DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#krisiun. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#krisiun. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 20. listopadu 2023

Report, photos, video - KRISIUN, BAEST, SCHIZOPHRENIA, TRIAGONE - club Futurum, Prague - 19. 11. 2023


Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:


Mezi náma, co spolu chodíme na metal, už dávno zlidovělo přísloví: "Když je death metal z Jižní Ameriky, tak to nemůže být špatný". Několik z nás se o tom přesvědčilo předminulý čtvrtek na koncertě Report, photos, video - REBAELLIUN, EXITIUM, FLESHLESS - HELLS BELLS ROCKIN‘ PUB, Prague - 9. 11. 2023. Popili jsme, poklábosili o životě a pak si vše velmi užili. Bylo na čase si to zopakovat. KRISIUN jsou pro mě kult nad kulty. Kapela, kterou mám opravdu hodně rád. Důkazem budiž recenze, reporty i rozhovor, které jsou odkazovány dole pod článkem. Zajímavá je jedna věc. Pokaždé, když na tuhle smečku přijde řeč, vzpomenu si na několik velmi zajímavých dokumentů o Brazílii. Jako správný death metalista jsem vždy s napětím četl knihy o posmrtných rituálech, o mumifikaci, o kanibalismu tamních amazonských kmenů. Tuhle kapelu poslouchám od jejich počátků. Stále jim jejich hudbu věřím. A pokaždé, když k nám přijedou, tak pokud jenom trošku můžu, tak vyrazím.

Tentokrát mě nalákaly ale i předkapely. Třeba belgické SCHIZOPHRENIA jsem minul už dvakrát. Jednou stáli pánové na kolínském SYMBOLICU smutně bokem, protože vypadl kvůli bouřce proud a podruhé jsem musel domů za nemocnou manželkou. S dánskými BAEST mám zase skvělý zážitek z Plzně, kdy se jim jeden slavný dementní pořadatel z Moravy na všechno vybodl a oni hráli ve sklepě pro pět lidí, bez jídla, bez pití, bez informací. Chodili jsme jim pro pivo, protože nám bylo hloupý je nepohostit (report je také odkazován dole pod článkem). Jojo, už jsme něco zažili, říkám tohle všechno kamarádovi v hospodě U Perónu. Pivo z tanku teče zase proudem a my si říkáme. Ne, nesmíme se opít jako minule. No, ale zase na druhou stranu, já když jedu na koncert, tak si to chci užít se vším, co k tomu patří. Do mě ještě dýňové laté nedostanete. Pořád si myslím, že je metal hlavně zábava. I když se zpívá o smrti a prznění jeptišek. 


Člověk už toho fakt zažil tolik, že by mohl být líný, sedět u internetu a vynášet soudy od klávesnice. Hele vole, kámo, prej byl zvuk na píču, no ještě, že jsem nejel. No, vole, na mě je tahle kapela moc doleva, doprava. Jak ženský na pavlači. Probíráme to, smějeme se tomu a je nám fajn. Možná jsme starý mamuti, ale zase na druhou stranu... Nemusíme nikomu nic dokazovat. Za nás mluví činy. Možná už nejsem na každém koncertě, který se koná, ale když už jedu, tak to stojí většinou za to. Nedělní večer se vyvíjel od začátku slibně. Byl jsem po prodlouženém víkendu odpočatý a plný síly. Jízdenky na vlak, stejně jako vstupenku jsem měl dlouho dopředu. Píšu klukům do Prahy už z kupé, že jedu. Těším se, piju a pořád se usmívám. Nevedeme náročné disputace o škodlivosti maskulinity v metalu (jako fakt jsem to někde četl), my z toho máme prdel. Dáme ještě jedno? Jasně. Ve Futuru mají hnusný pivo.  

Ale zase, když přijde na věc, nejsem ještě zmlsanej Pražák. U nás v Plzni skoro nikdy nic nehraje. Možná právě proto vidím rád i předkapely. Kolikrát bývám mile (i nemile) překvapen. Navíc, já mám rád atmosféru, jak se muzikanti připravují, jak chodí mezi lidmi, jak si dávají pivo a nebo taky ne, protože se soustředí. Je to jako divadlo, je v tom síla, energie a co si budem, i podle toho, jak se skupiny chovají, se mohou stát i mými oblíbenci - nebo naopak. Potřebuju koncerty k životu, jako rybář klidný rybník, jako neklidný frustrát svoji demonstraci, jako žena muže, muž muže, pes psa, kráva svini. Dělám si samozřejmě legraci, ale já když se těším, tak mám stále ještě lehké chvění v žaludku, které přestane, až když začne hrát první vystupující. 


TRIAGONE - to odpálili jako předvoj. O kapele jsem dopředu nevěděl vůbec nic. Ani jsem si o nich nic nehledal. Chtěl jsem se nechat překvapit. Bylo to od začátku brutální, technické a moderní. Vlastně by se dalo také napsat, že nic pro mě, pro starého zkostnatělého psa. Jenže to byste se mýlili. Moje tělo možná pomalu upadá, ale mysl mám stále čistou. A dovedu ocenit dobrý výkon. Líbilo se mi to. Bylo to něco jiného, zajímavého. I když je jasné, že v tomhle stylu už se toho asi taky moc nevymyslí. Každopádně, pánové a slečna za mikrofonem odvedli skvělou práci. Za mě, takhle na začátek, velmi dobře! 




They blew it up as a vanguard. I didn't know anything about the band beforehand. I didn't even look them up. I wanted to be surprised. It was brutal, technical and modern from the start. Actually, you could also write that it was nothing for me, an old ossified dog. But you'd be wrong. My body may be slowly deteriorating, but my mind is still clear. And I can appreciate a good performance. I enjoyed it. It was something different, interesting. Although it's clear that there's not much left in this style either. Anyway, the gentlemen and the lady behind the microphone did a great job. For me, to start with, very good!

SCHIZOPHRENIA - je to smršť, je to síla, je to tlak, je to nakumulovaná energie a vztek. Je to old school, ale skvěle zahraný. Někde na pomezí mezi death metalem a thrashem, takže jejich hudbu pochopí a vstřebají i mladí a neklidní fanoušci, se pohybovala tahle smečka po celou dobu vystoupení. Byl to tanec na ostří! Určitě jste někdy viděli záběry, jak někdo kopnul někoho do hlavy a jemu pukla lebka. Tak přesně takové to bylo. Měl jsem pocit, že do davu vběhla smečka rozzuřených psů. A roztrhala nás na kusy. Tak se mi splnil další z mých snů. Do třetice všeho dobrého. Kapelu jsem konečně viděl a odcházel jsem s úsměvem starého hrobníka na tváři. Přesně takhle by to mělo vypadat. Žádné pózy, ale jenom starý, poctivý metal! Kurva skvělý!





It's a whirlwind, it's force, it's pressure, it's accumulated energy and anger. It's old school, but well acted. Somewhere between death metal and thrash, so that even young and restless fans can understand and absorb their music, this pack moved throughout the show. It was a dance on the edge! I'm sure you've seen footage of someone getting kicked in the head and having their skull cracked. That's exactly what it was like. I felt like a pack of rabid dogs ran into the crowd. And tore us to pieces. So another one of my dreams came true. Third time's the charm. I finally saw the band, and I walked out with a smile on my face. This is exactly how it should be. No posing, just plain old metal! Fucking great!

BAEST - u nás v Čechách hráli ve sklepě, v Dánsku a ve světě sbírají ocenění a vystupují na velkých festivalech. A pokaždé, když je vidím, tak do toho dávají všechno. Pánové nás vzali na výlet na sever, do Švédska a udělali to po svém. Klasické riffy, ale také spousta vlastních nápadů. Řezalo to od začátku do konce jako čerstvě nabroušený skalpel. Z kapely šla k fanouškům doslova řeka energie. Jen jsem stál bokem, udělal si pár fotek do článku a pak už jen křičel a s roztaženýma rukama všechno nasával. Hrobky byly otevřeny, aby vydaly další svědectví o lidské nenávisti. Některé riffy jsem cítil hluboko v kostech, jiné se mi zadřely pod kůži. Mozek mi tepal do rytmu a byl jsem v takovém tom rauši, který vás neskutečně vyčerpá, ale potřebujete jej, protože podle toho se pozná dobrý koncert. A BAEST nás doslova rozdrtili! Absolutní masakr ze starých katakomb!

 




They have played in our cellar in the Czech Republic, in Denmark and around the world they have won awards and performed at major festivals. And every time I see them, they give it their all. The gentlemen took us on a trip up north to Sweden and did it their way. Classic riffs, but also a lot of their own ideas. It cut from start to finish like a freshly sharpened scalpel. There was literally a river of energy coming from the band to the fans. I just stood on the sidelines, took a few pictures for the article and then just screamed and soaked it all in with my arms outstretched. The tombs were opened to give further testimony to human hatred. Some riffs I felt deep in my bones, others slapped my skin. My brain was pounding to the beat and I was on that high that exhausts you beyond belief, but you need it because that's how you know a good gig. And BAEST literally crushed us! Absolute carnage from the old catacombs!

KRISIUN - stačilo, když vylezli na pódium. Fanoušci, ti praví, se chytli ihned za srdce. Všichni jsme si vzpomněli za pradávné rituály, které máme zakódované v genech. Stačí jenom probudit naší temnou stránku. Brazilci tohle umí. Hrají upřímně a opravdově, navíc jsou to skvělí muzikanti, kteří svůj talent dovedou prodat. Pánové, pokaždé když je potkám, působí velmi skromě. Takoví obyčejní chlápci od vedle. Ale když vylezou na pódium, stanou se z nich démoni. Hrálo se rychle, ostře, nekompromisně, došlo i na novější, pestřejší skladby. Stačilo několik málo tónů a nebyl jsem v Praze, ale daleko, v brazilské džungli, v jeskyni, kde hořel oheň a probíhaly rituály jako kambo nebo kuarup. Divoké riffy, vztek a já zběsile tančil s šamany. KRISIUN jsou natolik originální, že je vlastně velmi těžké jejich hudbu definovat, popsat. Byl to spíše obřad, rituál, pradávné vyvolávání temných sil, než jenom obyčejný koncert. Bylo pro mě hrozně příjemné se stát opět jejich "obětí". Byl to famózní masakr a moje srdce starého fanouška se vznášelo na onom světě! Temný brazilský death metalový rituál smrti ze starých pohřebišť!

 







All they had to do was get on stage. The fans, the real ones, grabbed their hearts immediately. We all remembered the ancient rituals that are encoded in our genes. All we have to do is awaken our dark side. Brazilians can do that. They play with honesty and sincerity, and they are great musicians who can sell their talent. Gentlemen, every time I meet them, they seem very humble. They're just regular guys from next door. But when they get on stage, they become demons. The playing was fast, sharp, uncompromising, and there were newer, more varied songs. Just a few notes and I was not in Prague, but far away, in the Brazilian jungle, in a cave where a fire was burning and rituals like kambo or kuarup were taking place. Wild riffs, rage and I danced furiously with the shamans. KRISIUN are so original that it's actually very hard to define, to describe their music. It was more of a ceremony, a ritual, an ancient invocation of dark forces, than just a simple concert. It was very pleasant for me to become their "victim" again. It was a famous massacre and my heart as an old fan was floating in the other world! Dark Brazilian death metal death ritual from the old burial grounds!

Musím poděkovat všem, kdo se zastavili, prohodili pár slov, koupili mi rum nebo mi třeba dali hubičku, jako ta krásná slečna z Moravy. Moc všeho vážím a od srdce vám děkuji. Chvílemi jsme byl až dojatý. Speciální dík potom patří opět Mírovi. Za pokec i za společnost.

Nemůžu se nadechnout a připadám si, jako bych opravdu zažil nějaký starý rituál. Já vím, dnes je to moderní, zmizet do džungle, sjet se tam nějakýma rostlinkama nebo žábama a pak o tom natočit video na instáč, ale tady šlo o něco jiného. O mě, jako o fanouška, který navštívil svoje oblíbené kapely a neskutečně si je užil. Zvuk byl dle mého názoru dobrý, návštěvnost po mě nechtějte, je mi tak nějak jedno, organizace jako vždy skvělá. Brzký konec mi dopomohl k tomu, že jsem se mohl jako ve snách dopotácet na vlak, nasednout a pomalinku se uklidnit. Ano, i po více než třiceti letech metalu, podobné akce prožívám. Když jsou dobré, tak rozhodně. Píšu domů, že jsem v pořádku. Následuje klasický noční triatlon. Vyhýbání se bezďákům a feťákům - gymnastika v nočním MHD (abych neusnul a nikdo mě nepoblil nebo neokradl) - plavání a vrávorání ve sprše. Vše učiněno a ležím v posteli. Vedle mě vrní manželka. Jsem rád, že ji dnes nic nebolí. Ještě dlouho se dívám do stropu a vše si znovu promítám na zeď. Potom usnu a hlavou mi stále zní: "Když je death metal z Jižní Ameriky, tak to nemůže být špatný". Opět podepisuji vlastní krví a vlastně i dnešním reportem. Děkuji za pozornost. 


Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:


about bands on DEADLY STORM ZINE:

KRISIUN: 
Recenze/review - KRISIUN - Mortem Solis (2022)

BAEST:

SCHIZOPHRENIA:

---------------------------------------------------------------------------------------------------

pondělí 8. srpna 2022

Recenze/review - KRISIUN - Mortem Solis (2022)


KRISIUN - Mortem Solis
CD 2022, Century Media Records

for english please scroll down

Vybělené kosti a spalující slunce. Někde hluboko v lesích, daleko od lidí, uprostřed brazilských pralesů opět ožívají pradávné rituály smrti. Hadi se plazí ve žhavém písku, oltář je připraven. Obětí budeš opět ty, věrný fanoušek ryzího death metalu. Čekali jsme dlouhé čtyři roky, připraveni a zoceleni dlouhými roky poslechu této legendy. Hlavní kněz řádu nekonečné temnoty pozvedá svůj ostrý nůž. Z nedaleké jeskyně se ozve nadšený řev. Bestie je připravena, stačí ji jenom pustit ze řetězu. Prokousnuté hrdlo, černá energie načerpaná v podsvětí, KRISIUN jsou zpět.

Silnější než kdy dřív. Novinka "Mortem Solis" mě ihned přikovala ke zdi, pohřbila zaživa. Dostal jsem přesně to, co od této brazilské legendy očekávám. Pravý, nefalšovaný, živočišný, drtivý smrtící kov zahraný s nadšením. Surovost, uvěřitelnost, typické a stále originální postupy, o to tu jde především. V rozhovoru mi před lety kapela prozradila (odkaz dole pod článkem): "Hrajeme srdcem a oddaně pro ty, co nás podporují". Myslím si, že nové album tento citát přesně vystihuje. 


Jako bych byl při poslechu opravdu účastníkem nějakého starého rituálu, který je stále hodně krvavý, temný a záhadný. Přesně jako muzika KRISIUN. Kapela má velký dar mě zaujmout, novinku rád a s chutí poslouchám. Zrovna je kolem spalující slunce a lidé se plouží ulicemi jako stíny. Jako zombie, které k nám přišly z onoho světa - muzika je tak nejen kulisou, ale doslova pohlcujícím zážitkem. Skvělý zvuk, typický pro tuhle smečku (Mark Lewis), obal plný symbolů, tentokrát laděný do hnědé barvy (Mantus), ale hlavně typický jihoamerický rukopis, který kapela kdysi sama vytvořila, tohle všechno dohromady tvoří celek, který je doslova zabijácký. Mám pocit, že někdo otevřel rezavé dveře do záhrobí a pustil ven všechno zlo světa. Navíc morbidní vokál, spousta zajímavých melodií. Nekonečně černá atmosféra. Had je naším symbolem, zkázou i zrozením. KRISIUN se vyvíjejí postupně, pomalu, přesto si zachovávají svůj jasný a zřetelný obličej i výraz. Nestojí ale na místě, nejsou jen retrem sebe sama. Dívají se dopředu, rozkročeni na pevných základech. Troufám si tvrdit, že se "Mortem Solis" povedlo po všech stránkách. Pokud si totiž odečteme skvělé řemeslo, tak zůstanou na kost ohlodané motivy, které mě baví stále dokola poslouchat. Jsem uprostřed starého rituálu, jsem obětí i vykonavatelem, jsem knězem i prokletým. Ale hlavně si desku neskutečně užívám. Šamani i fanoušci vědí své. Temný brazilský death metalový rituál smrti ze starých pohřebišť!


Asphyx says:

Bleached bones and scorching sun. Somewhere deep in the forests, far from people, in the middle of the Brazilian rainforest, the ancient rituals of death come to life again. Snakes slithering in the hot sand, the altar is ready. The victim will once again be you, the loyal fan of pure death metal. We've waited four long years, ready and hardened by years of listening to this legend. The High Priest of the Order of Infinite Darkness raises his sharp knife. From a nearby cave comes an ecstatic roar. The beast is ready, all he has to do is let go of his chain. Throat bitten through, black energy drawn from the underworld, KRISIUN is back.

Stronger than ever. The new release "Mortem Solis" immediately pinned me to the wall, buried me alive. I got exactly what I expect from this Brazilian legend. Genuine, unadulterated, animalistic, crushing death metal played with passion. The rawness, the believability, the typical and still original techniques, that's what it's all about. In an interview years ago the band revealed to me (link below the article), "We play with heart and devotion for those who support us". I think the new album accurately describes this quote.


It's like I'm really listening to an old ritual that is still very bloody, dark and mysterious. Just like the music of KRISIUN. The band has a great gift to captivate me, I like the new songs and listen to them with pleasure. The scorching sun is just around and people are creeping through the streets like shadows. Like zombies that have come to us from the other world - the music is thus not only a backdrop, but literally an immersive experience. A great sound, typical of this band (Mark Lewis), a cover full of symbols, this time in brown (Mantus), but most of all the typical South American signature that the band once created themselves, all this together makes a whole that is literally killer. I feel like someone opened the rusty door to the beyond and let out all the evil in the world. Plus morbid vocals, lots of interesting melodies. Endlessly black atmosphere. The snake is our symbol, our destruction and our birth. KRISIUN evolve gradually, slowly, yet retain their clear and distinct face and expression. But they do not stand still, they are not just a retread of themselves. They look forward, straddling a solid foundation. I dare say that "Mortem Solis" has succeeded on all counts. If you subtract the great craft, you are left with the bone-biting themes that I enjoy listening to over and over again. I am in the middle of an old ritual, I am both victim and performer, I am both priest and damned. But most of all, I enjoy the record immensely. The shamans and the fans know their stuff. Dark Brazilian death metal death ritual from the old burial grounds!


about KRISIUN on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - KRISIUN - Scourge Of The Enthroned (2018)






tracklist:
1. Sworn Enemies
2. Serpent Messiah
3. Swords into Flesh
4. Necronomical
5. Tomb of the Nameless
6. Dawn Sun Carnage (Intro)
7. Temple of the Abattoir
8. War Blood Hammer
9. As Angels Burn
10. Worm God

Line-Up:
Moyses Kolesne – Guitars
Alex Camargo – Vocals, Bass
Max Kolesne – Drums


TWITTER