DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#photos. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#photos. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 10. dubna 2025

Report, photos, video - EMBRACE OF THORNS, KHNVM - Parlament club, Plzeň - 9. 4. 2024

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here: 


Stejně jsem na to zvědavý. Jaké to asi bude, až budu jednou ležet v rakvi a kolem bude zástup truchlících. Nebo nepřijde nikdo? Netuším. Jasná mi je jenom jedna věc. Stále existují kapely, které vám umožní díky své hudbě nahlédnout na onen svět. Nebo si to aspoň při poslechu jejich hudby představuji. Tento týden jsem začal velmi pracovně a hekticky. Koncert mých oblíbených německo-bangladéšských KHNVM byl ve středu, tedy v nejméně vhodný den. Nebyl tedy čas na rozplavby, ani na nějaký pokec. Zkrátka a dobře, jen jsem si odskočil od každodenních povinností a zašel do Parlamentu v Plzni zase po delší době na jeden kacířský obřad. 


Stres, který má asi každý, kdo pracuje a má rodinu, mě opustil právě až při vstupu do klubu,. Byl zkrátka zapomenut, rozplynul se mezi zdmi sklepení. Jsem rozhodnutý, že to nebudu přehánět s pivem, přeci jen, druhý den vstávám normálně ve 3:50 a odpoledne mě čeká trénink v bazénu. Nicméně, jsem povahy slabé a nějaký ten půllitr jsem přeci jen vypil. Zúročit se mi to mělo hned druhý den, někde kolem osmé ranní, když jsem měl krizi, ale nepředbíhejme. Zatím jsem v klubu, korzuji a usrkávám pěnivý mok. Chutná mi a v Parlamentu se mi líbí. Je to malý prostor, ale je vidět, že se o něj provozovatelé starají a dávají mu potřebnou péči. Mám tyhle komorní akce moc rád. Nasávám atmosféru. Akorát vynechám první kapelu DOUPOV. Neznám je a tak se neodvážím jakkoliv popisovat, natož pak hodnotit. Koneckonců, jsem jen pouhý fanoušek a ne hudební kritik. Co jsem ale slyšel, neznělo úplně špatně. Nic nového, ale poslouchat se to vcelku dalo. Pojďme ale raději k hlavním hvězdám večera, kvůli kterým jsme koneckonců všichni přišli. 

KHNVM - když začala tahle kapela hrát, nejdřív jsem si myslel, že jsem vstoupil do staré smradlavé hrobky. Stačilo několik prvních tónů a věděl jsem, že je to krutá realita. Předkládaný death metal byl totiž velmi uvěřitelný, skvěle zahraný a obsahoval v sobě velké množství temné a hnisavé energie. Jako bych podal ruku studené mrtvole. Ostré riffy, zničující bicí a chorobami nasáklý vokál. Svět byl najednou hodně temné místo k žití. Během skladeb došlo ke samovznícení a na rukou se mi objevila stigmata. Ještě několik minut potom, co pánové svůj obřad dokončili, jsem nevěřil tomu, že nejsem ve starých katakombách. Bylo to skvělé vystoupení po všech stránkách. Krutý a ošklivý rituál krvavé death metalové smrti! Kult!

 






When this band started playing, at first I thought I had entered an old stinking tomb. The first few notes and I knew it was a harsh reality. The death metal on display was very believable, well played and contained a lot of dark and festering energy. It was like shaking hands with the cold dead. Sharp riffs, devastating drums and disease-soaked vocals. The world was suddenly a very dark place to live in. During the songs, spontaneous combustion occurred and stigmata appeared on my hands. For a few minutes after the gentlemen finished their ceremony, I couldn't believe I wasn't in the old catacombs. It was a great performance all round. A cruel and ugly ritual of bloody death metal dying! Cult!


EMBRACE OF THORNS - vyhlásili jsme zase jednou válku samotnému nebi. Okultní nálada, kterou tahle řecká skupina vytvořila, smrděla sírou. Bylo to bestiální, divoké, zahnívající a velmi syrové. Mám rád tento styl, když je ohlodaný až na kost. A Řekové se nám představili ve velmi dobré formě. Připomínali mi prokleté kněží, kteří se modlí se zvrácenými slovy na rtech. Kříže byly obráceny směrem dolů a ve svěcené vodě se objevila krev. Stál jsem pod pódiem a hltal ty kousky zkaženého masa, které nám kapela házela přímo do obličeje. Smrt obcházela kolem a stíny byly dlouhé. Satan seděl na svém trůnu a usmíval se. V nedalekém kostele shořela socha Ježíše. Věřil jsem kapele každou notu, každý tón. Black/death metal nasáklý sírou! 






We have once again declared war on heaven itself. The occult mood this Greek group had created reeked of brimstone. It was bestial, wild, rotting and very raw. I like this style when it's gnawed to the bone. And the Greeks gave us a very good performance. They reminded me of cursed priests praying with perverted words on their lips. The crosses were turned upside down and blood appeared in the holy water. I stood under the stage and gobbled up the chunks of rotten meat the band threw in our faces. Death walked around and the shadows were long. Satan sat on his throne and smiled. A statue of Jesus burned in a nearby church. I trusted the band with every note, every note. Black/death metal soaked in brimstone!

Organizace byla v pořádku, pivo mi chutnalo, za barem se na mě usmívali. Na pohodu byl i zvuk, který byl čitelný a řezal tou správnou stranou nože. Co se týká návštěvnosti, tak byla poplatná tomu, jak to v dnešním undergroundu vypadá. Lidé přišli, ale mladých příliš nebylo. Což je škoda, protože by jinak zažili koncert, který měl v sobě vše potřebné pro to, abych odcházel spokojený. 

Vyrazím svižným krokem k domovu. Vyhýbám se podivným existencím s temným pohledem a v kapucích, kterých je v Plzni poslední roky čím dál tím víc. Připomínají mi přízraky, hledající další fet, další dávku. Jsem rád, když vylezu u nás doma z MHD. Byl to vydařený, i když pro mě velmi náročný večer. Uléhám do postele s pocitem dobře odvedené práce. A to nejen mojí, ale hlavně kapel, klubu, pořadatelů. Ráno se mi vstává těžko. Naladím v telefonu KHNVM a i když mám nohy těžké jako olovo, nějak do práce dolezu. Potom nasadím na několik hodin autopilota. Odpoledne se v bazénu párkrát nalokám chlorované vody. Ono taky, nikdo nikdy netvrdil, že metal není řehole. Je, něco málo o tom vím. Držte se a děkuji vám za pozornost. Budu se těšit na nějakém dalším okultním obřadu. A jednou, až mě démoni povolají k sobě, tak i na mém vlastním pohřbu. Jaké to asi bude, ležet ve studené rakvi? Přemýšleli jste o tom někdy? 

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)


about KHNVM on DEADLY STORM ZINE:






---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

twitter:

instagram:

facebook:

neděle 6. dubna 2025

Report, photos, video - MORBIFIC, ASTRIFEROUS, FLESHLESS, KRAAKE - Woko klub, Jablonec nad Nisou - 4. 4. 2025

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

club: https://www.facebook.com/wokoklub

Už jsem tady dlouho nebyl, co? Omlouvám se, ale znáš to, práce, rodina, sport, do toho spousta dalších problémů. Normální život, jsem spokojený. Mám vlastně všechno, o čem jsme si kdysi povídali a o čem jsme snili. Opilí na jablonecké přehradě, když si zvracel do vody a krmil ryby. Když jsme zachraňovali tu mladou holku, co se chtěla utopit z nešťastný lásky. Pamatuješ? To už je tak dávno, že se mi vzpomínky ztrácejí v mlze. Brzy to budou tři roky, co si odešel. Poslední z mých starých kamarádů. Teď tu ležíš a já tě přišel navštívit a vypadám s tou krosnou jako blázen. Jako stará bábuška s konvičkou, co sem chodí každý den za svým manželem. Jsem na hřbitově a chvilku mi trvá, než se vrátím do reality. 







Někdy si připadám jako šedej vlk samotář, kterého zachytila fotopast při přechodu z Polska. V Jizerkách jsem už na koncertě nebyl několik let. Zbyla mi ale dovolená z minulého roku, pomalu začínalo jaro a bylo potřeba udělat na chalupě spoustu práce. Vyjel jsem už ve čtvrtek. Navštívil hrob svého nejlepšího kamaráda a potom si koupil nějaké pivo. Vše jsem vynesl nahoru, do kopců a po chvilce jsem seděl u stolu, s knihou a popíjel. Malý reprák s dobrou muzikou (noví IMPREACATION se střídali s EMBRIONAL). Dovolená může začít. Zítra tu je dole ve městě, v jednom klubu, co se mu říká Woko, koncert starého death metalu. Vyspím se dobře, nasekám hromadu dřeva a potom se vydám po hřebenech do Jablonce. Jdu kolem Nisanky, přes Kynast a hlavou mi jako šílené létají myšlenky na dobu, kdy jsem byl ztepilý, divoký a holky mi ležely u nohou. Kurva, proč to všechno tak rychle uteklo? 

Nějak automaticky, podvědomě, navštívím pár míst, kde jsme kdysi řádili. Připadá mi, že se kruh uzavřel. Kdysi dávno jsem měl na kolejích v Plzni období, kdy jsem neměl s kým jezdit na koncerty. Tak jsem vyrážel sám. Byla to pro mě vždycky taková terapie, při které jsem si ujasnil a srovnal všechno v hlavě. Uteklo více než třicet let a jsem na tom stejně. Jen toho piva vypiju o trošku méně a bývám víc unavený. Táhnu tuhle káru zvanou metal na bedrech už opravdu dlouho a abych pravdu řekl, tak mnohdy už nedržím prst na tepu doby. Mě třeba nebaví nekonečné diskuze na sociálních sítích. To si raději přečtu dobrou knihu. Nebo vyrazím ven, třeba jako teď, když popíjím u Jablonecké přehrady a čekám, až nastane čas a otevřou klub. Kolem trénují běžci, cyklisti a někdo vlezl už i do vody. Mě se klepou ruce po sekání dříví a zpočátku piju obouruč. Po třetím mám ale stisk pevný jako ocelový muž.






Klub Woko mě schramstne a i když jsem v Jablonci chodil vždycky jen Na Rampu, tak mi přijde, že sem tak nějak patřím odjakživa. Obsluha je k mojí maličkosti milá, pivo si dám s chutí a když zaplatím vstup, tak se konečně naladím na samotnou akci. Kdysi, jako malý, jsem sledoval Lovy beze zbraní o přírodě a vždycky jsem chtěl hrozně fotit zvířata. Třeba na to jednou dojde, zatím beru do rukou svůj drahý kompakt Canon a nastavím jej na špatné světelné podmínky. Jen se tak klátím klubem, nasávám atmosféru a těším se na první kapelu. Nevím čím to je, ale tady na severu mi všechno vždycky přijde upřímnější, ohlodanější na kost. Třeba tu nejsou, alespoň mi to tak přijde, žádní pozéři jako tomu bývá často v hlavním městě. Ale dost bylo mudrování, náladu mám tak akorát, hladinku v krvi také a jsem připraven na metal. Hlavou mi ještě jednou probleskne, jak jsme takhle kdysi s mým kamarádem čekávali pod pódiem a potom už je zde jenom smršť riffů, dunivých bicích, mocných vokálů a neskutečné pohody, která se rozlije mým tělem jako nějaká blahodárná tekutina. Pryč je najednou únava, veškerý stres všedních dní. Jsem tu jen já a muzika. Pojďme na to, narvěte to do mě pod tlakem. 




KRAAKE - pánové hrají black metal přesně takovým tím způsobem, co mám rád. Vše je syrové, mrazivé a evokuje to ve mě odkazy na kapely jako SATYRICON, MASTER´S´HAMMER, ROOT. Zkrátka a dobře, stará škola, přesně jak to mám nejraději. Rouhat se dá mnoha způsoby a ten který zvolili tihle maniaci, byl pro mě uvěřitelný a s takovou tou krvavou jiskrou v oku. Nic nového, ani převratného, ale ruku na prohnilé srdce, to dnes nedělá skoro nikdo. Skladby mě řezaly tou správnou stranou nože. Black metal až za hrob! 




FLESHLESS - není žádným tajemstvím, že mám pro tyhle staré patology naživo slabost. Je pro mě vždy milou povinností potkat je někde na pódiu. Viděl jsem FLESHLESS už tolikrát, že bych mohl jen znuděně postávat bokem, ale neudělal jsem to. Baví mě stará tvorba, líbí se mi ale i nové skladby, které v sobě mají víc temnoty. Je až fascinující, kolik je v těchto veteránech energie. Kdejaká mladá smečka by jim mohla závidět nadšení, feeling, i schopnost bourat muzikou zdi. Nahrubo nasekaný death metal a grindcore, to vše zabalené v mokvajících melodiích. Byl jsme stržen do víru a opět jsem si potvrdil, že na tuhle kapelu je spolehnutí. Z reproduktorů se k nám valilo pěkně divoké tsunami! Masakr, ostatně jako vždy. 





ASTRIFEROUS když začala hrát tahle skupina z Kostariky, připadalo mi, že kolem začíná smrdět shnilé maso. Netuším, jestli jste někdy byli přítomni u exhumace hrobu, ale ani nemusíte. Stačí si poslechnout jejich death metal volně inspirovaný kapelami jako INCANTATION, DEMILICH, TOMB MOLD, ADRAMELECH, BLOOD INCANTATION, IMMOLATION, GORGUTS a garantuji vám, že re rozpadnete v prach. Mě se to alespoň při pátečním vystoupení stalo. Byl to podmanivý obřad, starodávný rituál pro vyvolávání temných sil. Ze skladeb odkapávala zkažená krev a smrt byla zase jednou hodně blízko. Stála ve stínu a kývala souhlasně hlavou. Jak by také ne, hrálo se tu hlavně pro ní i pro všechny prokleté. Tohle byla hodně smradlavá, rozkládající se a mokvající death metalová mršina! Hroby byly otevřeny, rakve rozsekány na kusy! 





When this band from Costa Rica started playing, I thought I smelled rotten meat all around. I don't know if you've ever been present at a grave exhumation, but you don't have to. Just listen to their death metal loosely inspired by bands like INCANTATION, DEMILICH, TOMB MOLD, ADRAMELECH, BLOOD INCANTATION, IMMOLATION, GORGUTS and I guarantee you will re crumble into dust. At least it happened to me during Friday's show. It was a captivating ceremony, an ancient ritual for summoning dark forces. The songs dripped with corrupted blood and death was once again very close. She stood in the shadows, nodding her head in agreement. How could she not, the music was played for her and all the damned. This was a very smelly, decomposing, pissing death metal carcass! The graves were opened, the coffins cut to pieces!

MORBIFICpánové vydávají 21. dubna nové album. Mám jej už nějaký čas doma na recenzi (která vyjde brzy) a tak pro mě bylo vystoupení těchto tmářů takovým potvrzením, jestli na mě jejich hudba funguje i naživo. Mohu vám podepsat vlastní krví, že to byla smradlavá pitva podle mého gusta. Kdysi dávno jsem dělal na civilní službě na patologii. Občas se tam děly podivné věci. Při vystoupení těchto maniaků jsem si na své morbidní zážitky ihned vzpomněl. Atmosféra opravdu připomínala veřejnou pitvu. Pacient ještě trošku žil, ale to nám nikomu nevadilo. Hlavní bylo, že jsme si tenhle totální shnilý nářez ve stylu AUTOPSY, CARCASS, IMPETIGO, MORTICIAN, GRAVE, PURTENANCE, DEMIGOD, FUNEBRE, ABHORRENCE, FESTERDAY, PESTIGORE, UNDERGANG, užili. Reálně jsem cítil, že mám ruce ponořené hluboko do vnitřností. Pálil mě mozek a byl jsem mimo. Tohle byl starý, zahnívající death metal, jak vystřižený ze starých učebnic. Navíc zahraný s elegancí a morbidním nadšením. Pánové zkrátka přišli, provedli nám vivisekci a odešli středem! Úžasný temný zážitek!

 




The masters are releasing a new album on April 21. I've had it at home for a while for review (which will be out soon) and so for me the performance of these darkies was a confirmation if their music works for me live. I can sign with my own blood that it was a smelly dissection to my liking. Once upon a time, I worked in the civil service in pathology. Strange things happened there sometimes. When these maniacs performed, I immediately remembered my morbid experiences. The atmosphere was really like a public autopsy. The patient was still a little alive, but we didn't mind. The main thing was that we enjoyed this total rotten blast in the style of AUTOPSY, CARCASS, IMPETIGO, MORTICIAN, GRAVE, PURTENANCE, DEMIGOD, FUNEBRE, ABHORRENCE, FESTERDAY, PESTIGORE, UNDERGANG. Realistically, I felt my hands were buried deep in my guts. My brain was burning and I was out of it. This was old, rotting death metal, like something out of the old textbooks. And played with elegance and morbid enthusiasm. Gentlemen simply came in, gave us a vivisection and left in the middle! What an amazing, dark experience!

Návštěvnost byla velmi slušná a zvuk musím rozhodně pochválit. Už dlouho jsem neslyšel takhle dobře odvedenou práci. Klobouček! Co se týká organizace, tak je znát, že pánové mají muziku rádi. Vše běželo jako po drátkách.

Jak už bývá mým dobrým zvykem, rád bych poděkoval všem, co se o tuhle akci zasloužili. Pevně věřím, že jsme se neviděli naposledy. Klub Woko vám můžu jenom doporučit. Moc se mi tam líbilo. Pro menší, undergroundové akce se jedná o místo jako stvořené. Bylo to opravdu fajn, děkuji pěkně. Nečekal jsem, kolik potkám v Jablonci známých a kamarádů. I kvůli vám byl večer ještě víc vydařený. Rád jsem vás viděl! Některá setkání zahřála u srdce.







Když jsem tuhle dovolenou a akci plánoval, měl jsem v hlavě několik neznámých. Jak se dostanu zpátky na chalupu? Za den jsem nakonec nachodil něco ke dvaceti kilometrům v kopcích. Lehce pod vlivem (cestou vystřízlivím), jsem se vydal směr Kynast. Nikde ani živáčka, přesto jsem měl pocit, že jsem právě zhlédl několik hororových filmů a nechce se mi věřit, že ve stínu nikdo nestojí. Bolí mě nohy, pálí na plicích, je to pro mě docela náročné. Podcenil jsem síly? Ne, já se nedám, jsem stará škola. Nesmím si nikde sednout, jinak usnu a umrznu. Pohltí mě les, vylezu nahoru na hřebeny. Svítím si telefonem, potkám samozřejmě několik srnek, lišku a potom se objeví on. Není to šedý vlk, ale toulavý pes. Chvíli na sebe ceníme zuby, ale nakonec to vzdá. Zdá se, že mám štěstí, říkám si pod kaštanem, u kterého jsme kdysi s mým kamarádem vždycky kouřili (a následně cucali mentolový bonbóny, aby byla moje máma v klidu), než jsme se vydali do chalupy. Kamna dávno vyhasla a tak si jen zalezu pod spacák. Chvilku vytuhnu a pak klepu kosu až do rána. 


Když vstanu, tak si sednu na lavičku a dlouho se dívám na Ještěd. Jsem moc rád, že jsem vyrazil. Takhle nějak má, podle mě, vypadat underground! Držte se v současném divném světě a třeba se jednou potkám i s vámi. Věřte mi, že to stojí pořád za to! Je to moje krev, neumím bez koncertů žít. Prostě to nejde a jsem tomu moc rád. Děkuji vám za pozornost, moc si vaší přízně i toho, že v dnešní době vůbec čtete, vážím! Death metal forever! Na zdraví, přátelé! Jdu sekat dříví a potom asi zmizím na nějaký čas v lesích....jsem prostě šedý vlk samotář...


about bands on DEADLY STORM ZINE:

ASTRIFEROUS:


MORBIFIC:



Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

twitter:

instagram:

facebook:

sobota 5. října 2024

Report, photos, video - NECROTTED, CUTTERRED FLESH, ISACAARUM, INGROWING - Divadlo pod Lampou, Plzeň - 4. 10. 2024


Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)


kompletní fotogalerie zde / all photos here:

O víkendu jsem spadl podruhé na chalupě ze střechy. Byl by to asi dobrý status na sociálních sítích, o kterým bych mohl dlouhé hodiny diskutovat s umělou inteligenci i ruskými chatboty, ale neudělal jsem to. Místo toho jsem si namazal záda opodeldokem a modlil se celý týden, abych byl v pátek v pořádku. No, nebyl jsem, ale pevně věřím v sílu piva, jako anestetika. Byl by hřích nevyrazit, když už je v Plzni taky nějaký ten death metal a ne pořád jen dokola retro thrash, přihřátej heavík a nebo pseudo black, na které se všude teď chodí.

Jako společnost postupně ztrácíme základní instinkty a tak je pro mě každý koncert důležitý pro udržení duševní rovnováhy. Jak říká jeden můj kamarád: "Když ti mrdá, jdi do lesa nebo na koncert. Přečti si dobrou knížku!". My to děláme. Metalisti jsou sice velmi konzervativní posluchači, ale mí kamarádi aspoň netrousí kolem sebe nekonečná moudra a statusy. Jsme generace, která až skončí, tak se už budou pít v hospodách jenom laté a pivní speciály z těch nejvzdálenějších garáží. Vím to, cítím to, už dávno nechci držet prst na tepu doby. Mám rád svý jistý a nevymýšlím znovu kolo. Takže sedím v pátek celý den vzpřímeně, abych nenamáhal záda. Nemažu se vonnými krémy, abych nesmrděl jak levná děvka. Místo toho si dám doma jeden rum a obléknu se do trika mých oblíbených japonských Defiled. Cestou v tramvaji píšu Gorovi jasný vzkaz. Bude metal! Bude pivo.

A tak zase po nějaké době sedíme v hospodě U Ševců, proplachujeme volátka a naší diskuzní skupinou je hospoda v klasickém stylu. Mezi nahýbáním z půllitrů si otíráme brady a vášnivě mluvíme o knihách, hudbě, o koncertech, co jsme zažili. Jen okrajově zmíníme, co nás trápí a co přináší život, protože jsme se dlouho neviděli a na rovinu - stejně neznám nic lepšího, než jen tak posedět, pokecat a pak jít na metal. Možná jsme šedivý, ale moc dobře víme, že kdysi nebyla tráva zelenější a holky kozatější. Každá doba má své a mladí to mají dneska hodně těžký. Koneckonců, sami jsme je vychovali a jdeme jim příkladem. 

Když už máme náladu, přesuneme se do klubu. Ukážu u vstupu vstupenku, koupenou 14 dní dopředu. Vždycky to tak dělám. Pomáhá mi to v plánování volného času. Mým hrdinou není Láďa Hruška, ani Tomáš Flus, ale právě kapely, na které jsme zašli. Underground, podsvětí, dnes grindcore, death metal v jeho brutální podobě. Extrém, od kterého hlavně chci, aby mi vyčistil hlavu, abych byl daleko od nákupních center, od děsivého zpravodajství, od válek, od tupých dam s umělými pysky a pánů v upnutých tričkách. Nikdy jsem nešel s davem a jiné už to asi nebude. Jsem moc rád, že podobné koncerty ještě jsou. Zdravíme známé, jdeme ihned na bar, hladinka se musí udržovat. Už začínají? Ptám se a odpovědí je mi první hrábnutí do strun. 

ANIME TORMENT - jsme neviděli. Respektive, přišli jsme přesně v moment, kdy končili. Na stránkách klubu bylo napsáno, že se začíná v půl sedmé. Nebyla to pravda, hrálo se už od šesti. Škoda.


INGROWING - až nám jednou všem narve do hlavy Elon Musk své čipy a budeme se ulicemi potácet ještě víc než dnes, až nastane totální apokalypsa a začne být člověk člověku vlkem, až budeme proklínat svoje rodiče a přestanou se rodit děti, tak bude znít éterem stále grindcore a death metal v podání INGROWING. Kapelu jsem neviděl už hodně dlouho a tak pro mě bylo jejich vystoupení takovým mrtvolně mokvajícím osvěžením. Nekompromisní, surová jízda od začátku do konce. Pánové s námi neměli žádné slitování a mě nezbývá než smeknou pomyslný skalp a poklonit se. Takových let na scéně a stále jsou jejich koncerty kulervoucí. Danke schön, pardálové!





When Elon Musk shoves his chips in all our heads and we all stagger through the streets even more than we do today, when the apocalypse comes and man becomes a wolf to man, when we curse our parents and stop having children, then grindcore and death metal will still be played by INGROWING. I hadn't seen the band in a long time, so their performance was such a deadening refresher for me. An uncompromising, raw ride from start to finish. The gentlemen had no mercy on us and I have no choice but to bow my imaginary scalp and take a bow. So many years on the scene and still their concerts are climactic. Danke schön, gentlemen!

ISACAARUM - mám s kapelou takový zvláštní vztah. Některé skladby mě baví opravdu hodně, jiné nikoliv. Tedy doma, z přehrávače. Naživo to bylo úplně jiné. Kapela se po letech dala znovu dohromady, navíc zpěvák Chymus slavil padesátiny a křtilo se nové album (gratulujeme, barde!). Bylo vidět i slyšet, že si to takhle black grindová legenda přijela užít. Vnímal jsem to celým svým tělem, ze kterého mi postupně odpadalo všechno maso od kostí. Navíc, kapela byla vždy úchylná takovým tím sympatickým způsobem. Nejinak tomu bylo i v Plzni. A tak jsem zase jednou stál, podupával si nohou, kýval se do rytmu a několikrát si i zařval z plných plic. Byl to nářez? Byl. Tedy, vše je v nejlepším pořádku.

 




I have this special relationship with the band. Some songs I really enjoy, others I don't. I mean, at home, from the record player. Live, it was completely different. The band reunited after many years, plus the singer Chymus celebrated his fiftieth birthday and a new album was christened (congratulations, bard!). You could see and hear that the black grind legends came to enjoy themselves like this. I felt it with my whole body, from which all the flesh was gradually falling off my bones. Plus, the band was always creepy in that sympathetic way. It was the same in Pilsen. And so I stood once again, stamping my feet, swaying to the rhythm and a few times even screaming at the top of my lungs. Was it a blast? It was. I mean, everything is fine.

CUTTERRED FLESH - Trepanace lebky byla provedena zkušeně a s elegancí starých patologů. Jeden ostrý riff střídal druhý a jednotlivé motivy se mi zadíraly hluboko do mozku. Poslední dvě desky jedu stále dokola, hlavně v práci, když už mám všeho plné zuby. Brutalita s jasným temným vzkazem a originálním otiskem. Skvělé nové album pokřtěno! Výlety do těch nejtemnějších zákoutí lidské mysli. Navíc, mezi muzikanty funguje vzájemná chemie, jsou sehraní jako dobře seřízený stroj na zabíjení. Samozřejmě promazaný krví a lidským tukem. Dejte mi někdo také skalpel, chtělo se mi zařvat. Celá veřejná pitva probíhala v surovém, drsném a mocném stylu. Jestli máte také svůj sklep plný tajemství, tak byste mi určitě dali za pravdu. Brutální death metal, který nás rozemlel na prach. Rovnou do hamburgerů. Vynikající!

 





The trepanation of the skull was performed with the skill and elegance of old pathologists. One sharp riff followed another and the individual motifs dug deep into my brain. I've been playing the last two records over and over again, especially at work when I'm fed up with everything. Brutality with a clear dark message and original imprint. Great new album christened! Trips into the darkest corners of the human mind. Plus, the chemistry between the musicians works, they're as in tune with each other as a well-tuned killing machine. Lubricated with blood and human fat, of course. Somebody get me a scalpel, I wanted to scream. The entire public autopsy was conducted in a raw, rough and powerful style. If you have a basement full of secrets, you'd agree with me. Brutal death metal that ground us to dust. Straight into hamburgers. Excellent!

NECROTTED - němečtí maniaci přišli, naladili své nástroje, postavili se do výchozích pozic a potom nás pověsili na zeď. Opravdu, jakoby mě někdo škrtil ve větru a odřezával mi pruhy kůže ze zad. Death metal, deathcore, vše ve velkém tlaku, s pořádnou porcí energie, se vztekem. Bylo to jako potkat smečku rozzuřených pitbulů, kteří už hodně dlouho nejedli. Vibrovaly mi všechny kosti v těle a mozek měl co dělat, aby nevyskočil z lebky ven. Ve vnitřnostech se usadila tíseň a užíval jsem si jednotlivé motivy. Vše bylo brutální, totálně zničující. Jako lavina, do které spadnete a rozdrtí vás na tisíc kousků. Německá mašina byla ve velmi dobré formě. Když skončila se svým zabíjením, měl jsem co dělat, abych zůstal na nohou. Absolutní masakr!

 





The German maniacs came in, tuned their instruments, got into position and then hung us on the wall. Really, it was like someone was strangling me in the wind and cutting strips of skin off my back. Death metal, deathcore, all high pressure, with a good dose of energy, with rage. It was like meeting a pack of angry pit bulls who hadn't eaten in a long time. All the bones in my body were vibrating and my brain was doing its best not to pop out of my skull. A heaviness settled in my gut and I enjoyed each motif. Everything was brutal, totally devastating. Like an avalanche you fall into and it crushes you into a thousand pieces. The German machine was in very good shape. By the time it was done killing, I had a lot to do to stay on my feet. Absolute carnage!

Mám dost a moje mysl je čistá a průzračně klidná jako vánek na ranním hřbitově. Jako lotosový květ, ve kterém sedí starý budhistický mnich. Dopiju, dojdu si na záchod a pak sleduji z nočního autobusu míhající se lampy, opilce, skupinky mladých hledajících jeden druhého, svůj protikus. Všechno kolem se mění a je těžké sledovat, být alespoň trošku v centru dění. Metal, na který chodíme, je dávno hlavně pro starý, ale nevadí mi to. Já si večer a všechny kapely neskutečně užil. Byla to zkrátka jízda od začátku do konce. Nezbývá, než poděkovat pořadatelům a všem, kteří mi tenhle zážitek zprostředkovali. Zvuk náležitě řezal, návštěvnost byla slušná a organizace v pořádku. Taky jsem potkal spoustu známých a udělal si nové. Tohle na sociálních sítích nezažijete, není-liž pravda. 

Nic už mě nebolí, ke spánku uléhám očištěný. Ráno je to samozřejmě jiné. Bolehlav nebo záda? Přemýšlím, co mě trhá víc. Usedám k počítači, píšu tenhle článek a venku se hádají nějací mladí manželé o to, do jakého supermarketu pojedou. Dojde i na sprostá slova, na kurvy a debily. A tak mě napadá: "Když ti mrdá, jdi do lesa nebo na koncert. Přečti si dobrou knížku!"  Děkuji vám za pozornost. Buďte silní a mějte slunce v duši a repráky pořádně nahlas!


Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)



---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER