MOTHER OF GRAVES - The Periapt of Absence
CD 2024, Profound Lore Records
for english please scroll down
Někdy to trvá spoustu let, než se rány zacelí. Cítím prázdnotu, když pokládám květiny na pískovcový hrob. Sedávám ve stínu stoletých stromů a mluvím s tebou, jako bys byla ještě mezi námi. Klepou se mi ruce, jsem zahalený ve svém smutku. Vyhledávám stín a přemýšlím, jaké to jednou bude, až se zase setkáme. Už jsem měl v ruce mnohokrát žiletku, ale nemám dost sil. Nebo ano? Umíráme a rodíme se a nakonec po nás zbyde jen šedá šmouha. Promítám si na zeď vzpomínky a poslouchám u toho nové album amerických tmářů MOTHER OF GRAVES.
Tuhle smečku jsem si pro sebe objevil v roce 2022, když kapela vydala své první dlouhohrající album "Where the Shadows Adorn" (recenze a rozhovor jsou odkazovány dole pod článkem). Jejich hudba mě oslovila nejen smutkem, pomalými melodiemi, ale hlavně svojí uvěřitelností a opravdovostí. Letos panychida pokračuje. Pánové nadále rozvíjejí své pochmurné myšlenky a promítají je do svých tklivých melodií. Je brzy ráno a nad hřbitovem se vznáší mlha. Tohle je přesně melodický doom metal podle mého gusta. Podle tvého taky, viď, moje milá, která ležíš ve studené zemi?
Psal jsem to již mnohokrát. Doom metal je velmi těžká disciplína. Nejen, že je náročný na hraní (v pomalosti vyniknou veškeré nesrovnalosti), ale hlavně je poznat, když jej kapela hraje srdcem. Smutek, tíseň, ani deprese, není vůbec lehké zhudebnit. MOTHER OF GRAVES ale tento dar mají. Ano, je to jako vždy o talentu, o touze přenést nás na druhou stranu. Cítím v kostech mráz a moje životní funkce se zpomalily na minimum. Stojím uprostřed davu, přesto sám. Nevnímám chaos všedních dní, ale všimnu si listí, které padá pomalu k zemi. Rád se toulám v lesích a pokaždé skončím na jednom opuštěném hřbitově. Čtu si jména na náhrobcích a představuji si, jaký asi měli pohřbení život a jak zemřeli. Užívám si dobře čitelný a bolestivý zvuk (mastering Dan Swanö) a cítím se stejně jako hříšník na obalu, který se přišel poklonit samotné Smrti (autorem je Caelan Stokkermans). Pokaždé, když je mi smutno a neznám důvod, pokaždé, když mi připadá, že jsou mraky příliš nízko, pokaždé, když beru do rukou žiletky, tak si pustím "The Periapt of Absence" a ve vnitřnostech se mi rozlije chladná velká síla. Najednou vím, že někde je světlo a naděje. Prosvítá mezi stíny. Až půjdu zítra zase navštívit tvůj hrob, tak budu vše vnímat jinak. Fanoušci třeba takových KATATONIA, MY DYING BRIDE, OCTOBER TIDE, SWALLOW THE SUN, OPETH, MARCHE FUNEBRE, OFFICIUM TRISTE, kterými se nechali pánové volně inspirovat, jistě moc dobře ví, o čem píšu. Někdy to trvá spoustu let, než se rány zacelí. Cítím prázdnotu, když pokládám květiny na pískovcový hrob. Sedávám ve stínu stoletých stromů a mluvím s tebou, jako bys byla ještě mezi námi. Klepou se mi ruce, přesto jsem silný. Melodic doom death metalové příběhy plné smutku, ztráty a beznaděje! Silná, pochmurná, záhrobní panychida!
Sometimes it takes many years for wounds to heal. I feel the emptiness when I lay flowers on a sandstone grave. I sit in the shade of hundred-year-old trees and talk to you as if you were still with us. My hands are shaking, I'm wrapped in my sadness. I seek the shade and wonder what it will be like when we meet again. I've had a razor in my hand many times, but I don't have the strength. Or do I? We die and we are born and in the end we are just a grey blur. I'm projecting my memories on the wall and listening to the new album by American darkies MOTHER OF GRAVES.
I discovered this pack for myself in 2022, when the band released their first full-length album "Where the Shadows Adorn" (review and interview linked at the bottom of the article). Their music appealed to me not only for its sad, slow melodies, but most importantly for its believability and genuineness. This year the panychida continues. The gentlemen continue to develop their somber thoughts and project them into their wistful melodies. It's early in the morning and a fog is hovering over the cemetery. This is exactly the melodic doom metal for my taste. Yours too, isn't it, my dear, who lies in the cold earth?
I have written this many times. Doom metal is a very difficult discipline. Not only is it demanding to play (all the irregularities stand out in the slowness), but you can especially tell when a band plays it with heart. Sadness, depression, even depression, is not easy to hum at all. But MOTHER OF GRAVES have this gift. Yes, it's as always about talent, about the desire to bring us to the other side. I feel a chill in my bones and my vital signs have slowed to a crawl. I stand in the middle of the crowd, yet alone. I don't notice the chaos of everyday life, but I do notice the leaves falling slowly to the ground. I like to wander in the woods and always end up in an abandoned cemetery. I read the names on the tombstones and imagine what life must have been like for those buried there and how they died. I enjoy the well-read and painful sound (mastering by Dan Swanö) and I feel just like the sinner on the cover who came to pay homage to Death himself (by Caelan Stokkermans). Every time I feel sad and don't know the reason, every time I feel like the clouds are too low, every time I pick up the razor blades I put on "The Periapt of Absence" and a cold great power spills in my gut. Suddenly I know there's light and hope somewhere. Shining through the shadows. When I go back to visit your grave tomorrow, I'll see things differently. Fans of such bands as KATATONIA, MY DYING BRIDE, OCTOBER TIDE, SWALLOW THE SUN, OPETH, MARCHE FUNEBRE, OFFICIUM TRISTE, which the gentlemen were freely inspired by, will know very well what I am writing about. Sometimes it takes many years for wounds to heal. I feel the emptiness when I lay flowers on a sandstone grave. I sit in the shade of hundred-year-old trees and talk to you as if you were still with us. My hands are shaking, yet I am strong. Melodic doom death metal stories full of sadness, loss and hopelessness! Strong, gloomy, beyond the grave panychida!
about MOTHER OF GRAVES on DEADLY STORM ZINE:
Track Listing:
1. Gallows
2. Shatter The Visage
3. A Scarlet Threnody
4. Apparition
5. The Periapt Of Absence
6. As The Earth Fell Silent
7. Upon Burdened Hands
8. Like Darkness To A Dying Flame
band:
Ben Sandman - Guitars
Chris Morrison - Guitars
Brandon Howe - Vocals, Keyboards
Corey Clark - Bass
Ben Sandman - Guitars
Chris Morrison - Guitars
Brandon Howe - Vocals, Keyboards
Corey Clark - Bass
