DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#vacuousdepths. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#vacuousdepths. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 3. prosince 2022

Interview - VACUOUS DEPTHS - The exhumation of a moldy death metal grave!

Interview with death metal band from Tampa, Florida - VACUOUS DEPTHS.

Answered Austin (Vocals, Guitars), thank you!

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - VACUOUS DEPTHS - Corporal Humiliation (2022):

Ave VACUOUS DEPTHS! I am currently listening your new album “Corporal Humiliation” and I can´t help but think that this is the kind of music which will be played during the end of the world. I think it is a great masterpiece. How do you feel about your new album? Have you received any feedbacks? From fans for example? Have you played new songs live already? Do they work?

A: Jakob, it is so nice to talk with you after being a long time reader of your awesome blog and page. So, thank you for having me (Austin) join you. Im glad you’re enjoying the fuckin’ record! We feel awesome about how the final release came out and we HAVE been getting people reaching out to us about it. Overall, its been super positive so far. The fans we already had really like that we didn’t move too far away from the demo’s rawness. The new faces are seemingly feeling the brutality of Corporal Humiliation as well.

We do play most of our material live. It helps refine the songs so that helps a lot to see what people are liking and moving to. As long as motherfuckers are scowling, headbanging, and moshing live we are on the right track. When we play, people pay attention. Its an intense and heavy experience when we play live. Its a strength of ours. Loud, menacing, and intense.


How do VACUOUS DEPTHS compose? Are you a traditional band who go to the rehearsal room and compose or you prefer going online and send your ideas via email? I am really interested in your composing process.

A: Since the beginning of the band in 2017, mostly all of the writing has been been on my own. I typically compose riffs and parts to bring to practice, then work through a rough version of loose ideas to the guys. They let me know if it's good or bad, I go back to the writing process by cutting or changing things around. I come back to practice with a skeleton that we can agree is on track. Then together we flesh-out the rest by jamming through the skeletal outline and refining the details of the concept as a whole. Songwriting is something I take seriously. I have firm rules about writing in this band will be mostly done in person. The rest is on my own, but their input on the song allows me to make sure they like where it's going. The only people I care to impress is them.

Lyrics are a separated topic of VACUOUS DEPTHS. Who is the author of your lyrics? And what are your lyrics about? Where do you find inspiration for your songs? The lyrics on “Corporal Humiliation” just fit so perfectly to the music. What was first – music or lyrics?

A: Lyrics and content is a huge part of our band, which a lot of the time with death metal bands, is a minor detail. I like to say that we are a “vocally-minded death metal band”. Lyrically, we have put ourselves into a “real life horror” genre focusing on personal experiences of loss, tragedy of real life events and specifically Florida-centric horror. When I am writing a song on guitar I am simultaneously writing the lyrics. I typically write lyrics all of the time, like all the fuckin’ time. Haha. So, I will have some ideas laying around in my files to work with when I start writing the music for it. Words inspire the song a lot more than you’d expect. The song “Deep Night” was written about a girl that I used to work with, Taylor. She was murdered and left in an alley in St Petersburg. The song “Gold Crosses” was written about a Catholic Church that was using gold cross necklaces to mark their victims of abuse for other pedophile priests to abuse them in the future. My grandmother left the Catholic Church when the stories started to surface about the church. She never forgave them for the way the mishandled this. All of our songs have these type of connections. The title track, “Corporal Humiliation” is a story about the Dozier School For Boys, a reform school that was located in northern Florida. It housed boys from roughly 7 to 17 years old for a multitude of minor crimes to felonies. They have a cemetery of unmarked graves on the premises that came under scrutiny after numerous men, came forward with accounts of abuse, rape, and even murder. The story is an amazing and long one as the school was open for over 100 years and only recently closed in 2017. There is a book called “The White House Boys” that tells these stories as well as several news outlets that have started reporting on investigations of this abuse. The University of Florida’s research team started to excavate the cemetery and surrounding area. They have found the remains of around 90 kids, ages as low as 8 years old. It's unbelievable horror. This was how we decided to conceptualize the cover art. The building in the center of the cover is the “White House” referred to in the book. This was where the beating and lashings were given to the kids.


Also your cover of „Corporal Humiliation“ is amazing and it fits with the music! I am frightened with the cover. How and why did you choose Karl Dahmer? Did you hear any of your songs to create the cover?

A: Karl Dahmer has a massive portfolio of some of extreme music’s most violent art. His art influences and his fucked up brain can make his art come to life with horrific detail and violence. Its detailed and refined, but splattered and scratched. It was a perfect fit for the content and concepts we had discussed in detail. He heard rough mixes of the record before as much as we could as he was working through it all. He enjoys the record a lot which is great too. He is super excited about how it turned out. He worked a couple major details into the piece, specifically the White House, the administrator with the shovel, and actual crosses from the actual graves. Everything else was his take on it. The back art features a cherub-like child crucified with urine running down its body. A detail of a story I told him about from a child pissing himself with fear while he listened to a child next to him gasp for breath and dying after a beating.

The sound of the album is great. It is dark, cold and sharp at the same time. Which studio did you chose for recording? Did you have any opinions about the final sound and mastering, were you able to change anything?

A: Thank you, we are so happy with the end product. Its nasty, the way it should be. We recorded with a dude named Dan Byers at The Hum Depot. He is a friend of ours and he has recorded my past band as well. I knew he could kill it, and he did. Dan and I were side by side through the whole process. Recording is one of my favorite things to do. It took longer than we wanted, but so does everything else in the fucking world. We weren't going to rush this. We did a whole bunch of different production tricks to make this as close to our live sound as possible. We wanted it to hit you like a hammer all while trying to NOT leave the rawness of our demo behind with big production. Nothing worse to me than finding a band’s demo and listening to a fucking Def Leopord record when the studio album shows up. That is so backwards. This music came from limits, restriction, and extremity. Why would anyone want a death metal record that sounds like it could be on the radio? We accomplished this goal with a balance of both rawness and some clarity for punch. Vocals and drums driving the overall sound and atmosphere being the only two elements of acoustic sound.


The new album was published by Swedish Blood Harvest. Why this label? Were you satisfied with their work?

A: Yes! We actually have 3 labels around the world working with us on it; Goat Throne Records in Texas, Chaos Records in Mexico, and Blood Harvest Records in Sweden. A huge goal and motivation this time around was to have as many people moving it around the world as possible. Aaron at GTR released the 2017 demo in 2019 on cassette and we have become good friends since then. He helped us get around to the people that he had traded or worked with before. We only made a short list of people to reach out to. Some said no, some said their circumstances weren’t ideal to do the release or timing was bad. I am so happy to say that Blood Harvest heard it and immediately was interested. I'd like to mention that Chaos Records only heard our demo and wanted to put the record out. This is an amazing feeling working with people in the underground that WANTED to put it out. It wasn't opportunistic or a “blow out” or “sure thing” kind of record, they just like what we do. That was it. They have all been good to us and we've got the vinyl in production now and we will see those in 2023. That will be a phenomenal day.

You have been playing since 2017. How was the beginning of your band? How did you create the band and what was the first impulse to build something death metal? Did you have any idols? How was it to play death metal in Florida?

A: This question is as challenging to answer as it was to start and maintain his band. Hahaha. I’ve always been a very measured individual when it comes to starting bands and setting goals for those bands. In 2017 I started the band with a couple guys, Chris and Doug, who were good dudes, but there was only so much interest and it eventually ended when I told them I was going to be a father. I knew, and told them it wasn’t done, but they just weren’t “in it” with me. I took a break to concentrate on my baby and figuring out work and my new life as a dad, but ALWAYS knew I’d come back to it. After some needed time I found myself getting deeper into my influences and listening to more and more of the shit I loved. I refined my influences I wanted to use for this band to a couple counties and a handful of years in death metal history. The scenes of Finland, Mexico/South America, and the Midwest USA from 1987-1993. I started writing and trying to figure out new members, found some shit heads along the way, and eventually arrived to meet Arturo and reacquaint with Dustin. This is where we are today. Arturo and Dustin are great friends and we are doing our best to write more and build from this release.

Playing death metal in Florida is very give and take. Florida shows are something of a massive challenge for us. Luckily for us the Tampa venue, The Brass Mug, the infamous bar that brought us all of the old gaurd death metal legacy bands has our back now too. I will say this though, the scene of the past is NOT of today. The legacy of Tampa Death Metal only supports their own. There isn’t a sense of one scene, rather, more a sense of two worlds- Legacy and DIY. It feels like there are two separate scenes. We definitely feel alone in what we do and it’s hard to push through it sometimes. We will, and I wont give up pushing forward, but fuck itd be nice to not fight uphill the whole way.


You can see how much you enjoy your music in your band. Do you have any target which you want to hit? Someone wants a famous label, the other one might want to play on big festival.

A: We love the underground and where we are at. We have no delusions of grandeur. Haha How could we?!? So, no real tangible goals other than writing more music and enjoying what comes out of that process. If we ever get offers they will be considered, but for sure no touring. I have a family and anything more than a couple days is so hard to do. Being gone isn't an option.

Austin, unlikely from the other death metal singers I can actually understand what you are singing. Singing death metal music must be very difficult for your vocal folds. Do you take a special care for your vocal folds? Like prepare singing before a concert?

A: I appreciate that and it is a massive compliment. A lot of my favorite vocal influences I have enunciate quite a bit, so I do my best to do the same. Convulse, Disma, Incantation are my main vocal influences. I think enunciation shows a strength in vocals when you can understand them just enough. It means they should be important to the mix and not just a sonic-component of the band. No wild effects, no cavernous echoes, just pissed and striaghtforward. As long as its extreme its approach…

As for the care of my voice, practice is all the care it needs. We practice weekly and I sing the entire two hours of practice. Vocals and drums are the two things that suffer the most from bands that dont practice. I have never once hurt my vocal chords and as long as they get a weekly push I dont plan to ever seen an injury. Typically no warm up unless the weather is cold or the room is very dry.

How is it to play death metal in Florida? Do you have a lot of fans on concerts? Do fans support bands? Do they buy CDs, merchandise, etc.? When you organize an event how many people will come?

A: When we DO play a show we always get a great response with support. What is particularly special is the younger fans that we have being excited about the band and the genre as a whole. I wish that the older group wasnt so jaded, but we do get a lot of older dudes who remember the “good old days of death” when it was violent, angry, and it was dangerous. I think we make them feel like it is again. We want that back too. Haha


Death metal is a demanding hobby and an even harder lifestyle. What does it mean for you? What do you enjoy most about it and how do you perceive it? How did you actually get to him?

A: When I played music in other genres throughout my life, I had never received the support and sense of community that I have in Death Metal. I appreciate the people who come and talk to us before and after shows the most. Usually positive, but it feels like we connect to them on a visceral level. The thing about death metal as a genre that I love the most is constantly being on the hunt for new and old bands. Its such a vast genre that you truly have to wade through all the bad to find those unreal gems.

I deliberately ask this question to all bands to do some promotion for the future. Please tell us what VACUOUS DEPTHS is planning soon? What can we look forward to?

A: In the near future we are planning some shows, a show with Druid Lord in Orlando, Florida and a release show with some friends. We are also concentrating on the vinyl being released and to do something special with it. We actually have written 2 new songs since we recorded, so we will have more songs in the future, but enjoying seeing this release come out finally is all we want to do for now. I want to see it do well for the labels and for people to enjoy it. We don’t write music for others, we just hope people continue to think what we're doing is killer.

Thank you so much for the interview and I wish VACUOUS DEPTHS a lot of sold CDs and only sold out halls. Be happy in your personal life. I am looking forward for your next death metal apocalypse!

A: Jakub, thank you so much. I enjoyed the process and the questions. I hope the rest of the year is good for you and yours. I promise to keep making shit more and more vicious. A quick thank you to everyone that has picked up a copy of the CD or tape so far. Corporal Humiliation is on our Bandcamp. Thank you also to our labels for getting it out there! Go support the underground!

Fuckin’ Death Metal!

Recenze/review - VACUOUS DEPTHS - Corporal Humiliation (2022):





------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - VACUOUS DEPTHS - Exhumace plesnivého death metalového hrobu!

Rozhovor s death metalovou skupinou z Tampy, Florida - VACUOUS DEPTHS.

Odpovídal Austin (zpěv, kytara), děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - VACUOUS DEPTHS - Corporal Humiliation (2022):

Ave VACUOUS DEPTHS! Právě poslouchám vaši novinku „Corporal Humiliation“ a říkám si, že takhle nějak bude znít hudba, kterou budou hrát při konci světa. Myslím, že se vám povedl opravdu mistrovský kousek. Jaké jsou tvoje pocity z novinky? Máš už nějaké zpětné vazby od fanoušků? Hráli jste už nové skladby naživo? A jak fungují?

A: Jakube, je příjemné si s tebou popovídat poté, co jsem dlouhodobým čtenářem tvého úžasného blogu a stránek. Děkuji, že jsem se k vám připojil (Austin). Jsem rád, že se ti ta zasraná deska líbí! Máme úžasný pocit z toho, jak finální verze vyšla a lidi se nám kvůli ní ozývají. Celkově je to zatím super pozitivní. Fanouškům, které už máme, se moc líbí, že jsme se příliš nevzdálili od syrovosti dema. Zdá se, že nové tváře brutalitu „Corporal Humiliation“ také cítí. Většinu našeho materiálu hrajeme naživo. Pomáhá to skladby zdokonalovat, hodně pomáhá vidět, co se lidem líbí a na co se hýbou. Pokud se naživo mračí, hází hlavou a moshují, jsme na dobré cestě. Když hrajeme, lidi nám věnují pozornost. Když hrajeme naživo, je to intenzivní a silný zážitek. To je naše silná stránka. Hlasité, hrozivé a intenzivní.


Jak vlastně vznikají nové skladby pro VACUOUS DEPTHS? Jste tradiční kapelou, která se zavře do zkušebny a tam skládá nebo využíváte v dnešní době tolik oblíbený internet a posíláte si nápady emailem? Zajímá mě samotný tvůrčí proces.

A: Od začátku kapely v roce 2017 jsem většinou všechno skládal sám. Obvykle skládám riffy a party, které si přinesu na zkoušku a pak klukům rozpracovávám hrubou verzi nezpracovaných nápadů. Oni mi dají vědět, jestli je to dobré, nebo špatné a já se vrátím k procesu skládání tím, že něco zkrátím nebo změním. Na zkoušku se vrátím s kostrou, na které se shodneme, že je dobrá. Pak společně dotváříme zbytek jamováním přes kostru a upřesňováním detailů konceptu jako celku. Psaní skladeb beru vážně. Mám pevná pravidla o tom, že skládání v této kapele bude probíhat převážně naživo. Zbytek je na mně, ale jejich vstupy do skladby mi umožňují ujistit se, že se jim líbí, kam to směřuje. Jsou to jediní lidé, na kterých mi záleží a které chci ohromit.

Samostatnou kapitolou jsou u VACUOUS DEPTHS texty. O čem pojednávají na novém albu a kde jsi pro ně bral inspiraci? Na „Corporal Humiliation“ perfektně sedí k muzice. Co bylo dřív, muzika nebo texty?

A: Texty a obsah jsou velkou součástí naší kapely, což je u death metalových kapel často zanedbatelný detail. Rád říkám, že jsme "vokálně zaměřená death metalová kapela". Textově jsme se zařadili do žánru "realistického hororu" se zaměřením na osobní prožitky ztrát, tragédie skutečných životních událostí a specificky floridsky zaměřený horor. Když píšu skladbu pro kytaru, píšu zároveň i text. Obvykle píšu texty pořád, jako že kurva pořád. Haha. Takže když začnu psát hudbu k songu, budou se mi v souborech válet nějaké nápady, se kterými budu pracovat. Slova skladbu inspirují mnohem víc, než byste čekali. Skladba "Deep Night" byla napsána o dívce, se kterou jsem pracoval, Taylor. Byla zavražděna a ponechána v jedné uličce v Petrohradě.. Skladba "Gold Crosses" byla napsána o katolické církvi, která používala zlaté křížky na krk, aby označila své oběti zneužívání pro další pedofilní kněze, kteří je mohli v budoucnu zneužít. Moje babička opustila katolickou církev, když se začaly objevovat příběhy o této církvi. Nikdy jim neodpustila, jak s tímto problémem špatně naložili. Všechny naše skladby mají příběh, "Corporal Humiliation" je příběh o „Dozier School For Boys“, polepšovně na severu Floridy. Byli v ní umístěni chlapci ve věku zhruba od 7 do 17 let za množství drobných přestupků až trestných činů. V areálu školy se nachází hřbitov s neoznačenými hroby, který se dostal pod drobnohled poté, co se řada chlapců přihlásila se svědectvím o zneužívání, znásilňován a dokonce i o vraždě. Tento příběh je úžasný a dlouhý, protože škola byla otevřena více než 100 let a teprve nedávno, v roce 2017, byla uzavřena. Existuje kniha s názvem "The White House Boys" (Chlapci z Bílého domu), která tyto příběhy vypráví a také několik zpravodajských serverů, které začaly informovat o vyšetřování tohoto zneužívání. Výzkumný tým Floridské univerzity začal s vykopávkami na hřbitově a v jeho okolí. Našli ostatky asi 90 dětí ve věku od 8 let. Je to neuvěřitelná hrůza. Takto jsme se rozhodli koncipovat obal. Budova uprostřed obálky je "Bílý dům", o kterém se v knize mluví. Právě zde byly děti bity a bičovány.


Musím se přiznat, že cover pro „Corporal Humiliation“ je vynikající – sedne perfektně k hudbě! Jde z něj doslova strach. Jak jste obal vybírali a proč jste zvolili zrovna Karla Dahmera? Slyšel třeba dopředu nové skladby pro inspiraci?

A: Karl Dahmer má na svém kontě obrovské portfolio nejbrutálnějších děl extrémní hudby. Jeho umělecké vlivy a pošahaný mozek dokážou jeho umění oživit děsivými detaily a násilím. Jeho díla jsou detailní a propracovaná, ale také potřísněná a poškrábaná. Perfektně se hodilo k obsahu a konceptům, které jsme podrobně rozebírali. Předtím poslouchal hrubé mixy desky, jak jen to šlo, když to všechno zpracovával. Deska se mu moc líbí, což je taky skvělé. Je nesmírně nadšený z toho, jak to dopadlo. Zapracoval do ní několik zásadních detailů, konkrétně Bílý dům, správce s lopatou a skutečné kříže ze skutečných hrobů. Všechno ostatní bylo jeho dílem. Na zadní straně je ukřižované dítě připomínající cherubína, kterému po těle stéká moč. Detail příběhu, který jsem mu vyprávěl z dětství, kdy se dítě pomočilo strachy, zatímco poslouchalo, jak dítě vedle něj lapá po dechu a umírá po nakládačce.

Skvělý je zvuk celé nahrávky. Je temný, studený a ostrý zároveň. V jakém studiu jste album nahrávali? Mluvili jste jako kapela do výsledného zvuku, masteringu?

A: Díky, s výsledkem jsme velmi spokojeni. Je to tak, jak to má být. Nahrávali jsme s chlápkem jménem Dan Byers v The Hum Depot. Je to náš kamarád a nahrával i mou předchozí kapelu. Věděl jsem, že to dokáže skvěle natočit a taky, že jo. Dan a já jsme byli bok po boku během celého procesu. Nahrávání je jedna z mých nejoblíbenějších činností. Trvalo to déle, než jsme chtěli, ale tak je to na světě kurva se vším. Nechtěli jsme to uspěchat. Udělali jsme spoustu různých produkčních triků, aby se to co nejvíc přiblížilo našemu živému zvuku. Chtěli jsme, aby vás to zasáhlo jako kladivo a zároveň jsme se snažili neopustit syrovost našeho dema velkou produkcí. Není pro mě nic horšího, než najít demo kapely a poslouchat zasranou desku Def Leopord, když se objeví studiové album. To je tak zpátečnické. Tahle hudba vznikla z omezování, limitů a extrémů. Proč by někdo chtěl death metalovou desku, která zní, jako by ji mohli pouštět v rádiu? My jsme dosáhli výsledku vyvážeností jak syrovosti, tak určité průraznosti pro údernost. Vokály a bicí, které pohánějí celkový zvuk a atmosféru, jsou jediné dva prvky akustického zvuku.


Nové album vyšlo u švédských Blood Harvest. Proč jste si vybrali právě tento label a jak jste s jeho prací spokojeni?

A: Ano! Ve skutečnosti s námi spolupracují tři vydavatelství po celém světě: Goat Throne Records v Texasu, Chaos Records v Mexiku a Blood Harvest Records ve Švédsku. Obrovským cílem a motivací tentokrát bylo, aby se deska dostala co nejvíce po světě. Aaron z GTR vydal demo z roku 2017 v roce 2019 na kazetě a od té doby jsme se stali dobrými přáteli. Pomohl nám dostat se k lidem, se kterými předtím obchodoval nebo spolupracoval. Udělali jsme si jen krátký seznam lidí, které jsme oslovili. Někteří odmítli, někteří řekli, že jejich podmínky nejsou pro vydání ideální nebo, že načasování je špatné. Jsem moc rád, že mohu říct, že Blood Harvest to slyšeli a okamžitě projevili zájem. Rád bych zmínil, že Chaos Records slyšeli pouze naše demo a chtěli desku vydat. Je to úžasný pocit pracovat s lidmi z undergroundu, kteří ji chtěli vydat. Nebyl to oportunistický záměr nebo "výstřel do prázdna" či "tutovka", prostě se jim líbilo, co děláme. Všichni na nás byli hodní a teď máme ve výrobě vinyly, kterých se dočkáme v roce 2023. To bude fenomenální den.

Historie kapely se datuje do roku 2017. Jak vůbec vznikl nápad, hrát death metal? Kdo byl vaším vzorem? Zavzpomínej pro nás prosím! Jaké to je hrát v death metal na Floridě?

A: Na tuto otázku je stejně náročné odpovědět jako založit a udržet kapelu. Hahaha. Vždycky jsem byl velmi rozvážný jedinec, pokud jde o zakládání kapel a stanovování jejich cílů. V roce 2017 jsem založil kapelu s pár klukama - Chrisem a Dougem, což byli dobří týpci, ale byl o ni jenom malý zájem a nakonec skončila, když jsem jim řekl, že budu otcem. Věděl jsem to a říkal jsem jim, že to není hotové, ale oni se mnou prostě nebyli "za jedno". Dal jsem si pauzu, abych se mohl soustředit na dítě a vyřešit práci a svou roli otce, ale vždy jsem věděl, že se k tomu vrátím. Po nějakém potřebném čase jsem zjistil, že se dostávám hlouběji do svých vlivů a poslouchám stále víc a víc věcí, které mám rád. Své vlivy, které jsem chtěl použít pro tuto kapelu, jsem upřesnil na pár oblastí a několik let death metalové historie. Finsko, Mexiko/Jižní Amerika a středozápad USA v letech 1987-1993. Začal jsem tvořit a snažil se sehnat nové členy, cestou jsem potkal pár sráčů a nakonec jsem dorazil za Arturem a poznal se s Dustinem. A tady jsme dnes. Arturo a Dustin jsou skvělí kamarádi a děláme, co můžeme, abychom psali dál a navázali na tohle album. Hrát death metal na Floridě je velmi náročné. Floridské koncerty jsou pro nás obrovskou výzvou. Naštěstí pro nás nám teď kryje záda i podnik v Tampě - The Brass Mug, vyhlášený bar, který nám představil všechny kapely starého death metalového odkazu. Řeknu ale jedno, scéna minulosti není scénou dneška. Odkaz tampského death metalu podporuje jen sebe. Neexistuje pocit jedné scény, spíše pocit dvou světů - odkazu a DIY. Mám pocit, že existují dvě oddělené scény. Rozhodně se cítíme osamoceni v tom, co děláme a někdy je těžké se přes to přenést. Budeme (a já se nevzdám) se tlačit dopředu, ale kurva, bylo by fajn nebojovat celou cestu do kopce.


Na vaší kapele je hrozně vidět, jak vás vaše muzika baví. Máte nějaký cíl, kterého byste chtěli dosáhnout? Pro někoho to je slavné vydavatelství, jiný si chce třeba zahrát na velkém festivalu.

A: Milujeme underground a místo, kde se jsme teď. Nemáme žádné iluze o velikosti. Haha Jak bychom mohli?!? Takže žádné hmatatelné cíle kromě toho, že napíšeme víc muziky a užijeme si to, co z toho vzejde. Pokud někdy dostaneme nabídky, budeme je zvažovat, ale určitě žádné turné. Mám rodinu a cokoliv delšího, než pár dní je strašně složité. Být pryč nepřipadá v úvahu.

Austine, na rozdíl od jiných death metalových zpěváků je ti při zpívání poměrně hezky rozumět. Death metalový zpěv všeobecně musí být hrozný nápor na hlasivky. Udržuješ je nějak, pečuješ o ně? Rozezpíváš se třeba před koncertem?

A: Vážím si toho a je to pro mě obrovský kompliment. Hodně mých oblíbených zpěváků, kteří mě ovlivnili, se snaží frázovat, takže se snažím dělat to samé. Convulse, Disma, Incantation jsou mé hlavní pěvecké vlivy. Myslím, že výslovnost ukazuje sílu vokálů, když je jim dostatečně rozumět. Znamená to, že by měly být důležité pro mix a ne jen zvukovou složkou kapely. Žádné divoké efekty, žádné jeskynní ozvěny, prostě nasrané a přímočaré. Co se týče péče o můj hlas, zkoušky jsou veškerou péčí, kterou potřebuji. Zkoušíme každý týden a já celé dvě hodiny na zkoušce zpívám. Vokál a bicí jsou dvě věci, které nejvíc trpí u kapel, které necvičí. Nikdy jsem si hlasivky neporanil a dokud budou dostávat každý týden zabrat, nemyslím si, že bych někdy viděl nějaké zranění. Obvykle se nerozcvičujeme, pokud není chladné počasí nebo pokud není v místnosti velké sucho.

Jaké to vlastně je, hrát death metal ve Floridě? Chodí u vás lidi na koncerty? Podporují vás, kupují CD? Když třeba uspořádáte nějakou akci, kolik přijde lidí?

A: Když hrajeme na koncertě, vždycky se setkáme s velkým ohlasem a podporou. Obzvlášť zajímavé je to, že mladší fanoušci, které máme, jsou nadšeni kapelou a celým žánrem. Přál bych si, aby starší publikum nebylo tak unavené, ale chodí na nás hodně starších týpků, kteří si pamatují "staré dobré časy deathu", tedy doby, kdy byl brutální, agresivní a nebezpečný. Myslím, že jim dáváme pocit, že to tak zase je. Taky to chceme zpátky. Haha


Death metal je náročný koníček a ještě těžší životní styl. Co znamená pro tebe? Co tě na něm nejvíc baví a jak jej vnímáš? Jak si se k němu vlastně dostal?

A: Když jsem během svého života hrál hudbu v jiných žánrech, nikdy se mi nedostalo takové podpory a pocitu společenství jako v death metalu. Nejvíc si vážím lidí, kteří za námi chodí a povídají si s námi před a po koncertech. Většinou pozitivně, ale mám pocit, že jsme s nimi spojeni na nejniternější úrovni. Na death metalu jako žánru mám nejraději to, že jsem neustále na lovu nových i starých kapel. Je to tak rozsáhlý žánr, že se opravdu musíš prokousat vším špatným, abys našel ty neskutečné klenoty.

Tuhle otázku dávám záměrně všem kapelám, aby si udělali trošku propagaci do budoucna. Prozraď nám prosím, co chystají VACUOUS DEPTHS v nejbližší době? Na co se můžeme těšit?

A: V nejbližší době plánujeme několik koncertů a to s DRUID LORD v Orlandu na Floridě a křest alba s přáteli. Soustředíme se také na vydání vinylu a na to, abychom s tím udělali něco speciálního. Vlastně jsme od doby, kdy jsme nahrávali napsali dvě nové skladby, takže v budoucnu jich bude víc, ale těšit se z toho, že album konečně vyšlo, je zatím to jediné, co chceme dělat. Chci, aby se mu dařilo ve prospěch vydavatelství a aby si ho lidé užili. My nepíšeme hudbu pro ostatní, jen doufáme, že si lidé budou i nadále myslet, že to, co děláme, je vražedné.

Děkuji moc za rozhovor a přeji VACUOUS DEPTHS spoustu prodaných nosičů a samé vyprodané sály. Ať se vám daří i v osobním životě. Budu se těšit na další death metalovou apokalypsu!

A: Jakube, moc ti děkuji. Užil jsem si to, včetně otázek. Doufám, že zbytek roku bude pro tebe a tvé blízké dobrý. Slibuji, že budu dělat sračky čím dál tím víc zlomyslnější. Krátké poděkování všem, kteří si pořídili naše CD nebo kazety. „Corporal Humiliation“ je na našem Bandcampu. Děkujeme taky našemu labelu, že to dostal ven! Podpořte underground!

„Fuckin' Death Metal!“

Recenze/review - VACUOUS DEPTHS - Corporal Humiliation (2022):





------------------------------------------------------------------------------------------------------

pondělí 21. listopadu 2022

Recenze/review - VACUOUS DEPTHS - Corporal Humiliation (2022)


VACUOUS DEPTHS - Corporal Humiliation
CD 2022, Blood Harvest

for english please scroll down

Někdy bývá velmi těžké odlišit, co je pravda a co lež. Někde mezi sněním a bděním, s děsivými nočními můrami v zádech, jsem se poprvé setkal s floridskou death metalovou smečkou VACUOUS DEPTHS. Otevřela přede mnou nové hroby a vytáhla z nich nejen prašivý death metal, ale také spoustu mrtvých těl. Stál jsem na hřbitově zahaleném do husté mlhy a poslouchal další ozvěny z márnice.

Ihned jsem věděl, že jsem zde správně. Obal (Karl Dahmer), zvuk (Dan Byers), produkce i celkové provedení mi dávalo jasně na vědomí, že se probudila další ze šílených bestií. Skladby kolem mě protékaly jako krev z čerstvě proříznuté tepny. 


Kapele byly vzorem smečky jako MORBID ANGEL, DEATH (Leprosy), CENOTAPH, MORTUARY. Na tom by nebylo nic zajímavého, ale pánové hudbu svých předchůdců nadále rozvíjejí, přidávají spoustu zajímavých momentů. Skladby v sobě mají pověstný drive a feeling, kousky zkaženého masa. Jako bych se procházel nekonečnými chodbami Hádovy říše. V každé kobce je zavřený jeden prokletý. Přidávám hlasitost a lebky pukají, kosti jsou drceny nekompromisními riffy. Na VACUOUS DEPTHS se mi asi nejvíc líbí způsob, jakým jsou songy napsány. Nadšení, odhodlání a neskutečný tlak doplňuje skvělé řemeslo. Cítím pach rozkládajících se mrtvol. Prosévám mezi prsty prach a vzpomínám na ty nejlepší pohřby. "Corporal Humiliation" smrdí sírou. Rakev má na sobě podivné nápisy a vy zase jednou nevíte, jestli jste v realitě nebo v šíleném hororovém filmu. Za mě osobně se album neskutečně povedlo. Má v sobě pověstnou hrubost a sílu, temnou energii, nasbíranou v hlubokém undergroundu. Jedná se o debut, který se ihned stal součástí mého každodenního rituálu. Poslouchám nahrávku často a rád jsem se k ní stále vracím. Je totiž po okraj narvaná nahrubo nasekanou tmou. Noční můry díky ní získaly jasné obrysy. Hniloba, špína, smrt! Exhumace plesnivého death metalového hrobu!


Asphyx says:

Sometimes it is very difficult to differentiate what is true and what is false. Somewhere between dreaming and waking, with terrifying nightmares in the back of my mind, I first met the Florida death metal band VACUOUS DEPTHS. I stood in the cemetery shrouded in thick fog and listened to more echoes from the morgue.

I knew immediately that I was right here. The cover art (Karl Dahmer), the sound (Dan Byers), the production and the overall execution made it clear to me that another of the mad beasts had awoken. The songs flowed past me like blood from a freshly cut artery.


The band was inspired by bands like MORBID ANGEL, DEATH (Leprosy), CENOTAPH, MORTUARY. There would be nothing interesting about it, but the gentlemen continue to develop the music of their predecessors, adding many interesting moments. The songs have the proverbial drive and feeling, pieces of rotten meat. It's like walking through the endless corridors of Hades' empire. In every dungeon there's a damned one locked up. I turn up the volume and skulls crack, bones are crushed by uncompromising riffs. I think what I like most about VACUOUS DEPTHS is the way the songs are written. Enthusiasm, determination and incredible pressure complement great craftsmanship. I can smell the stench of decomposing corpses. I sift the dust between my fingers and remember the best funerals. "Corporal Humiliation" reeks of brimstone. The coffin has strange inscriptions on it and once again you don't know if you're in reality or a crazy horror movie. For me personally, the album was incredibly successful. It has a familiar grittiness and power, a dark energy gathered from deep underground. This is a debut that immediately became part of my daily ritual. I listen to the record often and I love coming back to it all the time. For it is filled to the brim with coarsely chopped darkness. It gave my nightmares a clear outline. Rot, filth, death! The exhumation of a moldy death metal grave!


Tracklist:
01. Gold Crosses
02. Deep Night
03. Exteriorization
04. Gaunt Reflections
05. Worshipper Of Death
06. Corporal Humiliation
07. Sodomized
08. Cycle Of Control
09. Carnival Of Venom

band:
Vocals & Guitar - Austin Thomas
Bass - Arturo Palomo
Drums - Dustin Rogers



TWITTER