DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#lurk. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#lurk. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 2. dubna 2023

Recenze/review - LURK - Aegis (2023)


LURK - Aegis
CD 2023, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Mrtvola v bažině. Tvář bez očí, zaschlá krev. Procesy hnití byly dávno zahájeny. Smrt někdy může být hodně ošklivá. Zlo se znovu probudilo a čeká ve stínu. Finští LURK to moc dobře vědí a umí vypálit do hudby. Mám rád nahrávky, které ve mě dokáží probudit fantazii. Hlavou se míhají černé myšlenky. Na smrt, na to, co bude následovat potom. Na tmu, absolutní tmu. Našlapuji tiše a užívám si nové album "Aegis".

Jedná se o zkaženou muziku, která smrdí jako maso ve značném stádiu rozkladu. Doom metal, sludge, kousky death metalu. Tohle vše je zamícháno ve vroucím kotli spolu s kostmi a mozkem. Nad bažinou se vznáší jako nějaký děsivý mrak mlha. Je čas jít, přestoupit na druhou stranu, na onen svět. 


Máte rádi kapely jako Altar of Betelgeuse, Eibon, Usnea, Subterraen, Adramelech, Fleshpress? Potom by se vám mohla líbit i novinka "Aegis". Má krásně děsivý obal (Paolo Girardi), podmanivý zvuk a magickou atmosféru. Pohybujeme se převážně v pomalejším tempu. Svět se zastavil a v některých momentech i vrátil zpět. Nové album je jako smutný pohřeb, u kterého vyplavou na povrch zlé vzpomínky. Démoni i prokletí vědí své. Pro ně se zde hraje především. Chtěl bych LURK vidět na živém koncertě. Musí se jednat o obřad, o seanci, ze které neodejdete nikdy živí. Padá na mě splín a začínám nesnášet světlo. Psát o podobných nahrávkách je zbytečné, lepší je poslouchat, užívat si je, vznášet se na krvavých vlnách mezi utopenci. Propadám se stále hlouběji, do močálů, do temnoty. Já jsem tou mrtvolou z úvodu dnešního článku, já se pomalu rozkládám a ztrácím. Jsem dávno mimo svoje tělo, mimo tenhle zkažený svět. V jiné dimenzi, jen já a hudba. Smrt má mnoho podob. A v tomto případě je pochmurná, záhadná, mrazivá. Jako zkažená krev, jako nové album "Aegis". Je to sen a nebo děsivá realita? Kdo to ví? Desku vám mohu jenom doporučit, jen dávejte pozor, abyste se neztratili v nicotě. Temná, zahnívající sludge doom metalová noční můra!


Asphyx says:

A corpse in the swamp. A face without eyes, dried blood. The processes of decomposition have long since begun. Death can be very ugly sometimes. Evil has reawakened and waits in the shadows. Finnish LURK know this very well and know how to burn it into music. I like records that can awaken my imagination. Black thoughts run through my head. Of death, of what will follow afterwards. Of darkness, absolute darkness. I'm quietly pedaling and enjoying the new album "Aegis".

It's rotten music that smells like meat in a considerable stage of decomposition. Doom metal, sludge, bits of death metal. It's all stirred up in a boiling cauldron with bones and brains. A fog hovers over the swamp like some eerie cloud. It's time to go, to cross over to the other side, to the other world.


Do you like bands like Altar of Betelgeuse, Eibon, Usnea, Subterraen, Adramelech, Fleshpress? Then you might also like the new release "Aegis". It has a beautifully eerie cover (Paolo Girardi), a captivating sound and a magical atmosphere. We move mostly at a slower pace. The world has stopped and in some moments even come back. The new album is like a sad funeral where bad memories come to the surface. Demons and curses know their own. They are the main reason for playing here. I would like to see LURK live. It has to be a ceremony, a séance that you never leave alive. I'm starting to hate the light. It is useless to write about such recordings, better to listen to them, enjoy them, float on bloody waves among the drowned. I'm sinking deeper and deeper into the swamp, into the darkness. I am the corpse from the beginning of today's article, I am slowly decomposing and losing myself. I am long out of my body, out of this corrupt world. In another dimension, just me and the music. Death takes many forms. And in this case, it's bleak, mysterious, chilling. Like tainted blood, like the new album "Aegis". Is it a dream or a terrifying reality? Who knows? I can only recommend the album, just be careful not to get lost in the nothingness. A dark, rotting sludge doom metal nightmare!




Recenze/review - LURK - Fringe (2018):


Line up -
Arttu Pulkkinen - Guitars
Eetu Nurmi - Bass
Kalle Nurmi - Drums, Guitars, Synths
Kimmo Koskinen - Vocals, Guitars, Effects

Baritone saxophone in “Blood Surge” by Aino Heikkonen

Artwork by Paolo Girardi

TWITTER