DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemblack metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemblack metal. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 28. listopadu 2025

Recenze/review - DEATH YELL - Demons of Lust (2025)


DEATH YELL - Demons of Lust
CD 2025, Hells Headbangers

for english please scroll down

Tichý šepot ze tmy. Zlý, ošklivý, děsivý, zvrácený. Jsem tu zavřený ve studené cele již dlouhé roky. Musím se modlit k dávno mrtvému bohu. Klečím dlouhé hodiny na tvrdé zemi a marně zvedám oči k nebi. Rozhřešení nikdy nepřijde, existuje už jenom špína, hnus a zuřivost. Teď už jsem starý, ale neustále se mi vrací vzpomínky. Na padlé kněze, na jejich jedovaté úsměvy, na přetvářku, na bolest, kterou mi kdysi způsobili. Ať shoří v pekle! Řvu do tmy.

Chilští DEATH YELL jsou pro mě legendou, jednou z ikon jihoamerické scény, kterou sleduji od jejich počátků. Kdysi dávno, v devadesátých letech, se ke mě vždy dostávaly jen špatně zkopírované kazety. Přesto si jejich mrtvolnou hudbu, která měla vždy tajemnou hororovou atmosféru, pamatuji dodnes. Kapela rozhodně netrpí nadprodukcí. Když se podíváte na jejich diskografii, tak zjistíte, že letošní počin je teprve jejich druhým dlouhohrajícím albem. Opět se jedná o hnisavý smrtící kov ušpiněný chladnou tmou, u kterého budete pohřbeni zaživa. 


Chilané měli vždy svůj vlastní, originální rukopis. Lze je zařadit mezi jména jako SARCÓFAGO, BEHERIT, ANAL VOMIT. Letošní novinka je potom volným ďábelským pokračováním jejich tvorby. Pánové již dávno vybrousili svůj styl k dokonalosti. Skladby v sobě mají velkou porci tlaku, síly a energie. Jako bych se při poslechu opravdu procházel na starém hřbitově, užíval si feeling osmdesátých a devadesátých let minulého století, který je stále v hudbě těchto tmářů obsažen ve velké míře. Jednotlivé riffy jsou nasáklé zkaženou krví, zaříznou se vám hluboko do masa i do podvědomí. Kapela stále umí napsat skvělé, dobře zapamatovatelné motivy, pořád působí jako smečka rozzuřených psů, kteří hlídají vchod do podsvětí. Budete roztrháni na kusy! DEATH YELL opět dokazují, že jsou ve skvělé formě. Při každém setkání s novou nahrávkou si připadám, jako bych byl upalován na hranici. Sežehnutý na popel padám do hlubiny. Povedl se zvuk, obal, vlastně všechno. Navíc mě opravdu baví se k albu vracet. Obzvláště teď, když je venku mlha, smog a v  ulicích se toulají přízraky. Probuzen uprostřed noci, znovu a znovu zapínám play a přemýšlím, kdy se to stalo, kdy se moje noční můry změnily v realitu. Církev stále páchá spoustu zla a je moc dobře, že ještě existují smečky, které jim umí nastavit zrcadlo. Do kostí se mi pomalu dostává chlad a pohlcuje mě naprostá tma. Jsem spoutaný chladnými pavučinami. Objevila se mi stigmata! Tichý šepot ze tmy. Zlý, ošklivý, děsivý, zvrácený. Jsem tu zavřený ve studené cele již dlouhé roky. Musím se modlit k dávno mrtvému bohu. Ne, teď už ne. Trhám řetězy a utíkám pryč. Zuřivá, blasfemická black death metalová nahrávka, která vás navěky prokleje! Bezbožná cesta do děsivého pekla! 

Asphyx says:

A quiet whisper from the darkness. Evil, ugly, terrifying, perverse. I have been locked up in this cold cell for many years. I must pray to a god who died long ago. I kneel for hours on the hard ground and raise my eyes to the sky in vain. Absolution will never come, there is only filth, filth, and fury. I am old now, but the memories keep coming back to me. Of fallen priests, their poisonous smiles, their hypocrisy, the pain they once caused me. May they burn in hell! I scream into the darkness.

Chilean DEATH YELL are a legend to me, one of the icons of the South American scene, which I have been following since their beginnings. Long ago, in the nineties, I only ever got my hands on poorly copied cassettes. Nevertheless, I still remember their corpse-like music, which always had a mysterious horror atmosphere. The band definitely does not suffer from overproduction. If you look at their discography, you will find that this year's release is only their second full-length album. Once again, it is purulent, deadly metal tainted with cold darkness, in which you will be buried alive. 


Chileans have always had their own original style. They can be ranked among names such as SARCÓFAGO, BEHERIT, and ANAL VOMIT. This year's new release is a loose, devilish continuation of their work. The gentlemen have long since honed their style to perfection. The songs contain a great deal of pressure, power, and energy. Listening to them, I feel as if I am walking through an old cemetery, enjoying the feeling of the 1980s and 1990s, which is still very much present in the music of these dark masters. The individual riffs are soaked in rotten blood, cutting deep into your flesh and subconscious. The band still knows how to write great, memorable motifs, still acting like a pack of rabid dogs guarding the entrance to the underworld. You will be torn to pieces! DEATH YELL proves once again that they are in great shape. Every time I encounter a new recording, I feel like I'm being burned at the stake. Burned to ashes, I fall into the depths. The sound, the cover, everything is great. What's more, I really enjoy coming back to this album. Especially now, when it's foggy and smoggy outside and ghosts are wandering the streets. Waking up in the middle of the night, I press play again and again and wonder when it happened, when my nightmares turned into reality. The church still commits a lot of evil, and it's a good thing that there are still packs that can hold up a mirror to them. The cold is slowly getting into my bones and engulfing me in complete darkness. I am bound by cold cobwebs. I have stigmata! A quiet whisper from the darkness. Evil, ugly, terrifying, perverse. I have been locked up in a cold cell for many years. I have to pray to a long-dead god. No, not anymore. I break the chains and run away. A furious, blasphemous black death metal recording that will curse you forever! A godless journey into terrifying hell!

Recenze/review - DEATH YELL - Descent Into Hell (2017):

tracklist:
1. Overture
2. The Parish
3. Offering to the Priest
4. Predatory Preacher
5. Conjuring Asmodeus' Seed 
6. The Unholy See
7. Seal of Confession
8. Bastards of God
9. Altar Servers' Wrath / Finale

tracklist:
Guatiu - Guitars
Pollo - Guitars
Galleta - Vocals
Chato - Bass
Lúcuma - Drums



čtvrtek 27. listopadu 2025

Recenze/review - PERDITION TEMPLE - Malign Apotheosis (2025)


PERDITION TEMPLE - Malign Apotheosis
CD, LP, TAPE 2025, Hells Headbangers Records

for english please scroll down

Hranice byla znovu zapálena. Celou noc si se díval ze své cely a sledoval, jak opracovávají hrubé dřevo. Již brzy ráno se začali scházet lidé, toužící po krvi a utrpení. Mučili tě, pálili žhavým železem, natahovali k prasknutí. Trhali ti maso od kostí. Přesto si neodvolal. Nemohl si. Cítil si za svůj život až příliš bolesti. Boha si nikdy neviděl a nikdy ti nepomohl. Zato Satana si potkával na každém rohu. Plameny pomalu olizují nohy. Křičíš do temných mraků. Pomalu se rozpadáš na popel. Přecházíš na druhou stranu, do země nekonečných stínů a stále dokola posloucháš nové album amerických tmářů PERDITION TEMPLE.

Na tuhle ďábelskou smečku je vždy spolehnutí. I letos je jejich syrový a temný black death metal nasáklý krví nevěřících. Připadám si, jako bych pokaždé, když zapnu play, sestoupil po schodech dolů, do podzemí. Zde je prováděn pradávný krvavý rituál. Oheň byl znovu zapálen! A hoří jasným černým plamenem. Vše bude znesvěceno. 


K téhle smečce patří nihilismus jako k mrtvému dřevěná rakev. Hudba amerických démonů je pro mě přesnou definicí záhrobních rituálů. I letos se jedná o reálnou, opravdovou a upřímnou výpověď o temných stránkách lidské mysli. Kříže jsou obrácený směrem dolů a vy si tak můžete vychutnat morbidní melodie s jasným a originálním rukopisem, řev bestie i zabijácké bicí. Jestliže existuje odvrácená strana našeho světa, potom muselo být nové album "Malign Apotheosis" nahráváno právě tam. Na své si přijdou všichni opravdoví fanoušci absolutní tmy a zla. Jakoby byla každá skladba podepsána krví. Američané mají v genech stejnou odrůdu hudby, jakou hrají kapely typu KRISIUN, ANGELCORPSE, MORBID ANGEL, DIABOLIC, IMPIETY, DEICIDE, SINISTER, IMPRECATION, BLASPHEMY. Navíc samozřejmě přidávají velkou porci svých zahnívajících nápadů a invence. Je něco prašivého, mokvajícího, děsivého a šíleného, co lze v jednotlivých motivech vystopovat. Opět mi přijde, že kapela vytáhla na světlo temnotu, barbarství, zvířeckost. Kývám se spokojeně do rytmu a padám do hlubiny. Riffy se mi zadírají do masa i mozku. Jsem ztracený v naprosté tmě. Pomalu přecházím na druhou stranu. PERDITION TEMPLE jsou i letos ve vynikající formě a znovu potvrzují svůj divoký a nespoutaný status. Hranice byla znovu zapálena. Celou noc jsem se díval ze své cely a sledoval, jak opracovávají hrubé dřevo. Již brzy ráno se začali scházet lidé, toužící po krvi a utrpení. Mučili mě, pálili žhavým železem, natahovali k prasknutí. Trhali mi maso od kostí. Přesto jsem neodvolal. Jsem prokletý! Tohle album je dokonalou esencí toho, co mám na této hudbě rád. Ďábelský, divoký, syrový a temných black death metalový rituál! Budete spáleni na popel! Album, které smrdí sírou!


Asphyx says:

The border was set on fire again. All night long, you watched from your cell as they worked on the rough wood. Early in the morning, people began to gather, thirsting for blood and suffering. They tortured you, burned you with hot iron, stretched you until you were about to break. They tore the flesh from your bones. Yet you did not recant. You couldn't. You had felt too much pain in your life. You never saw God, and He never helped you. But you encountered Satan at every turn. The flames slowly lick your feet. You scream into the dark clouds. You slowly crumble to ashes. You cross over to the other side, to the land of endless shadows, and listen to the new album by American dark masters PERDITION TEMPLE over and over again.

You can always rely on this devilish pack. This year, their raw and dark black death metal is once again soaked in the blood of unbelievers. Every time I press play, I feel like I'm descending a staircase into the underground. Here, an ancient bloody ritual is performed. The fire has been lit again! And it burns with a bright black flame. Everything will be desecrated. 


Nihilism belongs to this pack like a wooden coffin belongs to a dead body. For me, the music of American demons is the exact definition of otherworldly rituals. This year, it is once again a real, true, and honest statement about the dark side of the human mind. The crosses are turned upside down, allowing you to enjoy morbid melodies with a clear and original style, the roar of a beast, and killer drums. If there is a dark side to our world, then the new album "Malign Apotheosis" must have been recorded there. All true fans of absolute darkness and evil will get their money's worth. It's as if each song were signed with blood. Americans have the same kind of music in their genes as bands like KRISIUN, ANGELCORPSE, MORBID ANGEL, DIABOLIC, IMPIETY, DEICIDE, SINISTER, IMPRECATION, and BLASPHEMY. Plus, of course, they add a big dose of their own decaying ideas and inventiveness. There is something filthy, oozing, terrifying, and insane that can be traced in individual motifs. Once again, it seems to me that the band has brought darkness, barbarism, and animalism to light. I nod contentedly to the rhythm and fall into the depths. The riffs dig into my flesh and brain. I am lost in complete darkness. I slowly cross over to the other side. PERDITION TEMPLE are in excellent form again this year, reaffirming their wild and unbridled status. The border was set on fire again. All night long, I watched from my cell as they worked on the rough wood. Early in the morning, people began to gather, craving blood and suffering. They tortured me, burned me with hot iron, stretched me until I was about to break. They tore the flesh from my bones. Yet I did not recant. I am cursed! This album is the perfect essence of what I love about this music. A devilish, wild, raw, and dark black death metal ritual! You will be burned to ashes! An album that reeks of sulfur!



about PERDITION TEMPLE on DEADLY STORM ZINE:







tracklist:
01. Resurrect Damnation
02. Kingdoms of the Bloodstained
03. Purging Conflagration
04. Death Insurrection
05. Malign Apotheosis
06. Agony Unto Revelation
07. Bellum ab Infernum
08. Fell Sorcery



úterý 25. listopadu 2025

Report, photos, video - APOKALYPTIC RAIDS, WHIPSTRIKER - club Modrá Vopice, Praha - 24. 11. 2025

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:


"Jseš beránek v rouše vlčím": řekla mi nedávno na jednom festivalu dívka s očima barvy chrpy. Vyprávěla mi o sobě, jak se dostala k metalu, jak ji její bejvalej nosil samej black metal a ono ji to začalo tak nějak přirozeně bavit. Klidně mohla být mojí dcerou. Ne, nebalil jsem jí, i když jí to moc slušelo. Spíše mě zajímalo, jakým způsobem vnímá muziku. Nakonec jsme se shodli, že nás na metalu fascinuje určité tajemno, energie, temnota, síla v něm obsažené. Připadal jsem si vedle ní jako starý archivář. Hele a na APOKALYPTIC RAIDS jedeš, zeptal jsem se opatrně. A ona že ne, že jezdí sama a i když by chtěla, tak to nakonec kvůli práci nevyšlo. Škoda, mohli jsme mít taky jednou na našich nekonečných výletech za muzikou společnost. Viva la Brasilia, zní mi hlavou, když stojím a čekám na Michala v Plzni. Zima mi zalézá až do morku kostí. Vstával jsem prosím pěkně ve 3:50, napadl sníh, dva centimetry. Nejel autobus a trolejbus se nerozjel ze zastávky. Dneska to bude náročné. Celé ráno v práci, mezi chladnými stroji. Metal tu neposlouchá skoro nikdo. Musíme makat, to víte, na Onlyfans jsme už moc staří. 

Nalezu do auta a spadne ze mě klasický stres všedního dne. Jsem sice ještě trošku ozářený z obrazovek, ale když vyjedeme z Plzně, tak je mi děsně fajn. Povídáme, vzpomínáme, smějeme se těm naším vtípkům. Vše je, jak má být. Bavíme se o metalu, jak taky jinak. Pro mě jsou právě tohle chvíle, kdy se přepínám do módu normálnosti. Škoda děvče, že tu nejsi s námi. Jsme fakt vysmátí beránci. V křiváku a s triky plnými lebek. Přesto bychom mouše neublížili. Pokud by nás tedy nenasrala. 

Pomalu se dojedeme do Modré Vopice. Už jsem v Praze dlouho nebyl. Spousta akcí je v místech, ze kterých se zkrátka nedostanu domů. Ale zde je vše při starém. Mám tuhle dřevěnou boudu, ať si každý říká co chce, prostě rád. Voní to tu nejen zatuchlinou, ale taky jsou ve stěnách nasáklé stovky koncertů i mých vzpomínek. Kupuji si pivo, pokračujeme v krasojízdě. Velevážené obecenstvo jest složeno spíše ze starších ročníků. Znovu si na tebe vzpomenu, moje milá, byla bys tu jako růže mezi trním. Obě brazilské smečky jsem již jednou viděl (report i rozhovor jsou odkazovány dole pod článkem). Mám zkrátka pro jihoamerické uchopení a způsob prezentace extrémních stylů slabost. Vše je ohlodáno na kost, jak se o tom máme za chvilku přesvědčit. Zaujímám pozici lovce beze zbraní a šteluji foťák na tmu. 


WHIPSTRIKER - v recenzi na letošní album jsem psal o vojácích temnoty, kteří povstali, aby se přišli pomstít. A přesně tak jsem se cítil i při vystoupení této smečky. Bylo to opět něco šíleného. Chvílemi jsem si připadal, jako by mi měl každou chvíli mozek vyskočit z hlavy. Z pódia se k nám hrnula lavina z kostí, ostrých heavy speed metalových riffů, divokého vokálu a zabijáckých bicích. Stačilo několik prvních tónů a byl jsem ztracen. Moje ocelové srdce bylo kdysi ukováno ze stejných surovin. Nikde nic nechybělo, ani nepřebývalo. Vše bylo ohlodáno zcela na kost. Bylo to jako se vrátit po časové ose zpět procházet se o půlnoci po chladném hřbitově. Na kterém jsou pochováni vojáci temnoty! Vynikající koncert pro všechny ztracené duše!






In my review of this year's album, I wrote about soldiers of darkness who rose up to take revenge. And that's exactly how I felt during this band's performance. It was something crazy again. At times, I felt like my brain was going to pop out of my head at any moment. An avalanche of bones, sharp heavy speed metal riffs, wild vocals and killer drums rushed towards us from the stage. The first few notes were enough and I was lost. My steel heart was once forged from the same raw materials. Nothing was missing or left over anywhere. Everything was completely gnawed to the bone. It was like going back in time and walking through a cold cemetery at midnight. Where the soldiers of darkness are buried! An excellent concert for all lost souls!


APOKALYPTIC RAIDS - přesně takhle si představuji hudbu, která se hraje v samotném pekle. Ostrá, divoká, nespoutaná, temná a šílená. Jako život samotný. Satan se usmívá a je tu s námi. Vidím ho, jak stojí ve stínu. Má žhavé oči a kývá spokojeně hlavou. Black metal, speed metal, thrash metal, všechno zahrané s nadšením, odhodláním a touhou ničit hudbou. Jako bychom se náhle ocitli ve staré hrobce a exhumovali staré metalové postupy. Kapela působila jako smečka démonů. Chvílemi jsem měl pocit, že z kytar odkapává krev, hnis a špína. Chyběli snad už jen krkavci a nemrtví. Tohle byla dokonalá esence toho, co mám na metalu rád. Klasika ve své křišťálově podobě, velmi dobře zahraná. Tolik tlaku jsem už hodně dlouho nezažil. Kříže byly otočeny směrem dolů a svěcená voda smrděla sírou. Old school metal až za hrob! 

 





This is exactly how I imagine music played in hell itself. Sharp, wild, unbridled, dark and crazy. Like life itself. Satan smiles and is here with us. I see him standing in the shadows. His eyes are burning and he nods his head contentedly. Black metal, speed metal, thrash metal, all played with enthusiasm, determination and a desire to destroy with music. It was as if we had suddenly found ourselves in an old tomb and were exhuming old metal techniques. The band sounded like a pack of demons. At times I felt like blood, pus and dirt were dripping from the guitars. The only thing missing were ravens and the undead. This was the perfect essence of what I like about metal. Classic in its crystal form, very well played. I haven't experienced so much pressure in a long time. The crosses were turned downwards and the holy water smelled of sulphur. Old school metal from beyond the grave!

Návštěvnost čítala odhadem nějakých 40 lidí a zvuk byl v pořádku. Pivo teklo proudem a chutnalo mi. Takže jako vždy cajk.

Mě se nikam nechce. A vůbec. Možná je lepší, že si nakonec nejela. Možná bych se prsil a dělal ramena, jak to mi pánové občas děláme a skončili bychom někde v non-stopu, kde bych měl nekonečně dlouhé řeči. Nebo bych naopak poslouchal s očima zahalenýma do alkoholové mlhy. Nicméně, představy nedošly naplnění. Místo toho jsem si dal ještě jedno a nasedl k Michalovi do auta. Pomalu vyjedeme z Prahy na dálnici. Kolikrát jsme se již takhle vraceli? Snažím se měnit melodii hlasu, aby mi kolega neusnul za volantem. Předjíždíme nekonečnou řadu kamiónů. Pořád jsem hrozně nabuzený z muziky. Doslova ze mě odkapává adrenalin. Být mladší, tak kalím ještě několik dní v kuse. Joj, kdeže ty loňské sněhy jsou. Hergot, to byl ale poctivej old school metal! Tohle jsem poslouchal, když jsem byl mladý. Jsem pořád rád někdy ortodoxní, s chutí se vracím ke svým krvavým kořenům. Bylo to vynikající. Moc fajn. Muzika, lidi, prostředí, atmosféra. Jsem moc rád, že jsem stále beránkem v rouše vlčím. Uvidíme se na SINISTER a GRACELESS. Už mám vstupenku.  

Michal mi zastaví před domem. Pokouším se trefit do zámku. Už fakt moc nevidím. Povede se a opatrně se svléknu. Abych neprobudil oddychující rodinu. Po sprše se jdu zavodnit. Dole u popelnic vidím potkana. Dnes jsem se zase utvrdil v tom, že téhle muzice už budu věrný navěky, amen! Dobrou noc. Zítra (nebo vlastně už dnes) udělám fotky, natáhnu video a všechno sepíšu. Děkuji vám za pozornost. Mějte se co nejlépe. Váš beránek:))).

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)


about WHIPSTRIKER on DEADLY STORM ZINE:






about APOKALYPTIC RAIDS on DEADLY STORM ZINE:





---------------------------------------------------------------------------------------------------

neděle 23. listopadu 2025

Photos - APOKALYPTIC RAIDS, WHIPSTRIKER - club Modrá Vopice, Praha - 24. 11. 2025

PHOTOS

author of photos Michal Radoš
- for original size click on photos
- pro zvětšení klikněte na fotky

Report, photos, video - APOKALYPTIC RAIDS, WHIPSTRIKER - club Modrá Vopice, Praha - 24. 11. 2025: https://www.deadlystormzine.com/2025/11/report-photos-video-apokalyptic-raids.html

















































Report, photos, video - APOKALYPTIC RAIDS, WHIPSTRIKER - club Modrá Vopice, Praha - 24. 11. 2025: https://www.deadlystormzine.com/2025/11/report-photos-video-apokalyptic-raids.html

about WHIPSTRIKER on DEADLY STORM ZINE:






about APOKALYPTIC RAIDS on DEADLY STORM ZINE:





---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine