DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemblack. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemblack. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 21. května 2024

Recenze/review - IMPERIALIST - Quantum (2023)


IMPERIALIST - Quantum
EP 2023, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Myslím si, že jsme to všichni tak nějak podvědomě tušili. Jednou to muselo přijít. Psávali o tom staří autoři sci-fi a ukázalo se, že měli se vším pravdu. Lidský rod se začal postupně ničit, vyhlazovat mezi sebou. Nekonečné války, příčina se vždycky najde. Obnovené veřejné popravy, přímé přenosy z utrpení. Už se na to nemohli dívat. Naši stvořitelé. dali nám všechno. Život, boha, bolest. Nevážili jsme si toho. Loni se vrátili a když zahájili útok, zavládla panika a chaos. A éterem znělo nové EP black metalistů IMPERIALIST z Kalifornie. 

Zrovna jsem dočetl jednu knihu plnou dystopie a přiznám se, že jsem u ní "Quantum" poslouchal stále dokola. Nejdříve jako kulisu a po nějaké době se mi skladby dostaly postupně pod kůži. Vnímal jsem a cítil, že je deska plná černé energie. 


Je to smršť, je to vichřice. Lehce inspirování třeba takovými MARDUK nebo EMPEROR, útočí IMPERIALIST s velkou silou. Jsou nekompromisní, syroví a zůstává po nich spálená země. Většinou sice píši a podporuji trošku jiné extrémní metalové styly, ale tahle smečka si mě získala nejen svým přístupem. Líbí se mi zvuk, skvělý je i obal (Misanthropic Art). Fanoušek dostane poctivou porci dobře odvedené práce. Ale to by v dnešní době bylo málo. Američané mají navíc talent na to, napsat dobré skladby, které žhnou a pálí. Opravdu mám pocit, že letím ve vesmírné lodi a dole pode mnou utíkají stovky lidí v posledních záchvatu sebereflexe. Napadá mě spousta přirovnání, během poslechu pracuje moje fantazie na sto procent. Kapela mě rozhodně nenechala v klidu. A to je pro mě jasný důkaz, že se jim EP "Quantum" povedlo. Základem je sice klasický, tradiční black metal, ale zazní i thrashové pasáže a spousta zajímavých, neotřelých momentů. Zkrátka a dobře, nahrávka se mi opravdu velmi dobře poslouchala. Čerpal jsem temnou energii z vesmíru a kýval se spokojeně do rytmu. Síla se zde potkává s divokostí. Zkusili jste se někdy dlouho dívat do tmy? Přestavovali jste si démony? Tak ti samozřejmě existují. Nejsou to jen naše představy, ale tajemné bytosti z dalekých galaxií, které se vrátily, aby zde udělaly pořádek. Je vám doufám jasné, co u toho budou poslouchat za hudbu. Black metalová temnota z jiných světů! Smrtící invaze, u které budete zničeni! 


Asphyx says:

I think we all kind of subconsciously suspected it. It was bound to happen at some point. The old science fiction writers used to write about it, and it turns out they were right about everything. The human race began to gradually destroy itself, to exterminate each other. Endless wars, there's always a cause. Renewed public executions, live broadcasts of the suffering. They couldn't watch it anymore. Our creators. They gave us everything. Life, God, pain. We didn't appreciate it. Last year they came back and when they launched their attack, there was panic and chaos. And the new EP from California black metallers IMPERIALIST.

I just finished reading a book full of dystopia, and I confess I listened to "Quantum" over and over again. First as a backdrop and after a while the songs gradually got under my skin. I could sense and feel that the record was full of black energy.


It's a whirlwind, it's a storm. Slightly inspired by the likes of MARDUK or EMPEROR, the IMPERIALIST attacks with great force. They're uncompromising, raw, and leave scorched earth in their wake. I usually write and support slightly different extreme metal styles, but this pack has won me over not only with their approach. I like the sound, the cover art (Misanthropic Art) is great too. The fan gets a fair portion of a job well done. But that wouldn't be enough these days. Plus, Americans have a knack for writing good songs that burn and burn. I really do feel like I'm flying in a spaceship, with hundreds of people below me in a last fit of self-reflection. I can think of a lot of comparisons, my imagination is working one hundred percent while I'm listening. The band certainly didn't leave me in peace. And this is a clear proof for me that their EP "Quantum" was a success. The basis is classic, traditional black metal, but there are also thrash passages and a lot of interesting, fresh moments. All in all, the record was a really good listen for me. I was drawing dark energy from the universe and swaying contentedly to the beat. Power meets ferocity here. Have you ever tried looking into the dark for a long time? Have you imagined demons? Well, of course they exist. They are not just our imaginations, but mysterious beings from galaxies far away who have returned to make order. I hope you know what kind of music they'll be listening to. Black metal darkness from other worlds! A deadly invasion that will destroy you!



Track listing -
1. Gateway
2. Echoed Demise
3. Quantum Annexation
4. Call of Vulcain
5. Quiescent Terror

Line up -
Sergio Soto - Guitars/Vocals
Rodney Quinones - Drums
Bryant Quinones - Guitars
Joshua Alvarez - Bass

Artwork by Misanthropic Art

pondělí 1. dubna 2024

Recenze/review - AD MORTEM - In Honorem Mortis (2024)


AD MORTEM - In Honorem Mortis
CD 2024, Purity Through Fire

for english please scroll down

Není to tak dávno, kdy byly otevřeny staré hrobky. Byli v nich pohřbeni prokletí. Už nastal čas, aby se vrátili. Zohavené tváře, maso odpadávající od kostí, ale také ostré zuby a drápy. Nejdou zabít, nejdou zničit. Roztrhají vás na kusy, stejně jako nové album německých black metalistů AD MORTEM. Ti přicházejí se svojí první dlouhohrající nahrávkou. Je nutné rovnou napsat, že se opravdu velmi povedla. Pokud jste fanoušci severských melodií, špíny a zkaženého masa, tak neváhejte ani chvilku. 

Ihned mě zasáhly ledové melodie. Jsou jako vichr, který předchází apokalypse. Svět je poslední roky divné místo k životu a proto se stále častěji obracíme do temnoty. Vždycky jsem měl v tomhle stylu rád takový ten špinavý neklid, zvrácenou sílu. Myslím si, že se to nedá naučit, musíte to mít v sobě, jako zvrácenou víru. Němci tohle všechno umí na výbornou a přidávají ještě spoustu hnisu a špíny navíc. 


Pochválit musím zvuk, který je namíchaný přesně v tom poměru, který mám rád. Chlad, temnota, vše zabalené do starých pavučin, přesto krásně čitelné a mrazivé. Základem hudby AD MORTEM jsou norské i švédské melodie. Přidávána je potom vlastní invence, spousta nápadů. Na své si tak přijde každý, kdo má rád tradiční, klasický přístup, ale i neotřelé pasáže. Někdy je zkrátka dobré zhasnout všechna světla a ponořit se do tmy. Němci budou vašimi velmi dobrými průvodci záhrobím. Budete tančit na vlastních hrobech, klanět se v chrámech bolesti, budete se toulat nekonečnými chodbami podsvětí. Za zvuků "In Honorem Mortis" potkáte oběšená, utopená, rozsekaná těla hříšníků, abyste nakonec dosáhli svého cíle. Tohle není jenom hudba, to je spíše obřad, u kterého zažijete spoustu nenávisti, smutku i pocitů, které nelze slovy definovat. Nová deska si mě postupně podmanila, stala se mojí součástí. Utíkal jsem ven, do tmy a pokaždé jsem skončil na hřbitově. Za zvuků téhle nahrávky jsem se díval, jak z hrobů lezou prokletí, jak se zakusují do zkažených tkání, jak jim září oči a touží po krvi. Myslím si, že je to velmi dobrá stylová záležitost se vším, co k tomu patří. Pánové ale přidávají ještě něco navíc. Jedná se o hluboký underground, o cestu bez konce, o smrt v krutých podobách. Exhumujte svůj vlastní hrob a poslouchejte hodně nahlas. Teprve potom vynikne vše nejlépe. Není to tak dávno, kdy byly otevřeny staré hrobky. Byli v nich pohřbeni prokletí. Už nastal čas, aby se vrátili. Mrazivý, drásavý black metalový oheň, který vás spálí na popel! Budete obětováni démonům! 

Asphyx says:

Not so long ago, the old tombs were opened. The cursed were buried in them. It's time for them to return. Charred faces, flesh falling off the bones, but also sharp teeth and claws. They can't be killed, they can't be destroyed. They will tear you apart, just like the new album from German black metallers AD MORTEM. They come with their first full-length record. It is necessary to write right away that it is really very good. If you are a fan of Nordic melodies, dirt and rotten meat, don't hesitate a moment.

I was immediately struck by the icy melodies. They're like the whirlwind that precedes the apocalypse. The world has been a strange place to live these last few years, which is why we are increasingly turning to darkness. I've always liked that kind of dirty restless, perverse power in this style. I think you can't teach it, you have to have it in you, like a perverse belief. The Germans do it all very well and add a lot of extra pus and dirt.


I must praise the sound, which is mixed in exactly the ratio I like. Cold, dark, all wrapped in old cobwebs, yet beautifully clear and chilling. The basis of AD MORTEM' s music is both Norwegian and Swedish melodies. Then their own inventiveness is added, lots of ideas. So everyone who likes a traditional, classical approach, but also novel passages, will find something to like. Sometimes it's just good to turn off all the lights and plunge into the darkness. The Germans will be your very good guides to the beyond. You will dance on your own graves, bow down in temples of pain, wander the endless corridors of the underworld. To the sound of "In Honorem Mortis" you will meet the hanged, drowned, dismembered bodies of sinners, to finally reach your goal. This isn't just music, it's more of a ritual where you will experience a lot of hate, sadness and feelings that can't be defined in words. The new album gradually conquered me, it became a part of me. I ran outside, into the dark, and each time I ended up in the cemetery. To the sound of this record, I watched the cursed crawl out of their graves, biting into the corrupted tissue, their eyes glowing and bloodthirsty. I think it's a very good stylistic affair with all that goes with it. But the gentlemen add a little something extra. This is a deep underground, a journey without end, death in its cruel forms. Exhume your own grave and listen very loudly. Only then will everything stand out at its best. Not so long ago, the old tombs were opened. The cursed were buried in them. It's time for them to return. A freezing, gut-wrenching black metal fire that will burn you to the ground! You will be sacrificed to the demons!




Tracklist:
1. Von hohen Himmeln
2. Größer als das Leben
3. Labyrith
4. Der letzte Feind
5. Urgewalt
6. Auf kalten Gräbern
7. Todesstreben
8. Death & Beyond



čtvrtek 21. března 2024

Recenze/review - KHOLD - Du dømmes til Død (2024)


KHOLD - Du dømmes til Død
CD 2024, Soulseller Records

for english please scroll down

Už jako dítě si se nikdy neusmíval. Žádní kamarádi, jenom bolest a trápení. Díval ses do tmy a přemýšlel si, jak bys všem ublížil. Začalo to mrtvými zvířaty. Fascinace krví. Stal si se stínem, zlým svědomím. Tvé oči žhnuly nenávistí. Násilí, zabití, ponížení. Líbilo se ti hledět do očí, do kterých přicházela smrt. Pomalu, s provazem kolem krku. Teď tu sedíš a nechápeš, co se stalo. Zabíjení je tvojí přirozeností. Poslední dny před popravou přemýšlíš nad dalšími děsivými fantaziemi.

Norští black metalisté KHOLD se na své nové desce zaobírají právě lidmi odsouzenými na smrt. Jdou v této oblasti hluboko do historie své země. Zajímavé téma, které perfektně doplňuje už tak temnou a chladnou atmosféru. Tohle je železo ukované těmi nejlepšími. Doporučuji při poslechu navštívit popravčí místo ve vašem městě. Zážitek bude o to víc bolestivější, intenzivnější, mocnější a záhadnější.


Není žádným tajemstvím, že je kapela složena ze samých zkušených a skvělých muzikantů. Zmínit musím samozřejmě jejich působení v kapelách jako SARKE, TULUS, SATYRICON. A právě k poslední legendě bych KHOLD klidně přirovnal. Potom také k DARKTHRONE. Pánové na to jsou velmi ryze a opravdově. Poslouchat novou desku "Du dømmes til Død" je  jako sedět v cele smrti a přemýšlet, jaké to je, zemřít oběšený na šibenici. Norové se pohybují převážně ve středních a pomalejších tempech. Naplno tak vynikne mrazivá atmosféra. Přispívá k tomu samozřejmě jako vždy vynikající zvuk i obal. Všechny skladby se vám postupně dostanou do žil. Jsou jako jed, který je dávkován tak, abyste umírali s děsem v očích. Je prostým faktem, že se nové album velmi dobře poslouchá. Tak nějak samozřejmě, lehce. Přesto je neklidné, jestli mi rozumíte. Každý ze songů je samostatným opusem, přesto vše drží v pevném a komplexním celku. Nahrávku jsem nejčastěji poslouchal velmi brzy ráno, když město ještě spalo. Právě byl zatčen člověk, zrůda, která vraždila v ulicích. Chodil jsem náhodou na stejných místech a můžu vám říci, že mě mrazilo v zádech. Netušil jsem, že se zde stalo něco hrozného. Přesně takový pocit mám i z letošní desky "Du dømmes til Død". Zmínit musím i to, že jsou texty v norštině, které nerozumím ani slovo. Přesto mi přijde, že rozumím každé sloce, každému rýmu. Hudba zde spojuje všechny přízraky, prokleté i démony. O KHOLD to platí na sto procent. To vám klidně podepíšu vlastní krví. Pokud máte rádi hudbu po okraj narvanou kousky ledu a zkaženou krví, tak neváhejte ani chvilku. Jedná se o velmi povedenou záležitost po všech stránkách. Zlověstný, mrazivý, temný black metal z dalekého severu! Budete se dívat do obličeje těch, kteří jdou na smrt!

Asphyx says:

You never smiled as a kid. No friends, just pain and misery. You'd stare into the darkness and think about how you'd hurt everyone. It started with dead animals. A fascination with blood. You became a shadow, an evil conscience. Your eyes glowed with hatred. Violence, killing, humiliation. You liked to stare into the eyes where death came. Slowly, with a rope around your neck. Now you sit here and you don't understand what happened. Killing is your nature. In the last days before your execution, you think of more horrible fantasies.

Norwegian black metallers KHOLD deal with people condemned to death on their new album. They go deep into their country's history in this area. An interesting theme that perfectly complements the already dark and cold atmosphere. This is iron forged by the best. I recommend visiting the execution site in your town while listening. The experience will be all the more poignant, intense, powerful and mysterious.


It is no secret that the band is composed of all experienced and great musicians. Of course I have to mention their work in bands like SARKE, TULUS, SATYRICON. And it is to the last legend that I would compare KHOLD. Then also to DARKTHRONE. Gentlemen are very pure and real about it. Listening to the new album "Du dømmes til Død" is like sitting on death row and wondering what it's like to die hanging from the gallows. The Norwegians are mostly in the middle and slower tempos. This makes the chilling atmosphere fully stand out. This is of course helped by the excellent sound and packaging as always. All the tracks gradually get into your veins. They are like poison that is dosed to make you die with terror in your eyes. The simple fact is that the new album is very easy to listen to. Sort of naturally, easily. Yet it's unsettling, if you know what I mean. Each of the songs is a standalone opus, yet everything holds together in a tight and complex whole. I mostly listened to the recording very early in the morning when the city was still sleeping. A man had just been arrested, a monster who was murdering in the streets. I happened to walk in the same places, and I can tell you, I got chills down my spine. I had no idea that something terrible had happened here. That's exactly the feeling I got from this year's album "Du dømmes til Død". I must also mention that there are lyrics in Norwegian, which I don't understand a word of. Yet I feel like I understand every verse, every rhyme. The music here connects all the ghosts, the damned and the demons. This is true of KHOLD one hundred percent. I'll sign it with my own blood. If you like your music packed to the brim with chunks of ice and tainted blood, don't hesitate a moment. This is a very successful affair all round. Sinister, frosty, dark black metal from the far north! You'll be looking into the faces of those who are going to die!



TRACKLIST
1. Myrdynk
2. Vanviddfaren
3. Heks (du dømmes til død)
4. Skoggangsmann
5. Misgrep
6. Trolldomsdømt
7. Lædel
8. Galgeberg og Retterbakke
9. Dølgsmål


LINE-UP
Gard - Vocals + Guitar
Rinn - Guitar
Steinar - Bass
Sarke - Drums

CREDITS
Music by Khold. Lyrics by Hildr.

Recorded, mixed and Mastered by Andy La Rocque at Sonic Train Studios, Sweden. October 2023.

"Heks (du dømmes til død)" lead guitar intro by Andy La Rocque.


pondělí 18. března 2024

Recenze/review - NECROPHOBIC - In the Twilight Grey (2024)


NECROPHOBIC - In the Twilight Grey
CD 2024, Century Media Records

for english please scroll down

Plačící duchové lesa. Vyjící andělé. Vlci na lovu. Běžíš tmou a větve tě šlehají do tváře. Zmrzlé nohy se boří do sněhu. Nevíš, jestli si oběť nebo lovec. Jsi si jistý jedinou věcí. Bílou děsivou smrtí, několika okamžiky v temnotě. Krev všude kolem. Naříkající les, přecházíš pomalu na druhou stranu, do země nekonečných stínů. Mraky jsou nízko a vzduch je těžký a nestravitelný. Padáš do hlubin. Vznešené pocity z létání, i tělo, polámané, zničené. Mysl roztrhaná na kusy. Takové byly moje první dojmy z nové desky "In the Twilight Grey".

Vlastně jsem nikdy nedokázal novinku poslouchat v klidu. Pokaždé do mě zasekla svůj dráp a nepustila mě, dokud jsem ji nevypnul. Ne, neseděl jsem doma u přehrávače, ale pokaždé jsem běžel tmou. Někde daleko, na severu, v mrazu a sněhu. Cíl byl vždy stejný. Zemřel jsem, abych se znovu pokaždé narodil. Silný a nabitý zvláštní energií, kterou má tahle kapela již od svých počátků. 


Spousta fanoušků nedá dopustit na klasické nahrávky z devadesátých let, které si již dávno získaly doslova legendární status. Jsem stejného názoru. Sleduji ale celou cestu téhle originální smečky a vždy se k jejich albům velice rád vracím. Nová deska se mezi ostatními rozhodně neztratí. NECROPHOBIC se sice již asi nikdy nevymaní ze svého stínu, ale na rovinu, on to po nich ani nikdo nechce. Jsou pro mě pevným záchytným bodem ve vesmíru. Za ty dlouhé roky, co nám přinášejí další a další ozvěny ze záhrobí, si vybrousili svůj originální styl k dokonalosti. Chlad a tma, ledový vítr v korunách stoletých stromů. To je pro mě definice celé tvorby, nový počin nevyjímaje. Fredrik Folkare opatřil album majestátním a velmi dobře čitelným i živelným zvukem. Mrazí mě v kostech! Obal, na němž je možná démon, kterého zmiňuji i v úvodu dnešního článku, nahání strach, je tajemný a zlověstný. Autorem je Jens Rydén. Také velmi povedená práce. Byli jste někdy sami v lese uprostřed noci? Nebo brzy ráno, když padne k zemi chlad a vy se probudíte do zdánlivého klidu. Je to samozřejmě omyl, přízraky nikdy nespí. Pokud budete poslouchat "In the Twilight Grey" stále dokola jako já, určitě vás přijdou navštívit. Ucítíte jejich přítomnost a krve by se ve vás nedořezal. Líbí se mi poctivost, samozřejmost, spousta nápadů, které doslova tryskají na všechny strany. To vše zamotané ve starých pavučinách, držící pevně pohromadě. Jako skála, jako láva, prýštící pomocí riffů, melodií ven, z nitra země. Letos jsou Švédi opět jako přírodní živel. Neuchopitelní, mocní, tajemní. Nelze jinak, než doporučit všem, kteří je mají rádi. Dostanete k dokonalosti vytesaný amulet ze starých kostí. Vzduchem se budou vznášet pradávné legendy a vy se budete usmívat. Plačící duchové lesa. Vyjící andělé. Vlci na lovu. Běžíš tmou a větve tě šlehají do tváře. Zmrzlé nohy se boří do sněhu. Nevíš, jestli si oběť nebo lovec. Jsi si jistý jedinou věcí. Bílou děsivou smrtí, několika okamžiky v temnotě. Krev všude kolem. Démonický, syrový a chladný vichr ze severu! Black death metalová mlha plná děsivých stínů a zkažené krve!


Asphyx says:

Weeping spirits of the forest. Howling angels. Wolves on the prowl. You run through the darkness and the branches whip you in the face. Frozen feet sinking into the snow. You don't know if you're the victim or the hunter. You're sure of one thing. A white, terrifying death, a few moments in the dark. Blood all around. The wailing forest, you cross slowly to the other side, into the land of endless shadows. The clouds are low and the air is heavy and indigestible. You fall into the depths. The sublime sensation of flying, and the body, broken, destroyed. The mind torn to pieces. These were my first impressions of the new album "In the Twilight Grey".

Actually, I've never been able to listen to a new album in peace. Every time it stuck its claw into me and wouldn't let go until I turned it off. No, I wasn't sitting at home with the player, but I was running in the dark every time. Somewhere far away, up north, in the cold and snow. The destination was always the same. I died to be born again every time. Strong and charged with the special energy that this band has had since its beginnings.


A lot of fans can't get enough of the classic recordings from the nineties, which have long since gained a legendary status. I am of the same opinion. But I've been following the whole journey of this original pack and I always love to come back to their albums. The new album will definitely not get lost among the others. NECROPHOBIC will probably never come out of their shadow, but frankly, nobody wants them to. They are a solid clue in the universe for me. Over the many years they have brought us more and more echoes from beyond the grave, they have honed their original style to perfection. The cold and dark, the icy wind in the tops of the centuries-old trees. This is for me the definition of the whole work, not excluding the new one. Fredrik Folkare has equipped the album with a majestic and very well read and elemental sound. It chills my bones! The cover art, which may feature the demon I mention in the introduction of today's article, is haunting, mysterious and ominous. The author is Jens Rydén. Also a very hilarious work. Have you ever been alone in the woods in the middle of the night? Or early in the morning, when the cold falls to the ground and you wake up to apparent peace. It's a mistake of course, ghosts never sleep. If you listen to "In the Twilight Grey" over and over like I do, they'll definitely come visit you. You'll feel their presence, and you won't get any blood in you. I like the honesty, the obviousness, the many ideas that literally gush out in all directions. All tangled in old cobwebs, held tightly together. Like a rock, like lava, gushing out through riffs, melodies, from the heart of the earth. This year the Swedes are again like a natural element. Elusive, powerful, mysterious. I can't help but recommend them to everyone who likes them. You get an amulet carved to perfection from old bones. Ancient legends will float through the air and make you smile. Weeping spirits of the forest. Howling angels. Wolves on the prowl. You run through the darkness and the branches whip you in the face. Frozen feet sinking into the snow. You don't know if you're the victim or the hunter. You're sure of one thing. A white, terrifying death, a few moments in the dark. Blood all around. A demonic, raw and cold wind from the north! Black death metal fog full of horrible shadows and corrupted blood!



about NECROPHOBIC on DEADLY STORM ZINE:







Tracklist:
1. Grace of the Past
2. Clavis Inferni
3. As Stars Collide
4. Stormcrow
5. Shadows of the Brightest Night
6. Blackened the Horizon
7. Mirrors of a Thousand Lakes
8. Cast in Stone
9. Nordanvind
10. In the Twilight Grey
11. The Torture Never Stops
12. 10. Ascension (Episode Four)

band:
Anders Strokirk - Vocals
Sebastian Ramstedt - Lead guitar
Johan Bergebäck - Rhythm guitar
Tobias Cristiansson - Bass
Joakim Sterner - Drums



pátek 8. března 2024

Recenze/review - SVITOGOR - The Howling Void (2024)


SVITOGOR - The Howling Void
CD 2024, InsArt Records

for english please scroll down

Říká se, že svědomí vás vždycky nakonec dostihne. Nemyslím si to. Čím jsem starší, tím víc vidím kolem sebe lidí, kteří jej vůbec nemají. Možná jsem citlivější na projevy zla, ale pokaždé, když jdu kolem kostela, ztrácím víru v náš druh. Někteří jsou jen prázdné nádoby bez názoru, jsou ovcemi pochodujícími na porážku. Můžeš udělat jakýkoliv hnusný čin, ale když odříkáš několik Otčenášů, dostaneš odpuštění. Jak jednoduché. Oběti mezitím umírají utrápení neskutečnou bolestí. Raději se vracím k přírodě a hudbě, která mě dokáže oslovit, zaujmout. SVITOGOR jsem dosud neznal. Jenže stačilo několik prvních poslechů a rozhodl jsem se, že by bylo dobré se s vámi podělit o pár svých dojmů.

A to i přesto, že epický black metal nebývá zrovna častým hostem v mém přehrávači. Přesvědčila mě naléhavost, způsob, jakým Dalibor Franjkić (Insanus) přistupuje k hudbě jako takové. Kapela je projektem jednoho muže, který je podepsán pod vším. Insanus je zkušený muzikant, který má za sebou velké množství skvělé práce (BLACK CULT, CZAAR, HIBERNUM, ZVIJER). Nezbývalo mi nic jiného, než si nasadit sluchátka a opustit civilizaci. Uprostřed zmrzlých lesů vynikla debutová deska "The Howling Void" nejvíce. 


Sledoval jsem stromy, jak se pomalu ukládají ke spánku. Měl jsem pocit, že šeptají. Pod nohama mi křupal čerstvý sníh a cesta mě zavedla na staré pohřebiště. Bývaly tu kdysi domy, které za jedné z válek, které přešly přes naše území, byly srovnány se zemí. Do mozku se mi otiskl nářek. Nevím proč, možná ve mě hudba probudila jinou dimenzi. Je to neklidné, avantgardní album, neortodoxní. Má dobrý zvuk i obal. Ale hlavně je napsáno originálním způsobem. Je jako bolest trpících, je jako pomalá smrt, u které se postupně rozpadnete v prach. V některých momentech je album až "nepříjemné", nebál bych se napsat až divné. Zrovna tyto pasáže si ale nejvíc pamatuji. Nebude to asi hudba pro každého, je nutný soustředěný poslech, spousta času a nejlépe i absolutní tma, ale když vydržíte prvotní setkání, budete odměněni vskutku neotřelým zážitkem. Napříč celým albem se potom vznáší určitý druh melancholie a neklidu. Žijeme v divném, pokřiveném světě a SVITOGOR vám nastaví zrcadlo. Alespoň tak jsem nahrávku vnímal já. Určitě znáte pohřební zpěvy starých národů. Připadá mi, že na ně v určitém směru Insanus navazuje. Pochází z Chorvatska, které je známé v hudbě svojí melodičností. Troufám si tvrdit, že se promítla i do jeho tvorby. Alespoň v případě "The Howling Void" to tak vnímám. Pokud vás někdy štve čilý ruch v ulicích, působí na vás stres, mohu vám tuhle desku jenom doporučit. Zklidní a rozdrásá vás zároveň, přivede na jiné myšlenky. Ohlodá vaše svědomí až na kost. Misantropický, antihumánní, epický black metal po okraj narvaný neklidem! Strhněte všechny modly a nechte se pohltit pradávnou temnotou!


Asphyx says:

They say your conscience always catches up with you eventually. I don't think so. The older I get, the more I see people around me who don't have one. Maybe I'm more sensitive to evil, but every time I walk past a church, I lose faith in our species. Some are just empty vessels with no opinion, sheep marching to the slaughter. You can do any ugly act, but if you say a few Our Fathers, you will be forgiven. How simple. Meanwhile, the victims are dying in excruciating pain. I prefer to return to nature and music, which can reach me, captivate me. I've never known SVITOGOR before. But after a few first listens, I decided it would be a good idea to share some of my impressions.

And this despite the fact that epic black metal is not a frequent guest in my player. What convinced me was the urgency, the way Dalibor Franjkić (Insanus) approaches music as such. The band is a one-man project that is signed under everything. Insanus is an experienced musician who has done a lot of great work (BLACK CULT, CZAAR, HIBERNUM, ZVIJER). I had no choice but to put on my headphones and leave civilization. Amidst the frozen forests, the debut album "The Howling Void" stood out the most.


I watched the trees as they slowly went to sleep. I felt like they were whispering. Fresh snow crunched under my feet and the path led me to an old burial ground. There used to be houses here that had been razed during one of the wars that had crossed our territory. A wail imprinted itself on my brain. I don't know why, maybe the music awakened another dimension in me. It's a restless, avant-garde album, unorthodox. It has a good sound and cover. But above all, it's written in an original way. It's like the pain of the suffering, it's like a slow death where you gradually crumble into dust. In some moments the album is even "unpleasant", I wouldn't be afraid to write weird. But these are the passages I remember the most. It's probably not going to be music for everyone, it requires concentrated listening, a lot of time and preferably absolute darkness, but if you can endure the initial encounter you will be rewarded with a truly novel experience. A kind of melancholy and restlessness hovers throughout the album. We live in a strange, distorted world and SVITOGOR holds up a mirror to you. At least that's how I perceived the record. I'm sure you're familiar with the funeral chants of ancient peoples. It seems to me that Insanus follows them in some ways. He comes from Croatia, which is known in music for its melodicism. I dare say that it is also reflected in his work. At least in the case of "The Howling Void" I feel that way. If you are ever annoyed by the hustle and bustle of the streets, the stress, I can only recommend this album to you. It will calm you down and tear you up at the same time, it will make you think different thoughts. It'll bite your conscience to the bone. Misanthropic, anti-human, epic black metal filled to the brim with unease! Tear down all your idols and let the ancient darkness consume you!


Tracklist:
01. Frequencies 
02. Delusion
03. Times
04. The Great Deceiver
05. Without the Sun
06. Spider Knows Its Craft
07. Ascending the Astral Nightmares
08. Before the Dawn
09. Deor
10. The Existence

pondělí 4. března 2024

Recenze/review - NIGHT SLASHER - Night Slasher (2024)


NIGHT SLASHER - Night Slasher
CD 2024, Sliptrick Records

for english please scroll down

Sraz jsme měli už kolem páté hodiny. Vyzvedly mě holky a hned se pochlubily, jaké mají nové nášivky na džínových vestách. Máme pro tebe překvapení, řekly mi a dali jsme si pivo. Na periferii našeho města, na sídlišti, kde je jenom beton, šeď a asfalt. Když dorazíme na místo, jsou tu už všichni. Těšíme se, dnes se nám má představit nová kapela z Litvy. Říkají si NIGHT SLASHER a hrají black speed metal. Vypneme kazeťák, který jsme měli celé odpoledne na ramenou a sejdeme do sklepa. Kapela je už na pódiu. 

Zazní první ostrý riff a mě obejmou jako nějaké prašivé pavučiny staré vzpomínky. Vyrůstal jsem v socialismu a tenkrát byly metalové akce trošku jako spiknutí. Znali jsme se všichni. Psal se konec osmdesátých let a podobné smečky, jako jsou NIGHT SLASHER, jsme tenkrát milovali. 


Dalo by se říci, že novou vlnu thrashe, blacku a speedu chápu. Dovedu si představit, že bych byl zase mladý a podobné skupiny uctíval. Jenže už mladý nejsem a mám za sebou dlouhou historii. Litevci nejsou nijak originální, ani nepřinášejí nic nového. Nicméně, myslím si, že to vůbec nevadí. Dnes už stejně nikdo nic stylotvorného nevymyslí a poslouchat stále dokola mnohdy již unavené legendy mi nedává moc smysl. Jsem vždy moc rád za novou krev. Pánové hrají odhodlaně, ostře, nezapomínají ani na temné melodie. Mají velmi dobrý zvuk, obal, dodržují všechny důležité náležitosti stylu. Není to ale jenom dobré řemeslo. Stejnojmenný debut má v sobě totiž ještě něco navíc, takový ten must have efekt. Já vím, všechno tu už bylo, ale přesto, rád jsem se k desce vracel. Je svým způsobem jedovatá a myslím si, že kdyby hráli u nás ve městě, třeba jako předkapela někoho slavnějšího, rozhodně bych na koncert zašel. Už bych na sobě sice neměl džínovou bundu a šel bych jen s pár dalšími starými psy, jako jsem já, ale myslím si, že bych si jejich vystoupení určitě užil. Je to nářez? Je! Má to ty správný metalový koule? Má! Pokud nepotřebujete řešit nic jiného, přidejte hlasitost, otevřete si pivo a pak uslyšíte sami. Za mě dobrý a jsem rád, že jsem si zase jednou trošku rozšířil obzory. Pokud máte rádi HELLRIPER, MIDNIGHT a podobné tmáře, neváhejte ani chvilku. Zazní první ostrý riff a mě obejmou jako nějaké prašivé pavučiny staré vzpomínky. Plamen byl zapálen! Black thrash speed metalová jízda přímo do pekla!


Asphyx says:

We were supposed to meet around five o'clock. The girls picked me up and immediately showed off the new patches on their denim vests. We have a surprise for you, they told me, and we had a beer. On the outskirts of our town, on a housing estate with nothing but concrete, grey and asphalt. When we get there, they're all here. We're excited, today we're going to see a new band from Lithuania. They call themselves NIGHT SLASHER and they play black speed metal. We turn off the tape recorder we've had on our shoulders all afternoon and go down to the basement. The band is already on stage. 

The first sharp riff is played and I am embraced like some dusty cobwebs of old memories. I grew up in socialism, and back then, metal events were a bit of a conspiracy. We all knew each other. It was the late 80s and we loved bands like NIGHT SLASHER back then.


You could say that I understand the new wave of thrash, black rock and speed. I can imagine being young again and worshipping bands like that. But I'm not young anymore and I have a long history. The Lithuanians are not original, nor do they bring anything new. However, I don't think it matters at all. Nobody can come up with anything stylish nowadays anyway, and listening over and over again to often tired legends doesn't make much sense to me. I am always very happy for new blood. Gentlemen play with determination, sharpness, they don't forget about dark melodies either. They have a very good sound, cover, they follow all the important elements of style. But it's not just good craftsmanship. In fact, the eponymous debut has something extra, a kind of must have effect. I know, it's all been there before, but still, I liked coming back to the record. It's poisonous in a way, and I think if they were playing in my town, maybe as an opening act for someone more famous, I would definitely go to the concert. I mean, I wouldn't be wearing a denim jacket anymore and I'd just go with a few other old dogs like me, but I think I'd definitely enjoy their performance. Is it a blast? It is! Does it have the right metal balls? It does! If you don't need to deal with anything else, turn up the volume, crack open a beer and then hear for yourself. Good for me, and I'm glad to have expanded my horizons a little bit again. If you like HELLRIPER, MIDNIGHT and similar darkies, don't hesitate a moment. The first sharp riff hits and I'm embraced like some dusty cobwebs by old memories. The flame has been lit! Black thrash speed metal ride straight to hell!


Tracklist:
01. Ice | 02. Black Trip | 03. Clyster Lizard | 04. Liver Ripper | 05. Pit Of Hate | 06. Ablaze | 07. Towers | 08. Satan In The Hall

Night Slasher | Released February 6th, 2024 via Sliptrick Records

Night Slasher is:
Laurynas Karka – Vocals | Juozapas Bočkus – Guitar/Backing Vocals | Tomas Ivanovas – Bass/Backing Vocals | Dmitrijus Matvejevas – Drums

pátek 1. března 2024

Recenze/review - VORGA - Beyond The Palest Star (2024)


VORGA - Beyond The Palest Star
CD 2024, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Otevřel jsem okno a málem upadl na zem. Kdysi krásné město bylo najednou zahaleno do šedých mraků. Nebývalé ticho předpovídalo něco děsivého. Mrazilo mě v zádech. Chvíli jsem nevěděl, jestli je to špatný sen nebo hnusná realita. Z katarze mě vytáhl až první blesk, který projel oblohou jako čerstvě nabroušený nůž. Možná jsem si apokalypsu představoval trošku jinak. Méně šílenou, méně bolestivou. Teď už jsem věděl, že není návratu, teď už jsem si byl jistý, že je konec. Absolutní konec.

Mám rád staré sci-fi příběhy. Takové ty temné, divoké, surové. Stejné jako hudba německých black metalistů VORGA. Ti letos přicházejí se svojí druhou dlouhohrající deskou a rovnou musím napsat, že se jedná o hodně návykový, podmanivý materiál. Budete se vznášet tmou a kolem vás bude jenom zlo, špína a nenávist. Ztratíte se ve věčnosti. 


Němci jsou v nových skladbách vznešení, majestátní, ale i syroví a zemití. Jejich black metal je velmi dobře napsaný, rozhodně se nejedná o dnes tolik časté retro. Naopak, pánové se snažili do jednotlivých motivů propašovat zajímavé a neotřelé pasáže. Mají svůj rukopis, vlastní ksicht chcete-li. Určitě znáte ten zvláštní pocit, když letíte letadlem a pod vámi se válí hromada černých mraků. Tak přesně takhle se cítím i při poslechu "Beyond The Palest Star". Jedná se o velmi sugestivní, pestrý materiál, který udělá určitě dobře jak fanouškům klasického, tradičního black metalu, tak i všem, kteří mají bohatou fantazii a nebojí se progresivních prvků. Je vlastně velmi těžké hudbu těchto maniaků definovat a je to tak dobře. Osobně se mi nejvíc líbí takový ten zvláštní neklid v pozadí, který se vznáší kolem jako zkažené výpary. Oceňuji dobře čitelný a chladný zvuk, rád se dívám i na motiv na obalu. Jako celek je album spíše artefaktem, kusem něčeho, co zkrátka chcete mít, vracet se k tomu a často ani nevíte proč. V black metalu si hodně vybírám, na tenhle styl jsem starý zmlsaný pes, ale VORGA mě ihned chytili do svých drápů. Uvolněte se a nechte se unášet do jiných galaxií. Ve všech vás sice čeká jenom smrt a utrpení, ale i tak se budete usmívat. Tady se totiž hraje pro všechny, kteří mají otevřenou mysl. Jedná se opravdu o hodně zajímavou desku. Rozhodně si ji nenechte ujít. Otevřel jsem okno a málem upadl na zem. Kdysi krásné město bylo najednou zahaleno do šedých mraků. Nebývalé ticho předpovídalo něco děsivého. Mrazilo mě v zádech. Majestátní, vznešený, mrazivý, sugestivní black metal, který vás vezme na výlet do jiných světů! I cesta může být cílem!


Asphyx says:

I opened the window and almost fell to the ground. The once beautiful city was suddenly shrouded in grey clouds. The unprecedented silence foretold something terrible. It sent chills down my spine. For a moment, I didn't know if it was a bad dream or an ugly reality. It was only the first lightning bolt that pulled me out of catharsis, cutting through the sky like a freshly sharpened knife. Maybe I imagined the apocalypse a little differently. Less crazy, less painful. Now I knew there was no turning back, now I was sure it was over. The absolute end.

I like old science fiction stories. The dark, wild, raw kind. Like the music of German black metallers VORGA. This year they come with their second full-length album and I must write right away that it is very addictive, captivating material. You will float through the darkness with only evil, filth and hatred around you. You will be lost in eternity.


The Germans are sublime, majestic, but also raw and earthy in their new compositions. Their black metal is very well written, definitely not the retro that is so common today. On the contrary, the gentlemen have tried to sneak interesting and novel passages into each motif. They have their own handwriting, their own face if you like. You must know that strange feeling when you are flying in a plane and there are a bunch of black clouds below you. That's exactly how I feel listening to "Beyond The Palest Star". This is a very suggestive, colourful material that will definitely do good for fans of classic, traditional black metal as well as for all those who have a rich imagination and are not afraid of progressive elements. It's actually very hard to define the music of these maniacs and that's just as well. Personally, what I like the most is that strange uneasiness in the background that hovers around like a corrupted vapor. I appreciate the easy to read and cool sound, I also like looking at the motif on the cover. As a whole, the album is more of an artifact, a piece of something you just want to have, to come back to, and often you don't even know why. I'm very picky when it comes to black metal, I'm an old dog for this style, but VORGA immediately caught me in their claws. Relax and let yourself drift into other galaxies. In all of them, death and misery await you, but you'll still smile. For this is a game for those with an open mind. This is a very interesting record. Don't miss it. I opened the window and almost fell on the floor. A once beautiful city was suddenly enveloped in grey clouds. The unprecedented silence foretold something terrifying. It sent chills down my spine. Majestic, sublime, chilling, suggestive black metal that takes you on a trip to other worlds! Even a journey can be a destination!



Track listing -
1. Voideath
2. The Sophist
3. Magical Thinking
4. The Cataclysm
5. Tragic Humanity
6. Fractal Cascade
7. Terminal

Album line up -
Atlas - Rhythm Guitar
Спейса - Lead Guitar, Bass + Vocals
Hymir - Drums

Artwork by Adam Burke (Imperialist)

středa 28. února 2024

Recenze/review - NOCTURNAL SORCERY - Captive in the Breath of Life (2024)


NOCTURNAL SORCERY - Captive in the Breath of Life
CD 2024, Kvlt

for english please scroll down

Chodil za tebou každý den. Neustále dokola opakoval stejná slova. O víře, o rozhřešení, o pochopení. Byl jako slizký had, jako našeptávač, jehož jedovaté sliny tě nakazí těžkou nemocí. Říkal ti, že si prokletý, že shoříš jednou v pekle. Pokaždé, když tě potkal, tak se začal modlit za tvoji zkaženou duši. Už si to nemohl vydržet. Raději si obrátil kříže směrem dolů a zapálil je. Začaly hořet černým plamenem. Otevřel sis pivo a začal poslouchat novou desku finských black metalistů NOCTURNAL SORCERY. Ihned si věděl, že tohle je jediná pravá víra. Black metal nesmí nikdy zemřít. Pokud budou hrát podobné smečky, strach o to rozhodně nemám.

Druhé dlouhohrající album je poctivým návratem do starých katakomb. Chlad, absolutní tma a nahrubo nasekané zlo. Tohle vše zde naleznete a ještě něco navíc. Ostré, mrazivé riffy, chorobný vokál a bicí, které vám vyrvou vnitřnosti z těla. Zapalte další ohně!

Základem je tradiční black metal z devadesátých let minulého století. Pokud máte rádi kapely jako MARDUK, DARK FUNERAL, IMMORTAL, hraje se zde i pro vás. Nahrávka možná působí zpočátku lehce monotónně a genericky, ale nenechte se mýlit. Opak je pravdou. Na povrch postupně vylezou motivy, které se vám dostanou do hlavy jako ostny z trnové koruny. Poslouchat "Captive in the Breath of Life" je jako se dívat na řeku plnou utopenců, jako na alej ve které se na stromech kývají těla oběšenců. Když novinku poslouchám, připadám si jako nemrtvý, který jde navštívit své kamarády na kopec, na kterém se prováděly popravy. Setnout hlavu, lámat v kole, pověsit na háky. Jednotlivé skladby jsou velmi jedovaté, zákeřné a neklidné. Jedná se spíše o starodávný obřad, než jen o obyčejnou desku. Ponuré a chladné atmosféře je podřízeno úplně vše. Zvuk, obal, produkce. Všechno je syrové a ošklivé, jako ruka mrtvoly, kterou přijmete. Čerstvý hrob, ve kterém byl kdysi pohřbený padlý mnich. NOCTURNAL SORCERY hrají uvěřitelně, opravdově, syrově a nekompromisně. Často jsem si u poslechu vzpomněl na svoje začátky, když jsme sedávali před repráky a stále dokola přehrávali staré kazety. Do téhle doby tahle smečka patří. Chodil za tebou každý den. Neustále dokola opakoval stejná slova. O víře, o rozhřešení, o pochopení. Byl jako slizký had, jako našeptávač, jehož jedovaté sliny tě nakazí těžkou nemocí. Říkal ti, že si prokletý, že shoříš jednou v pekle. Nezbývalo nic jiného, než jej ukřižovat pomocí hudby. Antihumánní, ryzí, syrový black metal! Zapalte ohně! Tohle album vás spálí na popel ledovým plamenem!



Asphyx says:

He came to you every day. He kept saying the same words over and over again. About faith, about absolution, about understanding. He was like a slimy snake, a whisperer whose poisonous saliva would infect you with a serious disease. He told you that you were cursed, that you would burn in hell one day. Every time he met you, he'd start praying for your corrupted soul. You couldn't take it anymore. You turned the crosses upside down and set them on fire. They burned with a black flame. You opened a beer and started listening to the new album by Finnish black metallers NOCTURNAL SORCERY. You knew immediately that this was the only true faith. Black metal must never die. If they play similar bands, I'm not worried about it.

The second full-length album is an honest return to the old catacombs. Cold, absolute darkness and roughly chopped evil. All that and more can be found here. Sharp, chilling riffs, sick vocals and drums that will rip the guts out of your body. Light more fires!

The basis is traditional black metal from the 90s of the last century. If you like bands like MARDUK, DARK FUNERAL, IMMORTAL, this is the band for you. The record may seem a bit monotonous and generic at first, but don't be fooled. The opposite is true. Motifs will gradually come to the surface, which will get into your head like thorns from a crown of thorns. Listening to "Captive in the Breath of Life" is like looking at a river full of drowned people, like an alley in which the bodies of hanged men are swinging from the trees. Listening to the news, I feel like an undead going to visit his friends on the hill where the executions were carried out. Beheaded, broken in a wheel, hung from hooks. The individual tracks are very venomous, insidious and unsettling. This is more of an ancient ceremony than a simple slab. Everything is subordinated to the gloomy and cold atmosphere. The sound, the cover, the production. Everything is raw and ugly, like the hand of a corpse you accept. A fresh grave where a fallen monk was once buried. NOCTURNAL SORCERY play believable, real, raw and uncompromising. Often while listening to them, I thought back to my early days when we used to sit in front of the speakers and play old tapes over and over again. That's where this pack belongs. He came to you every day. He kept saying the same words over and over again. About faith, about absolution, about understanding. He was like a slimy snake, a whisperer whose poisonous saliva would give you a bad disease. He told you that you were cursed, that you would burn in hell one day. There was nothing to do but crucify him with music. Anti-human, pure, raw black metal! Light the fires! This album will burn you to ashes with an icy flame!


tracklist:
1. The Dark Secret 01:47
2. Oath at Mt. Hermon 04:44
3. Cry of the Wounded Heaven 04:19
4. Captive in the Breath of Life 08:08
5. Spectral Force 02:35
6. Beyond Salvation 03:27
7. Joyless Dance in the Shadow 02:55
8. Redemption at Daybreak 05:04
9. Damned by the Law of the Stars 05:47
10. Lucifer's Shade 08:04
11. Along the Path of Fire 01:34


pondělí 26. února 2024

Recenze/review - DEAD EARTH - Et Disperdam Illud (2024)


DEAD EARTH - Et Disperdam Illud
CD 2024, Chaos Records

for english please scroll down

Byla tma. Absolutní tma. Už dlouho jsem to nezažil. Jakoby město umřelo. Bylo také ticho. Mrtvolné ticho. Moje fantazie pracovala na sto procent. Díval jsem se z okna a připadalo mi, že smrt je velmi blízko. Potom zazněl první riff, první motiv. V ulicích se objevily přízraky. Přes záda mi přeběhl mráz a na několik vteřin se mi zastavilo srdce. O DEAD EARTH jsem dosud nic nevěděl. Netušil jsem, že je pod tímhle jménem podepsán skvělý muzikant s velkým talentem Mathias Kamijo. Tohle všechno jsem zjistil až po nějaké době. Nejdřív jsem nechal na sebe album jen tak působit. Čekal jsem, co se mnou udělá.

Melodický black metal s typickou švédskou stopou. Mathias, jinak také člověk, který působil a působí třeba v HYPOCRISY, NEPHENZY CHAOS ORDER a samozřejmě ALGAION. V téhle smečce se pánové soustředí spíše na temnou hudbu "řeckého typu". V DEAD EARTH se ale odkazuje ještě dále do minulosti. Album vyšlo už v roce 2022 na vinylu. 


Líbí se mi melodie, líbí se mi způsob, jakým je deska napsána. Riffy se mi doslova zařezávají do mozku, vše je naléhavé, opravdové, ryzí. Věřím DEATH EARTH každou notu, každou melodii. Mathias se spojil se spoustou zpěváků a dalších muzikantů (Henke Forss - Dawn, Björn Larsson z Mordbrand a God Macabre, Thomas Clifford z Abscession and Throne of Heresy, Angus Norder z Witchery a Kristin Starkey z italské Temperance. Bicí hraje Kim Arnell (Morifade, Prime Creation) a někteří hostující hlavní role pocházejí od mistra Tobyho Knappa a Chaq Mola z Dark Funeral). Každý odvedl skvělou práci a výsledkem je velmi chutné album nejen pro fanoušky stylu. Na rovinu. Nejvíc se mi osvědčil následující postup. Počkal jsem vždy, až nastala tma. Venku mrzlo a pod nohama mi křupal sníh. Se sluchátky na uších jsem se toulal ulicemi, abych nakonec skončil v lese. Město pode mnou pomalu usínalo a přízraky začaly vylézat z děr. Muzika mi hrála do kroku a já jsem si užíval jednotlivé nápady, kterých je na nahrávce velké množství. Rád a často jsem se k albu vracel a na dlouhou dobu se stalo mým prokletím. Vše je opravdové, uvěřitelné, ohlodané na kost. Jsem jenom obyčejný fanoušek dobré muziky a jako takový nemohu jinak, než vám desku doporučit. Byla tma. Absolutní tma. Už dlouho jsem to nezažil. Jakoby město umřelo. Bylo také ticho. Mrtvolné ticho. Moje fantazie pracovala na sto procent. Díval jsem se z okna a připadalo mi to, že smrt je velmi blízko. Potom zazněl první riff, první motiv. Klasický melodický black metal, u kterého vám zmrzne krev v žilách! 


Asphyx says:

It was dark. Absolute darkness. I haven't experienced that in a long time. It was like the city had died. It was quiet, too. Dead silence. My imagination was working 100%. I looked out the window and it seemed like death was very close. Then the first riff, the first motif. Ghosts appeared in the streets. A chill ran down my spine and my heart stopped for a few seconds. I didn't know anything about DEAD EARTH until now. I had no idea that Mathias Kamijo, a great musician with great talent, was signed under this name. I only found all this out after some time. At first I just let the album affect me. I was waiting to see what it would do to me.

Melodic black metal with a typical Swedish sound. Mathias, otherwise also a guy who was and is active in HYPOCRISY, NEPHENZY CHAOS ORDER and of course ALGAION. In this pack the gentlemen focus more on dark music of the "Greek type". In DEAD EARTH, however, they go even further back in time. The album was already released in 2022 on vinyl.


I like the melody, I like the way the record is written. The riffs literally cut into my brain, everything is urgent, real, pure. I trust DEATH EARTH with every note, every melody. Mathias has teamed up with many singers and other musicians (Henke Forss - Dawn, Björn Larsson of Mordbrand and God Macabre, Thomas Clifford of Abscession and Throne of Heresy, Angus Norder of Witchery and Kristin Starkey of Italian Temperance. Drums are played by Kim Arnell (Morifade, Prime Creation) and some guest leads come from mastermind Toby Knapp and Chaq Mola of Dark Funeral). Everyone does a great job and the result is a very tasty album for fans of the style and beyond. Straight up. The following approach worked best for me. I always waited until it was dark. It was freezing outside and the snow was crunching under my feet. With my headphones on, I wandered the streets, finally ending up in the woods. The city below me was slowly falling asleep and ghosts began to crawl out of holes. The music played in time to my step and I enjoyed the individual ideas, of which there are many on the record. I came back to the album often and it became my curse for a long time. Everything is real, believable, gnawed to the bone. I'm just a casual fan of good music and as such I can't help but recommend the record to you. It was dark. Absolute darkness. I haven't experienced that in a long time. It was like the city had died. It was also quiet. Dead silence. My imagination was working 100%. I looked out the window and it seemed like death was very close. Then came the first riff, the first motif. Classic melodic black metal that will freeze your blood!


TRACKLIST:
1. Last Cinders of Hope 04:47
2. Jaw’s Decree 04:41
3. Doom Cerulean 05:16
4. Swords Drawn 04:34
5. Lazurite Throne 05:20
6. Speaking Silence 05:24
7. Pyres 04:51
8. Inflation of Kings 04:36

band:
Mathias Kamijo - all instruments



TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine