DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemblack metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemblack metal. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 5. listopadu 2026

Recenze/review - INVULTATION - Inferno Descends (2026)


INVULTATION - Inferno Descends
CD 2026, Sentient Ruin Laboratories

for english please scroll down

Peklo zase jednou otevřelo svoje brány, aby vydalo další svědectví o lidské slabosti, špíně, nenávisti, o válkách, znásilňování, o všech zlých věcech, kterých je člověk jako druh schopen. Přichází konec světa, hlásají již mnoho let falešní proroci. Jenže tentokrát je to jiné. Opravdové, ryzí, autentické, stejně jako nové album amerických black death metalistů INVULTATION. Opět se jedná o jasnou definici temné, chladné a spalující apokalypsy, která brzo zachvátí tenhle svět jako starodávná choroba.

Je něco shnilého, morbidního, co mě nutí nahrávku stále dokola poslouchat. Byli jste jako já poprvé prokleti někdy na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století? Pohybujete se rádi v tom nejhlubším podzemí? Rozmlouváte často se svými vlastními démony? Potom jste zde správně. Svět kolem hoří ve spirále nenávisti a vy křičíte spolu s kapelou do tmy texty plné rouhání. 


Satan zase jednou sedí na svém trůnu a usmívá se. Není divu, hraje se zde hlavně pro něj i pro všechny prokleté. Na počátku byl chaos a postupně k němu zase směřujeme. Zvuk je masivní, zabijácký, motiv na obalu stylový a vy se tak můžete soustředit na hudbu samotnou. Ta je volně inspirována smečkami jako BLASPHEMY, BESTIAL WARLUST, ANGELCORPSE, IMPIETY, BLACK WITCHERY. Samozřejmě, Andrew Lampe, který je podepsán pod všemi nástroji i vokály, přidal do své hudby i spoustu svých nápadů a invence. Poslouchat "Inferno Descends" je jako přijmout pozvání na starodávný, krvavý a násilný rituál určený pro vyvolávání temných sil, které rozhodně nejsou z našeho světa. Riffy se vám zadřou pod kůži, při melodiích vám začne odpadávat maso od kostí a budete si připadat, jakoby do vás někdo zabodl rezavý nůž. INVULTATION jsou opět ve velmi dobré formě, zabíjejí na potkání a zůstává po nich hluboká krvavá stopa. Svět je zahalen do smradlavé mlhy, v ulicích se válejí zohavená těla. Rabování, násilí, člověk se stal člověku vlkem. Odpuštění neexistuje a i kněží konečně ukázali svoji pravou tvář. Je něco primitivního, jeskynního, co mě nutí se k nahrávce stále dokola vracet. Spálen na popel, znovu vstávám a dál bojuji s démony. Prokousnou mi hrdlo, pohřbí mě zaživa a na pohřbu mi bude hrát tohle album. Nemám žádných dalších námitek a desku vám mohu jen doporučit. Pokud jste byli kdysi jako já prokleti, je pro vás doslova povinností. Peklo zase jednou otevřelo svoje brány, aby vydalo další svědectví o lidské slabosti, špíně, nenávisti, o válkách, znásilňování, o všech zlých věcech, kterých je člověk jako druh schopen. Přichází konec světa, hlásají již mnoho let falešní proroci. Spalující, zničující, blaspemická black death metalová apokalypsa! Budete spáleni na popel a navěky prokleti! 

Asphyx says:

Hell has once again opened its gates to bear further witness to human weakness, filth, hatred, wars, rape all the evil things of which humanity as a species is capable. The end of the world is coming, false prophets have been proclaiming for many years. But this time it’s different. It’s genuine, pure, and authentic just like the new album by the American black death metal band INVULTATION. Once again, it offers a clear depiction of a dark, cold, and searing apocalypse that will soon engulf this world like an ancient plague.

There’s something rotten and morbid about it that compels me to listen to this record over and over again. Were you, like me, first cursed sometime at the turn of the 1980s and 1990s? Do you enjoy venturing into the deepest underworld? Do you often converse with your own demons? Then you’ve come to the right place. The world around you is burning in a spiral of hatred, and you’re screaming lyrics full of blasphemy into the darkness along with the band.


Satan is sitting on his throne once again, smiling. No wonder this show is mainly for him and all the damned. In the beginning there was chaos, and we’re gradually heading back toward it. The sound is massive and killer, the cover art is stylish, and you can focus entirely on the music itself. It’s loosely inspired by bands like BLASPHEMY, BESTIAL WARLUST, ANGELCORPSE, IMPIETY, and BLACK WITCHERY. Of course, Andrew Lampe, who handles all instruments and vocals, has also infused his music with plenty of his own ideas and creativity. Listening to “Inferno Descends” is like accepting an invitation to an ancient, bloody, and violent ritual designed to summon dark forces that are definitely not of this world. The riffs will get under your skin; the melodies will make your flesh fall off your bones, and you’ll feel as if someone has stabbed you with a rusty knife. INVULTATION are once again in top form, killing everything in their path and leaving a deep, bloody trail behind them. The world is shrouded in a stinking fog; mutilated bodies lie scattered in the streets. Looting, violence man has become a wolf to man. There is no forgiveness, and even the priests have finally shown their true colors. There’s something primitive, something primal about it that compels me to keep coming back to this recording over and over again. Burned to ashes, I rise again and continue to battle my demons. They’ll slit my throat, bury me alive, and this album will play at my funeral. I have no further objections, and I can only recommend this album to you. If you were once cursed like I was, it’s literally a must-listen for you. Hell has once again opened its gates to bear further witness to human weakness, filth, hatred, wars, rape all the evil things of which humanity, as a species, is capable. The end of the world is coming, as false prophets have been proclaiming for many years. A scorching, devastating, blasphemous black death metal apocalypse! You will be burned to ashes and cursed for all eternity!


Recenze/review - INVULTATION - Feral Legion (2023):


tracklist:
1. Inferno Descends
2. Molten Aggression
3. Red Vortex
4. Frenzied Catechesis
5. Sacrificial Incineration
6. Third Degree Warfare 03:47
7. Razed by Flames
8. Withered Exiguity
9. Desecration Ethos
10. Solar Occlusion
11. Atrocity Vehemence

Recenze/review - LORDHAMMER - Lordhammer (2026)


LORDHAMMER - Lordhammer
CD 2026, vlastní vydání

for english please scroll down

Mezi náhrobky starého pohřebiště tančí démoni. Je tomu tak po staletí, možná ještě déle. Z nedaleké márnice se ozývá nářek těch, co ještě nebyli pohřbeni. Vnímám všemi póry svého těla pach hniloby a rozkladu. Včerejší pohřeb se povedl. Nebožtík se sice pokoušel dostat z rakve ven, ale nakonec vše dopadlo v pořádku. Je zakopán hluboko pod zemí. Tentokrát ale musíme kousek dál, za hřbitovní zeď, kde jsou pochováni sebevrazi a prokletí. V jednom neoznačeném hrobě leží padlý mnich. Exhumujeme jeho rakev a když ji otevřeme, tak drží v ruce debutové album moravských tmářů LORDHAMMER.

Pustím si nahrávku ve svém přehrávači a během několik okamžiků nejsem ve svém pokoji, ale znovu se procházím mezi starými kobkami. V krvavé mlze. Vše je zde ohlodáno na kost, na samou podstatu black a death metalu. Už jste někdy strávili noc v márnici? Rozmlouvali jste s nemrtvými? Pokud ne, tak nemusíte, stačí si pustit tohle album a zážitek je na sto procent srovnatelný. 


Pamatujete si tu krásnou dobu na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století, kdy jsme si mezi sebou posílali demonahrávky, psali dopisy a kupovali na burzách cokoliv, co na sobě mělo lebku? Tak do těchto temných časů vám LORDHAMMER vrátí. A dělají to s elegancí mistrů v oboru. Mnohokrát jsem již v recenzích psal, že je pro mě vždy nejdůležitější, aby kapela hrála opravdově, od srdce, uvěřitelně a autenticky. Pánové splňují všechny moje požadavky. Mají syrový, prašivý, analogicky se tvářící zvuk, stylový motiv na obalu a jejich hudba je pokryta plísní a takovou tou těžko definovatelnou patinou, kterou máme my, staří psi, kteří hlídáme vstup do podsvětí již několik dekád, tolik rádi. Pokud bych potom měl nějak tohle album definovat, tak bych musel napsat, že se kapela volně inspirovala smečkami jako APOKALYPTIC RAIDS, HELLHAMMER, VENOM, CELTIC FROST, SLAUGHTER, MASTER, POSSESSED, WARHAMMER. Dobrá společnost, co říkáte? Myslím si, že ano. Novinka nejvíce vynikne právě v těchto podzimních časech, kdy se všude válí mrazivá mlha a stíny dostávají zcela jiný význam. Pomalu přichází čas mrtvých, období přízraků, dlouhých nocí a pradávných rituálů pro vyvolávání sil, které nejsou z tohoto světa. Nové album je velmi dobře napsané, má v sobě potřebný drive, sílu, takový ten heavy efekt, který si neskutečně užívám. Už teď se zase těším, až se setmí, nasadím si sluchátka na uši a vydám se mezi své. Mezi náhrobky starého pohřebiště, kde tančí démoni. Je tomu tak po staletí, možná ještě déle. Z nedaleké márnice se ozývá nářek těch, co ještě nebyli pohřbeni. Vnímám všemi póry svého těla pach hniloby a rozkladu. I dnešní pohřeb se povedl. Není divu, hrají nám k němu LORDHAMMER. Nekonečné rouhání a vzývání temných sil! Inferno! Syrové a chladné black death metalové album, u kterého vám shnije krev v žilách!


Asphyx says:

Demons dance among the gravestones of the old cemetery. It has been this way for centuries, perhaps even longer. From the nearby morgue comes the wailing of those who have not yet been buried. I can smell the stench of rot and decay seeping into every pore of my body. Yesterday’s funeral went well. The deceased did try to climb out of the coffin, but in the end, everything turned out fine. He is buried deep underground. This time, however, we must go a little further, beyond the cemetery wall, where suicides and the damned are buried. In one unmarked grave lies a fallen monk. We exhume his coffin, and when we open it, he’s clutching the debut album by the Moravian dark metal band LORDHAMMER.

I play the recording on my player, and within moments I’m no longer in my room I’m wandering once again through the old dungeons. In a bloody fog. Everything here is stripped down to the bone, to the very essence of black and death metal. Have you ever spent a night in a morgue? Have you conversed with the undead? If not, you don’t have to just play this album, and the experience is 100 percent comparable.


Do you remember those wonderful days at the turn of the 1980s and 1990s, when we used to send demo tapes to each other, write letters, and buy anything with a skull on it at swap meets? Well, LORDHAMMER will take you back to those dark days. And they do it with the elegance of masters of their craft. I’ve written many times in my reviews that, for me, the most important thing is always that a band plays genuinely, from the heart, believably, and authentically. These guys meet all my requirements. They have a raw, grimy, analog-sounding sound, a stylish cover design, and their music is covered in mold and that hard-to-define patina that we old-timers—who’ve been guarding the entrance to the underworld for several decades now love so much. If I were to define this album in some way, I’d have to say that the band drew loose inspiration from bands like APOKALYPTIC RAIDS, HELLHAMMER, VENOM, CELTIC FROST, SLAUGHTER, MASTER, POSSESSED, and WARHAMMER. Good company, don’t you think? I think so, too. This new release really shines during these autumn days, when a chilling fog hangs everywhere and shadows take on a whole new meaning. The time of the dead is slowly approaching a season of ghosts, long nights, and ancient rituals for summoning forces not of this world. The new album is very well written; it has the necessary drive, power, and that heavy vibe that I enjoy so much. I’m already looking forward to when darkness falls, putting my headphones on, and heading out among my own kind among the gravestones of the old cemetery, where demons dance. It has been this way for centuries, perhaps even longer. From the nearby morgue comes the wailing of those who have not yet been buried. I can smell the stench of rot and decay with every pore of my body. Today’s funeral was a success, too. No wonder LORDHAMMER is playing for us. Endless blasphemy and invocation of dark forces! Inferno! A raw and cold black death metal album that will make the blood in your veins rot!


Tracklist:
1. Gibbeting
2. Ritual Nunslaughter
3. Čuráčí Mlejn
4. Sadistic God
5. Pedophile Priest
6. Sin-eater
7. Bud Dajo
8. Bloody Benders
9. Lordhammer
10. Ave Imperator
11. Scafism

Lineup:
Hauptführer der Toten - guitar
Gasmask Blasphemer - drums
Necromancer of the Blasphemic Rites - bass & vocals


pátek 30. října 2026

Recenze/review - TEMPLE NIGHTSIDE - Cenotaph Severance (2026)


TEMPLE NIGHTSIDE - Cenotaph Severance
CD 2026, Iron Bonehead Productions

for english please scroll down

Cesta, kterou jsem dosud ušel, byla trnitá. Kolem ležely mrtvoly v různém stádiu rozkladu. S useknutými údy, s vyděšenými obličeji bez očí. Kdysi živí lidé se stali jenom kusem masa a potravou pro mrchožrouty. Kráčím dál, nasávám zkažený vzduch nasáklý sírou. Peklo jsem chtěl vidět celý svůj nebohý život. Byl jsem zvědavý, již dlouho se ukrývám ve stínu, ale realita je o hodně krutější, syrovější a temnější. Stejně jako nové album australských démonů TEMPLE NIGHTSIDE. Kapely, která vás opět provede těmi nejhrůznějšími zákoutími podsvětí. 

Je něco zvířecího, živočišného, jeskynního, co mě pokaždé k téhle kapele doslova přikove. I letos má na mě jejich nové album doslova uhrančivý účinek. Připadám si jako na nějakém pradávném záhrobním rituálu pro vyvolávání temných sil. Satan sedí na svém trůnu a usmívá se. Není divu, hraje se zde hlavně pro něj. Mnohé napoví již stylový motiv na obalu, který považuji za opravdu velmi povedený. 


Surový, hnusný a prašivý death metal se zde potkává s chladem black metalu. Výsledkem je nahrávka, která nejvíce vynikne ve starých katakombách, na prokletých pohřebištích, na místech, kde byly pořádány krvavé ceremonie. Je něco záhadného, nebál bych se napsat magického, co mě nutí se neustále k albu vracet a rvát si jej pod tlakem do hlavy. Smrt je při poslechu opravdu velmi blízko, kapela do mě zasekla svůj dráp a už mě nepustila. Skladby jsou napsány velmi přesvědčivě, uvěřitelně, ryze, autenticky. Pokud máte rádi smečky typu GRAVE MISMA, DEAD CONGREGATION, VASSAFOR, PORTAL, IMPIETY, ARCHGOAT, ANGELCORPSE, DIOCLETIAN, ULCERATE, FATHER BEFOULED, CRUCIAMENTUM, určitě si oblíbíte i "Cenotaph Severance". Sestoupíte spolu s touhle kapelou hluboko do podzemí, stanete se obětí a potravou pradávné bestie ze starých časů, která dlouhé roky spala v podzemí. Až tohle album ji probudilo. Touží po čerstvém mase. Líbí se mi, že má novinka v sobě tlak, nakumulovanou energii, vztek, ale nezapomnělo se ani na hnilobně podmanivou atmosféru. TEMPLE NIGHTSIDE jsou i letos ve skvělé formě. Roztrhají vás na kusy, zničí vás, pohřbí zaživa a provedou vás peklem. Brána byla opět otevřena. Démoni se vrátili, aby se mohli pomstít. Cesta, kterou jsem dosud ušel, byla trnitá. Kolem ležely mrtvoly v různém stádiu rozkladu. S useknutými údy, s vyděšenými obličeji bez očí. Kdysi živí lidé se stali jenom kusem masa a potravou pro mrchožrouty. Kráčím dál, nasávám zkažený vzduch nasáklý sírou. Nekromantický, mystický black death metalový rituál pro vyvolávání těch nejtemnějších sil! Budete navěky prokleti!


Asphyx says:

The path I’ve traveled so far has been arduous. Corpses in various stages of decomposition lay all around me with severed limbs, terrified faces, and no eyes. People who were once alive had become nothing more than pieces of meat and food for scavengers. I keep walking, breathing in the foul air saturated with sulfur. I’ve wanted to see Hell my whole wretched life. I was curious I’ve been hiding in the shadows for so long but reality is far crueler, rawer, and darker. Just like the new album by the Australian demons TEMPLE NIGHTSIDE. A band that will once again guide you through the most terrifying corners of the underworld.

There’s something animalistic, primal, and cavernous that literally draws me in every time I hear this band. Their new album has a truly mesmerizing effect on me this year as well. I feel like I’m at some ancient underworld ritual to summon dark forces. Satan sits on his throne and smiles. No wonder they’re playing mainly for him here. The stylish cover art, which I consider truly excellent, already hints at a lot.

Raw, vile, and filthy death metal meets the coldness of black metal here. The result is a recording that really comes into its own in ancient catacombs, in cursed burial grounds, in places where bloody ceremonies were once held. There’s something mysterious I wouldn’t hesitate to call it magical that compels me to keep coming back to this album and force it into my head. Death feels very close while listening; the band has sunk its claws into me and won’t let go. The songs are written in a very compelling, believable, pure, and authentic way. If you like bands like GRAVE MISMA, DEAD CONGREGATION, VASSAFOR, PORTAL, IMPIETY, ARCHGOAT, ANGELCORPSE, DIOCLETIAN, ULCERATE, FATHER BEFOULED, CRUCIAMENTUM, you’re sure to love “Cenotaph Severance” as well. You’ll descend deep underground with this band, becoming the victim and prey of an ancient beast from days of old that has slept underground for many years. It was this album that awakened it. They crave fresh flesh. I love that this new release is full of intensity, pent-up energy, and rage, yet it doesn’t neglect that captivating, putrid atmosphere. TEMPLE NIGHTSIDE are in top form again this year. They’ll tear you to pieces, destroy you, bury you alive, and drag you through hell. The gate has been opened once more. The demons have returned to exact their revenge. The path I’ve traveled so far has been thorny. Corpses in various stages of decomposition lay all around. With severed limbs, with terrified, eyeless faces. People who were once alive had become nothing more than a piece of meat and food for scavengers. I keep walking, breathing in the foul air saturated with sulfur. A necromantic, mystical black death metal ritual to summon the darkest forces! You will be cursed for all eternity!


about TEMPLE NIGHTSIDE on DEADLY STORM ZINE:




Tracklist
01. Seething Dissolve 
02. Sunken In Charnel Entrails 
03. The Slow Embalming Of The Will 
04. Soul Defilement 
05. Within Sepulchred Walls 
06. Desolation Utterance 
07. Exhumed Death 
08. Fossilised Entombment

středa 28. října 2026

Recenze/review - NEOLITH - Inbir (2026)


NEOLITH - Inbir
CD 2026, Deformeathing Production

for english please scroll down

Přízraky, které se tentokrát objevily, spaly dlouhé roky několik metrů v podzemí. Přišly se pomstít. Za staré křivdy, za války, za mučení, ze bolest, která nevymizela ani po tisíci letech. Lidé se nikdy nepoučí, dělají stále stejné chyby. Mrtvoly vojáků z různých zbytečných bitev, které trvají dodnes, by mohly vyprávět. Do tváře tě bičuje písečná bouře a nebude to dlouho trvat a staneš se také nemrtvým. Polští maniaci NEOLITH se vracejí po dlouhých sedmi letech. Silnější než kdy dřív.

Pokud máte rádi klasický evropský death metal, americkou brutalitu a to vše ušpiněné chladným black metalem, potom jste zde správně. Všechny tyto styly polští válečníci spojují v v jeden velmi jedovatý a divoký celek. Novinka je přesně tím druhem alba, které si několikrát poslechnete a ono se vám ihned zadře pod kůži. Stane se vaší součástí a přenese vás do toho nejhlubšího podzemí. Do katakomb, ve kterých dlouhé roky spaly přízraky. 


Novinka "Inbir", což by měl být sumerský ekvivalent pro slovo válka, je surovou ozvěnou ze starých časů. Texty, hudba, motiv na obalu, všechno je velmi propracované. Do obličeje vás ihned uhodí velmi masivní, doslova zabijácký zvuk. Do kamene jsou vytesány symboly smrti, které když vyslovíte, tak shoříte v pekelných plamenech. Přesně takhle vnímám i letošní nahrávku NEOLITH. Je po okraj narvaná zajímavými, neotřelými motivy a melodiemi. Jeden ostrý riff střídá druhý, bicí duní jako k poplachu a vokál připomíná starodávnou bestii ze těch nejhlubších jeskyní. Album je velmi dobře napsané, všechny emoce jsou nadávkovány s citem a elegancí starých  mistrů. Jedná se o hudbu, která je vybroušená k dokonalosti. Alespoň tak ji vnímám já, starý pes, který hlídá vstup do podsvětí již několik dekád. Jako vždy nejvíc oceňuji opravdovost, ryzost, uvěřitelnost, naprostou oddanost stínům, ale hlavně autenticitu. Když novinku poslouchám, tak jsem opravdu někde mezi řekami Eufrad a Tigris. Vydávám se po časové ose zpět, jsem našeptávačem, stojícím ve stínu. Na albu potom vyniká čtvrtá skladba "Modlitwa Na Marny Czas", která je zpívaná v polštině. Osobně ji považuji za nejlepší. Je to samozřejmě i díky tomu, že čeština a polština jsou blízké jazyky. Ale také i tím, že řeže přesně do živého. Procházím se mezi ruinami starých chrámů, navštěvuji tisíciletá pohřebiště. Bolest a utrpení, války a bezmoc, tohle všechno je zde vepsané do kamenů ale i do nové desky těchto polských válečníků. Když se ohlédneme do historie, tak je až mrazivé, jak se toho mezi lidmi příliš nezměnilo. Letošní počin považuji za vynikající po všech stránkách. Přízraky, které se tentokrát objevily, spaly dlouhé roky několik metrů v podzemí. Přišly se pomstít. Za staré křivdy, za války, za mučení, ze bolest, která nevymizela ani po tisíci letech. Brutální, syrové death metalové album, které vás zahalí do krvavého mysticismu! Válka, bolest a utrpení! 

Asphyx says:

The ghosts that appeared this time had been sleeping several meters underground for many years. They came to seek revenge for past injustices, for wars, for torture, for the pain that has not faded even after a thousand years. People never learn; they keep making the same mistakes. The corpses of soldiers from various senseless battles which continue to this day could tell the tale. A sandstorm lashes your face, and it won’t be long before you, too, become undead. The Polish maniacs NEOLITH are back after seven long years stronger than ever.

If you love classic European death metal, American brutality, and all of that laced with cold black metal, then you’ve come to the right place. These Polish warriors blend all these styles into one highly toxic and ferocious whole. This new release is exactly the kind of album you’ll listen to a few times, and it will immediately get under your skin. It will become a part of you and transport you to the deepest underground to the catacombs where ghosts have slumbered for many years.


The new release “Inbir” which is supposedly the Sumerian equivalent of the word “war” is a raw echo from ancient times. The lyrics, the music, the cover art everything is very well crafted. You’re immediately hit in the face by a very massive, literally killer sound. Symbols of death are carved into stone; if you utter them, you’ll burn in the flames of hell. That’s exactly how I perceive this year’s NEOLITH album. It’s packed to the brim with interesting, original motifs and melodies. One sharp riff follows another, the drums thunder like an alarm, and the vocals evoke an ancient beast from the deepest caves. The album is very well written; all the emotions are delivered with the sensitivity and elegance of the old masters. This is music that has been honed to perfection. At least that’s how I perceive it an old dog who has been guarding the entrance to the underworld for several decades now. As always, what I appreciate most is sincerity, purity, believability, utter devotion to the shadows, but above all, authenticity. When I listen to this new release, I truly find myself somewhere between the Euphrates and Tigris rivers. I travel back along the timeline; I am the whisperer, standing in the shadows. The fourth track on the album, “Modlitwa Na Marny Czas,” stands out; it is sung in Polish. Personally, I consider it the best. This is, of course, partly because Czech and Polish are closely related languages. But it’s also because it cuts right to the heart of the matter. I wander among the ruins of ancient temples and visit thousand year old burial grounds. Pain and suffering, wars and helplessness all of this is etched here into the stones, but also into the new tablets of these Polish warriors. When we look back at history, it’s downright chilling how little has changed among people. I consider this year’s work to be outstanding in every respect. The ghosts that have appeared this time lay dormant for many years, several meters underground. They have come to seek revenge for past injustices, for wars, for torture, for the pain that has not faded even after a thousand years. A brutal, raw death metal album that will envelop you in bloody mysticism! War, pain, and suffering!


Recenze/review - NEOLITH – Izi.Im.Kurnu-ki (2015):


tracklist:
01. Inbir 
02. Ashur Has Given Me A Brother 
03. The Dawn Is Waking 
04. Modlitwa Na Marny Czas 
05. Of All The Gods 
06. Ouroboros 
07. The Four Etemmū Of Kurnugi 
08. Morte



úterý 27. října 2026

Recenze/review - LUGUBRIOUS GARMENT - In The Wide Vale Of Uncreated Night (2026)


LUGUBRIOUS GARMENT - In The Wide Vale Of Uncreated Night
CD 2026, 20 Buck Spin

for english please scroll down

Také cítíte ten tlak a energii? Zvedá se vítr a staří hovoří o apokalypse. Příroda, kterou jsme sami zničili, si to nenechala líbit a pomstila se. Přežijí jen ti silní, jen ti, kteří se dokáží vyznat v chaosu, ze kterého jsme kdysi vzešli. Umíráme pomalu, v tichosti a nekonečných bolestech. Je to jako vichr, jako tsunami, jako děsivá bouře, která přišla z onoho světa. Ano, mluvím o debutovém albu maniaka Gabriele Gramaglia, který je pod touto kapelou podepsán a který má za sebou působení i v mnoha dalších skupinách. 

LUGUBRIOUS GARMENT jsou jeho projektem, smečkou, která hraje syrový, brutální, lehce progresivní death metal, který když uslyšíte poprvé, tak budete možná trošku zmateni. Nové album je totiž jiné, odlišné, velmi dobře napsané, má v sobě drive i potřebnou sílu a a energii. Zpočátku je ale také trošku nepřehledné a rozhodně chce čas a klid pro poslech. Když ale vydržíte, začnou na povrch vylézat velmi zajímavé a neotřelé motivy. 


Kapela vám předloží velmi pestrou paletu různých odstínů death metalu. Jednou dokáže být surová, divoká a nespoutaná, jindy zase tajemná a zlověstná. Celým albem se potom jako jedovatý břečťan prolíná jakýsi těžko definovatelný neklid. Budete se ohlížet za sebe, jestli někdo nestojí ve stínu, nesleduje vás. Démon? Vlastní svědomí? Kdo ví? Skladby jsou velmi zajímavé, rád se k nahrávce vracím a pokaždé objevím něco nového, neotřelou pasáž, moment, který se mi doslova zakousne do mozku. "In The Wide Vale Of Uncreated Night" pravděpodobně nebude albem pro každého, ale myslím si, že si svoje fanoušky rozhodně najde. O kapele jsem netušil vůbec nic a je to moje první setkání. Dopadlo na výbornou, to vám klidně podepíšu vlastní krví. Co se týká formálních věcí, jako je kvalita zvuku, motiv na obalu a celkové provedení, potom můžete být v klidu, vše je zde v naprostém pořádku. Můžete se tak v klidu soustředit na hudbu samotnou. Navíc, moje přirovnání k vichřici, tsunami, lavině, které jsem naznačoval v úvodu dnešního článku, má svoje opodstatnění. Bylo to totiž to první, co mě napadlo, když jsem zapnul play na svém přehrávači. A můj dojem zůstal stále stejný, až dodnes, kdy se snažím napsat pár těchto pokorných řádků. Z mé strany nelze LUGUBRIOUS GARMENT jinak, než doporučit. V době, kdy jsou mnohé kapely již jen několikátým klonem věcí minulých, přichází Gabriele Gramaglia s něčím, co je jiné, odlišné. Ano, čerpá také ze starých archívů, ale snaží se i přidat něco nového. Vždycky jsem měl rád hudbu, která je opravdová, ryzí, autentická a zahraná od srdce. Tohle album takové je. Nekompromisní, syrové, zničující death metalové album! Lavina, která vás strhne do hlubiny! 

Asphyx says:

Can you feel that pressure and energy, too? The wind is picking up, and the elders speak of the apocalypse. Nature, which we ourselves have destroyed, wouldn’t take it lying down and has taken its revenge. Only the strong will survive only those who can find their way through the chaos from which we once emerged. We are dying slowly, silently, and in endless agony. It’s like a gale, like a tsunami, like a terrifying storm that has come from the other world. Yes, I’m talking about the debut album by the maniac Gabriele Gramaglia, who is the mastermind behind this band and who has also played in many other groups.

LUGUBRIOUS GARMENT is his project, a band that plays raw, brutal, slightly progressive death metal the kind that might leave you a little confused when you hear it for the first time. The new album is, in fact, different, distinct, and very well written; it possesses drive, power, and energy. At first, however, it’s also a bit confusing and definitely requires time and a quiet setting to listen to. But if you stick with it, some very interesting and original motifs will begin to emerge.


The band presents a very diverse range of death metal styles. At times it can be raw, wild, and unbridled; at other times, mysterious and ominous. A certain hard-to-define unease weaves its way through the entire album like poisonous ivy. You’ll find yourself looking over your shoulder to see if someone is standing in the shadows, watching you. A demon? Your own conscience? Who knows? The songs are very interesting; I love coming back to this record, and every time I discover something new a fresh passage, a moment that literally sinks its teeth into my brain. “In The Wide Vale Of Uncreated Night” probably won’t be an album for everyone, but I think it will definitely find its fans. I knew absolutely nothing about the band, and this is my first encounter with them. It turned out great I’d gladly sign that with my own blood. As for the technical aspects, such as sound quality, the cover art, and the overall production, you can rest assured that everything here is in perfect order. So you can focus entirely on the music itself. Moreover, my comparisons to a storm, a tsunami, and an avalanche which I hinted at in the introduction to today’s article are well founded. That was, in fact, the first thing that came to mind when I pressed play on my music player. And my impression has remained the same to this day, as I try to write these few humble lines. For my part, I can’t help but recommend LUGUBRIOUS GARMENT. At a time when many bands are merely yet another clone of things past, Gabriele Gramaglia comes along with something that’s different, distinct. Yes, he draws from old archives, but he also strives to add something new. I’ve always loved music that’s genuine, pure, authentic, and played from the heart. This album is just that. An uncompromising, raw, devastating death metal album! An avalanche that will sweep you into the depths!


TRACKLIST
1. …And Therein Plant, Unto Their Souls Asunder
2. Eulogy Of Deliberate Malevolence
3. Profaned Fountain Of Leaden Waters
4. Innocence As A Burden, Guilt As A Weapon
5. Transient Wounds, Spiritual Wilt
6. Eternal Scars And Imperative Backfires
7. Eden Fades Like Blurred Nightmares

LINE-UP
Gabriele Gramaglia: Guitars, vocals, bass, synths, sound design
Yr-nhhngr: Additional vocals here and there throughout the record
Giorgio Trombino: Additional solo in the ending section of “Transient Wounds, Spiritual Wilt”
Andrea Morgan: Additional violins and violas in “…And Therein Plant unto Their Souls Asunder” and in “Eternal Scars and Imperative Backfires”
Claudio Invidia: Session drums


čtvrtek 22. října 2026

Recenze/review - WEREWOLVES - You're Weak and You Know You're Weak (2026)


WEREWOLVES - You're Weak and You Know You're Weak
CD 2026, Back on Black

for english please scroll down

Spali dlouhé roky ve starých plesnivých katakombách. Kolem se vznášel pach hniloby, strachu a nenávisti. Letos se probudili. Už se dál nemohli dívat na náš podivný svět, na společnost, která postupně spěje k rozkladu. Démoni temnoty povstali, aby nás zničili. Jsou jako mor, jako nějaká starodávná choroba, která vás nakazí, zničí a spálí zevnitř. Stejně jako nové album australských maniaků WEREWOLVES. Kapely, která moc dobře ví, o čem je pravé, hnusné a smradlavé peklo.

Dokazují nám to svojí každoroční nahrávkou. Koneckonců, posuďte sami, dole pod dnešním článkem jsou odkazovány recenze na minulé počiny i jeden skvělý rozhovor. Pánové postupně zdokonalují svůj morbidní styl, odkazující jak na surový, prašivý death metal, tak i na chladný black metal. I letošní koktejl je velmi jedovatý, naléhavý, stále řeže tou správnou stranou nože. Pokloňte se! Démoni temnoty jsou zpět, silnější než kdy dřív. 


Nové skladby jsou velmi dobře napsané, mají v sobě potřebný drive, sílu, prastarou primitivní energii. Na téhle smečce se mi vždy líbilo, že je opravdová, ryzí, uvěřitelná a naprosto autentická. Ke zvuku, ani k motivu na obalu nemám žádných námitek. Naopak, obojí si stejně jako celkovou produkci a provedení, neskutečně užívám. Také znáte ten neodbytný pocit, možná frustraci, nakumulovaný vztek, který si v sobě všichni nosíme? Někdy musí zkrátka ven. Bouchnout si pěstí do zdi, říznout do živého. Tohle všechno Australané umí a přidávají toho ještě spoustu navíc. Novinka totiž není jen neurvalou jízdou přímo do pekla, ale také lehce technickou záležitostí, vichrem v márnici, tlakem tsunami, zničujícím požárem, lavinou z kostí, krve a lidské zbytečnosti. Říká se, že peklo má mnoho podob. To které nám představují  WEREWOLVES, je nelidské, hnusné, mokvající, nasáklé zkaženou krví a sírou. "You're Weak and You Know You're Weak" je přesně tím druhem alba, které si budete rvát do hlavy pod tlakem, se kterým budete kráčet ulicemi a uvidíte stát ve stínu přízraky. Je to hodně návykový materiál s podmanivou atmosférou. Lidé jako druh jsou schopni hrozných věcí. Tahle smečka je vytáhla na povrch, opatřila černou aurou a podává je na shnilém víku od rakve. Fanoušci třeba takových ANGELCORPSE, MARDUK, VADER, PESTILENCE, PSYCROPTIC, HATE ETERNAL, AKERCOCKE, USURPER, má slova určitě potvrdí. Kapela se těmito smečkami volně inspirovala, přidala spoustu svých nápadů a invence a výsledkem je nahrávka, která zabíjí na potkání. Spali dlouhé roky ve starých plesnivých katakombách. Kolem se vznášel pach hniloby, strachu a nenávisti. Letos se probudili. Už se dál nemohli dívat na náš podivný svět, na společnost, která postupně spěje k rozkladu. Děsivé, surové, hnilobné ozvěny z toho nejhlubšího black death metalového podzemí! Album, které vás strhne do hlubiny a spálí na popel! 


Asphyx says:

They slept for many years in old, moldy catacombs. The stench of decay, fear, and hatred hung in the air. This year, they awoke. They could no longer bear to watch our strange world, a society that is gradually heading toward decay. The demons of darkness have risen to destroy us. They’re like the plague, like some ancient disease that infects you, destroys you, and burns you from the inside out. Just like the new album by the Australian maniacs WEREWOLVES. A band that knows all too well what true, vile, and stinking hell is all about.

They prove it to us with their annual release. After all, judge for yourselves links to reviews of their previous works and one great interview are provided below today’s article. These guys are gradually perfecting their morbid style, drawing on both raw, mangy death metal and cold black metal. This year’s cocktail is also highly toxic, urgent, and still cuts with the right edge of the knife. Bow down! The demons of darkness are back, stronger than ever.


The new songs are very well written; they have the necessary drive, power, and an ancient, primal energy. What I’ve always liked about this band is that it’s genuine, pure, believable, and completely authentic. I have no complaints about the sound or the cover art. On the contrary, I’m really enjoying both, as well as the overall production and execution. Do you also know that nagging feeling perhaps frustration, pent-up anger that we all carry inside us? Sometimes it just has to come out. Punching your fist into a wall, cutting to the quick. The Australians know how to do all of this and they add a whole lot more. This new release isn’t just a brutal ride straight to hell, but also a slightly technical affair a gale in a morgue, the pressure of a tsunami, a devastating fire, an avalanche of bones, blood, and human futility. They say hell comes in many forms. The one presented to us by WEREWOLVES is inhuman, hideous, oozing, and soaked in rotten blood and sulfur. “You're Weak and You Know You're Weak” is exactly the kind of album you’ll blast into your head under pressure, the one you’ll walk the streets with, seeing ghosts standing in the shadows. It’s highly addictive material with a captivating atmosphere. Humans, as a species, are capable of terrible things. This pack has brought them to the surface, cloaked them in a black aura, and serves them up on a rotten coffin lid. Fans of bands like ANGELCORPSE, MARDUK, VADER, PESTILENCE, PSYCROPTIC, HATE ETERNAL, AKERCOCKE, and USURPER will surely agree with me. The band drew loose inspiration from these packs, added plenty of their own ideas and creativity, and the result is a record that kills everything in its path. They slept for many long years in old, moldy catacombs. The stench of decay, fear, and hatred hung in the air. This year, they awoke. They could no longer bear to watch our strange world, a society gradually heading toward decay. Terrifying, raw, putrid echoes from the deepest depths of the black death metal underground! An album that will drag you into the abyss and burn you to ashes!





Tracklist:
01. Uroboric Fuckwit 
02. Tank Habit 
03. Burn It To The Ground 
04. Triple Negative 
05. So Say All Of Us 
06. Fields Of Suicide 
07. We March 
08. The Song Of Stupid Men 
09. You're Weak And You Know You're Weak



úterý 13. října 2026

Recenze/review - DEATHCULT - Cult Of The Dog (2026)


DEATHCULT - Cult Of The Dog
CD 2026, Soulseller Records

for english please scroll down

V dálce se zvedá vítr a mraky jsou nízko. Stojím u márnice na jednom starém hřbitově daleko na severu. Nemrtví jsou dnes velmi neklidní. Šeptají, zlověstně nadávají, syčí a převalují se ve svých prokletých hrobech. Cítím v kostech chlad a obejme mě nekonečná temnota. Už je to tady, smete mě tlaková vlna, poslouchám právě nové album norských démonů DEATHCULT. Zasvěcení moc dobře vědí, že se jedná o smečku složenou ze samých zkušených muzikantů.

Hudba je zde náležitě špinavá, nasáklá hnilobou, vztekem a opředená pevnými pavučinami. Žádné zbytečnosti, žádné kompromisy, kapela sází spíše na syrové riffy, zabijácké bicí a jedovatý vokál. Tohle je album pro všechny prokleté, zavržené, pohřbené za hřbitovní zdí. Odkazuje se na něm na starodávné archívy zla. 


Smeten z povrchu zemského, spálen na popel jsem znovu povstal, silnější než kdy dřív. Není divu, v téhle nahrávce je velké množství nakumulované energie, primitivní agrese a naprosté tmy. Kapela se rouhá velmi opravdově, reálně, uvěřitelně a naprosto autenticky. Hodně k tomu přispívá naprosto syrový a prašivý zvuk, který nechává vzpomenout na nahrávky z devadesátých let. Vše je ohlodáno na kost, zahalené do krvavé mlhy. Atmosféra je natolik podmanivá a drásající, že jsem zapomínal na podivný svět kolem mě a soustředil jsem se jen na ostré melodie. Umíral jsem, znovu se rodil a procházel se nekonečnými chodbami podsvětí. DEATHCULT vás převedou na druhou stranu, do země dlouhých stínů. Navštívíte ty nejohavnější chrámy naprosté bolesti a utrpení, setkáte se se svými vlastními démony a pokloníte se samotnému Satanovi. Tohle není jen obyčejné album v řadě, ale spíše krvavý obřad pro vyvolávání temných sil. Kývám se spokojeně do rytmu, nechávám jednotlivé motivy, aby mi odsekaly maso od kostí. "Cult Of The Dog" je hodně prašivou, neotesanou záležitostí, která bude nejvíc vyhovovat ortodoxním fanouškům naprostého zla, klasických postupů a nekonečné tmy. Pánové sice nepřinášejí nic nového do záhrobí, ale novinka není rozhodně jen dobře odvedeným řemeslem. Naopak, má v  sobě něco navíc, jakousi morbidní přitažlivost, která mě nutí se neustále vracet. Prokletí určitě vědí, o čem píšu. V dálce se zvedá vítr a mraky jsou nízko. Stojím u márnice na jednom starém hřbitově daleko na severu. Nemrtví jsou dnes velmi neklidní. Šeptají, zlověstně nadávají, syčí a převalují se ve svých prokletých hrobech. Cítím v kostech chlad a obejme mě nekonečná temnota. Na kost ohlodaný, syrový, okultní black metal, který vás strhne do hlubiny! Temnota se zde potkává s chladem a nenávistí!

Asphyx says:

The wind is picking up in the distance, and the clouds hang low. I’m standing by the morgue in an old cemetery far to the north. The undead are very restless today. They whisper, curse ominously, hiss, and toss and turn in their cursed graves. I feel a chill in my bones, and endless darkness envelops me. Here it comes a shockwave sweeps me away as I listen to the new album by the Norwegian demons DEATHCULT. Those in the know are well aware that this is a pack made up entirely of seasoned musicians.

The music here is appropriately filthy, steeped in decay and rage, and shrouded in thick cobwebs. No frills, no compromises the band relies on raw riffs, killer drums, and venomous vocals. This is an album for all the damned, the outcasts, the ones buried behind the cemetery wall. It draws upon ancient archives of evil.


Wiped off the face of the earth, burned to ashes, I rose again, stronger than ever. No wonder this recording is packed with accumulated energy, primal aggression, and utter darkness. The band blasphemes in a very genuine, realistic, believable, and utterly authentic way. The utterly raw and gritty sound contributes greatly to this, evoking recordings from the 1990s. Everything is stripped down to the bone, shrouded in a bloody fog. The atmosphere is so captivating and harrowing that I forgot about the strange world around me and focused solely on the sharp melodies. I died, was reborn, and wandered through the endless corridors of the underworld. DEATHCULT will take you to the other side, to the land of long shadows. You’ll visit the most abominable temples of utter pain and suffering, face your own demons, and bow down before Satan himself. This isn’t just another album in the lineup, but rather a bloody ritual to summon dark forces. I nod contentedly to the beat, letting the individual motifs chip the flesh from my bones. “Cult Of The Dog” is a pretty gritty, raw affair that will appeal most to die-hard fans of absolute evil, classic styles, and endless darkness. While the guys aren’t bringing anything new to the underworld, this new release is definitely more than just a well crafted piece of work. On the contrary, it has something extra a kind of morbid allure that compels me to keep coming back. The Cursed surely know what I’m talking about. The wind is picking up in the distance, and the clouds hang low. I’m standing by the morgue in an old cemetery far to the north. The undead are very restless today. They whisper, curse ominously, hiss, and toss and turn in their cursed graves. I feel a chill in my bones, and endless darkness envelops me. Raw, occult black metal stripped to the bone that will drag you into the depths! Here, darkness meets cold and hatred!




Recenze/review - DEATHCULT - Cult Of The Goat (2017):


TRACKLIST
1. Dogs of War
2. Cynocephalus
3. Author of Caedes
4. Eat Broken Glass
5. Pseudocommando
6. Hyperviolence
7. Imperium Satana

LINE-UP
Skagg – Vocals / Guitars
Hoest – Bass
Thurzur – Drums
Lava – Guitars


https://www.facebook.com/Deathcult-1871964126457651

Recenze/review - CH’AHOM - Anthropic Rites of Sublimation (2026)


CH’AHOM - Anthropic Rites of Sublimation
CD 2026, 20 Buck Spin

for english please scroll down

Legendy praví, že kdesi v hluboko v lesích je stará jeskyně, ve které stále přebývá pradávná bestie. Vzal jsem si novou nahrávku německých black death metalistů CH’AHOM a vydal jsem se hledat místa, kde se odehrávaly děsivé krvavé rituály. Našlapoval jsem tiše, četl jsem do kamenů vyryté symboly kruté smrti. Vstupuji pomalu dovnitř, pod nohama mi křupou prašivé kosti. Obejme mě chlad a nekonečná temnota. Také slyšíte řev hladové bestie? Když poslouchám tohle album, tak ano. To vám klidně podepíšu vlastní krví. 

Počáteční poslechy pro mě byly přeci jen trošku náročné. Některé struktury skladeb jsou totiž poměrně komplikované, disonantní a progresivní takovým tím zajímavě "nepříjemným" způsobem. Novinka chce zkrátka čas, klid, ticho, nejlépe naprostou tmu a také notnou dávku morbidní fantazie. Když ale vydržíte, budete odměněni vskutku zajímavým a drásajícím zážitkem. 


Na obalu je možná znázorněn vstup do staré jeskyně, ale klidně by to mohla být i brána do jiné dimenze. Nezjistíte to jinak, než že budete novinku poslouchat stále dokola. Stane se pro vás vlastním, osobním krvavým rituálem, pradávnou mantrou, dostane se vám pod kůži i do podvědomí. Celou nahrávkou se prolíná jako jedovatý břečťan takový zvláštní neklid, který je na jednu stranu velmi přitažlivý, na tu druhou zase až bolestivý. Je to svým způsobem jiné, odlišné album, kapela má svůj rukopis, nebojí se experimentovat, řezat do živého. A dělá to elegantně, s nadhledem a zkušenostmi. Povedl se zvuk, o zajímavém motivu na obalu jsem již hovořil. Hlavní ale je, ostatně jako vždycky, hudba samotná. Jsem si zcela jistý, že "Anthropic Rites of Sublimation" nebude vyhovovat každému. Není to ani účelem. Osobně si novinku užívám, obzvláště v momentech, kdy se setmí a začne mě lákat temnota za naším městem. Vydám se na cestu a moje kroky pokaždé směřují k jeskyni, o které se vyprávějí děsivé legendy. Němcům se povedlo spojit klasické, tradiční, old schoolové základy s těmi novějšími, neotřelými. Výsledkem je koktejl, který když vypijete, tak zemřete v šílených, bolestivých křečích. CH’AHOM si hrají po svém, mají vlastní výraz a rukopis. Řežou tou správnou stranou nože. Připomínají sopku, která právě začala chrlit lávu. Zůstává po nich jen zkáza, spáleniště a hluboká krvavá stopa. A já nemohu jinak, než vám album doporučit. Hoří totiž zevnitř, i když je na povrchu chladné a temné jako ty nejhrůznější vize. Drásavé, bolestivé, syrové a nekonečně temné black death metalové album, které se vám dostane do podvědomí! 


Asphyx says:

Legends say that somewhere deep in the woods there is an ancient cave where an ancient beast still dwells. I picked up the new album by the German black death metal band CH’AHOM and set out to find the places where terrifying, bloody rituals once took place. I treaded quietly, reading the symbols of cruel death carved into the stones. I step inside slowly, dusty bones crunching beneath my feet. A chill and endless darkness envelop me. Can you hear the roar of the hungry beast, too? When I listen to this album, I certainly can. I’ll gladly sign that with my own blood.

The first few listens were a bit challenging for me, after all. Some of the song structures are quite complex, dissonant, and progressive in that interestingly “unpleasant” way. This new release simply requires time, peace, quiet preferably complete darkness and a healthy dose of morbid imagination. But if you stick with it, you’ll be rewarded with a truly fascinating and harrowing experience.


The cover may depict the entrance to an ancient cave, but it could just as easily be a gateway to another dimension. The only way to find out is to listen to this new release over and over again. It will become your own personal, bloody ritual, an ancient mantra it will get under your skin and into your subconscious. A peculiar restlessness, like poisonous ivy, runs through the entire recording a feeling that is, on the one hand, very alluring, and on the other, almost painful. In its own way, it’s a different, distinctive album; the band has its own signature style and isn’t afraid to experiment or cut to the quick. And they do it elegantly, with a sense of perspective and experience. The sound is well-executed, and I’ve already mentioned the interesting cover art. But the main thing, as always, is the music itself. I’m absolutely certain that “Anthropic Rites of Sublimation” won’t be everyone’s cup of tea. That’s not even the point. Personally, I’m enjoying the new album, especially when it gets dark and the darkness beyond our city begins to beckon me. I set out on a journey, and my steps always lead me to a cave shrouded in terrifying legends. The Germans have managed to blend classic, traditional, old-school foundations with newer, fresh elements. The result is a cocktail that, if you drink it, will kill you in mad, painful convulsions. CH’AHOM play their own way; they have their own expression and signature style. They cut with the right side of the knife. They resemble a volcano that has just begun to spew lava. All that remains in their wake is destruction, scorched earth, and a deep, bloody trail. And I can’t help but recommend this album to you. It burns from within, even though on the surface it’s cold and dark like the most terrifying visions. A harrowing, painful, raw, and infinitely dark black death metal album that will seep into your subconscious!



TRACKLIST
1. Cult Of Xaman
2. Reign Of Nohol
3. Priests Of Lik’in
4. Chosen Of Chik’in
5. Insemination

LINE-UP
A.G.A. - Vocals & Guitar
A.M. - Bass
S.P.S. - Lead Guitar
G.P. - Drums

pondělí 12. října 2026

Report, photos, video - BELPHEGOR, KRISIUN, ASAGRAUM, A CALL FOR REVENGE - Plzeň, Šeříkovka - 11. 10. 2026

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

https://www.rajce.idnes.cz/jakubasphyx/album/belphegor-krisiun-asagraum-a-call-for-revenge-plzen-serikovka-11

promoter: https://obscure.cz/cs

klub: https://www.serikovka.cz/

Pro někoho se mohlo stát nedělní odpoledne nudou, ne tak pro nás, staré metalisty. Satan i promotéři se smilovali a dali i k nám do Plzně nějaké ty slavnější extrémní kapely. Jinak je totiž naše město baštou zábavových a revivalových uskupení. Bylo tedy záhodno, aby vylezli z děr všichni ti, co jezdívají na death, black, thrashové festivaly, chodí na koncerty plné tmy a krvavé mlhy. Plakát sliboval mnohé. Mám rád od jejich zběsilých počátků brazilské KRISIUN, podívám se i na BELPHEGOR a nedávno jsem poslouchal i ASAGRAUM. Pro mě nebylo moc co řešit. S některými kamarády to bylo horší.

Šeříkovka je klub, ve kterém hrají dávno převážně samé divné kapely, vystupují různí baviči a nebyl jsem tam moc dlouho. Já vím, jsem už asi starý a šedivý a to co poslouchám, je spíše underground, ale přeci jen, sem tam bych na velikost města čekal více koncertů. Otázkou je, jestli by přišli lidé. Z mojí sociální skupiny ano, ale jinak? Tady se fakt poslouchá něco jiného. Stačí se podívat na různé akce po městě a máte jasno. Mě to ale nevadí, já si sem tam zajdu na pivo a když už něco u nás je, tak vyrazím. Stejně jako v neděli. Ochladilo se. Nastal čas křiváků a martensek. 

Znaven obědem skoro usínám. Přesto se obléknu a říkám si, že dnes nebudu tolik pít, že jdu zítra do práce, že už jsem starý a měl bych mít rozum. Dopadne to samozřejmě jako vždycky, jenže já mám takovou radost, že jdu na muziku, že si zkrátka to pivo dám. Tak nějak mi to patří podvědomě k sobě. Asi už to mám i zakódované v DNA. Setkám se s kamarády, pokecáme, vše probíhá tak nějak na pohodu, jo, to my umíme, udělat si dobře. Plni úsměvů jdeme dovnitř, do Šeříkovky. Už se to tu houfuje, v okolí parkují auta, vylézají veteráni ve středním a pokročilém věku. Sem tam někdo mladší, zdravíme se. Už to není jako kdysi dávno, ale pořád cítím takovou tu metalovou soudržnost a sílu. Prohodím ještě pár slov a pak už čekám na první kapelu. Pivo mi chutná, a zítra budu v práci zase nepoužitelný. Navíc, Goro do mě narval několik panáků. A pil jsem je moc rád. 


A CALL FOR REVENGE - mexická kapela, která hraje metalcore a protože tenhle styl na mě působí asi jako kříž na čerta, tak se s dovolením zdržím komentářů. Asi to bylo dobrý, ale to já posuzovat nebudu. Tohle jde zcela mimo mě.



ASAGRAUM - téhle smečce jsem psal nedávno jednu recenzi. Vůbec jsem nevěděl, že v ní hrají samé pěkné holky. Hudba se mi líbila a naživo jsem si svůj názor jenom potvrdil. Okultní black metal se spoustou zajímavých prvků. Sypalo to pěkně, řezalo to, pálilo a mělo to v sobě takovou tu pradávnou patinu. To mám moc rád a tak jsem si vystoupení opravdu užil. Tohle byly sukuby přesně podle mého gusta! I wrote a review of this band recently. I had no idea at all that it was made up entirely of pretty girls. I liked the music, and seeing them live only confirmed my opinion. Occult black metal with lots of interesting elements. It poured out nicely, cut through, burned, and had that ancient patina to it. I really love that, so I truly enjoyed the show. These were succubi exactly to my taste!



KRISIUN - pradávné syrové rituály plné krve, násilí, polámaných kostí, živých obětí, naprosté tmy a chladu. Death metal ve své krystalické podobě. Jihoamerická živočišnost a divokost. Ve vystoupení bylo vše, co jsem žádal a očekával. Jedna z mých velmi oblíbených kapel, na kterou je vždy spolehnutí. Smečka, která umí koncerty vygradovat až na hranici šílenství. Maniaci, kteří vždy hráli a stále hrají srdcem. Pánové nás rozsekali na kusy, spálili na popel a totálně nás zničili. V Plzni se potkaly zkušenosti, nadšení pro věc a totální odhodlání v jednom zabijáckém celku. Absolutní death metalové inferno! Ancient, raw rituals full of blood, violence, broken bones, human sacrifices, utter darkness, and cold. Death metal in its purest form. South American animalistic energy and wildness. The show had everything I asked for and expected. One of my absolute favorite bands you can always count on them. A pack that knows how to build up a concert to the brink of madness. Maniacs who have always played and still play with their hearts. These guys tore us to pieces, burned us to ashes, and totally destroyed us. In Pilsen, experience, passion for the cause, and total determination came together in one killer package. An absolute death metal inferno!






BELPHEGOR - rakouskou smečku znám samozřejmě jako každý starý pes hrozně dlouho. Líbí se mi jejich pracovitost, oddanost stínům. Nikdy ale nepatřili k mým vyloženě srdcovým kapelám. Nečekal jsem  tedy mnoho a dostal jsem toho překvapivě hodně. V duši jsem se musel kapele trošku omluvit, protože jejich plzeňské vystoupení bylo skvělým záhrobním obřadem. Potkal jsem všechny krvavé stíny, do kterých nás pánové zahalili a abych pravdu řekl, tak jsem se kýval spokojeně do rytmu, užíval jsem si jednotlivé skladby a nakonec odcházel spokojený a naprosto prokletý! Of course, like any old dog, I’ve known the Austrian pack for a very long time. I like their work ethic, their devotion to the shadows. But they were never exactly among my favorite bands. So I didn’t expect much and I was surprisingly blown away. Deep down, I had to apologize to the band a little, because their Pilsen show was a magnificent funeral rite. I encountered all the bloody shadows the gentlemen had shrouded us in, and to tell the truth, I was nodding contentedly to the beat, enjoying each song, and in the end, I left satisfied and utterly cursed!




Zvuk byl parádní, organizace na jedničku, návštěvnost byla dobrá. Musím zmínit jednu věc, která se mi nestala už dlouhé roky. Na Krisiun jsem šel do mosh-pitu. Na chvilku, ale šel. Mě to tak strhlo, že jsem nemohl jinak. A když kapela po jedné písni poklekla a děkovala fanouškům, tak jsem si zase jednou uvědomil, jak je skvělé tuhle muziku poslouchat. 

Jdu na autobus, který nejede. Přejdu na tramvaj a potkám mámu se synem. Oba byli také na koncertě a tak pokecáme. Jedná se o další ze setkání třetího druhu, kvůli kterým hrozně rád na muziku stále chodím. Možná působíme na ostatní občas divně, máme černé oblečení s lebkami, ale kdybyste s námi jeli v noci domů, tak byste pochopili, že jsme hodní a někteří z nás doslova k zulíbání:)). Já tohle miluju, to jsou ty zážitky, které mi nakonec zůstanou v hlavě i ve vzpomínkách. Holky, co paří před vámi. Nekonečná řada kamarádů a známých, drsná a surová muzika a fanoušci, kteří se pořád usmívají. Mám to rád a děkuji všem, co se stavili na pokec. 

Tělo si žádá jediné. Spánek. Aspoň pár hodin, abych zítra přežil den v práci. Nakonec stejně ale doma ležím a nemůžu zabrat. Mám v sobě moc vzpomínek. Zážitků, znovu se směju vtipům svých kamarádů, prožívám jednotlivá vystoupení. Chtělo by to v Plzni víc takových akcí. Uvědomme si, že metalisté stárnou a nechtějí se na koncerty táhnout přes půl republiky. Kapely musíte přivézt už za námi. A tak mám zase jednou sny protkané setkáními s démony. Byla to povedená akce. Nedělní odpoledne, které mohlo být nudou, se nakonec stalo skvělým večerem. Howgh, domluvil jsem. Děkuji vám za pozornost a ať vás provází síla, přátelé!


about bands on DEADLY STORM ZINE:

ASAGRAUM:

KRISIUN:







BELPHEGOR




Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

https://www.rajce.idnes.cz/jakubasphyx/album/belphegor-krisiun-asagraum-a-call-for-revenge-plzen-serikovka-11

---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine