DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#panzerchrist. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#panzerchrist. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 6. prosince 2024

Recenze/review - PANZERCHRIST - Maleficium Part I (2024)


PANZERCHRIST - Maleficium Part I
CD 2024, Emanzipation Productions

for english please scroll down

Vždycky jsem rád sledoval šelmy na lovu. Jejich soudržnost, touhu zabíjet, jejich nadšení a hladové oči podlité krví. V přírodě to takhle funguje odnepaměti a i když někdy najdu roztrhaná těla kousek od cesty, tak mě tenhle koloběh života a smrti stále fascinuje. My lidé, na svoje pradávné pudy a reflexy někdy zapomínáme. Jsem potom vždycky rád, když se setkám s kapelami, které uctívají staré pořádky, hrají opravdově a upřímně. Dánským PANZERCHTIST jsme se na našich stránkách již několikrát věnovali. Jsem starý fanoušek, který sleduje vývoj téhle smečky od jejich počátků.

Pokaždé, když dojde ke změnám v sestavě, jsem samozřejmě na pozoru. Vokál je vždy výraznou změnou, ale musím podepsat vlastní krví, že zpěvačka Sonja odvedla perfektní práci (ostatně, stejně jako minule). Její jedovatý zpěv krásně doplňuje celkovou chladnou a temnou atmosféru. A zároveň je výrazným prvkem. To samé se dá napsat i o novém bubeníkovi Ove Lungskovi. Jakoby se kapela znovu vydala na lov. 


Novinka je takovým volným pokračováním věcí minulých. Kapela nadále sází na pochmurné nálady, na ostré riffy, divoké bicí a jasný, zřetelný rukopis. Nové skladby jsou napsány velmi podmanivě a je z nich cítit taková ta sirnatá aura, kterou musí ocenit každý poctivý fanoušek black a death metalu. Pokaždé, když se s novou nahrávkou setkám, připadám si jako na starodávném obřadu pro vyvolávání temných sil. Jsem spolu s PANZERCHRIST zpátky v době inkvizice, upalování čarodějnic. Vnímám spalující oheň, který olizuje nejdříve moje nohy, aby mě potom spálil na popel. Nová deska "Maleficium Part I" má na mě velmi podobný účinek. Nejdříve kolem mě chodila jako nějaký mlhavý přízrak, děsila mě ve snech, stala se mojí noční můrou. Měl jsem neodbytný pocit, že mě někdo sleduje, že jsem se stal lovenou kořistí. Pokud máte rádi kapely jako GOD DETHRONED, VADER, NECROPHOBIC, DARK FUNERAL, BELPHEGOR, neváhejte ani chvilku. Dánové potvrzují svůj kultovní status. Navíc se nejedná o žádné album "z povinnosti". Naopak, novinka je živoucím, pestrým organismem, který vás sežere zaživa. Navíc, a píšu to u každé poctivé desky, mě baví novinku poslouchat a rád se k ní vracím. Poslední dobou se čím dál častěji toulám jen tak v lesích. A samozřejmě rád poslouchám stále dokola "Maleficium Part I". Vždycky jsem rád sledoval šelmy na lovu. Jejich soudržnost, touhu zabíjet, jejich nadšení a hladové oči podlité krví. V přírodě to takhle funguje odnepaměti a i když někdy najdu roztrhaná těla kousek od cesty, tak mě tenhle koloběh života a smrti stále fascinuje. Temný, mrazivý black death metal z toho nejhlubšího podzemí! Budete upáleni za své nekonečné rouhání! 


Asphyx says:

I've always loved watching beasts on the hunt. Their cohesion, their desire to kill, their enthusiasm, their hungry, bloodshot eyes. It's the way it's always worked in nature, and even though I sometimes find dismembered bodies just off the road, I'm still fascinated by this cycle of life and death. We humans sometimes forget our ancient instincts and reflexes. I'm always glad, then, when I come across bands that revere the old ways and play with realness and honesty. We have covered the Danish PANZERCHTIST several times on our website. I'm an old fan who has followed the evolution of this pack since their early days.

Every time there are line-up changes, I am of course on the lookout. The vocals are always a significant change, but I have to sign with my own blood that singer Sonja did a perfect job (like last time, anyway). Her venomous vocals beautifully complement the overall cold and dark atmosphere. And at the same time she is a distinctive element. The same can be written about the new drummer Ove Lungsk. It's as if the band has gone hunting again. 


The novelty is such a loose continuation of things past. The band continues to rely on gloomy moods, sharp riffs, fierce drums and a clear, distinct signature. The new songs are written in a very captivating way and there is that siren aura that every honest fan of black and death metal must appreciate. Every time I encounter a new record, I feel like I'm at an ancient ceremony for summoning dark forces. I'm back in the time of the Inquisition, burning witches together with PANZERCHRIST. I feel the burning fire licking my feet first, then burning me to ashes. The new album "Maleficium Part I" has a very similar effect on me. At first it walked around me like some kind of misty specter, haunting my dreams, becoming my nightmare. I had the insistent feeling that I was being watched, that I had become prey. If you like bands like GOD DETHRONED, VADER, NECROPHOBIC, DARK FUNERAL, BELPHEGOR, don't hesitate a moment. The Danes confirm their cult status. What's more, this is no "out of obligation" album. On the contrary, the novelty is a living, colorful organism that will eat you alive. Moreover, and I write this with every honest album, I enjoy listening to the novelty and I love coming back to it. I've been wandering around in the woods more and more lately. And of course I like to listen to "Maleficium Part I" over and over again. I've always loved watching the beasts on the hunt. Their cohesion, their desire to kill, their enthusiasm, their bloodshot, hungry eyes. It's the way it's always worked in nature, and even though I sometimes find dismembered bodies just off the road, I'm still fascinated by this cycle of life and death. Dark, frosty black death metal from the deepest underground! You will be burned for your endless blasphemies!


about PANZERCHRIST on DEADLY STORM ZINE:




tracklist:
1. Blood Leeches
2. Weak Is The Flesh
3. Mist On The Moat
4. Confessions
5. Sister Death
6. Curse Of Desire
7. Savage Daughter
8. Ritual

Lineup:
Michael Enevoldsen - bass, keyboards
Frederik O’Carroll - guitars
Sonja Rosenlund Ahl - vocals
Danny Bo - guitars
Ove Lungskov - drums



úterý 9. ledna 2024

Recenze/review - PANZERCHRIST - All Witches Shall Burn (2024)


PANZERCHRIST - All Witches Shall Burn
EP 2024, Emanzipation Productions

for english please scroll down

Míval jsem děsivé představy. Stávalo se mi čím dál tím častěji, že jsem se z nočních můr neprobudil. Chodil jsem po světě, bílý jako stěna. Můj obličej vypadal jako od popela. Bál jsem se světla a moje krev byla zkažená a černá. Třásl jsem se chladem, i když bylo teplo. Lidé se mě stranili a myslím si, že měli i strach. Občas jsem na ně mluvil cizí, zvířecí řečí. Všichni si nakonec oddychli, když jsem přešel na druhou stranu. Do země nekonečných stínů. Mezi přízraky. Mě se také ulevilo, hraje se zde totiž jenom muzika, která je mému srdci vlastní.

Dánští death black metaloví tmáři PANZERCHRIST přicházejí po loňském skvělém albu "Last of a Kind" (odkaz na recenzi naleznete dole pod článkem) s novým EP "All Witches Shall Burn", které je opět po okraj narvané temnotou, zlem a nekonečným utrpením. Zapalte tedy znovu ohně, pohodlně se usaďte a nechte se unášet na krvavých vlnách řeky Styx.


Čtveřice skvěle napsaných songů, s podmanivě černou atmosférou, vás navěky prokleje. Jedná se o hudbu, kterou uctívám již od svého mládí a pečlivě sleduji cestu téhle smečky. Líbí se mi, že si umí vždy perfektně hrát s morbidními náladami. Jakoby kolem mě ve staré kobce praskaly plesnivé kosti. Ze songů je cítit chlad a absolutní tma. To zase tolik kapel neumí. PANZERCHRIST lze vzdáleně přirovnat k tomu, co hrají třeba takoví DARK FUNERAL, NECROPHOBIC. Kombinace mrazivých black metalových pasáží s hrubým a syrovým smrtícím kovem. To vše zabaleno v plesnivých pavučinách a podáváno na víku od rakve. Skvělý zvuk, děsivý obal, produkce, celkové provedení, to vše je samozřejmě na té nejlepší úrovni. Na tuhle smečku je vždy spolehnutí. K EP "All Witches Shall Burn" jsem se nejraději vracel, když už byla venku tma a foukal ledový vítr. Musel jsem vždy vyrazit ven, nasadit na hlavu sluchátka a zmizet z civilizace. Novinka má v sobě velkou pradávnou sílu, posbíranou snad na prokletých pohřebištích, v dávno opuštěných katakombách i daleko za řekou Styx. Jdu temným lesem a mám pocit, že mě sledují oči šelem. Budu další na řadě? Prokousnou mi hrdlo? Přidávám neustále hlasitost a nová deska je pro mě obřadem, hnilobným odkazem i morbidní představou. Stává se mi čím dál tím častěji, že se z nočních můr neprobudím. Chodím po světě, bílý jako stěna. Můj obličej vypadá jako od popela. Bojím se světla a moje krev je zkažená a černá. Už to nebude dlouho trvat a přejdu na druhou stranu. Těším se. Budou tam totiž hrát PANZERCHRIST. Black death metalová, mrazivá a temná vichřice z onoho světa!


Asphyx says:

I used to have scary fantasies. It was happening more and more often that I didn't wake up from nightmares. I walked around the world, white as a wall. My face looked like ashes. I was afraid of the light and my blood was corrupt and black. I shivered with cold, even though it was warm. People shunned me and I think they were afraid. Sometimes I spoke to them in a strange, animal language. They all finally breathed a sigh of relief when I crossed over to the other side. The land of endless shadows. Among the ghosts. I'm relieved too, because the only music played here is the music that's in my heart.

After last year's great album "Last of a Kind" (link to the review can be found at the bottom of the article), Danish death black metal darkies PANZERCHRIST come with a new EP "All Witches Shall Burn", which is again packed to the brim with darkness, evil and endless suffering. So light the fires again, sit back, and let the bloody waves of the River Styx carry you away.


Four well-written songs, with a hauntingly black atmosphere, will forever curse you. This is music I have worshipped since my youth and have followed the journey of this pack closely. I love that they can always play perfectly with morbid moods. It's like moldy bones cracking around me in an old dungeon. The songs are cold and absolutely dark. Not so many bands can do that. PANZERCHRIST can be remotely compared to the likes of DARK FUNERAL, NECROPHOBIC. A combination of chilling black metal passages with rough and raw death metal. All wrapped in moldy cobwebs and served on a coffin lid. The great sound, the eerie packaging, the production, the overall execution, it's all of course at its best. You can always count on this pack. My favorite time to revisit the "All Witches Shall Burn" EP was when it was dark outside and the icy wind was blowing. I always had to go out, put on my headphones and disappear from civilization. The novelty has a great ancient power to it, gathered perhaps in cursed burial grounds, long-abandoned catacombs and far beyond the River Styx. I walk through the dark woods and I feel the eyes of the beasts watching me. Will I be next? Will they bite my throat? I keep turning up the volume and the new record is a rite of passage, a rotten legacy and a morbid fantasy. It's becoming more and more common for me not to wake up from nightmares. I walk the world, white as a wall. My face looks like ashes. I'm afraid of the light and my blood is corrupt and black. It won't be long now before I cross over to the other side. I'm looking forward to it. Because PANZERCHRIST will be playing there. Black death metal, chilling and dark storm from the other world!



Recenze/review - PANZERCHRIST - Last Of A Kind (2023):


tracklist:
1. Sabbath Of The Rat
2. A Stone For The Graveless
3. Satan Is Among Us
4. She's A Witch



středa 26. července 2023

Recenze/review - PANZERCHRIST - Last Of A Kind (2023)


PANZERCHRIST - Last Of A Kind
CD 2023, Emanzipation Productions

for english please scroll down

Stávalo se to čím dál tím častěji. Výpadky paměti, které když odezněly, tak po nich zůstala v hlavě nekonečná bolest. Kolem tebe se válela zohavená těla. Brodil si se krví a neměl daleko k šílenství. Co jsem to provedl? Říkal sis stále dokola a nechal se zavřít do temné kobky. Teď můžeš zase ven a nechat průchod svým bestiálním myšlenkám. Je totiž válka a takové jako ty potřebují do první linie. Konečně si našel svůj klid. Můžeš zabíjet a ještě ti za to poděkují. 

Poslední roky dost často přemýšlím, kde se bere v lidech zlo? Dánští black death metalisté PANZERCHRIST sice na moje otázky nedávají jasné a přesné odpovědi, ale jejich muzika je natolik emotivní a návyková, že najednou začínám spoustu věcí lépe chápat. Jakobych byl zahalený při poslechu do krvavé mlhy. Pánové hrají s nadšením, zkušenostmi a umí navodit atmosféru absolutního nihilismu. Negace všeho dobrého pomocí skvěle zahrané muziky. No řekněte, co si víc může fanoušek záhrobí přát?


Všichni asi víte, že tahle smečka působí v katakombách již od roku 1993. Je tomu již deset let, kdy jsme mohli slyšet poslední album ("7th Offensive"). PANZERCHRIST se vrátili, aby nám ukázali, že rozhodně nepatří do starého železa. Naopak, novinka je velmi dobrou nahrávkou po všech stránkách. Zvuk, obal, celkové provedení, je přesně takové, jak to máme u těchto vojáků temnoty rádi. Chladný, uhrančivý black metal je zde kombinovám se surovým death metalem přesně takovým způsobem, u kterého při poslechu nebudete na tomto světě. Budete se procházet po starých bojištích a kolem oživnou přízraky. Mívám to takhle u všech dobrých desek. Sednu si a v klidu poslouchám. Nejlépe v noci, když je všude kolem klid. Nechám na sebe album působit a pak se pokusím sepsat své představy. U "Last Of A Kind" byly mé myšlenky spoutané řetězy, byl jsem mučen, zastřelen, popraven oběšením. Pokaždé jsem se vrátil z druhé strany. Přijde mi, že kapela udělala při nahrávání to samé. Zavřela se na onen svět, načerpala inspiraci ve starých plesnivých katakombách, na hřbitovech, na kterých jsou hromadné hroby padlých bojovníků. Tahle deska hoří jasným čeným plamenem. Ostré riffy, zničující bicí a jedovatý vokál, tohle všechno dohromady tvoří velmi smrtící koktejl. Stačí se napít a uslyšíte sami. Stávalo se mi to čím dál tím častěji. Výpadky paměti, které když odezněly, tak po nich zůstala v hlavě nekonečná bolest. Démonické, magické black death metalové ozvěny z temnoty! Smrt, válka, zabití!


Asphyx says:

It was happening more and more often. Memory lapses that, when they went away, left an endless pain in my head. Mutilated bodies lying around you. You were wading through blood and far from insane. What have I done? You told yourself over and over again and let yourself be locked in a dark dungeon. Now you can get out again and let your bestial thoughts run wild. It's war, and they need people like you on the front lines. You've finally found your peace. You can kill and they'll thank you for it.

I've been wondering a lot lately, where does evil come from in people? Danish black death metallers PANZERCHRIST don't give clear and precise answers to my questions, but their music is so emotional and addictive that I suddenly start to understand a lot of things better. It's as if I'm enveloped in a bloody fog while listening to them. The gentlemen play with enthusiasm, experience and can evoke an atmosphere of absolute nihilism. The negation of all that is good through well played music. Well, what more could a fan of the afterlife ask for?


You all probably know that this band has been active in the catacombs since 1993. It's been a decade since we heard their last album ("7th Offensive"). PANZERCHRIST are back to show us that they are definitely not old. On the contrary, the new album is a very good record in all aspects. The sound, the cover art, the overall production, is just the way we like it with these soldiers of darkness. Cold, spellbinding black metal is combined here with raw death metal in exactly the kind of way that you won't be in this world when listening to it. You'll be walking around old battlefields and ghosts will come to life all around you. I used to be like that with all good records. I sit down and I listen quietly. Preferably at night, when it's quiet all around. I let the album work on me and then I try to write down my ideas. With "Last Of A Kind" my thoughts were chained, I was tortured, shot, executed by hanging. Each time I came back from the other side. It seems to me that the band did the same thing when they recorded it. They closed themselves off to the other world, took inspiration from the moldy old catacombs, the cemeteries where the mass graves of fallen warriors are. This record burns with a bright black flame. Sharp riffs, devastating drums, and venomous vocals, all of these combine to make a very lethal cocktail. Just take a sip and hear for yourself. It was happening to me more and more. Memory lapses that, when they went away, left an endless pain in my head. Demonic, magical black death metal echoes from the darkness! Death, war, killing!


tracklist:
1. Turn the Rack
2. My Name Is Lucifer
3. Last of a Kind
4. The Fires on Gallows Hill
5. The Devils Whore
6. Sabbath of the Rat
7. Baptized in Piss
8. Juniper Creek

Lineup:
Frederik Enevoldsen - bass, keyboards
Frederik O’Carroll - guitars
Danni Jelsgaard - drums
Sonja Rosenlund Ahl - vocals
Danny Bo Pedersen - guitars



TWITTER