Milý Michale Kafe (alias Kakao),
předem mého dopisu bych ti chtěl poděkovat. Byl jsem v Praze na tý tvý akci. Vaří v hospodách dobře. Počasí bylo zimní a pana prezidenta jsem neviděl. Ale máte víc vousatých dřevorubců, než u nás na chalupě v Jizerkách. Náplavku jsem vynechal, podle seriálů, na který koukají naše babičky, se na ní moooc vraždí a to já se bojím. Inu stověžatá, tam to žije. Taky jsem koukal, že u vás ještě Movember neskončil, kníračů jsem potkal taky požehnaně.
U nás na vsi v Plzni je to jiný. Tedy, co se týká metalu. Moc se tady nehraje. Nebo alespoň ne ten, který mám rád. A tak musím do hlavního města. Přes to vlak nejede. Vlastně, co to pletu, jede, autem mě to nebaví a nemohl bych pít. Bez toho není metal, ale spíš nuda. Mám to takhle nastavený, beru koncerty hlavně jako relax, jako setkání s kámošema. V pracovním procesu i na silnicích Pražáky moc nemusím, ale co se týká hudby, tak se u vás aspoň něco děje. I díky tobě, protože jen nekecáš, ale činíš, odříkáš si, snažíš se. Děláš to srdcem, to já poznám. A fakt si toho vážím. Některý naše zážitky nikdy nezapomenu do smrti smrťoucí (
pamatuješ výlet do Ostravy na POSSESSED?). To byla jízda!
Nezbývalo mi v sobotu nic jiného, než vyrazit, už jsem tě i ostatní dlouho neviděl. Cesta je dlouhá a Kafest už jsem jednou, jak dobře víš, navštívil. Ten letní, hlavní, velký. Tohle byl zimní, malý. On si kluk ušatá fakt nedá pokoj, říkám si, pořád se snaží, bojuje s větrnými mlýny. Nedbá na pomluvy tupců (a že se jich poslední roky vyrojilo!) a je pevný jako skála. Je to on. Michal Kafe. Pořadatel tělem i duší. Óóóó, mocný, ani nevíš, jak jsem tě rád viděl! I všechny ostatní. A to považ, na thrash metalu jsem sice vyrůstal, ale dnes se v mém přehrávači ohřívá málokdy. Nevadí, šlo mi hlavně o lidi, o pohodu, o klídek. A to ty kurva umíš, kamaráde!
Ráno jsem vstal a těšil se. Je důležité se mít na co těšit. Člověk by neměl sedět jen doma u mobilu a kroutit hlavou nad jedovatýma kecama hlupců na sociálních sítích. Jo, udělal jsem tu chybu, že jsem tam zase vlezl a rychle utekl pryč (uff!). Do vlaku, s pivem v ruce, jak se na starého metalového mamuta sluší a patří. Rovnou na Smíchov, do hospody U Perónu. Tam bylo moc fajn, přišla totiž samá vybraná společnost a Dáša mezi námi zase zářila. Inu, co dodat, To vám byla nádhera, já se cítil táák dobře. Jako když si uděláte něco oblíbeného k jídlu nebo vychutnáte žejdlík kvalitního ležáku. Všeho bylo vrchovatě a já měl v hlavě i bříšku jako v pokojíčku. Epesní chvilky, které jsem si ihned zakonzervoval na horší časy! Prostě, pilo se mocně, halasilo se, vtipy lítaly vzduchem jako další mutace viru covid.
Teď se fakt musím omluvit všem profesionálním kritikům, co všechno ví a všemu rozumí. Nejel jsem jen na muziku, jel jsem hlavně za známými, hlavně pokecat a podpořit. Byl jsem víc u piva nebo v družném rozhovoru, než pod pódiem. Spíš jsem fotil, než poslouchal. Tak se omlouvám, jel jsem se bavit (ale co bych se vlastně omlouval, to už mi hrabe? Že mi jako bylo fajn? Proč bych to vlastně dělal?). Určitě jste tam taky byli, tak můžete sepsat svůj pohled. Můj byl tento...
Pohledem starého death metalisty a koncertního mohykána.
DEVIANCE (Brno) - Brizolit a Tatrofka nepřijeli a tak místo nich nastoupili heavy thrashoví Brňáci. O kapele jsem nevěděl vůbec nic, ale když zaznělo několik skladeb a já uslyšel motivy inspirované mojí oblíbenou americkou školou (DEATH ANGEL, HEATHEN, ANTHRAX, METALLICA), zbystřil jsem. Kapela totiž v dnešní nekonečné záplavě mladých smeček, snažících se zapadnout do nové vlny thrash metalu, přeci jen trošku vyniká. A to se počítá. Mít na to technicky, k tomu skladby různě vrstvit, hrát si s náladami a emocemi (a konečně umět i heavy metal!), to se u nás v česko-moravském rybníčku moc nenosí. Chtělo by to ale trošku doladit angličtinu, že jsem tak smělý. Jinak cajk.
LAID TO WASTE - nahradili UNITED CORPSES. Už jsem je dlouho neviděl. Bylo na čase si užít poctivý thrash metal s heavy metalovými prvky. Na téhle smečce se mi vždy líbil hlavně tlak a energie, které z nich doslova cákají na všechny strany. Žádné kompromisy, jenom nakumulovaný vztek. Jakoby mi někdo znenadání hodil do ruky kus rozžhaveného železa. Tentokrát ukovaného z velmi kvalitní, surové a poctivé metalové oceli. Vystoupení mělo opět drive, sílu, spoustu nahrubo nasekaných melodií. Jedovatý vokál, bicí, u kterých se vám rozskočí lebka. Za moji maličkost dávám opět razítko vysoké kvality. Byla to pořádná řežba!
EXORCIZPHOBIA - jméno téhle skupiny stačí jen vyslovit a člověku se v hlavě vynoří - mosh-pit. Ano, jsou to dříči, kteří si svůj úspěch bezezbytku zaslouží. Bylo to opět energické, divoké, neučesané, přesto dobře zahrané, jedovaté, náležitě syrové. Každý o nich píše jako o kapele z Krkonoš a já mohu s klidem dodat, že kdyby kdysi měli jejich thrash a crossover ve sluchátkách na uších Hanče a Vrbata, ve vánici by určitě nezahynuli. Doběhli by do cíle, dali si pivo, objali své milé a užili si jejich vystoupení jako já. Nevím jak to kluci dělají, jsem přeci jen úplně jiné hudební krevní skupiny, ale opět mě jejich set bavil. Možná stačilo napsat - thrash jak hovado!
CATASTROFY - jsou na světě (rozuměj na Slovensku), kapely, od kterých zní hudba tak nějak samozřejmě, automaticky. Je za tím samozřejmě velká dřina a práce, ale zrovna tahle parta šohajů působí neskutečně přirozeně. Člověk jim všechny ty kurvy, píče, kokoty prostě věří, žere. U jiných by to asi tak nevyznělo, jenže pánové nejen že mají nadhled a dokáží bavit, ale oni ještě navíc umějí hrát. Thrash metal, punkový přístup. Připadal jsem si jako na horské dráze. Podupával jsem si nohou, smál se od ucha k uchu a některé známější songy si i zařval. Byla to sranda, ale i zamyšlení. Myslím, že takhle nějak by to mělo vypadat. CATASTROFY jednoduše přijeli, rozsekali nás valaškama a odešli středem. Super!
Proti zvuku nemám žádných námitek. Hodně ale záleželo, kde člověk stál. Organizace skvělá, jen to pivo mi tam moc nejelo. Bylo plno. Přišlo opravdu hodně lidí. Potkal jsem spoustu kamarádů. Já zase korzoval, přátelé. A bylo mi moc dobře.
Hele Michale, asi víš, že na koncerty jezdím od 14 let celý život. Doba je dávno jinde. Z metalu je pro někoho kšeft jak prase a každej je chytrej po pár akcích, který uspořádal nebo navštívil. Taky vlastně začínáš, ale děláš to moc dobře. Je z tebe cítit pokora, to se dneska jen tak nevidí. Machýrků je kolem mrtě. Co si budem. Děláš to pro lidi a kapely. Pro metal, ať to zní jakkoliv pateticky. Jsem fakt rád, že jsem vyrazil. Underground nebude už nikdy takový, jako v devadesátkách, ani to nejde. Ale atmosférou, pohodou, přístupem, si se k tomu hodně přiblížil. Kdyby mi něco vadilo, nějaká drobnost, jako třeba hrubší hajzláč na záchodech, tak ti to řeknu osobně, jo? (nedělám si prdel, někteří dnes opravdu tohle u metalu řeší!) Jinak ale bylo vše v nejlepším pořádku. Fakt, znáš mě, jsem ze starý školy, moje slovo platí. Já se nebudu vytahovat, kolik jsem ušetřil (a koho ochcal, vstupenku jsem si řádně koupil, pivo pil). Hovno, utratil jsem všechno, co jsem mohl a ještě něco navíc, abych podpořil.
Měl jsem sice lístek domů na poslední vlak, ale zakecal jsem se tak mocně, že jsme skončili v Hells Bells. Bylo to úžasné, rozevláté a všechny jsem vás hrozně rád viděl.
Co dodat? Cesta domů do Plzně, vlak ve tmě, bolavá hlava. Dehydratace, nohy na vodě. Ranní tramvaj v Plzni. Opilci ze stepí v ulicích. Konečně spánek. Podružné věci, které my fotři bereme jako samozřejmost. Vyrážím už jen tam, kde je mi dobře. Asi jako každej. A to pak nejsem línej se bavit i opít. O to jde především, kamaráde. Měl jsem a mám na hubě pořád rohlík od smíchu jako prase. Bavili jsme se o tom mnohokrát, pamatuješ? Opět se ti povedlo rozjasnit moji tvář, máš u mě pivo, Mistře Kakao! Ochraňuj tě Manitou!
Děkuji ti moc za akci, zážitek, pokec, hudbu a doufám, že se zase brzy potkáme
tvůj věrný druh z mokré čtvrti - toho času ještě pod vlivem - Jakubsson
Author of photos and videos - Jakub Asphyx.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
twitter:
instagram:
facebook:
