DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemEric Rickstad. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemEric Rickstad. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 5. listopadu 2021

KNIŽNÍ TIPY - Jména mrtvých dívek - Eric Rickstad (2018)


Jména mrtvých dívek - Eric Rickstad
2018, Host

Běhal mi mráz po zádech. Celý den jsem sklízel tlející listí. V horách, na chalupě, kterou bylo potřeba zazimovat. Občas jsem našel nějaké mrtvé zvíře. A všude kolem byla mlha. Stejně jako v knize Jména mrtvých dívek. Závěr trilogie, díky níž jsem si objevil nového autora thrillerů. Vermont. Syrová příroda a sériový vrah. Bylo to hodně napínavé čtení. Byl jsem zase jednou podivínem, co nečumí do obrazovky, ale na stránky plné písmenek. Ve vlaku, v autobusu. Na zastávce, ale hlavně u kamen, v kterých praskalo dřevo. Vše se mi zase jednou spojilo v jedno. Všichni už kolem dávno spali a já odháněl můru od lampičky, abych mohl dál sledovat  napínavý příběh.

Eric Rickstad zná perfektně prostředí, o kterém píše. Všichni ti lovci, co učí své mladé dcerky střílet jeleny, dlouhé cesty lesem, sem tam nějaká dívka, co visí na stromě. K tomu striptýzové bary v Kanadě. Věřím mu každé slovo. Autor zná velmi dobře také všechny temné stránky lidské mysli. Umí je popsat a vystavět příběh, který se čte opravdu sám. Frank Rath i Sonja jsou mi sympatičtí. Jedná se přesně o ten druh vyšetřovatelů, které zkrátka musíte mít rádi. Vstával jsem brzy a sledoval srnce, co nám přišel na zahradu okusovat keře. Zatleskal jsem na něj a on se jen tak hrdě podíval. A já obracel stránku za stránkou. Až kamna vyhasla a nebylo na čem ohřát ranní kávu. 

Myslím si, že tahle knížka patří na dovolenou, na chalupu, někam do lesů. Kolem se možná odehrávala politika, nekonečné seriály, lidé se hádali, rozcházeli, chlápci s pupkem toužili po mladých dívkách s pružným tělem. Možná se někde v davu ukrýval i nějaký jedinec, který nebyl úplně v pořádku. Je prostým faktem, že když jsem jel domů, zbývalo mi jen pár stránek. Dočetl jsem a sledoval masu lidí kolem. V metru, na nádraží. Mám to takhle vždycky, když dočtu dobrou knihu. Přemýšlím o ní. Ještě nějakou dobu ve mě zanechává stopy. Přehrávám si ji jako nějaký film v hlavě. Otiskne se do mě a je pro mě znamením, že jsem volil dobře. 

Máte rádi napětí a thrillery, kterým se dá věřit? Syrové a ošklivé? Chladné a zlé? Jako lidé kolem nás? Možná jsem nenapravitelný optimista s reálným pohledem na svět, ale co se týká fantazie, tak té meze nekladu. Čtení mě pořád baví. Obohacuje je mě. Někdo detektivky nemusí, já je miluju. To napětí, očekávání, slepé uličky ve vyšetřování. Charaktery postav. A Eric Rickstad umí skvěle vyprávět. Kniha se mi četla tak nějak samozřejmě. Plynula a já byl součástí příběhu. Venku padalo listí a foukal vítr. Mezi kapitolami a prací jsem si chvilku vyšel vyčistit ještě víc hlavu ven. Nahoru na kopec. Něco se kývalo na stromě. Uff. Byla to jen ulomená větev. Ale představivost mi pracovala na plné obrátky. 

S knihami je to vlastně stejné jako s hudbou nebo obrazy. Každému se líbí něco jiného. Někdo má hlavu otevřenou a bohatou fantazii. Někdo ne. Jména mrtvých dívek jsou příběhem, který je velmi temný a smutný zároveň. Jako mlha, která je všude kolem. Přijdete domů a těšíte si, že si dáte kafe a trošku se zahřejete. A budete si číst. Celou knihou se vznáší taková zvláštní melancholie. Možná i právě proto mě Eric Rickstad tak bavil. 

Doporučuji všem tulákům po hvězdách, všem knižním nomádům, kteří mají rádi, když je mrazí v zádech a dokáží se do stránek zakousnout s nadšením buldoků. Děkuji všem za pozornost a zase za týden u páteční knižní chvilky poezie. 

o Ericu Rickstadovi na DEADLY STORM ZINE:



--------------------------------------------------------------------------------------------

Rickstad vytvořil hrůzostrašné prostředí srovnatelné s ikonickým městem Castle Rock Stephena Kinga.

V odlehlém městečku v severním Vermontu kdosi sleduje studentku Rachel Rathovou. Ta je přesvědčená, že jde o stejného muže, který před lety zabil její rodiče: Neda Preachera, sexuálního násilníka a vraha, jenž oklamal spravedlnost, vyvázl s nízkým trestem a teď se ocitl opět na svobodě.

Bývalý detektiv Frank Rath adoptoval svou neteř Rachel poté, co byli její rodiče brutálně zavražděni. Od té doby se Rath snažil Rachel před pravdou chránit. Teď mu však Preacher volá a vyhrožuje, že Rachel bude trpět jak fyzicky, tak duševně.

Když se objeví mrtvoly nelidsky mučených dívek a ztratí se jedna místní žena, přijme Frank Rath po letech služební odznak a spojí své síly s policejní vyšetřovatelkou Sonjou Testovou. Společně rozplétají nitky, které pojí nové zločiny se starými nočními můrami. Brzy zjistí, že skutečnost je ještě hrůznější, než si představovali — plná tajemství, temných tužeb a pokřivené, smrtící oddanosti.



---------------------------------------------------------------------------------------------------

pátek 20. srpna 2021

KNIŽNÍ TIPY - Číhání - Eric Rickstad (2017)


Číhání - Eric Rickstad
2017, Host

Malé městečko, které by normálně mělo ospalou atmosféru. Jenže, znáte to (pokud tedy čtete už přes třicet let jako já Kinga), stane se vražda. Lidi dokáží být hnusní, samozřejmě, že jsou jim trnem v oku homosexuálové a jejich boj za sňatky. Myslím, že kniha je hodně aktuální v tom, co se zrovna ve světě děje. Jakoby se do příběhu otiskl všechen ten hnus, který je někdy kolem nás. Před kterým přivíráme oči a díváme se raději na reklamy, protože tam jsou všichni šťastní. Zápletka je jedním slovem skvělá. Eric Rickstad patří již od předchozí knihy Tiché dívky (KNIŽNÍ TIPY - Tiché dívky - Eric Rickstad (2016)) k mým oblíbeným autorům. 

Píše zase trošku jinak, než ostatní, umí perfektně vykreslit postavy na malém městě. Zlo je ukryté někde uvnitř. Dlouho jsem ani netušil, kdo je vrah a to mívám většinou velmi dobrý čuch (jako stařík Poirot, říká moje žena). Skvělé je také to, že hlavní hrdinka Sonja s prací detektiva začíná, respektive má první velký případ. Pomalu rozplétá složité vztahy a noří se hluboko do minulosti (tenhle styl mám fakt hodně rád), aby nakonec zjistila věci, o kterých fakt nechcete vědět.

Vše je takové lidské, řekl bych. Kniha čtena na ostrově Rhodos (a zase ten Poirot a jeden z jeho případů) v Řecku (při 40 stupních celsia ve stínu) i na chalupě v horách, kde jsem na sobě musel mít venku deku. Nevadilo mi nic, vedro, ani zima, byl jsem zcela pohlcen a po návratu domů si objednal další díl (už je na cestě). Baví mě styl vyprávění, náhled na život. Pachatelé jsou tady jen lidé, slabí a zlí, autorovi zkrátka věřím, což je pro mě nesmírně důležité. Myslím, že fanoušci poctivých kriminálek budou spokojeni. 

Pro mě osobně jsou nejlepší knížky ty, které občas musím odložit, přemýšlet nad tím, kam se může děj vyvinout a směřovat. Donutí mě k zamyšlení. Paradoxem je, že se toho dnes dozvím o lidech víc z detektivek, než z povrchních filozofických úvah. Připadá mi, že se lidstvo jako celek motá v kruhu. Jakoby se nepočítalo s tím, že když budou všichni trávit většinu času na internetu, tak tam nebude nic zlého. Opak je pravdou, stejně jako v knize se na obrazovku otiskla temnoty lůzy. Možná právě proto si raději čtu. A toulám se po lesích. Měl jsem tři týdny dovolenou a kniha od Erica Rickstada mi byla velmi příjemným společníkem. Pokud vás podobné příběhy baví, tak rozhodně na něj nezapomeňte, až půjdete do knihkupectví.

PS: když se začne jeden ze zlounů v městečku ohánět tradiční rodinou a vybízí k cedulím proti homosexuálům, tak mě doslova mrazilo v zádech. Kde já jsem tohle jenom slyšel...

Podmanivý thriller!

-------------------------------------------------------------------------

Dokonce i v tichém Vermontu mohou poklidnou přítomnost rozvrátit hrůzné činy z minulosti.

Přátelskou a poklidnou atmosférou odlehlého městečka Canaan ve Vermontu otřásá spor o legalizaci homosexuálních manželství. Mezi lidmi to vře. Staří přátelé si nemohou přijít na jméno. Probouzí se strach, předsudky a násilí.

Když je tedy v domě advokáta, který se v případu výrazně angažuje, brutálně zavražděna mladá dívka, detektiv Sonja Testová nabude přesvědčení, že vražda musí mít s ostře sledovanou kauzou nějakou spojitost.

Jenže jak se mladá Sonja Testová noří do svého prvního vyšetřování vraždy hlouběji, odhaluje děsivé činy skryté po celá desetiletí a zjišťuje, že za idylickou tváří městečka se ukrývá temnota a zlo páchané na nevinných. A Sonja, matka dvou dětí, udělá všechno pro to, aby nevinné ochránila.


-----------------------------------------------------------------------------------

pátek 21. května 2021

KNIŽNÍ TIPY - Tiché dívky - Eric Rickstad (2016)

 

Tiché dívky - Eric Rickstad
2016, Host

Tiché dívky jsem četl doma, v tramvaji i cestou vlakem. Chytly mě hned od začátku. Hlavní hrdina Rath má problémy se zády, mě také zrovna bolely. Vychovává mladou holku. Moje je také v pubertě. Těch styčných bodů, i přístup k životu, jsme měli hodně společných. Možná se právě proto stávají někteří autoři oblíbenějšími než jiní. Dokáží vám "vnutit" pocit, že máte s postavami spoustu stejných pocitů, názorů, myšlenek. Samotný případ, který je vyšetřován, je také zajímavý. Nebudu napovídat, abyste si napínavý příběh sami užili. 

Tiché dívky jsou mojí první knihou od Erica Rickstada. Většinou to mám nastavené tak, že čtu od jednoho autora vše, co vydal a pak se najednou ocitnu v situaci, že už není v Čechách nic nového k mání. Rozhlížím se potom v Databázi knih, ptám se kamarádů, nejvíce ale manželky, která se mnou zálibu v četbě sdílí. Máme podobný vkus, stejně jako ve filmech. Mám vlastně veškeré umění nastavené tak, že dám hodně na emoce, energii, která je mi předávána. Eric píše zajímavě, lehce, elegantně. Donutil mě k přemýšlení. Navíc, americký přístup ke psaní i životu je přeci jen trošku odlišný od evropského, potažmo od českého. A pro mě je to hodně zajímavé. Rád se toulám v myšlenkách.

Určitě znáte ten pocit, když dočtete kapitolu a musíte se na chvilku kouknout z okna. Přemýšlíte, kam se bude děj ubírat, představujete si jednotlivé postavy, toužíte, lačníte po dalším pokračování. Perfektně je vykreslena i atmosféra Vermontu, se spoustou detailů -  to já moc rád, nemusíte pak ani cestovat. Nahlédnete do pokřivených lidských duší. Psychologie postav je dokonale znázorněna, alespoň tedy pro mě. Závěr příběhu dává naději, že děj by mohl pokračovat. Uvidíme. A víte co, jdu si objednat další knihu - "Číhání". Nejsem kritik, co mě nebaví, o tom nepíšu. Jedovatosti je všude okolo spousta. Pokud jste příznivci thrillerů, myslím, že byste mohli být s Tichými dívkami spokojeni jako já. 

Abych nezapomněl, děkuji moc za přízeň. Ani jsem nečekal, že na stránkách, které jsou věnovány hudbě, budou mít knížky takový úspěch. Moc si toho vážím! A teď už končím. Otevírám si pivo (je totiž pátek večer), vypínám všechny sociální sítě, internet, zapínám lampičku a ....zrovna vám nemusím asi nic vykládat. Dávejte na sebe pozor!
----------------------------------------------------------------------------------------

Provokativní, ambiciózní a nezapomenutelný příběh si zamilují čtenáři Iana Rankina, Joa Nesbøho a Grega Ilese.

Frank Rath si myslel, že když odevzdal odznak detektiva, vraždami už se nebude muset zabývat. Stal se soukromým vyšetřovatelem a v zapadlém městečku v severním Vermontu sám vychovává dceru. Pak se ale u silnice najde opuštěné auto a zdá se, že nádherná mladá dívka, která ho vlastnila, zmizela beze stopy. Vyšetřování Rathovi odhalí ty nejtemnější stránky lidské duše. Mladé ženy s tajemstvím mizí jedna za druhou, Ratha trápí jeho násilná a bolestná minulost a znovu zjišťuje, že zlo číhá všude, i v těch nejmenších, zdánlivě idylických městečkách - a nikdo není v bezpečí.


----------------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER