DEADLY STORM zine: #vulcano

VULCANO - Stone Orange

CD 2022, Emanzipation Productions

for english please scroll down

Vždycky jsem se rád přehraboval ve starých kostech. Zajímaly mě metalové archívy, dávno zapomenuté časopisy, rozhovory s lidmi, kteří něco dokázali. Metalem žiju přes třicet let a vždy jsem ctil poctivé smečky, které mě dokázaly proklít. Historie VULCANO je vlastně velkým kusem i mého života. Začínali jsme spolu kdysi ještě v časech, kdy nebyl internet. Když se všechno předávalo na kazetách. S několika měsíčním zpožděním. Dnes mám doma album dávno před vydáním a stále se vždy neskutečně těším. Novinka mě opět naprosto zničila.

Před třemi lety jsem se dokonce setkal s Brazilci osobně a užil si parádní koncert. Moje víra ve VULCANO se ještě víc utvrdila. Novinka "Stone Orange" je dalším hřebem do mé rakve, kterou spolu s kapelou dlouhé roky vyřezáváme. Je plná thrashe, blacku, deathu, prašivých kostí a nemocných riffů. Pánové jsou zpět a jejich forma je skvělá! Staré dobré peklo opět promluvilo. A to pěkně hlasitě.

U podobných legend bývá někdy problém, že postupně ztratí nadšení a feeling. U VULCANO to ale rozhodně neplatí. Hned od začátku se na vás totiž vyvalí lavina, tsunami, metalová bouře jak vystřižená ze starých časů. Vše je zahráno bez kompromisů, s nadhledem, riffy řežou a pálí, vokalista má v ústech žiletky a bicí zní jako údery plné hromu. To by ale dnes (ani v historii) nestačilo. Brazilci navíc přidávají plesnivý odér, který je cítit snad jen ve starých katakombách, na opuštěných hřbitovech, márnicích a pitevnách. Zkrátka všude, kde lze potkat i reálnou, krutou smrt. Pentagramy hoří jasným plamenem. Oltář je připraven. Stačí sehnat čerstvé maso. Songy jsou ušpiněné hnisavou krví, navštívíme spolu s kapelou dávno nevětrané kobky. Mám doma desku už několik týdnů a pokaždé, když chci něco sepsat, tak raději přidám hlasitost a ukážu celému světu fuck off. Pro mě vždy bylo a je nejdůležitější, že mě musí nahrávka bavit. A "Stone Orange" jsem si dával do žil stále znovu a znovu s takovou chutí, až se stala doslova mojí součástí. Kusem mě samotného. Poznám podle toho vždy dobré desky. Poslouchám totiž hlavně srdcem a z novinky je cítit to samé. Neurvalost, rebelie, okultismus, temnota, chlad, špína a smrt. Tohle album zabíjí na potkání! Přesná definice pravého reálného metalu! Kult!

Asphyx says:

I've always liked digging through old bones. I was interested in metal archives, long-forgotten magazines, interviews with people who made something happen. I've lived metal for over thirty years and I've always respected the honest bands that could curse me. The history of VULCANO is actually a big piece of my life as well. We started together back in the days when there was no internet. When everything was on tape. A few months late. Today I have the album at home long before its release and I'm always incredibly excited. Once again, the new release has completely blown me away.

I even met the Brazilians in person three years ago and enjoyed an awesome concert. My faith in VULCANO was even stronger. The new album "Stone Orange" is another nail in my coffin, which the band and I have been carving for years. It's full of thrash, black metal, death, dirty bones and sick riffs. The gentlemen are back and their form is great! Good old hell has spoken again. And it's pretty loud.

Sometimes the problem with legends like this is that they gradually lose their enthusiasm and feeling. But this is definitely not the case with VULCANO. Right from the beginning, an avalanche, a tsunami, a metal storm like a cut out from the old days. Everything is played without compromises, with an attitude, the riffs cut and burn, the vocalist has razor blades in his mouth and the drums sound like thunderous blows. But that wouldn't be enough today (or in history). The Brazilians also add a musty odor that can only be smelled in old catacombs, abandoned cemeteries, morgues and autopsy rooms. In short, everywhere where one can meet a real, cruel death. Pentagrams burn with a bright flame. The altar is ready. All we have to do is get fresh meat. The songs are stained with festering blood, we visit with the band the long unventilated dungeons. I've had the record at home for a few weeks now, and every time I want to write something down, I better turn up the volume and show the whole fucking world. The most important thing for me has always been and still is that I have to enjoy the record. And I put "Stone Orange" in my veins over and over again with such gusto that it literally became a part of me. A piece of me. I always know a good record by that. I listen mostly with my heart, and the new album feels the same. Insurgency, rebellion, occultism, darkness, coldness, dirt and death. This album kills! The very definition of real metal! Cult!