DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemBelgium. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemBelgium. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 4. března 2021

Recenze/review - SERPENTS OATH - Nihil (2020)


SERPENTS OATH - Nihil
CD 2020, Soulseller Records

for english please scroll down

Říkám to pořád, black metal má být nasáklý nihilismem, chladem a temnotou. Nijak jsem nepropadl "novým" trendům, jsem stále ve starých katakombách v devadesátých letech a požaduji, aby desky řezaly a pálily. Aby měly podmanivou atmosféru, abych potkal démony. Nikdy nebudu hodnotit podrobně hráčské výkony, myslím si totiž, že lidé nejsou stroje a nálady a emoce uvítám raději, než dokonalou prázdnotu.

SERPENTS OATH mé požadavky splňuje. Jedná se o belgickou smečku, která hraje ryzí black metal starého střihu. Je plná rouhání, obrácených křížů, tmy, šílenství, zběsilosti, smrti a chladu. Je pro mě také návratem, cestou i vzpomínkou na doby, kdy se na nějakou tu špinavost nehledělo a metal byl ještě metalem. 


SERPENTS OATH nejsou samozřejmě ničím překvapiví. Nastavili směr na norský a švédský sever a jsou plně oddáni své věci. Jedná se o vybroušený stylový zážitek. Nic víc nechtějte a neočekávejte. Osobně jsem nadmíru spokojen. Mezi těmi všemi post black metalovými kapelami, kterých je jak vředů na tváři malomocného, je "Nihil" velmi příjemným osvěžením. Co na tom, že vám pánové vymáchají hubu v kaluži krve ve styly DARK FUNERAL, MAYHEM, MARDUK, IMMORTAL, GORGOROTH, DISSECTION, samozřejmě s vlastním rukopisem a vkladem. Líbí se mi zvuk, který je opravdu jak vystřižený ze starých dob, zároveň ale současný, syrový a studený. Na obalu i celkové produkci si dala kapela také velmi záležet. Dostanete tak do ruky parádní kousek hudby. Jedná se o debut, prvotinu, ale není to znát v žádných aspektech. Mám pořád pocit, že poslouchám v podstatě k dokonalosti vybroušený kousek black metalu. Jsem zavřený ve staré kobce, rouhám se k dávno padlým bohům. Pentagram je nakreslen, všechny kříže směřují k zemi a peklo znovu otevírá svoji náruč. SERPENTS OATH jsou opravdoví, ryzí, uvěřitelní. A smrdí opravdovou sírou! Black metal par excellence!


sumarizace:

Pokud se vám líbí kombinace black metalu, tmy, chladu, špíny a odhodlání zničit onen svět, tak rozhodně neváhejte. SERPENTS OATH mají v sobě obrovskou temnou sílu. Songy obsahují až magickou, velmi přitažlivou atmosféru. Člověk si připadá, že stojí někde na vrcholu skály, rozhodnutý, že každou chvíli skočí dolů. Pod námi je jen tma, záhrobí a smrt. Slyším zde také absolutní odhodlání a patrné stopy zimomřivého šílenství. Black metal v podání těchto Belgičanů je chladný, zákeřný, zlý ze své podstaty, ale také přemýšlivý, nutkající, neklidný a ošklivý. Připadám si jako oběšenec, houpající se v ledovém větru. Black metal, který ochladí vaše duše! Velmi dobře!

pro fanoušky: DARK FUNERAL, MAYHEM, MARDUK, IMMORTAL, GORGOROTH, DISSECTION


Asphyx says:

If you like the combination of black metal, darkness, coldness, dirt and the determination to destroy the world beyond, then do not hesitate. SERPENTS OATH has an enormous power in them. Songs has magical and very attractive atmosphere. You will feel like standing somewhere on the top of a mountain, determined to jump down. Below us is darkness, death and the beyond world. I can also hear the absolute determination and obvious traces of cold-headed madness. Black metal played by those Belgians is cold, insidious, and evil by its nature and it is also thoughtful, compulsive, restless and ugly. I feel like a hangman swinging in the icy wid. Black metal which will cool your souls! Very good!

for fans: DARK FUNERAL, MAYHEM, MARDUK, IMMORTAL, GORGOROTH, DISSECTION

TRACKLIST
1. Vox Mortis (1:44)
2. Speaking in Tongues (5:26)
3. Leviathan Speaks (3:56)
4. Thrice Cursed (0:34)
5. Malediction (4:47)
6. Serpents of Eight (4:56)
7. Bestia Resurrectus (0:18)
8. Into the Abyss (4:44)
9. Mephisto (0:37)
10. The Beast Reborn (3:25)
11. The Swords of Night and Day (4:43)
12. Beyond the Gates (1:11)

LINE-UP
Daenum - Guitar
Tes Re Oth - Vocals
Draghul - Drums

čtvrtek 1. října 2020

Recenze/review - CARNATION - Where Death Lies (2020)


CARNATION - Where Death Lies
CD 2020, Season of Mist

for english please scroll down

Zavřený do klece, bojuji o život. Ne, není to žádný napomádovaný zápas pro slečinky a televizní kamery, ale špinavá hala s krvelačným publikem. Ještě před chvílí tu jeden pitbul zabil druhého. Všichni si sem chodí vybít frustrace ze současného zkaženého světa. Smrt a nenávist. Zlámané kosti, zbytky pohoďte na skládku. Atmosféra graduje a můj protivník je vzteklý jako pes. Stačí několik ran a padá k zemi. Ozve se křupnutí a je konec. Absolutní konec. 

Podobné pocity mám i z nové desky belgických CARNATION. Ti již svým prvním dlouhohrajícím albem "Chapel of Abhorrence" (2018) ukázali, že jsou právoplatnými členy death metalového podzemí. Letos nás znovu usmrcují tím nejbolestivějším způsobem. Deska vám doslova vzplane v rukou. 


CARNATION nehrají, ani nevymýšlejí nic nového. Tohle všechno už jsme slyšeli u kapel jako ENTOMBED, DISMEMBER, VADER, DEICIDE, CANNIBAL CORPSE, DEATH. Jenže Belgičané vše zabalili do modernějšího, dynamičtějšího zvuku a najednou před sebou máme nahrávku, která funguje. Je divoká, zuřivá, neurvalá, velmi dobře napsaná. Je v ní kus temnoty, vzteku, chladu i melodií. Nikde nic nepřebývá, ani nechybí. Skladby se příjemně poslouchají. Chvílemi sice sklouznou CARNATION do až příliš uřvaných a současných vod, ale jako celek album neztrácí na síle. Jen bych, jako stará škola, přeci jen ocenil víc plesniviny a tmy. Zase na druhou stranu, takhle aspoň deska osloví mladší posluchače. Občas mi přístup připomíná dánské kolegy BAEST. Obal od Juanjo Castellano je jedním slovem monumentální. Celková produkce odpovídá současným standardům a já marně hledám, co bych "Where Death Lies" vyčetl. Jsem znovu zavřený do klece a vím, že dnes budu roztrhaný na kusy. Proti téhle smečce nelze vyhrát, musíte podlehnout a maximálně z posledních sil přidat volume. Nahrávka, na které se potkává starý death metal s modernějším soundem a která kope jako splašený kůň! Masakr!


sumarizace:

Na "Where Death Lies" naleznete pestrou paletu morbidních nálad. Album je opatřeno skvělým ledovým zvukem, chorobným vokálem a riffy ostrými jako čerstvě nabroušené čepele nožů. Nahrávka obsahuje vše potřebné k pořádné pařbě v márnici. Nadšení, odhodlání, schopnost zlámat i ty nejsilnější kosti. Ano, jedná se o death metal staré školy, nečekejte žádné progresivní prvky, ale deska je tak neskutečně uvěřitelná, že mě málem porazila. Tohle je totální vyhlazení, smrt v přímém přenosu, exhumace zlých démonů. CARNATION působí jako jezdci apokalypsy, kteří byli vysláni na zem, aby ji spálili na popel svojí hudbou. Album je opravdu vynikající, jiskřivé, se spoustou temné energie uvnitř. Studený, maniakální smrtící kov, u kterého vám ztuhne krev v žilách!


Asphyx says:

"Where Death Lies" has a wide variety of morbid moods. The album is packed with cool ice sounds, chorus vocals and riffs as sharp as the fresh knife blades. The record contains everything you need to get a good morgue. Enthusiasm, determination, ability to break even the strongest bones. Yes, it is death metal of old school, do not expect any progressive elements, but the album is so incredibly believable that it almost beat me. This is total annihilation, death, live, exhumation evil demons. CARNATION acts as apocalypse riders who were sent to the ground to burn it to the ashes with their music. The album is really superb, sparkling, with lots of dark energy inside. Cold, maniacal lethal metal that will stiffen blood in your veins!



about CARNATION on DEADLY STORM ZINE:


Tracklist:
01. Iron Discipline (03:52)
02. Sepulcher of Alteration (04:22)
03. Where Death Lies (03:26)
04. Spirit Excision (03:46)
05. Napalm Ascension (04:08)
06. Serpent's Breath (04:46)
07. Malformed Regrowth (03:09)
08. Reincarnation (05:24)
09. In Chasms Abysmal (07:40)

band:
Simon Duson - Vocals
Jonathan Verstrepen - Guitars
Bert Vervoort - Guitars
Yarne Heylen - Bass
Vincent Verstrepen - Drums

TWITTER