DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemblack metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemblack metal. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 8. prosince 2025

Recenze/review - OMEGAVORTEX - Diabolic Messiah of the New World Order (2025)


OMEGAVORTEX - Diabolic Messiah of the New World Order
CD 2025, Third Eye Temple

for english please scroll down

Zrozeni z chaosu znovu vylezli z toho nejshnilejšího podzemí, aby nám zvěstovali black death metal, který si ve svém přehrávači pouští samotný Satan. Je tu nové album německých nihilistů OMEGAVORTEX. A opět se jedná o divokou, nespoutanou a blasfemickou jízdu rovnou do záhrobí. Temnota se zde potkává se zkaženou krví a ta stará děvka Smrt si opět brousí svoji kosu. Kdo bude další na řadě? Budeš to ty? Nebo já?

S novou nahrávkou dostanete opět velkou porci disharmonických riffů, chorobného vokálu. zběsilých bicích. To vše zahalené v krvavé mlze a podávané na víku od rakve. Dovedu pochopit, že na mnohé z vás jsou tihle gentlemani možná až příliš extrémní, ale nutno si uvědomit, že zde se hraje reálně, opravdově, uvěřitelně, s autentickým zabijáckým instinktem v krvi. 


Kapela volně navazuje tam, kde minule přestala. Nové skladby hoří zevnitř, jsou shnilé, prašivé, mají v sobě potřebnou dávku chladu i naprosté tmy. Osobně si myslím, že je nutné album "Diabolic Messiah of the New World Order" poslouchat vždy vcelku, potom totiž vyniknou naplno jednotlivé morbidní nuance. Každý z nás si peklo představujeme trošku jinak. Někdo kolem sebe vidí hořící ohně, jiný se trápí uvnitř své hlavy a děsivých myšlenek. Všichni se ale shodneme na tom, že tahle nahrávka nám může být ďábelským soundtrackem. Pokud máte rádi kapely typu MORBID ANGEL, IMPERATOR, SADISTIK EXEKUTION, NECROVORE, DIABOLIC, DEICIDE, PERDITION TEMPLE, REVENGE, ANGELCORPSE, SADISTIK EXEKUTION, určitě dejte těmto maniakům šanci. Jejich sílu jsem si ověřil již u minulých desek i při živém vystoupení. O obojím jsem sepsal pár skromných slov (odkazy na recenze i report naleznete dole pod dnešním článkem). Je něco zuřivého, děsivého, zvráceného a nebál bych se napsat i temně kosmického, co nelze zpočátku uchopit. Po nějaké době se mi ale novinka dostala do hlavy takovým způsobem, že mi po ní zůstala v mozku hluboká krvavá stopa. Doporučuji poslech v temném chladném sklepě nebo v márnici. OMEGAVORTEX odvedli i letos skvělou práci. Mají svůj vlastní rukopis, poctivý řezající zvuk (M / No Solace - mixing, mastering), i parádní stylový obal (Greallach Art). Jakoby mi kapela stoupla během poslechu pokaždé těžkou okovanou botou na hrudník. Nemůžu dýchat, dusím se vlastní krví. Zrozeni z chaosu znovu vylezli z toho nejshnilejšího podzemí, aby nám zvěstovali děsivé vize, které si ve svém přehrávači pouští samotný Satan. Surový black death metalový útok z toho nejhlubšího podzemí! Smrt je velmi blízko!


Asphyx says:

Born out of chaos, they have once again emerged from the most rotten underground to bring us black death metal that Satan himself plays on his stereo. Here is the new album by German nihilists OMEGAVORTEX. And once again, it is a wild, unrestrained, and blasphemous ride straight to the underworld. Darkness meets corrupt blood here, and that old whore Death is sharpening her scythe again. Who will be next? Will it be you? Or me?

With this new recording, you'll once again get a large dose of disharmonious riffs, morbid vocals, and frantic drums. All of this is shrouded in a bloody fog and served on a coffin lid. I can understand that for many of you, these gentlemen may be too extreme, but it is important to realize that they play realistically, truthfully, believably, with an authentic killer instinct in their blood. 


The band picks up where it left off last time. The new songs burn from within, they are rotten, mangy, and contain the necessary dose of coldness and utter darkness. Personally, I think it is necessary to listen to the album "Diabolic Messiah of the New World Order" in its entirety, because that is when the individual morbid nuances come into their own. Each of us imagines hell a little differently. Some see burning fires around them, others suffer inside their heads and terrifying thoughts. But we all agree that this recording can be our devilish soundtrack. If you like bands such as MORBID ANGEL, IMPERATOR, SADISTIK EXEKUTION, NECROVORE, DIABOLIC, DEICIDE, PERDITION TEMPLE, REVENGE, ANGELCORPSE, SADISTIK EXEKUTION, be sure to give these maniacs a chance. I have already verified their power on previous albums and during live performances. I have written a few modest words about both (links to reviews and reports can be found below today's article). There is something furious, terrifying, twisted, and I wouldn't be afraid to say darkly cosmic about it, something that is impossible to grasp at first. After a while, however, the new album got into my head in such a way that it left a deep bloody mark on my brain. I recommend listening to it in a dark, cold basement or morgue. OMEGAVORTEX have done a great job again this year. They have their own signature sound, an honest, cutting sound (M / No Solace - mixing, mastering), and a great stylish cover (Greallach Art). It's as if the band stepped on my chest with a heavy iron boot every time I listened to it. I can't breathe, I'm choking on my own blood. Born of chaos, they have once again emerged from the most rotten underground to bring us terrifying visions that Satan himself plays on his stereo. A raw black death metal attack from the deepest underground! Death is very near!


about OMEGAVORTEX on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - OMEGAVORTEX - Paranormal Violence (2024)




tracklist:
01. Dystopian Worldrape 
02. Ascension Of Madness 
03. Unidentified Evil 
04. Feeding Upon Blackness 
05. Psychopathic Majesty 
06. Limitless Violence 
07. Hypnotic Abuse 
08. Whirlwinds Of Directed Sadism 
09. Horrorslaughter 
10. World Extermination Agenda



sobota 6. prosince 2025

Recenze/review - QRIXKUOR - The Womb of the World (2025)


QRIXKUOR - The Womb of the World
CD 2025, Invictus Productions, Dark Descent Records

for english please scroll down

Pokaždé, když sestupuji dolů, tak cítím ve svém těle neklid a tíseň. Je něco děsivého, strašidelného a bolestivého, v této prastaré jeskyni. Jakoby byla do zdí otištěna veškerá bolest celého světa. Možná jsem již zemřel a moje duše padá dolů do hlubiny. Otevře se přede mnou mrazivý chrám. Postavy v kápích, tělo ležící na kamenném oltáři. Přistoupím blíž. Nikdo si mě nevšímá. Éterem znějí divoké a nespoutané skladby z nového alba britských tmářů QRIXKUOR. Hudba graduje, pálí a žhne. Oběť má moji tvář.

Je cosi magického, co mě neustále nutilo k dalším a dalším seancím. Čekal jsem, až se setmí, otevíral jsem okno do spícího města. Přízraky se toulaly ulicemi. Byl jsem jedním z nich. Pánové hrají death metal, ale používají i orchestrální prvky. Většinou se mi podobný přístup příliš nelíbí, ale zde vše sedí na svých místech, neruší mě to. Naopak, užívám si mrtvolně chladnou atmosféru, dívám se do svých vlastních krvavých očí. 


Na "The Womb of the World" budete potřebovat klid, ticho a velkou porci do krve rozdrásané fantazie. Nebude to lehký poslech, nedostanete nic zadarmo, ale když vydržíte počáteční neklid a nepřístupnost, budete po nějakém čase odměněni opravdu silným zážitkem. Záměrně vám nebudu k nikomu tvorbu těchto tmářů přirovnávat, nechci vás nijak ovlivňovat. Také si myslím, že v tomto případě má slova nestačí. Jako bych byl při společných setkáních zahalen do krvavé mlhy. Připadám si uhranutý, prokletý, stržený do hlubiny. Užívám si jak chladný a přesvědčivý zvuk, tak i motiv na obalu. Ale hlavně hudbu, která je pro mě opusem z onoho světa. Nejdříve se kolem mě plazila jako jedovaté klubko hadů. Potom do mě zasekla dráp a už nikdy nepustila. Užívám si jednotlivé pochmurné nuance. Toulám se ve své vlastní hlavě a pokud má být dobrá hudba hlavně o emocích, potom mi jich QRIXKUOR předali opravdu velké množství. Jakoby do mě pokaždé pomalu zajížděl rezavý nůž. Jméno kapely je převzato z ptáka Qrixkuora v devátém oblouku knihy Kennetha Granta „Proti světlu“. Pokud vám něco říká magický řád Ordo Templi Orientis, určitě budete vnímat novou nahrávku ještě více, než obyčejní smrtelníci. Osobně se mi líbí na novince vlastně vše. Jednotlivé, velmi propracované a postupně gradující pasáže, způsob, jakým kapela přistupuje k tvorbě samotné. Pokaždé, když dostanu chuť na samotu a chci trávit svůj čas ve stínu, tak tohle album poslouchám s velkou chutí. Za mě nelze jinak, než vám novou nahrávku doporučit. Jak říká Kenneth Grant: "Při všech formách magie je nejdůležitějším faktorem představivost nebo schopnost tvořit obrazy." Magické, démonické, záhadné, temné a chladné death metalové album! Okultní obřad pro vyvolávání sil, které nejsou z tohoto světa!


Asphyx says:

Every time I descend, I feel restlessness and anxiety in my body. There is something terrifying, frightening, and painful in this ancient cave. It is as if all the pain of the world is imprinted on its walls. Perhaps I have already died and my soul is falling into the depths. A chilling temple opens up before me. Figures in hoods, a body lying on a stone altar. I step closer. No one notices me. Wild and unrestrained compositions from the new album by British dark metal band QRIXKUOR resound through the ether. The music crescendos, burning and glowing. The victim has my face.

There is something magical that kept me coming back for more and more sessions. I waited for nightfall, opening the window to the sleeping city. Ghosts roamed the streets. I was one of them. These guys play death metal, but they also use orchestral elements. I don't usually like this approach very much, but here everything fits together perfectly, and it doesn't bother me. On the contrary, I enjoy the deathly cold atmosphere, looking into my own bloody eyes. 


For "The Womb of the World", you will need peace, quiet, and a large dose of blood-curdling imagination. It will not be easy listening, you will not get anything for free, but if you persevere through the initial uneasiness and inaccessibility, you will be rewarded with a truly powerful experience after some time. I will deliberately refrain from comparing the work of these obscurantists to anyone else, as I don't want to influence you in any way. I also think that in this case, words are not enough. It's as if I were shrouded in a bloody fog during our meetings. I feel bewitched, cursed, dragged into the depths. I enjoy both the cold and convincing sound and the motif on the cover. But mainly the music, which for me is an opus from another world. At first, it crept around me like a poisonous tangle of snakes. Then it dug its claws into me and never let go. I enjoy the individual gloomy nuances. I wander around in my own head, and if good music is mainly about emotions, then QRIXKUOR has given me a great deal of them. It's as if a rusty knife were slowly being driven into me. The band's name is taken from the bird Qrixkuora in the ninth arc of Kenneth Grant's book "Against the Light." If you are familiar with the magical order Ordo Templi Orientis, you will certainly appreciate the new recording even more than ordinary mortals. Personally, I like everything about the new album. The individual, very elaborate and gradually escalating passages, the way the band approaches the creation itself. Whenever I feel like being alone and want to spend my time in the shadows, I listen to this album with great pleasure. I can't help but recommend this new recording to you. As Kenneth Grant says, "In all forms of magic, the most important factor is imagination or the ability to create images". A magical, demonic, mysterious, dark, and cold death metal album! An occult ritual for summoning forces that are not of this world!



tracklist:
01. So Spoke the Silent Stars 
02. Slithering Serendipity 
03. And You Shall Know Perdition As Your Shrine... 
04. The Womb of the World

Recenze/review - MASTER'S HAMMER - Maldorör Disco (2025)


MASTER'S HAMMER - Maldorör Disco
CD 2025, Darkness Shall Rise

for english please scroll down

U nás v Čechách máme jeden televizní program, na kterém se neustále dokola promítá smyčka starých retro klipů. Televizní stanice má poměrně úspěch, protože se jedná o ověřené písně od kapel, které obstály v čase. Neštvou tolik lidí, jako ostatní stanice. Zkrátka a dobře, nostalgie je kurva, ta funguje snad na každého. Na mě ale moc ne. Diskotéky jsem nikdy nevyhledával a dodnes jsou pro mě spíše noční můrou, než milou vzpomínkou. MASTERS HAMMER jdou po návratovém albu "Vracejte konve na místo" z roku 2012 tak nějak mimo mě. Pokaždé si poslechnu, jak jejich nová alba zní a pak na ně zapomenu.

Jsme už zkrátka každý dávno někde jinde. Kdysi mě bavila jejich nadsázka, vtip, užíval jsem si jejich typickou poetiku. Ta je asi tak jediná, která zůstala. Novinka se mnou nedělá vůbec nic a píšu o ní vlastně víceméně jenom ze "staré známosti". Já zkrátka nikdy nebudu tím, kdo se usmívá u starých nahrávek GENESIS, DEPECHE MODE nebo ABBY. Nemám problém s tím, že je "Maldorör Disco" neskutečným retrem (kdo dnes není?), ale spíše s tím, že mi skladby přijdou až nepříjemné. Možná si pod slovem avantgardní, vkusné, rafinované, vtipné a progresivní představuji něco jiného. 

"Oh, to je album, které je syrovým masem hozeným přímo do ksichtu všem zkostnatělým a ortodoxním metalistům. Už se těším, jak budou čumět". Podobné hlášky budete číst asi všude. Problém pro mě není elektronika, dekadence, avantgarda, ani texty, které ve mě nevím proč hodně evokují tvorbu Karla Jaromíra Erbena. Mě vadí spíš to, že vše působí křečovitě. Snažil jsem se, opravdu jsem se hodně snažil. Vlastně ani nevím proč, když v případě téhle mé kdysi tolik oblíbené a kultovní kapely, nostalgií rozhodně netrpím. Zkoušel jsem dostat novinku do hlavy v různých stavech své mysli. Ve dne, v noci, v práci, v autě, když jsem přišel z hospody, když jsem byl unavený, odpočinutý, když jsem se nudil. A nic, ani ťuk. K vzájemnému přenosu nedošlo. Dokonce jsem se přistihl, že mě některé pasáže doslova iritují, štvou. A ty vokály, uff. Nechci působit jako člověk bez fantazie nebo nedej bože jako hudební kritik, ale nějak jsem asi nepochopil, o čem album "Maldorör Disco" je? Má být strašidelné? Ne, není. Má to být taneční hudba pro staré fosilie? Možná ano. Já fakt nevím. U mě bývá zvykem, že o kapelách, které mě nebaví, nepíšu. Tentokrát jsem udělal výjimku. A teď k tomu, co se dle mého povedlo. MASTERS HAMMER si dali velký pozor na to, aby měli dobrý zvuk. Líbí se mi i bicí. Některým skladbám nelze upřít temnou energii. U jiných si připadám, jako bych v osmdesátých letech zavítal na vesnickou diskotéku. V rohu leží ožralý hasič a u baru sedí dáma kolem padesátky. Kouří a má vymleté zuby. Disko koule se stále točí a na záchodech u plechového žlábku močí první zombie. Za mě asi tak. Kdo si chcete tuhle nahrávku užít, určitě to uděláte. No a vy, kteří jste na tom jako já, jen souhlasně pokýváte hlavou nad mým skromným textem. Chce to hlavně klid. Koneckonců, jde jen o muziku. Bohužel, mě to fakt děsně nebaví. Podivné temné elektronické retro! 


Asphyx says:

Here in the Czech Republic, we have a TV channel that constantly plays a loop of old retro music videos. The channel is quite successful because it plays proven songs from bands that have stood the test of time. It doesn't annoy people as much as other channels. In short, nostalgia is a bitch, and it works on just about everyone. But not so much on me. I never sought out discos, and to this day they are more of a nightmare than a fond memory for me. MASTERS HAMMER, after their comeback album "Vracejte konve na místo" from 2012, are somehow beyond me. I always listen to their new albums and then forget about them.

We've simply moved on to different places. I used to enjoy their exaggeration, their humor, and their typical poetics. That's probably the only thing that's remained. The new album does nothing for me, and I'm writing about it more or less only because of our "old acquaintance." I'll never be the kind of person who smiles at old recordings by GENESIS, DEPECHE MODE, or ABBA. I have no problem with the fact that "Maldorör Disco" is incredibly retro (who isn't these days?), but rather with the fact that I find the songs unpleasant. Perhaps I imagine something different when I hear the words avant-garde, tasteful, sophisticated, witty, and progressive. 


" Oh, this is an album that's raw meat thrown right in the face of all ossified and orthodox metalheads. I can't wait to see their faces". You'll probably read similar comments everywhere. The problem for me isn't the electronics, decadence, avant-garde, or lyrics, which for some reason strongly evoke the work of Karel Jaromír Erben. What bothers me more is that it all seems forced. I tried, I really tried hard. Actually, I don't even know why, because I definitely don't suffer from nostalgia when it comes to this band, which I once loved so much and considered cult. I tried to get the new album into my head in various states of mind. During the day, at night, at work, in the car, when I came home from the pub, when I was tired, rested, when I was bored. And nothing, not a thing. There was no mutual transfer. I even caught myself finding some passages literally irritating, annoying. And those vocals, ugh. I don't want to come across as someone without imagination or, God forbid, as a music critic, but somehow I didn't understand what the album "Maldorör Disco" is about. Is it supposed to be scary? No, it's not. Is it supposed to be dance music for old fossils? Maybe yes. I really don't know. I usually don't write about bands that I don't like. This time, I made an exception. And now to what I think worked well. MASTERS HAMMER took great care to ensure they had a good sound. I also like the drums. Some songs have an undeniable dark energy. Others make me feel like I'm at a village disco in the 1980s. A drunk fireman is lying in the corner and a woman in her fifties is sitting at the bar. She's smoking and has rotten teeth. The disco ball is still spinning and the first zombie is urinating in the toilet by the metal trough. That's about it for me. Those of you who want to enjoy this recording will definitely do so. And those of you who feel the same way as I do will just nod your heads in agreement with my modest text. The main thing is to stay calm. After all, it's just music. Unfortunately, I really don't enjoy it. Weird dark electronic retro! 


tracklist:
1. Anděl slizu
2. Genisis P. Orridge
3. Take It Or Leave It
4. Maldorör Disco
5. Bochnatky
6. Beast Within
7. Bicycle Day
8. Doppelgänger
9. El Teide
10. Slatina

band:
Franta Štorm - Vocals, Guitars
Necrocock - Vocals (backing)
Honza Kapák - Drums
Kamil Princ - Keyboards

pátek 5. prosince 2025

Recenze/review - BLISS OF FLESH - Metempsychosis (2025)


BLISS OF FLESH - Metempsychosis
CD 2025, Black Lion Records

for english please scroll down

Cítíš se podvedený. Celý život ti lhali. Modlil ses, klečel na chladné zemi. Upíral si své oči k nebi a u všeho, co jsi dělal, si měl modlitbu na rtech. U postele jsi měl malý talisman v podobě kříže. Potkal si za život tolik zla, ale pokaždé si vše omlouval. On moc dobře ví, co dělá, říkal si do ticha, když umírali tví nejbližší. Spravedlnost najdeš až po smrti. Teď už víš, že to není pravda. Nikdy si nikomu neublížil a činil si jen dobro. Přesto tu hniješ ve studené zemi a červi se těší na tvé shnilé maso. Pomalu přecházíš na druhou stranu a jediné, co potkáváš, tak je tma. Absolutní tma a chlad. Nicota.

S francouzskými BLISS OF FLESH jsem se na svých toulkách v podzemí již několikrát setkal. Vždycky se mi na nich líbil jejich originální rukopis, výraz. Způsob, jakým kombinují black metalové pasáže s těmi death metalovými. Nikdy jsem ale neměl čest sepsat pár řádek. Až teď, když je venku mlha a pokaždé, když jdu kolem kostela u nás ve městě, tak mě mrazí v kostech. Poslouchám totiž "Metempsychosis".


BLISS OF FLESH jsou jako našeptávači, jako démoni, co stojí ve stínu. Čekají na svoji příležitost. Jsou jako upíři, kteří nám přišli zvěstovat zprávy o bolesti, utrpení, strachu. Skladby jsou velmi dobře napsány, mají v sobě takový zvláštní neklid, melancholii. Jako bych se opravdu procházel na hřbitově, na kterém jsou pohřbeni prokletí. Otázku víry a smysl života zkoušeli definovat a popsat filozofové, matematici, spisovatelé i malíři. Někteří se přiblížili podstatě. Troufám si tvrdit, že tito francouzští tmáři patří mezi ně. Když totiž album "Metempsychosis" poslouchám, moje mysl je rozjitřena, rozdrásána a v hlavě my naskakují zásadní myšlenky. Rád se jen tak toulám tmou a mrazem. V nekonečných lesích, v horách a přemýšlím. Unaven pak usedám ke knihám, co mám rád a jako kulisu si pouštím tuhle nahrávku. Má v sobě totiž všechno, co mám na dobré hudbě rád. Sílu, tlak, energii, chvění, smutek i záhadnost. Novinka se mi dostala do krve i hluboko do podvědomí. Dost často píšu, že po kapelách požaduji uvěřitelnost, opravdovost, reálnost, autenticitu. Francouzi tohle všechno mají. Navíc nám svoje motivy a myšlenky předkládají s elegancí starých mistrů v oboru. Zmínit musím i skvěle ošetřený zvuk a motiv na obalu. Je něco nespoutaného, divokého, co mě nutí k dalším a dalším poslechům. Album bych rozhodně doporučil všem, kteří vnímají muziku hlavně srdcem. Také někdy přemýšlíte, jestli existuje Bůh? Nikdo ho nikdo neviděl, zato Satana můžete potkat poměrně často. Bere na sebe podobu a tvář lidí z masa a kostí. Cítíš se podvedený. Celý život ti lhali. Modlil ses, klečel na chladné zemi. Upíral si své oči k nebi u všeho, co jsi dělal, si měl modlitbu na rtech. U postele jsi měl malý talisman v podobě kříže. Potkal si za život tolik zla, ale pokaždé si vše omlouval. On moc dobře ví, co dělá, říkal si do ticha, když umírali tví nejbližší. Spravedlnost najdeš až po smrti. Nebo ne? Temnota se ukrývá v každém z nás! Chladný a podmanivý black death metalový obřad! Symfonie bolesti a utrpení! 

Asphyx says:

You feel cheated. They lied to you your whole life. You prayed, kneeling on the cold ground. You fixed your eyes on the sky and had a prayer on your lips for everything you did. You had a small talisman in the shape of a cross by your bed. You encountered so much evil in your life, but you always excused everything. He knows very well what he is doing, you said to yourself in silence as your loved ones died. You will find justice after death. Now you know that this is not true. You never hurt anyone and did only good. Yet here you are, rotting in the cold ground, and the worms are looking forward to your rotten flesh. You are slowly crossing over to the other side, and all you encounter is darkness. Absolute darkness and cold. Nothingness.

I have encountered the French band BLISS OF FLESH several times on my wanderings in the underground. I have always liked their original style, their expression. The way they combine black metal passages with death metal ones. But I never had the honor of writing a few lines about them. Until now, when it's foggy outside and every time I walk past the church in our town, I feel a chill in my bones. That's because I'm listening to "Metempsychosis."


BLISS OF FLESH are like whisperers, like demons standing in the shadows. They wait for their opportunity. They are like vampires who have come to bring us news of pain, suffering, and fear. The songs are very well written, with a strange restlessness and melancholy about them. It's as if I were really walking through a cemetery where the damned are buried. Philosophers, mathematicians, writers, and painters have tried to define and describe the question of faith and the meaning of life. Some have come close to the essence. I dare say that these French obscurantists are among them. When I listen to the album "Metempsychosis", my mind is agitated, torn apart, and fundamental thoughts spring to mind. I like to just wander through the darkness and the cold. In endless forests, in the mountains, and I think. When I get tired, I sit down with the books I love and play this recording as background music. It has everything I love about good music. Power, pressure, energy, tremors, sadness, and mystery. This new release has gotten under my skin and deep into my subconscious. I often write that I demand credibility, truthfulness, realism, and authenticity from bands. The French have it all. What's more, they present their motifs and ideas with the elegance of old masters in the field. I must also mention the superbly crafted sound and motif on the cover. There is something unrestrained, wild about it that compels me to listen to it again and again. I would definitely recommend this album to anyone who perceives music mainly with their heart. Do you also sometimes wonder if God exists? No one has ever seen him, but you can encounter Satan quite often. He takes on the form and face of people of flesh and blood. You feel cheated. They lied to you your whole life. You prayed, kneeling on the cold ground. You fixed your eyes on the sky, and in everything you did, you had a prayer on your lips. You had a small talisman in the shape of a cross by your bed. You encountered so much evil in your life, but you always excused it. He knows very well what he is doing, you said to yourself in silence as your loved ones died. You will find justice only after death. Or will you? Darkness lurks in each of us! A cold and captivating black death metal ritual! A symphony of pain and suffering!




Tracklist:
1. A loss 
2. I deny 
3. Sacrifice 
4. If only
5. Verdammt 
6. The awakening 
7. Adieu
8. Metempsychosis 
9. Martyr 

čtvrtek 4. prosince 2025

Recenze/review - BLOOD RED THRONE - Siltskin (2025)


BLOOD RED THRONE - Siltskin
CD 2025, Soulseller Records

for english please scroll down

Pokaždé, když poslední měsíce usnu, tak mi připadá, že padám do hluboké černé jámy. Po stěnách stéká krev a do kostí se mi vkrádá postupně nekonečný chlad. Jakoby byl svět za oponou zbarvený do odstínů černé a šedé barvy. Cítím pach rozkládajícího se masa a procházím se plesnivými chodbami Hádovy říše. V některých katakombách leží oběšení, zavraždění, zastřelení v jedné z válek, utopení. Potom dojdu do konce. Je tam na kamenném oltáři moje zohavené tělo. Bez kůže, s odhalenými vnitřnostmi. Probudím se, řvu do tmy a poslouchám stále dokola nové album norských maniaků BLOOD RED THRONE.

Mám pro tuhle kapelu již dlouhé roky velkou slabost. Sleduji jejich diskografii a najdete u mě na stránkách jak recenze, tak i rozhovor (vše je odkazováno dole pod dnešním článkem). I letos jsou kytarista Daniel Olaisen, jehož kytarový rukopis je jasným a zřetelným poznávacím znamením kapely, i jeho věrní ve skvělé formě. Dostanete nahrubo nasekaný, surový a temný death metal, ušpiněný zkaženou krví. Jízda do pekla pokračuje! 


Vždycky jsem měl rád kapely, na které je spolehnutí. BLOOD RED THRONE si i letos dali pozor na to, aby měli ostrý, nekompromisní a velmi dobře ošetřený zvuk (který zároveň působí organicky a živočišně) - Mix a mastering alba „Siltskin“ zajistil Ronnie Björnström z Bjornstromsound. O motivu na albu si myslím, že se jedná o vskutku mistrovské dílo, které chci nosit hrdě na triku. Tohle jsou ale všechno formální věci, které jsou u kapel takového  jména, jako mají tito Norové, samozřejmostí. Hlavní je, jako vždy muzika samotná. Opakovaně se mi stávalo, že jsem při poslechu "Siltskin" nevěděl, jestli jsem stále v bdělém stavu nebo mě už dávno pohltily děsivé noční můry. Skladby jsou velmi dobře napsány, mají v sobě potřebný drive, sílu, pradávnou touhu ničit. Dostaly se mi postupně do krve, pod kůži i do podvědomí. Tohle je starý a poctivý buldozer, který před sebou hrne kosti, lebky, špínu a hnis. Jako bych se díval na exhumaci hromadného hrobu. Padám do laviny z ostrých riffů, divokých, surových bicích, chorobného vokálu a znovu a znovu umírám v šílených křečích. Je něco návykového, morbidně přitažlivého, co mě nutí k dalším a dalším poslechům.  Určitě to znáte. Jen si tak sedím u reproduktorů a kývám se spokojeně do rytmu. Najednou skrz mě projede jako nějaký černý blesk velká síla a mám v sobě nakumulovaný vztek. Na nespravedlnost, na zlé lidi, na zkaženou společnost. Beru do rukou kladivo a jdu rozbít nejbližší zeď. Tohle album je propracované a v podstatě dokonalé. Pro moji maličkost rozhodně. To vám klidně podepíšu vlastní krví. Pokaždé, když poslední měsíce usnu, tak mi připadá, že padám do hluboké černé jámy. Po stěnách stéká krev a do kostí se mi vkrádá postupně nekonečný chlad. Jakoby byl svět za oponou zbarvený do odstínů černé a šedé barvy. Cítím pach rozkládajícího se masa a procházím se plesnivými chodbami Hádovy říše. Surové a temné death metalové album, ukované z té nejkvalitnější oceli! Vrátí se vám noční můry! 

Asphyx says:

Every time I fall asleep these days, I feel like I'm falling into a deep black pit. Blood runs down the walls and an endless cold creeps into my bones. It's as if the world behind the curtain is colored in shades of black and gray. I smell the stench of rotting flesh and walk through the moldy corridors of Hades' realm. In some catacombs lie the hanged, the murdered, those shot in one of the wars, the drowned. Then I reach the end. There, on a stone altar, lies my mutilated body. Skinless, with my entrails exposed. I wake up, scream into the darkness, and listen to the new album by Norwegian maniacs BLOOD RED THRONE over and over again.

I have had a soft spot for this band for many years. I follow their discography, and you can find both reviews and interviews on my website (all links are provided below today's article). This year, guitarist Daniel Olaisen, whose guitar style is a clear and distinctive hallmark of the band, and his loyal bandmates are in great form once again. You'll get roughly chopped, raw, and dark death metal, stained with corrupt blood. The ride to hell continues! 


I've always liked bands you can rely on. BLOOD RED THRONE have once again made sure that they have a sharp, uncompromising, and very well-crafted sound (which also sounds organic and animalistic) - the mixing and mastering of the album "Siltskin" was done by Ronnie Björnström from Bjornstromsound. I think the album cover is a true masterpiece that I want to proudly wear on a T-shirt. But these are all formalities that are a matter of course for bands of such renown as these Norwegians. As always, the main thing is the music itself. While listening to "Siltskin", I repeatedly found myself wondering whether I was still awake or had long since been engulfed by terrifying nightmares. The songs are very well written, they have the necessary drive, power, and ancient desire to destroy. They gradually got into my blood, under my skin, and into my subconscious. This is an old and honest bulldozer that pushes bones, skulls, dirt, and pus in front of it. It's like watching the exhumation of a mass grave. I fall into an avalanche of sharp riffs, wild, raw drums, morbid vocals, and again and again I die in crazy convulsions. There is something addictive, morbidly attractive, that compels me to listen again and again. You know how it is. I'm just sitting by the speakers, happily swaying to the beat. Suddenly, a powerful force shoots through me like a black lightning bolt, and I feel a surge of anger building up inside me. Anger at injustice, at evil people, at a corrupt society. I grab a hammer and go to smash the nearest wall. This album is sophisticated and basically perfect. For me, anyway. I'll gladly sign that with my own blood. Every time I fall asleep these days, I feel like I'm falling into a deep black pit. Blood runs down the walls, and an endless cold creeps into my bones. It's as if the world behind the curtain is colored in shades of black and gray. I smell the stench of decaying flesh and walk through the moldy corridors of Hades' realm. A raw and dark death metal album, forged from the highest quality steel! Your nightmares will return!



about BLOOD RED THRONE on DEADLY STORM ZINE:









TRACKLIST
1. Scraping Out The Cartilage
2. Beneath The Means
3. Husk In The Grain
4. Necrolysis
5. Anodyne Rust
6. Vestigial Remnants
7. Vermicular Heritage
8. On These Bones
9. Marrow Of The Earth

LINE-UP
Daniel 'Død' Olaisen – Guitar
Sindre Wathne Johnsen – Vocals
Freddy Bolsø – Drums
Ivan ‘Meathook’ Gujić – Guitars
Stian Gundersen – Bass


Recenze/review - ENTHRONED - Ashspawn (2025)


ENTHRONED - Ashspawn
CD 2025, Season of Mist

for english please scroll down

Někdy máš pocit, že si spadl na totální dno. Ploužíš se mezi stíny, ztrácíš se před očima. Přemýšlíš nad smyslem existence a žádný nenacházíš. Víru si ztratil již dávno, neoslovila tě ani věda, ani temné okultní rituály. Se žiletkou v ruce, před zrcadlem, které je nemilosrdné. Ne, dnes to ještě nevzdáš. Zapínáš znovu play na svém přehrávači. Vyhledáš nové album belgické black metalové legendy ENTHRONED a ztratíš se v krvavé mlze. Mám tuhle kapelu rád už od jejich počátků (založeno léta Páně 1993).

Vždycky se mi na téhle smečce líbilo, že to není jen obyčejný, i když velmi dobře zahraný black metal. Kapela vždy přidávala něco navíc. Temnotu, chlad, jakýsi těžko definovatelný přesah. Každé album je zároveň příběhem, se skvělými a propracovanými texty. Letošní novinka není výjimkou. Možná i vy projdete transformací. Vaše duše bude nejdřív mučena a ničena, aby nakonec povstala z popela silnější, než kdy dřív. Stejně jako tahle nahrávka. 


Není nutné hodnotit zvuk, ani motiv na obalu. Kapela si na tyto formální věci dala samozřejmě pozor. Vše je v nejlepším pořádku a vy se tak můžete soustředit na hudbu samotnou. Ta je podmanivá, z jednotlivých motivů je cítit i slyšet originální rukopis kapely. Belgičané si hrají s temnými náladami jako šelma se svojí kořistí. Zároveň se celým albem vine jako jedovatý had takový zvláštní a pro mě osobně velmi přitažlivý neklid a chlad. ENTHRONED se hrdě hlásí ke svým krvavým kořenům, ale zároveň se posouvají dopředu. Možná na to přijdete až po delší době, ale to se mi právě na téhle nahrávce líbí. Je propracovaná, silná v celku i v detailech. Donutí vás k zamyšlení. Není to jen další obyčejná deska v řadě. Je to svým způsobem takový malý zázrak, protože kapela je na scéně již opravdu velmi dlouho a nemusela by už nikomu nic dokazovat. Přesto (a proto jsem také dlouholetým fanouškem) při každém dalším poslechu objevuji další a další zajímavé momenty, pasáže, nahrubo nasekanou tmu. Pánové se pohybují na stejným pohřebištích, jako třeba MARDUK, DARK FUNERAL, GORGOROTH, 1349, BATHORY, ASCENSION, WATAIN, BLAZE OF PERDITION, FUNERAL MIST a zároveň mají svůj výraz. Jako bych při poslechu opravdu padl na samotné dno. Ploužil se jako had temnotou. Měl děsivé sny. A nakonec bych povstal z popela. Je tu ještě jedna, pro mě absolutně zásadní věc. Mě opravdu baví "Ashspawn" poslouchat. Jedná se o album, ke kterému se rád a často vracím. Někdy máš pocit, že si spadl na totální dno. Ploužíš se mezi stíny, ztrácíš se před očima. Přemýšlíš nad smyslem existence a žádný nenacházíš. Víru si ztratil již dávno, neoslovila tě ani věda, ani temné okultní rituály. Se žiletkou v ruce, před zrcadlem, které je nemilosrdné. Chladné a temné black metalové album, u kterého se vám objeví stigmata! Shoříte zevnitř! Absolutní tma! 

Asphyx says:

Sometimes you feel like you've hit rock bottom. You wander among the shadows, disappearing before your eyes. You ponder the meaning of existence and find none. You lost your faith long ago, neither science nor dark occult rituals appeal to you. With a razor blade in your hand, in front of a mirror that is merciless. No, you won't give up today. You press play on your player again. You find the new album by Belgian black metal legends ENTHRONED and lose yourself in a bloody fog. I've liked this band since their inception (founded in 1993).

I've always liked that this band isn't just ordinary, albeit very well-played, black metal. The band has always added something extra. Darkness, coldness, a kind of elusive transcendence. Each album is also a story, with great and elaborate lyrics. This year's release is no exception. Perhaps you too will undergo a transformation. Your soul will first be tortured and destroyed, only to rise from the ashes stronger than ever. Just like this recording. 


There is no need to evaluate the sound or the cover art. The band has obviously paid attention to these formalities. Everything is in perfect order, allowing you to focus on the music itself. It is captivating, and the band's original style can be felt and heard in each individual motif. The Belgians play with dark moods like a beast with its prey. At the same time, a strange and, for me personally, very attractive restlessness and coldness winds its way through the entire album like a poisonous snake. ENTHRONED proudly professes its bloody roots, but at the same time moves forward. You may only realize this after a while, but that's what I like about this recording. It is sophisticated, strong as a whole and in its details. It makes you think. It's not just another ordinary album in a series. In a way, it's a small miracle, because the band has been on the scene for a very long time and doesn't have to prove anything to anyone anymore. Nevertheless (and that's why I'm a long-time fan), with each listen, I discover more and more interesting moments, passages, and roughly chopped darkness. These guys are in the same league as MARDUK, DARK FUNERAL, GORGOROTH, 1349, BATHORY, ASCENSION, WATAIN, BLAZE OF PERDITION, FUNERAL MIST, but they also have their own unique sound. Listening to them, I feel like I've really hit rock bottom. I'm slithering through the darkness like a snake. I had terrifying dreams. And in the end, I would rise from the ashes. There is one more thing that is absolutely essential for me. I really enjoy listening to "Ashspawn". It's an album I like to return to often. Sometimes you feel like you've fallen to the very bottom. You crawl among the shadows, disappearing before your eyes. You ponder the meaning of existence and find none. You lost your faith long ago, neither science nor dark occult rituals appeal to you. With a razor blade in your hand, in front of a mirror that is merciless. A cold and dark black metal album that will give you stigmata! You will burn from within! Absolute darkness!


Recenze/review - ENTHRONED - Cold Black Suns (2019):

Tracklist:
1. Crawling Temples (5:35)
2. Basilisk Triumphant (5:53)
3. Stillborn Litany (6:48)
4. Ashspawn (4:40)
5. Raviasamin (4:26)
6. Sightless (3:39)
7. Chysalid (4:32)
8. Ashen Advocacy (7:58)
9. Assertion (6:44)
Full runtime: 50:17

Line-up:
Nornagest — Vocals & Samplers
T. Kaos — Guitars & Bass
Menthor — Drums & Percussion



pátek 28. listopadu 2025

Recenze/review - DEATH YELL - Demons of Lust (2025)


DEATH YELL - Demons of Lust
CD 2025, Hells Headbangers

for english please scroll down

Tichý šepot ze tmy. Zlý, ošklivý, děsivý, zvrácený. Jsem tu zavřený ve studené cele již dlouhé roky. Musím se modlit k dávno mrtvému bohu. Klečím dlouhé hodiny na tvrdé zemi a marně zvedám oči k nebi. Rozhřešení nikdy nepřijde, existuje už jenom špína, hnus a zuřivost. Teď už jsem starý, ale neustále se mi vrací vzpomínky. Na padlé kněze, na jejich jedovaté úsměvy, na přetvářku, na bolest, kterou mi kdysi způsobili. Ať shoří v pekle! Řvu do tmy.

Chilští DEATH YELL jsou pro mě legendou, jednou z ikon jihoamerické scény, kterou sleduji od jejich počátků. Kdysi dávno, v devadesátých letech, se ke mě vždy dostávaly jen špatně zkopírované kazety. Přesto si jejich mrtvolnou hudbu, která měla vždy tajemnou hororovou atmosféru, pamatuji dodnes. Kapela rozhodně netrpí nadprodukcí. Když se podíváte na jejich diskografii, tak zjistíte, že letošní počin je teprve jejich druhým dlouhohrajícím albem. Opět se jedná o hnisavý smrtící kov ušpiněný chladnou tmou, u kterého budete pohřbeni zaživa. 


Chilané měli vždy svůj vlastní, originální rukopis. Lze je zařadit mezi jména jako SARCÓFAGO, BEHERIT, ANAL VOMIT. Letošní novinka je potom volným ďábelským pokračováním jejich tvorby. Pánové již dávno vybrousili svůj styl k dokonalosti. Skladby v sobě mají velkou porci tlaku, síly a energie. Jako bych se při poslechu opravdu procházel na starém hřbitově, užíval si feeling osmdesátých a devadesátých let minulého století, který je stále v hudbě těchto tmářů obsažen ve velké míře. Jednotlivé riffy jsou nasáklé zkaženou krví, zaříznou se vám hluboko do masa i do podvědomí. Kapela stále umí napsat skvělé, dobře zapamatovatelné motivy, pořád působí jako smečka rozzuřených psů, kteří hlídají vchod do podsvětí. Budete roztrháni na kusy! DEATH YELL opět dokazují, že jsou ve skvělé formě. Při každém setkání s novou nahrávkou si připadám, jako bych byl upalován na hranici. Sežehnutý na popel padám do hlubiny. Povedl se zvuk, obal, vlastně všechno. Navíc mě opravdu baví se k albu vracet. Obzvláště teď, když je venku mlha, smog a v  ulicích se toulají přízraky. Probuzen uprostřed noci, znovu a znovu zapínám play a přemýšlím, kdy se to stalo, kdy se moje noční můry změnily v realitu. Církev stále páchá spoustu zla a je moc dobře, že ještě existují smečky, které jim umí nastavit zrcadlo. Do kostí se mi pomalu dostává chlad a pohlcuje mě naprostá tma. Jsem spoutaný chladnými pavučinami. Objevila se mi stigmata! Tichý šepot ze tmy. Zlý, ošklivý, děsivý, zvrácený. Jsem tu zavřený ve studené cele již dlouhé roky. Musím se modlit k dávno mrtvému bohu. Ne, teď už ne. Trhám řetězy a utíkám pryč. Zuřivá, blasfemická black death metalová nahrávka, která vás navěky prokleje! Bezbožná cesta do děsivého pekla! 

Asphyx says:

A quiet whisper from the darkness. Evil, ugly, terrifying, perverse. I have been locked up in this cold cell for many years. I must pray to a god who died long ago. I kneel for hours on the hard ground and raise my eyes to the sky in vain. Absolution will never come, there is only filth, filth, and fury. I am old now, but the memories keep coming back to me. Of fallen priests, their poisonous smiles, their hypocrisy, the pain they once caused me. May they burn in hell! I scream into the darkness.

Chilean DEATH YELL are a legend to me, one of the icons of the South American scene, which I have been following since their beginnings. Long ago, in the nineties, I only ever got my hands on poorly copied cassettes. Nevertheless, I still remember their corpse-like music, which always had a mysterious horror atmosphere. The band definitely does not suffer from overproduction. If you look at their discography, you will find that this year's release is only their second full-length album. Once again, it is purulent, deadly metal tainted with cold darkness, in which you will be buried alive. 


Chileans have always had their own original style. They can be ranked among names such as SARCÓFAGO, BEHERIT, and ANAL VOMIT. This year's new release is a loose, devilish continuation of their work. The gentlemen have long since honed their style to perfection. The songs contain a great deal of pressure, power, and energy. Listening to them, I feel as if I am walking through an old cemetery, enjoying the feeling of the 1980s and 1990s, which is still very much present in the music of these dark masters. The individual riffs are soaked in rotten blood, cutting deep into your flesh and subconscious. The band still knows how to write great, memorable motifs, still acting like a pack of rabid dogs guarding the entrance to the underworld. You will be torn to pieces! DEATH YELL proves once again that they are in great shape. Every time I encounter a new recording, I feel like I'm being burned at the stake. Burned to ashes, I fall into the depths. The sound, the cover, everything is great. What's more, I really enjoy coming back to this album. Especially now, when it's foggy and smoggy outside and ghosts are wandering the streets. Waking up in the middle of the night, I press play again and again and wonder when it happened, when my nightmares turned into reality. The church still commits a lot of evil, and it's a good thing that there are still packs that can hold up a mirror to them. The cold is slowly getting into my bones and engulfing me in complete darkness. I am bound by cold cobwebs. I have stigmata! A quiet whisper from the darkness. Evil, ugly, terrifying, perverse. I have been locked up in a cold cell for many years. I have to pray to a long-dead god. No, not anymore. I break the chains and run away. A furious, blasphemous black death metal recording that will curse you forever! A godless journey into terrifying hell!

Recenze/review - DEATH YELL - Descent Into Hell (2017):

tracklist:
1. Overture
2. The Parish
3. Offering to the Priest
4. Predatory Preacher
5. Conjuring Asmodeus' Seed 
6. The Unholy See
7. Seal of Confession
8. Bastards of God
9. Altar Servers' Wrath / Finale

tracklist:
Guatiu - Guitars
Pollo - Guitars
Galleta - Vocals
Chato - Bass
Lúcuma - Drums



čtvrtek 27. listopadu 2025

Recenze/review - PERDITION TEMPLE - Malign Apotheosis (2025)


PERDITION TEMPLE - Malign Apotheosis
CD, LP, TAPE 2025, Hells Headbangers Records

for english please scroll down

Hranice byla znovu zapálena. Celou noc si se díval ze své cely a sledoval, jak opracovávají hrubé dřevo. Již brzy ráno se začali scházet lidé, toužící po krvi a utrpení. Mučili tě, pálili žhavým železem, natahovali k prasknutí. Trhali ti maso od kostí. Přesto si neodvolal. Nemohl si. Cítil si za svůj život až příliš bolesti. Boha si nikdy neviděl a nikdy ti nepomohl. Zato Satana si potkával na každém rohu. Plameny pomalu olizují nohy. Křičíš do temných mraků. Pomalu se rozpadáš na popel. Přecházíš na druhou stranu, do země nekonečných stínů a stále dokola posloucháš nové album amerických tmářů PERDITION TEMPLE.

Na tuhle ďábelskou smečku je vždy spolehnutí. I letos je jejich syrový a temný black death metal nasáklý krví nevěřících. Připadám si, jako bych pokaždé, když zapnu play, sestoupil po schodech dolů, do podzemí. Zde je prováděn pradávný krvavý rituál. Oheň byl znovu zapálen! A hoří jasným černým plamenem. Vše bude znesvěceno. 


K téhle smečce patří nihilismus jako k mrtvému dřevěná rakev. Hudba amerických démonů je pro mě přesnou definicí záhrobních rituálů. I letos se jedná o reálnou, opravdovou a upřímnou výpověď o temných stránkách lidské mysli. Kříže jsou obrácený směrem dolů a vy si tak můžete vychutnat morbidní melodie s jasným a originálním rukopisem, řev bestie i zabijácké bicí. Jestliže existuje odvrácená strana našeho světa, potom muselo být nové album "Malign Apotheosis" nahráváno právě tam. Na své si přijdou všichni opravdoví fanoušci absolutní tmy a zla. Jakoby byla každá skladba podepsána krví. Američané mají v genech stejnou odrůdu hudby, jakou hrají kapely typu KRISIUN, ANGELCORPSE, MORBID ANGEL, DIABOLIC, IMPIETY, DEICIDE, SINISTER, IMPRECATION, BLASPHEMY. Navíc samozřejmě přidávají velkou porci svých zahnívajících nápadů a invence. Je něco prašivého, mokvajícího, děsivého a šíleného, co lze v jednotlivých motivech vystopovat. Opět mi přijde, že kapela vytáhla na světlo temnotu, barbarství, zvířeckost. Kývám se spokojeně do rytmu a padám do hlubiny. Riffy se mi zadírají do masa i mozku. Jsem ztracený v naprosté tmě. Pomalu přecházím na druhou stranu. PERDITION TEMPLE jsou i letos ve vynikající formě a znovu potvrzují svůj divoký a nespoutaný status. Hranice byla znovu zapálena. Celou noc jsem se díval ze své cely a sledoval, jak opracovávají hrubé dřevo. Již brzy ráno se začali scházet lidé, toužící po krvi a utrpení. Mučili mě, pálili žhavým železem, natahovali k prasknutí. Trhali mi maso od kostí. Přesto jsem neodvolal. Jsem prokletý! Tohle album je dokonalou esencí toho, co mám na této hudbě rád. Ďábelský, divoký, syrový a temných black death metalový rituál! Budete spáleni na popel! Album, které smrdí sírou!


Asphyx says:

The border was set on fire again. All night long, you watched from your cell as they worked on the rough wood. Early in the morning, people began to gather, thirsting for blood and suffering. They tortured you, burned you with hot iron, stretched you until you were about to break. They tore the flesh from your bones. Yet you did not recant. You couldn't. You had felt too much pain in your life. You never saw God, and He never helped you. But you encountered Satan at every turn. The flames slowly lick your feet. You scream into the dark clouds. You slowly crumble to ashes. You cross over to the other side, to the land of endless shadows, and listen to the new album by American dark masters PERDITION TEMPLE over and over again.

You can always rely on this devilish pack. This year, their raw and dark black death metal is once again soaked in the blood of unbelievers. Every time I press play, I feel like I'm descending a staircase into the underground. Here, an ancient bloody ritual is performed. The fire has been lit again! And it burns with a bright black flame. Everything will be desecrated. 


Nihilism belongs to this pack like a wooden coffin belongs to a dead body. For me, the music of American demons is the exact definition of otherworldly rituals. This year, it is once again a real, true, and honest statement about the dark side of the human mind. The crosses are turned upside down, allowing you to enjoy morbid melodies with a clear and original style, the roar of a beast, and killer drums. If there is a dark side to our world, then the new album "Malign Apotheosis" must have been recorded there. All true fans of absolute darkness and evil will get their money's worth. It's as if each song were signed with blood. Americans have the same kind of music in their genes as bands like KRISIUN, ANGELCORPSE, MORBID ANGEL, DIABOLIC, IMPIETY, DEICIDE, SINISTER, IMPRECATION, and BLASPHEMY. Plus, of course, they add a big dose of their own decaying ideas and inventiveness. There is something filthy, oozing, terrifying, and insane that can be traced in individual motifs. Once again, it seems to me that the band has brought darkness, barbarism, and animalism to light. I nod contentedly to the rhythm and fall into the depths. The riffs dig into my flesh and brain. I am lost in complete darkness. I slowly cross over to the other side. PERDITION TEMPLE are in excellent form again this year, reaffirming their wild and unbridled status. The border was set on fire again. All night long, I watched from my cell as they worked on the rough wood. Early in the morning, people began to gather, craving blood and suffering. They tortured me, burned me with hot iron, stretched me until I was about to break. They tore the flesh from my bones. Yet I did not recant. I am cursed! This album is the perfect essence of what I love about this music. A devilish, wild, raw, and dark black death metal ritual! You will be burned to ashes! An album that reeks of sulfur!



about PERDITION TEMPLE on DEADLY STORM ZINE:







tracklist:
01. Resurrect Damnation
02. Kingdoms of the Bloodstained
03. Purging Conflagration
04. Death Insurrection
05. Malign Apotheosis
06. Agony Unto Revelation
07. Bellum ab Infernum
08. Fell Sorcery



TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine