DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemblack metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemblack metal. Zobrazit všechny příspěvky

středa 2. dubna 2025

Recenze/review - DRUDKH - Гра тіней (Shadow Play) (2025)


DRUDKH - Гра тіней (Shadow Play)
CD 2025, Season of Mist Underground Activists

for english please scroll down

Čím jsem starší, tím víc se vracím ke svým kořenům. Navštěvuji místa, na kterých jsem zažil mnoho dobrého i zlého. Jakoby do mě byla otištěna půda, země, budovy, stromy, cesty, strach i bolest. Někdy se usmívám, jindy je mi do pláče. Kamarádi, co už nejsou mezi námi, krásné dívky, co už nebudou nikdy kráčet ulicí. Jsou zkrátka momenty, kdy bývám rád sám, čtu si ve starých spisech a poslouchám u toho hudbu, která mi koluje v žilách. Přiznám se, že ukrajinskou kapelu DRUDKH jsem vždy sledoval spíše zpovzdálí. Věděl jsem o nich, znám jejich nahrávky, ale nikdy jsem nebyl takovým tím naplno oddaným fanouškem.

Letos je to ale jiné. Seděl jsem zrovna na hřbitově, kde je pochovaný jeden můj kamarád a vzpomínal jsem. Stromy se skláněly nad náhrobky a v korunách šuměl vítr. Přehrával jsem si stále dokola novinku "Гра тіней (Shadow Play)" a najednou jsem přesně věděl, o čem kapela hraje a zpívá. Přitom zrovna v atmosférickém black metalu si opravdu hodně vybírám. Jen tak něco se mi nelíbí. Jenže tahle deska se mi dostala hluboko do hlavy a stala se mojí součástí. 


Těch emocí, nálad, těch pocitů, které létají kolem, je opravdu velké množství. Odkazy na historii, na poetiku vlastní země, ty melodie, skvěle zpracované vokály, ta melancholie, naléhavost, tohle všechno dohromady tvoří koktejl s velmi zvláštní a podmanivou atmosférou. Ona se hudba téhle kapely vůbec špatně popisuje, je totiž osobní. Jakoby jste se dívali do kaleidoskopu proti jarnímu slunci. Vše je o kontrastech. Tma a světlo, bolest a radost, meditace nad ztrátou, smutek a spočinutí. Určitě si prostudujte texty, nechte se unášet melodiemi, nechte nálady, aby si vás podmanily. Vždycky jsem měl rád nahrávky, které ve mě dokáží probudit emoce, které mě umí rozervat zevnitř. "Гра тіней (Shadow Play)" je přesně tím druhem alba, které se musí poslouchat srdcem. Většinou tu píšu o úplně jiných hudebních stylech, vyhovují mi drsnější a surovější podoby extrémního metalu, ale novinka těchto tmářů mě zasáhla přímo na solar plexus. Je vlastně jedno, k jakému bohu se modlíte nebo jestli věříte jenom sami sobě, hlavní je tu hudba, s jasným a zřetelným rukopisem, se spoustou zajímavých momentů, se zvukem, který připomíná mráz na poli, s nápady, které si vás získají svoji jadrností, syrovostí a hlavně uvěřitelností. Bylo pro mě velmi příjemné, přesto neklidné a zvláštní, nechat se unášet na vlnách těchto melodií. Nové album se pro mě stalo průvodcem, našeptávačem, tichým stínem v pozadí, který se objevil pokaždé, když jsem zastavil svoje kroky. Dost ale bylo slov, nechme raději mluvit hudbu. Je totiž křišťálově mrazivá, záhadná a uhrančivá. Jsou zkrátka momenty, kdy bývám rád sám, čtu si ve starých spisech a poslouchám u toho hudbu, která mi koluje v žilách. Atmosférický black metal, který vás vrátí k vašim vlastním kořenům! Syrová intenzita, úchvatný otisk melancholických vzpomínek, bolest i síla všedních dní! 

Asphyx says:

The older I get, the more I go back to my roots. I visit places where I have experienced many good and bad things. It is as if the soil, the land, the buildings, the trees, the roads, the fear and the pain have been imprinted on me. Sometimes I smile, sometimes I feel like crying. Friends who are no longer with us, beautiful girls who will never walk down the street again. There are moments when I like to be alone, reading old writings and listening to the music that runs through my veins. I must admit that I have always followed the Ukrainian band DRUDKH from afar. I knew about them, I know their recordings, but I was never a fully devoted fan.

But this year it's different. I was just sitting in the cemetery where a friend of mine is buried and I was reminiscing. The trees leaned over the headstones and the wind rustled in the canopy. I played the new song "Гра тіней (Shadow Play)" over and over again and suddenly I knew exactly what the band was playing and singing about. I really choose a lot in atmospheric black metal. Just something I don't like. But this record got deep into my head and became a part of me.


There are a lot of emotions, moods, feelings flying around. The references to the history, to the poetry of one's own country, the melodies, the well crafted vocals, the melancholy, the urgency, all this together creates a cocktail with a very special and captivating atmosphere. It is hard to describe the music of this band at all, because it is personal. It's like looking into a kaleidoscope against the spring sun. It's all about contrasts. Darkness and light, pain and joy, meditation on loss, sadness and rest. Be sure to study the lyrics, let the melodies take you away, let the moods capture you. I've always liked records that can stir emotions, that can tear me up inside. "Гра тіней (Shadow Play)" is exactly the kind of album that must be listened to with the heart. I usually write about completely different styles of music here, I'm comfortable with harsher and more raw forms of extreme metal, but the new release from these darkies hit me right on the solar plexus. It doesn't really matter what god you pray to, or if you only believe in yourself, the main thing here is the music, with a clear and distinct signature, with lots of interesting moments, with a sound that reminds of frost in the field, with ideas that win you over with their edginess, rawness and most importantly believability. I found it very pleasant, yet unsettling and strange, to be carried along on the waves of these melodies. The new album became a guide for me, a whisperer, a silent shadow in the background that appeared every time I stopped my steps. But enough with the words, let the music do the talking instead. For it is crystal chilling, mysterious and enchanting. There are simply moments when I like to be alone, reading in old writings and listening to the music that runs through my veins. Atmospheric black metal that brings you back to your own roots! The raw intensity, the haunting imprint of melancholic memories, the pain and power of everyday life!




Tracklist:
1. Scattering the Ashes
2. April
3. The Exile
4. Fallen Blossom
5. The Eve
6. The Thirst



úterý 1. dubna 2025

Recenze/review - PANZERKRIEG 666 - Day of Genocide (2025)


PANZERKRIEG 666 - Day of Genocide
EP 2025, vlastní vydání

for english please scroll down

Stal si se postupně stínem, děsivou vzpomínkou. Zůstala po tobě mrtvola se zbraní v ruce. Prvotní nadšení do boje tě postupně opustilo. Zbyly jenom kruté a krvavé obrazy v tvé hlavě. Čekal si na příkaz k zabíjení a shnil si v temnotě. Poslouchal si jenom hudbu, která byla špinavá, krutá a ošklivá ze své podstaty. Krmený nejdříve syrovým masem, potom hladový a zmrzlý do morku kostí. Voják temnoty, čekající na smrt. O německých black death metalových maniacích PANZERKRIEG 666 jsem již jednou psal. Líbila se mi syrovost, totální tma i definice zla, které jsem z jejich hudby cítil.

Pánové přicházejí po roce s novou sadou mokvajících skladeb, které se mi ihned zadřely hluboko pod kůži. Jedná se samozřejmě o hluboký underground, o hudbu, která se hraje v protiletadlových krytech, o mrazivé ozvěny války. Doporučuji zhasnout všechna světla a hluboký sklep. Tam vynikne nové EP "Day of Genocide" nejvíce. 


I novinka v sobě obsahuje velké množství zabijáckých nápadů. Pokud máte rádi muziku ve styl MARDUK, BEHERIT, BLASPHEMY, jste tu správně. Jasně, pánové nevymýšlejí nic nového, ani převratného, ale pro mě je důležité, že jejich muzice věřím. Navíc, válečná tématika se k black a death metalu hodí jako k mrtvému rakev. Sledoval jsem zrovna nějaký starý dokument z války a potom následovaly zprávy. Bylo až šokující, že jsme se z historie vůbec nepoučili. Stále činíme stejné chyby, opakujeme je dokola, se smrtící účinností. Znovu umírají nevinní. Jsem vždy velmi rád, když potkám na svých toulkách kapely, které na válečné hrůzy upozorňují. Když se potom ještě navíc jedná o dobře odvedené řemeslo se shnilou krvavou jiskrou, tak není co řešit. "Day of Genocide" má v sobě takovou tu tradiční, klasickou poctivost, mrtvolný nádech, který mám u kapel tolik rád. Určitě jste byli někdy navštívit nějaký kryt. Vnímali jste chlad a temnotu. A teď si představte, že v něm budete zavřeni několik měsíců. Atmosféra nového EP je velmi podobná. Skladby jsou napsány tak, aby ve vás podobné myšlenky evokovaly. Čtvrtá nahrávka se povedla přesně podle mých představ. Nelze jinak, než vám ji doporučit. Stal si se postupně stínem, děsivou vzpomínkou. Zůstala po tobě mrtvola se zbraní v ruce. Prvotní nadšení do boje tě postupně opustilo. Zbyly jenom kruté a krvavé obrazy v tvé hlavě. Čekal si na příkaz k zabíjení a shnil si v temnotě. Mrtvolný, blasfemický black death metalový útok z toho nejhlubšího podzemí! 

Asphyx says:

You have gradually become a shadow, a terrifying memory. You were left a corpse with a gun in your hand. Your initial enthusiasm for the fight gradually left you. All that was left were the cruel and bloody images in your mind. You waited for the kill order and rotted in the darkness. You listened only to music that was dirty, cruel and ugly by its very nature. Fed first on raw meat, then hungry and frozen to the bone. A soldier of darkness, waiting to die. I have already written once about German black death metal maniacs PANZERKRIEG 666. I liked the rawness, the total darkness and the definition of evil I felt from their music.

After a year, the gentlemen come with a new set of soaking tracks that immediately dug deep under my skin. This is, of course, deep underground, music played in air-raid shelters, chilling echoes of war. I recommend turning off all the lights and a deep basement. That's where the new EP "Day of Genocide" stands out the most.


Even the novelty contains a large number of killer ideas. If you like music in the style of MARDUK, BEHERIT, BLASPHEMY, you've come to the right place. Sure, the gentlemen aren't inventing anything new or groundbreaking, but what's important to me is that I trust their music. Moreover, the war theme fits black and death metal like a dead coffin. I was just watching an old documentary from the war and then the news followed. It was shocking that we hadn't learned from history at all. We keep making the same mistakes, repeating them over and over again, with deadly efficiency. Innocents are dying again. I'm always very happy when I meet bands on my travels that draw attention to the horrors of war. Then again, when it's a craft well done with a rotten bloody spark, there's nothing to complain about. "Day of Genocide" has that traditional, classic honesty, the deadpan feel that I love so much in bands. I'm sure you've been to see a cover at some point. You've felt the cold and the darkness. And now imagine being locked in there for months. The atmosphere of the new EP is very similar. The songs are written to evoke similar thoughts. The fourth record was exactly what I thought it would be. I cannot but recommend it to you. You've gradually become a shadow, an eerie memory. You were left a corpse with a gun in your hand. Your initial enthusiasm for the fight gradually left you. All that was left were the cruel and bloody images in your mind. You waited for the kill order and rotted in the darkness. A deadly, blasphemous black death metal attack from the deepest underground!



about PANZERKRIEG 666 on DEADLY STORM ZINE:




tracklist:
1. Wüstenfuchs
2. Death Genesis
3. Day of Genocide
4. Burn the Skies
5. Warcult




neděle 30. března 2025

Recenze/review - TEITANBLOOD - From the Visceral Abyss (2025)


TEITANBLOOD - From the Visceral Abyss
CD 2025, Norma Evangelium Diaboli

for english please scroll down

Zrození, život a smrt. Nakonec se všichni rozplyneme v temnotě. Spáleni na popel nebo pochováni do chladné země, budeme navěky hnít, rozpadat se. Kruh se uzavře a jediné, co po nás zůstane, tak je krvavý otisk ve vzpomínkách. Psát o španělských TEITANBLOOD je pro mě vždy velmi náročné. Jejich hudba je totiž založena na chaosu a ten jak známo, bývá někdy nepříjemný. Na jejich desky musím mít opravdu náladu. 

Nemohu tak nikdy říci, že jsem oddaným fanouškem nebo se mi jejich muzika nelíbí. Záleží opravdu na mém momentálním rozpoložení. Musím ale rovnou dodat, že letos mi připadá novinka "From the Visceral Abyss" přeci jen trošku přístupnější. Smršť z disonantních riffů, mokvajících nálad a surového pocitu bolesti, sice zůstává, ale přeci jen se častěji chytám alespoň některých motivů. Stále je to mlýn na syrové maso, nálada je přesto více vstřebatelná. Alespoň tak vnímám novinku já. 


Je to samozřejmě stále extrém, pro někoho možná jen hluková stěna, kterou nikdy nerozkóduje. Osobně se mi ale nové album líbí. Má v sobě něco násilného, přitažlivého, ohlodaného na kost. Fanoušci tohoto stylu, který definovaly kapely typu PSEUDOGOD, PROCLAMATION, GRAVE MIASMA, ARCHGOAT, IGNIVOMOUS, LVCIFYRE, WITCHRIST, DIOCLETIAN, IMPETUOUS RITUAL, DEATHSPELL OMEGA, mi jistě potvrdí, že se jim zadřela nová deska pod kůži. Někteří budou mluvit o nahrávce roku, jiní utečou pryč a už se nikdy nevrátí. Zvuk je zde totiž velmi špinavý, vytažený na samou hranu bolesti. Jakoby jste spadli do jámy plné ostrých nožů. Každý pohyb znamená novou krev na kůži. Absolutní tma se zde potkává a okultismem i samotným Ďáblem. Nakonec vám nezbyde nic jiného, než pokleknout a sklonit hlavu. Tahle smečka má totiž svůj jasný, nezaměnitelný rukopis, ksicht od krve. Poznáte je podle několika prvních tónů. Všechny tyhle věci se samozřejmě v undergroundu cení velmi vysoko. TEITANBLOOD vás strhnou do hlubiny, pohřbí zaživa. Jen jim musíte dát čas, nechat je na sebe působit pomalu, jako nějaký jed, který rozloží vaše vnitřnosti. Někde uvnitř, hluboko v nemocné mysli, je opravdové, šílené zlo. Španělům se jej povedlo opět vytáhnout na povrch. Až zase jednou půjdete na hřbitov a budete mezi prsty prosévat svůj vlastní prach, určitě si na moje slova a na tuhle desku vzpomenete. Pokud jí dáte šanci, přikove vás na zeď a rozdrtí velkou silou. Na počátku byl chaos, potom vzniklo tohle album! Bestiální, blasfemický, disonantní, surový black death metal, který vás navěky prokleje! Kruh smrti se uzavřel!


Asphyx says:

Birth, life and death. In the end, we all dissolve into darkness. Burned to ashes or buried in the cold earth, we will rot forever, decay. The circle will close and all that will be left is a bloody imprint on our memories. Writing about the Spanish TEITANBLOOD is always very challenging for me. Their music is based on chaos and chaos, as we know, is sometimes unpleasant. I really have to be in the mood for their records. 

So I can never say that I am a devoted fan or I don't like their music. It really depends on my mood at the moment. But I have to add that this year I find the new album "From the Visceral Abyss" a bit more accessible. The whirlwind of dissonant riffs, swampy moods and raw feeling of pain remains, but I catch at least some of the motifs more often. It's still a grinder of raw meat, the mood is still more absorbable. At least that's how I perceive the novelty.


It's still an extreme, of course, maybe just a noise wall for some people that never gets decoded. Personally, though, I like the new album. It has something violent, appealing, gnawed to the bone. Fans of this style, which has been defined by bands like PSEUDOGOD, PROCLAMATION, GRAVE MIASMA, ARCHGOAT, IGNIVOMOUS, LVCIFYRE, WITCHRIST, DIOCLETIAN, IMPETUOUS RITUAL, DEATHSPELL OMEGA, will surely tell me that the new album has gotten under their skin. Some will talk about the record of the year, others will run away and never come back. The sound here is very dirty, pulled to the very edge of pain. It's like falling into a pit of sharp knives. Every movement means new blood on your skin. Absolute darkness meets the occult and the Devil himself. In the end, you have no choice but to kneel and bow your head. For this pack has a distinct, unmistakable signature, a face of blood. You'll know them by the first few notes. All these things are of course highly valued in the underground. TEITANBLOOD will take you down into the depths, bury you alive. You just have to give them time, let them work on you slowly, like some kind of poison that disintegrates your insides. Somewhere inside, deep in the sick mind, there's a real, crazy evil. The Spanish have managed to bring it to the surface again. When you go to the cemetery again and sift your own dust between your fingers, you'll remember my words and this record. If you give it a chance, it will pin you to the wall and crush you with great force. In the beginning was chaos, then this album was made! Bestial, blasphemous, dissonant, raw black death metal that will damn you forever! The circle of death has closed!


about TEITANBLOOD on DEADLY STORM ZINE:




tracklist:
1. Enter the Hypogeum
2. Sepulchral Carrion God
3. From the Visceral Abyss
4. Sevenhundreddogsfromhell
5. Strangling Visions
6. And Darkness Was All
7. Tomb Corpse Haruspex

čtvrtek 27. března 2025

Recenze/review - URN - Demon Steel (2025)


URN - Demon Steel
CD 2025, Osmose Productions

for english please scroll down

Měl jsem pocit, že jsem ho zahlédl ve stínu. Pokaždé jenom prošel kolem. Moc lidí mi ale nevěřilo. Jenže já jsem věděl své. Pokaždé, když je mi těžko na duši, tak se vydám na cestu do podsvětí. Moc dobře vím, o čem píšu. Jsem starý pes, který na podobné hudbě kdysi vyrůstal. Můžu vám tedy garantovat, že démona jsem opravdu viděl. Držel v ruce novou desku finských black thrash metalistů URN. Kapely, která má za sebou velmi dlouhou a hudebně zajímavou historii. Co se týká data založení, tak byste museli hledat až v roce 1994. První demo potom spatřilo světlo světa tři roky potom. 

Máte tedy jistotu, že zde máte co do činění se starými bardy, kteří moc dobře vědí, co a jak chtějí hrát. Umí být divocí, nespoutaní, prašiví a stále dokáží kousnout tak, že se vám zastaví a zmrzne krev v těle. Nové album "Demon Steel" je toho jasným důkazem. Doporučuji poslouchat v chladu, naprosté tmě a hlavně pořádně nahlas. Tahle muzika smrdí sírou!


Jakoby mě někdo zavřel do staré kobky s kapelami jako DESTROYER 666, NIFELHEIM, DESASTER, POWER FROM HELL, HELLHAMMER, CELTIC FROST, SARCÓFAGO. Tak si alespoň při společných seancích s novou deskou připadám. Jedná se přesně o takový ten surový black thrash metal, který je pokrytý pavučinami a starodávnou, poctivou patinou. Kříže jsou obráceny směrem dolů, svěcená voda je plná zkažené krve a kněz konečně přiznal, že v žádného boha nevěří. Satan sedí na svém trůnu, usmívá se a démoni tančí do rytmu se všemi prokletými. Patřím samozřejmě mezi ně. Jasně, nejedná se o nic nového, ani převratného, ale to zde ani není účelem. Dostanete hudbu, která je ukována v pekelném ohni z těch nejkvalitnějších surovin. Berte a nechte být, nic jiného mezi tím neexistuje. Co se týká formálních věcí, jako je zvuk a obal, tak je vše v absolutním pořádku. Skladby v sobě obsahují poctivý drive, nahrubo nasekanou tmu i zlo, které se ukrývá hluboko i ve vašem podvědomí. Finové jej vytáhli na povrch, smíchali s prachem z hrobů a narvali jej do nás pod tlakem. Na URN je zkrátka a dobře spolehnutí. Novým albem jenom potvrzují svoji pozici v záhrobí a právem nosí titul legenda. Nemám vlastně žádných námitek a album "Demon Steel" si neskutečně užívám. A to hlavně v noci, když se ulicemi toulají přízraky a zvou mě na nedaleký hřbitov. Tohle je pozvánka, která se nedá odmítnout. Tohle je poctivá, klasická a tradiční muzika, zahraná od srdce. Black thrash metalový útok z pekla, který vás spálí na popel! Nové album smrdí sírou, vztekem a nenávistí! Démoni číhají v temnotě!


Asphyx says:

I thought I saw him in the shadows. He just walked by each time. But not many people believed me. But I knew my own. Every time my soul is heavy, I take a trip to the underworld. I know exactly what I'm writing about. I'm an old dog who grew up on music like this. So I can guarantee you that I have seen a demon. He was holding the new album by Finnish black thrash metallers URN. A band with a very long and musically interesting history. As for the date of foundation, you would have to look back to 1994. The first demo saw the light of day three years later. 

So you can be sure that you are dealing with old bards who know very well what and how they want to play. They can be wild, unbridled, mangy and still manage to bite so hard that your blood stops and freezes in your body. The new album "Demon Steel" is a clear proof of that. I recommend listening to it in the cold, complete darkness and especially really loud. This music stinks of brimstone!

It's like someone locked me in an old dungeon with bands like DESTROYER 666, NIFELHEIM, DESASTER, POWER FROM HELL, HELLHAMMER, CELTIC FROST, SARCÓFAGO. At least that's how I feel during our sessions with the new album. This is exactly the kind of raw black thrash metal that is covered in cobwebs and an old, honest patina. The crosses are upside down, the holy water is full of tainted blood, and the priest has finally admitted that he doesn't believe in any god. Satan sits on his throne, smiling, and the demons dance in rhythm with all the damned. I'm one of them, of course. Sure, it's nothing new or groundbreaking, but that's not even the point here. You get music that is forged in hellfire from the finest ingredients. Take it and leave it, there is nothing else in between. As far as formal things like sound and packaging go, everything is absolutely fine. The tracks contain honest drive, rough-hewn darkness and evil that hides deep even in your subconscious. The Finns have brought it to the surface, mixed it with grave dust and shoved it down our throats under pressure. URN can be relied upon, in short. With their new album they only confirm their position in the beyond and rightfully carry the title of legend. I actually have no complaints and I enjoy the album "Demon Steel" immensely. Especially at night, when ghosts wander the streets and invite me to a nearby cemetery. This is an invitation that can't be refused. This is honest, classical and traditional music, played from the heart. A black thrash metal assault from hell that will burn you to the ground! The new album reeks of brimstone, rage and hate! Demons lurk in the darkness!


Tracklisting for Urn (Finland)’s Demon Steel:

1. Retribution Of The Dead [1:45]
2. Heir Of Tyrants [4:42]
3. Are You Friends With Your Demons [4:05]
4. Burning Blood’s Curse [4:28]
5. Turbulence Of Misanthropy [4:44]
6. Iron Star [4:22]
7. Wings Of Inferno [5:09]
8. Cold Void Skin [4:16]
9. Ruthless Paranoia [4:46]
10. Predator Of Spiritforms [5:22]

středa 26. března 2025

Recenze/review - BLASPHAMAGOATACHRIST - Bestial Abominator (2025)


BLASPHAMAGOATACHRIST - Bestial Abominator
CD 2025, Nuclear War Now! Productions

for english please scroll down

Mrtvola zakopaná hluboko pod kostelem. Kněží vždycky uměli skrývat zlé a ošklivé věci. Důkazy o mučení, o pohřbu zaživa, byly exhumovány až letos, když kanadská brazilská četa prokletých válečníků temnoty přišla s novou desku "Bestial Abominator". V rakvi tu před nám leží prokletý hříšník, který odmítl věřit v dávno padlého boha. S přeraženými kostmi, s lebkou, která se směje do ticha. Stačí jen naslouchat, stačí jen obrátit všechny kříže směrem dolů a přesně pochopíte, o čem je tohle nové blasfemické album.

Tato smečka vznikla tajným spolčením několika muzikantů z kapel jako BLASPEMY a ANTICHTRIST. Pánové mají na svém kontě již jednu nahrávku z roku 2020, která je neméně šílená, jako letošní počin. Pokud máte chuť na opravdovou temnotu, na skladby, které smrdí sírou, nezbývá vám nic jiného, než se připravit na pradávný, surový, špinavý a krvavý rituál. 


Vše je zahalené do krvavé mlhy. Kapela se vrátila, přesto že basák odešel na druhou stranu. A působí stejně silná, šílená a děsivá, jako dřív. Pokud máte tenhle dřevní, prašivý black death metal, pokud vyznáváte absolutní tmu, mrazivé nálady opuštěných katakomb, potom jste zde správně. BLASPHAMAGOATACHRIST jsou naplno oddáni stínům. Zlu a rouhání je podřízeno úplně vše. Motiv na obalu, připomínající středověké znázornění pekla i masivní, ostrý a špinavý zvuk. Hlavní jsou ale, ostatně jako vždycky, nápady a těch dodala kapela velké množství. Přiznám se, že jsem se nenudil ani chvilku. Kýval jsem se spokojeně do rytmu, obracel jsem všechny kříže směrem dolů a snažil se usvědčit kněze z nekonečných lží a pokrytectví. Tahle smečka vzešla z toho nejhlubšího podsvětí a je nutné s tím počítat. Hraje se tu hudba, která rozhodně není pro slabé povahy. Naopak, pánové připomínají smečku vlků, kteří se právě vydali na lov. Číhají ve tmě, vždy připraveni v útoku. Na "Bestial Abominator" naleznete na kost ohlodaný materiál, dokonalou esenci obrácených modliteb. Jedná se o obřad, u kterého dochází ke samovznícení. Někdy, když se dívám na současný podivný svět, říkám si, že už by měli nemrtví povstat a přijít se pomstít za všechno zlo, které na nich bylo spácháno. Je vám doufám jasné, kdo jim bude k apokalypse hrát. Mrtvola zakopaná hluboko pod kostelem. Kněží vždycky uměli skrývat zlé a ošklivé věci. Důkazy o mučení, o pohřbu zaživa byly opět předloženy s velkou silou. Opravdově, upřímně, uvěřitelně. Blasfemický black death metal, který smrdí sírou! Temná a chladná exhumace prokletého! 

Asphyx says:

A corpse buried deep under the church. Priests have always been good at hiding bad and ugly things. Evidence of torture, of being buried alive, was only exhumed this year when a Canadian Brazilian squad of cursed warriors of darkness came out with a new record, "Bestial Abominator". Here in a coffin before us lies a cursed sinner who refused to believe in a long fallen god. With broken bones, a skull that laughs into silence. All you have to do is listen, all you have to do is turn all the crosses upside down and you'll understand exactly what this new blasphemous album is all about.

This pack was formed by a secret collaboration of several musicians from bands like BLASPEMY and ANTICHTRIST. The gentlemen have already released one record in 2020, which is no less insane than this year's effort. If you're in the mood for some real darkness, tracks that reek of sulfur, you have no choice but to prepare yourself for an ancient, raw, dirty and bloody ritual.


Everything is shrouded in a bloody mist. The band's back, even though the bass player's gone to the other side. And they're as strong, crazy and scary as ever. If you've got this gnarly, dusty black death metal, if you profess the absolute dark, chilling moods of abandoned catacombs, then you've come to the right place. BLASPHAMAGOATACHRIST are fully committed to the shadows. Evil and blasphemy are subordinated to everything. The motif on the cover, reminiscent of a medieval representation of hell, and the massive, sharp and dirty sound. But the main thing is, as always, the ideas and the band has delivered a lot of them. I admit that I was not bored for a moment. I was swaying contentedly to the beat, turning all the crosses downwards and trying to convict the priests of endless lies and hypocrisy. This pack has risen from the deepest underworld and must be reckoned with. The music being played here is definitely not for the faint of heart. On the contrary, the gentlemen resemble a pack of wolves that have just gone on the prowl. Lurking in the dark, always ready to attack. On "Bestial Abominator" you'll find bone gnawing material, the perfect essence of converted prayers. It's a ritual that involves spontaneous combustion. Sometimes when I look at the strange world we live in today, I think that the undead should have risen by now and come to avenge all the evil that has been done to them. I hope it's clear to you who will play them to the apocalypse. A corpse buried deep beneath the church. Priests have always been good at hiding evil and ugly things. Evidence of torture, of being buried alive, has again been presented with great force. Real, honest, believable. Blasphemous black death metal that stinks of brimstone! A dark and cold exhumation of the damned!


tracklist:
1. Intro (50 Cal. Demonic Chant)
2. Bastardizing The Purity
3. Black Nuclear Shadows
4. Abysmal Commands
5. Intro (Weapons Of Fire And Steel)
6. The Final Blood Orgy
7. Death Alchemy
8. Genocide Evocation
9. Intro (Apocalyptic Battlefields)
10. Fire Demons Of Blokula
11. Evil Revelation
12. Death March To Irradiated Hell 
13. Tank Treads Of Mutilated Corpses 
14. Beastial Abominator 
15. Lechmistress Of The Depths



pondělí 24. března 2025

Recenze/review - IMPRECATION - Vomitum Tempestas (2025)


IMPRECATION - Vomitum Tempestas
EP 2025, Nuclear War Now! Productions

for english please scroll down

Těla bez duše. Zlo, ukryté ve stínu, které zaútočí vždy v momentě, kdy to nejméně čekáte. Můžete se modlit, můžete obětovat všem padlým bohům, ale smrt si vás nakonec vždycky najde. Je to už hodně dlouho, co jsem přestal věřit v nebe. Není přece možné, aby umírali skvělí lidé a zůstávali zde dlouhé roky ti, kteří mají v sobě zlo. Poslední roky o tom dost často přemýšlím. Poslouchám už jenom kapely, které jsou mému srdci vlastní. Cestu amerických tmářů IMPRECATION sleduji od jejich úplných počátků.

Vždy se mi líbila tma, okultní atmosféra jejich nahrávek. S chutí jsem se znovu a znovu vydával na výlet bez konce a nechával se unášet na vlnách jejich démonické muziky. V roce 2021 zemřel na covid - 19 bubeník Ruben Elizondo. Nové EP je poctou, dokončenou prací tohoto skvělého maniaka. Nutno rovnou dodat, že se jedná o skladby, které hoří jasným, černým plamenem. Vynikající záležitost pro všechny tmáře, prokleté i padlé démony. 


Na albu naleznete i poctu kytaristovi Wesi Weaverovi (BLASHERIAN), který zemřel stejný rok jako Ruben Elizondo. Nové EP je tak pekelnou kompilací, ale i vzpomínkou, kterou by měl mít ve své sbírce každý opravdový fanoušek kapely. Sedím zase jednou na svém oblíbeném hřbitově, protože i já jsem za posledních několik let ztratil několik svých kamarádů a znovu přemýšlím o boží spravedlnosti. Myslím si, že opravdu neexistuje. "Vomitum Tempestas" je nahrávkou, která má masivní, špinavý, přesto velmi dobře čitelný zvuk (Harris Johns - mixing, mastering). Můžete se tak znovu vydat na cestu, která vede hluboko do podzemí. Do nekonečné říše špinavých močálů, hořících ohňů, bolesti a utrpení. Peklo má, stejně jako zlo, mnoho podob a tu, kterou předkládají IMPRECATION je velmi temná, syrová, ohlodaná na kost. Nemusím asi nikomu připomínat, že tohle je pravý, reálný, od krve ušpiněný texaský masakr v márnici. Kapelu lze zařadit po bok takových válečníků, jako jsou třeba prokletí PERDITION TEMPLE, DEICIDE, DRAWN AND QUARTERED, CRUCIFIER, INCANTATION, BLASPHERIAN, INFESTER. Pokud máte slabost pro pradávné rituály, pro bestie, spící v chladných jeskyních a čekajících na svoji kořist, pokud se rádi procházíte tmou, potom jste zde správně. Texasané opět potvrzují svůj mrtvolný a záhrobní status a znovu dokazují, že se jedná o smečku, na kterou je vždy spolehnutí. Události posledních let nebyly pro tuhle kapelu rozhodně lehké, ale musím napsat, že obstála se ctí a nové EP se stalo pro mě na dlouhou dobu velmi dobrým průvodcem v podzemí. Už teď vím, že se k němu budu rád vracet. Těla bez duše. Zlo, ukryté ve stínu, které zaútočí vždy v momentě, kdy to nejméně čekáte. Můžete se modlit, můžete obětovat všem padlým bohům, ale smrt si vás nakonec vždycky najde. Okultní, démonický, tmou a krví nasáklý blasfemický death metalový rituál! Dokonalá esence nahrubo nasekané temnoty a zla! 

Asphyx says:

Bodies without souls. Evil, hidden in the shadows, that always strikes when you least expect it. You can pray, you can sacrifice to all the fallen gods, but death will always find you in the end. It's been a long time since I stopped believing in heaven. It's not possible for great people to die and those with evil in them to stay here for years. I've been thinking about that a lot lately. I only listen to bands that are my own. I've been following the journey of American darkies IMPRECATION since their very beginning.

I always liked the dark, occult atmosphere of their records. I have willingly taken the trip over and over again without end, letting myself drift on the waves of their demonic music. In 2021, drummer Ruben Elizondo died of covid - 19. The new EP is a tribute, the finished work of this great maniac. It should be added right away that these are tracks that burn with a bright, black flame. An excellent affair for all darkies, cursed and fallen demons alike.


The album also features a tribute to guitarist Wes Weaver (BLASHERIAN), who died the same year as Ruben Elizondo. So the new EP is a hell of a compilation, but also a memento that every true fan of the band should have in their collection. I'm sitting in my favorite cemetery once again, because I too have lost a few of my friends over the past few years, and I'm thinking about divine justice once again. I don't think it really exists. "Vomitum Tempestas" is a record that has a massive, dirty, yet very clear sound (Harris Johns - mixing, mastering). So you can once again embark on a journey that goes deep underground. Into an endless realm of dirty swamps, burning fires, pain and suffering. Hell, like evil, takes many forms and the one presented by IMPRECATION is very dark, raw, gnawed to the bone. I probably don't need to remind anyone that this is a real, real, blood-stained Texas morgue massacre. The band can be placed alongside such warriors as PERDITION TEMPLE, DEICIDE, DRAWN AND QUARTERED, CRUCIFIER, INCANTATION, BLASPHERIAN, INFESTER. If you have a thing for ancient rituals, for beasts sleeping in cold caves waiting for their prey, if you like to walk in the dark, then you've come to the right place. The Texans reaffirm their dead and beyond status, proving once again that this is a pack that can always be counted on. The events of the last few years have certainly not been easy for this band, but I have to write that they have stood up to the test of time and the new EP has become a very good guide to the underground for me for a long time to come. I already know I'll be happy to return to it. Bodies without souls. Evil, hidden in the shadows, always attacking when you least expect it. You can pray, you can sacrifice to all the fallen gods, but death will always find you in the end. An occult, demonic, dark and blood-soaked blasphemous death metal ritual! The perfect essence of coarsely chopped darkness and evil!


about IMPRECATION on DEADLY STORM ZINE:




Tracklist:
1.Wretched Majesty 03:51
2.Cursed Into Black 04:28
3.Daemonium 03:04
4.Devil's Furnace 03:46
5.Ancient Portals of the Faceless Lord 04:41
6.Fire Salvation 05:49
7.Vomitum Tempestas 02:08

band:
- Milton Luna / guitars
- Nick Norris / guitars
- Jeff Tandy / bass
- Matt Heffner / drums, keyboards
- David Herrera / vocals



Recenze/review - WARHAMMER - Total Maniac (2025)


WARHAMMER - Total Maniac
CD 2025, Ván Records

for english please scroll down

Pamatuji si, že v ulicích se válela mlha a smog. Probudil jsem se brzy a moje holka ještě spala. Jako student jsem neměl moc peněz a tak jsem si ten den odpustil oběd i večerní pivo. Čekal jsem, až otevřou obchod s CD. S papírem v ruce, na kterém jsem měl napsaná jména, která si mám poslechnout. Ani vlastně nevím, kdo mi tenkrát, v roce 1998 dal tip na německé WARHAMMER. Nebo jsem se spletl a chtěl jsem koupit HELLHAMMER? 

Už nevím detaily, ale CD "The Winter of Our Discontent" mám ve své sbírce dodnes. Je už sice hodně pokryté prachem, ale faktem je, že když vystupovala kapela v roce 2016 s mými oblíbenci MASTER v Praze, tak jsem hrozil pěstí v první řadě pod pódiem. Kruh se tak uzavřel a já mám hudbu téhle smečky navždy zapsanou ve svém podvědomí. A to, prosím pěkně, pořádně ostrým nožem. 


Letošní album "Total Maniac" bylo vydáno jako pocta k výročí úmrtí Volkera "Irona Lungse" Frerichse. Jsem ze staré školy a když jsem jej potkal po koncertě, tak jsme prohodili pár slov a do mé paměti se zapsalo i setkání a byl to pro mě skvělý zážitek. Nicméně, smrt, ta stará kurva zase jednou zaúřadovala a tak je pro mě novinka takovou skvělou vzpomínkou, poctou, kterou jsem musel mít ihned ve své sbírce. Death metal, thrash, black metal, ale i třeba doom, tohle všechno smíchané v jeden jedovatý koktejl. Samozřejmě s náležitě prašivým a shnilým  zvukem. Riffy ohlodané na kost, melodie, které se vám zadřou pod kůži. Některé skladby jsou notoricky známé, mají v sobě hitový potenciál, jiné jsem si musel trošku osvěžit v paměti. Kritici, kteří jsou dnes na každém kroku, sice budou mluvit o tribute revivalu, ale to mi je tak nějak jedno. Vždycky jsem u hudby obdivoval hlavně nadšení, upřímnost, opravdovost. A tenhle výlet do doby, kdy se ještě pozéři polévali pivem a byli terčem vtipů, se mi moc líbí. Když si to vezmu kolem a kolem, tak bude nová deska hlavně sběratelským artefaktem ve sbírce všech pravověrných fanoušků. Asi vás, pokud čtete moje stránky, nepřekvapí, že se řadím hrdě mezi ně. Ono totiž, krev jen tak nevyměníte. Na téhle hudbě jsem vyrůstal a jiný už nebudu. Zkrátka a dobře, líbí se mi zvuk (mastering (by Obscured by Evil)), líbí se mi i obal, jsem prostě nadšený. WARHAMMER jsou navždy zapsáni i v mých vzpomínkách. A bude tomu tak až do konce mých dní. Tyhle songy jsou totiž nejen dobře zahrané, ale mají v sobě i potřebný drive a pradávnou sílu. V ulicích se zase válí mlha a smog. Je mi zima a svět kolem je ještě víc černý než dřív. Přidávám pomalu hlasitost, až na samou hranu bolesti...Absolutní definice starého, na kost ohlodaného black thrash death metalu! Povinnost pro všechny nekromaniaky! 


Asphyx says:

I remember the fog and smog rolling in the streets. I woke up early and my girlfriend was still asleep. As a student, I didn't have much money, so I skipped lunch that day and the evening beer. I waited for the CD store to open. With a paper in my hand, on which I had written the names to listen to. I don't even know who tipped me off to German WARHAMMER back in 1998. Or was I mistaken and wanted to buy HELLHAMMER? 

I don't know the details anymore, but I still have the CD "The Winter of Our Discontent" in my collection to this day. It's pretty much covered in dust now, but the fact is that when the band performed with my favorites MASTER in Prague in 2016, I threatened with my fist in the front row under the stage. The circle has come full circle and I have the music of this pack forever etched in my subconscious. And that, please, with a really sharp knife.


This year's album "Total Maniac" was released as a tribute to the anniversary of the death of Volker "Iron Lungs" Frerichs. I'm from the old school and when I met him after the concert, we exchanged a few words and the encounter is etched in my memory and it was a great experience. However, death, that old bitch, has once again taken over and so the novelty is such a great memory for me, a tribute that I had to have in my collection immediately. Death metal, thrash, black metal, but also doom, all mixed into one poisonous cocktail. Of course, with a properly filthy and rotten sound. Riffs gnawed to the bone, melodies that get under your skin. Some of the tracks are notorious and have hit potential, others I had to refresh my memory a bit. The critics who are all over the place these days will talk about tribute revival, but I kind of don't care. What I've always admired about music is the enthusiasm, the sincerity, the genuineness. And I really like this trip to the time when posers were still pouring beer on themselves and being the butt of jokes. All things considered, the new album will be a collector's item in the collection of all true fans. It probably won't surprise you, if you read my site, that I proudly count myself among them. You can't just change blood. This is the music I grew up on, and I won't be any different. Long story short, I like the sound (mastering (by Obscured by Evil)), I like the cover art, I'm just excited. WARHAMMER are forever etched in my memories. And will be until the end of my days. These songs are not only well played, but they have the necessary drive and ancient power. The fog and smog are rolling in the streets again. I'm cold and the world around me is even blacker than before. I slowly turn up the volume until I reach the very edge of pain... The absolute definition of old, gnawed-to-the-bone black thrash death metal! A must for all necromaniacs!



Report, photos, video - TRENDKILLER FESTIVAL VOL. 0 - MASTER, WARHAMMER, DEATHRITE, DOOMAS - club Modrá Vopice, Prague - 7. 5. 2016:

Tracklist:
Disc 1 (46:23)
1. Angel Of Destruction (3:15)
2. Excruciation (Thrity Pieces of Silver Pt. II) (4:27)
3. Seven Witches of Malevolence (3:54)
4. Rise of a New Apocalypse (7:25)
5. Darkness Death Decay (4:43)
6. Forced Values (3:22)
7. Bestial Torment (2:47)
8. Strike of the Infernal Adversary (4:42)
9. Total Maniac (5:06)
10. Dying Is Easy (6:37)

band:
Tomb Crusher - Guitars
Zippi - Bass
Priest of the beast - Drums
Volker "Iron Lung" Frerich - (R.I.P. 2021) Vocals

pátek 14. března 2025

Report, pohotos, video - POWER FROM HELL, LUCIFERICON - club Modrá Vopice, Praha - 13. 3. 2025

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

Už jsem to nějaký čas cítil v kostech. Měl bych poděkovat všem padlým bohům. Zapálit svíce za to, že vše dopadlo dobře. Moc o svých soukromých věcech nepíšu, ale věřte mi, že poslední půlrok byl završením tří let, které byly velmi náročné. Ne, ze mě si dělat srandu, že jsem šedivý, nemůžete. Snažil jsem se být silný, stát manželce po boku a všechno s ní vydržet. Povedlo se. Zázraky se dějí a moderní lékařská věda dokáže divy. Jsem moc rád, že jsem nezůstal na všechno sám. Já potřebuji pro psaní klid, zázemí, jistotu, svůj kout, kam se můžu vracet. Vím moc dobře, že píšu postaru, vyrůstal jsem v době, kdy se to tak dělalo. Nejsem jako fanoušci s placatými čepicemi, co nezažili tištěné časopisy. Možná působím už jako Metuzalix, jako fosílie, co se občas moc vykecává, nesleduje moderní trendy a je určitě zkostnatělý. Jiný nebudu, ale to vy už dávno víte...

Jsem jako starý dinosaurus, jako ten, který plánuje koncerty dlouho dopředu, protože se vždycky připije a druhý den má kocovinu, bolí ho celé tělo a nadává si, proč se už na to nevybodne. Nojo, ale když ono to nejde. Když nemůžu a nikam se dlouho nedostanu, začnou mi koncerty chybět. Hodně si vybírám a LUCIFERICON jsem ještě neviděl. POWER FROM HELL také ne a protože mám obě kapely moc rád, nahlásil jsem si v pátek volno, koupil si vstupenku i jízdenky na vlak a někdy kolem čtvrté odpoledne jsem již do sebe ládoval jedno pivo za druhým (tentokrát s Jardou na Čerňáku, kterému tímto děkuji za skvělou společnost, byla to paráda!). Jasně, už to není jako kdysi, když nás jezdívalo na metal třeba padesát, ale zvykl jsem si. A vlastně to i chápu. Každý máme spoustu povinností, všechno se zdražilo, už jsme víc unavení. Zatím to ale jde. Možná mi už je padesát, ale takhle před koncertem jsem pořád ten vtipný mladík s jiskrou v oku. Aspoň si to myslím. Moc nežeru sám sebe, nemám takovej ten současnej, do sebe zahleděnej, feeling ze sociálních sítí, ale pořád dobrý. 

A tak jsem se zase jednou snažil zastavit otáčení zeměkoule, zpomalit konec starých časů. Všechno se mění, ale jsou jistoty, kterých je možné se chytit. Mí kamarádi i kamarádky, kterým tímto moc děkuji. Mám tyhle rozplavby před koncerty moc rád, vždycky se ujistím, že nejsem na světě se svým pohledem na život sám, že jsou pořád někde dobré duše, které se umí usmívat. Díky vám jsem překonal spoustu překážek. Pokecáme, dopijeme a jdeme pomalu do klubu. Nebyl jsem tu již poměrně dlouho, ale vím, že bude vše v pořádku. A také je, přivítejte ztraceného syna domů. Pro mě je tahle dřevěná kůlna chrám se spoustou skvělých vzpomínek. Spoustu jsem si jich měl doplnit i tenhle večer. Mám náladu tak akorát, jsem blahosklonný a těším se na první rituál.


LUCIFERICON - jestli někdo umí svojí hudbou znázornit absolutní tmu, krvavou mlhu a pomalou smrt na oltáři, tak jsou to právě tihle Nizozemci. Ocitl jsem se mimo klub i naši dimenzi. Byl jsem na starém hřbitově, v hrobce padlého kněze. Zrovna jsme s kapelou exhumovali jeho rakev. Tohle byla přesná definice toho, co mám na death metalu tolik rád. Síla se zde potkávala s absolutní tmou, s takovým tím jedovatým zlem, které čeká ve stínu, aby vám prokouslo hrdlo. Pánové hráli velmi přesvědčivě a povedlo se jim mě vtáhnout do jejich nečisté hry. Pro mě osobně se jednalo o takový ten druh vystoupení, u kterého jsem se stal morbidním básníkem. Navíc jsem si splnil sen. Mám s kapelou i rozhovor a potvrdil jsem si tak i naživo, že tahle smečka, když se vydá na lov, tak po ní zůstává pěkně dlouhá krvavá stopa. Netuším, jestli jste si někdy četli ve starých okultních knihách, ale tenhle koncert měl v sobě úplně stejnou děsivou auru. Pod pódiem jsem byl já, doslova uhranutý, i zástup nemrtvých, kteří se kývali spokojeně do rytmu. Vynikající temný a zlovolný obřad!

 




If anyone can depict absolute darkness, bloody fog and slow death on the altar with their music, it is these Dutchmen. I found myself outside the club and our dimension. I was in an old cemetery, in the tomb of a fallen priest. We were just exhuming his coffin with the band. This was the very definition of what I love about death metal. Power meets absolute darkness, the kind of poisonous evil that waits in the shadows to bite your throat. The gentlemen played very convincingly and managed to draw me into their dirty game. For me personally, it was the kind of performance that made me a morbid poet. Moreover, I had fulfilled a dream. I got to interview the band as well, and it confirmed for me live that this pack, when they go hunting, leaves a pretty long trail of blood. I don't know if you've ever read about it in old occult books, but this show had the same eerie aura about it. There was me under the stage, literally mesmerized, and a crowd of undead swaying contentedly to the beat. A deliciously dark and sinister ceremony!

POWER FROM HELL - zákon akce a reakce funguje na sto procent. U těchto brazilských psů tomu tak alespoň bylo. Představte si hrobku, ve které dlouhé roky spí prokletí. Jednoho dne, léta páně 2025, ve čtvrtek 13. března, se rozhodli vrátit na svět, aby nás spálili na popel. Brazilcům se to povedlo na výbornou. Kombinace starosvětského blacku, thrashe, speedu, na mě fungovala od začátku do konce. Jestliže mi cestou na koncert hlavou vířila spousta vzpomínek, tak přibyly další. Tohle bylo jako se nechat zavřít spolu s VENOM, BULLDOZER, SODOM a VULCANO do starých plesnivých katakomb. Pánové mají metal v krvi a bylo to hodně znát. Vystoupení totiž působilo opravdově, upřímně, řezalo a bylo zahrané od srdce. Víka od rakví nadskakovala a kosti praskaly tlakem. Jednalo se o velmi přesvědčivý a skvěle zahraný výlet do časů, kdy se hudba posílala poštou na kazetách. Moc nevím, co dodat, zážitek to byl totiž nepřenositelný. Měl jsem pocit, že mě muzika řeže hluboko ve vnitřnostech i v hlavě. Absolutní black/thrash/speed metalové tsunami! 





The law of action and reaction works 100%. At least it was so with these Brazilian dogs. Imagine a tomb where a curse has been sleeping for years. One day, in the summer of our Lord 2025, on Thursday, March 13, they decided to return to the world to burn us to ashes. The Brazilians have succeeded admirably. The combination of old world black rock, thrash, speed, worked for me from start to finish. If I had a lot of memories swirling around in my head on the way to the concert, more were added. This was like being locked in the moldy old catacombs with VENOM, BULLDOZER, SODOM and VULCANO. The gentlemen have metal in their blood and it was very evident. The performance felt real, sincere, cutting and was played from the heart. The coffin lids were bouncing and the bones were cracking with pressure. It was a very convincing and well played trip back to the days when music was sent by post on cassette tapes. I don't really know what to add, for the experience was non-transferable. I felt like the music was cutting deep into my guts and head. An absolute black/thrash/speed metal tsunami! 

Zvuk byl v pořádku, organizace také a co se týká návštěvnosti, tak začínám mít pocit, že chodím už jen na koncerty, na které přijde něco kolem 30 - 40 lidí. No co, aspoň nebyly fronty na pivo. 

To už je konec? Ptám se a pomalu se vracím z temnoty na zem do reality. Dám si ještě pivo a potom nasadím automat. Musím se nějak dostat na tramvaj, sednout na vlak, usnout, probudit se v Plzni a také chytit noční MHD. I když jsem sportovec celý svůj život a má fyzička je považována lékaři za velmi dobrou, takhle po padesátce je to docela výzva. Držím tempo, přemlouvám hlavu, aby neusnula. Jsem robot, co spustil program se souřadnicemi směrem přímo domů, do postele. Jsem moc rád, že jsem se přemluvil, abych vyrazil. Mám spoustu nových zážitků, budoucích vzpomínek. A také pocit, že nepatřím do starého železa. Navíc jsem moc rád, že jsem poděkoval všem padlým bohům a zapálil svíce za život. Jdu spát. Už fakt nemůžu. Moc vám děkuji za dlouhodobou přízeň. Bez vaší podpory by to nešlo. Každý, kdo hraje na nějaký nástroj, maluje obrazy nebo píše, to musí pro někoho dělat. Já mám to štěstí, že mí čtenáři jsou nejen věrní, ale je na ně i spoleh (navíc je vás čím dál tím víc). Načerpal jsem spoustu energie a síly do dalších dní! Díky moc všem za to! 


about bands on DEADLY STORM ZINE:

POWER FROM HELL:



LUCIFERICON:





Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

twitter:

instagram:

facebook:

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine