DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemblack metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemblack metal. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 15. dubna 2025

Recenze/review - SVARTSYN - Vortex of the Destroyer (2025)


SVARTSYN - Vortex of the Destroyer
CD 2025, Norma Evangelium Diaboli

for english please scroll down

Stíny se prodlužují, oltář je připraven. Pradávný rituál znovu ožívá. Postavy v kápích, s rukama od krve, zapalují ohně. Z nebe padají černé mraky a krkavci čekají na kusy syrového masa. Vyslanci pekla moc dobře vědí, o čem píšu. Hudbu švédských SVARTSYN asi všichni znáte. Jedná se o kapelu s dlouhou morbidní historií, sahající až do roku 1993. Zkrátka a dobře, máme tu co do činění opět se syrovým, prašivým a chladným black metalem.

Jedná se o nahrávku, která v sobě obsahuje spoustu tradičních, klasických prvků. Osobně to mám takhle rád. Žádné zbytečné experimenty, přesto je album pestré a zajímavé. Stačí, když zahasnete všechna světla a zapálíte ohně. Hrobka je otevřena a démoni kývají souhlasně hlavou. 


Při poslechu mě nejčastěji napadá, že se procházím po spálené zemi. Jakoby opravdu existoval ještě jeden svět, negace všeho dobrého, do kterého když vstoupíte a budete poslouchat tohle album, pochopíte svoji vlastní bolest. Líbí se mi zvuk, taková ta tradiční, klasická patina. Skladby jsou opravdu špinavé, nasáklé nenávistí a nihilismem. Přesně takhle, se dle mého skromného úsudku, má tento styl hrát. Jsou chvíle, kdy bývám rád sám. Většinou se vydám do lesa, na staré pohřebiště. Zdánlivý klid mě nejdříve ukolébá, ale potom, když se setmí, tak se objeví přízraky. Pro ně, i pro všechny démony, se zde také hraje. Líbí se mi rukopis kapely, způsob, jakým prezentuje zlo a špínu. Jedná se o black metal, ohlodaný až na kost, s podmanivou atmosférou a spoustou zajímavých momentů a pasáží. Je to spíše obřad, pradávný rituál, při kterém vás spálí na popel. SVARTSYN opět jasně a zřetelně potvrzují svoji pozici v záhrobí. Jedná se samozřejmě o underground, o hudbu, která se hraje ve starých katakombách, v hrobkách, ve kterých jsou pochováni prokletí. Přiznám se vám, že tuhle desku raději poslouchám, než abych psal slova, která stejně nikdy nedokáží naplno vyjádřit mé hnilobné pocity. Zapomenout nesmím ani na velmi povedený motiv na obalu. Stíny se prodlužují, oltář je připraven. Pradávný rituál znovu ožívá. Postavy v kápích, s rukama od krve, zapalují ohně. Z nebe padají černé mraky a krkavci čekají na kusy syrového masa. Syrový, chladný a temný black metal, u kterého potkáte své vlastní démony! Přízraky lezou z hrobů! 

Asphyx says:

The shadows are lengthening, the altar is ready. The ancient ritual comes alive again. Hooded figures, hands covered in blood, light fires. Black clouds fall from the sky and ravens wait for pieces of raw meat. The ambassadors of hell know full well what I'm writing about. You probably all know the music of Swedish SVARTSYN. They are a band with a long morbid history, dating back to 1993. In short, we are dealing with raw, mangy and cold black metal again.

This is a record that contains a lot of traditional, classic elements. Personally, I like it that way. No unnecessary experiments, yet the album is varied and interesting. All you have to do is turn off all the lights and light the fires. The tomb is open and the demons nod their heads in agreement.


Listening to it, I most often think of walking on scorched earth. As if there really is another world, a negation of all that is good, which if you enter and listen to this album you will understand your own pain. I like the sound, that traditional, classic patina. The songs are really dirty, soaked in hatred and nihilism. This is exactly how, in my humble opinion, this style should be played. There are times when I like to be alone. I usually go to the woods, to an old burial ground. The apparent peace lulls me at first, but then, when it gets dark, the ghosts appear. For them, and for all the demons, there's also a game. I like the handwriting of the band, the way they present evil and filth. This is black metal, gnawed to the bone, with a captivating atmosphere and a lot of interesting moments and passages. It's more like a ritual, an ancient ritual that will burn you to ashes. Once again, SVARTSYN clearly and distinctly confirm their position in the afterlife. This is, of course, underground, music that is played in the old catacombs, in the tombs where the damned are buried. I'll admit to you that I prefer to listen to this record rather than write words that will never fully express my rotten feelings anyway. I must not forget the very hilarious motif on the cover. The shadows are lengthening, the altar is ready. The ancient ritual comes alive again. Hooded figures, their hands covered in blood, light fires. Black clouds fall from the sky and ravens wait for pieces of raw meat. Raw, cold and dark black metal where you will meet your own demons! Ghosts are crawling out of their graves!


tracklist:
01. Dwelling in the Dark Golden Age
02. Surtr
03. Hellstorm of Fenrir
04. The Prometheus of Dark Dreams
05. The Black Temple
06. Seraphims Torn Apart
07. Beyond the Memories
08. Agents of Lightbearers
09. Utter Northern Darkness
10. Offerings of Darkness



pátek 11. dubna 2025

Recenze/review - MALPHAS - Extinct (2025)


MALPHAS - Extinct
CD 2025, Soulseller Records

for english please scroll down

Je to zvláštní, ale moje kroky mě nakonec vždycky zavedou mezi staré ruiny. Kdysi živé a bohaté město bylo rozbořeno a traduje se, že se v těchto místech odehrávali krvavé rituály. Sedávám ve stínu a čekám na mlhu, až přinese další vzpomínky. Poslouchám nové album švýcarských black metalistů MALHPAS a užívám si temnou a chladnou atmosféru. Nějak se mi zase jednou všechno spojilo v jedno. Hudba se smísila s historií a já najednou před sebou viděl kamenný oltář a na něm uvázanou oběť.

Sledoval jsem kněze, odříkávající černou modlitbu pro vyvolávání temných sil. Black metal v podání téhle smečky je uvěřitelný, mrazivý ve svém základu, melodický a v určitých momentech i s thrash metalovou příměsí. Jako celek je potom nové album děsivým stínem, který se mi ihned dostal do krve. Nůž zajíždějící do těla. Výkřik oběti. Tohle je pradávný rituál smrti. 


Líbí se mi celková okultní atmosféra, takový ten plazivý chlad, který mě pokaždé při poslechu obejme jako pevné pavučiny. Jsou upleteny z toho nejkvalitnějšího materiálu. Pánové se volně inspirovali jak norskou, tak švédskou black metalovou scénou. Navíc potom přidávají spoustu svých vlastních nápadů. Přiznám se bez mučení, album se opravdu velmi dobře poslouchá. Hodně k tomu přispívá jedovatý zvuk (recorded at Chäuer Studios Bärn and mixed and mastered by Markus Stock at Klangschmiede Studio E.). Netřeba diskutovat ani o nádherně tajemném obalu od Misanthropic Arts, na které je ostatně vždy spolehnutí. MALPHAS se povedlo nahrát desku, která má v sobě takovou zvláštní magickou přitažlivost, jakýsi, těžko definovatelný neklid. Vždycky posuzuji nahrávky hlavně podle toho, jaké ve mě probudí emoce, jak mi rozdrásají fantazii. A nové album "Extinct" ve mě zanechalo pěkně hlubokou krvavou stopu. Určitě znáte takové ty podivné sny, ve kterých padáte po zádech do hlubiny, skáčete z hory mezi skály. Při společných setkáních s touto deskou jsem se cítil velmi podobně, akorát s tím rozdílem, že jsem se nikdy neprobudil. Naopak, vždycky jsem dopadl na dno a roztříštil se na tisíc kousků. Ostatně, lepší je jako vždy si poslechnout ukázky. Uvidíte sami, jak na vás bude nahrávka působit. Já mohu jen potvrdit, že je to zvláštní, ale moje kroky mě nakonec vždycky zavedou mezi staré ruiny. Kdysi živé a bohaté město bylo rozbořeno a traduje se, že se v těchto místech odehrávali krvavé rituály. Sedávám ve stínu a čekám na mlhu, až přinese další vzpomínky. Záhadné, podmanivé black metalové album, po okraj narvané chladem, tmou a okultní atmosférou! Smrt číhá ve stínu!

Asphyx says:

It's strange, but my footsteps always eventually lead me among the old ruins. The once vibrant and wealthy city has been razed and it is said that blood rituals took place here. I sit in the shadows and wait for the mist to bring more memories. I listen to the new album by Swiss black metallers MALHPAS and enjoy the dark and cold atmosphere. Somehow everything has come together once again. Music mixed with history and suddenly I saw a stone altar in front of me and a victim tied on it.

I watched a priest reciting a black prayer to invoke dark forces. The black metal performed by this pack is believable, chilling at its base, melodic and at certain moments with a thrash metal admixture. As a whole, then, the new album is an eerie shadow that immediately got into my blood. A knife cutting into the flesh. The scream of the victim. This is an ancient death ritual.


I like the overall occult atmosphere, that creeping chill that hugs me like a tight web every time I listen. They are knitted from the finest material. The gentlemen have been loosely inspired by both the Norwegian and Swedish black metal scenes. In addition, they then add a lot of their own ideas. I admit without torture, the album is really very easy to listen to. A lot of that is contributed by the venomous sound (recorded at Chäuer Studios Bärn and mixed and mastered by Markus Stock at Klangschmiede Studio E.). There is no need to discuss the wonderfully mysterious cover artwork by Misanthropic Arts, who can always be relied upon, by the way. MALPHAS have managed to record a record that has a strange magical appeal, a kind of, hard to define, restlessness. I always judge records mainly by the emotions they awaken in me, by the way they tear my imagination apart. And the new album "Extinct" has left a pretty deep bloody mark on me. I'm sure you know those strange dreams where you fall on your back into the deep, jumping off a mountain between rocks. I felt much the same way during our encounters with this record, except I never woke up. On the contrary, I always hit rock bottom and shattered into a thousand pieces. Anyway, as always, it's better to listen to the samples. You'll see for yourself how the recording will affect you. I can only confirm that it's strange, but my steps always take me among the old ruins in the end. The once vibrant and wealthy city has been demolished and it is said that blood rituals took place in these places. I sit in the shadows and wait for the mist to bring more memories. A mysterious, haunting black metal album, packed to the brim with cold, darkness and occult atmosphere! Death lurks in the shadows!


TRACKLIST
1. Psychomachia
2. Eradicate.Manifest.Define
3. Trenches
4. Majestic Moon
5. Consumed
6. Gamygyn
7. Butcher's Broom
8. Armada Christi
9. Astral Dissonance

LINE-UP
Raven Dust - Guitars, Vocals
Xezbeth - Guitars, Piano
J - Drums, Guitars, Vocals
Näbugring - Bass



pondělí 7. dubna 2025

Recenze/review - LUCIFER´S CHILD - The Illuminant (2025)


LUCIFER´S CHILD - The Illuminant
CD 2025, Agonia Records

for english please scroll down

Budím se uprostřed noci a šeptám slova, kterým nikdo nerozumí. Napnuté svaly, mozek se vaří ve vlastní šťávě. Nepomáhají modlitby, ani zaříkávání. Opět se mi objevila stigmata. Ze zanícených ran teče černá krev. Je prokletý! Říkají o mě a vyhýbají se mi, jako bych byl prašivý. Přes den se straním světla a v noci tančím s nemrtvými. Poslouchám u toho novou desku řeckých tmářů LUCIFER´S CHILD a užívám si nahrubo nasekanou tmu a chlad, které z nové nahrávky stékají jako hnis ze zaníceného vředu.

Novinka, stejně jako předchozí dlouhohrající album (recenze je odkazována dole pod článkem), v sobě obsahuje pravý, ryzí black metal, který připomíná pradávné rituály pro vyvolávání temných sil. Velmi dobře napsané skladby jsou naléhavé a obsahují v sobě spoustu zajímavých momentů. 


Řekové mají svůj vlastní výraz, rukopis chcete-li. Jsou volně inspirováni kapelami jako VARATHRON, WATAIN, ROTTING CHRIST, NECROPHOBIC, YOTH IRIA. Samozřejmostí je mrazivý zvuk i takový ten ďábelsky záhadný odér, který se vznáší všude kolem. U black metalu je, více než kde jinde, velmi důležité, abych kapele věřil jejich mrtvolnou práci, abych měl pocit, že je ke mě upřímná, že hraje naplno a hlavně od srdce. A u téhle smečky jsem byl ztracený a zcela pohlcený jejich hudbou od prvního tónu. Líbí se mi zvuk, produkce, motiv na obalu. Vše tu sedí perfektně na svých místech a já si tak můžu užít veškerý jed a zlo, které jsou v jednotlivých motivech obsaženy. Více než kde jinde zde platí, že je lepší poslouchat album vcelku, nejlépe na jeden zátah. Skladby totiž postupně gradují. Jsou zde vyprávěny starodávné příběhy plné satanismu i okultismu. Ne, dnešní svět už dávno není pro mě. Raději se uzavírám do starých kobek a užívám si podmanivou atmosféru téhle nahrávky. Vstupuji znovu a znovu do katakomb, abych zapomněl na současný divný svět. Kývám se do rytmu, padám do hlubiny, rodím se a znovu umírám. Procházím se stínem, jsem rád sám. Jenom já a hudba, jenom já a "The Illuminant". Už dávno nevěřím falešným kněžím a jejich jedovatým úsměvům. Raději si rvu pod tlakem do hlavy tuhle desku a usmívám se. Jsem tu totiž správně. Budím se uprostřed noci a šeptám slova, kterým nikdo nerozumí. Napnuté svaly, mozek se vaří ve vlastní šťávě. Nepomáhají modlitby, ani zaříkávání. Opět se mi objevila stigmata. Mrazivý, jedovatý black metal s příchutí zkažené krve! Syrový okultní rituál opravdové smrti! 


Asphyx says:

I wake up in the middle of the night whispering words no one understands. Muscles tense, brain boiling in its own juices. Prayers don't help, neither do incantations. The stigmata have reappeared. Black blood oozes from inflamed wounds. He's cursed! They talk about me and avoid me like I'm scabby. I shun the light by day and dance with the undead by night. I listen to the new record by Greek darkies LUCIFER'S CHILD and enjoy the coarsely chopped darkness and cold that oozes from the new record like pus from an inflamed ulcer.

The new album, like the previous full-length (review linked at the bottom of the article), contains true, pure black metal that recalls ancient rituals for summoning dark forces. The very well written songs are urgent and contain many interesting moments.


The Greeks have their own expression, handwriting if you like. They are loosely inspired by bands like VARATHRON, WATAIN, ROTTING CHRIST, NECROPHOBIC, YOTH IRIA. Of course, there's the chilling sound and that devilishly mysterious odor that hovers all around. With black metal, more than anywhere else, it is very important that I trust the band in their deadpan work, that I feel that they are honest with me, that they are playing fully and above all from the heart. And with this bunch, I was lost and completely absorbed in their music from the first note. I love the sound, the production, the motif on the cover. Everything fits perfectly in place here and I can enjoy all the venom and evil that is contained in each motif. More than anywhere else, it is true here that it is better to listen to the album in its entirety, preferably in one take. The tracks do in fact gradually graduate. Ancient stories full of satanism and occultism are told here. No, today's world is not for me anymore. I prefer to shut myself in old dungeons and enjoy the captivating atmosphere of this record. I enter the catacombs again and again to forget the strange world of today. I sway to the rhythm, I fall into the depths, I am born and die again. I walk through the shadows, I like to be alone. Just me and the music, just me and "The Illuminant". I don't trust false priests and their poisonous smiles anymore. I'd rather rip this record into my head under pressure and smile. Because I'm right here. I wake up in the middle of the night whispering words no one understands. Muscles tense, brain boiling in its own juices. Prayers don't help, neither do incantations. The stigmata have reappeared. Chilling, poisonous black metal with a taste of tainted blood! A raw occult ritual of true death!



Recenze/review - LUCIFER´S CHILD - The Order (2018):



Tracklist:
01. Antichrist 
02. As Bestas 
03. The Serpent And The Rod 
04. Ichor 
05. Righteous Flama 
06. Curse 
07. The Heavens Die 
08. And All Is Prelude

band:
George Emmanuel - Guitars
Marios Dupont - Vocals
Nick Vell - Drums
Kostas Gerochristos - Bass



středa 2. dubna 2025

Recenze/review - DRUDKH - Гра тіней (Shadow Play) (2025)


DRUDKH - Гра тіней (Shadow Play)
CD 2025, Season of Mist Underground Activists

for english please scroll down

Čím jsem starší, tím víc se vracím ke svým kořenům. Navštěvuji místa, na kterých jsem zažil mnoho dobrého i zlého. Jakoby do mě byla otištěna půda, země, budovy, stromy, cesty, strach i bolest. Někdy se usmívám, jindy je mi do pláče. Kamarádi, co už nejsou mezi námi, krásné dívky, co už nebudou nikdy kráčet ulicí. Jsou zkrátka momenty, kdy bývám rád sám, čtu si ve starých spisech a poslouchám u toho hudbu, která mi koluje v žilách. Přiznám se, že ukrajinskou kapelu DRUDKH jsem vždy sledoval spíše zpovzdálí. Věděl jsem o nich, znám jejich nahrávky, ale nikdy jsem nebyl takovým tím naplno oddaným fanouškem.

Letos je to ale jiné. Seděl jsem zrovna na hřbitově, kde je pochovaný jeden můj kamarád a vzpomínal jsem. Stromy se skláněly nad náhrobky a v korunách šuměl vítr. Přehrával jsem si stále dokola novinku "Гра тіней (Shadow Play)" a najednou jsem přesně věděl, o čem kapela hraje a zpívá. Přitom zrovna v atmosférickém black metalu si opravdu hodně vybírám. Jen tak něco se mi nelíbí. Jenže tahle deska se mi dostala hluboko do hlavy a stala se mojí součástí. 


Těch emocí, nálad, těch pocitů, které létají kolem, je opravdu velké množství. Odkazy na historii, na poetiku vlastní země, ty melodie, skvěle zpracované vokály, ta melancholie, naléhavost, tohle všechno dohromady tvoří koktejl s velmi zvláštní a podmanivou atmosférou. Ona se hudba téhle kapely vůbec špatně popisuje, je totiž osobní. Jakoby jste se dívali do kaleidoskopu proti jarnímu slunci. Vše je o kontrastech. Tma a světlo, bolest a radost, meditace nad ztrátou, smutek a spočinutí. Určitě si prostudujte texty, nechte se unášet melodiemi, nechte nálady, aby si vás podmanily. Vždycky jsem měl rád nahrávky, které ve mě dokáží probudit emoce, které mě umí rozervat zevnitř. "Гра тіней (Shadow Play)" je přesně tím druhem alba, které se musí poslouchat srdcem. Většinou tu píšu o úplně jiných hudebních stylech, vyhovují mi drsnější a surovější podoby extrémního metalu, ale novinka těchto tmářů mě zasáhla přímo na solar plexus. Je vlastně jedno, k jakému bohu se modlíte nebo jestli věříte jenom sami sobě, hlavní je tu hudba, s jasným a zřetelným rukopisem, se spoustou zajímavých momentů, se zvukem, který připomíná mráz na poli, s nápady, které si vás získají svoji jadrností, syrovostí a hlavně uvěřitelností. Bylo pro mě velmi příjemné, přesto neklidné a zvláštní, nechat se unášet na vlnách těchto melodií. Nové album se pro mě stalo průvodcem, našeptávačem, tichým stínem v pozadí, který se objevil pokaždé, když jsem zastavil svoje kroky. Dost ale bylo slov, nechme raději mluvit hudbu. Je totiž křišťálově mrazivá, záhadná a uhrančivá. Jsou zkrátka momenty, kdy bývám rád sám, čtu si ve starých spisech a poslouchám u toho hudbu, která mi koluje v žilách. Atmosférický black metal, který vás vrátí k vašim vlastním kořenům! Syrová intenzita, úchvatný otisk melancholických vzpomínek, bolest i síla všedních dní! 

Asphyx says:

The older I get, the more I go back to my roots. I visit places where I have experienced many good and bad things. It is as if the soil, the land, the buildings, the trees, the roads, the fear and the pain have been imprinted on me. Sometimes I smile, sometimes I feel like crying. Friends who are no longer with us, beautiful girls who will never walk down the street again. There are moments when I like to be alone, reading old writings and listening to the music that runs through my veins. I must admit that I have always followed the Ukrainian band DRUDKH from afar. I knew about them, I know their recordings, but I was never a fully devoted fan.

But this year it's different. I was just sitting in the cemetery where a friend of mine is buried and I was reminiscing. The trees leaned over the headstones and the wind rustled in the canopy. I played the new song "Гра тіней (Shadow Play)" over and over again and suddenly I knew exactly what the band was playing and singing about. I really choose a lot in atmospheric black metal. Just something I don't like. But this record got deep into my head and became a part of me.


There are a lot of emotions, moods, feelings flying around. The references to the history, to the poetry of one's own country, the melodies, the well crafted vocals, the melancholy, the urgency, all this together creates a cocktail with a very special and captivating atmosphere. It is hard to describe the music of this band at all, because it is personal. It's like looking into a kaleidoscope against the spring sun. It's all about contrasts. Darkness and light, pain and joy, meditation on loss, sadness and rest. Be sure to study the lyrics, let the melodies take you away, let the moods capture you. I've always liked records that can stir emotions, that can tear me up inside. "Гра тіней (Shadow Play)" is exactly the kind of album that must be listened to with the heart. I usually write about completely different styles of music here, I'm comfortable with harsher and more raw forms of extreme metal, but the new release from these darkies hit me right on the solar plexus. It doesn't really matter what god you pray to, or if you only believe in yourself, the main thing here is the music, with a clear and distinct signature, with lots of interesting moments, with a sound that reminds of frost in the field, with ideas that win you over with their edginess, rawness and most importantly believability. I found it very pleasant, yet unsettling and strange, to be carried along on the waves of these melodies. The new album became a guide for me, a whisperer, a silent shadow in the background that appeared every time I stopped my steps. But enough with the words, let the music do the talking instead. For it is crystal chilling, mysterious and enchanting. There are simply moments when I like to be alone, reading in old writings and listening to the music that runs through my veins. Atmospheric black metal that brings you back to your own roots! The raw intensity, the haunting imprint of melancholic memories, the pain and power of everyday life!




Tracklist:
1. Scattering the Ashes
2. April
3. The Exile
4. Fallen Blossom
5. The Eve
6. The Thirst



úterý 1. dubna 2025

Recenze/review - PANZERKRIEG 666 - Day of Genocide (2025)


PANZERKRIEG 666 - Day of Genocide
EP 2025, vlastní vydání

for english please scroll down

Stal si se postupně stínem, děsivou vzpomínkou. Zůstala po tobě mrtvola se zbraní v ruce. Prvotní nadšení do boje tě postupně opustilo. Zbyly jenom kruté a krvavé obrazy v tvé hlavě. Čekal si na příkaz k zabíjení a shnil si v temnotě. Poslouchal si jenom hudbu, která byla špinavá, krutá a ošklivá ze své podstaty. Krmený nejdříve syrovým masem, potom hladový a zmrzlý do morku kostí. Voják temnoty, čekající na smrt. O německých black death metalových maniacích PANZERKRIEG 666 jsem již jednou psal. Líbila se mi syrovost, totální tma i definice zla, které jsem z jejich hudby cítil.

Pánové přicházejí po roce s novou sadou mokvajících skladeb, které se mi ihned zadřely hluboko pod kůži. Jedná se samozřejmě o hluboký underground, o hudbu, která se hraje v protiletadlových krytech, o mrazivé ozvěny války. Doporučuji zhasnout všechna světla a hluboký sklep. Tam vynikne nové EP "Day of Genocide" nejvíce. 


I novinka v sobě obsahuje velké množství zabijáckých nápadů. Pokud máte rádi muziku ve styl MARDUK, BEHERIT, BLASPHEMY, jste tu správně. Jasně, pánové nevymýšlejí nic nového, ani převratného, ale pro mě je důležité, že jejich muzice věřím. Navíc, válečná tématika se k black a death metalu hodí jako k mrtvému rakev. Sledoval jsem zrovna nějaký starý dokument z války a potom následovaly zprávy. Bylo až šokující, že jsme se z historie vůbec nepoučili. Stále činíme stejné chyby, opakujeme je dokola, se smrtící účinností. Znovu umírají nevinní. Jsem vždy velmi rád, když potkám na svých toulkách kapely, které na válečné hrůzy upozorňují. Když se potom ještě navíc jedná o dobře odvedené řemeslo se shnilou krvavou jiskrou, tak není co řešit. "Day of Genocide" má v sobě takovou tu tradiční, klasickou poctivost, mrtvolný nádech, který mám u kapel tolik rád. Určitě jste byli někdy navštívit nějaký kryt. Vnímali jste chlad a temnotu. A teď si představte, že v něm budete zavřeni několik měsíců. Atmosféra nového EP je velmi podobná. Skladby jsou napsány tak, aby ve vás podobné myšlenky evokovaly. Čtvrtá nahrávka se povedla přesně podle mých představ. Nelze jinak, než vám ji doporučit. Stal si se postupně stínem, děsivou vzpomínkou. Zůstala po tobě mrtvola se zbraní v ruce. Prvotní nadšení do boje tě postupně opustilo. Zbyly jenom kruté a krvavé obrazy v tvé hlavě. Čekal si na příkaz k zabíjení a shnil si v temnotě. Mrtvolný, blasfemický black death metalový útok z toho nejhlubšího podzemí! 

Asphyx says:

You have gradually become a shadow, a terrifying memory. You were left a corpse with a gun in your hand. Your initial enthusiasm for the fight gradually left you. All that was left were the cruel and bloody images in your mind. You waited for the kill order and rotted in the darkness. You listened only to music that was dirty, cruel and ugly by its very nature. Fed first on raw meat, then hungry and frozen to the bone. A soldier of darkness, waiting to die. I have already written once about German black death metal maniacs PANZERKRIEG 666. I liked the rawness, the total darkness and the definition of evil I felt from their music.

After a year, the gentlemen come with a new set of soaking tracks that immediately dug deep under my skin. This is, of course, deep underground, music played in air-raid shelters, chilling echoes of war. I recommend turning off all the lights and a deep basement. That's where the new EP "Day of Genocide" stands out the most.


Even the novelty contains a large number of killer ideas. If you like music in the style of MARDUK, BEHERIT, BLASPHEMY, you've come to the right place. Sure, the gentlemen aren't inventing anything new or groundbreaking, but what's important to me is that I trust their music. Moreover, the war theme fits black and death metal like a dead coffin. I was just watching an old documentary from the war and then the news followed. It was shocking that we hadn't learned from history at all. We keep making the same mistakes, repeating them over and over again, with deadly efficiency. Innocents are dying again. I'm always very happy when I meet bands on my travels that draw attention to the horrors of war. Then again, when it's a craft well done with a rotten bloody spark, there's nothing to complain about. "Day of Genocide" has that traditional, classic honesty, the deadpan feel that I love so much in bands. I'm sure you've been to see a cover at some point. You've felt the cold and the darkness. And now imagine being locked in there for months. The atmosphere of the new EP is very similar. The songs are written to evoke similar thoughts. The fourth record was exactly what I thought it would be. I cannot but recommend it to you. You've gradually become a shadow, an eerie memory. You were left a corpse with a gun in your hand. Your initial enthusiasm for the fight gradually left you. All that was left were the cruel and bloody images in your mind. You waited for the kill order and rotted in the darkness. A deadly, blasphemous black death metal attack from the deepest underground!



about PANZERKRIEG 666 on DEADLY STORM ZINE:




tracklist:
1. Wüstenfuchs
2. Death Genesis
3. Day of Genocide
4. Burn the Skies
5. Warcult




neděle 30. března 2025

Recenze/review - TEITANBLOOD - From the Visceral Abyss (2025)


TEITANBLOOD - From the Visceral Abyss
CD 2025, Norma Evangelium Diaboli

for english please scroll down

Zrození, život a smrt. Nakonec se všichni rozplyneme v temnotě. Spáleni na popel nebo pochováni do chladné země, budeme navěky hnít, rozpadat se. Kruh se uzavře a jediné, co po nás zůstane, tak je krvavý otisk ve vzpomínkách. Psát o španělských TEITANBLOOD je pro mě vždy velmi náročné. Jejich hudba je totiž založena na chaosu a ten jak známo, bývá někdy nepříjemný. Na jejich desky musím mít opravdu náladu. 

Nemohu tak nikdy říci, že jsem oddaným fanouškem nebo se mi jejich muzika nelíbí. Záleží opravdu na mém momentálním rozpoložení. Musím ale rovnou dodat, že letos mi připadá novinka "From the Visceral Abyss" přeci jen trošku přístupnější. Smršť z disonantních riffů, mokvajících nálad a surového pocitu bolesti, sice zůstává, ale přeci jen se častěji chytám alespoň některých motivů. Stále je to mlýn na syrové maso, nálada je přesto více vstřebatelná. Alespoň tak vnímám novinku já. 


Je to samozřejmě stále extrém, pro někoho možná jen hluková stěna, kterou nikdy nerozkóduje. Osobně se mi ale nové album líbí. Má v sobě něco násilného, přitažlivého, ohlodaného na kost. Fanoušci tohoto stylu, který definovaly kapely typu PSEUDOGOD, PROCLAMATION, GRAVE MIASMA, ARCHGOAT, IGNIVOMOUS, LVCIFYRE, WITCHRIST, DIOCLETIAN, IMPETUOUS RITUAL, DEATHSPELL OMEGA, mi jistě potvrdí, že se jim zadřela nová deska pod kůži. Někteří budou mluvit o nahrávce roku, jiní utečou pryč a už se nikdy nevrátí. Zvuk je zde totiž velmi špinavý, vytažený na samou hranu bolesti. Jakoby jste spadli do jámy plné ostrých nožů. Každý pohyb znamená novou krev na kůži. Absolutní tma se zde potkává a okultismem i samotným Ďáblem. Nakonec vám nezbyde nic jiného, než pokleknout a sklonit hlavu. Tahle smečka má totiž svůj jasný, nezaměnitelný rukopis, ksicht od krve. Poznáte je podle několika prvních tónů. Všechny tyhle věci se samozřejmě v undergroundu cení velmi vysoko. TEITANBLOOD vás strhnou do hlubiny, pohřbí zaživa. Jen jim musíte dát čas, nechat je na sebe působit pomalu, jako nějaký jed, který rozloží vaše vnitřnosti. Někde uvnitř, hluboko v nemocné mysli, je opravdové, šílené zlo. Španělům se jej povedlo opět vytáhnout na povrch. Až zase jednou půjdete na hřbitov a budete mezi prsty prosévat svůj vlastní prach, určitě si na moje slova a na tuhle desku vzpomenete. Pokud jí dáte šanci, přikove vás na zeď a rozdrtí velkou silou. Na počátku byl chaos, potom vzniklo tohle album! Bestiální, blasfemický, disonantní, surový black death metal, který vás navěky prokleje! Kruh smrti se uzavřel!


Asphyx says:

Birth, life and death. In the end, we all dissolve into darkness. Burned to ashes or buried in the cold earth, we will rot forever, decay. The circle will close and all that will be left is a bloody imprint on our memories. Writing about the Spanish TEITANBLOOD is always very challenging for me. Their music is based on chaos and chaos, as we know, is sometimes unpleasant. I really have to be in the mood for their records. 

So I can never say that I am a devoted fan or I don't like their music. It really depends on my mood at the moment. But I have to add that this year I find the new album "From the Visceral Abyss" a bit more accessible. The whirlwind of dissonant riffs, swampy moods and raw feeling of pain remains, but I catch at least some of the motifs more often. It's still a grinder of raw meat, the mood is still more absorbable. At least that's how I perceive the novelty.


It's still an extreme, of course, maybe just a noise wall for some people that never gets decoded. Personally, though, I like the new album. It has something violent, appealing, gnawed to the bone. Fans of this style, which has been defined by bands like PSEUDOGOD, PROCLAMATION, GRAVE MIASMA, ARCHGOAT, IGNIVOMOUS, LVCIFYRE, WITCHRIST, DIOCLETIAN, IMPETUOUS RITUAL, DEATHSPELL OMEGA, will surely tell me that the new album has gotten under their skin. Some will talk about the record of the year, others will run away and never come back. The sound here is very dirty, pulled to the very edge of pain. It's like falling into a pit of sharp knives. Every movement means new blood on your skin. Absolute darkness meets the occult and the Devil himself. In the end, you have no choice but to kneel and bow your head. For this pack has a distinct, unmistakable signature, a face of blood. You'll know them by the first few notes. All these things are of course highly valued in the underground. TEITANBLOOD will take you down into the depths, bury you alive. You just have to give them time, let them work on you slowly, like some kind of poison that disintegrates your insides. Somewhere inside, deep in the sick mind, there's a real, crazy evil. The Spanish have managed to bring it to the surface again. When you go to the cemetery again and sift your own dust between your fingers, you'll remember my words and this record. If you give it a chance, it will pin you to the wall and crush you with great force. In the beginning was chaos, then this album was made! Bestial, blasphemous, dissonant, raw black death metal that will damn you forever! The circle of death has closed!


about TEITANBLOOD on DEADLY STORM ZINE:




tracklist:
1. Enter the Hypogeum
2. Sepulchral Carrion God
3. From the Visceral Abyss
4. Sevenhundreddogsfromhell
5. Strangling Visions
6. And Darkness Was All
7. Tomb Corpse Haruspex

čtvrtek 27. března 2025

Recenze/review - URN - Demon Steel (2025)


URN - Demon Steel
CD 2025, Osmose Productions

for english please scroll down

Měl jsem pocit, že jsem ho zahlédl ve stínu. Pokaždé jenom prošel kolem. Moc lidí mi ale nevěřilo. Jenže já jsem věděl své. Pokaždé, když je mi těžko na duši, tak se vydám na cestu do podsvětí. Moc dobře vím, o čem píšu. Jsem starý pes, který na podobné hudbě kdysi vyrůstal. Můžu vám tedy garantovat, že démona jsem opravdu viděl. Držel v ruce novou desku finských black thrash metalistů URN. Kapely, která má za sebou velmi dlouhou a hudebně zajímavou historii. Co se týká data založení, tak byste museli hledat až v roce 1994. První demo potom spatřilo světlo světa tři roky potom. 

Máte tedy jistotu, že zde máte co do činění se starými bardy, kteří moc dobře vědí, co a jak chtějí hrát. Umí být divocí, nespoutaní, prašiví a stále dokáží kousnout tak, že se vám zastaví a zmrzne krev v těle. Nové album "Demon Steel" je toho jasným důkazem. Doporučuji poslouchat v chladu, naprosté tmě a hlavně pořádně nahlas. Tahle muzika smrdí sírou!


Jakoby mě někdo zavřel do staré kobky s kapelami jako DESTROYER 666, NIFELHEIM, DESASTER, POWER FROM HELL, HELLHAMMER, CELTIC FROST, SARCÓFAGO. Tak si alespoň při společných seancích s novou deskou připadám. Jedná se přesně o takový ten surový black thrash metal, který je pokrytý pavučinami a starodávnou, poctivou patinou. Kříže jsou obráceny směrem dolů, svěcená voda je plná zkažené krve a kněz konečně přiznal, že v žádného boha nevěří. Satan sedí na svém trůnu, usmívá se a démoni tančí do rytmu se všemi prokletými. Patřím samozřejmě mezi ně. Jasně, nejedná se o nic nového, ani převratného, ale to zde ani není účelem. Dostanete hudbu, která je ukována v pekelném ohni z těch nejkvalitnějších surovin. Berte a nechte být, nic jiného mezi tím neexistuje. Co se týká formálních věcí, jako je zvuk a obal, tak je vše v absolutním pořádku. Skladby v sobě obsahují poctivý drive, nahrubo nasekanou tmu i zlo, které se ukrývá hluboko i ve vašem podvědomí. Finové jej vytáhli na povrch, smíchali s prachem z hrobů a narvali jej do nás pod tlakem. Na URN je zkrátka a dobře spolehnutí. Novým albem jenom potvrzují svoji pozici v záhrobí a právem nosí titul legenda. Nemám vlastně žádných námitek a album "Demon Steel" si neskutečně užívám. A to hlavně v noci, když se ulicemi toulají přízraky a zvou mě na nedaleký hřbitov. Tohle je pozvánka, která se nedá odmítnout. Tohle je poctivá, klasická a tradiční muzika, zahraná od srdce. Black thrash metalový útok z pekla, který vás spálí na popel! Nové album smrdí sírou, vztekem a nenávistí! Démoni číhají v temnotě!


Asphyx says:

I thought I saw him in the shadows. He just walked by each time. But not many people believed me. But I knew my own. Every time my soul is heavy, I take a trip to the underworld. I know exactly what I'm writing about. I'm an old dog who grew up on music like this. So I can guarantee you that I have seen a demon. He was holding the new album by Finnish black thrash metallers URN. A band with a very long and musically interesting history. As for the date of foundation, you would have to look back to 1994. The first demo saw the light of day three years later. 

So you can be sure that you are dealing with old bards who know very well what and how they want to play. They can be wild, unbridled, mangy and still manage to bite so hard that your blood stops and freezes in your body. The new album "Demon Steel" is a clear proof of that. I recommend listening to it in the cold, complete darkness and especially really loud. This music stinks of brimstone!

It's like someone locked me in an old dungeon with bands like DESTROYER 666, NIFELHEIM, DESASTER, POWER FROM HELL, HELLHAMMER, CELTIC FROST, SARCÓFAGO. At least that's how I feel during our sessions with the new album. This is exactly the kind of raw black thrash metal that is covered in cobwebs and an old, honest patina. The crosses are upside down, the holy water is full of tainted blood, and the priest has finally admitted that he doesn't believe in any god. Satan sits on his throne, smiling, and the demons dance in rhythm with all the damned. I'm one of them, of course. Sure, it's nothing new or groundbreaking, but that's not even the point here. You get music that is forged in hellfire from the finest ingredients. Take it and leave it, there is nothing else in between. As far as formal things like sound and packaging go, everything is absolutely fine. The tracks contain honest drive, rough-hewn darkness and evil that hides deep even in your subconscious. The Finns have brought it to the surface, mixed it with grave dust and shoved it down our throats under pressure. URN can be relied upon, in short. With their new album they only confirm their position in the beyond and rightfully carry the title of legend. I actually have no complaints and I enjoy the album "Demon Steel" immensely. Especially at night, when ghosts wander the streets and invite me to a nearby cemetery. This is an invitation that can't be refused. This is honest, classical and traditional music, played from the heart. A black thrash metal assault from hell that will burn you to the ground! The new album reeks of brimstone, rage and hate! Demons lurk in the darkness!


Tracklisting for Urn (Finland)’s Demon Steel:

1. Retribution Of The Dead [1:45]
2. Heir Of Tyrants [4:42]
3. Are You Friends With Your Demons [4:05]
4. Burning Blood’s Curse [4:28]
5. Turbulence Of Misanthropy [4:44]
6. Iron Star [4:22]
7. Wings Of Inferno [5:09]
8. Cold Void Skin [4:16]
9. Ruthless Paranoia [4:46]
10. Predator Of Spiritforms [5:22]

středa 26. března 2025

Recenze/review - BLASPHAMAGOATACHRIST - Bestial Abominator (2025)


BLASPHAMAGOATACHRIST - Bestial Abominator
CD 2025, Nuclear War Now! Productions

for english please scroll down

Mrtvola zakopaná hluboko pod kostelem. Kněží vždycky uměli skrývat zlé a ošklivé věci. Důkazy o mučení, o pohřbu zaživa, byly exhumovány až letos, když kanadská brazilská četa prokletých válečníků temnoty přišla s novou desku "Bestial Abominator". V rakvi tu před nám leží prokletý hříšník, který odmítl věřit v dávno padlého boha. S přeraženými kostmi, s lebkou, která se směje do ticha. Stačí jen naslouchat, stačí jen obrátit všechny kříže směrem dolů a přesně pochopíte, o čem je tohle nové blasfemické album.

Tato smečka vznikla tajným spolčením několika muzikantů z kapel jako BLASPEMY a ANTICHTRIST. Pánové mají na svém kontě již jednu nahrávku z roku 2020, která je neméně šílená, jako letošní počin. Pokud máte chuť na opravdovou temnotu, na skladby, které smrdí sírou, nezbývá vám nic jiného, než se připravit na pradávný, surový, špinavý a krvavý rituál. 


Vše je zahalené do krvavé mlhy. Kapela se vrátila, přesto že basák odešel na druhou stranu. A působí stejně silná, šílená a děsivá, jako dřív. Pokud máte tenhle dřevní, prašivý black death metal, pokud vyznáváte absolutní tmu, mrazivé nálady opuštěných katakomb, potom jste zde správně. BLASPHAMAGOATACHRIST jsou naplno oddáni stínům. Zlu a rouhání je podřízeno úplně vše. Motiv na obalu, připomínající středověké znázornění pekla i masivní, ostrý a špinavý zvuk. Hlavní jsou ale, ostatně jako vždycky, nápady a těch dodala kapela velké množství. Přiznám se, že jsem se nenudil ani chvilku. Kýval jsem se spokojeně do rytmu, obracel jsem všechny kříže směrem dolů a snažil se usvědčit kněze z nekonečných lží a pokrytectví. Tahle smečka vzešla z toho nejhlubšího podsvětí a je nutné s tím počítat. Hraje se tu hudba, která rozhodně není pro slabé povahy. Naopak, pánové připomínají smečku vlků, kteří se právě vydali na lov. Číhají ve tmě, vždy připraveni v útoku. Na "Bestial Abominator" naleznete na kost ohlodaný materiál, dokonalou esenci obrácených modliteb. Jedná se o obřad, u kterého dochází ke samovznícení. Někdy, když se dívám na současný podivný svět, říkám si, že už by měli nemrtví povstat a přijít se pomstít za všechno zlo, které na nich bylo spácháno. Je vám doufám jasné, kdo jim bude k apokalypse hrát. Mrtvola zakopaná hluboko pod kostelem. Kněží vždycky uměli skrývat zlé a ošklivé věci. Důkazy o mučení, o pohřbu zaživa byly opět předloženy s velkou silou. Opravdově, upřímně, uvěřitelně. Blasfemický black death metal, který smrdí sírou! Temná a chladná exhumace prokletého! 

Asphyx says:

A corpse buried deep under the church. Priests have always been good at hiding bad and ugly things. Evidence of torture, of being buried alive, was only exhumed this year when a Canadian Brazilian squad of cursed warriors of darkness came out with a new record, "Bestial Abominator". Here in a coffin before us lies a cursed sinner who refused to believe in a long fallen god. With broken bones, a skull that laughs into silence. All you have to do is listen, all you have to do is turn all the crosses upside down and you'll understand exactly what this new blasphemous album is all about.

This pack was formed by a secret collaboration of several musicians from bands like BLASPEMY and ANTICHTRIST. The gentlemen have already released one record in 2020, which is no less insane than this year's effort. If you're in the mood for some real darkness, tracks that reek of sulfur, you have no choice but to prepare yourself for an ancient, raw, dirty and bloody ritual.


Everything is shrouded in a bloody mist. The band's back, even though the bass player's gone to the other side. And they're as strong, crazy and scary as ever. If you've got this gnarly, dusty black death metal, if you profess the absolute dark, chilling moods of abandoned catacombs, then you've come to the right place. BLASPHAMAGOATACHRIST are fully committed to the shadows. Evil and blasphemy are subordinated to everything. The motif on the cover, reminiscent of a medieval representation of hell, and the massive, sharp and dirty sound. But the main thing is, as always, the ideas and the band has delivered a lot of them. I admit that I was not bored for a moment. I was swaying contentedly to the beat, turning all the crosses downwards and trying to convict the priests of endless lies and hypocrisy. This pack has risen from the deepest underworld and must be reckoned with. The music being played here is definitely not for the faint of heart. On the contrary, the gentlemen resemble a pack of wolves that have just gone on the prowl. Lurking in the dark, always ready to attack. On "Bestial Abominator" you'll find bone gnawing material, the perfect essence of converted prayers. It's a ritual that involves spontaneous combustion. Sometimes when I look at the strange world we live in today, I think that the undead should have risen by now and come to avenge all the evil that has been done to them. I hope it's clear to you who will play them to the apocalypse. A corpse buried deep beneath the church. Priests have always been good at hiding evil and ugly things. Evidence of torture, of being buried alive, has again been presented with great force. Real, honest, believable. Blasphemous black death metal that stinks of brimstone! A dark and cold exhumation of the damned!


tracklist:
1. Intro (50 Cal. Demonic Chant)
2. Bastardizing The Purity
3. Black Nuclear Shadows
4. Abysmal Commands
5. Intro (Weapons Of Fire And Steel)
6. The Final Blood Orgy
7. Death Alchemy
8. Genocide Evocation
9. Intro (Apocalyptic Battlefields)
10. Fire Demons Of Blokula
11. Evil Revelation
12. Death March To Irradiated Hell 
13. Tank Treads Of Mutilated Corpses 
14. Beastial Abominator 
15. Lechmistress Of The Depths



pondělí 24. března 2025

Recenze/review - IMPRECATION - Vomitum Tempestas (2025)


IMPRECATION - Vomitum Tempestas
EP 2025, Nuclear War Now! Productions

for english please scroll down

Těla bez duše. Zlo, ukryté ve stínu, které zaútočí vždy v momentě, kdy to nejméně čekáte. Můžete se modlit, můžete obětovat všem padlým bohům, ale smrt si vás nakonec vždycky najde. Je to už hodně dlouho, co jsem přestal věřit v nebe. Není přece možné, aby umírali skvělí lidé a zůstávali zde dlouhé roky ti, kteří mají v sobě zlo. Poslední roky o tom dost často přemýšlím. Poslouchám už jenom kapely, které jsou mému srdci vlastní. Cestu amerických tmářů IMPRECATION sleduji od jejich úplných počátků.

Vždy se mi líbila tma, okultní atmosféra jejich nahrávek. S chutí jsem se znovu a znovu vydával na výlet bez konce a nechával se unášet na vlnách jejich démonické muziky. V roce 2021 zemřel na covid - 19 bubeník Ruben Elizondo. Nové EP je poctou, dokončenou prací tohoto skvělého maniaka. Nutno rovnou dodat, že se jedná o skladby, které hoří jasným, černým plamenem. Vynikající záležitost pro všechny tmáře, prokleté i padlé démony. 


Na albu naleznete i poctu kytaristovi Wesi Weaverovi (BLASHERIAN), který zemřel stejný rok jako Ruben Elizondo. Nové EP je tak pekelnou kompilací, ale i vzpomínkou, kterou by měl mít ve své sbírce každý opravdový fanoušek kapely. Sedím zase jednou na svém oblíbeném hřbitově, protože i já jsem za posledních několik let ztratil několik svých kamarádů a znovu přemýšlím o boží spravedlnosti. Myslím si, že opravdu neexistuje. "Vomitum Tempestas" je nahrávkou, která má masivní, špinavý, přesto velmi dobře čitelný zvuk (Harris Johns - mixing, mastering). Můžete se tak znovu vydat na cestu, která vede hluboko do podzemí. Do nekonečné říše špinavých močálů, hořících ohňů, bolesti a utrpení. Peklo má, stejně jako zlo, mnoho podob a tu, kterou předkládají IMPRECATION je velmi temná, syrová, ohlodaná na kost. Nemusím asi nikomu připomínat, že tohle je pravý, reálný, od krve ušpiněný texaský masakr v márnici. Kapelu lze zařadit po bok takových válečníků, jako jsou třeba prokletí PERDITION TEMPLE, DEICIDE, DRAWN AND QUARTERED, CRUCIFIER, INCANTATION, BLASPHERIAN, INFESTER. Pokud máte slabost pro pradávné rituály, pro bestie, spící v chladných jeskyních a čekajících na svoji kořist, pokud se rádi procházíte tmou, potom jste zde správně. Texasané opět potvrzují svůj mrtvolný a záhrobní status a znovu dokazují, že se jedná o smečku, na kterou je vždy spolehnutí. Události posledních let nebyly pro tuhle kapelu rozhodně lehké, ale musím napsat, že obstála se ctí a nové EP se stalo pro mě na dlouhou dobu velmi dobrým průvodcem v podzemí. Už teď vím, že se k němu budu rád vracet. Těla bez duše. Zlo, ukryté ve stínu, které zaútočí vždy v momentě, kdy to nejméně čekáte. Můžete se modlit, můžete obětovat všem padlým bohům, ale smrt si vás nakonec vždycky najde. Okultní, démonický, tmou a krví nasáklý blasfemický death metalový rituál! Dokonalá esence nahrubo nasekané temnoty a zla! 

Asphyx says:

Bodies without souls. Evil, hidden in the shadows, that always strikes when you least expect it. You can pray, you can sacrifice to all the fallen gods, but death will always find you in the end. It's been a long time since I stopped believing in heaven. It's not possible for great people to die and those with evil in them to stay here for years. I've been thinking about that a lot lately. I only listen to bands that are my own. I've been following the journey of American darkies IMPRECATION since their very beginning.

I always liked the dark, occult atmosphere of their records. I have willingly taken the trip over and over again without end, letting myself drift on the waves of their demonic music. In 2021, drummer Ruben Elizondo died of covid - 19. The new EP is a tribute, the finished work of this great maniac. It should be added right away that these are tracks that burn with a bright, black flame. An excellent affair for all darkies, cursed and fallen demons alike.


The album also features a tribute to guitarist Wes Weaver (BLASHERIAN), who died the same year as Ruben Elizondo. So the new EP is a hell of a compilation, but also a memento that every true fan of the band should have in their collection. I'm sitting in my favorite cemetery once again, because I too have lost a few of my friends over the past few years, and I'm thinking about divine justice once again. I don't think it really exists. "Vomitum Tempestas" is a record that has a massive, dirty, yet very clear sound (Harris Johns - mixing, mastering). So you can once again embark on a journey that goes deep underground. Into an endless realm of dirty swamps, burning fires, pain and suffering. Hell, like evil, takes many forms and the one presented by IMPRECATION is very dark, raw, gnawed to the bone. I probably don't need to remind anyone that this is a real, real, blood-stained Texas morgue massacre. The band can be placed alongside such warriors as PERDITION TEMPLE, DEICIDE, DRAWN AND QUARTERED, CRUCIFIER, INCANTATION, BLASPHERIAN, INFESTER. If you have a thing for ancient rituals, for beasts sleeping in cold caves waiting for their prey, if you like to walk in the dark, then you've come to the right place. The Texans reaffirm their dead and beyond status, proving once again that this is a pack that can always be counted on. The events of the last few years have certainly not been easy for this band, but I have to write that they have stood up to the test of time and the new EP has become a very good guide to the underground for me for a long time to come. I already know I'll be happy to return to it. Bodies without souls. Evil, hidden in the shadows, always attacking when you least expect it. You can pray, you can sacrifice to all the fallen gods, but death will always find you in the end. An occult, demonic, dark and blood-soaked blasphemous death metal ritual! The perfect essence of coarsely chopped darkness and evil!


about IMPRECATION on DEADLY STORM ZINE:




Tracklist:
1.Wretched Majesty 03:51
2.Cursed Into Black 04:28
3.Daemonium 03:04
4.Devil's Furnace 03:46
5.Ancient Portals of the Faceless Lord 04:41
6.Fire Salvation 05:49
7.Vomitum Tempestas 02:08

band:
- Milton Luna / guitars
- Nick Norris / guitars
- Jeff Tandy / bass
- Matt Heffner / drums, keyboards
- David Herrera / vocals



TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine