MALTUKA - Black Rite
EP 2025, High Roller Records
for english please scroll down
Někdy se ocitnu ve stavu, kdy začnu hledat svoje krvavé kořeny. Většinou se zavřu do svého pokoje, zhasnu všechna světla a otevřu okna do tmy. Nové EP norských MALTUKA jsem dostal na recenzi jednoho chladného večera. Nečetl jsem promo materiály, ani jsem si o kapele nic nezjišťoval. Nechal jsem na sebe hudbu jen tak působit. Po několika společných setkáních a vypitých pivech jsem zjistil, že jsme jedné krve. Já i tahle smečka.
Líbí se mi přístup, s jakým pánové k tomuto stylu přistupují. Melodie jsou velmi ostré, hlas jedovatý, riffy naléhavé a u bicích vám vylétne mozek z hlavy. Ten den jsem nespal, ale jen si rval nové EP pod tlakem opakovaně do hlavy. Hergot, tahle hudba hoří jasným černým plamenem a smrdí sírou.
Novinka je neučesaná, syrová, po okraj narvaná takovou tou starodávnou patinou, kterou mám u kapel tolik rád. Netuším, jestli jste někdy potkali na ulici smečku prašivých psů, kteří touží po jediném - roztrhat vás na kusy. Tak ani nemusíte, Norové totiž působí úplně stejně. Uvěřitelně, opravdově. Hudba na mě útočila takovým tím poctivým, neurvalým způsobem. Dovedu si představit koncert v malém klubu, někde na periférii. I když už jsem starý pes, rád bych si skočil z pódia, to je jasná věc. Co se týká stylu, jaký nám tihle gentlemani předkládají, tak je ovlivněn kapelami jako SODOM, SLAYER, NUCLEAR ASSAULT, ale i třeba IMMORTAL. Osobně se mi potom líbí, že tahle smečka přistupuje k hudbě přeci jen trošku jinak, než ostatní. V současné době můžete všude potkat velkou spoustu různých retro skupin bez duše. MALTUKA na to jdou po svém, nebojí se říznout do živého. Chladné a temné melodie se zde potkávají se surovostí. Přesně takhle to mám rád. Norové se snaží o svůj vlastní rukopis a nutnou rovnou dodat, že se jim to daří na výbornou. Novinka mě opravdu baví poslouchat. Má v sobě totiž něco přitažlivého, co mě nutí se neustále vracet. Jestliže mě většina o hodně slavnějších jmen v současnosti už moc neoslovuje, k "Black Rite" se budu rád vracet. A to nejen ve chvílích, když budu mít nostalgickou náladu. Mimochodem, zvuk mě opravdu baví a s chutí se dívám i na motiv na obalu (Kim Diaz Holm (Sólstafir, Vreid)). Zkrátka a dobře, pokud jste na stejné vlně jako já, neváhejte ani chvilku. Už aby tu bylo dlouhohrající album. Těším se už teď! Ostrý, temný thrash metal, u kterého objevíte své vlastní krvavé kořeny! Černý plamen byl zažehnut!
Asphyx says:
Sometimes I find myself in a state where I start looking for my bloody roots. I usually lock myself in my room, turn off all the lights and open the windows to the darkness. I was given the new EP from Norway's MALTUKA to review one chilly evening. I hadn't read the promo materials or done any research on the band. I just let the music affect me. After a few meetings and a few beers together, I found out that we are of the same blood. Me and this pack.
I like the approach the gentlemen take to this style. The melodies are very sharp, the voice is venomous, the riffs are urgent and the drums will blow your brains out. I didn't sleep that day, I just ripped the new EP repeatedly in my head under pressure. Damn, this music burns with a bright black flame and smells like brimstone.
The new stuff is unpolished, raw, packed to the brim with that old patina I like so much in bands. I don't know if you've ever met a pack of mangy dogs on the street who want only one thing - to tear you apart. You don't have to, because the Norwegians look exactly the same. Believable, real. The music attacked me in that honest, uncouth way. I can imagine a gig in a small club, somewhere on the outskirts. Even though I'm an old dog, I'd like to jump off the stage, that's for sure. As for the style these gentlemen present us, it is influenced by bands like SODOM, SLAYER, NUCLEAR ASSAULT, but also IMMORTAL. Personally, I like the fact that this pack approaches music a bit differently than the others. Nowadays you can find a lot of different retro bands without soul everywhere. MALTUKA are doing it their own way, they are not afraid to cut into the live. Cold and dark melodies meet rawness here. That's how I like it. The Norwegians are trying to make their own signature and I have to say that they succeed in doing it perfectly. I really enjoy listening to this new album. It has something appealing that keeps me coming back. If most of the much more famous names these days don't appeal to me much anymore, I'll keep coming back to "Black Rite". And not just when I'm in a nostalgic mood. By the way, I really enjoy the sound and I also look with relish at the motif on the cover (Kim Diaz Holm (Sólstafir, Vreid)). In short, if you're on the same wavelength as me, don't hesitate a moment. I wish there was a full-length album already. I'm already looking forward to it! Sharp, dark thrash metal where you will discover your own bloody roots! The black flame has been ignited!
TRACKLIST
1. Judgement (Intro)
2. Blood Sacrifice
3. Condemnation
4. Xolotl
5. Black Rite
LINE-UP
Viljar Brunvoll - Guitar, Vocals
Sondre Hovden - Guitar
Mats Hovden - Drums
Johannes Gade Glesner - Bass
