GOD DETHRONED - The Judas Paradox
CD 2024, Reigning Phoenix Music
for english please scroll down
Možná to kdysi dávno myslel dobře, ale nakonec se stejně stal zlým stínem, našeptávačem. Navenek působil jako příkladný a ctnostný kněz, ale asi jako každý měl svoje tajemství. A znal i 13 komnaty ostatních. V chladných kobkách se děly šílené věci. Když se setmělo, tak se jeho milá a přívětivá tvář změnila v bestii. Dělal přesný opak toho, co kázal. Negoval veškeré dobro, smál se Bohu i svým obětem. Teď už je starý a u soudu se stále usmívá. A jeho smích připomíná skřehot samotného ďábla.
Na nové album od této holandské legendy jsme museli čekat čtyři roky. Již dopředu uveřejněné klipy dávaly vědět, že se bude jednat o další posun k větší melodičnosti. Přibylo také black metalu, se kterým sice kapela vždy koketovala, ale tentokrát je o hodně více patrný. Osobně se mi tenhle vývoj líbí. Vše je stále postavené na silných melodiích. Každá skladba má jasnou, nosnou konstrukci, je ostrá, chladná a temná zároveň. Jako celek je potom novinka "The Judas Paradox" velmi návykovou záležitostí. Potvrzuji to já, démoni i všichni padlí kněží.
Jsem velkým fanouškem kapely, který si musel samozřejmě ihned objednat tričko s novým motivem. Důkazem jsou také recenze, které jsou spolu s rozhovorem a reportem odkazovány dole pod dnešním článkem. Letos se povedl i zvuk, který je náležitě mrazivý a nasáklý černotou (Henri Sattler - recording, mixing, Tony Lindgren - mastering). Hudba je potom majestátní, mocná, záhadná, bolestivá takovým tím starým poctivým způsobem. Třeba hned v titulní písni skládá kapela v sóle poctu Jeffovi Hannemanovi ze SLAYER. Líbí se mi, že GOD DETHRONED poznáte hned během několika tónů. Stále mají svůj jasný rukopis, výraz, pořád mi chladne krev v žilách, když je poslouchám. Jako bych se procházel starými kobkami, ve kterých jsou hluboko v podzemí uložena těla starých mnichů. Vyprávějí mi děsivé příběhy o neskutečných zvěrstvech, které se tu odehrávají. Bohužel, jak nám často potvrzují ve zprávách, děje se to dodnes. Falešná víra, dávno padlé modly. Spoutáni v řetězech hledíme k nebi a modlíme se k někomu, kdo nás nikdy nevyslyší. Některým starým fanouškům (ke kterým také patřím), možná bude chybět větší surovost, ale mě osobně se směr a cesta, kterou se Holanďané vydali, líbí. Mám z nové desky "The Judas Paradox" až doomové pocity. Těch temných a chladných nálad je opravdu hodně a musel jsem si je zpočátku trošku utřídit. Je moc dobře, že je stále co objevovat, další motiv, pasáž, text (které jsou mimochodem velmi propracované a temně poetické). Všichni žijeme ve stínu svého vlastního svědomí. GOD DETHRONED mě donutili k zamyšlení, k tomu, abych odkryl pravdu. A to není rozhodně málo. Hoď kamenem, kdož si bez viny. Majestátní, mocný black death metalový opus, zahalený do krvavé mlhy! Ve stínech se ukrývají démoni!
Asphyx says:
He may have meant well once upon a time, but in the end he became an evil shadow, a whisperer. Outwardly, he seemed an exemplary and virtuous priest, but like everyone, he had his secrets. And he knew the 13 chambers of others. In the cold dungeons, crazy things happened. When night fell, his kind and friendly face turned into a beast. He did the exact opposite of what he preached. He denied all good, laughed at God and his victims. Now he's old, and he still smiles in court. And his laughter resembles the screech of the devil himself.
We've had to wait four years for a new album from this Dutch legend. The clips released in advance already made it clear that this would be another move towards more melody. There was also the addition of black metal, which the band has always flirted with, but this time it is much more evident. Personally, I like this development. Everything is still built on strong melodies. Each song has a clear, supporting structure, it is sharp, cold and dark at the same time. As a whole, then, the new release "The Judas Paradox" is a very addictive affair. I, the demons and all the fallen priests can attest to that.
I'm a big fan of the band, who of course had to immediately order a t-shirt with the new motif. The proof is in the reviews, which are linked below today's article along with the interview and report. The sound this year was also a success, properly chilling and soaked in blackness (Henri Sattler - recording, mixing, Tony Lindgren - mastering). The music is then majestic, powerful, mysterious, painful in that old honest way. For example, right in the title song the band sings a solo tribute to Jeff Hanneman from SLAYER. I like that you can recognize GOD DETHRONED within a few notes. They still have their clear signature, their expression, my blood still runs cold when I listen to them. It's like I'm walking through old dungeons where the bodies of old monks are buried deep underground. They tell me horrifying stories of the unreal atrocities that take place here. Sadly, as we are often confirmed in the news, it is still happening today. False beliefs, idols long since fallen. Shackled in chains, we look to heaven and pray to someone who will never hear us. Some old fans (of which I am one) may miss the rawness of it more, but I personally like the direction and path the Dutch have taken. I have almost doomy feelings about the new album "The Judas Paradox". There are a lot of those dark and cold moods and I had to sort them out a bit at first. It is very good that there is always something new to discover, another motif, passage, lyrics (which are very elaborate and darkly poetic by the way). We all live in the shadow of our own conscience. GOD DETHRONED made me think, made me uncover the truth. And that's certainly no small thing. Throw a stone, you who are blameless. A majestic, powerful black death metal opus, shrouded in a bloody mist! Demons hide in the shadows!
about GOD DETHRONED on DEADLY STORM ZINE:
tracklist:
1. The Judas Paradox
2. Rat Kingdom
3. The Hanged Man
4. Black Heart
5. Asmodeus
6. Kashmir Princess
7. Hubris Anorexia
8. The Eye of Providence
9. Hailing Death
10. Broken Bloodlines
11. War Machine
band:
Henri Sattler - Guitars, VocalsJeroen Pomper - Bass
Dave Meester - Guitars (lead)
Frank Schilperoort - Drums
