Krvavé skvrny na oltáři jsou jasnou vzpomínkou na včerejší seanci. Sešli jsme se zase po nějaké době, abychom uctili památku démonů temnoty. Symboly smrti, žhnoucí do tmy, postavy zahalené v kápích. Ostré nože, připravené pro oběti. Tajemné zaříkávání a k tomu nové album INFERNAL EXECRATOR ze Singapuru. Na tenhle rituál jsme čekali dlouhých pět let. Za tu dobu byla zničena spousta životů. Ve jménu víry poklekněte, říkají nám stále dokola. A mají u toho falešné úsměvy a jed v žilách. Potřebuji svoji dávku black a death metalu, který bude zahrán od srdce, upřímně a s opravdovou krutostí.
INFERNAL EXECRATOR tohle všechno umí a dělají to velmi naléhavě, uvěřitelně. Když si jejich novou desku "Diabolatry" pustíte, pokloníte se zároveň peklu a temnotě. Skladby jsou ostré jako nůž, který vám právě někdo zabodl do vnitřností. Žádné zbytečnosti, žádné kompromisy, ale poctivý starodávný obřad, u kterého shoříte v černých plamenech.
Dodnes si pamatuji koncert v roce 2016, který jsme navštívili. Tenkrát nás kapela doslova rozsekala na kusy. Hudba se nám zadřela pod kůži a zase jednou jsme odcházeli a měli po těle popáleniny druhého stupně. INFERNAL EXECRATOR i letos připomínají jezdce apokalypsy, kteří se vrátili do našeho světa, aby se pomstili za všechny hříchy. Skladby jsou velmi dobře napsány a je doslova morbidní radost je poslouchat. Obsahují v sobě opravdovou černou energii, spoustu tlaku, u kterého vám popraskají kosti v těle. I letos je to rituál ve stylu IMPIETY, BLASPHEMY, ANGELCORPSE, SARCÓFAGO. Nic pro slabé povahy, nic pro fanoušky umělých současných skupin. Tohle je vichřice, kterou kapela znovu rozpoutala. Divoký vítr v katakombách, ve kterých jsou pochovány oběti pradávných rituálů. Jsem znovu zavřen v prašivé kobce. Pověšený v řetězech. Každý riff, každý úder bicích mi proniká do mozku jako ostrý hřeb. Prašivina, špína a hnis. Nahrubo nasekaná tma a absolutní zlo. Podvědomě cítím, že jsem zde správně. Tohle je přesně druh hudby, který si znovu pustím, až půjdu na stejnou seanci jako včera. Zapálíme ohně a nakreslíme na zeď symboly smrti. Vše je připraveno, můžeme znovu začít. Dnes jsem já obětí. Musím se vám k něčemu přiznat, nové album mě zcela pohltilo, rozsekalo mě a pokaždé si na něj vzpomenu, když jdu kolem kostela. Tohle je obrácená mše, u které zazní jen modlitby plné rouhání. Zvuk, obal, celkové provedení - vše je podřízené jedinému. Peklu. Songy žhnou a pálí. Budete spáleni na popel! Obraťte všechny kříže směrem dolů! Black death metalová blasfemie!
Asphyx says:
The bloodstains on the altar are a clear reminder of yesterday's seance. We have gathered again after some time to honor the memory of the demons of darkness. Symbols of death, glowing in the dark, hooded figures. Sharp knives ready for their victims. Mysterious incantations, plus the new album from Singapore's INFERNAL EXECRATOR. We've waited five long years for this ritual. A lot of lives have been destroyed in that time. Kneel in the name of faith, they tell us over and over again. And with fake smiles and venom in their veins. I need my dose of black and death metal, played from the heart, honestly and with real cruelty.
INFERNAL EXECRATOR can do all that and they do it in a very urgent, believable way. When you listen to their new album "Diabolatry", you will bow down to hell and darkness at the same time. The songs are as sharp as a knife that someone just stuck in your gut. No uselessness, no compromises, but an honest ancient ritual that will burn you in black flames.
I still remember the concert we attended in 2016. That time the band literally cut us to pieces. The music got under our skin and once again we left with second degree burns all over our bodies. This year, INFERNAL EXECRATOR are again reminiscent of the horsemen of the apocalypse who have returned to our world to avenge all sins. The songs are very well written and are literally a morbid joy to listen to. They contain a real black energy, a lot of pressure that will make the bones in your body crack. Again this year it's a ritual in the style of IMPIETY, BLASPHEMY, ANGELCORPSE, SARCÓFAGO. Nothing for the faint of heart, nothing for fans of artificial contemporary bands. This is the whirlwind the band has unleashed again. A wild wind in the catacombs where the victims of ancient rituals are buried. I'm locked in a dank dungeon again. Hanging in chains. Every riff, every drum beat penetrates my brain like a sharp spike. Dirt, grime and pus. Coarsely chopped darkness and absolute evil. Subconsciously, I feel I'm right here. This is exactly the kind of music I'm going to play again when I go to the same session as yesterday. We light fires and draw death symbols on the wall. Everything is ready, we can start again. Today I am the victim. I have a confession to make, the new album has completely engulfed me, it has cut me up and I think of it every time I walk past the church. This is a reverse mass with nothing but blasphemous prayers. The sound, the cover, the overall performance - everything is subordinate to one thing. Hell. The songs burn and burn. You will be burned to ashes! Turn all the crosses upside down! Black death metal blasphemy!
Pokaždé, když jsem vstoupil dovnitř, propadl jsem stachu a beznaději. Místnost byla celá od krve. Smrad rozkládajícího se masa a tělo, stylizované do hrůzných poloh. Morbidní galerie smrti, hnusná expozice zvrácených myšlenek. Bestie se probudila. Vylezla z temného podzemí, aby kolem sebe šířila zlo a nenávist. V každém z nás je černé místo, které když dobře živíte, tak se objeví. Podříznuté hrdlo, ustřelená hlava. Ne, žádné slitování nečkejte. Tohle všechno mě napadá, když poslouchám debutové demo kanadských black death metalistů GOTTHAMMER.
Fanoušci už asi dávno vědí, že pod kapelou jsou podepsáni zkušení muzikanti, kteří působí ve smečkách jako COMPLOT!, ART OF GORE, DEMONARCHY, HEXETH a spoustě dalších. Výsledkem jejich spolupráce je absolutně nihilistické dílo, které opravdu připomíná návštěvu místa, kde se stal nějaký brutální násilný čin. Také cítíte ve vzduchu pach krve? Pokud ano, tak se vám bude líbit i "Godslaying Sonic Barbarism".
Pokud máte podobné hudební zvrácenosti rádi, budete velmi spokojeni. Jen si to vezměte - logo připomínající ANTICHRIST SIEGE MACHINE, prašivý a primitivní zvuk znějící jako kakofonie z popraskaných kostí, obal vyhlašující válku samotnému nebi a nakonec hudba, u které se pomalu rozpadnete v prach. Tohle je smrt v přímém přenosu, nečekejte žádné slitování. Je to extrém, který bude mnohým připadat monotónní a nezáživný, ale nenechte se mýlit. Poslouchat "Godslaying Sonic Barbarism" je totiž jako dívat se na špinavou stoku, které vytéká z kanálů pod vaším městem. Ve zkažené vodě, stejně jako na této nahrávce, naleznete veškerý hnus a zlo, kterých je schopen pouze člověk. Bubeník působí, jakoby nebyl ani z našeho světa, vokál připomíná rozzuřenou bestii a riffy jsou tak ostré, že vám odpadá všechno maso od kostí. Od téhle smečky nemůžete čekat žádnou současnou umělou produkci s plastovými umělci, kteří si ve volných chvílích hrají na smrt. Zde dostanete opravdovou porci reálného umírání. Představte si mrtvé tělo, ve značném stádiu rozkladu. Udělal to člověk a nebo to muselo být zvíře? Satana můžete občas narozdíl od Boha potkat. Na ulici nebo ve svých myšlenkách. A také v téhle muzice. Připomíná mi starodávný rituál, na kterém byly zvířecí obětí dávno nahrazeny těmi lidskými. Pokaždé, když jsem vstoupil dovnitř, propadl jsem stachu a beznaději. Místnost byla celá od krve. Smrad rozkládajícího se masa a tělo, stylizované do hrůzných poloh. Morbidní galerie smrti, hnusná expozice zvrácených myšlenek. Bestie se probudila. Absolutní negace všeho. Bestiální black death metalové inferno!
Asphyx says:
Every time I went in, I was filled with fear and despair. The room was covered in blood. The stench of decomposing flesh and flesh styled in horrible positions. A morbid gallery of death, a hideous display of twisted thoughts. The beast has awakened. It crawled out of the dark underground to spread evil and hatred. There's a black place in all of us that if you feed it well, it will emerge. Throat slit, head blown off. No, don't expect any mercy. This is what comes to mind when I listen to the debut demo of Canadian black death metallers GOTTHAMMER.
Fans probably already know that the band is signed by experienced musicians who have been in packs like COMPLOT!, ART OF GORE, DEMONARCHY, HEXETH and many others. The result of their collaboration is an absolutely nihilistic work that really feels like visiting a place where some brutal act of violence happened. Do you also smell blood in the air? If you do, you'll also like "Godslaying Sonic Barbarism".
If you like such musical perversions, you will be very satisfied. Just take it - a logo reminiscent of ANTICHRIST SIEGE MACHINE, a dusty and primitive sound sounding like a cacophony of cracked bones, a cover declaring war on heaven itself and finally music that will make you slowly crumble into dust. This is death live, expect no mercy. It's an extreme that many will find monotonous and uninteresting, but make no mistake. In fact, listening to "Godslaying Sonic Barbarism" is like watching a dirty sewer flowing out of the drains beneath your city. In the tainted water, as on this record, you'll find all the filth and evil that only man is capable of. The drummer seems like he's not even from our world, the vocals resemble an angry beast and the riffs are so sharp that all the flesh falls off your bones. You can't expect any contemporary production from this pack, with plastic artists playing death in their spare moments. Here you get a real dose of real dying. Imagine a dead body in a considerable state of decomposition. Did a man do it, or did it have to be an animal? Unlike God, Satan can sometimes be encountered. In the street or in your thoughts. And in this music. It reminds me of an ancient ritual where animal sacrifices were replaced by human ones long ago. Every time I stepped inside, I fell into fear and despair. The room was covered in blood. The stench of decomposing flesh and flesh styled in horrific positions. A morbid gallery of death, a hideous display of twisted thoughts. The beast has awakened. The absolute negation of everything. A bestial black death metal inferno!
Bůh je mlčenlivý. Ďábel šeptá. Je stínem, mužem s hezkou tváří, který se objeví pokaždé, když se stane něco zlého a ošklivého. Australští démoni WEREWOLVES to moc dobře vědí. Když jsem s nimi dělal rozhovor, prozradili mi svůj tajný recept na dobré nahrávky. Metal je prostředek k vyjádření hněvu, vzteku a nenávisti. Letos to opět dokazují a potvrzují. Mám tuhle smečku moc rád. Protože dokáže pomocí své hudby znázornit, jaký obličej má samotný Satan. Sedí na svém trůnu a usmívá se. Není divu, hraje se zde hlavně pro něj.
Pokaždé, když se s touhle smečkou setkám, mám pocit, že stojím uprostřed tsunami. Masivní zvuk, zničující riffy, bicí, které neznají slitování. Hlas bestie. Tohle všechno dohromady tvoří jedovatý koktejl, který když ochutnáte, tak zemřete v šílených křečích. Už ve starých spisech bylo řečeno, že temnota se ukrývá v každém z nás. V případě alba "My Enemies Look and Sound like Me" byla vypálena jako cejch. Přímo do mé hlavy, do mé mysli.
Opět se jedná o třaskavou směs, namíchanou z ingrediencí, které používají kapely jako MARDUK, VADER, PESTILENCE, PSYCROPTIC, HATE ETERNAL, AKERCOCKE, USURPER. Samozřejmě, s vlasním výrazem, invencí a spoustou zkažené krve. Na posluchače je vytvářen tlak a budete mít po celou dobu poslechu pocit, že vám někdo stojí okovanou botou na prsou. Budete se dusit, zalykat vztekem a budete si přát, aby vám konečně někdo vystřelil mozek z hlavy. Nahrávka je velmi intenzivní, dynamická a zároveń si zachovává pestrost. Kombinace death metalu, blacku, thrashe a technických prvků je zahraná s elegancí starých mistrů. Určitě znáte takový ten pocit, když si pustíte nějakou desku poprvé a ihned si říkáte - ano, to je přesně ono, tohle jsem potřeboval. Tak přesně takhle zní "My Enemies Look and Sound like Me"! Nikde nic nepřebývá, ani nechybí. Skladby se mi ihned dostaly do žil. Poslouchat tohle album je jako souboj s nějakou šílenou šelmou. Připomíná mi její hladový řev. Propracované songy si zachovávají živelnost, takový ten primitivní smrad, který mám tolik rád. WEREWOLVES vás vezmou na výlet bez konce. Poznáte spoustu zvrácených myšlenek, černých zákoutí. Jakobych se díval do absolutní tmy. Objeví se žhnoucí oči. Spálí mě na popel, stejně jako tahle nahrávka, která má v sobě velkou sílu a energii, které nejsou z tohoto světa. Zalykám se vlastní zkaženou krví. Neustále přidávám hlasitost. Bůh je mlčenlivý. Ďábel šeptá. Absolutní inferno! Maniakální, blasfemický black death metalový útok na vaše podvědomí!
Asphyx says:
God is silent. The devil whispers. He is a shadow, a man with a pretty face who appears every time something bad and ugly happens. The Australian demons of WEREWOLVES know this all too well. When I interviewed them, they told me their secret recipe for good records. Metal is a vehicle for expressing anger, rage and hatred. This year they prove and confirm it again. I like this pack a lot. Because they can use their music to show the face of Satan himself. Sitting on his throne and smiling. It's no wonder, they're playing for him.
Every time I meet this pack, I feel like I'm standing in the middle of a tsunami. Massive sound, devastating riffs, drums that know no mercy. The voice of the beast. All of this together makes for a poisonous cocktail that, when you taste it, you'll die of insane convulsions. It's been said in the old scriptures that the darkness lies within each of us. In the case of "My Enemies Look and Sound like Me", it was burned like a brand. Right in my head, in my mind.
Again, it's a shaky mix, blended from ingredients used by bands like MARDUK, VADER, PESTILENCE, PSYCROPTIC, HATE ETERNAL, AKERCOCKE, USURPER. Of course, with their own expression, invention and a lot of bad blood. Pressure is put on the listener and you will feel like someone is standing with a shod shoe on your chest the whole time you are listening. You'll choke, gasp with rage and wish someone would finally blow your brains out. The recording is very intense, dynamic and at the same time retains its variety. The combination of death metal, black metal, thrash and technical elements is played with the elegance of the old masters. I'm sure you know that feeling when you listen to a record for the first time and immediately think - yes, this is it, this is what I needed. That's exactly what "My Enemies Look and Sound like Me" sounds like! Nothing is missing or missing anywhere. The songs immediately got into my veins. Listening to this album is like fighting with some crazy beast. It reminds me of its hungry roar. The elaborate songs retain an elemental quality, that primitive stink that I love so much. WEREWOLVES will take you on a journey without end. You'll get to know a lot of twisted thoughts, black corners. It's like looking into absolute darkness. You'll see glowing eyes. They burn me to the ground, just like this record, which has a great power and energy that are not of this world. I'm drowning in my own corrupted blood. I keep turning up the volume. God is silent. The devil whispers. Absolute inferno! A maniacal, blasphemous black death metal assault on your subconscious!
Řekli mi, abych se napil. Nešlo odmítnout. Několik metrů pod zemí, v temné místnosti, ve které je na oltáři připravena oběť. Dochází u mě postupně ke změnám vědomí a nevím, co je pravda a co už lež. Mění se mi chutě, slyším ozvěny ze záhrobí. Padám po zádech do hlubin, rodím se a znovu a znovu umírám. Jsem oběť i vrah. Marně hledám záchytný bod, pálí mě mozek i vnitřnosti. Pomalu, ale jistě přecházím na druhou stranu. Oddychnu si, jsem konečně mrtvý. Jenže následuje ještě větší bolest. Na konci je jenom tma a nekonečné zatracení. Buďte opatrní.
Poslouchat debutové album německých HALLUCINATE, je jako se napít ze starého kalichu hořkosti. Pánové se pohybují na velmi tenké hranici mezi normálnosti a šílenstvím. A dělají to velmi elegantně a se zkušenostmi. Není divu, v kapele působí členové mých oblíbených GRAVEYARD GHOUL, KARLOFF. Tentokrát s hudbou, u které je sice základem death metal, ale naleznete v ní i odkazy na progmetalové záležitosti. Základem je ale stále temnota a šílenství!
My, staří death metalisté moc dobře víme, že v záhrobí existují síly, které jsou hodně nebezpečné. Poslouchat "From the Bowels of the Earth" je jako se dívat na sopku. Z hlubin země vyvěrá láva, která vše ničí. Tohle album se vám dostane do hlavy, ani nebudete vědět jak. Kombinace ostrých pasáží s těmi poklidnějšími (mimochodem hodně depresivními) vám způsobí v hlavě hodně divné stavy. Pokud bych měl hudbu k někomu přirovnat, mohl bych zmínit lehké ozvěny třeba takových MORBUS CHRON (bývalý člen Robert Andersson zde také hostuje za mikrofonem), CHAPEL OF DISEASE, HORRENDOUS, TRIBULATION, OBLITERATION, v některých momentech i DESULTORY. To ale není důležité. Kdo čtete mé články pravidelně, tak moc dobře víte, že je pro mě nejdůležitější celkový dojem, předané množství emocí. A musím znovu napsat, že jsou pro mě HALLUCINATE velmi příjemným překvapením. Hrají přesvědčivě, mají skvělý zvuk, zvláštní a odlišný obal. Doporučuji poslouchat v kamenné kobce. Pokud budete pozorní, myslím si, že se naladíte na stejnou krvavou vlnu. Budete se vznášet i padat do hlubin. S obličejem rozdrásaným do krve budete marně hledat svoje vlastní vědomí. Pánové vzali můj mozek do svých pařátů, vymačkali z něj veškeré myšlenky a během poslechu mě vždy dokonale ovládli. V některých momentech je nahrávka až bolestivá, hodně jiná a odlišná. A je to moc dobře! Řekli mi, abych se napil. Nešlo odmítnout. Několik metrů pod zemí, v temné místnosti, ve které je na oltáři připravena oběť. Dochází u mě postupně ke změnám vědomí a nevím, co je pravda a co už lež. Mění se mi chutě, slyším ozvěny ze záhrobí. Temný death metal s psychedelickým účinkem, který vám vytrhne srdce z těla!
Asphyx says:
They told me to drink. I couldn't refuse. A few meters underground, in a dark room, where the sacrifice is prepared on the altar. I'm having a gradual change of consciousness and I don't know what's true and what's a lie. My tastes change, I hear echoes from beyond the grave. I fall on my back into the depths, I am born and die again and again. I am both victim and murderer. I search in vain for a clue, my brain and my guts burning. Slowly but surely, I'm crossing over to the other side. I breathe a sigh of relief, I'm finally dead. But more pain follows. In the end, there is only darkness and endless damnation. Be careful.
Listening to the debut album of Germany's HALLUCINATE is like drinking from an old cup of bitterness. The gentlemen walk a fine line between normality and madness. And they do it very elegantly and with experience. Not surprisingly, the band features members of my favorite GRAVEYARD GHOUL, KARLOFF. This time with music, which is based on death metal, but you can also find references to prog-metal stuff. But the base is still darkness and madness!
We, the old death metallers, know very well that there are forces in the afterlife that are very dangerous. Listening to "From the Bowels of the Earth" is like looking at a volcano. From the depths of the earth comes lava that destroys everything. This album will go to your head, you won't even know how. The combination of the edgy passages with the calmer ones (very depressing by the way) will make your head feel very strange. If I had to compare the music to someone, I could mention light echoes of such bands as MORBUS CHRON (former member Robert Andersson is also behind the microphone here), CHAPEL OF DISEASE, HORRENDOUS, TRIBULATION, OBLITERATION, in some moments even DESULTORY. But that's not important. If you read my articles regularly, you know very well that the most important thing for me is the overall impression, the amount of emotions conveyed. And I have to write again that HALLUCINATE is a very pleasant surprise for me. They play convincingly, have a great sound, a special and different packaging. I recommend listening in a stone dungeon. If you pay attention, I think you'll tune into the same bloody wave. You'll float and fall into the depths. With your face torn into blood, you will search in vain for your own consciousness. The gentlemen have taken my brain in their claws, squeezed all thoughts out of it, and have always controlled me perfectly while listening. In some moments the recording is almost painful, very different and different. And it's very good! They told me to take a drink. I couldn't refuse. A few meters underground, in a dark room, where the sacrifice is prepared on the altar. I'm having a gradual change of consciousness and I don't know what's true and what's a lie. My tastes change, I hear echoes from beyond the grave. Dark death metal with a psychedelic effect that will rip your heart out!
tracklist:
1. A Universe Obscure
2. Blackened Gills
3. Black Smokers
4. Mahavishnu's Dream
5. Paracletus
6. Tachycardia
7. AION
8. Crimson Rain
9. Dying Consciously (Bonus Track)
current HALLUCINATE lineup: Persecutor - lead guitar, vocals, sitar Horrified - drums and vocals Madness - rhythm guitar
Celý život ti říkali, že po smrti se budeš mít dobře. Nic tě nebude bolet a budeš se už jenom usmívat. Jenže je to lež. Existuje jenom tma. Absolutní temnota. Můžeš se s ní setkat již za svého života. Když se naučíst číst myšlenky zlým lidem, když se zavřeš na dlouhou dobu do katatakomb. A nebo také, když budeš poslouchat kapely, jako jsou GRAVEFIELDS. S těmi se setkávám při svých toulkách podzemím poprvé.
A musím ihned doplnit, že mě jejich tvorba zaujala. Venku byla zrovna mlha a ve zprávách jsem četl o krvavém násilí. Musel jsem si pustit nějakou muziku. Sám ve studeném pokoji jsem se díval na město přikryté smogem. Bylo brzy ráno a v ulicích jste ještě mohli potkat přízraky. Myslím si, že pro tyto chvíle, je deska "Tetragrammaton" více než vhodná.
Základem je zde mocný a masivní zvuk, který je zároveň čitelný a naléhavý (Alan Hurley - Recording, Mixing, Spearhead Sounds - mastering). Posluchač je ihned stržen do hlubin, pohřben zaživa a několikrát proklet. Ano, tahle deska patří několik metrů pod zem, do míst, kde lze nalézt vchod do pekla. Black a death metal jsou zde kombinovány velmi inteligentně, elegantně. Fanoušci třeba takových WATAIN, DISMEMBER, NAPALM DEATH, INCANTATION, BLOOD RED THRONE, SULPHUR AEON, BEHEMOTH, budou myslím spokojeni, stejně jako já. Vždycky je zajímavé nahlédnout na druhou stranu, za řeku Styx a uvědomit si, co nás čeká po smrti. Mám rád, když se moje myšlenky při poslechu rozlétnou a dostanu pořádnou dávku emocí. Ty, které mi předávají GRAVEFIELDS, jsou hodně zlé a ošlivé. Smrdí sírou a zkaženým masem. Skladby jsou propracované a je znát, že nad nimi kapela přemýšlela. Zároveň si v sobě uchovávají neurvalost a divokost. Nesmím zapomenout na povedený obal (autorem je Artem Astaroth). Ten se také velmi povedl. Je na něm pravděpodobně nějaký zákeřný a krvelačný démon. Působí na mě děsivě, magicky, démonicky. Když budete poslouchat album pozorně, objevíte časem spoustu zajímavých momentů a pasáží. Jsem moc rád, že jsem se k této nehrávce dostal. Jinak bych byl ochuzen o další z bolestivých zážitků. Celý život ti říkali, že po smrti se budeš mít dobře. Nic tě nebude bolet a budeš se už jenom usmívat. Jenže je to lež. Existuje jenom tma. Absolutní temnota. Poslouchej "Tetragrammaton" a pochopíš. Majestátní, temný black death metalový zážitek z onoho světa! Démoni se probudili a touží po vašich zkažených duších!
Asphyx says:
All your life they told you that you'd be fine when you died. Nothing will hurt and you'll just smile. But it's a lie. There is only darkness. Absolute darkness. You may encounter it in your lifetime. If you learn to read the minds of evil people, if you lock yourself in the catacombs for a long time. Or if you listen to bands like GRAVEFIELDS. I'm meeting them for the first time on my underground wanderings.
And I must add right away that I'm intrigued by their work. It was foggy outside and I read about bloody violence on the news. I had to put on some music. Alone in my cold room, I looked out over the smog-covered city. It was early in the morning and you could still see ghosts in the streets. I think that for these moments, the album "Tetragrammaton" is more than suitable.
The foundation here is a powerful and massive sound that is both clear and urgent (Alan Hurley - Recording, Mixing, Spearhead Sounds - mastering). The listener is immediately taken to the depths, buried alive and cursed several times. Yes, this record belongs several meters underground, in the place where the entrance to hell can be found. Black and death metal are combined here very intelligently, elegantly. Fans of such bands as WATAIN, DISMEMBER, NAPALM DEATH, INCANTATION, BLOOD RED THRONE, SULPHUR AEON, BEHEMOTH, I think, will be as satisfied as I am. It's always interesting to look on the other side, beyond the river Styx and realize what awaits us after death. I love it when my thoughts take flight while listening and I get a good dose of emotion. The ones that GRAVEFIELDS give me are very bad and nasty. They smell like brimstone and rotten meat. The songs are sophisticated and you can tell that the band thought about them. At the same time, they retain a rawness and ferocity. I must not forget the hilarious cover art (by Artem Astaroth). This one was also very successful. It's probably got a vicious and bloodthirsty demon on it. It has a creepy, magical, demonic effect on me. If you listen to the album carefully, you will discover many interesting moments and passages over time. I'm very glad I got to this non-playing album. Otherwise, I would have been deprived of yet another painful experience. You've been told all your life that you'll be fine when you die. Nothing will hurt and you'll just smile. But it's a lie. There is only darkness. Absolute darkness. Listen to "Tetragrammaton" and you'll understand. A majestic, dark, otherworldly black death metal experience! The demons have awakened and they lust for your corrupted souls!
Říká se, že každý má svého strážného anděla, ale já moc dobře vím, že mě hlídají jenom démoni. Velmi často se mi objevují v temných snech, pronásledují mě ulicemi. Přepadnou mě a prokousnou hrdlo. Zjevují se z mlhy, z dlouhých stínů. Pokaždé se mi sevřou vnitřnosti děsem a přemýšlím, jak bych utekl. Ani smrt ale není vysvobozením. Z očí mi teče černá krev. Skáču do hlubiny a rozplynu se ve věčnosti.
Přecházím pomalu na druhou stranu a mým společníkem je tentokrát nové album tureckých SERPENT OF OLD. Ti přesně pochopili, o čem je ryzí syrový black death metal, o čem je opravdové zlo. Jako bych při poslechu hltal kusy zkažené krve. Tahle nahrávka má v sobě velkou sílu.
Songy jsou napsány s jediným účelem, pohřbít vás zaživa. Myslím si, že se to kapela daří na výbornou. Hodně k tomu přispívá mocný, plesnivý zvuk, který je ale zároveň velmi čitelný a přehledný. Mám neodbytný pocit, že sedím v nějakém starém chrámu. Dlouhé stíny se začnou pomalu pohybovat. Postavy v kápích obestoupí moje tělo. Před očima mi ožívá starodávný rituál. Znovu vidím kapky krve, stékající pomalu dolů po oltáři. Vychutnávám si jednotlivé riffy, údery bicích, bestiální vokál. Kapela patří mezi smečky jako ULCERATE, DEAD CONGREGATION, DRAWN AND QUARTERED, PESTIFER, GAROTED, THE CHASM, GRAVE MIASMA, CRUCIAMENTUM a spoustu dalších, které umí znázornit svojí hudbou absolutní zlo a tmu. Procházím se mezi stíny, zdravím nemrtvé. Turci umí velmi dobře hrát a zároveň jsou i skvělými autory. SERPENT OF OLD jsou jako přízrak, který vystoupí ze stínu a prořízne vám hrdlo. Líbí se mi i obal, který namaloval mistr Santiago Caruso a perfektně doplňuje náladu celé nahrávky. "Ensemble Under The Dark Sun" je album, které mě spálilo na popel. Uštknulo mě svým jedem a způsobilo mi zástavu srdce. Mám rád, když mi u hudby praskají kosti, když se mi dostane dovnitř mé hlavy. Pánům se tohle všechno povedlo. Jsem znovu prokletý a novou desku si opravdu užívám. Říká se, že každý má svého strážného anděla, ale já moc dobře vím, že mě hlídají jenom démoni. Velmi často se mi objevují v temných snech, pronásledují mě ulicemi. Přepadnou mě a vyvrhnou zaživa. Vystupují z mlhy, z dlouhých stínů. Black death metalová mantra, u které se vám zjeví duše démonů! Zlé, magické inferno!
Asphyx says:
They say everyone has a "guardian angel", but I know very well that only demons guard me. They often appear in my dark dreams, chasing me through the streets. They ambush me and bite my throat. They appear out of the fog, out of the long shadows. Each time, my insides clench with terror and I wonder how I can escape. But even death is not deliverance. My eyes bleed black. I jump into the depths and dissolve into eternity.
Slowly I cross over to the other side and my companion this time is the new album of Turkish SERPENT OF OLD. They understand exactly what pure raw black death metal is about, what true evil is about. It's like I'm swallowing chunks of rotten blood while listening to it. This record has a lot of power in it.
The songs are written with one purpose, to bury you alive. I think the band does that very well. A lot of it comes down to the powerful, musty sound, but it's also very clear and transparent. I have the insistent feeling that I'm sitting in some old temple. The long shadows begin to move slowly. Hooded figures encircle my body. An ancient ritual comes alive before my eyes. Again I see drops of blood trickling slowly down the altar. I savor the riffs, the drum beats, the bestial vocals. The band is one of the bands such as ULCERATE, DEAD CONGREGATION, DRAWN AND QUARTERED, PESTIFER, GAROTED, THE CHASM, GRAVE MIASMA, CRUCIAMENTUM and many others who can depict absolute evil and darkness with their music. I walk among the shadows, greeting the undead. Turks can play very well and they are also great writers. SERPENT OF OLD are like a phantom that steps out of the shadows and cuts your throat. I also like the cover art, which was painted by master Santiago Caruso and perfectly complements the mood of the whole record. "Ensemble Under The Dark Sun" is an album that burned me to ashes. It bit me with its venom and made my heart stop. I love it when music cracks my bones, when it gets inside my head. The gentlemen have done all of this. I'm cursed again and I'm really enjoying the new record. They say everyone has a "guardian angel", but I know very well that I'm only guarded by demons. They often appear in my dark dreams, chasing me through the streets. They ambush me and eviscerate me alive. They come out of the fog, out of the long shadows. A black death metal mantra that makes the souls of demons appear! An evil, magical inferno!
CD 2023, Independent/Caverna de Sangue Productions (Licensed to multiple labels)
for english please scroll down
Jdu opět po stopách krve. Ze stěn stéká hnis a do kostí mi proniká chlad. Hluboko pod zemí, někde v místech, o kterých se říká, že jsou vstupem na onen svět. Našlapuji opatrně a pod nohama mi křupají zbytky prašivých kostí. Potkávám přízraky, které se navěky toulají v nicotě. Někde tady, ve starých opuštěných kobkách, musela vznikat i nová nahrávka brazilských black death metalistů GRAVE DESECRATOR.
Otevírám rezavou bránu a ihned mě sežehnou pekelné plameny. Tahle deska je opravdová, nekompromisní a ortodoxní. Přesně jak to mám rád. Žádné zbytečnosti, zásah přímo do srdce. Již na první poslech zaujme plesnivý zvuk a nahrubo nasekaná tma, která ze songů odkapává jako krev z čerstvé rány.
Je to válka s nebem ve stylu SARCOFÁGO, HOLOCAUSTO, MUTILATOR, PROCLAMATION, BLASPHEMY, SACROCURSE. Útok je veden s velkou silou a černou energií. Líbí se mi démonický motiv na obalu, který přesně vyjadřuje to, co se na albu odehrává. Pradávný tajemný rituál. Nejdůležitější pro mě potom je, že kapele věřím každou notu, každý riff, každý úder bicích. Jedná se o řev bestie ze starých časů, kdy se na nějakou tu špínu nehledělo. Skladby jsou napsány s jediným účelem. Zabít vás hudbou. Brazilci jsou staří psi, kteří moc dobře vědí, jak mě zaživa pohřbít. Jsem při poslechu "Immundissime Spiritus" prokletý. Potácím se v nekonečné mlze, bloudím v chodbách podzemí. Těším se, až konečně přejdu na druhou stranu. Do Hádovy říše. GRAVE DESECRATOR uspořádali velmi krutý, děsivý rituál k vyvolávání temných sil. Slyším ozvěny z katakomb a desku si rvu neustále pod tlakem do hlavy. Je v ní vše, co od dobrého extrémního metalu vyžaduji. Zajímavé motivy, popraskané lebky, špína i tma. Jako celek má potom album záhadnou, nebál bych se napsat magickou, atmosféru. Už dávno nejsem v současném zkaženém světě. Daleko od přetvářky a lží si užívám ryzí zlo. Ze songů odkapává vztek, nakumulovaná nenávist, nihilismus, smrt. Jedná se o zběsilou jízdu od začátku do konce. O nábojnici, která vám prolétne hlavou. Budete navěky zavrženi, prokleti a zničeni. Pokud jste fanoušci podobných zvrácených seancí, tak neváhejte ani chvilku. Deska se opravdu povedla. Okultní, démonická black death metalová magie! Kult smrti!
Asphyx says:
I'm following the blood trail again. Puss is dripping from the walls and a chill is penetrating my bones. Deep underground, somewhere in places that are said to be the entrance to the other world. I tread carefully, and the remains of scabby bones crunch under my feet. I meet ghosts that wander forever in nothingness. Somewhere here, in old abandoned dungeons, the new record of Brazilian black death metallers GRAVE DESECRATOR must have been made.
I open the rusty gates and am immediately consumed by the flames of hell. This record is real, uncompromising and orthodox. Just the way I like it. No frills, straight to the heart. From the first listen, the musty sound and the coarsely chopped darkness that drips from the songs like blood from a fresh wound.
It is a war with the sky in the style of SARCOFAGO, HOLOCAUSTO, MUTILATOR, PROCLAMATION, BLASPHEMY, SACROCURSE. The attack is conducted with great force and black energy. I like the demonic motif on the cover, which accurately expresses what is happening on the album. An ancient mysterious ritual. The most important thing for me then is that I trust the band with every note, every riff, every drum beat. This is the roar of the beast from the old days, when some of the dirt didn't matter. The songs are written with one purpose. To kill you with music. The Brazilians are old dogs who know very well how to bury me alive. I'm cursed when I listen to "Immundissime Spiritus". I stumble in the endless fog, wandering in the underground corridors. I look forward to finally crossing over to the other side. To the realm of Hades. The GRAVE DESECRATOR has organized a very cruel, terrifying ritual to summon dark forces. I can hear the echoes from the catacombs, and I'm ripping the record into my head under constant pressure. It's got everything I demand from good extreme metal. Interesting themes, cracked skulls, dirt and darkness. As a whole, the album has a mysterious, I wouldn't be afraid to write magical, atmosphere. I'm long gone from the present corrupted world. Far from the pretence and lies, I enjoy pure evil. The songs drip with anger, accumulated hatred, nihilism, death. It's a frantic ride from start to finish. A bullet that goes through your head. You'll be damned, cursed and destroyed forever. If you're a fan of such twisted séances, don't hesitate a moment. The record is really good. Occult, demonic black death metal magic! Death cult!
Letošní jaro se u mě odehrává v rytmech klasického tance, latiny i rock´n´rollu. Po mnoha letech mě oblékli do ručně šitého obleku, sčesali mé vlasy dozadu a řekli mi, že si mám raději odpustit své vtípky. Chodím se dívat na své děti do tanečních a piju u toho pivo, aby se mi potom nemotaly nohy, když vylezu s dcerou na parket. Tradice, slušnost, kluci a holky, co se ještě trošku stydí. Mezi nimi já, jak hrom do police, se svým tancem sv. Víta, medvědím valčíkem a šamanskou polkou. Škrtí mě ohryzek a kolem sebe vidím vyděšené tváře fotříků, kteří jsou na tom stejně jako já. Chce se mi plakat, když platím několikery šatičky, botky, oblek pro synka. Ale babičky září a já se opět ujišťuji, že tohle není můj biotop.
This spring is happening in the rhythms of classical dance, Latin and rock´n´roll. After many years, I was dressed in a hand-sewn suit, my hair was combed back and I was told that I had better forgive my jokes. I go to watch my kids dance and drink beer so my feet don't wobble when I get on the dance floor with my daughter. Tradition, decency, boys and girls who are still a little shy. Including me, like a thunderbolt on the shelf, with my St. Vitus dance, bear waltz and shamanic polka. I'm choking on my tailbone, and I see the terrified faces of the old men around me who are in the same boat as me. I want to cry as I pay for several dresses, shoes, and a suit for my son. But the grandmothers glow and I reassure myself again that this is not my habitat.
Já potřebuji rozlitý pivo a starý parkety. Stěnu z marshallů a vlasatý máničky, dnes už šedivý jak starý vlci. Energii, tlak, únavu, špínu a hnis na pódiu. Kapely, o kterých píšu a mám je rád a které jsem díky labelu TRANSCENDING OBSCURITY a jejich šéfovi Kunalovi z Indie postupně objevil ještě v dobách, kdy jsem psal pro Fobiazine a snažil se být "kritikem" (léta Páně cca 2012). Začínali jsme tenkrát oba. Já se pokoušel psát a mistr vydával skvělé desky jako na běžícím páse. V pátek jsme se viděli poprvé. Bratři ve zbrani, kteří se snaží každý po svém podporovat muziku. Máme tu první festival a pro mě skvělá zpráva, že někdo v dnešní době dokáže poskládat line-up tak, aby tam nehráli pořád dokola ti samí. Pro mě super, i když chápu, že pro fanoušky, co se jen vezou na vlně a nejsou nijak aktivní, se jednalo o velkou neznámou.
I need spilled beer and old parquet floors. A wall of marshalls and hairy maniacs, now grey as old wolves. The energy, the pressure, the fatigue, the dirt and the pus on the stage. The bands I write about and love, and which I gradually discovered thanks to the label TRANSCENDING OBSCURITY and their boss Kunal from India, back in the days when I was still writing for Fobiazine and trying to be a "critic" (summers of the Lord circa 2012). We both started then. I was trying to write and the master was releasing great records like a treadmill. Friday was the first time we saw each other. Brothers in arms, each trying to support the music in their own way. We have our first festival here and it's great news for me that someone can put together a line-up these days that doesn't have the same people playing over and over again. Great for me, although I understand that for fans who are just riding the wave and not very active, this was a big unknown.
Pátek je v práci takový nijaký, stejně jsem už dávno mimo. V hlavě se mi míchají včerejší špatné kroky v tanečních, touha po pivu, očekávání, jaké to asi bude, cestovní horečka, protože akce je v Praze a rozhodl jsem se dojíždět z Plzně. Nikdo nikdy netvrdil, že být fanouškem death metalu je nějaká odpočinková záležitost. Naopak, vyžaduje to celého muže. Jezdím už zase sám, všichni po covidu nějak zlenivěli. Ale co, dokud mohu, tak jdu do toho po hlavě. Člověk se musí mít na co těšit. První pivko jsem do sebe šoupnul na nádraží v Plzni. Hned je veseleji. Ještě vyhodím jednoho Inda z Němec, protože mám místenku ve vlaku a směju se tomu. On mě nechápe, ale já jo, kámo, vypadáš jako Kunal. Nádraží a jenom malá sušenka, abych nepadl hlady. Šourám se kolem Andělu, Praha je velkoměsto, tak jsem ostražitý a protože vystoupím jinde, zabloudím. Vlezu do klubu, který mám za ty roky velmi rád. Jsem na místě a tančím dál. Dámy a pánové, zadejte si!
Fridays are so bland at work, I've been out for a long time anyway. In my head I'm mixing yesterday's bad steps in the dance hall, the desire for beer, the anticipation of what it will be like, the travel fever, because the event is in Prague and I decided to commute from Pilsen. No one ever claimed that being a death metal fan is some kind of relaxing thing. On the contrary, it requires a whole man. I'm driving alone again, everyone got lazy after the cover. But what the hell, as long as I can, I'm in. You gotta have something to look forward to. I had my first beer at Pilsen station. It's cheerier now. I'm going to throw out one more Indian from Germany because I have a seat on the train and laugh about it. He doesn't get me, but I do, mate, you look like Kunal. The station and just a small biscuit so I don't starve. I'm wandering around Andel, Prague is a big city, so I'm alert and because I get off somewhere else, I get lost. I walk into a club I've grown to love over the years. I'm there and I keep dancing. Ladies and gentlemen, enter!
Už od začátku je zajímavá skladba fanoušků. Na takový ty klasický hipstery, kteří si na metal jenom hrají, jsem skoro nenarazil. Naopak, přijde mi, že z děr vylezli všichni staří Satani. Ujistí mě to, že jsem zde správně. Pivo tu mají pitelný a na pódiu už se připravuje první kapela. Je vlastně jedno, jestli zve k tanci taneční mistr nebo řev bestie. Jsem připraven, pojďme na to.
From the start, the fanbase is interesting. I hardly came across any of those classic hipsters who just play metal. On the contrary, it seems to me that all the old Satans came out of the holes. It reassures me that I'm right here. The beer is drinkable and the first band is already setting up on stage. It doesn't really matter if it's the dance master or the roar of the beast inviting you to dance. I'm ready, let's do it.
Friday 5. 5. 2023:
71TONMAN - doom sludge a konec světa v podání polských maniaků. Kýval jsem se do rytmu a vychutnával si hnis, špínu a absolutní nihilismus, který byl ze skladeb cítit. Spálen na popel jsem ulehl do své rakve a vystoupení si opravdu užil. Apokalypsa! Doom sludge and the end of the world by Polish maniacs. I was swaying to the rhythm and enjoying the filth, dirt and absolute nihilism that could be felt from the songs. Burnt to ashes, I laid back in my coffin and really enjoyed the performance. Apocalypse!
CRAWL - Švédi nám zachřestili pytlem plným kostí. Prašivina, temnota a chlad. A také to nejlepší, co lze v severských katakombách zaslechnout. Mraky byly nízko, pánové hráli jako o život a já se ztratil v temnotách. Pohřben zaživa jsem si podupával do rytmu. Zombie vylezly z děr a tančily s námi. Masakr v márnici! Velmi dobře! The Swedes rattled us with a bag full of bones. Dust, darkness and cold. And the best of what you can hear in the Nordic catacombs. The clouds were low, the gentlemen were playing for their lives and I was lost in the darkness. Buried alive, I stomped to the beat. Zombies came out of the holes and danced with us. Massacre in the morgue! Very good!
VOMITHEIST - švýcarský death metalový útok ze záhrobí. Smrt v přímém přenosu. Veřejná poprava od kapely, která velmi dobře rozuměla svému morbidnímu řemeslu. Skladby odsýpaly přesně tím způsobem, jakým to mám nejraději. Chladně, morbidně, divoce. Jako bych dostal ránu přímo na solar plexus. Nemrtví mi dají určitě za pravdu. Death metal z velmi kvalitní oceli! Swiss death metal attack from beyond the grave. Death live. A public execution from a band that understood their morbid craft very well. The songs flowed in exactly the way I like it best. Cold, morbid, savage. It was like I'd been punched right in the solar plexus. I'm sure the undead will agree. Death metal made of very high quality steel!
DYSGNOSTIC - divocí, techničtí, zběsilí a šílení. Takoví byli DYSGNOSTIC z Dánska. Neskutečně natlakovaný nářez, který mě usvědčil v tom, proč mám tuhle smečku tolik rád. Zahráno s nadhledem, s morbidní elegancí a zkušenostmi. Moje srdce bylo podchlazeno pod bod mrazu a zcela zbytečné tělo se vznášelo spolu s kapelou v jiných dimenzích. Temné, uhrančivé, plné zkažené krve! Wild, technical, frenzied and crazy. That's what DYSGNOSTIC from Denmark was like. An incredibly high-pressure blast that convinced me why I love this pack so much. Played with insight, morbid elegance and experience. My heart was chilled below freezing and my completely useless body floated along with the band in other dimensions. Dark, haunting, full of corrupted blood!
DEVENIAL VERDICT - finské smrtící ozvěny z jiných sfér. Divoká jízda na splašeném death metalovém koni. Byl jsem sice unavený, ale tenhle koncert mě nakopl jako nějaký prudký jed. Jakoby skrz mé tělo projel elektrický proud. Totální nasazení, masakr bez slitování. Po téhle smečce zůstala jenom spálená země. Zahlédl jsem ve stínech klubu přízraky. Souhlasně kývaly hlavou, byly spokojené jako já. Líbilo se mi, že pánové hráli jinak, neotřele, zajímavě. Trepanace lebky! Finnish death echoes from other realms. A wild ride on a death metal horse. I was tired, but this gig kicked me like some kind of violent poison. It was like an electric current through my body. Total commitment, a massacre without mercy. All that's left of this pack is scorched earth. I saw ghosts in the shadows of the club. They nodded their heads in agreement, as pleased as I was. I liked the way the gentlemen played differently, differently, interestingly. Skull trepanation!
Moje babička by asi řekla, že mám nohy jako konve. Tisíc mil, ne to přeháním, ale spousta nachozených kilometrů a dlouhá cesta přede mnou. Jaký to div, že stihnu předposlední vlak a ne poslední, jako vždycky. V metru to smrdí záhrobím, všechno ve mě pomalu doznívá. Uši potřebují klid, tak nechám sluchátka v brašně. Přisednou si dvě děvčata a celou cestu švitoří. Probírají kluky, jaký jsou dnes na nic, že jen sedí u počítačů a u telefonů, že nechtějí nikam chodit, že je s nimi nuda. Chtěl bych něco říct, ale raději mlčím. Dnes už jsem se natančil dost. V Plzni se do mě dá zima, v nočním autobusu si sednu do kouta a ze zastávky do postele to mám i se sprchou víceméně na autopilota. Žena se mě ze spaní zeptá, jaké to bylo a já odpovím, že takhle dobře jsem si už dlouho nezazlobil. Pak se ztratím ve snech.
My grandmother would probably say I have legs like watering cans. A thousand miles, no I'm not exaggerating, but a lot of mileage and a long way to go. It's a wonder I can catch the second to last train and not the last one like I always do. The subway smells of the grave, everything in me is slowly fading. My ears need rest, so I leave my headphones in my bag. Two girls get on and they chirp all the way. They talk about how boys suck nowadays, that they just sit in front of computers and phones, that they don't want to go anywhere, that they're bored. I want to say something, but I'd rather not. I've done enough today. In Pilsen I get cold, on the night bus I sit in a corner and from the bus stop to bed I have to go more or less on autopilot, even with a shower. My wife asks me in my sleep how it was and I reply that I haven't had such a good time in a long time. Then I get lost in my dreams.
Saturday 6. 5. 2023:
Probudím se stejně brzy, dlouho před budíkem. Sednu si do obýváku a kouknu na internet. Pořád se něco děje, ale mě to dneska nějak nezajímá a nebaví čím dál tím víc. Čeká mě ještě jeden den, spousta dobrých kapel a tak se najím, odpovím na pár emailů, pokecám s dětmi a manželka si ze mě dělá legraci, cože to ve svým věku pořád blbnu. Kdybys byl doma, nebyl bys tak utahanej. Ale co, já potřebuju jednou za čas vyrazit. Vyhodit si z kopýtka, narušit stereotyp. Rozhýbat své kosti v ďábelských rytmech. Utratit spoustu peněz a mít potom na co vzpomínat. Musím všem slíbit, že na sebe budu dávat pozor. Jsem unavený, ale odhodlání mi nechybí. Na mě si jen tak nepřijdou.
I wake up early anyway, long before my alarm. I sit down in the living room and look at the Internet. There's always something going on, but somehow I'm not interested and I'm getting more and more bored today. I have one more day, a lot of good bands, so I eat, answer a few emails, chat with the kids, and my wife makes fun of me for always fooling around at my age. If you were home, you wouldn't be so tired. But whatever, I need to get out once in a while. Get out of the rut, break the stereotype. Rock my bones to the devil's rhythms. Spend a lot of money and have a lot of memories to look back on. I have to promise everyone I'll take care of myself. I'm tired, but I don't lack determination. They're not just gonna come after me.
Jako voják, čekající na výsadek, stojím připravený na zastávce. Stejně jako by za mě mohl cestovat hologram, mohla by za mě napsat report umělá inteligence. Možná už to za některé i píše, když totiž někdy reporty čtu, tak si říkám, že jim chybí vášeň a radost. Moje tělo je převezeno do hlavního města. Na místě jsem zase na čas. Po dvou pivech je mi jak jinak než dobře, jsem v takovém tom krásném "mezistavu", mezi opicí a další opicí. Potkávám kamarády, známé, kluky z kapel, jsem prostě zase jednou metal a jsem za to hrozně rád. Jezdím takhle od svých čtrnácti a stále mě to baví. Možná už patřím do starého železa, moje názory jsou děsně zastaralé a neumím tolik sdílet, ale věřte tomu, že radost mám možná ještě větší, než dřív, protože teď jsou pro mě koncerty větší vzácností. Dobrá, už asi fakt stárnu, začínám trousit. Dnes je ale stejně doba obrázková, zkratkovitá, tak mi to čtenáři myslím odpustí. Moc dobře totiž vím, že mě čtou hlavně srdcaři. Baterie ve foťáku je vyměněna, pivo dopito a čeká mě další divoký den.
Like a soldier waiting to be dropped off, I stand ready at the bus stop. Just as a hologram could travel for me, an artificial intelligence could write a report for me. Maybe it's already writing it for some people, because sometimes when I read reports I think they lack passion and joy. My body is being transported to the capital. I'm back on time. After two beers, I am feeling anything but good, in that beautiful "in-between" state, between one monkey and another. I meet friends, acquaintances, guys from the bands, I'm just metal again and I'm so glad for it. I've been riding like this since I was 14 and I still enjoy it. I may be old hat, my opinions are terribly outdated and I can't share as much, but believe me, I enjoy it maybe even more than I used to, because now gigs are more rare for me. Okay, I guess I'm getting really old, I'm starting to get a little tired. But these are picture-laden, short-hand times anyway, so I think readers will forgive me. I know very well that I'm read mostly by the heartthrobs. The battery in my camera is replaced, the beer is finished and I'm in for another wild day.
THE SCALAR PROCESS - progresivní, technický a velmi povedený zásek z Francie. Zajímavé melodie, plné skvělých momentů, symfonie smrti, deprese, nihilismus. Pánové hráli velmi přesvědčivě, líbilo se mi, jak zněly skladby naživo. Jsem moc rád, že jsem je konečně slyšel i na pódiu. Cítil jsem temnou vesmírnou energii a vystoupení mě doslova smetlo! Skvěle! A progressive, technical and very good hit from France. Interesting melodies, full of great moments, symphony of death, depression, nihilism. The gentlemen played very convincingly, I liked how the songs sounded live. I'm very glad that I finally heard them on stage. I felt the dark cosmic energy and the performance literally blew me away! Great!
ORPHALIS - německý brutální a technický death metal par excellence! Nic dalšího bych ani psát nemusel. Bylo to šílené vyhlazené mysli. Žádné kompromisy, ani ústupky. Zásah přímo do srdce. Moje vnitřnosti byly vytrhány a já se usmíval. Kapela se přesně trefila do mé nálady. Kombinace piva a téhle muziky ve mě způsobila až meditativní stavy. Vážně, měli jste být s námi pod pódiem. Těším se na novou desku (už ji mám doma na recenzi). Death metalová bestie, která nás roztrhala na kusy! German brutal and technical death metal par excellence! I don't need to write anything else. It was crazy mind smoothed. No compromises, no concessions. A hit straight to the heart. My insides were ripped out and I was smiling. The band had hit my mood exactly. The combination of beer and this music made me feel meditative. Seriously, you should have been under the stage with us. I'm looking forward to the new record (already have it at home for review). A death metal beast that tore us apart!
VIANDE - francouzský černý smrtící kov, který smrděl jako rozkládající se mršina. Budu se muset na kapelu více podívat. Pro mě osobně bylo jejich vystoupení velkým překvapením a dalo by se napsat, že jsem si je pro sebe i objevil. Líbilo se mi jejich nadšení, odhodlání zabíjet hudbou. Věřil jsem jim každý tón, každou notu. Ze tmy vystoupili démoni a stáhli mě do hlubin! French black death metal that smelled like decomposing carrion. I'll have to check out the band more. For me personally, their performance was a big surprise and you could write that I discovered them for myself. I loved their enthusiasm, their determination to kill with music. I believed them every note, every note. Demons came out of the darkness and dragged me down into the depths!
SISYPHEAN - pánové vylezli na pódium a začala black death metalová válka s nebem. Je vám asi jasné, kdo vyhrál. Ano, tihle litevští maniaci, tmáři a rouhači. Hrálo se surově, bez zbytečností. Některé skladby byly mocné a majestátní, jiné syrové a zemité. Už jste někdy viděli oběšence, houpajícího se ve větru? Pak si tuhle smečku poslechněte a budete mít stejné pocity, jako já z jejich pražského koncertu. Tohle byl temný a zákeřný obřad, pradávný rituál! The gentlemen took the stage and the black death metal war with heaven began. You can probably see who won. Yes, these Lithuanian maniacs, darkies and blasphemers. The playing was raw, no-nonsense. Some songs were powerful and majestic, others raw and earthy. Have you ever seen a hanged man swinging in the wind? Then listen to this bunch and you will have the same feelings as I did from their Prague concert. This was a dark and sinister ritual, an ancient ritual!
CRYPTS OF DESPAIR - jejich album z roku 2021 patřilo dlouhé měsíce k mým nejposlouchanějším. Bylo pro mě ctí, vidět litevskou skupinu tmářů i naživo. Pro podobné okamžiky stále rád chodím na nové kapely. Stylově death metaloví maniaci předvedli velmi povedenou seanci. Hroby byly otevřeny, mrtvoly zohaveny a Smrt čekala za každým rohem. Chtěl jsem si vykopat vlastní hrob! Takhle nějak si představuji zlo z podzemí! Their album from 2021 was one of my most listened to albums for many months. It was an honour for me to see the Lithuanian dark band live. I still love going to see new bands for moments like that. Stylistically, the death metal maniacs delivered a very successful session. Graves were opened, corpses were mutilated and Death was waiting around every corner. I wanted to dig my own grave! That's how I imagine the evil of the underworld!
GODLESS TRUTH - pokaždé, když mám vidět tuhle kapelu z Olomouce naživo, tak mám v břiše podivný tlak. Ten přestane, když začnou hrát. Stál jsem pod pódiem a byl napnutý jako struna. Zazněl první riff, řev, úder bicích a mozek se mi rozletěl na tisíc kousků. Už jsem to několikrát psal, pánové umí přenést moje myšlenky do jiných dimenzí. A dělají to velmi elegantně, s nadhledem zkušených mistrů v oboru. Nebylo to ale jen skvělé řemeslo. Byla to progrese, technika, živoucí organismus, který mě sežral zaživa! Někdo vedle mě řekl, kurvadrát, to je ale dobrý. Ne, neměl pravdu. Bylo to vynikající! Every time I get to see this band from Olomouc live, I get a strange pressure in my stomach. It stops when they start playing. I stood under the stage and I was tight as a string. There was the first riff, the scream, the drum beat and my brain flew into a thousand pieces. I've written it a few times before, the gentlemen can transport my thoughts to other dimensions. And they do it very elegantly, with the insight of experienced masters in the field. But it wasn't just great craftsmanship. It was the progression, the technique, the living organism that ate me alive! Someone next to me said, holy shit, that's good. No, he was wrong. It was brilliant!
DE PROFUNDIS - Když jsem je viděl před lety v Ostravě před TERRORIZER, nakopali mi pánové zadek takovým způsobem, že jsem zůstal stát s hubou dokořán. Tentokrát ale byli Britové ještě lepší. Jejich death metal je totiž zajímavý, odlišný, jiný. Používají pravděpodobně tajné zaříkávání a tajemné formule. Jinak si to nedovedu vysvětlit. Opět se jednalo o jeden z koncertů, který řadím k nejlepším za poslední roky. Skladby měly naživo drive, sílu, spoustu magické energie. Kapela byla seřízena jako dokonalý stroj na zabíjení. Smrt v očích, krev na rukou. Stigmata byla otevřena a ve mě zůstala nekonečně černá stopa. Svět už nikdy nebude takový, jako dřív! Inferno! When I saw them years ago in Ostrava in front of TERRORIZER, they kicked my ass in such a way that I stood there with my mouth wide open. But this time the Brits were even better. Their death metal is interesting, different, different. They probably use secret incantations and mysterious formulas. I can't explain it any other way. Once again, it was one of the concerts that I rank among the best in recent years. The songs had live drive, power, lots of magical energy. The band was set up like the ultimate killing machine. Death in their eyes, blood on their hands. The stigmata was opened and left an infinite black mark on me. The world will never be the same again! Inferno!
DISKORD - kdysi jsem měl sen, že se dívám do zrcadla, ale není v něm můj obraz, ale nějaká ohavná příšera. Na tuhle noční můru jsem si vzpomněl, když začali norští death metalisté hrát. Měl jsem pocit, že mě někdo říznul do tepny a ze mě pomalu uniká krev i život. Byl to hodně magický, temný a mrazivý obřad. Podivný a neklidný, přesto velmi zajímavý a nebál bych se napsat i přitažlivý. DISKORD lze poznat během několika okamžiků, ihned vás totiž proklejí. Naživo nám dokázali předvést sílu ze svých nahrávek. Slyšeli jsme řev bestie z jiného světa! I once had a dream that I was looking in a mirror, but it was not my image, but some hideous monster. I remembered this nightmare when the Norwegian death metallers started playing. I felt like someone had cut me in the artery and blood and life was slowly draining out of me. It was a very magical, dark and chilling ceremony. Strange and unsettling, yet very interesting and I wouldn't be afraid to write attractive. The discord can be recognized in a few moments, for you are immediately cursed. Live they were able to show us the power of their recordings. We heard the roar of a beast from another world!
CUTTERRED FLESH - stejně jako pro GODLESS TRUTH mám pro tyhle šílence velkou slabost. Jak by taky ne, když je sleduji od jejich počátků. Líbí se mi, jak každou deskou, každým vystoupením rostou, vyvíjejí se. Stalo se z nich monstrum z těch nekrutějších hororových filmů. Koncert měl velkou brutální sílu, gradoval, žhnul a sálal. Měl jsem strach, abych neměl popáleniny. Technicky velmi na vysoké úrovni, přesto stále syroví a suroví. Neztratili dravost. Naopak, neznat kluky osobně, myslel bych si, že za každým rohem číhá sériový vrah. Nezbývá, než dodat "ty vole to bylo zase skvělý". Děkuji za vystřelení mozku z hlavy! Just like GODLESS TRUTH, I have a big soft spot for these lunatics. I've been following them since their early days. I love how they grow and evolve with every record, every show. They've become a monster out of the cruelest horror movies. The concert had a great brutal power, it was graded, glowing and radiating. I was worried about getting burned. Technically very high level, yet still raw and brutal. They haven't lost their predatory edge. On the contrary, not knowing the guys personally, I would have thought there was a serial killer lurking around every corner. I can't help but add "dude, that was great again". Thank you for blowing my brains out!
MONUMENT OF MISANTROPY - mrzelo mě, že jsem je už neviděl, ale musel jsem na metro a pak na vlak. Bohužel, tak snad někdy jindy.
Organizace - Líbilo se mi, že měly kapely vcelku dlouhé hrací časy. Takže žádné osírání fanoušků, jako bývá často zvykem. Na festivalu nehrála ani jedna špatná skupina, kterou bych chtěl vynechat nebo by mě nudila. V dobách, kdy se chodí na různé srágory a často se jim nevyhnete, protože hrají všude, byla tahle akce jako zjevení. Festival byl zaměřen čistě na extrémní metal. Žádný rádoby smrtící kov od skejťáků a punkáčů, žádný kinder heavy metal ani thrash, ale poctivá muzika, kterou jsem rád ocenil. Za mě spokojenost po všech stránkách. Neznalým možná mohla chybět nějaká "profláklá slavnější jména", ale to už je na vkusu každého.
Organization - I liked that the bands had fairly long playing times. So no pissing off the fans, as is often the case. There wasn't a bad band playing at the festival that I wanted to skip or would have been bored by. In a time when you go to all sorts of shit shows and often can't avoid them because they play everywhere, this event was a revelation. The festival was purely focused on extreme metal. No wannabe death metal from skateboarders and punks, no kinder heavy metal or thrash, but honest music that I was happy to appreciate. For me satisfaction on all sides. The ignorant might have missed some "more famous names", but that's up to everyone's taste.
Fanoušci - potkal jsem mnoho známých, kamarádů, lidí z kapel a jsem za to hrozně rád. Je pro mě ctí být stále součástí tohohle kolotoče, přispět aspoň malinko do mlýna. Podpořit, užít si to. Na rovinu - na koncerty jezdím hlavně i díky vám. Zasloužíte poklonu, přátelé! Speciální dík patří samozřejmě Kunalovi a jeho teamu a také klukům z CUTTERRED FLESH v čele s Jirkou Kršem. Byla to parádní jízda! Klobouk dolů!
Návštěvnost - byla poměrně nízká, akce mohla být klidně v nějakém menším klubu. Pravdou ale je, že podobnou hudbu dnes chodí už jen srdcaři. Pevně věřím, že to kluky neodradí a budou pokračovat. Pokud mohu mluvit za sebe, tak přijedu příště určitě znovu.
Zvuk - nemám žádných připomínek.
Fans - I've met a lot of friends, friends, people from bands and I'm very happy for that. It's an honour for me to still be a part of this merry-go-round, to contribute just a little bit to the mill. To support, to enjoy it. Frankly - I go to concerts mainly thanks to you guys. You deserve a compliment, my friends! Special thanks to Kunal and his team, of course, and also to the guys from CUTTERRED FLESH led by Jirka Krš. It was a great ride! Hats off!
Attendance - was quite low, the event could have been in a smaller club. But the truth is that today only heartthrobs attend similar music. I firmly believe that this will not discourage the guys and they will continue. If I can speak for myself, I will definitely come again next time.
Sound - I have no comments.
Dnes stíhám až poslední vlak. Jezdí v něm dámy, co byly na nákupech, kluci z diskoték a různých sportovních zápasů. Taky utahaní cizinci, co u nás makají, abychom se my měli dobře. Se dvěma takovými jedu. Možná už neumím tolik psát rusky, ale mluvit jsem nezapomněl. A tak si docela pokecáme. Dokonce znají i nějaké české metalové kapely. Říkám jim o festivalu, jsem rád, že můžu s někým mluvit, aby mi cesta utekla. Dostanu panáka vodky, ale je to takový driák, že podruhé odmítnu. Smějí se mi. U nás na Ukrajině tohle pijou ženský. Vystoupíme, oni vytáhnou bágly a jdou někam na ubytovnu. Já čekám ve tmě na noční spoj a klíží se mi oči. Teď už bych nezatancoval ani ploužáka. Padnu do postele a nevím o světě. Možná už jsem mrtvý. Ležím v otevřené rakvi. Pak zazní první tón. Vstanu a začnu tančit. Dámy a pánové, zadejte si! Druhý den ráno mám stejně největší radost, že jsem všechno přežil. Tančete, dokud to jde! A děkuji, že jste dočetli až sem.
I'm only catching the last train today. It's full of ladies who've been shopping, guys from discos and various sports matches. Also tired foreigners working to make us happy. I'm going with two of them. I may not be able to write Russian so much anymore, but I haven't forgotten how to speak it. And so we have quite a chat. They even know some Czech metal bands. I tell them about the festival, I'm glad I can talk to somebody to make my trip go by. I get a shot of vodka, but it's such a drive that I refuse a second time. They laugh at me. In Ukraine, women drink this. We get out, they pull out their bags and go to a hostel. I'm waiting in the dark for the night train and my eyes are watering. I wouldn't dance a dance now. I fall into bed and I don't know the world. Maybe I'm already dead. I'm lying in an open coffin. Then the first note sounds. I get up and start dancing. Ladies and gentlemen, enter! The next morning, I'm just as happy that I survived. Dance while you can! And thank you for reading this far.
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
