DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#thorium. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#thorium. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 19. srpna 2024

Recenze/review - THORIUM - The Bastard (2024)


THORIUM - The Bastard
CD 2024, Emanzipation Productions

for english please scroll down

Díval jsem se na mraky, které obestíraly horu. Jakoby ji chtěly pohltit. Sedával jsem před domem a sledoval, jak se kolem mě mění příroda. Četl jsem si staré knihy, obracel na gramofonu desky, které už dnes nikdo nezná. Potom se setmělo a já věděl, že nastal čas. Bylo léto, přesto zima. Hledám ve svém přehrávači, co bych si pustil. Nové album THORIUM bylo jasnou volbou. Mám tuhle dánskou smečku, personálně i stylově svázanou se švédskou scénou, ve velké oblibě. Znám celou jejich diskografii, přesto jsem byl napnutý, jak bude novinka "The Bastard" znít.

Soused mi včera říkal, že se vrátili vlci. Nevím, co je na tom pravdy, ale jistý jsem si s tím, že novinka je totálně zničujícím albem. Se spoustou starých postupů (na kterých se podíleli Rogga Johansson (Paganizer), Thomas Olsson (Blackscape)), přesto se soundem současnosti. Výsledek? Pro mě další probdělá noc a hudba, která se mi dostala do krve. Mraky jsou zase jednou velmi nízko. 


Směr je tentokrát opět zcela jasný. Na sever! Do starodávných lesů. Mezi přízraky, démony a na dávno opuštěná pohřebiště. Ano, setkání s novou deskou mi připomíná výlet do časů, kdy se pohřbívalo jenom do země a mohli jste potkat samotnou Smrt. Líbí se mi, že THORIUM mají  svůj vlastní rukopis, výraz, že je poznáte během několika tónů. Letos to opět potvrzují a vracejí se ke svým kořenům. Novinka je syrová, temná i chladná zároveň. Zadřela se mi ihned pod kůži a zůstala tam až doteď. Album se mi líbí i zvukově (o mix a mastering alba se postaral Marco Angioni v Angioni Studios). O skvělém obalu (Roberto Toderico) také netřeba diskutovat. Pánové jsou natolik zkušení, že si na tyto věci dali velký pozor. Vy se tak můžete soustředit na samotné nápady, na jednotlivé pasáže, na podmanivou atmosféru. Ostré riffy se zde potkávají se surovými bicími, důrazným vokálem. Pokud jste staří metaloví psi, asi víte o čem píšu. Sedím před domem a dívám se do tmy a prostě vím, že je to tam. Ta síla, energie, talent, ledový vítr ze severu. "The Bastard" je ale nahrávkou, která by mohla oslovit i mladší posluchače. Je stará i svěží zároveň. Po okraj narvaná nápady, které se mi dostaly do krve i do podvědomí. Dánové jsou znovu ve skvělé formě. Potvrdit to mohu já, i vlci, kteří se vrátili. A teď už mě prosím nechte, chci si číst, dívat se na mraky, které obestírají horu. Jakoby ji chtěly pohltit. Sedím před domem a sleduji, jak se kolem mě mění příroda. Už dávno se setmělo. Skvělé album, po všech stránkách. Chladné, temné, krvavé severské death metalové kořeny! Ryzí, syrová odpověď na vichřici ze záhrobí!


Asphyx says:

I looked at the clouds that enveloped the mountain. It was as if they wanted to swallow it. I sat outside my house and watched nature change around me. I read old books, turned records on the gramophone that nobody knows anymore. Then it got dark and I knew it was time. It was summer, yet cold. I searched my record player for something to play. The new THORIUM album was the obvious choice. I'm very fond of this Danish pack, tied to the Swedish scene in terms of personnel and style. I know their entire discography, yet I was on tenterhooks as to what the new release "The Bastard" would sound like.

My neighbor told me yesterday that the wolves were back. I don't know what's true about that, but I'm sure the new album is a total smash. With a lot of old techniques (co-written by Rogga Johansson (Paganizer), Thomas Olsson (Blackscape)), yet with a contemporary sound. The result? For me, another sleepless night and music that got into my blood. The clouds are once again very low. 


The direction is again quite clear this time. North! Into the ancient forests. Among ghosts, demons and long-abandoned burial grounds. Yes, encountering the new record reminds me of a trip back to the days when you could only bury yourself in the ground and meet Death himself. I like that THORIUM have their own signature, an expression that you can recognize them within a few notes. This year they confirm it again and go back to their roots. The new album is raw, dark and cold at the same time. It got under my skin right away and stayed there until now. I also like the album sonically (Marco Angioni at Angioni Studios took care of the mixing and mastering). The great cover art (Roberto Toderico) also needs no discussion. The gentlemen are so experienced that they took great care of these things. So you can concentrate on the ideas themselves, on the individual passages, on the captivating atmosphere. Sharp riffs meet raw drums, emphatic vocals. If you're an old metal dog, you probably know what I'm writing about. I'm sitting outside my house looking into the darkness and I just know it's there. The power, the energy, the talent, the icy wind from the north. But "The Bastard" is a record that might appeal to younger listeners. It's old and fresh at the same time. Packed to the brim with ideas that have gotten into my blood and subconscious. The Danes are in great form again. I can attest to that, and so can the wolves who have returned. Now please leave me alone, I want to read, to look at the clouds that envelop the mountain. It's as if they want to engulf it. I sit outside my house and watch nature change around me. It's long past dark. Great album, all round. Cold, dark, bloody Nordic death metal roots! A pure, raw answer to the storm from beyond!



about THORIUM on DEADLY STORM ZINE:





Tracklist:
01. Eclipsed 
02. Over The Mountains 
03. Nightside Serenade 
04. Pest 
05. Not Equals 
06. It All Comes Back To Me Now 
07. Underground 
08. Infamy 
09. Legacy Of The Forgotten Path 
10. Mesmerize

Thorium lineup:
MHA (Michael Hvolgaard Andersen) – Vokills
Jens Peter Storm – Guitars
Jose Cruz – Guitars
Jesper Nielsen – Bass
Daniel Preisler-Larsen - Drums

Recording lineup:

MHA (Michael Hvolgaard Andersen) – Vokills
Jesper Nielsen – Bass
Rogga Johansson - Guitars
Thomas Ohlsson – Drums
Except "Mesmerize" – all strings and drums by Henrik "Heinz" Bastrup Jacobsen

Guitar solos on tracks 2, 5, 9 & 10 by Jens Peter Storm
Guitar Solos on tracks 4, 7 & 8 by Jose Cruz
Guitar Solos on tracks 1 & 3 by Jonas Lindblood
Keys by Marco AngioniAll songs written by Rogga Johansson & Thomas Ohlsson & Michael Hvolgaard Andersen except "Mesmerize" by Henrik "Heinz" Bastrup Jacobsen

All lyrics by Michael Hvolgaard Andersen

Mixed and mastered by Marco Angioni at Angioni Studios

Artwork by Roberto Toderico




pondělí 23. května 2022

Interview - THORIUM - Death Metal must come from the heart. Otherwise makes no sense.

Interview with death metal band from Denmark - THORIUM.

Answered Jose Cruz, thank you!

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - THORIUM - Danmark (2022):

Ave THORIUM! Greetings Denmark. I hope you are doing well. I'm just listening to your new "Danmark" released this year and I'm wondering how great it is that even after so many years on stage, you can compose such fresh and interesting stuff. How the new record was created and with what feelings you went to the studio?

By the time we got hit by the pandemic in early 2020, the song writing process was already begun. The fact that we were restricted in so many levels from there, made difficult to meet and try to play the music together. For that reason, most of the instrumentation was created at home, where e.g. guitar layers and drum rhythms were mostly fixed. Final touches and details came at a later stage, after we were able to start rehearsing together again.

We arrived in the studio with the idea of recording all rhythmical instruments live, which went exceptionally well. The first day was used for setting up and forming the ground sound for the instruments as we wanted it to be. From the moment we started the actual recording sessions, the feeling was just right and didn’t take more than a couple of hours before we had the first song recorded. The whole process was a great experience and totally worthy, listening now to the results. Solos and vocals were added afterwards.


I am like every other fan. First, I listen to the album a few times and then I either return to it or not. However as far as your record is concerned, it was a little more complicated this year. It seems to me that the record has more layers and that some will stand out after a longer time. Sound contributes to this a lot. "Danmark" has a dark effect on me. Where did you record the album and who did the mastering? How do you perceive the shift in sound?

We recorded at Angioni Studios, located in a semi-remote little town in the north of Jutland. It was a quiet and peaceful place, compared to Copenhagen, which helped us keeping focus on what we were doing. Marco Angioni (studio engineer) gave exceptional inputs regarding sound and other technical aspects. We were able to capture the band with all the energy and brutality, we had at that moment. We even improvised an instrumental track while being there, that’s how inspired by the moment we were. The raw recording files were handled afterwards and mixed by Jacob Bredahl at Dead Rat Studio. He was respectful to our sound vision and gave it the perfect shape. The mastering was executed by Brad Boatright at Audiosiege.

Compared to “Blasphemy Awakes”, this album sounds more alive with great dynamics and rawness to it. “Danmark” feels just right when listening to it and without doubt, has set the future direction for the band, regarding sound and recording methods.

I buy a CD and a T-shirt right directly from my favourite bands. And the basis is good packaging. How was the cover created, who is author and how does it relate to the music itself? As for myself I have to say that it arouses restlessness in me, it is interesting.

The idea for the album cover came from our vocalist, Michael, where the map of Denmark integrated with Death Metal elements had been rounding his head for a while. We trusted Italian artist Roberto Toderico, who has been creating art for a fair amount of extreme metal bands during the last may years, to do the job. He succeeded very well, and we got blown away when we saw the results.

Hahaha… I can really understand you. It is something! 😊.


Please can you explain to us the lyrics on the new record? Who is the author and how did they come about? I would also like to know where you got your inspiration for the lyrics.

The lyrics are mostly written by Michael (I helped with “A Crown to Obscurity”). His lyrical universe is uncertain and provocative, very twisted, cynical, and dark. His writing process was using a day for each song, beginning writing in the morning, and recording it right after. Regarding his own inspiration, I cannot express myself about. For what it is me – and what I can imaging also works for him – life events or situations, maybe things from the past, disconformity with what happens around the world or around myself. I mean, inspiration comes from somewhere. It may not be there all the time, but when it shows up, it hits hard and effective.

You are rightly regarded as the Danish legend of death metal. I like you that even after all these years, I still feel enthusiastic about your music and some type of tremors which are difficult to describe. Your death metal has an old patina in it, but also energy and strength. How do you compose new material? What process must your song go through before it is considered final?

It is funny with this kind of labels, haha! I personally understand a “legend” as something or someone that now is gone. We are very much still here, so… But ok.

As a songwriter/composer, I relate to the genre. I understand it. I worship it. Often when sitting down for writing riffs, I dive into this world of aggression and brutality that allows me to detach from everything that is not music. In most situations, songs are written in their entirety in one session. With this album this has been the norm.

The songs have always a post-process, where the other members are involved. This may regard giving inputs to some parts, optimizing them, or simply acknowledging them as they are. There is always some personal touch brought into them from everyone, before being final versions.


THORIUM has undergone major line-up changes. Could you please tell us what and how you got together?

True! Well, I have been in the band as part of the latest line-up since end of 2018, I think. I know about some of the line-up issues in the past, in which I don’t want to get into details for not being mine to share, but generally has been loss of interest for the genre, other musical projects going on and of course, personal and familiar reasons. It is not uncommon that Danish bands lose members or even quit after some time. I think that, very often, people start playing metal music for the wrong reasons, not having their hearts into it, which have some effect in the end.

I personally got approached by Jens-Peter (guitarist), with whom I’ve been friends for quite some years. The idea of joining them was not to reject for me, not only because I always thought the music was great, but because I have known these guys for many years, already being friends of some of them and knowing the rest from the Danish metal scene very well.

THORIUM establishment dates back to 1992. Do you remember the beginnings of death metal in Denmark? What were they like? How do you remember the old days? Who was your role model in the beginning and how did the idea to play death metal come about? Please reminisce a little bit with us.

I was not around at that time, because I am originally from Spain, only living in Denmark since 2001. For that reason, I cannot explain about what inspired this band to start-up, or how it was around here back in those days. But I can imagine. Personally, I was attracted to the international wave of Death Metal in the beginning of the 90’s. Bands like Carcass, At the Gates, Morbid Angel, Bolt Thrower, Gorefest and Sinister were between my favourites. I didn’t begin playing Death Metal until 1998 or so, more specifically Melodic Death Metal, but I have been turned more and more into the more classic form of the genre during the past 10 years. And here I am now!


A lot of my older friends (I also belong to the older generation of metal fans) complain about today. Music downloads, unfriendly attacks on the Internet, a lot of ballast, chaos, everything is faster, but also short-lived. How did these things affect you as a band? Did you have to adjust somehow?

Even though it doesn’t feel right, this is the way the industry has been needed to evolve into. The digital era has affected every aspect of this society, both in personal and business terms. For this reason, we all have been forced to make adjustments. All bands are very affected by these new ways, but we try to make the best out of it, no matter how. It is that or ceasing to exist. On the other side, nowadays there is more freedom for bands than previously, where there was more or less dictated how you as a band or musician “should” sound. Today musicians can release music freely if they want, without the necessity of being signed. The possibilities are limited, but some do a great work and make it into a success.

It's not just about the Internet, which has changed the whole world, but also about new technologies. Analogue versus digital. New procedures, facilities or studios look completely different than during my days. How do you perceive these things? Is it hard for you to keep up with these fast times? Or do you like to use various gadgets?

I/we enjoy the great advantages of the new era of technologies. The analogue/digital question is arguable, but from my point of view not that big an issue, specially when bands record in layers and quantify everything afterwards, hahaha! Seriously, the fact that now it’s possible to create music from home, by using tools of quite high quality, is an advantage that has made a huge difference. Music is created and shared around the world like never seen before. I love it!


I don't want to flatter you unnecessarily, but according to the promo photos you look like a bunch of nice guys. Your music provides a cool impression and there seems to be a, mutual chemistry between you as musicians. Is that really the case in real life? Do you go for a beer together sometimes, do you have fun together and to do you meet with your families, for example?

Don’t let photos fool you, hahaha! We are of course perfectly normal and nice to a considerable extent, depending on who you ask, of course. We agree in the music we play together and share most of the same musical influences. As I explained before, we know each other quite well from the past, which makes the journey more enjoyable that usual. Also, some of us have played together in other bands in the past, so the sort of cross-disciplinary chemistry and musicality is there, in a natural way. Socializing activities are not many of, due to personal life and other kind of responsibilities from our everyday, but we see each other occasionally on different levels. When it happens, I can assure you that it is fun!


Every time I do an interview with an older band, I have to ask. What does death metal mean to you, how do you perceive it and how would you define it? I mean in terms of his philosophy, mood, or atmosphere. For example, I think that death metal must always be played from the heart, otherwise it's not worth it.

I must say that choosing Death Metal as a musical path doesn’t differ from any other genre. It either touches your soul or not. It might be its energy, its tonal structure and composition, its aggressivity, or any other of its features. In my case, I think Death Metal has all the ingredients I consider important in music and in the right levels, in regards of intensity, melody, complexity, technical execution, all of that managed from a non-compromise mindset. Unfortunately, not everybody is able to recognize these qualities and often are people more attracted to other genres, more “digestible” or easier to assimilate for their brains (hahaha again).

As you say, Death Metal must come from the heart. Otherwise makes no sense.

Thank you so much for the interview. I firmly believe that I will see you playing live somewhere soon. I wish to your new record as many real fans as possible and good luck in your private life. And you know what? I'm going to play " Danmark" again!

It makes us happy to hear that. Reaching people that appreciates our music makes all what we do absolutely worth it!



Webshop:

Web:


---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - THORIUM - Death metal musí vycházet ze srdce. Jinak nemá smysl.

Rozhovor s death metalovou skupinou z Dánska - THORIUM.

Odpovídal Jose Cruz, děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - THORIUM - Danmark (2022):

Ave THORIUM! Zdravím do Dánska. Doufám, že se vám daří dobře. Zrovna si opět pouštím vaši letošní novinku „Danmark“ a říkám si, jak je skvělé, že i po tolika letech na scéně dokážete složit takhle svěží a zajímavý materiál. Jak nová deska vznikala a s jakými pocity jste šli do studia?

V době, kdy nás na začátku roku 2020 zasáhla pandemie, byl již proces psaní skladeb zahájen. Skutečnost, že jsme od té doby byli omezeni v mnoha rovinách, nám ztěžovala setkávání a snahu hrát hudbu společně. Z toho důvodu většina materiálu vznikala doma, kde byly např. kytarové stopy a rytmy bicích většinou pevně dané. Finální úpravy a detaily přišly až později, poté, co jsme mohli začít znovu společně zkoušet. Do studia jsme přišli s tím, že všechny rytmické nástroje nahrajeme naživo, což se mimořádně povedlo. První den jsme využili k nastavení a vytvoření základního zvuku nástrojů tak, jak jsme chtěli. Od chvíle, kdy jsme začali se samotným nahráváním, jsme měli dobrý pocit a netrvalo déle než pár hodin, než jsme měli nahranou první skladbu. Celý proces byl skvělým zážitkem a rozhodně stál za to, když teď posloucháme výsledek. Sóla a vokály byly přidány až dodatečně.


Mám to asi jako každý fanoušek nastavené tak, že si album nejdříve několikrát poslechnu a pak se k němu buď vracím nebo ne. Letos to s vámi bylo trošku komplikovanější. Připadá mi, že má deska více vrstev a že některé vyniknou až po delší době. Hodně tomu přispívá zvuk. Na mě působí „Danmark“ jako temná deska. Kde jste album nahrávali a kdo je podepsán pod masteringem? Jak vnímáš posun ve zvuku ty?

Nahrávali jsme ve studiu Angioni, které se nachází v malém městečku na severu Jutska. Ve srovnání s Kodaní to bylo tiché a klidné místo, což nám pomohlo soustředit se na to, co děláme. Marco Angioni (zvukař) nám poskytl výjimečné podněty týkající se zvuku a dalších technických aspektů. Podařilo se nám zachytit kapelu se vší energií a brutalitou, kterou jsme v tu chvíli měli. Dokonce jsme při tom improvizovali instrumentální skladbu, tak moc nás ten moment inspiroval. Surové soubory z nahrávání následně zpracoval a smíchal Jacob Bredahl ve studiu Dead Rat. Respektoval naši zvukovou vizi a dal tomu perfektní tvar. Mastering provedl Brad Boatright v Audiosiege. Ve srovnání s "Blasphemy Awakes" zní toto album živěji, má skvělou dynamiku a syrovost. "Danmark" působí při poslechu tak akorát a bezpochyby určilo budoucí směr kapely, co se týče zvuku a způsobu nahrávání.

U svých oblíbených kapel si kupuji rovnou CD i tričko. A základem je dobrý obal. Jak cover vznikal, kdo je jeho autorem a jak souvisí s hudbou jako takovou? Za sebe musím říct, že ve mně vzbuzuje neklid, je zajímavý.

S nápadem na obal alba přišel náš zpěvák Michael, kterému se v hlavě už nějakou dobu honila mapa Dánska s prvky death metalu. Svěřili jsme tuto práci italskému umělci Robertu Todericovi, který v posledních letech vytváří výtvarné návrhy pro řadu extrémních metalových kapel. Podařilo se mu to velmi dobře, a když jsme viděli výsledek, byli jsme uneseni. Hahaha... Takže ti opravdu rozumím.


Proveď nás prosím texty na nové desce? Kdo je jejich autorem a jak vznikaly? Zajímala by mě také, kde jsi pro ně bral inspiraci.

Texty napsal převážně Michael (já jsem se podílel na "A Crown to Obscurity"). Jeho textový vesmír je nejistý a provokativní, velmi zvrácený, cynický a temný. Při psaní měl jeden den na každou skladbu, začínal psát ráno a hned poté ji nahrál. Pokud jde o jeho vlastní inspiraci, nemohu se k ní vyjádřit. Za mě a co si dokážu představit, že funguje i pro něj - životní události nebo situace, možná věci z minulosti, nesouhlas s tím, co se děje ve světě nebo kolem mě samotného. Chci říct, že inspirace se odněkud bere. Nemusí tam být pořád, ale když se objeví, zasáhne tvrdě a účinně.

Jste právem považováni za dánskou legendu death metalu. Mně se na vás líbí, že i po těch všech letech pořád cítím z vaší hudby nadšení, takovéto těžko popsatelné chvění. Váš death metal má v sobě starou patinu, ale i energii a sílu. Jakým způsobem skládáte nový materiál? Jakým procesem musí projít skladba, než je považována za finální?

Tohle oslovení je vtipné, haha! Já osobně chápu "legendu" jako něco, nebo někoho, kdo už je pryč. Ale my jsme ještě pořád tady, takže…, ale dobře. Jako muzikant/skladatel mám k tomuto žánru vztah. Rozumím tomu. Uctívám ho. Často, když si sedám k psaní riffů, ponořím se do toho světa agrese a brutality, který mi umožňuje odpoutat se od všeho, co není hudba. Ve většině situací vznikají celé skladby během jednoho sezení. U tohoto alba to bylo pravidlem. Skladby mají vždy postprodukci, na kterém se podílejí i ostatní členové. To se týká připomínek k některým částem, jejich optimalizace nebo prostě jen jejich kvitování tak, jak jsou. Vždy je do nich vnesen nějaký osobní dotek od každého, než se stanou finální verzí.


THORIUM prošli velkými změnami v sestavě. Mohl bys nám prosím prozradit, jakými a jak jste se dali dohromady?

To je pravda! V kapele jsem v poslední sestavě myslím od konce roku 2018. Vím o některých problémech se sestavou v minulosti, v nichž nechci zabíhat do detailů, protože mi nepřísluší se o ně dělit, ale obecně šlo o ztrátu zájmu o žánr, jiné hudební projekty a samozřejmě osobní a rodinné důvody. Není neobvyklé, že dánské kapely po nějaké době ztrácejí členy nebo dokonce končí. Myslím, že velmi často lidé začínají hrát metalovou hudbu ze špatných důvodů, nemají v tom srdce, což má ve výsledku nějaký vliv. Mě osobně oslovil Jens-Peter (kytarista), se kterým se přátelím už pěknou řádku let. Nápad přidat se k nim jsem neodmítl nejen proto, že jsem si vždycky myslel, že jejich hudba je skvělá, ale i proto, že tyhle kluky znám už mnoho let, s některými z nich jsem se už přátelil a ostatní z dánské metalové scény znám velmi dobře.

Vznik THORIUM je datován do roku 1992. Pamatujete začátky death metalu v Dánsku. Jaké byly? Jak na staré časy vzpomínáš? Kdo byl vlastně vaším vzorem v počátcích a jak vznikl nápad hrát death metal? Zavzpomínej pro nás prosím.

V té době jsem tu nebyl, protože pocházím ze Španělska a v Dánsku žiji teprve od roku 2001. Z tohoto důvodu nemohu objasnit, co inspirovalo tuto kapelu k založení, ani jak to tady tehdy vypadalo. Ale dokážu si to představit. Osobně mě zaujala mezinárodní vlna death metalu na začátku 90. let. Kapely jako Carcass, At the Gates, Morbid Angel, Bolt Thrower, Gorefest a Sinister patřily mezi mé oblíbené. Death metal jsem začal hrát až někdy v roce 1998, přesněji řečeno melodický death metal, ale v posledních deseti letech jsem se stále více obracel ke klasičtější podobě tohoto žánru. A teď jsem tady!


Spousta mých starších kamarádů (také patřím ke starší generaci metalových fanoušků) si stěžuje na dnešní dobu. Stahování muziky, neosobní útoky na internetu, spousta balastu, chaos, všechno je rychlejší, ale také pomíjivé. Jak tyhle věci ovlivnily vás, jako kapelu? Museli jste se nějak přizpůsobit?

I když se to nezdá správné, je to způsob, do kterého se toto odvětví muselo vyvinout. Digitální éra ovlivnila všechny aspekty této společnosti a to jak z hlediska osobního, tak i obchodního. Z tohoto důvodu jsme byli všichni nuceni se přizpůsobit. Všechny kapely jsou těmito novými způsoby velmi ovlivněny, ale snažíme se z toho vytěžit to nejlepší, ať už je to jakkoli. Buď to, nebo přestat existovat. Na druhou stranu je v dnešní době pro kapely větší svoboda než dříve, kdy bylo víceméně nadiktováno, jak bys jako kapela nebo muzikant "měl" znít. Dnes mohou muzikanti vydávat hudbu svobodně, pokud chtějí, bez nutnosti mít podepsanou smlouvu. Možnosti jsou sice omezené, ale někteří odvedou skvělou práci a dosáhnou úspěchu.

Ono to není celé jen o internetu, který změnil celý svět, ale i o nových technologiích. Analog versus digital. Nové postupy, zařízení, studia dnes vypadají úplně jinak než dříve. Jak vnímáte tyhle věci? Je pro vás třeba těžké držet krok s dobou? Nebo rádi využíváte různé novinky?

Těším se z velkých výhod nové éry technologií. Otázka analog/digitál je diskutabilní, ale z mého pohledu není až tak velkým problémem, zvlášť když kapely nahrávají ve vrstvách a všechno potom kvantifikují, hahaha! Ale vážně, to, že je teď možné tvořit hudbu z domova, a to pomocí poměrně kvalitních nástrojů, je výhoda, která má obrovský význam. Hudba se vytváří a sdílí po celém světě jako nikdy předtím. To se mi líbí!


Nechci vám zbytečně lichotit, ale podle promo fotek vypadáte jako parta sympatických chlápků. Z vaší hudby je cítit nadhled, vzájemná chemie mezi muzikanty. Je tomu tak i doopravdy v reálu? Chodíte spolu občas na pivo, zapaříte, setkáváte se třeba s rodinami a podobně?

Nenechte se zmást fotkami, hahaha! Jsme samozřejmě naprosto normální a do značné míry milí, záleží samozřejmě na tom, koho se zeptáte. Shodneme se na hudbě, kterou společně hrajeme a sdílíme většinu stejných hudebních vlivů. Jak už jsem zmiňoval, známe se docela dobře z minulosti, což nám zpříjemňuje společnou cestu. Navíc někteří z nás spolu v minulosti hráli i v jiných kapelách, takže jakási mezioborová chemie a muzikálnost tu přirozeně je. Společenských aktivit není mnoho, vzhledem k osobním životům a jiným povinnostem běžných dní, se vídáme různě. Když se to však stane, mohu vás ujistit, že je to jízda.


Vždycky, když dělám rozhovor s nějakou starší kapelou, tak se musím zeptat. Co pro vás znamená death metal, jak jej vnímáš a jak bys jej definoval? Myslím tím teď spíše z hlediska jeho filozofie, nálady, atmosféry. Já si třeba myslím, že death metal musí být vždy zahraný od srdce, jinak to není ono.

Musím říct, že volba death metalu jako hudební cesty se nijak neliší od jiných žánrů. Buď se dotkne vaší duše, nebo ne. Může to být jeho energií, tónovou strukturou a kompozicí, agresivitou nebo jakoukoli jinou jeho vlastností. V mém případě si myslím, že death metal má všechny ingredience, které považuji v hudbě za důležité, a to ve správné míře, co se týče intenzity, melodie, komplexnosti, technického provedení, to vše nekompromisně řízené. Bohužel ne každý je schopen tyto kvality rozpoznat a často jsou lidé spíše přitahováni jinými žánry, "stravitelnějšími", nebo pro jejich mozek snadněji vstřebatelnými (opět hahaha). Jak říkáš, death metal musí vycházet ze srdce. Jinak nemá smysl.

Děkuji moc za rozhovor. Pevně věřím, že vás uvidím brzy někde naživo. Přeji vaší nové desce, co nejvíc opravdových fanoušků a ať se vám daří i ve vašem soukromí. A víš co? Jdu si zase pustit „Danmark“!

To nás těší. Dostat se k lidem, kteří naši hudbu oceňují zapříčiňuje, že vše, co děláme, stojí to za to!



Webshop:

Web:


---------------------------------------------------------------------------------------------------------

neděle 1. května 2022

Recenze/review - THORIUM - Danmark (2022)


THORIUM - Danmark
CD 2022, Emanzipation Productions

for english please scroll down

Další zbloudilá duše, další člověk, kterého si dostal na správnou stranu. Usmíváš se uprostřed kostela, ale tvůj jazyk je rozeklaný. Nasáváš bolest, když jsou u zpovědi. Za zdmi kláštera zůstane spousta špíny. Zlo má mnoho podob a ty si jej přivedl k dokonalosti. Pod krásnou tváří, která vyzařuje důvěru, se ukrývá bestie. Navíc máš výsledky a vždy plný kostel. Nepočítal si akorát s jednou věcí. Obraz tvojí prokleté duše se postupně promítne do tvých očí. Stane se ze tebe zrůda, která shoří v pekle.

Podobné příběhy mě napadají i při poslechu nové desky dánských veteránů THORIUM. Jejich skladby jsou stejně prokleté, temné a šílené. Kapela datuje svůj vznik do devadesátých let a i když jsou v ní dnes již jiní členové, tak stále hledí do tmy. Novinka je morbidní výpovědí o kruté smrti.


Potkává se zde klasická švédská death metalová škola (DISMEMBER, GRAVE, ENTOMBED) s floridskou tradicí (MORBID ANGEL, DEICIDE). Výsledný koktejl je podáván podchlazený, vždy s kusy zcela shnilého masa. Nutno rovnou napsat, že mi skladby ihned začaly kolovat v žilách jako nějaký prudký jed. Stará poctivá  práce je znát z každého tónu. "Danmark" se valí kupředu jako lavina z kamení, kostí a nenávisti. Jako by na mě padala velká těžká zeď, jakoby mi někdo stál po celou dobu poslechu na hrudníku a tlačil mi na srdce kovovou botou. Songy v sobě mají potřebný vztek, nakumulovanou energii. Kněz se zase usmívá a není divu. Ovce jdou na porážku a poslouchají vždy na slovo. Stačí si vybrat. Líbí se mi zvuk, obal, oceňují absolutní nasazení, se kterým ničí kapela všechno v okruhu několika kilometrů. Letos vám THORIUM dali do rukou hodně třeskavou směs. Stačí jen vytáhnout pojistku a všichni věřící najdou konečně svůj klid. Ne, tahle nahrávka vám nedá rozhřešení, ale vezme vás na divoký výlet do starých katakomb. Je určena nejen pro zkušené pamětníky pravé, reálné smrti, ale i pro všechny, kteří věří v poctivé pohřby do země. Dánové se vrátili, aby vás svojí hudbou navěky prokleli. Amen! Syrová death metalová mše! 


Asphyx says:

Another stray soul, another person you got on the right side of. You smile in the middle of the church, but your tongue is forked. You suck in the pain when they're in confession. There's a lot of dirt left behind the walls of the monastery. Evil takes many forms and you have brought it to perfection. Beneath the beautiful face that exudes confidence, there is a beast. Plus, you have results and an always full church. There's just one thing you didn't count on. The image of your cursed soul will gradually reflect in your eyes. You become a monster who will burn in hell.

Similar stories come to mind when I listen to the new album from Danish veterans THORIUM. Their songs are equally cursed, dark and crazy. The band dates back to the nineties and even though there are different members nowadays, they still stare into the darkness. The new album is a morbid testimony to a cruel death.


The classic Swedish death metal school (DISMEMBER, GRAVE, ENTOMBED) meets the Florida tradition (MORBID ANGEL, DEICIDE). The resulting cocktail is served undercooled, always with chunks of completely rotten meat. It must be written straight away that the songs immediately began to circulate in my veins like some violent poison. The old honest work is evident in every note. "Danmark" rolls forward like an avalanche of rocks, bones and hate. It's like a big heavy wall is falling on me, like someone is standing on my chest and pressing on my heart with a metal boot the whole time I'm listening. The songs have a necessary rage in them, an accumulated energy. The priest is smiling again, and no wonder. The sheep go to the slaughter and always listen to the word. You just have to choose. I like the sound, the cover, they appreciate the absolute commitment with which the band destroys everything within a few kilometers. This year THORIUM have given you a very shaky mix. Just pull the fuse and all the faithful will finally find their peace. No, this record won't give you absolution, but it will take you on a wild trip to the old catacombs. It's not only for seasoned remembrancers of true, real death, but also for anyone who believes in honest burials in the ground. The Danes have returned to damn you forever with their music. Amen! A raw death metal mass!


tracklist:
1. War is Coming
2. A Crown to Obscurity
3. Majesty
4. Semen of the Devil
5. My Decay
6. The Silent Suffering
7. Defiance
8. Reign the Abyss
9. Nine Lives
10. Into the Gods

Line-up:
MHA - vokills
Jose Cruz - guitars
JP - guitars
Jesper - bass
Daniel - drums




Webshop:

Web:

TWITTER