Vím to již dávno. Znám svoji duši. Rád se ukrývám ve stínu. Toulám se v katakombách. Naslouchám děsivým ozvěnám ze záhrobí. Rozmlouvám s démony, kývám se rytmu jejich zlých slov. Vím to již dávno. I po své smrti budu poslouchat death metal. Mám velkou sbírku desek, kterou si hrobu nevezmu, ale až přejdu přes řeku Styx a zaplatím svým svědomím, narvu si do hlavy podobné desky, jako je ta od OBSCENE z Indiany. Tuhle smečku sleduji od jejich počátků. Pokud máte chuť, přečtěte si recenze na minulé desky i rozhovor. Obojí je odkazováno dole pod článkem.
Pánové se vracejí po dvou letech a jsou silnější než kdy dřív. Pokud máte rádi absolutní tmu promíchanou s chladem a klasický, starý, prašivý death metal, neváhejte ani chvilku. V téhle kapele hrají zkušení muzikanti, kteří tvoří hudbu srdcem. Zaznělo jen několik prvních tónů a už jsem byl spálený na popel. Hroby jsou znovu otevřeny a Smrt čeká i na vás. Stačí jen přijmout pozvání.
Kapele se opět povedlo nahrát desku, která má všechny předpoklady pro to, abych ji poslouchal stále dokola. Sází se tu na silné melodie, masivní a surový zvuk (Engineered and Mixed by Noah Buchanan at Mercinary Studios, Mastered by Dan Lowndes at Resonance Sound Studios). Je to přírodní živel, je to vichr, který proletí márnicí a zůstanou po něm polámané kosti. Cítím chlad, mrtvolný zápach rozkládajících se těl. Album je nahráno postaru, poctivě a je uvěřitelné. Jako bych se dusil vlastní krví, nemohl se nadechnout, jako bych se stal svým vlastním stínem. Stylově potom máme co do činění s odrůdou death metalu, který hrají třeba i takoví ASPHYX, HAIL OF BULLETS, BOLT THROWER, OBITUARY. U těchto kapel se pánové volně inspirovali. Přidali potom své vlastní nápady a invenci. Nálady, létající kolem jako noční můry, jsou pochmurné, misantropické, nihilistické, doomové. Líbí se mi, jak kapela kombinuje rychlé pasáže s těmi pomalejšími. Pokaždé, když navštívím nekonečné močály Hádovy říše, tak si říkám, že desky jako "Agony & Wounds" sem patří. Album muselo být v podobných místech nahráváno. Jinak si nedovedu vysvětlit naléhavost, tlak a energii, které ze skladeb odkapávají jako krev z čerstvé rány. Je to zběsilá jízda, která končí v samotném pekle. Je sice pravda, že se nejedná o nic nového, ani převratného, ale prodám vám klidně svoji duši - novinka vás smete z povrchu zemského. Rovnou do podsvětí. Rád se ukrývám ve stínu. Toulám se v katakombách. Naslouchám děsivým ozvěnám ze záhrobí. Rozmlouvám s démony, kývám se v rytmu jejich zlých slov. Vím to již dávno. I po své smrti budu poslouchat tohle album. Zničující, mrazivé death metalové tsunami, děsivé ozvěny z onoho světa! Vaše kosti budou rozdrceny na prach!
Asphyx says:
I've known for a long time. I know my soul. I like to hide in the shadows. I wander the catacombs. I listen for the eerie echoes from the beyond. I converse with demons, swaying to the rhythm of their evil words. I've known this for a long time. Even after I die, I'll still be listening to death metal. I have a large record collection that I won't take to my grave, but when I cross the River Styx and pay with my conscience, I'll cram records like Indiana's OBSCENE into my head. I've been following this pack since their early days. If you're so inclined, check out the reviews of past records and the interview. Both are linked at the bottom of the article.
The gentlemen are back after two years and are stronger than ever. If you like absolute darkness mixed with cold and classic, old, dusty death metal, don't hesitate a moment. This band features experienced musicians who make music with their hearts. The first few notes were played and I was already burnt to ashes. The graves are open again and Death is waiting for you. All you have to do is accept the invitation.
The band has once again managed to record a record that has all the ingredients to make me listen to it over and over again. It relies on strong melodies, massive and raw sound (Engineered and Mixed by Noah Buchanan at Mercinary Studios, Mastered by Dan Lowndes at Resonance Sound Studios). It's a natural element, it's a whirlwind that blows through the morgue and leaves broken bones in its wake. I can smell the cold, the dead smell of decomposing bodies. The album is recorded the old-fashioned way, honestly, and it's believable. It's like I'm choking on my own blood, unable to breathe, like I've become my own shadow. Stylistically then we are dealing with the variety of death metal played by such bands as ASPHYX, HAIL OF BULLETS, BOLT THROWER, OBITUARY. These bands were freely inspired by the gentlemen. Then they added their own ideas and inventiveness. The moods, flying around like nightmares, are gloomy, misanthropic, nihilistic, doom. I like how the band combines fast passages with slower ones. Every time I visit the endless swamps of Hades, I think to myself that records like "Agony & Wounds" belong here. The album must have been recorded in similar places. Otherwise, I can't explain the urgency, pressure and energy that drip from the songs like blood from a fresh wound. It's a frantic ride that ends in hell itself. Admittedly, it's nothing new or groundbreaking, but I'll sell you my soul - the novelty will sweep you off the face of the earth. Straight to the underworld. I like to hide in the shadows. I roam the catacombs. Listening for the eerie echoes from the beyond. Talking to demons, swaying to the rhythm of their evil words. I've known this for a long time. Even after I'm dead, I'll listen to this album. A devastating, chilling death metal tsunami, eerie echoes from the afterlife! Your bones will be crushed to dust!
Interview with death metal band from USA - OBSCENE.
Answered Brandon (drums) and Kyle (vocals), thank you!
Translated Duzl, thank you!
Questions prepared Jakub Asphyx.
Ave OBSCENE! Greetings to catacombs! First, let me express my appreciation to you. I follow your band since 2017 since you released your first EP “Sermon to the Snake” and you belong to my most favorite bands. Here in the Czech Republic, you are not very known, but this is a very small country with a tiny underground community. How exactly the OBSCENE was founded?
BRANDON - Obscene was founded in 2016 by me, our former guitarist Ryan Green, and Kyle. Ryan and I had been playing in a more technical death metal band at the time and for years prior, and wanted to do something more in the HM-2 vein, similar to early Bloodbath, Dismember and a myriad of other Swedish classics. I wanted something different and new to the area. Vocally, I thought of Kyle, because I believe around that same time he mentioned wanting to front a band again, and I’ve always enjoyed his presence and performance as a frontman. Fuckin’ wild pipes on that guy. He didn’t hesitate to reply and agreed to check it out. I initially had a bunch of ideas for songs sitting around, basically the entirety of the “Sermon to the Snake” demo, and we recruited our good friend and bassist Erik Lund (Recently passed and eternally missed, RIP), and other buddy and guitarist Josh Kappel. We jammed the songs I had ready and written, played a few shows with them, and after a while Ryan had to step down from his position. We went under Blood Chasm at that time, too. We then changed our name, recorded the demo tape, signed to Blood Harvest, and played some more gigs before Erik and Josh had to do the same. After all of that, we picked up Mike Morgan on guitar, who I also played with in that same technical death metal band mentioned earlier - and Roy Hayes on bass, he had history with all of Kyle’s old bands and we knew him well in the scene and knew of his tone and talents. Since then, it’s been an unstoppable freight train of riffs! Couldn’t be happier with the current state of Obscene. We’ve only been growing stronger with every release.
KYLE- Hey, thanks for being with us since the demo! Always cool and validating to hear people who have supported us since the jump.
Recently you released the new record "...from Dead Horizon to Dead Horizon", which is again full of pure real death metal. With which feelings did you enter to the studio? For example, did you have a plan, where and how do you want to move from the last album? In my opinion, the new record seems to be darker and at the same time colder. I have to admit that the atmosphere of the whole album literally captivated me.
BRANDON - We do enjoy pure and real death metal. That’s why we do what we do. We went into the studio with pretty much the same intent that we had during the “Inhabitable Dark” session. Guns blazing, no bullshit, straight to the point, raw tracking, and fin. We did Inhabitable over the span of a weekend. With the new album, we had a week booked in Mercinary with Noah. A little more time to really experiment with stuff, and make sure we were thoroughly satisfied with the end product. Darker and colder is definitely the vibe we were shooting for. I’m glad it served you well!
Noah Buchanan, the "metal guru" took care of the mix and mastering of the album again. Why exactly him? Personally, I like his handwriting, which really fits your music. Generally, the sound is great, it reminds me of the old records from the nineties. Was this a purpose?
BRANDON - We chose Noah for multiple reasons. One, we wanted to try out a new place, new sound, etc. Two, we all enjoy Nunslaughter, and know how talented the dude is as a musician and behind the board. Three, Mercinary has the original board that was used in Morrisound studios, as well as the early days of Mana. Endless amounts of classic records that influenced us all were tracked, mixed and mastered through that thing. It was surreal to think that ours would be, too. I’d consider that a definite selling point, ha!
KYLE- Brandon pretty much nailed it all, but I’ll add that we wanted to také a chance on upside. We’re not a band that’s going to experiment too much or step out of pocket so it’s important for all of us not to put out the same record twice. It’s a big reason why besides the band itself, we all worked with new people on ‚…From Dead Horizon to Dead Horizon‘. We think the gamble paid off.
I pay a lot of attention to the graphical part of the CD and I like your cover arts. Who is the author of the monster on the new record "...from Dead Horizon to Dead Horizon" and what is it supposed to express? I had to order a T-shirt immediately, I really like the motif, just please tell us how it relates to the music, how they are thematically interconnected?
KYLE- When working with artists, we like it to be more of a collaborative effort than us dictating what we want. We told Skadvaldur to pretty much go nuts with just wanting a revenant scouring a field filled with corpses. We also sent some lyrics and rehearsal tracks. This sort of policy has served us well and there’s no reason to alter this approach as of yet.
I would be interested in the process of how the new songs of the OBSCENE are created. Are you like traditional musicians who are closed in a rehearsal room and simply play, or do you use modern technology and send ideas to each other on the internet? Do you go for a beer together?
BRANDON - I’d say traditional, for sure. We shut the basement door at Mike’s, and we just start playing. There are plenty of riffs that are written and recorded via voice memo on our phones and sent to one another, but we do the bulk of it from scratch. Random improv riffs always turn into something cool when we’re all involved, it seems. We’re all great friends and have known each other for years. Unfortunately work and home life generally keeps us apart until we find times to jam and hang out. The last tour we did with Morta Skuld was great, and an absolute blast being able to be around everyone for more than just a few hours. I miss it already.
All members of the band are also members of other metal groups. I believe, OBSCENE is important to you, but how do you deal with it when you have duties with your main bands? Is OBSCENE a classic band or only a side project for you?
BRANDON - Obscene is our main band at this point, and generally the main focus with everyone. I also front a death/doom band called Mother of Graves that is about to release a new record, which is equally important, but I manage my time with both of them properly and cherish them the same.
When I look at Metal Archives, the number of bands, where you play or you played in the past is really impressive. But do you earn your living? Or do you have to have a classic job? And can you tell us what fields you work in?
BRANDON - I have never used music as my way to sustain myself financially, unfortunately. Never been on that level to where I can keep my bills paid and not work a mundane shift. Outside of music, I manage a pretty sizable distribution warehouse. I stare at part numbers all day and receive/organize/ship inventory. Home appliance stuff. Parts. It’s exhausting, but it keeps me going and also allows me good PTO to use for band life.
KYLE- That’s something I’ve had a bit of an internal grapple with. I’m sure making a living playing extreme music is cool and all, but I’m not sure I’d want to be in a position where I feel like I *HAVE* to do this. I’m here because I want to be. And I don’t think it’s all that difficult to také time off work to accomplish your goals. I mean, if your job won’t allow you a week or two off to tour or record; that’s a shitty job and you need a new one. I’ve also been fortunate and lucky to have an incredibly supportive and patient wife where having to leave for a bit isn’t a domestic issue.
You are old experienced dogs who play in their own way. You have your own handwriting, which is something that is sometimes forgotten today. A lot of bands just sound like copies of others. I am sure that you had some idols. Who influenced you as a musician and who was your main idol? When and how did you actually start to play? What was the first impulse to grab the musical instrument?
BRANDON - Of course. I’ve always looked up to the works of people like Chuck Schuldiner, Dan Swano, Dio, Klaus Meine, a ton of others around all spectrums of music and genres. Drum specific, I’d say Dave Lombardo, Pete Sandoval, Vinny and Carmine Appice, Scott Rockenfield, to name some. All are phenomenal and forever unrivaled in their musical wizardry and power. I was probably freshly a teen when I first strived to learn guitar, then after that wanted to try out drums, and here we are today. Took some years to really take it seriously and progress, but it all paid off in time.
KYLE- I had played guitar a little in high school but I sucked and never got any good. I’ve always been a passionate fan of underground and extreme music for as long as I can remember. I pretty much weaseled my way into my first band, and it’s been a lot of trial and error to get to where I am vocally. I prefer the more tortured and acidic sounding vocals to the standard gutturals (nothing wrong with those tho!) so guys like Martin van Drunen, John Tardy, Tomas Lindberg, Killjoy, Marc Grewe, Chris Reifert, Scott Ruth, Tom G. Warrior and Chuck Schuldiner were all key. Also, guys like Edgy 59 from Burning Witch, Johnny Morrow from Iron Monkey, and Blaine Cook from The Accused played a role as well.
I think the biggest reward for each band is the reaction of the fans. I like smaller clubs, where musicians and fans are close to each other. How often does OBSCENE perform? Do you go on tour sometimes, for example? I made a search on the internet and I didn't find too many live videos from your performance. How about OBSCENE and concerts? How about a tour in Europe with INCANTATION? I would love that.
BRANDON - Small clubs are always fun. Pack them up with people, give everyone some beers, and it’s bound to be a great time. Well, we had tour plans in 2020 right when the Inhabitable Dark came out. This was also the time that Covid struck the earth and everything shut down. So, needless to say, our plans were canceled. We had just bought a new van and everything. Prior to that, we did a bunch of local gigs, a few weekend tours around the midwest, and that’s really about it. Now that everything is opening up again, we plan to invade many more towns and venues. We’ve done a few one off gigs and some fests since. We just got done with a 10 day tour with Morta Skuld. Went through Missouri, Oklahoma, 4 days throughout Texas, Louisiana, Tennessee, Kentucky and Ohio. It was great. I’d love to get this band out of the country for something like that! It’s been talked about, for sure. It seems the new record is reaching tons of new ground.
KYLE- Shit, a tour with Incantation would be a dream come true! We’re hoping to get overseas next year and hit up one of if not both the American coasts by then too.
I've always wondered which kind of music do musicians actually listen to. Do you have any albums that you like to listen to again and again? And what about some new records from recent years? Did some record impress you enough to buy a CD?
BRANDON - Depends on the mood! I have a pretty large collection of records, tapes and CD’s here ranging from death metal, to doom, to heavy metal, to black metal, to classic rock, to hair/glam/shred stuff. I take influence from many different genres and combine all of them into what I do. I try my best to keep up with new bands and records, but man, there are just so many bands anymore that it kind of overwhelms me. Not necessarily a bad thing, but in the end I generally stick to a lot of older stuff!
KYLE- I try to keep it balanced with new and old. None of us exclusively listen to death metal, but we obviously know our shit. I’ll give ya a good old fashioned playlist:
Holy Moses-Finished With The Dogs
Lucifer’s Hammer-The Burning Church
Samhain-November Coming Fire
Cerebral Rot-Excretion of Mortality
Phobophilic-Undimensioned Identites
Deep Purple-In Rock
Witch Vomit-Abhorrent Rapture
Satyricon-Dark Medieval Times
Wraith-Undo the Chains
Apostle of Solitude-Until the Darkness Goes
Death metal is my favorite musical style. I am mainly fascinated by its darkness, or by a dusty smell from old graves. However, strength and pressure are also important. When I listen to a good record, I'm literally full of energy. What does death metal mean for you? How does it affect your life, your view of the world, how do you perceive death metal as a musician/composer/author?
BRANDON - Death metal will always be held near and dear. It’s the rawness, the power, the anger, the horror, the macabre, the intensity, the speed, the pent up aggression released and manifested via scorching riffs, maniacal vocals and pummeling drums. I don’t know what I’d do without it, honestly. It’s the best outlet there is.
KYLE- Gotta be the vibe and atmosphere. Once you know, you know. I mean „caveman riffs and blast beats‘ are cool and all, but death metal is a lil bit more than that. On the other hand I don’t think masturbatory noodling and pissing contests about how fast one can do a gravity blast means anything. We wanna hear songs that makes ya feel something.
Thank you very much for the interview! I wish not only to the new album "...from Dead Horizon to Dead Horizon ", but also to the whole band OBSCENE a lot of success. I'm going to listen to the album again! It's really great. Additionally, I wish you good luck also in your personal lives.
KYLE- Hey, thank you, Jakub! We appreciate the support. Keep it obscene! OUGH
Rozhovor s death metalovou skupinou z USA - OBSCENE.
Odpovídali Brandon (bicí) a Kyle (zpěv), děkujeme!
Přeložila Duzl, děkujeme!
Otázky připravil Jakub Asphyx.
Ave OBSCENE! Zdravím do katakomb. Nejdříve mi dovol, abych vám vysekl poklonu. Sleduji vaši kapelu již od roku 2017, kdy jste vydali své první EP „Sermon to the Snake“ a patříte dlouhodobě k mým nejoblíbenějším kapelám. U nás v Čechách ale nejste příliš známí, jsme malá země s malou undergroundovou komunitou. Jak jste se vlastně dali dohromady a jak vznikli OBSCENE?
BRANDON - OBSCENE jsme založili v roce 2016. Já, náš bývalý kytarista Ryan Green a Kyle. Ryan a já jsme v té době a roky předtím hráli v techničtější deathmetalové kapele a chtěli jsme dělat něco víc v duchu HM-2, podobně jako kdysi Bloodbath, Dismember a nespočet dalších švédských klasiků. Chtěl jsem něco jiného a nového v této oblasti. S vokálem jsem si vzpomněl na Kyla, protože myslím, že zhruba ve stejné době se zmínil o tom, že by chtěl znovu stát v čele kapely a jeho přítomnost a vystupování jako frontmana se mi vždycky líbilo a má zatraceně dobré hlasivky. Neváhal a souhlasil, že to vyzkouší. Původně jsem měl v zásobě hromadu nápadů na skladby, v podstatě celé demo "Sermon to the Snake" a přibrali jsme našeho dobrého kamaráda a basáka Erika Lunda (nedávno zemřel a navždy nám bude chybět, RIP) a dalšího kamaráda a kytaristu Joshe Kappela. Jamovali jsme skladby, které jsem měl připravené a napsané, odehráli s nimi pár koncertů a po nějaké době musel Ryan ze své pozice odstoupit. V té době jsme také přešli pod Blood Chasm. Pak jsme změnili název, nahráli demokazetu, podepsali smlouvu s Blood Harvest a odehráli ještě pár koncertů, než Erik a Josh museli udělat totéž. Po tom všem jsme přibrali na kytaru Mikea Morgana, se kterým jsem hrál i v té samé již zmíněné technické deathmetalové kapele - a na basu Roye Hayese, který měl za sebou historii ve všech Kyleových starých kapelách a my jsme ho na scéně dobře znali a věděli o jeho tónu a talentu. Od té doby je to nezastavitelný nákladní vlak riffů! Nemůžu být se současným stavem OBSCENE spokojenější. S každým vydaným albem jsme jenom silnější.
KYLE - Ahoj, díky, že jsi s námi od prvního dema! Vždycky je super potkat lidi, kteří nás podporují od začátku.
Letos máte venku novinku „...from Dead Horizon to Dead Horizon“, která je opět plná ryzího pravého death metalu. S jakými pocity jste šli do studia? Měli jste třeba nějaký plán, kam a jak se chcete od minulé desky posunout? Osobně mi nová nahrávka přijde víc temnější a zároveň chladnější. Musím přiznat, že atmosféra celého alba si mě doslova podmanila.
BRANDON - Máme rádi čistý a reálný death metal. Proto děláme to, co děláme. Do studia jsme šli v podstatě se stejným záměrem, jaký jsme měli při nahrávání "Inhabitable Dark". Zbraně v plné palbě, žádné kecy, rovnou k věci, syrová stopáž. „Inhabitable“ jsme natočili během jednoho víkendu. U nového alba jsme měli s Noahem zamluvený týden v Mercinary. Trochu víc času na to, abychom s věcmi opravdu experimentovali a ujistili se, že jsme s výsledným produktem maximálně spokojení. Atmosféra je rozhodně temnější a chladnější, o to jsme usilovali. Jsem rád, že se ti líbí!
Pod mixem a masteringem je již tradičně podepsán metalový guru Noah Buchanan. Proč právě on? Osobně se mi jeho rukopis líbí, k vaší hudbě se opravdu hodí. Celkově je zvuk skvělý, připomíná mi desky z devadesátých let, bylo to cílem?
BRANDON - Noaha jsme si vybrali z několika důvodů. Zaprvé jsme chtěli vyzkoušet nové místo, nový zvuk atd. Za druhé, všichni máme rádi Nunslaughter a víme, jak talentovaný ten chlapík je jako muzikant a taky za pultem. Za třetí, Mercinary má původní pult, který se používal ve studiu Morrisound, stejně jako v počátcích Many. Nekonečné množství klasických desek, které nás všechny ovlivnily, vše bylo nahráno, mixováno a masterováno přes tuhle věc. Bylo neskutečné pomýšlet na to, že by se to mohlo podařit i nám. Považoval bych to za jednoznačný prodejní argument, ha!
KYLE - Brandon to všechno vystihl, ale já dodám, že jsme chtěli prověřit potenciál. Nejsme kapela, která by příliš experimentovala nebo vystupovala z řady, takže je pro nás všechny důležité, abychom nevydali dvakrát stejnou desku. To je také důvod, proč jsme kromě kapely samotné na '...From Dead Horizon to Dead Horizon' všichni pracovali s novými lidmi. Myslíme si, že se nám tento risk vyplatil.
Hodně si potrpím i na grafickou stránku CD a vaše obaly jsem si hodně oblíbil. Kdo je autorem příšery na novince „...from Dead Horizon to Dead Horizon“ a co má vlastně vyjadřovat? Musel jsem si ihned objednat tričko, motiv se mi opravdu hodně líbí, jen nám prosím prozraď, jak souvisí s hudbou, jak je tematicky navzájem propojený?
KYLE - Při spolupráci s umělci máme rádi spíše spolupráci, než abychom diktovali, co chceme. Skadvaldurovi jsme řekli, ať se klidně vyřádí, že chceme jen revenanta, který prohledává pole plné mrtvol. Poslali jsme mu také nějaké texty a skladby. Taková politika nám dobře posloužila a zatím není důvod tento přístup měnit.
Zajímal by mě proces, jakým vzniká u OBSCENE nová skladba. Jste klasici, co se zavřou do zkušebny a jamují nebo využíváte moderní technologie a posíláte si nápady mezi sebou? Chodíte spolu třeba i na pivo?
BRANDON - Určitě bych řekl, že tradiční. U Mikea zavřeme dveře do sklepa a prostě začneme hrát. Spousta riffů je napsaná a nahraná přes hlasovou poznámku v telefonu a posíláme si je navzájem, ale většinu děláme od začátku. Zdá se, že z náhodných improvizovaných riffů se vždycky vyklube něco skvělého, když jsme do toho zapojeni všichni. Všichni jsme skvělí kamarádi a známe se už léta. Bohužel pracovní a soukromý život nás většinou drží od sebe, dokud si nenajdeme čas na zkoušku a posezení. Poslední turné, které jsme absolvovali s Morta Skuld, bylo to skvělé a naprostý nářez, když jsme mohli být se všemi víc, než jen pár hodin. Už teď mi to chybí.
Všichni členové kapely jsou zároveň členy i jiných smeček. OBSCENE jsou pro vás samozřejmě důležití, ale jak to řešíte, když máte povinnosti u svých domovských skupin? Jsou pro vás OBSCENE klasickou kapelou nebo spíše vedlejším projektem?
BRANDON - OBSCENE je v tuto chvíli naše hlavní kapela a obecně se na ni všichni soustředí. Vedle toho stojím v čele death/doomové kapely Mother of Graves, která se chystá vydat novou desku, což je stejně důležité, ale oběma kapelám se věnuji a vážím si jich stejně.
Když se podívám na Metal Archives, tak počet kapel, ve kterých hrajete nebo jste hráli, je opravdu působivý. Uživí vás ale? Nebo musíte chodit do klasického zaměstnání? A prozradíš nám, v jakých oborech se pohybujete?
BRANDON - Bohužel jsem nikdy nevyužil hudbu jako způsob, jak se finančně zabezpečit. Nikdy jsem nebyl na takové úrovni, abych měl zaplacené účty a nemusel pracovat na směny. Mimo hudbu řídím docela velký distribuční sklad. Celý den zírám na čísla dílů a přijímám/organizuji/odesílám zásoby. Věci pro domácí spotřebiče. Součástky. Je to vyčerpávající, ale udržuje mě to v chodu a také mám dost volna, které mohu využít pro chod kapely.
KYLE - S tím jsem se trochu vnitřně potýkal. Jsem si jistý, že živit se extrémní hudbou je super, ale nejsem si jistý, jestli bych chtěl být v pozici, kdy bych měl pocit, že to *MUSÍM* dělat. Jsem tu, protože chci. A nemyslím si, že je tak těžké si vzít v práci volno, abyste dosáhli svých cílů. Pokud ti tvoje práce nedovolí týden nebo dva volna na turné nebo nahrávání, je to práce na hovno a potřebuješ novou. Taky jsem měl to štěstí a kliku, že mám neuvěřitelně podporující a trpělivou manželku, a nemám problém na chvíli z domu odjet.
Jste staří zkušení psi, kteří hrají po svém. Máte vlastní rukopis, což je věc, na kterou se dnes občas zapomíná. Spousta kapel zní jen jako kopie ostatních. Určitě jste měli nějaké vzory? Kdo tě ovlivnil jako muzikanta a kdo byl tvým vzorem? Kdy a jak si vlastně začal hrát? Co bylo prvním impulsem, že si vzal do ruky nástroj?
BRANDON - Samozřejmě. Vždycky jsem vzhlížel k tvorbě lidí jako Chuck Schuldiner, Dan Swano, Dio, Klaus Meine, spousta dalších ze všech hudebních oblastí a žánrů. Konkrétně u bicích bych jmenoval Davea Lombarda, Peta Sandovala, Vinnyho a Carmina Appice, Scotta Rockenfielda. Všichni jsou fenomenální a navždy nepřekonatelní ve svém hudebním mistrovství a síle. Byl jsem asi čerstvě v pubertě, když jsem se poprvé snažil naučit hrát na kytaru, potom jsem chtěl zkusit bicí a dnes jsme tady. Trvalo několik let, než jsem to vzal opravdu vážně a udělal pokrok, ale časem se to vyplatilo.
KYLE - Na střední škole jsem trochu hrál na kytaru, ale nestál jsem za nic a nikdy mi to nešlo. Co si pamatuju, vždycky jsem byl vášnivým fanouškem undergroundu a extrémní hudby. Do své první kapely jsem se v podstatě proplížil a bylo to hodně pokusů a omylů, než jsem se dostal tam, kde jsem po hlasové stránce. Dávám přednost „mučivějším“ vokálům před standardními guturály (na těch není nic špatného!), takže kluci jako Martin van Drunen, John Tardy, Tomas Lindberg, Killjoy, Marc Grewe, Chris Reifert, Scott Ruth, Tom G. Warrior a Chuck Schuldiner pro mě byli klíčoví. Svou roli hráli i lidé jako Edgy 59 z Burning Witch, Johnny Morrow z Iron Monkey a Blaine Cook z The Accused.
Myslím, že pro každou kapelu je největší odměnou reakce fanoušků. Já mám nejraději menší kluby, ve kterých mají muzikanti i fans k sobě blízko. Jak často vlastně OBSCENE vystupují? Jezdíte třeba turné? Pátral jsem na internetu a příliš živých záznamů z vašeho vystoupení jsem nenašel. Jak to mají tedy OBSCENE s koncerty? Co takhle tour po Evropě s INCANTATION? To by se mi moc líbilo.
BRANDON - Malé kluby jsou vždycky skvělé. Když je zaplníte lidmi, dáte všem pivo, bude to určitě skvělá zábava. Měli jsme turné naplánované na rok 2020 právě v době, kdy vyšla deska „Inhabitable Dark“. To bylo taky v době, kdy Covid zasáhl zemi a všechno se zavřelo. Takže není třeba říkat, že naše plány byly zrušeny. Zrovna jsme si koupili novou dodávku, atd. Předtím jsme odehráli pár lokálních koncertů, pár víkendových turné po středozápadě a to bylo vlastně všechno. Teď, když se všechno zase otevírá, máme v plánu obrazit mnohem víc měst a míst. Od té doby jsme odehráli několik jednorázových koncertů a pár fesťáků. Právě jsme dokončili desetidenní turné s Morta Skuld. Projeli jsme Missouri, Oklahomu, 4 dny po celém Texasu, Louisianu, Tennessee, Kentucky a Ohio. Bylo to skvělé. Rád bych s kapelou udělal něco podobného mimo tuhle zemi! Určitě se o tom bavíme a zdá se, že nová deska přináší spoustu nových možností.
KYLE- Kurva, turné s INCANTATION by byl splněný sen! Doufáme, že se příští rok dostaneme za oceán a do té doby navštívíme i jedno z amerických pobřeží, ne-li obě.
Vždycky mě zajímalo, co vlastně poslouchají muzikanti za muziku. Máš nějaká alba, ke kterým se rád a často vracíš? A co nějaké novinky z posledních let? Zaujalo tě něco natolik, aby sis koupil CD?
BRANDON - Záleží na náladě! Mám tu docela velkou sbírku desek, kazet a CD od death metalu, přes doom, heavy metal, black metal, klasický rock, až po hair/glam/shred. Beru si vlivy z mnoha různých žánrů a všechny je spojuji do toho, co dělám. Snažím se ze všech sil držet krok s novými kapelami a deskami, ale člověče, těch kapel už je tolik, že mě to trochu zahlcuje. Není to nutně špatně, ale nakonec se obecně držím hodně starších věcí!
KYLE- Snažím se udržovat rovnováhu mezi novým a starým. Nikdo z nás neposlouchá výhradně death metal, ale očividně máme přehled. Dám vám starý dobrý playlist: Holy Moses-Finished With The Dogs, Lucifer’s Hammer - The Burning Church, Samhain - November Coming Fire, Cerebral Rot - Excretion of Mortality, Phobophilic - Undimensioned Identites, Deep Purple - In Rock, Witch Vomit - Abhorrent Rapture, Satyricon - Dark Medieval Times, Wraith - Undo the Chains, Apostle of Solitude - Until the Darkness Goes.
Death metal je můj nejoblíbenější hudební styl. Fascinuje mě na něm hlavně temnota, takový ten prašivý odér ze starých hrobů. Pak také síla a tlak. Když si poslechnu dobrou desku, tak jsem doslova nabitý energií. Co znamená pro tebe? Jak ovlivňuje tvůj život, náhled na svět, jak jej vnímáš ty jako tvůrce?
BRANDON - Death metal mi bude vždy blízký. Je to syrovost, síla, hněv, hrůza, makabróznost, intenzita, rychlost, nahromaděná agrese, která se uvolňuje a projevuje prostřednictvím spalujících riffů, maniakálního vokálu a burácejících bicích. Upřímně řečeno, nevím, co bych si bez toho počal. Je to ten nejlepší ventil, jaký existuje.
KYLE- Musíš zachytit tu atmosféru a náladu. Jakmile to poznáš, tak to víš. Chci říct, že "prehistorické riffy a blast beaty" jsou super, ale death metal je trochu víc než to. Na druhou stranu si nemyslím, že onanistické hraní a soutěže o to, jak rychle kdo dokáže zahrát gravity blast, něco znamenají. Chceme slyšet skladby, ze kterých lze něco cítit.
Děkuji moc za rozhovor! Přeji nejen nové desce „...from Dead Horizon to Dead Horizon“, ale i celým OBSCENE hodně úspěchů. Jdu si album znovu pustit! Je totiž opravdu skvělé. Ať se vám daří i v osobních životech.
KYLE- Díky, Jakube! Vážíme si podpory. Jen tak dál! OUGH
Procházíš se po spálené zemi a přemýšlíš, kdy se to stalo. A proč? Díky nekonečné lidské hlouposti a absolutní ztrátě pokory. Vybělené kosti, poházené kolem cesty. Smějící se lebky a spousta krys. Ty přežijí snad všechno. Je to smutný pohled. Na naši zem, na naše naděje a plány, které shořely jako kus papíru. Možná jsme málo bojovali, možná se málo bránili. Tuposti a hlouposti, zlu. Teď už nezbývá než dožít. Ve smutku. Poslední zavře dveře. Ještě, že mám hudbu. Ano, nebýt death metalu, tak už je konec.
Z poslechu nové desky "...from Dead Horizon to Dead Horizon" cítím velmi podobnou atmosféru. Chladné, mrazivé melodie, pořádný kus melancholie. Ale také zabijácké riffy. Takoví jsou OBSCENE.
Jakoby stále probíhala válka. A já jsem uprostřed ní. Možná za to může lehká podobnost se smečkami jako ASPHYX, HAIL OF BULLETS, BOLT THROWER, OBITUARY. Nevím, já vždycky zmiňuji jména kapel, které inspirovaly spíše jako vodítko, abyste se případně o recenzovanou skupinu zajímali dál. Navíc mám ve svých článcích (které možná až příliš vznešeně nazývám recenzemi) vždy odkazy na ukázky. Dávno pryč je doba fyzických nosičů a hromadění plastu ve skříních. Dnes je všechno rychlejší, pomíjivější. OBSCENE mě ale zaujali. Svým zvukem, obalem a samozřejmě nápady a celkovou atmosférou. Ta je vskutku podmanivá, zajímavá. Opravdu chodím po spálené zemi a sleduji poslední zbytky života. Já vím, podobného retra je spousta na každém rohu, ale dopřejte mi prosím tu radost. Pánové hrají opravdu velmi dobře a na rozdíl od mnoha jiných, často velebených, dokáží napsat skvělé songy. Možná stačilo jednoduše říci, že mě deska prostě baví, ale to by bylo málo. Většinou chci vyjádřit své představy, které se mi míhají hlavou. A tentokrát jsou velmi pochmurné, nihilistické, záhrobní. Přesně takový by měl death metal být. Dávno už nemá cenu kopat nové hroby. Mrtvých je příliš mnoho. Při tomhle albu ztratíte ještě víc víru v lidi. Prokletý druh, nemyslíte? Ale třeba je ještě naděje. Kdo ví? Zatím se pohodlně usaďte a přidejte volume. Death metalová misantropie!
sumarizace:
"...from Dead Horizon to Dead Horizon" otevírá hroby stejným způsobem, jako to dělaly kapely ASPHYX, HAIL OF BULLETS, BOLT THROWER, OBITUARY. Zvuk je poctivě hnilobný, vytažený snad odněkud ze starých katakomb. Na kapele je vidět a slyšet, že je plně oddána hrobnickému řemeslu. Hudba musela vznikat v opuštěných márnicích, nápady byly dodány těmi nejvíc mrtvými zombie a výsledek si můžete poslechnout sami. Pro nás, co jsme se k death metalu dostali v devadesátých letech, se jedná o vzácný rezavý artefakt. Mám opravdu pocit, že jsem odsouzencem na smrt, čekám ve své cele a k poslední večeři mi pouštějí tvorbu OBSCENE. Kapela mě zve na dlouhý nekonečný výlet za řeku Styx. Nebude to dlouho trvat, už zítra ráno mi zlomí vaz. Těším se, podobný death metal mi totiž koluje v krvi odnepaměti. Skvělá smrtící deska, která vás popraví tím nejkrutějším způsobem! Pánové hrají opravdu velmi dobře a na rozdíl od mnoha jiných, často velebených dokáží napsat dobré songy. Možná stačilo napsat, že mě deska prostě baví, ale to by bylo málo. Většinou chci vyjádřit své představy, které se mi míhají hlavou. A tentokrát jsou velmi pochmurné, nihilistické, záhrobní. Přesně takový by death metal měl být. Dávno už nemá cenu kopat nové hroby. Mrtvých je příliš mnoho. Při tomhle albu ztratíte ještě víc víru v lidi. Prokletý druh, nemyslíte. Ale třeba je ještě naděje. Kdo ví? Zatím se pohodlně usaďte a přidejte volume. Death metalová misantropie!
Asphyx says:
"...from Dead Horizon to Dead Horizon" is opening the tombs by the same manner as the bands like ASPHYX, HAIL OF BULLETS, BOLT THROWER, OBITUARY. The sound is honestly putrid, ripped out from somewhere of the old catacombs. Here you can see and hear that the band is devoted to the craft called "digging the graves". This music had had to be written in the abandoned mortuaries, the most dead zombies had provided the ideas and the result you can listen to by yourself. For us, who came to the death metal at the nineties, this album represents a rare rusty artifact. I really feel like I'm a sentenced to death and I wait in my cell, while the OBSCENE album play for me there as my last dinner. The band invites me to a long, endless trip over the Styx River. It will not take so long time, already tomorrow morning they are breaking my neck. I am looking forward because the similar death metal I have in my veins since time immemorial. A great deadly record that will execute you by the cruelest way! The gentlemen play very well indeed and unlike many others, often praised, they can write good songs. Maybe it would be enough to write that I just enjoy the album, but that would not be enough. Mostly I want to express my ideas that are running through my head. And this time they're very bleak, nihilistic, otherworldly. That's what death metal should be. It's not worth digging new graves anymore. There are too many dead. This album makes you lose even more faith in people. A cursed species, don't you think. But maybe there's hope. Who knows? In the meantime, sit back and turn up the volume. Death metal misanthropy!
