in the shadows. Raw, devastating, brutal death metal that reeks of rot and corrupted blood! Massacre in the old slaughterhouse!




Track Listing:
1. Casualty of Diabolical Trial
2. Synaptic Cull
3. Choked Before First Breath
4. Omnipotence Negates Self-Affliction
5. Narcotic Exsanguination
6. Lifeblood
7. Drenched in Righteous Offal
8. Bio-Digital Convergence in the Fourth Industrial Age

Line-up:
Liam McCall - Vocals
Joe Fleetwood - Guitar
Chris Ryan - Bass
Euan Harrison - Drums



čtvrtek 19. prosince 2024

Recenze/review - CRIMSON BUTCHERY - Violence by Design (2024)


CRIMSON BUTCHERY - Violence by Design
CD 2024, vlastní vydání

for english please scroll down

Do zdí je již dávno otištěná bolest umírajících. Těla tu kdysi visela na hácích a z hrdel vytékala krev. Vyděšené pohledy těch, co byli odsouzeni na smrt. Nakonec jsou z nás jenom kusy masa. Procházím se galerií smrti a poslouchám novou desku irských death metalistů CRIMSON BUTCHERY. Kapely, která se stala již před nějakým časem mým soukromým objevem. Postupně přidávám hlasitost a ocitám se na jedněch dávno opuštěných jatkách. Tahle hudba je surovým masakrem, který vás rozseká na kusy.

Jasně, nejedná se o nic nového, ani převratného, ale přiznejme si, že to dnes nepřináší skoro nikdo. Irové ale nepředkládají jenom velmi dobré řemeslo. Naopak, jejich hudba je něčím zajímavá. Je v ní obsažen jakýsi neklid, surovost, divokost, hniloba a špína. Věřím jim každý tón, každou notu. Navíc řeže tou správnou stranou nože. 


Měli jste vždycky rádi stará klasická alba CANNIBAL CORPSE? A nelíbí se vám příliš jejich novější směřování? Potom byste měli zpozornět. CRIMSON BUTCHERY se totiž touhle smečkou hodně inspirovali. Ale dělají to velmi zajímavě, mají skvělého bubeníka i vokalistu. Je to taková ta nahrávka, kterou začnete poslouchat, postupně si podupávat nohou do rytmu, abyste nakonec pařili doma v pokoji. V lepším případě si vezmete do rukou kladivo a jdete zbourat nejbližší zeď. Zkrátka a dobře, je to tam a klidně vám to podepíšu vlastní krví. Kapela vylezla z toho nejhlubšího undergroundu a inspirovala se v těch nejlepších pitevních sálech. Brutální death metal s klasickým ksichtem je okořeněn i technickými prvky. Je to ale děláno s elegancí a velmi vkusně. Rozhodně se nejedná o dnes tolik častou a mnohdy zbytečnou ekvilibristiku. Jednotlivé motivy se mi dostaly ihned pod kůži a rád jsem se k "Violence by Design" vracel. Pokaždé, když jsem potřeboval propláchnout mozek kyselinou, byla tahle nahrávka jasnou volbou. Má v sobě totiž něco neklidného, morbidně přitažlivého. Jakousi pradávnou sílu a energii, poctivost a uvěřitelnost. Patřím k fanouškům, kteří si v tomhle stylu hodně vybírá. A Irové mě přesvědčili, zničili a pohřbili zaživa. Do zdí je již dávno otištěná bolest umírajících. Těla tu kdysi visela na hácích a z hrdel vytékala krev. Vyděšené pohledy těch, co byli odsouzeni na smrt. Nakonec jsou z nás jenom kusy masa. Procházím se galerií smrti a kývám spokojeně hlavou. Tahle deska dostává vysokou známku kvality, to mi věřte. Surový, morbidní brutální death metal, který vás roztrhá na kusy! Masakr na pitevně! 

Asphyx says:

The pain of the dying has long been imprinted on the walls. Bodies once hung here on hooks, blood oozing from their throats. The terrified stares of those who were condemned to die. In the end, we are but pieces of flesh. I walk through the gallery of death and listen to the new album by Irish death metallers CRIMSON BUTCHERY. A band that became my private discovery some time ago. I gradually turn up the volume and find myself in a long abandoned slaughterhouse. This music is a brutal massacre that will cut you to pieces.

Sure, it's nothing new or groundbreaking, but let's face it, hardly anyone brings that these days. But the Irish don't just present very good craftsmanship. On the contrary, their music is something interesting. There is a kind of restlessness, rawness, ferocity, rottenness and filth in it. I trust every note, every note. Plus, it cuts with the right side of the knife.


Have you always liked the old classic CANNIBAL CORPSE albums? And you don't like their newer direction too much? Then you should pay attention. CRIMSON BUTCHERY were inspired by this pack. But they do it very interestingly, they have a great drummer and vocalist. It's the kind of record that you start listening to, gradually tapping your foot to the beat, to end up partying at home in your room. At best, you pick up a hammer and go knock down the nearest wall. In short, it's there, and I'll sign it in my own blood. The band came out of the deepest underground and took inspiration from the best autopsy rooms. Brutal death metal with a classic face is spiced up with technical elements. But it's done with elegance and very tastefully. It is definitely not the so common and often unnecessary equilibristics of today. The individual motifs got under my skin immediately and I was happy to return to "Violence by Design". Every time I needed to flush my brain with acid, this record was the obvious choice. There's something unsettling, morbidly appealing about it. A kind of ancient power and energy, honesty and believability. I'm one of those fans who has a lot of choice in this style. And the Irish have convinced me, destroyed and buried me alive. The pain of the dying has long been imprinted on the walls. Bodies once hung here on hooks, blood oozing from their throats. The horrified looks of those who were condemned to die. In the end, we are but pieces of flesh. I walk through the gallery of death and nod my head in satisfaction. This record gets high marks, believe me. Raw, morbid, brutal death metal that will tear you apart! A massacre in the autopsy room!


tracklist:
01. Defleshed and Shredded 
02. Senseless Brutality 
03. Henny and a Plan B 
04. Violence by Design 
05. Evolution of Malice 
06. Sodomized to Insanity 
07. Sacrament Excrement 
08. Assault on Shermer High 
09. Nightmare blunt Rotation 
10. Cleansed in Pestilence (Blade OF Elohim)


středa 20. listopadu 2024

Recenze/review - DEFEATED SANITY - Chronicles of Lunacy (2024)


DEFEATED SANITY - Chronicles of Lunacy
CD 2024, Season of Mist

for english please scroll down

Sedím ve starém archívu, několik metrů v podzemí. Nad hlavou mi blikají žárovky a na starých spisech se dávno usadil prach. Čtu si i o šílencích, kteří kdysi dávno vraždili, o jejich léčbě, o elektrošocích, o trepanaci lebky. Prohlížím si fotografie a snažím se pochopit, kde se v lidech bere zlo. Jak se to vlastně stane, že některé z nás pohltí temnota? Poslouchám u toho nové album maniaků DEFEATED SANITY a moje fantazie je zbarvená do odstínů černé a krvavé barvy.

Technický brutální death metal je velmi těžká disciplína. Předpokládá se v něm, že všichni muzikanti umějí perfektně hrát, hodně důležitý je i zvuk (Colin Marston - mixing, mastering, recording, producer), aby vynikly jednotlivé nuance. Mnohdy se stává, že ego převáží nad dobrou skladbou. DEFEATED SANITY jsou pro mě jasnou definicí toho, co mám na tomhle stylu rád. Rádi objevují nová zákoutí a dimenze, ale stále si zachovávají schopnost mě totálně zničit, smést z povrchu zemského. Novinka můj názor jenom potvrzuje. 


Každá skladba má jasný a zřetelný motiv. Řeže se tu opravdu jenom ostrou stranou nože. Dostanete jak klasické, nadále rozvíjené brutální postupy, tak i spoustu různých progresivních  i jazzových odboček. Novinka je velmi pestrým albem, které je nutné poslouchat v klidu, musíte jej nechat uzrát. DEFEATED SANITY mají navíc tu skvělou schopnost do mě zaseknout svůj dráp a už mě nepustit. Nenudím se ani chvilku a i po dlouhé době, kdy stále objevuji nové pasáže a momenty, se rád k nahrávce vracím. Skvělé muzikantské výkony (ty bicí jsou fakt úžasné) se zde potkávají s takovým tím nadhledem a schopností napsat velmi dobré skladby. I přesto, že se jedná samozřejmě o náročnou a mnohdy nepřístupnou záležitost, se nová deska velmi dobře poslouchá. Nebál bych se napsat, že je svým způsobem zajímavá i pro fanoušky, kteří zrovna tenhle styl příliš nemusí. Songy v sobě mají navíc takový ten neklid, heavy efekt, který se velmi těžko popisuje a definuje, ale je nutný k tomu, abych se rád k "Chronicles of Lunacy" vracel. Líbí se mi i obal (Jon Zig) a hlavně jakási zvířeckost, živočišnost, neurvalost, která se celým albem prolíná. Pánové jsou zkrátka ve skvělé formě a letošním počinem vás, jak je jejich dobrým zvykem, opět roztrhají na kusy. Kapela se postupně vyvíjí, nadále brousí k dokonalosti svůj výraz. Pokud máte tenhle styl rádi, neváhejte ani chvilku. Pokud ne, tak stejně ochutnejte, protože zde jde o extrémní muziku, kterou musí ocenit každý, kdo má jenom trošku morbidní fantazii. Sedím ve starém archívu, několik metrů v podzemí. Nad hlavou mi blikají žárovky a na starých spisech se dávno usadil prach. Čtu si i o šílencích, kteří kdysi dávno vraždili, o jejich léčbě, o elektrošocích, o trepanaci lebky. Prohlížím si fotografie a snažím se pochopit, kde se v lidech bere zlo. Jak se to vlastně stane, že některé z nás pohltí temnota? Masivní, divoký, progresivní, brutálně technický útok na vaše podvědomí! Šílenství, ukryté v brutálním death metalu! 

Asphyx says:

I'm sitting in an old archive, a few meters underground. Light bulbs flicker above my head and dust has long since settled on the old files. I also read about madmen who murdered long ago, about their treatment, about electric shocks, about skull trepanation. I look at photographs and try to understand where evil comes from in people. How does it happen that some of us are consumed by darkness? I'm listening to the new album by maniacs DEFEATED SANITY and my imagination is colored in shades of black and blood.

Technical brutal death metal is a very difficult discipline. It assumes that all the musicians can play perfectly, and the sound (Colin Marston - mixing, mastering, recording, producer) is very important to make the nuances stand out. Often it happens that ego overrides a good song. DEFEATED SANITY are for me a clear definition of what I like about this style. They like to explore new corners and dimensions, but still retain the ability to totally destroy me, to blow me off the face of the earth. The novelty only confirms my opinion.


Each song has a clear and distinct theme. You really only cut with the sharp side of the knife. You get both the classic, still developed brutal procedures, as well as a lot of different progressive and jazz branches. The new album is a very varied album that you have to listen to in peace, you have to let it mature. DEFEATED SANITY also have the great ability to sink their claw into me and never let go. I'm not bored for a moment and even after a long time, when I'm still discovering new passages and moments, I like to come back to the record. Great musicianship (those drums are really amazing) meets such insight and ability to write very good songs. Even though this is obviously a challenging and often inaccessible affair, the new record is very easy to listen to. I wouldn't be afraid to write that it is in a way interesting even for fans who are not too fond of this style. Moreover, the songs have that restless, heavy effect that is very hard to describe and define, but it is necessary to keep me coming back to "Chronicles of Lunacy". I also like the cover art (Jon Zig) and especially the kind of animalistic, animalistic, uncouthness that runs through the whole album. The gentlemen are simply in great shape and this year's release will, as is their good habit, tear you to pieces again. The band is gradually evolving, continuing to hone their expression to perfection. If you like this style, don't hesitate a moment. If not, give it a taste anyway, because this is extreme music that must be appreciated by anyone with even a slightly morbid imagination. I'm sitting in an old archive, a few meters underground. Light bulbs flicker above my head and dust has long since settled on the old files. I also read about madmen who murdered long ago, about their treatment, about electric shocks, about skull trepanation. I look at photographs and try to understand where evil comes from in people. How does it happen that some of us are consumed by darkness? A massive, savage, progressive, brutally technical assault on your subconscious! Madness hidden in brutal death metal!



about DEFEATED SANITY on DEADLY STORM ZINE:





Tracklist:
1. Amputationsdrang (2:30)
2. The Odour Of Sanctity (3:36)
3. Accelerating The Rot (3:22)
4. Temporal Disintegration (5:52)
5. Extrinsically Enraged (4:09)
6. A Patriarchy Perverse (4:16)
7. Condemned to Vascular Famine (6:00)
8. Heredity Violated (3:48)

Lineup:
Josh Welshman - Vocals
Vaughn Stoffey - Guitars
Jacob Schmidt - Bass
Lille Gruber - Drums



pondělí 21. října 2024

Recenze/review - DISENTOMB - Nothing Above (2024)


DISENTOMB - Nothing Above
EP 2024, Unique Leader Records

for english please scroll down

Občas přemýšlím, jestli existuje něco vyššího, než je lidské myšlení. Nějaká entita, která nás řídí a ovlivňuje. Jak jinak byste si vysvětlili hnus a brutalitu, kterých jsou někteří lidé schopní? Historie našeho druhu mi jenom potvrzuje moje domněnky. Stále bývám šokován, čeho všeho jsme schopni. Do některých byste to neřekli. Tváří se navenek mile a přívětivě. Ale uvnitř jsou shnilí a zkažení. Možná jsou ovládáni odněkud z vesmíru, z jiné dimenze.

Australští brutalisté DISENTOMB usilovně pracují na svém čtvrtém dlouhohrajícím albu. Postupně se zdokonalují, stále objevují nová temná zákoutí. Letos o sobě dávají vědět novým zásekem "Nothing Above", který nám ukazuje směr, kterým se kapela vydává. Do ještě větší temnoty, hluboko do našeho podvědomí. Budete opět rozsekání na malé kousky, rozemleti na prach.


Na těchto maniacích bylo vždy skvělé, že nejen, že jsou brutální, techničtí a svým způsobem progresivní, ale hlavně to, že si stále zachovávají surovost a uvěřitelnost. Nedostanete tak žádné zbytečné ekvilibristiky. Naopak, skladby jsou velmi dobře napsány, postupně gradují, mají v sobě neklid i tolik potřebnou černou energii. Kapela sice ctí staré pořádky, tak jak je známe třeba od takových DEEDS OF FLESH, SUFFOCATION, INFERNAL TORMENT, IMMOLATION, INCANTATION, ULCERATE, ale navíc se jim povedlo mít vlastní výraz, ksicht. Zkrátka a dobře, stačí několik prvních tónů a ihned je poznáte. Což je v dnešní době nadprodukce takový malý zázrak. Je znát a slyšet, že pánové pevně věří ve svoji morbidní práci. Navíc mají talent a schopnost složit zajímavé motivy, přidávat nové zvuky. EP "Nothing Above" vyznívá velmi masivně, surově, uvěřitelně. Je to asi takový rozdíl, jako když se díváte na hororový film a potom se doopravdy říznete a vytéká vám z rány zkažená krev. Navíc mají Australané jednu schopnost - rád se k jejich hudbě vracím i pod delší době. A pokaždé si pro sebe objevím něco nového, další motiv, pasáž, moment. Osobně si v tomto stylu hodně vybírám, rozhodně neposlouchám úplně vše. Nahrávka mě musí zaujmout, chytit za vlasy, zaseknout do mě svůj dráp. DISENTOMB se album povedlo po všech stránkách. Celým albem se navíc jako nějaká černá nit prolíná zvláštní, podmanivá a děsivá atmosféra. Kapela je ve velmi dobré formě a pokud má být tohle EP takovou malou ochutnávkou před dlouhohrajícím albem, tak je rozhodně na co se těšit. Občas přemýšlím, jestli existuje něco vyššího, než je lidské myšlení. Nějaká entita, která nás řídí a ovlivňuje. Jak jinak byste si vysvětlili hnus a brutalitu, kterých jsou někteří lidé schopní? Černý brutální death metal s příchutí zkažené krve! Nihilistický rozklad lidských myšlenek! 


Asphyx says:

Sometimes I wonder if there is something higher than human thought. Some entity that controls and influences us. How else do you explain the ugliness and brutality that some people are capable of? The history of our species only confirms my suspicions. I'm still shocked at what we're capable of. You wouldn't put it past some of us. They have an outward appearance of kindness and friendliness. But inside, they're rotten and corrupt. Maybe they're being controlled from somewhere in the universe, from another dimension.

Australian brutalists DISENTOMB are hard at work on their fourth full-length album. They're getting better and better, still discovering new dark corners. This year, they make themselves known with the new track "Nothing Above", which shows us the direction the band is taking. Into even greater darkness, deep into our subconscious. You'll be chopped into small pieces again, ground to dust.


What's always been great about these maniacs is that not only are they brutal, technical and progressive in their own way, but more importantly, they still retain their rawness and believability. So you don't get any unnecessary equivocation. On the contrary, the songs are very well written, they gradually build up, they have a restlessness and much needed black energy. Although the band honours the old ways as we know them from such bands as DEEDS OF FLESH, SUFFOCATION, INFERNAL TORMENT, IMMOLATION, INCANTATION, ULCERATE, they also manage to have their own expression, their own face. In short, just a few first notes and you'll recognize them immediately. Which is such a small miracle in these days of overproduction. You can see and hear that the gentlemen are firm believers in their morbid work. Moreover, they have the talent and ability to compose interesting motifs, adding new sounds. The EP "Nothing Above" sounds very massive, raw, believable. It's about the difference between watching a horror movie and then actually getting cut and having bad blood oozing out of your wound. Plus, the Aussies have one ability - I like to come back to their music even after a long time. And every time I discover something new for myself, another motif, passage, moment. Personally, I pick and choose a lot in this style, I definitely don't listen to everything. A record has to catch my attention, grab me by the hair, sink its claw into me. DISENTOMB succeeded in every aspect. Moreover, a strange, captivating and eerie atmosphere runs through the whole album like some black thread. The band is in very good shape and if this EP is supposed to be a little taste before the long-playing album, there is definitely something to look forward to. Sometimes I wonder if there is something higher than human thought. Some entity that controls and influences us. How else do you explain the ugliness and brutality that some people are capable of? Black brutal death metal with a taste of bad blood! The nihilistic decay of the human mind! 



about DISENTOMB on DEADLY STORM ZINE:


Recenze/review - DISENTOMB – Misery (2014)


Tracklist:
01. Drear Prophecies 
02. When The Black Begins, The Forked Tongue Speaks 
03. No God Unconquered 
04. Nothing Above

sobota 5. října 2024

Report, photos, video - NECROTTED, CUTTERRED FLESH, ISACAARUM, INGROWING - Divadlo pod Lampou, Plzeň - 4. 10. 2024


Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)


kompletní fotogalerie zde / all photos here:

O víkendu jsem spadl podruhé na chalupě ze střechy. Byl by to asi dobrý status na sociálních sítích, o kterým bych mohl dlouhé hodiny diskutovat s umělou inteligenci i ruskými chatboty, ale neudělal jsem to. Místo toho jsem si namazal záda opodeldokem a modlil se celý týden, abych byl v pátek v pořádku. No, nebyl jsem, ale pevně věřím v sílu piva, jako anestetika. Byl by hřích nevyrazit, když už je v Plzni taky nějaký ten death metal a ne pořád jen dokola retro thrash, přihřátej heavík a nebo pseudo black, na které se všude teď chodí.

Jako společnost postupně ztrácíme základní instinkty a tak je pro mě každý koncert důležitý pro udržení duševní rovnováhy. Jak říká jeden můj kamarád: "Když ti mrdá, jdi do lesa nebo na koncert. Přečti si dobrou knížku!". My to děláme. Metalisti jsou sice velmi konzervativní posluchači, ale mí kamarádi aspoň netrousí kolem sebe nekonečná moudra a statusy. Jsme generace, která až skončí, tak se už budou pít v hospodách jenom laté a pivní speciály z těch nejvzdálenějších garáží. Vím to, cítím to, už dávno nechci držet prst na tepu doby. Mám rád svý jistý a nevymýšlím znovu kolo. Takže sedím v pátek celý den vzpřímeně, abych nenamáhal záda. Nemažu se vonnými krémy, abych nesmrděl jak levná děvka. Místo toho si dám doma jeden rum a obléknu se do trika mých oblíbených japonských Defiled. Cestou v tramvaji píšu Gorovi jasný vzkaz. Bude metal! Bude pivo.

A tak zase po nějaké době sedíme v hospodě U Ševců, proplachujeme volátka a naší diskuzní skupinou je hospoda v klasickém stylu. Mezi nahýbáním z půllitrů si otíráme brady a vášnivě mluvíme o knihách, hudbě, o koncertech, co jsme zažili. Jen okrajově zmíníme, co nás trápí a co přináší život, protože jsme se dlouho neviděli a na rovinu - stejně neznám nic lepšího, než jen tak posedět, pokecat a pak jít na metal. Možná jsme šedivý, ale moc dobře víme, že kdysi nebyla tráva zelenější a holky kozatější. Každá doba má své a mladí to mají dneska hodně těžký. Koneckonců, sami jsme je vychovali a jdeme jim příkladem. 

Když už máme náladu, přesuneme se do klubu. Ukážu u vstupu vstupenku, koupenou 14 dní dopředu. Vždycky to tak dělám. Pomáhá mi to v plánování volného času. Mým hrdinou není Láďa Hruška, ani Tomáš Flus, ale právě kapely, na které jsme zašli. Underground, podsvětí, dnes grindcore, death metal v jeho brutální podobě. Extrém, od kterého hlavně chci, aby mi vyčistil hlavu, abych byl daleko od nákupních center, od děsivého zpravodajství, od válek, od tupých dam s umělými pysky a pánů v upnutých tričkách. Nikdy jsem nešel s davem a jiné už to asi nebude. Jsem moc rád, že podobné koncerty ještě jsou. Zdravíme známé, jdeme ihned na bar, hladinka se musí udržovat. Už začínají? Ptám se a odpovědí je mi první hrábnutí do strun. 

ANIME TORMENT - jsme neviděli. Respektive, přišli jsme přesně v moment, kdy končili. Na stránkách klubu bylo napsáno, že se začíná v půl sedmé. Nebyla to pravda, hrálo se už od šesti. Škoda.


INGROWING - až nám jednou všem narve do hlavy Elon Musk své čipy a budeme se ulicemi potácet ještě víc než dnes, až nastane totální apokalypsa a začne být člověk člověku vlkem, až budeme proklínat svoje rodiče a přestanou se rodit děti, tak bude znít éterem stále grindcore a death metal v podání INGROWING. Kapelu jsem neviděl už hodně dlouho a tak pro mě bylo jejich vystoupení takovým mrtvolně mokvajícím osvěžením. Nekompromisní, surová jízda od začátku do konce. Pánové s námi neměli žádné slitování a mě nezbývá než smeknou pomyslný skalp a poklonit se. Takových let na scéně a stále jsou jejich koncerty kulervoucí. Danke schön, pardálové!





When Elon Musk shoves his chips in all our heads and we all stagger through the streets even more than we do today, when the apocalypse comes and man becomes a wolf to man, when we curse our parents and stop having children, then grindcore and death metal will still be played by INGROWING. I hadn't seen the band in a long time, so their performance was such a deadening refresher for me. An uncompromising, raw ride from start to finish. The gentlemen had no mercy on us and I have no choice but to bow my imaginary scalp and take a bow. So many years on the scene and still their concerts are climactic. Danke schön, gentlemen!

ISACAARUM - mám s kapelou takový zvláštní vztah. Některé skladby mě baví opravdu hodně, jiné nikoliv. Tedy doma, z přehrávače. Naživo to bylo úplně jiné. Kapela se po letech dala znovu dohromady, navíc zpěvák Chymus slavil padesátiny a křtilo se nové album (gratulujeme, barde!). Bylo vidět i slyšet, že si to takhle black grindová legenda přijela užít. Vnímal jsem to celým svým tělem, ze kterého mi postupně odpadalo všechno maso od kostí. Navíc, kapela byla vždy úchylná takovým tím sympatickým způsobem. Nejinak tomu bylo i v Plzni. A tak jsem zase jednou stál, podupával si nohou, kýval se do rytmu a několikrát si i zařval z plných plic. Byl to nářez? Byl. Tedy, vše je v nejlepším pořádku.

 




I have this special relationship with the band. Some songs I really enjoy, others I don't. I mean, at home, from the record player. Live, it was completely different. The band reunited after many years, plus the singer Chymus celebrated his fiftieth birthday and a new album was christened (congratulations, bard!). You could see and hear that the black grind legends came to enjoy themselves like this. I felt it with my whole body, from which all the flesh was gradually falling off my bones. Plus, the band was always creepy in that sympathetic way. It was the same in Pilsen. And so I stood once again, stamping my feet, swaying to the rhythm and a few times even screaming at the top of my lungs. Was it a blast? It was. I mean, everything is fine.

CUTTERRED FLESH - Trepanace lebky byla provedena zkušeně a s elegancí starých patologů. Jeden ostrý riff střídal druhý a jednotlivé motivy se mi zadíraly hluboko do mozku. Poslední dvě desky jedu stále dokola, hlavně v práci, když už mám všeho plné zuby. Brutalita s jasným temným vzkazem a originálním otiskem. Skvělé nové album pokřtěno! Výlety do těch nejtemnějších zákoutí lidské mysli. Navíc, mezi muzikanty funguje vzájemná chemie, jsou sehraní jako dobře seřízený stroj na zabíjení. Samozřejmě promazaný krví a lidským tukem. Dejte mi někdo také skalpel, chtělo se mi zařvat. Celá veřejná pitva probíhala v surovém, drsném a mocném stylu. Jestli máte také svůj sklep plný tajemství, tak byste mi určitě dali za pravdu. Brutální death metal, který nás rozemlel na prach. Rovnou do hamburgerů. Vynikající!

 





The trepanation of the skull was performed with the skill and elegance of old pathologists. One sharp riff followed another and the individual motifs dug deep into my brain. I've been playing the last two records over and over again, especially at work when I'm fed up with everything. Brutality with a clear dark message and original imprint. Great new album christened! Trips into the darkest corners of the human mind. Plus, the chemistry between the musicians works, they're as in tune with each other as a well-tuned killing machine. Lubricated with blood and human fat, of course. Somebody get me a scalpel, I wanted to scream. The entire public autopsy was conducted in a raw, rough and powerful style. If you have a basement full of secrets, you'd agree with me. Brutal death metal that ground us to dust. Straight into hamburgers. Excellent!

NECROTTED - němečtí maniaci přišli, naladili své nástroje, postavili se do výchozích pozic a potom nás pověsili na zeď. Opravdu, jakoby mě někdo škrtil ve větru a odřezával mi pruhy kůže ze zad. Death metal, deathcore, vše ve velkém tlaku, s pořádnou porcí energie, se vztekem. Bylo to jako potkat smečku rozzuřených pitbulů, kteří už hodně dlouho nejedli. Vibrovaly mi všechny kosti v těle a mozek měl co dělat, aby nevyskočil z lebky ven. Ve vnitřnostech se usadila tíseň a užíval jsem si jednotlivé motivy. Vše bylo brutální, totálně zničující. Jako lavina, do které spadnete a rozdrtí vás na tisíc kousků. Německá mašina byla ve velmi dobré formě. Když skončila se svým zabíjením, měl jsem co dělat, abych zůstal na nohou. Absolutní masakr!

 





The German maniacs came in, tuned their instruments, got into position and then hung us on the wall. Really, it was like someone was strangling me in the wind and cutting strips of skin off my back. Death metal, deathcore, all high pressure, with a good dose of energy, with rage. It was like meeting a pack of angry pit bulls who hadn't eaten in a long time. All the bones in my body were vibrating and my brain was doing its best not to pop out of my skull. A heaviness settled in my gut and I enjoyed each motif. Everything was brutal, totally devastating. Like an avalanche you fall into and it crushes you into a thousand pieces. The German machine was in very good shape. By the time it was done killing, I had a lot to do to stay on my feet. Absolute carnage!

Mám dost a moje mysl je čistá a průzračně klidná jako vánek na ranním hřbitově. Jako lotosový květ, ve kterém sedí starý budhistický mnich. Dopiju, dojdu si na záchod a pak sleduji z nočního autobusu míhající se lampy, opilce, skupinky mladých hledajících jeden druhého, svůj protikus. Všechno kolem se mění a je těžké sledovat, být alespoň trošku v centru dění. Metal, na který chodíme, je dávno hlavně pro starý, ale nevadí mi to. Já si večer a všechny kapely neskutečně užil. Byla to zkrátka jízda od začátku do konce. Nezbývá, než poděkovat pořadatelům a všem, kteří mi tenhle zážitek zprostředkovali. Zvuk náležitě řezal, návštěvnost byla slušná a organizace v pořádku. Taky jsem potkal spoustu známých a udělal si nové. Tohle na sociálních sítích nezažijete, není-liž pravda. 

Nic už mě nebolí, ke spánku uléhám očištěný. Ráno je to samozřejmě jiné. Bolehlav nebo záda? Přemýšlím, co mě trhá víc. Usedám k počítači, píšu tenhle článek a venku se hádají nějací mladí manželé o to, do jakého supermarketu pojedou. Dojde i na sprostá slova, na kurvy a debily. A tak mě napadá: "Když ti mrdá, jdi do lesa nebo na koncert. Přečti si dobrou knížku!"  Děkuji vám za pozornost. Buďte silní a mějte slunce v duši a repráky pořádně nahlas!


Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)



---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine