DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemJean Christophe Grangé. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemJean Christophe Grangé. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 16. září 2022

KNIŽNÍ TIPY - Snoubenky smrti - Jean Christophe Grangé (2022)


Snoubenky smrti - Jean Christophe Grangé
2022, XYZ (ČR)

Nemám rád jakékoliv žebříčky čehokoliv. Nikdy jsme nechápal, jak se dá vůbec umění hodnotit? Vždyť přeci vždycky záleží hlavně na úhlu pohledu a vkusu. Pamatujete si knihu a film Purpurové řeky? Jasně, Jean Reno, neskutečně skvělej herec a příběh, který si všichni pamatujeme. Jeho autor Jean Christophe Grangé je novinář, dokumentarista. A také opravdu skvělý spisovatel. Snoubenky smrti jsou pro mě jednou z nejlepších knížek tohoto roku. Příběh z roku 1939, z Berlína je krutý a ošklivý. Chlad, šedivé uniformy, všude přítomné gestapo. Mrtvé ženy, manželky vlivných pohlavárů tehdejšího Německa. Brutální, krvavé, násilné. Dlouho jsem nečetl detektivku, která by mě natolik pohltila. Byl jsem přímo v ději, sledoval jsem vyšetřovatele i gestapáka Franze Beewena, elegantního vymetače večírků a psychoanalytika Simona Krause, psychiatričku Minu von Hassel, jak vyšetřují. Hodně nesourodá trojice, ale také lidé, které semlela doba.

A je to nejen základní příběh, ale právě popis míst a doby, které mě nadchly. Autor musel dlouho studovat reálie, ležet v knihách. Protože je nebývale přesný, což se v dnešní době moc nevidí. Říká se tomu řemeslo a dost často se na něj zapomíná. Když uvidíte v temné uličce postavu v koženém kabátě, když navštívíte slavné homosexuální bary, když sledujete, co se dělo v tehdejším blázinci. To vše na pozadí doby, která byla neskutečně temná. Šílená. Během první části  se stane tolik věcí, vše je neskutečně čtivé, záhadné. Náckové mučí, zabíjejí, kult násilí je na vrcholu. Městem se vznáší strach, nahlížíme za oponu. Je vyhlášena válka Polsku. A kolem zpívají nadšení Hitlerjugend. Nemohl jsem odtrhnout oči, nevnímal jsem okolní svět. Dovolil bych si i jednu zajímavost. Ta dikce diktátorů je pořád stejná. Absolutní vzestup zla. Co mi to jen připomíná...

Vrahem je mramorový muž, to si myslíme již na začátku. Ale o pravé tváři a odhalení vraha se dozvíme až na konci. Jak jinak. Nechci příliš prozrazovat, ale některé uličky bývají slepé. Cítil jsem se děsně stísněně, těžkost vyšetřování i tehdejšího Německa na mě ležela jako okovaná bota. Absolutní ztráta lidskosti. Lidé se vůbec nepoučí, nikdy. Je mi z toho smutno, ano, někdy jsem jen tak koukal do tmy a přemýšlel. Tahle knížka je totiž neskutečně drásavá, opravdová, bolestivá. Je o zlu, o jeho temných odstínech. Některé momenty jsem si navždy vypálil do hlavy. A zůstanou tam jako memento. Navždy. Vůbec mi nevadí, že je kniha dlouhá. Jsem zvyklý číst, jsem starý knihomol a jako takovému mi jeho rozsah vyhovoval. Nechtěl jsem Snoubenky smrti dát z ruky a každému neustále vykládal, jak jsou skvělé. A to říkám jako člověk, který přečetl většinu thrillerů, co posledních dvacet let vyšlo. Obrovskou výhodou autora je, že zná lidskou povahu, uvažování.

Hlavní hrdinové mají, stejně jako my všichni, svoje chyby. Někdo miluje ženy a zábavu, někdo pije, někdo je násilný a primitivní. Nahlédneme do myslí, které byste raději nechtěli vidět. Pod povrchem se ukrývá bahno, špína a touha po moci a uznání. Celý nacismus byl postavený na ponižování slabých, na tom, že nepřítele si vždycky najdete. V Německu měli tehdy velmi dobré kriminalisty z oddělení Kripos, ale těm případ gestapo nesvěří. Má své důvody. Pokud jste někdy byli v Berlíně, možná jako já uslyšíte v představách nářek mučených. Přitom, ještě před pár lety bylo město dekadentním místem, plným kabaretů, umělců, zábavy a vědy. Všechno zničila vláda lůzy. My Češi bychom to měli pochopit. A teď si představte, že je všechno zakázané, jakýkoliv odpor je trestán smrtí. Jak se dá v tomhle marastu vůbec vyšetřovat? Lze to, ale je to opravdu těžké. Překážek je mnoho. Možná i právě proto mi připadá kniha uvěřitelná, reálná. Nic pro hlupce, základy dějepisu jsou přeci jen žádané.

Když jsem dočetl, musel jsem se jít projít do lesa. Pršelo a brodil jsem se chvílemi bahnem. Hodně, ale opravdu hodně jsem intenzivně na všechno myslel. Promítal jsem si do hlavy jako nějaký film představy a  extrahoval jsem si pro sebe myšlenky. Trvalo mi několik dní, než jsem se uklidnil. Pak nějaký hlupec zase napsal někde na sociální síti něco o válce. Bylo mi smutno. Problém je, že lidé zapomínají, nemají vědomosti a jsme zase u toho - nečtou. Jinak by některá slova v životě nevypustili z huby. Natolik mě Snoubenky smrti zasáhly. Pokud máte rádi thrillery, nebojíte se tmy a smrti, tak neváhejte. Je to příběh, u kterého vás bude mrazit. A neodnesete si z něj jen vzrušení a napětí, ale také se poučíte. Opatrujte se, užívejte života a děkuji za pozornost. Kniha je největší přítel člověka! 

--------------------------------------------------------------------------------------------------

Temná detektivka z předvečera druhé světové války od autora bestselleru Purpurové řeky
Krásné a bezstarostné. Takové jsou manželky nacistických pohlavárů známé jako Nevěsty. Zatímco v Evropě to vře, tyto dámy se nerušeně scházejí v berlínském hotelu Adlon na sklenku šampaňského. Brzy však i ony na vlastní kůži okusí, jak se prohrává boj o vlastní život. Do vyšetřování série brutálních vražd se pouštějí tři lidé: neortodoxní psychoanalytik, bohatá dědička a nemilosrdný gestapák. Co když se ale pachatel skrývá jinde, než si všichni myslí?

Snoubenky smrti, to jsou dámy "z rajchu", krásné a bezstarostné, které se každé odpoledne scházejí v berlínském hotelu Adlon, aby si popovídaly a popily šampaňské, zatímco Evropa je v předvečer druhé světové války na pokraji zhroucení. Jsou to ale také oběti tajemného vraha, který je postupně překvapuje na březích Sprévy či u berlínských jezer. Po jeho řádění z nich zbydou jen zohavené mrtvoly... V rozžhaveném Berlíně, který se chvěje doslova jako kráter sopky, se do vyšetřování pouštějí tři jedinečné bytosti. Simon Kraus, nadaný psychoanalytik, gigolo a tak trochu vyděrač. Franz Beewen, brutální a nemilosrdný gestapák, a Mina von Hassel, bohatá dědička a psychiatrička. Vydávají se po stopách netvora a postupně odhalují otřesnou pravdu. Zlo totiž není vždy tam, kde ho očekáváte...



------------------------------------------------------------------------------------------------------

pátek 18. února 2022

KNIŽNÍ TIPY - Poslední lov - Jean Christophe Grangé (2020)


Poslední lov - Jean Christophe Grangé
2020, XYZ (ČR)

Pamatuji si to jako by to bylo dnes. Zase jsme byli s dědou v lese. Dal mi do rukou pušku a řekl, že musím být trpělivý. Srnci se přemnožili. Díval se na mě. Na krásné planině v ranním slunci. Nedokázal jsem to. Nemohl jsem vystřelit. Nešlo to. Jeho oči vidím dodnes. Když jsem začal číst Poslední lov od Jeana Christopheho Grangého, ihned jsem si na tenhle zážitek vzpomněl. Byl krásný a děsivý zároveň. Napětí, pach krve. V knize je hned na začátku zavražděn člen starého degenerovaného šlechtického rodu v Německu. V Černém lese. Komisař Pierre Niemans a Ivana Bogdanovičová jsou vysláni, aby spolu s německými policisty vše vyšetřili.

Začne se rozplétat příběh, který sahá do dávných dob (to mám moc rád). Nebudu vám napovídat, ale pokud jste viděli/četli Purpurové řeky, tak budete určitě spokojeni. Mimochodem, už tuším, u koho si můj další oblíbený francouzský spisovatel Minier bral inspiraci, způsob vyprávění je hodně podobný. Mám rád styl, jakým je kniha napsaná. Když Niemans vyšetřuje, tak si pořád představuju Jeana Reno, což je docela pochopitelné. Navíc se ponoříme i do německé historie, do světové války a to já také rád.

Není moc co řešit, knížka je neskutečně napínavá, zajímavá. Odsýpá, o akční scénky také není nouze. Hlavní vyšetřovatel je už opotřebovaný životem, občas vzpomíná, ale příběh má spád. Mám rád tyhle detektivy ze starý školy, kteří rádi řídí auta na benzín, pijí pivo, líbí se jim ženský. Četl jsem po večerech, byl jsem doma sám a chvílemi jsem se díval do tmy...ale to už bych vám napovídal. Jsou v téhle knížce scény, které si asi budu pamatovat navždy. Manželka mi říkala, že si musím knihu přečíst ihned po ní. Byla mým dárkem k vánocům a teď už ji s klidem můžeme probrat. Jsou v ní staré křivdy, temný les, lovci, kteří působí děsivě. 

Mám tentokrát opravdu velký problém o knize něco napsat, nic neprozrazovat a nenapovídat. Bylo by to ode mě sprosté. Jenže příběh je vystavěn tak skvěle, že mě od začátku do konce pohltil. Jestli máte rádi starou dobrou detektivní školu, jděte do toho. Podivná místa, kde se v určitých věcech zastavil čas a báli byste se sami v noci v lese, tak neváhejte ani chvilku. Musím zmínit i perfektní autorovu znalost jak lovu, tak historie. Je hodně znát, že si dal na sepsání opravdu záležet a nepodcenil vůbec nic. Stal se pro mě mistrem, který ve mě zanechal šrám.

Díky téhle knížce jsem uplaval svůj rekord v bazénu. Chodil rychle, zapomínal se najíst - šetřil jsem čas na čtení. Raději jsem pod lampičkou šustil stránkami, nevnímal nic okolo a pak se druhý den ráno cestou do práce neustále otáčel, ale to už bych vám zase napovídal. Byl jsem svým způsobem také celou dobu na lovu. A když jsem vše dočetl (vrah není zase tak překvapivý, ale o to nejde), zavřel jsem knihu, pečlivě ji zabalil znovu do obalu, vyndal záložku, podporující malé nemocné děti a dlouho, opravdu dlouho jsem se díval do noci. Přemýšlel jsem.

Proto pořád rád čtu. Cvičím si mozek, paměť. Jsem. Žiju. Jitřím fantazii. Poslední lov nelze jinak, než hodnotit hodně vysoko. V knížce je úplně vše potřebné pro to, aby se líbila všem fanouškům detektivek. 

Opět a znovu musím poděkovat za skvělé ohlasy na můj páteční čtenářský deník. Moc si toho vážím. Zdravím všechny knihomoly a knihomolky!

----------------------------------------------------------------------------------------------

Po téměř dvaceti letech přichází autor s pokračováním kultovního thrilleru Purpurové řeky. Komisař Pierre Niemans a Ivana Bogdanovičová vyšetřují vraždu bohatého švábského dědice, jehož tělo bylo nalezeno v Německu.



---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER